načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Manažerská etika v otázkách a odpovědích - Zdenek Dytrt

Manažerská etika v otázkách a odpovědích
-6%
sleva

Kniha: Manažerská etika v otázkách a odpovědích
Autor:

Manažerská etika v otázkách a odpovědíchZdenek Dytrt a kolektivZa posledních více než dvacet let prošla česká společnost a podnikatelská sféra mnoha významnými změnami. V podnikání převládla po roce ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Skladem také:
Ihned také k odběru: Ostrava

Vaše cena s DPH:  289 Kč 272
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2011-07-19
Počet stran: 208
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: 200 stran : ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788025133446
EAN: 9788025133446
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Manažerská etika v otázkách a odpovědích

Zdenek Dytrt a kolektiv

Za posledních více než dvacet let prošla česká společnost a podnikatelská sféra mnoha významnými změnami. V podnikání převládla po roce 1989 společenská neodpovědnost nadodpovědností, management se orientuje spíše na dosažení co největšího zisku než na respektování pravidel etiky. S rostoucí spotřebou peněz mnozí lidé nedokážou odolat kouzlu nežádoucího konzumu. Projevem takového vývoje je růst kriminality, korupce a dalších nežádoucítendencí.
Devět z deseti českých manažerů má zkušenost s neetickým jednáním.
70 % manažerů vnímá absenci etiky v podnikání jako jednu z příčin současné světové krize.
44 % manažerů pokládá úroveň etiky v podnikání v České republice zahorší v porovnání se západními zeměmi.
K těmto a dalším výsledkům dospěli autoři knihy Manažerská etika v rámci výzkumného šetření provedeného mezi vedoucími pracovníky českých firem. Situaci však nevidí pouze pesimisticky. Zlepšení stavu etiky v managementu lzedosáhnout, otázkou je, jakou cestou. Autoři knihy vidí řešení například:

?ve výchově k etickému myšlení a chování v rodině i v organizaci
?v důsledném trestání neetického jednání
?v transparentním jednání
?v chápání partnerství jakoodpovědnosti
?ve zvýšeném zájmu médií o projevy absence etiky

Kniha Manažerská etika v otázkách a odpovědích zkoumá na relevantním vzorku respondentů povědomí o významu manažerské etiky a zájem aplikovat etiku do manažerské praxe. Publikace přinášídůležité poznatky o stavu etiky v managementu, autoři podávají k jednotlivým otázkám vysvětlení jak z hlediska teorie, tak i z pohledu praktického uplatnění.
Publikace je přínosem jak pro budoucí ekonomy, tak i pro praktikující manažery, které inspiruje ke zkvalitněnířídících činností. Poukazuje na to, že manažerskou etiku je třeba chápat jako inovaci manažerské teorie a prevenci prohlubování konzumního myšlení společnosti.
prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

doc. Ing. ZdenekDytrt, CSc. přednáší předmět Manažerská etika na Univerzitě T. Bati ve Zlíně a na Univerzitě Pardubice. Ve spolupráci s fakultami obou univerzit pořádá konference a kulaté stoly se zaměřením na význam etiky v ekonomice. Před patnácti lety založil občanské sdružení Etikapodnikání a veřejné správy, kterého je předsedou. Sdružení vydalo doposud devět dílů knižních publikace Manažerská etika inspirace pro 21. století, ve kterých významní odborníci prezentují své názory na vývoj managementu.
(jde morálka a úspěch v byznysu dohromady?)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zdenek Dytrt - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Manažerská etika v otázkách a odpovědích" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

33

3. Analýza a interpretace výsledků

dotazníkového šetření

3.1 Souvisí světová krize s absencí etiky

v managementu?

Ekonomická krize byla nastartována fi nanční krizí nejprve na  americkém hyotečním trhu, kdy byly nabízeny hypotéky nebonitním klientům. Ovlivnilo to

kapitálové trhy, kde došlo k prasknutí bubliny nadhodnocených akcií. To, že se

asijské trhy vzpamatovávají z krize relativně rychleji, může být dáno vícefaktory, nejen levnou pracovní silou. Vždyť většina produkce asijských fi remsměřuje na  západní trhy a  v  jejich managementu jsou více respektovány kvalitativní

vlastnosti podnikových jevů.

Management našich společností se většinou věnoval pouze řízení fi rem, dle kvantitativních ukazatelů s  cílem dosažení krátkodobých maximálních zisků. Společnosti špatně odhadly dynamiku růstu výroby a  prodeje. Nevěnovaly se regulaci fi xních nákladů, které právě v období hospodářské krize ničí fi rmy. Byla vytvořena celospolečenská iluze „nekončícího růstu poptávky“, která vytvářela fi kci, že si lze vše koupit nyní a na splátky. Firmám a jejich managementům byly ze strany majitelů, akcionářů, shareholderů často stanovovány nesplnitelné cíle. Tento stav prorůstal jak do  podnikové, tak i  do  občanské sféry. Společnost se jako celek začala chovat nehospodárně a nevytvářela dostatečné rezervy probudoucí krizová období. To jsou základy tak zvané konzumní společnosti.

Hlavní příčinou současného stavu však není ekonomika, ale nedostatečná přítomnost etiky v managementu společností. Tento názor byl ověřen i pomocí dotazníkového šetření.


34

Manažerská etika v otázkách a odpovědích

Domníváte se, že ke vzniku současné světové krize přispěla i absence etiky v podnikání?

Tabulka 3-1: Rozdělení četností

Varianta Absolutní četnost

Relativní četnost

(%)

Upravená relativní

četnost (%)

rozhodně ano 128 29,16 36,57

spíše ano 117 26,65 33,43

spíše ne 79 18 22,57

rozhodně ne 7 1,59 2

bez odpovědi 19 4,33 5,43

celkem 350 100,00 100,00 Zdroj: vlastní zpracování

Nadpoloviční většina respondentů (70 %) vnímá absenci etiky v  podnikání

jako jednu z příčin současné světové krize. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky,

nerozhodně k odpovědi přistoupilo zhruba 23 % respondentů, kteří se domnívají,

že spíše nepřispěla.

Graf 3-1: Názory respondentů na přispění absence etiky v podnikání ke vzniku současné krize

Zdroj: vlastní zpracování

Tyto výsledky svědčí z velké části o shodném názoru respondentů, žeza příčinu světové krize a nutnost překonávat nyní její důsledky lze považovat absenci

etiky v managementu v rámci řídicí vertikály národního hospodářství. Na tuto

skutečnost lze pohlížet i tak, že se společnosti převážně zaměřovalyna hodnocení svých výkonů za pomoci měřitelných hodnot kvantitativních ukazatelů než

na  zkoumání toho, jakými prostředky byly tyto hodnoty dosaženy. Vytváření

systému komplexního hodnocení úspěšnosti hospodaření společností, které by

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 128

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

bez odpovědi


35

3. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření

se zabývalo i  cestami, jak kvantitativní výsledky byly dosaženy, nebyl doposud

ani v teorii věnován dostatek pozornosti.

V managementu státní správy je sledování výsledků institucionálněrozděle

no hodnocení kvantitativních – měřitelných – výsledků od sledování metod, jak

bylo výsledků dosaženo. Tím dochází k tomu, že jsou-li v procesu hospodaření

obsaženy neetické metody, je to často odhaleno až s velkým zpožděníma sank

cionováno ještě mnohem později. To si ověřujeme z  mnohých případů, které

v současné době můžeme nalézt.

V grafu nelze opomenout významnou skupinu respondentů (22,57 %),kte

rá za  příčinu existence i  důsledků světové krize nepovažuje plně absenci etiky

v podnikání. Tato skupina pravděpodobně vnímá i jiné aspekty, které mohou být

její příčinou. Skloubíme-li tento názor téměř s dvěma tisíci respondentů, kteří se

vůbec k otázce nevyjádřili a na následnou otázku „Proč?“ odpovídali s omluvou,

že nemají čas se touto problematikou zabývat nebo tomu nerozumí, pakproje

vují nezájem o rozvoji managementu a jeho fi lozofi e v 21. století.

Obrázek 3-1: Systém hodnocení podniku

Zdroj: vlastní zpracování

Vyjdeme-li z uvedeného obrázku, pak si lépe uvědomíme obtížnoststano

vení hodnoty podniku. Kvantitativní hodnota vyplývá z části obrázkunazva

né majetek, který je jasně prezentován na základě kvantitativního hodnocení

podniku vyplývajícího z měřitelných hodnot. Hodnota podniku je dánana zá

kladě jeho ocenění, které doposud nedokážeme ukazateli zobrazit a  musíme

MAJETEK

Volba metody

ocenění

Ocenění podniku Hodnota podniku

Aktiva fi rmy

Cizí kapitál

Výkony, zisk CF

Tržní kapitál

Lidský kapitál

Obchodní vazby

Ocenitelná práva

Sociální kapitál

Fungování

a uspořádání

organizace

GOODWILL

Strategický plán


36

Manažerská etika v otázkách a odpovědích

jej doplnit verbálním popisem nevyčíslitelných hodnot. Takové komplexní

hodnocení nám teprve přináší prodejní hodnotu podniku. Stanovení správné

prodejní ceny podniku je v současné době důležité i proto, že se podnikystávají obchodním zbožím.

Východisko pro pozitivní hodnocení vyplývá například u  tržního kapitálu z  etických metod jeho nabytí. U  lidského kapitálu se poté jedná o  jeho odbornost a kreativitu. V rámci fungování a uspořádání organizace je vedle odbornosti a kreativity ještě důležitá užitečnost a účelnost. Pokud se týká obchodních vazeb, významná je kvalita a  struktura stakeholderů doplněná „ocenitelnými právy“ vyplývajícími třeba z environmentálních vztahů. Samozřejmě, že výše sociálního kapitálu je výsledkem úrovně uplatňovaného leadershipu.

V souhrnu lze říci, že uvedená pozitiva managementu vyplývají z důsledného uplatňování etiky v manažerské praxi. Již dříve se mnoho metod a koncepcítouto oblastí zabývalo, například corporate citizenship, corporate social responsibility, stakeholder management, corporate culture či corporate governance. Lze říci, že respektování etických hodnot v dodavatelsko-odběratelských vztazích je známkou vyšší úrovně podnikatelských aktivit, bez kterých se neobejde vývoj globalizačních vztahů zejména v zahraničním podnikání.

Nemalá část respondentů (5,43 %) na otázku neodpověděla. Lze to vnímat tak, že buď nemají dostatečnou znalost o obsahu a metodách etikyv podnikání, nebo nemají vůbec ochotu se k této problematice vyjadřovat. Je dobře, že pouze nevýznamné procento (2 %) respondentů jednoznačně odpovědělo, že absence etiky v podnikání vůbec nepřispěla ke vzniku současné světové krize. Kdybychom však vzali 2 % z celkového počtu osob v podnikání, i tentovýsledek by byl alarmující.

Zkusme uvážit, proč tomu tak je. Jak již bylo uvedeno, jednou z možností je nedostatečná informovanost respondentů o obsahu a významu etikyv managementu. Dalším důvodem je potřeba věnovat větší náročnost manažerské práci na celé řídicí vertikále nejen podniků, ale celého národního hospodářství. Tento názor odpovídá prohlubujícímu se konzumnímu myšlení a chování společnosti.

Lze říci, že opakem etiky je neetika, kterou jsme si zvykli považovatza konzum. Prohlubující se konzumní myšlení jako důsledek absence etiky v myšlení se samozřejmě promítá i do managementu a manažerské praxe. To nespojujeme


37

3. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření

jenom s funkcí manažera, ale obecně s konzumním myšlením a jednáním lidí,

kteří jsou jako systémy nositeli etiky i neetiky. Konzumní myšlení pak uplatňují

ve všech činnostech, které konají. To se obecně projevuje snahou docílit splnění

svých rostoucích potřeb s minimalizací pracovních aktivit.

Z  výsledků výzkumu Transparency International o  příčinách současného chování společnosti lze vyčíst především nárůst korupce, nerespektování či obcházení legislativy, prorůstání nelegálních aktivit do  veřejné správy atd. Budeme-li vycházet z  výsledků analýzy a  hledat příčiny tohoto stavu, dospějeme k poznatku, že i v našich podmínkách existuje a stále se prohlubuje konzumní myšlení, ze kterého vyplývá konzumní chování společnosti. Hledejme nejpravděpodobnější příčiny konzumního myšlení ve společnosti: ■ Konzumní myšlení se začalo projevovat ve  společnosti v  té části světa, kde

vysoká životní úroveň umožňuje na jedné straně rozmařilost a na druhénevyvážený vztah mezi ambicemi člověka a ochotou pro jejich realizaci eticky

a tvořivě pracovat. ■ V podmínkách České republiky se vlivem uplatňování leninské teorieprojevilo konzumní myšlení se zpožděním a větší akcelerací až po roce 1989. ■ Na místo odborných a nezávislých rozhodnutí pro řešení problémů a potřeb

převládají politická rozhodnutí. ■ Únik informací, komplikovaná legislativa a nedůsledná řešení protestních akcí. ■ Vznik šedé a  černé ekonomiky, který konzumní chování usnadňuje

a prohlubuje.  ■ Absence etiky v byznysu ovlivňuje podnikatelské a společenské klima. ■ Rutina v managementu organizací, taktika místo strategie. ■ Nedostatek tvořivosti, nekomplexní uplatňování, kvalita a orientace inovací. ■ Mezilidské vztahy, místo partnerství korupce, místo transparentnosti

utajování. ■ Hodnocení a řízení podnikových jevů na základě ukazatelů, které vypovídají

jen o jejich měřitelných hodnotách a nerespektují jejich kvalitativní obsah.


38

Manažerská etika v otázkách a odpovědích

Za faktory, které stimulují konzumní myšlení, lze považovat:

■ formálnost – etika v  managementu a  podnikání je soustředěna na  rétoriku

(manažeři uznávají její důležitost, ale nemají vyhraněné představy o jejímobsahu a formě důsledného uplatňovaní ve své praxi), ■ organizace se chovají jako absolutně izolované systémy – nepřipouští svouspoluodpovědnost za proces udržitelného rozvoje společnosti, ■ rozhodování se opírá o měřitelné vlastnosti a hodnoty řízených jevů –manažeři přeceňují význam jejich kvantitativních hodnot a nerespektují jejichkvalitativní vlastnosti a schopnosti, ■ nerovnovážný vztah mezi stimulací a motivací pracovníků – manažeři nejsou

lídři, nestimulují motivaci pracovníků, formy hmotné stimulace jsoupřeceňovány a význam leadershipu není doceněný (vítěz – vítěz), ■ neuplatňuje se etika a odpovědnost v  partnerských vztazích – vzájemnáodovědnost vedoucího a podřízeného, ■ manažeři se nechovají jako vůdci – nejsou pro pracovníky vzorem, vyžadují chování, které sami nerespektují, jednání nejsou transparentní, dohody se

nedodržují, ■ v managementu vítězí „já“ před „my“ – sobeckost a závist je opakemleadershipu – vytváří konfl ikty a prohlubuje konzumní chování, ■ organizace pracují krátkodobě – strategickým cílem většiny manažerů není

získat a  udržet dobré jméno, bez ambiciózní strategie není rozvoj, strategie

musí být chápána jako tvorba dlouhodobých cílů a  cest jak jich dosahovat,

realizována je pomocí taktických cílů a činností. Jak předcházet konzumnímu jednání? ■ výchovou a vzděláváním:

– v rodině,

– v soukromých a veřejných organizací – zaměstnavatelé jsou za působení

svých zaměstnanců odpovědní,

– stabilizace pracovníků,

– minimalizace nežádoucí fl uktuace,


39

3. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření

– soustavným a celoživotním vzděláváním,

– být syntetikem i analytikem. ■ výchovou k etickému myšlení a chování:

– konkretizace a využívání obsahu a systému etiky v managementu,

– sledovat a sankcionovat důsledky neetiky. ■ uvažovat a pracovat strategicky:

– překonávat nežádoucí jevy v nás, ve fi rmě a ve společnosti,

– neobdivovat konzum ani neetiku,

– publikovat etické postoje manažerů,

– předcházet neetickému rozhodnutí – důkladně poznat problém a řešit ho

na základě znalosti svých možností a dopadu rozhodnutí.

■ transparentní jednání:

– myslet a jednat v kategorii „my“ nikoliv „já“,

– být součástí sociálního a ekonomického prostředí. ■ partnerství je odpovědnost (vítěz – vítěz):

– rozvíjet týmovou práci, asociaci v myšlení, řízení lidských zdrojů. ■ management rozhoduje o realizaci změn (inovací):

– dodržovat pravidla inovačního procesu – soustavnost, komplexnost,důslednost, inovaci realizovat ve vhodném čase,

– respektovat jedinečnost řízeného objektu i jeho okolí,

– specifi cké podmínky chápat jako rezervu podnikání,

– neopomínat, že řízené jevy mají měřitelné, ale i neměřitelné vlastnosti,

– dynamika vývoje ovlivňuje efektivnost každé inovace,

– nehodnotit úspěch rozhodnutí (inovace) krátkodobě.


40

Manažerská etika v otázkách a odpovědích

■ cílem rozhodování je zajistit dobré jméno řízené organizace:

– maximalizace krátkodobého zisku bývá spojena s konzumem,

– dobré jméno fi rmy vyplývá z  dlouhodobě stabilního postavení na  trhu

a etickým uspokojování potřeb a zájmů ekonomického a sociálního okolí.

Pokud bychom vycházeli z premisy, že téměř všichni respondenti bylimanažery, pak bychom měli uvažovat o příčinách vztahu jejich odpovědí na otázku, zda ke  vzniku  současné krize spíše přispěla či spíše nepřispěla absence etiky. Chování manažerů je nepochybně do  značné míry ovlivňováno úrovní myšlení a soudružností mezi kolegy manažery a jejich bezprostředním okolím, ať již soukromým či pracovním.

Již překonávání těchto tlaků je dáno odborností a  pevným manažerským a  charakterovým postojem. V  době hospodářské krize lze předpokládat obecný pokles mravů. Různé problémy či nedostatky jsou většinou řešeny hekticky potřebou rychlého rozhodnutí a vlivem respektování různých tlaků ať ze strany nejbližších či  různých sdružení profesních, politických a zájmových. Jdeo důsledek krize, který vyžaduje ne kolektivní, ale odborné řešení v rámci etickéstrategie vyplývající z respektování jedinečnosti řízených objektů.

Vzniká další otázka: proč ten nezájem o  etiku, když většina respondentů věří tomu, že její absence v managementu i v jednání a myšlení lidí je příčinou současné situace. Konzum jako důsledek neetiky nebyl zpočátku tak nežádoucí, jako doba, ve které se rozvinul. Paradoxním přínosem krize je, že se o etice opět začalo hovořit. Etiky v  managementu se však ve  skutečnosti bojíme. Vyžaduje splnění všech předpokladů pro její účinné plnění. Je to morálka, odbornost a  schopnost pro svoje invence získat lidi. Aby její aplikace do  našeho myšlení a práce byla snadnější, je třeba ji považovat za prevenci proti krizím, ne jen jako metodu překonání jejích důsledků.

Pokud se podíváme na  historický vývoj moderní ekonomie, zjistíme, že byla do značné míry odnoží etiky. Za zmínku stojí, že Adam Smith,považovaný za „otce moderní ekonomie“, byl profesorem moderní fi lozofi ena univerzitě v  Glasgow. Profesor Amartya Sen ve  své knize Etika a  ekonomie poukazuje na  odstup, který se vytvořil mezi ekonomií a  etikou a  jenž přestavuje jeden z  hlavních nedostatků současné ekonomické teorie.

12

Základem Senových tvr>12 SEN, A. Etika a ekonomie. Praha: Vyšehrad, 2002.


41

3. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření

zení je názor, že ekonomie v té podobě, v jaké se vyvinula, může být ještěproduktivnější, pokud bude klást explicitnější názor na etické úvahy, které formulují

lidské chování a lidský úsudek.

Ekonomie není souhrn ustálených pravidel, ale způsob myšlení a uvažování

o světě. Známý britský ekonom Keynes předpověděl: „Není daleko den, kdyekonomické problémy ustoupí do pozadí, kam patří, a naše hlavy a srdce se budou

znovu zabývat tím, co má skutečný smysl – otázkami života, lidských vztahů,

stvoření, jednání a víry. Čím dále to vypadá, že se současná doba vrací k člověku

– s ní by měla i ekonomie.“

13

3.2 Neetické jednání a chování v managementu

Za jednu z příčin světové hospodářské krize můžeme označit převis vyšší nabídky

trhu nad poptávkou. Konzumní stav společnosti je důsledkem negativníhodopadu světové krize, který postihuje jak občana, tak i podnikatelskou sféru.V současné době je vše umocněno tak zvaným supervolebním rokem, kdy politici nezvládli

korektní komunikaci mezi sebou a začali využívat neetického chování k dosažení

individuálních a stranických cílů. Vždy je nutné počítat s různými vnějšími vlivy,

které komplikují rozhodování. Klima ve  společnosti je přímým odrazem atmosféry v politickém dění. Chování politiků, fi rem, veřejné správy i občanů je nutné

vnímat jako spojené nádoby, které se vzájemně ovlivňují. Morální stav společnosti

se projevuje negativním vlivem na působení podnikatelské sféry.

Setkal/a jste se v posledních 12 měsících osobně s neetickým chováním v podnikání? Pokud ano, jak často?

Tabulka 3-2: Rozdělení četností

Varianta Absolutní četnost

Relativní četnost

(%)

Upravená relativní

četnost (%)

nesetkal/a 26 5,92 7,95

jednorázově 95 21,64 29,05

opakovaně 192 43,74 58,72

bez odpovědi 14 3,19 4,28

celkem 327 100,00 100,00 Zdroj: vlastní zpracování 13 SEDLÁČEK, T. Ekonomie dobra a zla. 1. vyd. Praha: 65. pole. 2009.


42

Manažerská etika v otázkách a odpovědích

Graf 3-2: Zkušenosti s neetickým chováním v podnikání

Zdroj: vlastní zpracování

Z výsledků odpovědí respondentů na tuto otázku vyplývá, že pouze necelých 8 % z nich se s neetickým chováním doposud nesetkalo. Naproti tomu skorotéměř 88 % respondentů odpovědělo kladně, že mají jednorázovou či opakovanou zkušenost s neetickým jednáním. Tento výsledek lze považovat za hrozivý oproti respondentům, kteří se s neetickým chováním v podnikání doposud nesetkali. Je-li tomu skutečně tak, pak bychom se mohli obávat o budoucí vývoj etiky.Zajímavým výsledkem je také skutečnost, že se 4,28 % respondentů k tétoproblematice vůbec nevyjádřilo.

Nelichotivou bilanci dokládají pravidelně i  výsledky průzkumů organizace Transparency International.

14

V  pořadí indexu vnímání korupce CPI se ČR

v roce 2008 umístila na 45. místě a v roce 2009 na 52. místě (například Botswana

je na 37. místě). V roce 2010 se však ČR v hodnocení ještě pohoršila a skončila

na 53. místě na světě s indexem 4,3. Index vnímání korupce (CPI = Corruption

Perception Index) představuje hodnocení států, založené na názorechodborníků, v  podobě složeného indexu, který zahrnuje přibližně 180 zemí. Index CPI

může nabývat hodnoty od 1 do 10, přičemž vyšší hodnota znamená lepšívýsledek ve smyslu míry vnímání korupce v dané zemi. Mezi země s nejnižší korupcí

patří Dánsko, Nový Zéland a Singapur, které žebříček vedou s hodnocením 9,3.

14 Transparency International: Index vnímání korupce CPI. [online]. [cit. 2010-06-19]. Dostupné nainternetu: <http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=3018>,

0 15 30 45 60 75 90 105 120 135 150 165 180 192

nesetkal/a

jednorázově

opakovaně

bez odpovědi


43

3. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření

Česká republika v rámci EU zaostává za západními státy i svými sousedykromě Slovenska. Index nižší než pět mají spolu s ČR další dvě třetiny hodnocených zemí. Před Českou republikou se v  hodnocení umístily země jako Maďarsko, Kostarika, Chile nebo Slovinsko.

15

Obrázek 3-2: Vývoj hodnot indexu CPI v České republice v letech 1997–2010

Zdroj: Transparency International Česká republika

Absentování etiky v managementu nahrávají i objektivní podmínky.Nestabilita pravidel omezuje strategické projektování podnikatelských aktivit a omezuje fi rmu na operativní management. To sice může vést k dosažení rychlého zisku, který je však často v rozporu s etikou. Tempo novelizace legislativy a zavádění reforem řízení ekonomiky zaostávají za dynamikou vývoje podnikání. Případné rozpory soudy neřeší dostatečně rychle a tím se snižuje i výchovný účinek práva.

Chceme-li objektivně hodnotit vztah manažerů k etice, je nutno jejdiferencovat. Strategická rozhodnutí velkých fi rem vznikají obvykle na půdě mateřské fi rmy v  zahraničí a  jsou ovlivněna snahou získat maximální efekt co nejdříve, pokud pro něj existují výhodné podmínky. Nalezneme příklady, kdy jakmile výhodné podmínky pominou, stěhují se fi rmy jinam. Tyto fi rmy mohou být jen obtížně vzorem pro podnikání našich manažerů ve středních a malých firmách, kteří jsou na svém okolí mnohem více závislí. Avšak uplatňováním etiky 15 iDNES.cz: V Česku od loňska stoupla korupce, pohoršilo si i Slovensko. [online]. [cit. 2010-06-10]. Dostupné

na internetu: <http://zpravy.idnes.cz/v-cesku-od-lonska-stoupla-korupce-pohorsilo-si-i-slovensko-poq/

zahranicni.asp?c=A091117_125346_domaci_ban>,


44

Manažerská etika v otázkách a odpovědích

ve vnitřním managementu fi rmy, plněním společenské a sociální odpovědnosti

ke svému ekonomickému okolí by manažeři získali pro své fi rmy dobré jméno.

Právě na základě uplatňování etiky v managementu a podnikání by ve svémekonomickém okolí posilovali stabilitu fi rmy a získali konkurenční výhodu.

„Hovoříme-li o etice, je zapotřebí si uvědomit jedno: že vypracování etických zásad a pravidel má pouze omezený význam. Etika není samostatný a izolovaný obor. Etika vyrůstá ze skutečnosti života. Není popisem zvyků, které se mohou měnit: dnes se krade a  zítra platí ‚nepokradeš‘ Etika je součástí našeho života a může pouze být přítomna tam, kde existuje životní orientace. Tato životníorientace se vyvozuje ze smyslu života a smysl života není něco zcela a pouzesubjektivního. Má-li mít můj život smysl, pak musí mít smysl mikrokosmosa makrokosmos, který mě obklopuje. Objevujeme zákonitosti a  principy, kterými se oba tyto světy řídí. Řídíme se jimi také my, protože naše bytost patří jakmakrokosmu, tak mikrokosmu. Nepůsobí to však žádnou schizofrenii, náš život, naše životní funkce a schopnosti se sjednocují v principu, kterému říkáme „já“ a který však není zařaditelný ani do světa makrokosmu a mikrokosmu, ale překračuje je. Je stejně tak nezachytitelný jak principy a zásady etického života.“

16

Jak již bylo naznačeno, konzumní myšlení lidí se neprojevuje jenomv managementu podniků, ale i v jejich soukromém životě. Neuplatňuje-li člověksystémový přístup ve svém myšlení a chování, dochází k napětí mezi jeho požadavky a odpovídajícími zdroji a možnostmi.

Nedostatek, se kterým se v managementu podniků setkáváme, jenesystémové a nekomplexní jednání. Projevuje se především tím, že se manažer omezuje na řízení subsystémů a jejich prvků, avšak nikoliv na podnik jako celek. Stejně tak to platí při aplikaci nových metod řízení. Manažeři je většinounepřizpůsobují specifi ckým podmínkám svých podniků, ani nehledají souvislosts metodami, které již dříve uplatnili. Takové uplatňování změn v řízení nelze považovat za  tvorbu podnětných inovací, kterými by manažer systematicky rozvíjel nejenom vlastní styl práce, ale management podniku jako celku.

Mluvíme o nejčastějších projevech nesystémového přístupu manažera, když nereaguje na  dynamický vývoj vědy a  techniky a  tím dokládá, že nepovažuje management podniku za řízení inovačního procesu. Prakticky dochází k tomu, 16 DUKA, D. Etika managementu. In KOLEKTIV AUTORŮ. Manažerská etika – inspirace pro 21. století:

Odpovědné podnikání. VII. díl. Hradec Králové: WAMAK, 2009.


45

3. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření

že podnik není řízen jako celek, ale jen jako souhrn jeho organizačníchsubsystémů. Tím je opomíjen jeden z významných atributů managementu, kterým je

dosahování jeho synergického efektu. Nejde o to bránit dynamice růstu výstupů

či vstupů podniku jako systému, ale o to, aby se kvalitativní i kvantitativnívýsledky managementu podniku vyvíjely v  etické proporci. To znamená, aby se

požadavky na prosperitu projevovaly v objemu a dynamice výstupůa odpovídaly hodnotě vstupů zhodnocených o přidanou hodnotu. Lze obecně říci, žekonzumní chování systému podnik začíná již tehdy, když požadavek na prosperitu

přeroste v konzumní management, který nezajišťuje vlastní zhodnocenípřidanou hodnotou zpracovaných vstupů. V podstatě jde o neetiku v řízení, která by

sice mohla přinášet růst hospodářských výsledků fi rmy, ale nežádoucímimetodami. Existují prostředky, kterými lze konzumnímu myšlení lidí a konzumnímu

chování podniků čelit?

K příčinám vzniku konzumní společnosti je třeba dodat, že trh je stálecháán jako samoregulující prostor, který sám vlastním působením vyrovnává potřeby jednotlivců s produkcí podniků. Z toho vyplývá, že metody fungování podniků a vztahy v tržním systému neodpovídají změnám v názorech a vývoji společnosti, které by vzájemně působily na kulturu vývoje fungování tržního mechanismu. To souvisí s  absencí etiky a  kreativity managementu a nekomlexními inovacemi, které se promítly do odváděné práce. Příčinaprohlubování konzumní společnosti také může spočívat v nedostatku tvořivosti a etiky v  myšlení lidí, v  soukromí i  v  pracovním procesu, a  to v  závislosti na uplatňování rutiny, která vyplývá z  podceňování dynamiky vědecko-technického rozvoje a významu kvalitativních vlastností v řízení podnikových jevů.V mezilidských vztazích jde o orientaci na řízení dílčích procesních jevů a na jejich kvantitativní měřitelné hodnoty.

Klicperová-Baker v jednom ze svých výzkumů ověřovala ve srovnávacísondě v  postkomunistických a  západních zemí výskyt tak zvaného posttotalitního syndromu.

17

Tento syndrom se jí potvrdil, a i když bude potřeba jej ověřit v šířeji

pojatém výzkumu, většina z nás z každodenní zkušenosti potvrdí, že jejichvýskyt je v naší společnosti dosti vysoký. Hlavní syndromy dle autorky jsou:

■ poruchy identity a individuality (například nízké či přebujelé sebevědomí),

■ převaha negativních emocí,

17 DVOŘÁKOVÁ, V. Etika ve výchově a vzdělávání. In KOLEKTIV AUTORŮ. Manažerská etika – inspirace

pro 21. století: Odpovědné podnikání. VII. díl. Hradec Králové: WAMAK, 2009.


46

Manažerská etika v otázkách a odpovědích

■ poznávací poruchy (například černobílé myšlení, myšlenková rigidita),

■ pasivita, naučená bezmocnost,

■ amorálnost, absence ctností, pocitu viny, odpovědnosti, svědomí.

Co se týče osobnostních charakteristik, lze rozeznat dva obecné druhyposttotalitní odchylky od žádoucí psychologické normy: ■ pasivní, sociálně závislý typ vyznačující se hlavně tak zvanou naučenou

bezmocností, ■ aktivní, sociálně dravčí typ, zneužívající své znalosti systému na  úkor

ostatních.

Tato „diagnóza“ hodně vysvětluje, umožňuje pochopit, proč některé jevyurčují společenskou atmosféru a  proč je tak obtížné proti nim vystupovat. Tyto syndromy deformují podobu „důvěry“, respektive celkově zeslabují důvěru ve společnosti. Přitom „důvěra“ je nesmírně důležitá pro integritu společnosti, pro schopnost komunikace a hledání řešení problémů. Slabá důvěrav demokratické instituce (z hlediska dodržování procedur, efektivnosti, odbornosti) nutně zeslabuje i důvěru mezi občany navzájem a ovlivňuje i podobu sociálníchinterakcí, formování sociálních sítí a vytváření sociálního kapitálu obecně.

Překonání těchto syndromů není otázkou času či prosté generační výměny. Bohužel podoba transformace do značné míry reprodukovala politickou kulturu minulosti a tímto způsobem myšlení je zasažena i mladá generace, která jižvyrůstala v prostoru svobodné společnosti. Podcenění právního rámce,ekonomické i politické transformace dále jen posílilo nedůvěru v instituce, v právo, v jeho vymahatelnost i  v  základní spravedlnost. Pravidla a  procedury nejsou dodržovány či jsou obcházeny, podstatný je výsledek, zisk, na  procedurách nezáleží. Výrazná ideologizace společenských diskurzů posilovala nejen černobílé vidění minulosti a současnosti, ale posilovala i cynismus a zbavovala politiku,respektive společenskou angažovanost svého obsahu. Z  toho vyplývá onen současný pocit „bezobsažnosti“ politiky, vnímání silného rozporu mezi realitou a  slovy, zjevný konfl ikt reálné politiky a demokratických ideálů.

V rychle se měnícím světě jsou znalosti aplikace etiky v rozhodovacímprocesu stále více potřebné. Je nezbytné, aby se manažerům dostávalo stále víceteoretické a legislativní podpory, která by jim umožnila čelit morálním i odborným


47

3. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření

dilematům spolu se zaváděním nových poznatků do  konkrétních podmínek

organizací. V dnešním globalizovaném světě se manažeři musí daleko více než

dříve rozhodovat v  eticky nejasných podmínkách, což zvyšuje míru nejistoty

a stresu a mnohdy přináší i špatná rozhodnutí.

Pocit nejistoty při rozhodování a tlak na rychlý úspěch snižují produktivitu manažerů, ale i  ostatních pracovníků, zhoršují pracovní prostředí a  přispívají ke konzumnímu chování celé společnosti. Špatná rozhodnutí či nedořešenéetické problémy mohou mít následky při hodnocení a postavení organizacev ekonomickém a sociálním prostředí, stejně jako na klima mezi zaměstnanci.Potřeba etiky v našem myšlení i managementu se projevuje i v rozhodování o našich vlastních problémech. 3.3 Etika je součástí managementu i podnikání Za posledních dvacet let se odpovědnému managementu a etice podnikánínevěnovala patřičná pozornost, a to především v kontextu nekomplexního snižování nákladů s  cílem maximalizovat rychlý zisk pro akcionáře, respektive majitele. Po roce 1989 prošla česká společnost a podnikatelská sféra mnoha významnými změnami, kdy v dobách malé a velké privatizace a vzniku soukroméhopodnikání šlo spíše o společenskou neodpovědnost než odpovědnost.

Příčinou byla ztráta vědomí společenské odpovědnosti za   předcházejícího čtyřicetiletého působení politické demagogie. Poválečné násilné odtržení podnikatelů od vztahu k jejich majetku znamenalo, že po roce 1989 nebylazkušenost, jak pracovat s navráceným majetkem a jak ho dále zhodnocovat nejenom pro vlastní potřebu, ale i pro ekonomické a sociální okolí. Velkou změnouv názorech na  etiku v  podnikání byl vstup zahraničního kapitálu na  území České republiky. Některé naše fi rmy byly nuceny akceptovat systémy vnitropodnikové kultury nadnárodních společností, avšak nepodařilo se plně převést tyto standardy v širším měřítku do praxe českých fi rem.

Filozofi e managementu i podnikání těchto fi rem se spíše orientovala na styl kapitalismu volné soutěže než na hledání cest, jak se za pomoci nově získaných poznatků a možností přiblížit ekonomikám zemí, které bez cizí nadvlády mohly rozvíjet management, jenž respektuje etiku a tendence budoucího vývoje. Proto


48

Manažerská etika v otázkách a odpovědích

jsme pozornost průzkumu orientovali i na analýzu názorů manažerůna současný vývoj našeho klimatu podnikání a  na  srovnání jejich  představ a  hodnocení

získaných poznatků s úrovní podnikání v zahraničí. Nešlo nám o získáníexaktních názorů jako spíše o identifi kaci představy těch, kteří se podílína zahraničním obchodě, ale i těch, kteří s ním nemají zkušenosti.

Jednalo se o  hledání důvodů, proč naši manažeři neprojevují větší zájem

o aplikaci etiky a etických postojů do své práce, a současně na možnostinspirovat se z postojů úspěšných zahraničních manažerů. Nedomníváme se, žezahraniční manažeři mohou být bez výhrad učiteli našich manažerů. Uvědomujeme

si existenci rozdílů v obsahu a specifi ckých podmínkách ve vývoji jednotlivých

národních ekonomik, ale žádoucí inspiraci bychom mohli určitě získat třeba ze

zahraniční legislativy či z řešení důsledků neetických praktik v podnikání.

Jaká je podle vás úroveň etiky v podnikání v ČR oproti západním vyspělým zemím?

Tabulka 3-3: Rozdělení četností

Varianta Absolutní četnost Relativní četnost (%)

Upravená relativní

četnost (%)

rozhodně lepší 1 0,23 0,31

spíše lepší 4 0,91 1,23

stejná 68 15,49 20,99

spíše horší 142 32,35 43,83

rozhodně horší 68 15,49 20,99

bez odpovědi 41 9,34 12,65

celkem 324 100,00 100,00 Zdroj: vlastní zpracování

Výsledky šetření potvrdily, že fi rmy vnímají úroveň etiky v podnikání v ČR

oproti západním vyspělým zemím spíše jako horší, což dokládá 43,83 %respondentů. Za  alarmující lze považovat stanovisko 20,99  % respondentů, kteří tuto

situaci vnímají jako rozhodně horší.

18

To, že 20,99 % respondentů považujeúroveň etiky v  podnikání v  ČR za  stejnou jako u  západních vyspělých zemí, lze

považovat za  pozitivní výsledek pouze v  případě, pokud by vycházeli z  vlastní

aktivity inovovat svou praxi.

18 Oporu lze opět nalézt ve výsledcích zkoumání Transparency International. V první dvacítce zemí v pořadí

vnímání korupce (index CPI 2009) se umístilo 13 zemí západní Evropy.


49

3. Analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření

Graf 3-3: Úroveň etiky v podnikání v ČR oproti západním zemím

Zdroj: vlastní zpracování

Potvrzuje se, že se české fi rmy zamýšlejí nad touto problematikou a v absenci etiky a kultury v naší manažerské praxi vidí možnost zvyšovat svoukonkurenceschopnost na zahraničním i domácím trhu. Ke stanovisku respondentů k úrovni etiky, a to rozhodně lepší (0,31 %) a spíše lepší (1,23 %), nelze činit závěr, protože se jedná spíše o okrajová vyjádření. Překvapivé je zjištění, že se 12,65 %respondentů k této problematice vůbec nevyjádřilo.

Je zajímavé posoudit, zda dosavadní relativně zasvěcené odpovědi respondentů na předchozí otázky nevycházejí spíše z pocitů než z ověřených poznatků. Tuto otázku si je zapotřebí položit. Z odpovědí na další dotazy je zřejmé, ževětšina respondentů nemá doposud ucelené představy o potřebě etiky a jejímvýznamu v globalizovaném světě. O tom svědčí i skutečnost, že pouze 20 %respondentů z  celkového počtu na  otázky odpovědělo. V  rámci druhého kola šetření respondenti, kteří neodpověděli, ve  velké míře sdělují, že o  etice toho mnoho nevědí. To, že v  dnešní době je již dostatek příležitostí seznámit se s  obsahem etiky a  jejím významem pro prevenci hospodářských výsledků organizací, potvrzuje, že dalším nesporně významným důvodem je nezájem manažerů touto problematikou se zabývat.

0 11 22 33 44 55 66 77 88 99 110 121 132 142

rozhodně lepší

spíše lepší

stejná

spíše horší

rozhodně horší

bez odpovědi




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist