načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

kniha + DVD: Mandriva Linux 2009 CZ - Ivan Bíbr; kolektiv

Mandriva Linux 2009 CZ
-14%
sleva

kniha + DVD: Mandriva Linux 2009 CZ
Autor: ;

Získejte komerční linuxovou distribuci i kompletního průvodce Zcela přepracované vydání nejoblíbenější linuxové knihy u nás zachycuje všechny novinky verze 2009 a zvláště pak ... (celý popis)
427
Produkt teď bohužel není dostupný.


»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Computer press
Médium: kniha + DVD
Rok vydání: 2008-12-18
Počet stran: 432
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: 430 stran : ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788025122877
EAN: 9788025122877
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Získejte komerční linuxovou distribuci i kompletního průvodce Zcela přepracované vydání nejoblíbenější linuxové knihy u nás zachycuje všechny novinky verze 2009 a zvláště pak nového rozhraní KDE4. Kniha obsahuje nejen kompletní manuál pro bezproblémovou instalaci či řešení problémů, ale také praktické postupy využití nejdůležitějších aplikací v běžné praxi. Kolektiv autorů v čele se zkušeným autorem, jenž se spoustu let zabývá vývojem a podporou Mandrivy, mimo jiné vysvětluje následující témata: - Příprava počítače pro instalaci, rozdělení disku - Provoz Linuxu a Windows na jednom disku, spolupráce a bezproblémová výměna dat mezi oběma systémy - Instalace krok za krokem, řešení případných problémů - Orientace, ovládání a plné využití rozhraní KDE4 - Práce se systémem a jeho typickými aplikacemi pro kancelář, zábavu, multimédia, práci v síti i administraci systému - Více než 50 praktických návodů pro každodenní činnosti Součástí knihy jsou 2 instalační DVD pro 32- i 64bitovou architekturu. Dále 2 dvouvrstvá DVD obsahující více než 16 GB dat – všechny nutné ovladače hardwaru a nepřeberné množství běžných linuxových aplikací a nástrojů, mimo jiné: - Ovladače pro nejnovější grafické karty, softwarové modemy, ADSL modemy, WiFi karty, tiskárny, moderní zařízení all-in-one a další - Kancelářské aplikace – OpenOffice.org 3 CZ, Firefox 3, Opera, Skype a další - Multimediální aplikace pro úpravu fotek, přehrávání videa či hudby v MP3 - Další nadstandardní vybavení – Java, Acrobat Reader, Flash Player, Real Player a další Kolektiv autorů: Kolektiv autorů vedl Ivan Bíbr, autor předchozích vydání knih. Řadu let se zabývá vývojem a podporou Mandrivy a rozsáhlou publikační činností. Na svém kontě má více než 15 knih věnujících se Linuxu. Publikace vznikla s přispěním komunity Mandriva Linuxu a portálu LinuxEXPRES.cz. (instalační a uživatelská příručka)

Předmětná hesla
Mandriva Linux 2009
Operační systémy
Související tituly dle názvu:
Mandriva Linux 2008.1 CZ + 4 DVD Mandriva Linux 2008.1 CZ + 4 DVD
Bíbr Ivan
Cena: 472 Kč
Linux Knoppix na maximum Linux Knoppix na maximum
Rankin Kyle
Cena: 212 Kč
Linux síťové servery Linux síťové servery
Hunt Craig
Cena: 659 Kč
Linux Linux
Kysela Martin
Cena: 195 Kč
Linux RedHat 7.3  8.0 v kanceláři a doma Linux RedHat 7.3 8.0 v kanceláři a doma
Milda Miroslav
Cena: 44 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Základy práce v Linuxu Již v předchozí kapitole jsme naznačili, že pracovní prostředí není v Mandriva Linuxu jen jedno, ale je jich k dispozici více. Liší se vzhledem, ovládáním, náročností na zdroje počítače a dalšími vlastnostmi. Na začátku této kapitoly proto najdete popis dvou největších linuxových prostředí (desktopů) – KDE a Gnome. Obě dnes patří mezi nejpoužívanější a nejrozšířenější grafická prostředí. Vyznačují se značnou komplexností a provázaností, velkým množstvím aplikací, vysokým uživatelským komfortem a v neposlední řadě také trochu neskromnými požadavky na hardware počítače. V dalším textu zjistíte, že prostředí KDE a Gnome jsou si velmi podobná jak v ovládání, tak i v dostupných možnostech. Poskytují uživatelům srovnatelné funkce a komfort. Nedá se říci, že jedno z nich je lepší nebo horší, protože každému z nás vyhovuje něco jiného. Neznamená to, že bychom vás chtěli omezovat na uvedená dvě prostředí – Mandriva Linux vám nabízí ještě další. Pro začátečníky nám ale připadají jako velmi vhodná a alespoň základní popis práce s nimi jistě ulehčí začátky nejednoho uživatele Mandriva Linuxu. Zkušení uživatelé počítačů si pak určitě vyberou své prostředí sami a upraví si ho k obrazu svému. Ale i jim může tato kapitola dobře posloužit. Některé obecné vlastnosti grafického režimu X Window se projevují ve všech prostředích stejně, pokusíme se na ně v dalším textu upozornit. Ve většině prostředí se navíc setkáte s podobnými základními principy práce.

I když se v této knize zabýváme většinou grafickým prostředím Mandriva Linuxu,

neznamená to, že by textový režim byl nějak méněcenný. Pro většinu zde po

psaných programů existují v textovém režimu srovnatelné ekvivalenty. Textovému

režimu dává přednost hodně profesionálů, protože pokud se vyznáte, práce v něm

je rychlá a velmi efektivní. Základní informace o tomto způsobu práce najdete v ka

pitole „Základy práce v příkazové řádceÿ, str. 331, vážným zájemcům bychom pak

doporučili vynikající knihu [Vych03]. Nepovažujeme výčet možností KDE ani Gnome v této kapitole za vyčerpávající, touto problematikou se zabývají jiné zdroje. Fakt, že popisujeme obě prostředí zároveň, může být pro některé čtenáře rušivý. Snažili jsme se proto vše poměrně důsledně oddělit, takže kapitoly, které vás nezajímají, lze bez větší újmy přeskočit. Kontextové menu Používáme pojem kontextové menu – v prostředí KDE/Gnome i v dalších prostředích se vyvolává obvykle stiskem pravého tlačítka myši. V závislosti na zvoleném objektu, nad kterým tlačítko stisknete, se objeví menu, které k danému objektu přísluší. Kontextové menu je tedy závislé na zvoleném prvku – kontextu. Například kontextové menu plochy získáte klepnutím na plochu, kontextové menu ikony klepnutím na ikonu Základy práce v Linuxu atd. Není-li kontextové menu k dispozici, nezobrazí se nic. Někdy se kontextové menu nechová tak, jak byste očekávali, v takových případech je třeba dobře se podívat, nad čím vlastně klepnete myší. I posunutí o jeden bod vedle objektu už znamená něco jiného, než jste původně zamýšleli. Pracovní prostředí KDE KDE čili K Desktop Environment je dnes pravděpodobně nejpoužívanější linuxové grafické prostředí. KDE vzniklo v roce 1997 a dalo si za cíl přinést do světa Linuxu moderní pracovní prostředí. Po více než deseti letech vývoje se dnes aktivně setkáte se dvěma verzemi tohoto prostředí. První z nich je KDE řady 3.5, jejíž vývoj byl již ukončen a pouze se opravují některé chyby. Poslední verze nese v době vzniku této publikace označení 3.5.10 a zřejmě se dočkáme maximálně jednoho, skutečně posledního vydání KDE této řady. V knize se věnujeme této verzi jen v nezbytné míře, v situacích, kdy je vhodné srovnat „staréÿ a nové vlastnosti.

Uživatelé starších verzí preferující prostředí KDE3 najdou jeho popis ve starších

knihách o Mandriva Linuxu, jež jsou dostupné v elektronické formě například na ad

rese http://www.mandrivalinux.cz/dokumentace. V knize se mu již nevěnujeme,

protože KDE4 je nyní v Mandriva Linuxu preferované a nahradilo při standardní

instalaci starší verzi. Vývoj KDE ovšem neustrnul a přesunul se do nové větve, která vznikla před několika lety pod názvem KDE4, v Mandriva Linuxu existuje ve verzi 4.1.2., přičemž jeho vývoj nadále pokračuje. Rozdíl mezi oběma prostředími je převážně technologický, KDE4 vzniklo na bázi zcela nových konceptů a programových celků, najdou se ovšem změny také vizuálního charakteru. V neposlední řadě je nutné zmínit také fakt, že KDE řady 3.5.x se vyvíjelo a zrálo několik let, takže se jedná o léty prověřený softwarový balík. Oproti tomu má KDE4 příznak nové technologie, která funguje, ale ještě neměla možnost se ustálit. Proto se zaměříme na popis nového prostředí a rozdílů mezi verzí 3.5.x a 4.x, upozorníme také na řešení nových situací, které KDE4 přináší.

V dalším textu používáme zkratky „KDE3ÿ a „KDE4ÿ. „KDE3ÿ označuje aktuální

verzi prostředí KDE řady 3, „KDE4ÿ pak verzi řady čtvrté – v době vzniku knihy

to byla verze 4.1.2. Pokud používáme obecné označení „KDEÿ, nehraje verze roli. S použitím nových technologií v KDE4 však také souvisí jeho větší nároky na výkon počítače. Proto bychom ho nedoporučili používat na starších počítačích. Máte-li starší procesor pod 1 GHz (PIII/Celeron, Athlon/Duron či Via C3) a paměti méně než 512 GB, práce v KDE4 sice bude možná, ale systém nebude zrovna svižný. Uživatelům starších počítačů proto doporučujeme prostředí Gnome. KDE dnes není jen jakýsi správce oken, ale představuje komplexní prostředí, jež nabízí programy pro každou uživatelskou činnost. Ty jsou navíc schopny využívat společné Pracovní prostředí Gnome 83 zdroje a v mnoha ohledech spolupracovat, což zvyšuje efektivitu jejich použití. Celé prostředí je prošpikováno novými technologiemi, které mají za úkol nejen ulehčit uživatelům práci, ale zejména přinést něco nového. V současnosti ještě bohužel nemůžeme psát o sémantickém desktopu nebo ovládání počítače hlasem, ale prostředky, které to umožní, už jsou vyvíjeny.

U 64bitové veze Mandriva Linuxu jsme se při psaní knihy potýkali s nestabilitou

KDE4. Narazíte-li na podobné potíže, můžete vyzkoušet řešení jednoho z uživatelů

popsané na http://forum.mandrivalinux.cz/index.php?topic=9531. S 32bi-

tovou verzí jsme podobné problémy neměli. Nové KDE také přináší zcela nové aplikace – souborový správce Dolphin, prohlížeč dokumentů Okular, který umí pracovat s dokumenty PDF, ODT, PS, DVI, CHM a mnoha typy obrázků, vynikající balík pro správu osobní agendy a e-mailů Kontact (včetně kalendáře, RSS čtečky, rozhraní pro synchronizaci s kapesními počítači a dalších součástí) a mnoho dalších aplikací. Velmi důležitým programem je bezesporu Konqueror, který je velmi podobný Průzkumníkovi z Windows. V KDE3 funguje jako univerzální správce souborů a také webový prohlížeč. V KDE4 figuruje ve své nové a vylepšené verzi a ponechává si známé vlastnosti. Jen už neplní primárně funkci správce souborů, ale je chápán jako webový prohlížeč. Správcem souborů prostředí KDE4 je nyní Dolphin. Tento program přináší nové nápady a novou koncepci, která nabízí více možností. Pracovní prostředí Gnome Prostředí Gnome je velice podobné jakémukoliv jinému operačnímu systému, s nímž jste se mohli setkat. Používají se zde klasické ovládací prvky, jako jsou okna, ikony nebo panely. Nemusíte se obávat, že by se Gnome ovládalo jinak, než jste zvyklí. Existují sice drobné rozdíly, ale stejně tak existují možnosti, jak vše snadno upravit podle konkrétních požadavků – typicky klávesové zkratky, umístění panelů a podobně. Prostředí Gnome kdysi vzniklo v podstatě „natrucÿ prostředí KDE, a to hlavně z licenčních důvodů. V době prvních verzí KDE používali vývojáři k vývoji grafickou knihovnu QT, která nebyla svobodným softwarem, viz kapitolu „Linux, GNU Linux, Free Software a GNU GPLÿ, str. 383. Protože se některým vývojářům tato vzniklá situace nelíbila a hrozily konflikty z hlediska licenčního, začali vyvíjet prostředí Gnome. Dnes již sice licenční hrozba ze strany knihovny QT nehrozí (je uvolněna také pod licencí GPL/LGPL), ale výsledkem je, že máme KDE i Gnome. Pracovní plocha Mandriva Linuxu Pracovní plocha grafických prostředí Mandriva Linuxu je velmi podobná plochám v jiných operačních systémech. Na rozdíl například od systému Windows ale nemusí být každá plocha aktivní směrem k uživateli. Zatímco desktopy jako KDE nebo Gnome se

84 Základy práce v Linuxu

o plochu starají, takže na ni uživatel může např. přetahovat soubory a zakládat adre

sáře, tak u jednodušších prostředí typu IceWM nebo FluxBox se podobného chování

nedočkáte. Tato prostředí to prostě neumí – to je dáno jinou filozofií práce s nimi.

Pracovní plocha prostředí KDE4

Plocha KDE je vzhledem velmi podobná ploše Windows nebo jiného dnešního operač

ního systému. Podívejte se rovnou na obrázek 49. V dolní části obrazovky je základní

ovládací prvek – panel, kterým se budeme zabývat v kapitole „Hlavní panel KDE4ÿ,

str. 88. Zbytek obrazovky tvoří pracovní plocha, na kterou jsou umisťována okna spuš

těných programů. Zároveň je plocha pracovním prostorem pro plasmoidy.

Obrázek 49: Plocha KDE4

Nový pojem v KDE4 – plasmoid – označuje speciální prvek na ploše, který už nefun

guje jako pouhá ikona a odkaz na soubor nebo adresář. Plasmoid (nebo také widget)

toho umí mnohem víc a chová se spíše jako aktivní miniprogram – může například

zobrazovat obsah adresáře, souboru, či jiné zajímavé informace. V souvislosti s tím se

objevuje další změna – plocha v KDE4 už nepracuje tak, jak možná znáte z jiných pro

středí či systémů. Plocha v KDE nezobrazuje obsah určitého adresáře (obvykle to býval

~/Desktop nebo ~/Plocha), ale je pouze jakýmsi pracovním místem pro plasmoidy.

Ze stejného důvodu se na ploše nezobrazují připojené disky – pro tento účel existuje

widget na panelu, který popisujeme v kapitole „Hlavní panel KDE4ÿ, str. 88.

Pro zobrazení obsahu adresáře ~/Plocha, tak jak to možná znáte odjinud, slouží

plasmoid Pohled na složku, který vidíte na obrázku 49. Zmiňovaný plasmoid můžete Pracovní plocha Mandriva Linuxu 85 používat jako doposud. Po klepnutí pravým tlačítkem na něj se zobrazí kontextové menu, kde lze vytvořit odkaz na soubor, adresář, webovou stránku, zařízení apod., viz ukázku na obrázku 50. Plasmoidy však mají spoustu dalších zajímavých možností a vlastností, podíváme se na ně v kapitole „Nové možnosti plochy – plasmoidy a appletyÿ, str. 121.

Výhodou výše uvedeného přístupu je například to, že si můžete na plochu umístit

obsah několika složek, například těch, se kterými právě potřebujete pracovat. Stačí

prostě přidat na plochu více těchto a nastavit jim v konfiguračním dialogu zobrazení

různých složek. Jakmile tato potřeba ustane, lze pohledy na složky zase odebrat.

Jistě tušíte, že je to mnohem flexibilnější přístup než použití plochy jako jedné

neměnné složky.

Obrázek 50: Nabídka pro „starou plochuÿ

v KDE4

Obrázek 51: Kontextová nabídka plochy

Nastavení plochy v KDE4 Základní nastavení plochy prostředí KDE4 se provádí v kontextové nabídce, která se vyvolá klepnutím pravého tlačítka na ploše. Ujistěte se, že se kurzor nenachází nad žádným prvkem plochy. Z kontextového menu vyberte položku Nastavení plochy ..., jak vidíte např. na obrázku 51. Zobrazí se okno, které vidíte na obrázku 52. V horní části lze vybrat tapetu na pozadí, přičemž lze zvolit také promítání obrázků ze zadaného adresáře včetně časového intervalu pro změnu obrázku. Tlačítko Nová tapeta je způsob, jak můžete získat nové tapety z Internetu. Ve spodní části se pak nalézá položka Motiv plochy, jež ovlivňuje celkové barevné ladění pracovní plochy, tedy panelů a plasmoidů (widgetů). Můžete vybírat z několika barevných schémat, pro jejich výběr tedy klepněte na seznam Motiv, vidíte je na obrázku 53. Další můžete jedním klepnutím instalovat z Internetu. K tomu slouží tlačítko Nový motiv ..., jež – podobně jako v případě tapety – v okně zobrazí aktuální seznam motivů ze serveru KDE Look – je tedy nutné připojení k Internetu. Klepnutím na tlačítko Instalovat motiv nainstalujete (obrázek 54) a můžete jej pak vybrat ze seznamu Motiv. Základy práce v Linuxu

Chcete-li, aby vaše prostředí vypadalo jako Windows Vista, je právě tohle způsob,

jak tomu pomoci. Zvolte si černý motiv Oxygen a KDE4 radikálně změní vzhled.

Obrázek 52: Nastavení pozadí plochy Obrázek 53: Změna motivu Plasmy

Zatím jsme hovořili o nastavení pozadí plochy a motivu KDE. Nastavení pracovní plochy je však mnohem komplexnější a provádí se v nastavení KDE, sekce Pracovní plocha (viz kapitolu „Nastavení prostředí KDE4ÿ, str. 114). Jednotlivým částem se věnujeme v kapitolách „Virtuální pracovní plochyÿ, str. 97, a „Jak ovládat 3D desktopÿ, str. 125. Zbývá tedy zmínit, že tamtéž se nastavuje šetřič obrazovky, který se od starších verzí prostředí KDE téměř neliší. Lze vybrat jeho typ, dobu do jeho spuštění a také možnost, zda je nutné pro jeho ukončení zadat heslo.

Obrázek 54: Instalace dalších motivů

z Internetu

Obrázek 55: Nastavení šetřiče obrazovky

Pracovní plocha prostředí Gnome Plocha prostředí Gnome je velice podobná jakémukoliv jinému operačnímu systému, s nímž jste se mohli setkat. Používají se zde klasické ovládací prvky, jako jsou okna, ikony nebo panely. Nemusíte se obávat, že by se Gnome ovládalo jinak, než jste zvyklí. Existují drobné rozdíly, ale stejně tak existují možnosti, jak vše snadno upravit podle konkrétních požadavků – typicky klávesové zkratky, umístění panelů a podobně. Na obrázku 56 s plochou Gnome vidíte zmiňované rozdíly v základním nastavení. Především existují dva panely – hlavní panel je nahoře a v dolním panelu je pouze přepínač aplikací a virtuálních ploch, o kterých si něco řekneme dále. Na horním panelu vlevo je hlavní menu s aplikacemi, dále ikony některých programů a v pravé části, stejně jako u KDE, je systémová část panelu se spuštěnými applety. Pracovní plocha Mandriva Linuxu 87

Dvou panelů v Gnome se nebojte – jeho tvůrci si myslí, že je takto pracovní plocha

přehlednější a asi k tomu mají své důvody. Samozřejmě lze zařídit, aby byl panel

jen jeden a dole tak, jako to možná znáte z Windows. Pomocí kontextového menu

spodního panelu tento panel odeberte, horní panel pomocí jeho kontextového menu

(obrázek 65) umístěte dolů a přidejte si na něj chybějící prvky (viz kapitolu „Hlavní

panelÿ, str. 88).

Obrázek 56: Pracovní plocha Gnome

Ikony na pracovní ploše zastupují adresáře, soubory a webové stránky. Prostředí Gnome používá jako plochu obsah adresáře ~/Desktop. Speciální význam pak mají hardwarová zařízení a ikona Můj adresář. Na plochu můžete přetahovat soubory a adresáře z Nautilu (souborový manažer v Gnome, viz dále) a zástupce programu z menu vytvoříte jednoduchým přetažením jeho ikony z menu na plochu. Na ploše Gnome naleznete také ikonu Počítač, která se snaží poskytnout komplexní náhled na počítač, jeho disky a připojené síťové zdroje (servery, počítače). Na plochu se automaticky přidávají ikony připojených periferií, kupříkladu USB disku a fotoaparátu. Jejich ikony nejsou klasickými soubory – nelze je smazat ani přesunout, zmizí po odpojení zařízení (v kontextové nabídce zvolte Odpojit svazek, viz obrázek 57). Nastavení plochy v Gnome Základní nastavení plochy je v Gnome dostupné po zobrazení kontextové nabídky (klepnutí pravým tlačítkem myši na ploše a výběrem položky Změnit pozadí plochy). Jedná se o změnu pozadí – tedy tapety na ploše. Po instalaci je k dispozici několik Základy práce v Linuxu obrázků na pozadí. Pokud si chcete přidat další, stačí klepnout na tlačítko Přidat a vybrat si na disku své obrázky či fotografie. Přímá instalace z Internetu není (zatím) zabudována, takže pokud na webu najdete obrázek, který byste chtěli mít na pozadí, musíte si jej nejprve uložit do adresáře v počítači a potom tímto způsobem nastavit jako pozadí.

Obrázek 57: Odpojit disk Obrázek 58: Vlastnosti plochy

Volbou Styl pak můžete určit, jakým způsobem bude obrázek na ploše umístěn:

• Vycentrované – umístí obrázek na střed plochy bez ohledu na jeho velikost.

• Vyplnit obrazovku – zvětší nebo zmenší obrázek podle velikosti plochy.

• Přizpůsobené – umístí obrázek tak, aby buď šířkou, nebo výškou vyplnil plochu.

• Přiblížené – přiblížení (zvětšení) obrázku na jeho střed.

• Dlaždice – od levého horního rohu pokrývá plochu obrázkem v jeho původní

velikosti, čímž vznikne efekt dlaždic.

Okno Předvolby vzhledu také umožňuje pomocí volby Barvy nastavit jako pozadí jednu barvu či barevný přechod. Barvu či barvy lze vybrat hned vedle. Okno obsahuje ještě další karty pro nastavení vzhledu. Zabýváme se jimi v kapitole „Ovládací centrum Gnomeÿ, str. 118.

Komplexní nastavení vzhledu celého prostředí Gnome je přístupné z hlavní nabídky

Systém→Volby→Vzhled. Zobrazí se totéž okno, které je popsáno v předchozím

textu.

Hlavní panel Název kapitoly je trochu zavádějící, protože v KDE ani Gnome nejste omezeni pouze jedním panelem. Jak jste již zjistili, Gnome umí s panely ledacos – můžete jich mít, kolik chcete, kde chcete a na nich doslova, co chcete – a KDE je na tom obdobně, jen to není na první pohled tak vidět. Proto může být hlavním panelem ten, který je pro vás nejdůležitější. Pro jednoduchost budeme předpokládat, že hlavní panel je v KDE dole (obrázek 49) a v Gnome standardně nahoře (obrázek 56). Dále budeme vše vysvětlovat na jednom univerzálním panelu, ale nezapomeňte, že si můžete přidat další. Tuto možnost například v IceWM nebo WindowMakeru nemáte. Hlavní panel 89 Hlavní panel KDE4 Panel KDE4 společně s pracovní plochou tvoří pracovní prostředí a jsou součástí technologie Plasma, z čehož plynou jejich některé společné vlastnosti a možnosti. Panelů v KDE4 může být více, hlavní bude ten, který si zvolíte. Proto se budeme zabývat typickým nastavením po instalaci, kdy je panel jen jeden, ale pamatujte, že máte velký prostor ke změnám.

Obrázek 59: Hlavní panel prostředí KDE4

Připomínáme, že pracovní plocha KDE4 se liší od plochy prostředí KDE3 nebo

Gnome mimo jiné v tom, že neobsahuje soubory, adresáře nebo odkazy na ně.

Vysvětlení naleznete v kapitole „Nové možnosti plochy – plasmoidy a appletyÿ,

str. 121.

Vše, co se nachází na panelu, je plasmoid neboli widget – stejně jako na ploše. Na obrázku 59 vidíte typický panel KDE4. Postupně si vysvětlíme význam jednotlivých plasmoidů, jednoduše řečeno ikon.

Ikona Funkce

Mandriva Menu – neboli tzv. Hlavní menu. Tato ikona odpovídá tlačítku

Start známému ze systému Windows. V hlavním menu najdete všechny

programy, které máte nainstalovány. Programy jsou setříděny do tematic

kých kategorií.

Upozornění na nové zařízení je plasmoid, který zobrazí okno s právě při

pojeným zařízením, typicky USB diskem. Neumí vlastně vůbec nic, po

výběru disku ze seznamu pouze spustí správce souborů, který zobrazí ob

sah připojeného média nebo zařízení.

Tlačítko skryje všechna okna a zobrazí pracovní plochu Plasmy (Show

desktop). Opětovné stisknutí vrátí vše do původního stavu.

Spustí nastavení vašeho prostředí KDE4. V tomto centru lze nastavit

všechny vlastnosti KDE4, řídí se jím aplikace, které jsou určeny pro

KDE4, viz kapitolu „Nastavení prostředí KDE4ÿ, str. 114.

Ovládací centrum Mandriva Linuxu – je určeno pro kompletní správu

vašeho systému. Detaily o Ovládacím centru najdete v kapitole „Ovládací

centrum Mandrivaÿ, str. 239. Pro spuštění Ovládacího centra musíte zadat

heslo uživatele root!

Tabulka 1: Ikony na panelu KDE . . .


90 Základy práce v Linuxu

Ikona Funkce

Mozilla Firefox – spustí webový prohlížeč Mozilla Firefox, který je v Man

driva Linuxu nastaven jako výchozí. O Mozilla Firefoxu si více řekneme

až později v kapitole „Webový prohlížeč Mozilla Firefoxÿ, str. 140.

Tabulka 1: Ikony na panelu KDE

To jsou standardní ovládací prvky v levé části panelu. Společné mají to, že spouštějí nějaké programy. Ikony programů, stejně jako všechny ostatní prvky panelu, lze na panelu umístit na libovolnou pozici, a to přetažením z menu, správce souborů, plochy nebo jiných míst. Je nutné najít na panelu volný prostor – chce to trochu cviku. Existuje ještě jedna možnost, jak na panel přidat další prvky, zabývá se jí kapitola „Nové možnosti plochy – plasmoidy a appletyÿ, str. 121. Nastavení panelu KDE4 Panel se nastavuje jinak, než tomu bylo ve starších verzích prostředí KDE nebo jak je tomu v jiných prostředích. Pokud s ním chcete manipulovat a měnit jeho nastavení, musíte ho přepnout do konfiguračního režimu, což se provede klepnutím na ikonu paletky na panelu úplně vpravo (paletka je na obrázku 60). Obrázek 60: Symbol Plasmy (nastavení panelu) Obrázek 61: Nastavení panelu v KDE4

Pokud ikonu paletky nevidíte, klepněte na ploše pravým tlačítkem myši a v kon

textové nabídce vyberte položku Odemknout widgety. Stejným postupem můžete

plochu i panely proti změnám zase zamknout, položka se pak logicky jmenuje

Uzamknout widgety, viz obrázek 51. Zobrazí se pomocný „servisníÿ panel, který slouží k nastavení a obsahuje různá konfigurační tlačítka, vidíte jej na obrázku 61. Nastavení se komplexně věnujeme v kapitole „Nové možnosti plochy – plasmoidy a appletyÿ, str. 121, nyní jen upozorníme na tlačítko Přidat widgety ... Klepněte na něj a ze seznamu vyberte widget (plasmoid), který chcete na panel přidat (jejich přehled a popis naleznete v kapitole „KDE4 – plasmoidyÿ, str. 121). Pokud se automaticky umístil na nevhodnou pozici, můžete jej posunout. Opět zapněte konfigurační režim a najeďte na ikonu, kterou chcete přemístit, kurzorem myši – jakmile se změní na kříž, stiskněte levé tlačítko a posunujte Hlavní panel 91 kurzorem ve směru, kam chcete ikonu přesunout. Poté tlačítko uvolněte a ikona se ukotví na novém místě. Konfigurační režim se ukončí po klepnutí na plochu nebo po klepnutí na tlačítko s (červeným) křížkem v pravé části pomocného panelu. Dalšímu nastavení se věnuje již zmiňovaná kapitola. Hlavní panel Gnome I v prostředí Gnome je panel hlavním ovládacím prvkem. V levé části horního panelu je umístěno menu a vedle něj ikony spouštějící různé aplikace. V pravé části jsou ikony běžících programů a appletů. Přepínač úloh a přepínač ploch jsou na spodním panelu. Nyní si již povězme o významu jednotlivých prvků v levé části panelu (mohou se lišit podle nainstalovaného softwaru).

Ikona Funkce

Mandriva Menu – neboli tzv. Hlavní menu. Tato ikona odpovídá tlačítku

Start známému ze systému Windows. V hlavním menu najdete všechny

programy, které máte nainstalovány. Programy jsou setříděny do tematic

kých kategorií. Vyvolat jej lze zkratkou Alt+F1 .

Nabídka pro rychlý přístup k nejčastěji používaným místům v počítači –

adresář uživatele, složky s obrázky a dokumenty, CD/DVD mechaniky či

jiná připojená zařízení.

Nabídka pro nastavení systému, nastavení Gnome a vypnutí systému.

Ovládací centrum Mandriva Linuxu – je určeno pro kompletní správu

vašeho systému. Detaily o Ovládacím centru najdete v kapitole „Ovládací

centrum Mandrivaÿ, str. 239. Pro spuštění Ovládacího centra musíte zadat

heslo uživatele root!

Mozilla Firefox – spustí webový prohlížeč Mozilla Firefox, o kterém si

řekneme později v kapitole „Webový prohlížeč Mozilla Firefoxÿ, str. 140.

Tabulka 2: Ikony na panelu Gnome

Obrázek 62: Panel Gnome

To byly prvky v levé části panelu Gnome. Standardně je jich tam méně než v KDE, ale jdou bez problémů přidat a je to jednoduché, viz obrázek 63. Kromě ikony spouštějící

92 Základy práce v Linuxu

program lze vybrat i ikonu určité akce a nebo applet. Ikony lze na panelu umístit na

libovolnou pozici, ale je také možné zamknout je na určité pozici pomocí kontextového

menu, viz obrázek 64.

Obrázek 63: Přidat applet nebo ikonu na panel Obrázek 64: Zamknout ikonu na panelu

Nastavení panelu Gnome

Pomocí kontextového menu panelu můžete měnit obvyklé vlastnosti panelu, jako je

např. jeho Velikost. Další panel na plochu přidáte pomocí menu Nový Panel a umís

tit jej můžete nejen na kteroukoliv hranu obrazovky, ale dokonce také do prostoru

na ploše. Další speciální možností je přidat tzv. Zásuvku pomocí menu Přidat na pa

nel→Zásuvka. Po klepnutí na zásuvku se zobrazí vysouvací menu, do kterého si můžete

natahat libovolné ikony, a tak jednoduše zpřístupnit nebo kategorizovat některé pro

gramy.

Obrázek 65: Vlastnosti panelu v Gnome Obrázek 66: Tři různě nastavené panely

v Gnome

Volbou Vlastnosti zobrazíte dialog se všemi možnostmi aktuálního panelu, který vidíte

na obrázku 65. Kromě velikosti (výšky) můžete nastavit i šířku – panel nemusí zabírat

celý okraj obrazovky, ale může se přizpůsobovat velikostí podle toho, co obsahuje.

Stejně jako u KDE se umí automaticky ukrývat a lze mu nastavit různé druhy pozadí.

Ukázku různě nastavených panelů vidíte na obrázku 66.

Dole je klasický panel s přepínačem ploch a tlačítkem pro zobrazení plochy. Panel

vpravo má větší šířku a obsahuje applety pro vyhledávání souborů, online vyhledávání

ve slovníku a vkládání speciálních znaků. Plovoucí panel obsahuje opět přepínač ploch

a tlačítko s hlavní nabídkou programů. Panely lze uchopit za lištu se třemi tečkami

a přesunout na jiné místo. Hlavní nabídka – Mandriva Menu 93

Všechny prvky, a to nejen v prostředích KDE a Gnome, mají skutečně velké mož

nosti nastavení (např. Hlavní panel může být ve skutečnosti umístěn kdekoliv a ne

musí být ani přes celou obrazovku). Vzhled může být pomocí témat změněn tak, že

byste jej na první pohled nepoznali. Prozkoumejte možnosti svého prostředí v jeho

ovládacím centru. Uživatelé Linuxu se velmi rádi chlubí svým pracovním prostře

dím a jeho perfektním nastavením! Jeho cílem obvykle není jen potěcha oka, ale

i maximální funkční přizpůsobení požadavkům uživatele. Zajímavé ukázky si můžete

prohlédnout například na adrese http://www.linuxexpres.cz/album/muj-linux. Hlavní nabídka – Mandriva Menu Řekněme si ještě něco málo k Mandriva Menu – hlavnímu menu. Programy se do nabídky přidávají automaticky při instalaci – pokud tedy nainstalujete nový program, zařadí se do odpovídající sekce v nabídce (Internet, Grafika, Kancelář apod.). Standardní menu má aplikace uvedeny ve formátu Název – popis. Některým uživatelům může kvůli zjednodušení práce vyhovovat spíše takové menu, které je úlohově orientováno, obsahuje tedy jen popis. Nenajdete v něm jednotlivé programy podle jmen, ale v podstatě úlohy, které lze s Mandriva Linuxem provádět. Úlohově orientované menu má ovšem nevýhodu v případě, kdy hledáte konkrétní aplikaci podle jména.

Obrázek 67: Nastavení úkolového menu v KDE4

Formát zobrazení položek v nabídce, tedy přepnutí na úlohové menu, lze v KDE4 snadno nastavit. Klepněte pravým tlačítkem myší na ikonu Mandriva Menu a vyberte položku Nastavení ’Mandriva Launcher menu’. V okně pak máte k dispozici seznam, kde lze vybrat požadovaný formát položky. Název odpovídá jménu programu, popis pak úloze, tedy tomu, k čemu program slouží.

Uvedený postup platí pro prostředí KDE4, v prostředí Gnome je nabídka stabilně

ve formátu Název - popis a nelze ji změnit. Kickoff menu v KDE4 V KDE4 se také nachází novinka, kterou je jinak členěné menu. Nazývá se Kickoff menu (obrázek 69) a lze jej přepnout, pokud nad ikonou Mandriva menu klepnete pravým tlačítkem a vyberete položku Přepnout na Kickoff styl nabídky. Kickoff menu je rozčleněno do záložek Oblíbené, Aplikace, Můj počítač, Naposledy použité a Opustit. Menu lze ovládat buď jen pohybem myši po kartách, které se samy přepínají, nebo klasickým klepáním na jednotlivé položky. Na kartu Oblíbené lze přidat program tak, že místo klepnutí levým tlačítkem, což by program spustilo, klepněte pravým tlačítkem Základy práce v Linuxu myši a vyberte Přidat do oblíbených. Stejně tak můžete program přidat na panel nebo na plochu (ale tam ho můžete přetáhnout, je to rychlejší).

Obrázek 68: Přidat aplikaci do sekce Oblíbené

Všimněte si, že nejpoužívanější programy nebo dokumenty se v KDE vypisují v sekci

Naposledy použité. V Gnome se pak v Místa→Nedávné dokumenty ukládá seznam

naposledy otevřených dokumentů. Jejich pořadí se mění podle četnosti použití.

Obrázek 69: Kickoff verze hlavní nabídky Obrázek 70: Spouštěč aplikací Lancelot

Lancelot menu v KDE4 Pro KDE4 existuje ještě další varianta hlavní nabídky, je jí Lancelot menu, jeden z plasmoidů. Lancelot nabízí nejen aplikace, ale také přístup k dokumentům nebo kontaktům z knihy adres. Každá ze sekcí Dokumenty, Kontakty, Počítač a Aplikace může být na panelu samostatně. Možnosti Lancelotu jsou mnohem větší a rozhodně jej doporučujeme vaší pozornosti. Najdete jej v balíčku plasma-applet-lancelot, viz kapitolu „Instalace a odebírání balíčkůÿ, str. 305. Přepínač úloh Patrně nejdůležitějším prvkem na panelu obou prostředí je přepínač úloh. Jeho podobu v KDE a Gnome vidíte na obrázcích 71 a 72. Přepínač úloh přepíná mezi spuštěnými programy. Po klepnutí na tlačítko spuštěné aplikace se zobrazí (nebo schová, je-li zobrazeno) její okno. Aktivní aplikace je v pruhu zvýrazněna. Standardně se zobrazují aplikace ze všech virtuálních ploch. Další prvky panelu KDE 95 Aplikace je možno pomocí kontextového menu přesouvat mezi plochami. Jak vidíte na obrázcích, jsou přepínače úloh z KDE i Gnome téměř stejné a ve většině ostatních grafických prostředí Mandriva Linuxu je situace podobná. Další applety/widgety se již budou lišit podle použitého prostředí.

Obrázek 71: Přepínač úloh v KDE4 Obrázek 72: Přepínač úloh v prostředí Gnome

Další prvky panelu KDE V pravé části (většinou, výjimkou je např. přepínač ploch uprostřed) panelu KDE najdete několik dalších ikon, které mohou patřit appletům uvedeným v tabulce. Další applety přidáte na panel pomocí kontextového menu panelu (Přidat widgety).

Ikona Funkce

Přepínač pracovních ploch – velice užitečná pomůcka, která přepíná mezi

pracovními plochami. S koncepcí virtuálních pracovních ploch se sezná

míte v kapitole „Virtuální pracovní plochyÿ, str. 97.

Klipper – je velmi šikovný program uchovávající historii schránky (clipbo

ardu). Po klepnutí na něj se zobrazí seznam posledních objektů vložených

do schránky (počet lze měnit).

KOrganizer – plánovač prostředí KDE, součást aplikace Kontact, o které

si povíme v kapitole „Kontact – nejen poštovní klientÿ, str. 147. Obsahuje

nástroj pro plánování úkolů, kalendář, poznámky a další funkce pro tyto

programy obvyklé.

KMix – ovládání hlasitosti, dá se ovládat např. kolečkem myši (vyzkou

šejte!).

Indikátor jazyka a přepínač klávesnice. V jeho kontextové nabídce lze

nastavit klávesové zkratky pro přepínání klávesnice (musíte mít nastaveno

více typů rozložení klávesnice).

Mandriva Update – hlídá dostupné aktualizace. Ikona se mění podle do

stupnosti aktualizací – zobrazený vykřičník znamená, že váš systém není

plně aktualizován. Při klepnutí na ni se spustí nástroj pro aktualizace, viz

kapitolu „Aktualizace systémuÿ, str. 55. Není-li zobrazena žádná ikona,

nejsou žádné aktualizace k dispozici, váš systém je aktuální.

Tabulka 3: Applety panelu KDE . . .


96 Základy práce v Linuxu

Ikona Funkce

Monitor síťového připojení – informuje o dostupnosti sítě. Symbol u ikony

se mění podle stavu připojení k síti (připojen, nepřipojen, připojen bez

drátově atd.).

KBluetooth démon – zobrazuje připojené adaptéry a zařízení bluetooth.

Není-li bluetooth aktivní, ikona zešedne. Na počítačích bez bluetooth se

vůbec nezobrazuje. Detaily v kapitole „Práce s telefonem pomocí blue

toothÿ, str. 218.

Applet pro interaktivní změnu rozlišení – zobrazí seznam dostupných roz

lišení s možností výběru. Tuto vlastnost musí podporovat vaše videokarta

(resp. její ovladač). Poklepáním na ikonu spustíte nástroj pro nastavení

obrazovek.

KPowersave – speciální applet pro notebooky, který zobrazuje stav na

pájení, výdrž baterie apod. Informace o nastavení a ovládání těchto

vlastností najdete v kapitole „Správa napájení u přenosného počítačeÿ,

str. 224.

Odhlášení – klepnutím na tuto ikonu se spustí proces odhlášení uživatele,

viz informace v kapitole „Odhlášení a vypnutí systémuÿ, str. 76.

Zamknutí pracovní obrazovky – slouží k uzamčení pracovní plochy s roz

pracovanými úkoly před nepovolanými osobami. Po klepnutí na ikonu se

spustí šetřič obrazovky a další práce je podmíněna vložením hesla toho

uživatele, který má prostředí KDE spuštěno.

Hodiny – zobrazují aktuální čas, popř. i datum. Disponují velmi solidními

možnostmi nastavení, mohou zobrazovat čas libovolného časového pásma

v různém formátu (digitálně, analogově) a některé další údaje.

Symbol Plasmy slouží pro vstup do konfiguračního režimu panelů a plochy.

Pokud není zobrazen, nelze nastavení panelů a plochy měnit, nejprve je

nutné plochu odemknout přes kontextovou nabídku Odemknout widgety.

Tabulka 3: Applety panelu KDE

Další prvky panelu Gnome Ještě se podívejme, jaké další applety najdeme v prostředí Gnome. Některé z nich, jako např. Mandriva Online, najdete v obou prostředích. Další prvky panelu Gnome 97

Ikona Funkce

Přepínač pracovních ploch – užitečná pomůcka, která přepíná mezi pra

covními plochami, s jejichž koncepcí se seznámíme za chvíli v kapitole

„Virtuální pracovní plochyÿ, str. 97. Aktivní plocha je zvýrazněna.

Hodiny – zobrazují aktuální čas, popř. i datum. Disponují solidním nasta

vením, které vyvoláte pomocí kontextového menu appletu. Nemusí zobra

zovat jen čas aktuálního časového pásma, vyzkoušet si můžete například

internetový čas nebo unixový čas :).

Ovládání hlasitosti – slouží k nastavení hlasitosti zvuků vaší zvukové karty.

Po klepnutí levým tlačítkem na něj se spustí zvukový mixer prostředí

Gnome. V kontextovém menu nabízí užitečnou rychlou funkci Umlčet.

Monitor síťového připojení – informuje o dostupnosti sítě. Symbol u ikony

se mění podle stavu připojení k síti (připojen, nepřipojen, připojen bez

drátově atd.).

Mandriva Update – hlídá dostupné aktualizace. Ikona se mění podle do

stupnosti aktualizací – zobrazený vykřičník znamená, že váš systém není

plně aktualizován. Při klepnutí na ni se spustí nástroj pro aktualizace, viz

kapitolu „Aktualizace softwaruÿ, str. 72. Není-li zobrazena žádná ikona,

nejsou žádné aktualizace k dispozici, váš systém je aktuální.

Bluetooth server – pro připojení k různým zařízením bluetooth, detaily

najdete v kapitole „Práce s telefonem pomocí bluetoothÿ, str. 218. Abyste

ho mohli používat, musíte mít nainstalován balíček bluez-gnome.

Tabulka 4: Applety panelu Gnome

Další applety přidáte na panel pomocí kontextového menu panelu a položky Přidat na panel (obrázek 63). Stačí applet vybrat a klepnout na tlačítko Přidat, nebo jej na panel prostě přetáhnout myší.

Obrázek 73: Seznam appletů pro panel Gnome


98 Základy práce v Linuxu

Virtuální pracovní plochy

Představme si nyní zajímavý mechanismus, na kterém fungují virtuální pracovní plo

chy. Jde o elegantní pomůcku pro uživatele, která zvyšuje přehlednost při práci a še

tří čas, proto jí věnujeme samostatnou kapitolu. Přepínač pracovní plochy v KDE

a Gnome vidíte znovu na obrázcích 74 a 75. A co si představit pod pojmem virtuální

pracovní plocha?

Obrázek 74: Přepínač ploch v KDE Obrázek 75: Přepínač ploch v Gnome

Zkuste si představit, že máte k dispozici ne jeden monitor, ale čtyři monitory (čili

čtyři plochy) a na každém z nich např. aplikace určitého druhu. Virtuální pracovní

plocha vám umožní něco podobného s monitorem jedním pouze s tím omezením, že

vidíte vždy jen jednu aktivní plochu a ostatní ne. Pracovní plochy v náhledu vidíte,

spolu se symbolickým zobrazením spuštěných aplikací, právě v přepínači pracovních

ploch. Aktivní okno na aktivní ploše je také zvýrazněno. Přepnutím (klepnutím) na

jinou plochu se vám zobrazí její obsah místo toho, co bylo na monitoru původně. Jak

vidíte, je to jednoduché, ale nesmírně účinné zvláště v případě, že pracujete s mnoha

spuštěnými aplikacemi najednou.

Počet pracovních ploch lze měnit dle libosti – můžete jej nastavit pomocí kontextového

menu přepínače pracovní plochy (nebo i v ovládacím centru vašeho prostředí). V KDE

jich můžete mít až 20, v Gnome pak 36, ale existují i prostředí, kde prakticky nejste

omezeni. Na ukázkových obrázcích máme vždy jen čtyři virtuální plochy.

Obrázek 76: Počet virtuálních ploch v prostředí Gnome

Kromě myši lze používat k přepínání ploch také klávesové zkratky. Prostředí Gnome

používá Ctrl+Alt plus šipku ← nebo → , prostředí KDE4 přímé klávesové kombinace

pro přepnutí nastaveny nemá, můžete si je nastavit sami, viz kapitolu „Klávesnice

a myšÿ, str. 117. V ostatních prostředích je situace podobná, někdy můžete narazit na

zkratky Alt+Fx nebo Ctrl+Fx , kterými se dostanete přímo na plochu číslo x . Nastavit

lze i aktivní hranice pracovní plochy (viz kapitolu „Chování okenÿ, str. 115), kdy lze

mezi plochami procházet pouhým přesunutím kurzoru na úplný okraj plochy.


Práce s okny 99

Schéma virtuálních pracovních ploch využívají v Mandriva Linuxu až na výjimky

všechna grafická prostředí, nejen KDE a Gnome. Pracujete-li v jiném prostředí, může se přepínač pracovní plochy vizuálně mírně odlišovat, princip práce však bude stejný nebo velice podobný. Některá pracovní prostředí jej například nemají integrován v panelu, ale mají jej jako samostatné okno.

Přepínač plochy je také obvykle aktivní, což v praxi znamená, že pohybujete-li

náhledy oken, pohybují se přímo reálná okna. Můžete tak velmi snadno přesunout

okno na jinou plochu. Prostě jej uchopíte myší a v rámci malé plochy přepínače

ploch jej přesunete na jinou plochu. Skutečná aplikace udělá totéž. Práce s okny Ovládání grafických prostředí je dnes víceméně stejné ve všech systémech a jak jste si určitě všimli, KDE ani Gnome nejsou v tomto směru žádné výjimky. Ukázkové okno z prostředí KDE, které dále popíšeme, vidíte na obrázku 77. Podívejme se teď na horní lištu okna. V levém horním rohu je vidět ikona programu a vedle ní je v modrém pruhu zobrazeno celé jméno programu. Uchopením za tuto lištu se jménem okna/programu (obvykle stisknout levé tlačítko a táhnout podle potřeby) jej můžete přesouvat. V případě, že máte nastaveny aktivní hranice pracovní plochy (viz kapitolu „Chování okenÿ, str. 115), můžete okna přetahovat i mezi plochami. Na konci horní lišty postupně najdete ikony pro minimalizaci, maximalizaci a zavření okna (v pořadí zleva doprava).

Obrázek 77: Okno v prostředí KDE4

Díky standardnímu tématu v Mandriva Linuxu – Ia Ora! – dnes vypadají všechna

okna v prostředí KDE i Gnome stejně. Neznamená to však, že byste jejich vzhled

nemohli měnit, viz kapitolu „Nastavení prostředí KDE4ÿ, str. 114, a „Ovládací

centrum Gnomeÿ, str. 118. Základy práce v Linuxu Ikona pro maximalizaci se může ve vašem prostředí chovat různě – podle toho, jakým tlačítkem na ni klepnete. Například v KDE znamená levé tlačítko maximalizaci úplnou, prostřední tlačítko maximalizuje okno pouze na výšku pracovní plochy a pravé pak pouze na šířku plochy. Rohy okna jsou citlivé na chytnutí myší – pak s nimi lze nastavit libovolnou velikost okna. Současným stisknutím klávesy Alt a tažením pomocí levého tlačítka myši můžete posouvat aktivním oknem bez toho, že byste je museli chytit za horní pruh. Podobně klávesa Alt a pravé tlačítko (v některých prostředích, např. v Gnome, je to prostřední tlačítko) mění velikost aktivního okna bez nutnosti chytat za okraje okna. Po klepnutí na ikonu programu se objeví seznam operací s okny, jako je přesun nebo minimalizace. V KDE vyvoláte tuto nabídku také pomocí kombinace kláves Alt+F3 a v Gnome pomocí Alt+mezerník . Zajímavé možnosti jsou: poslat okno na jinou pracovní plochu, nastavit okno tak, aby se zobrazovalo na všech pracovních plochách najednou. Tato operace se někdy označuje jako přilepení (anglický termín je sticky). Další volba je zasunutí, která sroluje okno na úzký pruh pouze se jménem programu. Stejného efektu lze dosáhnout ve většině prostředí dvojitým klepnutím na horní lištu okna.

Pokud jste zvyklí na jiné chování oken například ze systému Windows, nezoufejte.

V KDE i Gnome to můžete změnit. Zkuste například Nastavení prostředí KDE4,

sekci Vzhled a chování→Chování oken a karta Činnosti oken. Jak změnit dekorace okna Grafická prostředí v Linuxu obvykle rozlišují mezi dekorací okna (rámem) a grafickým tématem – tím, co je uvnitř okna. Právě témata jsou závislá na použité grafické knihovně (viz například kapitolu „Pracovní prostředí Gnomeÿ, str. 83) a tím pádem také na použitém prostředí. Témata z jednoho prostředí obvykle nejdou použít v prostředí jiném. Dekorace okna, barvy, ikony i tlačítka – to všechno lze v KDE a Gnome změnit. Podívejte se do nastavení vašeho prostředí a prozkoumejte tyto možnosti. Chcete-li využít balíčky s tématy dodávanými v Mandriva Linuxu, hledejte ve Správci softwaru balíčky se jménem „artworkÿ, „themeÿ a podobně. Další informace najdete v kapitolách „Nastavení prostředí KDE4ÿ, str. 114, a „Ovládací centrum Gnomeÿ, str. 118. Neposlušná okna Není to moc obvyklé, ale může se stát, že okno s programem přestane na vaše pokyny reagovat – program takzvaně zatuhne. Někdy zatuhne tak důkladně, že nechce reagovat ani na tlačítko zavření okna čili ukončení programu. Co s tím? V takovém případě máte několik možností. V prostředí KDE můžete použít klávesovou kombinaci Ctrl+Esc , která způsobí vyvolání programu zvaného Aktivita systému. Neposlušná okna 101 Vidíte jej na obrázku 78. Gnome má vlastní sledování systému dostupné z menu: Systém→Správa→Sledování systému (obrázek 79). V těchto programech stačí jednoduše klepnout na zlobící proces a použít volbu Zabít.

Obrázek 78: Správce procesů prostředí KDE4

Ukončení procesu popisovanými metodami, někdy též označované jako zabití, vede

většinou ke ztrátě neuložených dat!

Ovládání správce procesů KDE je poměrně intuitivní. Pro větší přehlednost je lepší zvolit zobrazování pouze vlastních procesů. Označit k ukončení můžete i více procesů najednou. Systémový monitor z Gnome je velmi podobný, nabízí dokonce také karty, kde naleznete celkové vytížení procesoru, zaplnění paměti a disků – to vše zobrazené efektními grafy.

Obrázek 79: Sledování procesů v prostředí

Gnome

Obrázek 80: Grafy zobrazující vytížení systému

v Gnome

V jiných prostředích než KDE nemusí být klávesová zkratka Ctrl+Esc k dispozici. Pak máte následující možnosti:

• Použít správce procesů daného prostředí – podobně jako například v Gnome.

Prohledejte nápovědu vašeho grafického prostředí.

• Použít program XKill – jde o velmi jednoduchou možnost fungující téměř ve

všech grafických prostředích. Po spuštění programu XKill se kurzor myši promění

na lebku se zkříženými hnáty a pokud s ní klepnete levým tlačítkem na okno

neposlušného programu, bude násilně ukončen. Pravé tlačítko (nebo klávesa Esc ) Základy práce v Linuxu

operaci stornuje, programy zůstanou tak, jak jsou. V prostředí KDE funguje

podobně klávesová zkratka Ctrl+Alt+Esc .

• Použít program kill – příkaz kill je nástroj pro textový režim (konzoli), který

funguje naprosto všude. Jako parametr akceptuje číslo procesu, viz manuálovou

stránku programu kill a programu ps (vypsání procesů). Jak získat příkazový

řádek, zjistíte v kapitole „Základy práce v příkazové řádceÿ, str. 331.

Program a proces Pozorní čtenáři jistě zaznamenali, že jsme použili nové slovo – proces – místo doposud užívaného slova program (aplikace). Jaký je rozdíl mezi procesem a programem a proč najednou uvádíme dva pojmy?

S pojmem proces se v literatuře o Linuxu setkáte poměrně často, proto jsme po

važovali za vhodné jej zde uvést. Programem označujeme spustitelný kód, který leží na disku. V momentě spuštění programu se tento kód oživí a naplní daty, tak se z něj stane proces. Proces, jednoduše řečeno, je vlastně běžící program naplněný daty. Spuštěný program může vytvořit i více než jeden proces. Děje se tak poměrně běžně, protože každý proces může vykonávat i jinou funkci. Zavedení pojmu proces je nutné, uvědomte si, že v předchozí kapitole jsme ukončovali běžící programy – tedy procesy. Práce se schránkou Práce se schránkou v Mandriva Linuxu je jednoduchá a funguje jako v jiných systémech. Do schránky, která funguje jako dočasné odkladiště pro text, obrázky, objekty nebo jiná data, lze vložit obsah pomocí klávesové zkratky Ctrl-c („cÿ jako copy, tedy kopírovat). Tento povel, označovaný v programech položkou Kopírovat, vytvoří kopii dat vybraných (označených) v aktivním okně programu a vloží ji do schránky. Opačná cesta, tedy vložení obsahu ze schránky na místo kurzoru v aktivním okně, se provádí klávesovou zkratkou Ctrl-v („vÿ lze chápat jako „vložitÿ). Data ve schránce zůstávají, jen se do okna aplikace vloží jejich kopie, takže tuto operaci lze opakovat.

Příkazy Kopírovat, Vložit a také Vyjmout se nacházejí obvykle v každém programu,

a to v nabídce Úpravy, Editace apod., často také v kontextovém menu. Příkaz

Vyjmout označená data vloží do schránky a smaže je z místa původu – stále ale

zůstávají ve schránce, takže je lze vložit. Existuje ještě jedna schránka – „rychláÿ. Vše, co označíte tahem myši (tj. stiskem levého tlačítka myši a pohybem) se ocitá v dočasné paměti neboli schránce „na jedno použitíÿ – vejde se do ní jen jedna položka, protože další označení myší původní Přepínání klávesnice 103 obsah nahradí. To je tedy způsob vkládání dat. Obsah z této schránky vložíte tak, že stisknete prostřední tlačítko myši; zde je nutné nastavit kurzor myši (nikoli textový kurzor v dané aplikaci) na místo, kam má vkládaný obsah přijít. Tento zlepšovák se používá v případě, že potřebujete vložit z webových stránek nějaký příkaz do příkazového řádku, např. přidat zdroj softwaru – samozřejmě to lze udělat v grafickém prostředí, ale někdy se hodí i jiný přístup. Určitě jej oceníte, pokud si budete chtít zkopírovat e-mailovou adresu, telefonní číslo, webovou adresu nebo podobný údaj. Prostě jej označte myší a prostředním tlačítkem vložte do editoru. Historii schránky (zejména té klasické, ale umí použít i tu „rychlouÿ) pro další použití uchovává v prostředí KDE program Klipper, viz také zmínku v kapitole „Další prvky panelu KDEÿ, str. 95. Po klepnutí na jeho ikonu se vám zobrazí menu s historií schránky a vy si vyberete to, co se má do schránky znovu vložit. Nezapomeňte se také podívat do nastavení programu, synchronizací obou schránek si můžete zrychlit práci. Program Klipper můžete bez problémů používat i v jiných prostředích, tedy i v Gnome.

Některé programy pro konzoli spuštěné v emulátoru terminálu v prostředí X Window

(například Midnight Commander) nereagují na označení textu obyčejným tahem

myši. Pokud na takový program narazíte, zkuste při klepnutí a následném tahu

myší držet Shift . Pro kopírování/vložení obsahu schránky do takových programů

držte při kliknutí prostředním tlačítkem opět Shift nebo lze použít i klávesové

zkratky Ctrl+Insert (kopírování) a Shift+Insert (vložení). Nemáte-li myš s prostředním tlačítkem (často např. touchpad notebooku), můžete nastavit v Ovládacím centru Mandriva Linuxu jeho emulaci pomocí zbývajících tlačítek (viz kapitolu „Ostatní: myš, skener, fax a UPSÿ, str. 258). Stisk prostředního tlačítka pak „vyrobíteÿ stiskem obou tlačítek myši najednou. Přepínání klávesnice Standardně je při přihlášení aktivována pouze klávesnice zvolená při instalaci. Budete-li chtít používat globálně (pro všechny uživatele) více klávesnic najednou s pevně danou klávesovou zkratkou na přepínání, podívejte se do kapitoly „Klávesniceÿ, str. 257, jak je nastavit.

I v Mandriva Linuxu máme různé klávesové zkratky pro psaní speciálních znaků.

Podívejte se do kapitoly „Jak udělat zavináč?ÿ, str. 372, kde je najdete všechny

pohromadě. Každý uživatel si ve svém prostředí může nastavit několik různých rozložení klávesnice, tedy takové rozložení, aby mohl psát např. znaky německé, ruské či jiné abecedy. Návod, jak si přidat jiné rozložení klávesnice v KDE4, najdete v kapitole „Země, region a jazykÿ, str. 117. Pro obě prostředí platí, že lze zvolit téměř libovolnou klávesovou kombinaci, a to včetně Shift+Shift nebo Alt+Shift .

104 Základy práce v Linuxu

Dovolíme si na závěr uvést několik rychlých tipů. Píšete-li českou nebo sloven

skou klávesnicí, jsou znaky z anglické klávesnice přístupné přes klávesu pravý Alt

( RAlt ). Znak @ tedy napíšete jako RAlt+ě . Uvedený postup funguje v případě

potřeby i s klávesou Shift a tedy „ ̃ÿ = RAlt+Shift+; . Další užitečné informace

k tomuto tématu hledejte v kapitole „Jak udělat zavináč?ÿ, str. 372.

Obrázek 81: Příklad rozložení – německá

klávesnice

Obrázek 82: Nastavení klávesových zkratek

v Gnome

Obecné klávesové zkratky

Někteří uživatelé dávají při práci přednost spíše klávesnici než myši. Proto uvádíme

také seznam zajímavých klávesových zkratek. Hodně z nich funguje ve většině gra

fických prostředí Mandriva Linuxu, ovšem jsou i kombinace, které fungují jen někde.

Zejména prostředí KDE4 není po instalaci klávesovými zkratkami příliš vybaveno.

Tento stav lze samozřejmě snadno změnit, viz kapitolu „Klávesnice a myšÿ, str. 117.

Zkratka Funkce

Alt+F1 Zobrazí Mandriva Menu.

Alt+F2 Zobrazí dialogové okno ke spuštění libovolného příkazu. Někdy

to může být rychlejší než zdlouhavé hledání v hlavním menu.

Okno disponuje historií příkazů a inteligentním automatickým

doplňováním. Funguje v KDE, Gnome i v jiných grafických

prostředích Mandriva Linuxu.

Alt+F4 Zavření aktivního okna – jde o korektní ukončení programu.

Programy na tuto událost obvykle reagují a nabídnou uložení

práce.

Alt+Tab Přepínání mezi aplikacemi v rámci aktuální plochy. Chování lze

obvykle změnit i tak, že bude přepínat mezi všemi spuštěnými

aplikacemi. Funguje ve většině grafických prostředí Mandriva

Linuxu.

Tabulka 5: Základní klávesové zkratky v grafickém režimu . . .

Obecné klávesové zkratky 105

Zkratka Funkce

Shift+Alt+Tab Přepínání mezi aplikacemi v opačném pořadí (opět v rámci

aktuální plochy nebo podle nastavení). Ctrl+Tab Přepíná pracovní plochy v KDE po řadě – od první k poslední

(cyklicky). Shift+Ctrl+Tab Přepíná pracovní plochy v opačném pořadí, také cyklicky. Upo

zornění: modifikátor Shift může fungovat podobným způso

bem (obrácené pořadí) i u některých dalších klávesových zkra

tek. Ctrl+Fčíslo Přejde přímo na pracovní plochu s číslem číslo. Ctrl+F1 zobrazí

první plochu, Ctrl+F2 plochu druhou atd. Funguje i v jiných

grafických prostředích Linuxu, někdy v kombinaci nebo s klá

vesou Alt nebo Shift . Ctrl+Alt+Esc Násilné zavření aktivního okna a ukončení všech s ním spo

jených procesů v prostředí KDE, viz kapitolu „Neposlušná

oknaÿ, str. 100. Ctrl+Alt+Backspace Pokud se vám stane, že celý grafický systém nereaguje, můžete

jej zkusit „shoditÿ pomocí této kombinace, která restartuje

grafický server X Window a zobrazí okno s přihlášením. Tato

zkratka je zcela nezávislá na použitém grafickém prostředí, za

chytává ji X server. Pozor, při této operaci přijdete o všechna

neuložená data, takže ji používejte s rozmyslem! Jde zakázat

direktivou "DontZap" "on" v souboru /etc/X11/xorg.conf. Ctrl+Alt+NumPlus Zmenšuje fyzické rozlišení monitoru. X Window systém může

mít definováno několik různých rozlišení, v nichž může praco

vat a za chodu je měnit. V praxi to funguje tak, že pokud za

pnete rozlišení menší, než je maximální nastavené, je zobrazen

pouze výřez z původní obrazovky o velikosti nového rozlišení.

S tímto výřezem se dá plynule posouvat – obraz „rolujeÿ po

obrazovce. Někdy se to hodí. Ctrl+Alt+NumMinus Zvětší fyzické rozlišení monitoru (viz výše). Ctrl+Alt+Fčíslo Přepnutí na virtuální konzoli (ne plochu!) číslo. Vysvětlení

pojmu virtuální konzole najdete například v kapitole „Práce

s konzolemi a virtuální konzoleÿ, str. 334.

Tabulka 5: Základní klávesové zkratky v grafickém režimu


106 Základy práce v Linuxu

Klávesové zkratky prostředí KDE

Protože jde o záležitost poměrně praktickou, ukažme si ještě některé další klávesové

zkratky, které ale budou platné jen pro jednotlivá prostředí. Přehled navazuje na

tabulku 5 v předchozí sekci, tzn. že uvedené kombinace platí a uvádíme k nim další

možné.

Klávesové zkratky KDE4 jsou jako chudý příbuzný – moc jich není, ale člověku

se připomenou v tu nejnevhodnější chvíli. Proto neváhejte a zamiřte do nastavení

prostředí, kde si můžete nastavit své oblíbené kombinace – provede vás kapitola

„Klávesnice a myšÿ, str. 117.

Zkratka Funkce

Alt+F3 Zobrazí menu okna v prostředí KDE, viz také kapitolu „Práce

s oknyÿ, str. 99.

Alt+F12 Emulace myši pomocí klávesnice v KDE. Kurzor myši po akti

vaci této funkce reaguje na kurzorové klávesy, takže s ním můžete

pohybovat po pracovní ploše.

Ctrl+Esc Vyvolá program na správu procesů jménem Aktivita systému, viz

kapitolu „Neposlušná oknaÿ, str. 100.

Ctrl+Alt+Esc Násilné zavření aktivního okna a ukončení všech s ním spoje

ných procesů v prostředí KDE, viz kapitolu „Neposlušná oknaÿ,

str. 100.

Ctrl+Alt+Del Nabídka odhlášení, vypnutí či restartování počítače.

Tabulka 6: Další klávesové zkratky prostředí KDE

Klávesové zkratky prostředí Gnome

Podívejme se ještě společně na některé užitečné klávesové zkratky, které se používají

v prostředí Gnome.

Zkratka Funkce

Alt+F4 Zavření aktivního okna – jde o korektní ukončení programu. Pro

gramy na tuto událost obvykle reagují a nabídnou uložení práce.

Alt+F5 Nastaví původní velikost okna (před maximalizací).

Tabulka 7: Další klávesové zkratky prostředí Gnome . . .


Správce souborů Dolphin 107

Zkratka Funkce

Alt+F7 Přesune okno (pomocí šipek na klávesnici).

Alt+F8 Změní velikost okna (opět pomocí šipek na klávesnici).

Alt+F9 Minimalizuje okno.

Alt+F10 Maximalizuje okno.

PrintScr Snímek celé obrazovky. Snímek se uloží do schránky, ze které ho

můžete vložit do libovolné aplikace.

Alt+PrintScr Snímek aktivního okna (opět do schránky).

Ctrl+Alt+d Zobrazí plochu (desktop) – skryje všechna viditelná okna. Opě

tovné stisknutí funguje přesně naopak.

Ctrl+Alt+Del Nabídka odhlášení.

Ctrl+Alt+Vpravo Přepnutí na plochu vpravo.

Ctrl+Alt+Vlevo Přepnutí na plochu vlevo.

Ctrl+Alt+Nahoru Přepnutí na plochu nahoru.

Ctrl+Alt+Dolů Přepnutí na plochu dolů.

Tabulka 7: Další klávesové zkratky prostředí Gnome

Definici klávesových zkratek prostředí Gnome najdete v Ovládacím centru Gnome, sekce Klávesové zkratky. Správce souborů Dolphin V prostředí KDE4 se nyní jako souborový správce používá nový program jménem Dolphin. Zcela v této funkci nahrazuje dřívější Konqueror, který ovšem nezmizel – je stále dostupný, přestože má stejné funkce jako dříve, v hlavní nabídce v sekci Internet. Figuruje tedy jako webový prohlížeč. Dolphin se snaží přinést nový koncept správce souborů, existuje však zejména z toho důvodu, že dokáže využít nových technologií KDE4, jejichž zabudování do staršího Konqueroru by bylo zřejmě technicky nemožné. Máme tím na mysl např. značkování a hodnocení souborů, což umožní lepší orientaci a vyhledávání v množství dat, které běžný uživatel nahromadí. Dolphin tedy také vypadá jinak, než vypadal Konqueror. Především je variabilnější – pokud měl Konqueror boční panel a okno šlo rozdělovat horizontálně a vertikálně, pak jde Dolphin ještě dál a nabízí několik nezávislých částí Základy práce v Linuxu okna. Označeny jsou modrými pruhy v záhlaví, viz obrázek 83. Ty lze různě skládat v okně Dolphinu, ale můžete je nechat také „plavatÿ na ploše, pokud poklepete na lištu s názvem nebo ji chytíte a vytáhnete z okna ven. Panel vyskočí z okna a zobrazí se na ploše jako samostatné okno. Stejným způsobem, tedy poklepáním na jeho lištu, panel zase vrátíte zpět do okna. Naprosto jednoduché a velmi použitelné.

Obrázek 83: Nový správce souborů Dolphin, ukázka mnoha možností

Pokud vás trápí, že se panel vrací jen na „svéÿ místo, pak jej uchopte myší (stiskněte levé tlačítko a držte jej) za lištu a přibliž



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist