×
-15%
sleva
sleva
Kniha:
Manéž informačního věku
Autor:
Ivan Pilný; Tereza Kučerová
Podtitul: Kdo uvízl v síti internetu
Autoři se ve svých komentářích zaobírají světem počítačů a internetu, který nás dnes provází na každém kroku. Velkou pozornost věnují výhodám a stinným stránkám internetu. Říká se, že žijeme v době informačního věku. Atributy připisované
... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Kdy zboží dostanu
ukázka
TIŠTĚNÁ
ELEKTRONICKÁ
Specifikace
| Nakladatelství: | » BIZBOOKS |
| Médium / forma: | Tištěná kniha |
| Rok vydání: | 2014 |
| Počet stran: | 232 |
| Rozměr: | 167 x 225 mm |
| Úprava: | ilustrace |
| Vydání: | 1. vyd. |
| Skupina třídění: | Sociální procesy |
| Vazba: | brožovaná lepená |
| Datum vydání: | 12. 3. 2014 |
| Nakladatelské údaje: | Brno, BizBooks, 2014 |
| ISBN: | 9788026501695 |
| EAN: | 9788026501695 |
| Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Popis / resumé
Autoři se ve svých komentářích zaobírají světem počítačů a internetu, který nás dnes provází na každém kroku. Velkou pozornost věnují výhodám a stinným stránkám internetu. Říká se, že žijeme v době informačního věku. Atributy připisované informačnímu věku bývají technologie, počítače, digitalizace, digitální dálnice, informace kdykoli, kdekoli, komukoli na dosah ruky. Jedná se však skutečně o informace, nebo jen o terabajty? A jsme vůbec schopni překladu takovýchto terabajtů do důležitých informací? Dokáže se náš mozek s takovým množstvím informací vypořádat? A jsme vlastně vůbec schopni žít bez těchto informací? Autoři knihy se pokusili zjistit, jak s těmito jevy zacházet.
Popis nakladatele
Říká se, že žijeme v době informačního věku. Atributy připisované informačnímu věku bývají technologie, počítače, digitalizace, digitální dálnice, informace kdykoli, kdekoli, komukoli na dosah ruky. Jedná se však skutečně o informace, nebo jen o terabajty? A jsme vůbec schopni překladu takovýchto terabajtů do důležitých informací? Dokáže se náš mozek s takovým množstvím informací vypořádat? A jsme vlastně vůbec schopni žít bez těchto informací? Autoři knihy se pokusili zjistit, jak s těmito jevy zacházet. (kdo uvízl v síti internetu)
Předmětná hesla
Informační společnost
Informační technologie – Sociologické aspekty
Internet – Sociologické aspekty
Osobní rozvoj
Informační technologie – Sociologické aspekty
Internet – Sociologické aspekty
Osobní rozvoj
Kniha je zařazena v kategoriích
Katalog předmětový > I > Informační společnost
Naučná literatura > Počítače a Internet > Informační technologie > Sociologické aspekty
Naučná literatura > Počítače a Internet > Internet > Sociologické aspekty
Naučná literatura > Osobní růst > Osobní rozvoj
Katalog vybraných autorů > P > Pilný – Ivan Pilný
Katalog vybraných autorů > K > Kučerová – Tereza Kučerová
Katalog nakladatelství > B > BIZBOOKS
Ivan Pilný; Tereza Kučerová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
| Recenze | Stanislav Havlik | 2015-05-23 | |
| Nad fenomény současnosti – věku, jehož přívlastek je i v této knize označován jako informační – se pokusilo zauvažovat autorské duo Ivan Pilný a Tereza Kučerová. Jejich kriteriem přitom byl člověk a společnost versus připojení k síti, informace, informační a komunikační technologie.
Ivan Pilný je známý jako spisovatel svou knihou o mozku a jeho tréninku „Máte na víc! Probuďte svůj mozek.“ Jinak je úspěšným manažerem a podnikatelem na poli informačních a komunikačních technologií. Ivan Pilný patří k tzv. Generaci X, sám se tak zařazuje ve svých statích. Příslušníci Generace X se s informačními a komunikačními technologiemi začali setkávat až v dospělosti. Tereza Kučerová vystudovala Marketingovou komunikaci a PR na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity, je členkou ediční rady internetového magazínu Markething.cz a pracuje jako copywriterka v reklamní agentuře. V knížce má zprostředkovat pohled na informační a komunikační technologie Generace Y. Příslušníci Generace Y se setkali s technologiemi a užívali je již od dětství. Celá publikace může být vnímána jako dialog dvou osob, jež každá zastupuje jinou generaci. Tento dialog je vedený formou krátkých polemických komentářů nebo glos vztahujících se k fenoménům „informačního věku“. Každému fenoménu je věnována jedna kapitola, respektive dvě kapitoly, protože nejdříve jsme seznámeni s pohledem na věc Ivana Pilného a bezprostředně po té s pohledem Terezy Kučerové. Nelze očekávat, že nám knížka poskytne odborný pohled na věc. Autor i autorka k tématu přistupují subjektivně a pokud se odkazují na nějaký výzkum nebo statistiku, tak pouze jako tvrzení nepodložené tvrdými daty. Pro čtenáře však může být přínosný kritický pohled na zkušenosti s technologiemi, a to zkušenosti jak samotného autora a autorky, tak zprostředkované. Autor i autorka zde prezentují své názory na to, jaké dopady na jednotlivce či blízké okolí má nebo může mít užívání informačních a komunikačních technologií. Nejsou však zaměřeni jednostranně, mluví jak o negativních dopadech, tak o přínosech. Domnívám se však, že je větší prostor věnován negativům a varováním před nimi, někdy hraničícími s konspiračními teoriemi. Budu-li jmenovat něco z negativních dopadů prezentovaných v knížce, tak například sběr osobních dat a kupčení s nimi, závislosti, neschopnost se obejít bez technologie, narcismus (vždy je někdo lepší a já o tom díky sdílení vím), internetový terorismus. Dovolím si zde uvést jeden příklad za všechny, který mě decentně šokoval: „On mi však s ledovým klidem oznámil, že tam bohužel dneska zajít nemůže, protože nemá přístup na internet, a tím pádem neví, jak by se do dané ulice, kterou nezná, dostal.“ Ze zmiňovaných přínosů informačních a komunikačních technologií bych rád uvedl například odbourávání bariér, neomezený přístup k informacím i některým službám, usnadnění některých úkonů, sdílení nejen informací. Ilustroval bych to těmito citacemi: „...usnadňuje život hlavně postiženým s omezenými pohybovými schopnostmi. Pro ně znamená internet přiblížení k životu, jinak těžce dostupnému...“ nebo „Mnoho nových start-up projektů využívá strategii peer-to-peer neboli klient klientovi. Můžete si díky nim půjčit třeba auto, které by jinak stálo druhému člověku v garáži.„ Tento skromný výčet však nemůže zdaleka postihnout veškerá témata probíraná v knížce. Knížka může fungovat i jakýsi výkladový slovník termínů užívaných v souvislosti s rozšířením internetové sítě a počítačových technologií. Nově užívané pojmy jsou zmiňovány v souvislostech a vlastně se s nimi čtenář seznamuje bezděčně. Knížka je psaná čtivě, jednoduchým, ale barvitým jazykem. Jevy jsou vyloženy také jednoduše, místy až stereotypně, černo – bíle, avšak ku prospěchu porozumění. A ve snadném porozumění vidím klad této publikace a vlastně i její určení. Sám bych ji doporučil rodičům, kteří nejsou tak technologicky zdatní a chtějí se (nejen) přiblížit svým dětem, které považují technologie za samozřejmost. Jestli rodičové chtějí uplatnit svou výchovnou zodpovědnost, nepůjde to bez znalosti virtuálního prostředí internetové sítě, ve kterém se jejich děti hravě orientují. Dále by mé doporučení směřovalo mladým lidem, pro které jsou technologie součástí života a neumí si představit jedinou minutu, kterou by nebyli připojeni k internetové síti. Špetka kritického náhledu by mohla vést k přehodnocení svého vztahu k technologickým hračičkám i virtuálnímu světu internetu. Nakonec bych publikaci doporučil všem, kteří by se rádi zorientovali v situacích na poli informačních a komunikačních technologií, v situacích, ve kterých se ocitají nebo s jistou mírou pravděpodobnosti mohou ocitnout. Knížku vnímám jako pokus o hledání správné cesty ve využívání informačních a komunikačních technologií, přičemž autor i autorka vyzývají k užívání zdravého rozumu ve vztahu k těmto výdobytkům moderního světa tak, aby „oheň byl dobrý sluha, nikoli špatný pán“. |
|||
Ukázka / obsah
