knihy
abz.cz
+420 595 782 815
sleva
Audio kniha (ke stažení):
Manon Lescaut
Autor:
Vítězslav Nezval
| Nakladatelství: | » Supraphon |
| Dostupné formáty ke stažení: | MP3 |
| Médium: | Audio kniha ke stažení |
| Jazyk: | cz |
| Délka: | 54 minut |
| Namluveno: | Viktor Preiss,Rudolf Hrušínský,Eduard Cupák,Libuše Šafránková,Jiří Schwarz,Vladislav Beneš |
Inspirován románem Abbé Prévosta stvořil básník Vítězslav Nezval romantický klenot, divadelní hru o nekonečné lásce šestnáctileté Manon a rytíře maltézského řádu des Grieux. Básnické hodnoty textu a skotačivá dějovost navázaly na etapu Nezvalovy avantgardní poezie. Hra se stala v době svého vzniku (1940) revoluční událostí tehdejší kultury.
Herecké obsazení zvukové verze slavné dramatické předlohy dává tušit, že půjde o mimořádný posluchačský zážitek. Libuše Šafránková jako Manon je zde zosobněním něhy, téměř dětské lehkomyslnosti, mámení a sladké koketnosti, Viktor Preiss v roli zamilovaného rytíře předvádí závratě milostné vášně, jíž všechno obětuje. Hudba Eduarda Douši, interpretovaná kvartetem Bohuslava Martinů, v souznění s textem umocňuje naši půvabnou nahrávku, která má šanci oslovit mladé posluchače a seznámit je tím nejpříjemnějším způsobem s vrcholy české poezie a literatury.
Libuše Šafránková a Viktor Preiss v romantickém milostném dialogu
Kapitoly:
1. V zájezdní hostině v Amiensu - délka: 4m
2. Setkání u dostavníku - délka: 7m
3. Pan Duval se uchází o Manon - délka: 4m
4. Pohádka o vose - délka: 2m
5. Náhrdelník od svůdce - délka: 7m
6. Abbé Tiberge zasahuje - délka: 5m
7. Před sakristií v chrámu - délka: 9m
8. V domě pana Duvala - délka: 10m
9. Manon se loučí - délka: 7m
Katalog vybraných autorů > N > Nezval - Vítězslav Nezval
Audio knihy
Katalog nakladatelství > S > Supraphon
VITĚZSLAV NEZVAL
26. 5. 1900 - 6. 4. 1958
Vítězslav Nezval, český básník, dramatik, prozaik a překladatel, se narodil 26. května 1900 v Biskoupkách u Třebíče jako syn venkovského učitele.
Gymnázium vystudoval v Třebíči (1911 až 19) a roku 1920 odešel na studia. Studoval krátce práva v Brně, poté přešel na studia filosofie do Prahy, jež však rovněž nedokončil. V Praze navázal kontakt s Jiřím Wolkerem a stal se členem Devětsilu. Jeho básnické dílo zrcadlí vývoj meziválečné avantgardní poezie od poetismu k surrealismu. Zpočátku byl ovlivněn Čapkovými překlady francouzské poezie a dílem J. A. Rimbauda a G. Apollinaira, z českých autorů pak tvorbou K. Hlaváčka, O. Březiny a J. Demla. Ve sborníku Devětsil vydal v roce 1923 poému Podivuhodný kouzelník, jež se stala klíčovou básní českého poetismu. V dalších dílech tohoto období (sbírky Pantomima, Menší růžová zahrada, básnické skladby Akrobat, Edison, sbírka Básně noci) rozvinul nové možnosti básnického výrazu bohatou metaforikou a asociativní uvolněností logické stavby básně. Od 30. let, v ovzduší hospodářské krize, se bezstarostná hravost změnila ve znepokojení nad situací člověka (Skleněný havelok, Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček, 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida).
Sklon k uměleckému experimentování vnesl v pol. 30. let do jeho básní surrealistické tendence, zachycující podvědomé procesy a iracionální nahodilosti (Praha s prsty deště, Žena v množném čísle, Absolutní hrobař). V sezóně 1928-29 působil jako dramaturg Osvobozeného divadla. Nezval často cestoval (Monako, Itálie, Sovětský svaz), významná byla jeho první cesta do Francie (1933), kde se seznámil s A. Bretonem a ostatními surrealisty, což jej podnítilo k založení obdobné skupiny v Čechách (1934) a sepsání Manifestu surrealismu. V postsurrealistickém období zachytil aktuální realitu (Pět minut za městem). V 50. letech se v řadě básní neubránil dobovým konvencím (Veliký orloj) a ideově politickým tendencím (Stalin, Zpěv míru, Chrpy a města).
Jeho mnohostranné tvůrčí nadání se projevilo při hledání dalších možností projevu i v surrealistické próze (Dolce far niente), v básnických dramatických adaptacích (Schovávaná na schodech, Milenci z kiosku, Manon Lescaut), v dramatech (Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou) a filmových scénářích (Eroticon). Příznačné jsou i programové komentáře k vlastnímu dílu a k modernímu umění (Moderní básnické směry). Dobovou atmosféru zachytil v torzu pamětí Z mého života. Překládal zejména francouzskou, ruskou, anglickou a německou poezii.
Vítězslav Nezval zemřel v Praze 6. dubna 1958.
