načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Manažerka a stres - Ivana Šnýdrová

Manažerka a stres

Elektronická kniha: Manažerka a stres
Autor:

Budování kariéry a plánování rodiny představuje pro mnoho žen zásadní okamžiky jejich života. Bohužel často dochází k tomu, že žena je nucena zvolit jen jednu z těchto dvou ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  111
+
-
3,7
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 173
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 80-247-1272-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Budování kariéry a plánování rodiny představuje pro mnoho žen zásadní okamžiky jejich života. Bohužel často dochází k tomu, že žena je nucena zvolit jen jednu z těchto dvou možností seberealizace. Právě z tohoto důvodu je stále velmi málo žen ve vedoucích pozicích, protože taková práce vyžaduje mnoho úsilí, energie a časové dotace. Ženy-manažerky jsou stejně dobré ve své práci jako muži, oproti jiným skupinám jsou však ohroženy ze všech stran působícím stresem, a proto je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost a pomoci jim řešit náročné životní situace.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Ivana Šnýdrová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

„Byznys nebere ohled na ženy, které musejí

vyvažovat práci s jinými povinnostmi.

Už to, že jim vůbec na něčem jiném

záleží, může být vykládáno jako zrada.

Tento postoj se sice začíná měnit, ale jde to

pomalu. I když se to může zdát nefér, starost

o domácí život prostě do hry nepatří.“

Adrienne Mendellová


Z německého originálu Selbstcoaching für frauen,

Wie sie sich in schlechten zeiten motivieren

vydaného nakladatelstvím Kösel – Verlag GmbH & Co, München

přeložila Mgr. Dagmar Brejlová

PhDr. Ivana Šnýdrová, CSc.

Manažerka a stres

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 2449. publikaci

Odpovědná redaktorka PhDr. Anna Novotná

Sazba a zlom Antonín Plicka

Počet stran 176

Vydání 1., 2006

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2006

Cover Photo © profi media.cz/CORBIS

ISBN 80-247-1272-5

(tištěná verze)

ISBN 978-80-247-6040-7 (elektronická verze ve formátu PDF)

© Grada Publishing, a.s. 2011


5

Obsah

Úvod ................................... 9

Kapitola 1

Zvláštnosti mužského a ženského

chování ............................... 11

Genderové role ve společnosti ............................ 12

Nerovné postavení žen a mužů ve společnosti – téma diskriminace ....... 16

Odlišnosti mužských a ženských vztahů ....................... 19

Předsudky a jejich vliv na chování mužů a žen ................... 20

Kapitola 2

Žena a práce – dva neoddělitelné

pojmy ................................. 25

Má žena stejné sociální postavení jako muž? .................... 26

Nerovné podmínky mužů a žen v rodině ....................... 28

Práce versus rodina .................................. 34

Kapitola 3

Jaké má žena možnosti na pracovním

trhu ................................... 38

Nezaměstnanost se nejvíce dotýká žen ....................... 39

Ekonomická transformace společnosti – nové možnosti

pro ženy ......................................... 42

Muži a ženy jsou v odměňování rovni, muži jsou však rovnější ........... 44


6

Kapitola 4

Profesní dráha ženy ..................... 47

Problematické zaměření žen na kariéru ....................... 47

Rozdíl kariérové dráhy muže a ženy ......................... 51

Co je tokenismus? ................................... 52

Bariéry na cestě k vyšším pozicím neboli skleněný strop .............. 53

Kapitola 5

Žena v managementu .................. 57

Existuje ideální typ manažera nebo manažerky? .................. 58

Existuje ideální styl vedení? .............................. 62

Dva odlišné pohledy na svět ............................. 65

Vliv stylu řízení na výsledky společnosti ....................... 68

Diskriminace žen na vyšších řídících pozicích .................... 73

Kapitola 6

Postupy podporující rovnost příležitostí

pro muže a ženy ....................... 76

Čím je zajímavý tzv. diversity management ..................... 77

Vzdělávání jako jedna z možností vyrovnávání rozdílu ............... 80

Kapitola 7

Významný „gender mainstreaming“ ...... 84

Česká realita gender mainstreamingu ........................ 90


7

Kapitola 8

Zakotvení principu rovnosti mužů a žen

v legislativě ............................ 93

Česká legislativa v otázce rovnosti mužů a žen ................... 95

Jak Evropská unie prosazuje princip rovnosti .................... 96

Kapitola 9

Aktéři v oblasti prosazování rovnosti mužů

a žen na trhu práce ................... 105

Institucionální mechanismy pro rovnost mužů a žen v ČR ............ 106

Kapitola 10

Žena-manažerka a stres ................ 113

Kapitola 11

Co je stres? ........................... 118

Odpověď organismu na stres ............................ 119

Osobnost člověka a jeho hodnotový systém .................... 123

Nejčastější obranné mechanismy – přizpůsobovací techniky .......... 129

Kapitola 12

Zvládání stresu – praktická cvičení ....... 132

Odhalte svoji vlastní situaci ............................. 132

Určete typ své osobnosti ............................... 136

Jak se se stresovou situací vyrovnávají ženy-manažerky ............. 139


8

Kapitola 13

První pomoc při stresu .................. 147

Závěr ................................ 160

Slovníček základních pojmů ............ 162

Literatura a dokumenty ................ 166


9Úvod

Úvod

Postavení ženy ve společnosti, respektive rovnoprávnost pohlaví, je

v současné době velmi diskutovaným tématem. Otázky týkající sediskriminace a nerovného postavení žen v práci a v rodině se řešídokonce na celosvětové úrovni. Avšak zatímco v rozvojových zemích se

aktuálně jedná hlavně o dodržování základních lidských práv, vyspělé

demokratické společnosti se zabývají zejména postavením ženy ve

veřejné sféře. Stále více si totiž celá společnost začíná uvědomovat, že

vyloučení žen z některých oblastí života je v současnosti neudržitelné

a pro společnost značně nevýhodné.

Uvědomme si, že život ve společnosti se odehrává ve dvou rovinách – pracovní a rodinné. Zatímco u mužů nevzniká v tomto ohledu žádný problém, u ženy, a zejména u ženy ve vedoucím postavení, může vzniknout citový rozpor mezi její rolí manažerky a rolemi, které zastává v domácnosti (manželka, matka).

Tento rozpor mezi prací a rodinou ještě více zvýrazňuje struktura společnosti, která je postavena na mužském modelu přístupu k práci. Biologické danosti však nečiní ženu méněcennou oproti muži, naopak jí dokonce umožňují, aby se v určitých směrech lépe vyvíjela a také lépe uplatnila. S určitými biologickými odlišnostmi musíme počítat s vědomím, že rovnoprávnost neznamená stejnost.

Budování kariéry a plánování rodiny představuje pro mnoho žen zásadní okamžiky jejich života. Bohužel dosud často dochází k tomu, že žena je nucena zvolit jen jednu z těchto dvou možností


10 Úvod

zace. Z tohoto důvodu je stále velmi málo žen ve vedoucích pozicích,

neboť taková práce vyžaduje mnoho úsilí, energie a časové dotace.

Ženy jsou stejně dobré manažerky jako muži, i když většinou vedou

lidi a řídí práci odlišným způsobem. Zdůrazňuji většinou, neboť část

z nich se v pracovní sféře přizpůsobilamužskému modelu a převzala mužský způsob chování

a jednání. Předpokládá se, že ženy mají dokonce

lepší předpoklady k manažerským činnostem, než muži. Žena-manažerka je však neúnosně zatěžována. Často není schopna sladit pracovní a rodinné povinnosti. Její duševní rovnováhu nepříznivě ovlivňuje mnoho rušivých momentů v pracovním a rodinném prostředí. Rodinné starosti, nedorozumění a konfl ikty snižují pozornost a výkon v práci, odrážejí se v jejich společenských vztazích, a naopak, různé konfl iktní pracovní a společenské situace narušují její rodinný život.

Ženy-manažerky jsou oproti jiným skupinám ohroženy ze všech

stran působícím stresem, a proto je třeba jim věnovat zvýšenoupozornost a pomoci jim řešit náročné životní situace. Zejména je důležité

neustále zdůrazňovat prevenci, tedy jak předcházet dopadům stresu

na jejich zdraví ve formě nejrůznějších civilizačních chorob. Více a více

společenských subjektů se snaží regulovat genderové vztahy avyrovnávat zcela zřejmé nerovnosti, ať už se jedná o přístup k některýmpozicím či k zaměstnání nebo platovému ohodnocení. Ženy samy nemají

příliš velkou šanci dosáhnout výrazné změny v chápání lidských vztahů

a mnoha mužům stávající situace vyhovuje a nemají proto žádný důvod

něco měnit. Do hry proto vstupuje stát, který musí velmi pečlivě zvážit

všechna rozhodnutí týkající se této oblasti. Necitlivá opatření nebo

překotná řešení mohou způsobit více škody než užitku. Společnost sice

prochází v současné době velikými proměnami a dalo by se očekávat,

že řešení mnoha zmíněných problémů přinese sám čas. Nemůžeme se

však na to spolehnout, protože ze zkušeností mnoha společností, které

jsou v tomto ohledu již dále, je patrné, že to chce aktivní přístup.

Ženy mají k manažerským

činnostem lepší předpoklady.


11Zvláštnosti mužského a ženského chování

Kapitola 1

Zvláštnosti mužského

a ženského chování

Sociální rozdíly mezi muži a ženami jsou předmětem genderových

studií. Termín gender pochází z angličtiny, ale ujal se v mnoha jazycích

vzhledem k nejednoznačnosti jeho překladu. Gender se do češtiny

překládá jako rod, což nepostihuje plně podstatu tohoto pojmu, stejně

jako další možný překlad „pohlaví“, které vyjadřuje pouze biologické

rozdíly mezi mužem a ženou a je většinou neměnnou univerzální

kategorií, která podstatě genderu zdaleka nevyhovuje. Zatímco tedy

pohlaví je charakteristika biologická, gender je charakteristikousociální. Možnou variantu by tedy představoval „sociální rod“, ale také tento

termín není dostatečně výstižný. V psychologickém slovníku je gender

charakterizován jako „soubor sociokulturně vytvořených sociálních

rolí spojených s příslušností k biologickému pohlaví“.

Pojem gender poukazuje tedy na existenci sociálních konstruktů, které se vážou k pohlaví jedince. S mužským a ženským pohlavím jsou spojovány určité vlastnosti a formy chování, které nejsou vrozené, ale formované během procesu socializace, a společnost jejichvykazování očekává. Důkazem toho jsou odlišná očekávání určitých vzorců chování mužů a žen v různých historických obdobích a v různých kulturách.

Socializace je proces postupného vrůstání lidského jedince do společnosti prostřednictvím předávaných a vstřebávaných hodnot


12 Zvláštnosti mužského a ženského chování

a norem, včetně těch, které se týkají genderu. Je třeba zdůraznit, že

socializace je celoživotní proces. Významné teorie genderovésocializace, které se snaží objasnit, jakým způsobem děti

své genderové identity získávají, jsou nastíněny

v tabulce 1. Pohled na muže a ženy z hlediska genderu zdůrazňuje sociální podmíněnost názorů, hodnocení, postojů, přesvědčení a vnímání. Jedinec získává zkušenosti, formuje se v rámci určité kultury a díky tomu chápeodlišnosti ve vlastnostech, chování, vnímání a postojích obou pohlaví jako přirozené, dané a jedině možné.

Genderové role ve společnosti

Kultura a jí vytvořené a reprezentované sociální struktury a vzorce

chování, přisuzuje svým členům určité role, podle kterých je předem

posuzováno jejich postavení ve společnosti, na trhu práce, vzaměstnání a které determinují jejich možnosti na základě charakteristiky

pohlaví. Jedná se o genderové role, postihující soubor neformálních

pravidel vytvořených společností, které připisují určitý typ chování

jednomu nebo druhému pohlaví. Tyto role nejsou stejné ve všech

společnostech světa, dokonce nejsou stejné ani v jednotlivých vrstvách jedné společnosti, a během vývoje společnosti dochází k jejich

proměnám.

Vybočení z těchto pravidel bývá chápáno problematicky a jako

odklon od normy.

Socializace je

celoživotním procesem.


13Zvláštnosti mužského a ženského chování

Ta b. 1 Teorie genderové socializace

Teorie Přední osobnosti Hlavní principy

Psychoanalytické

teorie

(např. teorie

identifi kace )

Sigmund Freud,

Karen Horneyová,

Erik Erikson,

Melanie Kleinová,

Clara Th ompsonová,

Jacques Lacan,

Juliet Mitchellová,

Nancy Chodorowová

Děti ve svém osobním vývoji procházejí řadou stadií. Zhruba do věku

čtyř let prožívají dívky a chlapci tento

vývoj podobně. Počínaje tímto věkem

však začínají svým chováním nevědomě napodobovat chování rodiče

shodného pohlaví a učí se tak chovat

přijímaným genderově specifi ckým

způsobem. Chlapci jsou k identifi -

kaci s otcem motivováni kastrační

úzkostí, dívky závistí penisu.

K obměnám téhož základního tématu

patří koncepce závisti dělohy a přesun

důrazu od vztahu otec-syn, respektive

otec-dcera (tedy vztahu, jehož centrálním motivem je penis), ke vztahu matka-dítě. Podle druhé z obou

modifi kací je ústředním problémem

procesu získávání genderu fakt, že

chlapci jsou nuceni se duševněseparovat od svých matek, zatímco dívky

podobnou separaci neprožívají.

Teorie sociálního

učení

Albert Bandura Děti získávají gender dvojím způsobem: posilováním (tedy odměnami za genderově přiměřené chování

a tresty za chování genderověnepřiměřené) a modelováním.


14 Zvláštnosti mužského a ženského chování

Genderové role jsou rolemi sociálními, které si osvojujeme vprůběhu celoživotního socializačního procesu. Pokud se jedinec odchyluje

od genderové role, což znamená, že jeho chování neodpovídáočekávání přiřazenému jeho pohlaví, okolí vůči němu může uplatňovatnejrůznější sankce – od posměchu až k sociální izolaci. Tato skutečnost

motivuje jedince k tomu, aby daná očekávání naplňoval. Je zajímavé, že

Kognitivně

vývojové teorie

(např. teorie

genderových

schémat, „teorie

optických skel

kultury“)

Jean Piaget,

Lawrence Kohlberg,

Sandra Bemová

Děti vstřebávají gender a genderové

stereotypy v rámci svého mentálního úsilí nalézat řád v sociálním světě,

který je obklopuje. Pro vyhodnocování smyslových informací si děti

vytvářejí kategorie či schémata, která

jim umožňují pořádat svá pozorování

a zkušenosti na základě vnímaných

stabilních vzorců či pravidelností.

Pohlaví je jedním z nejraněji vytvářených schémat, jelikož představuje

poměrně stabilní a snadno rozpoznatelnou kategorii s jasně patrnými fyzickými příznaky Podle „teorie

optických skel kultury“, která zahrnuje i některé rysy teorie sociálního

učení, jsou děti socializovány tak,

aby přijaly genderové optiky (tedy

předpoklady týkající se maskulinity

a feminity) vládnoucí v jejichspolečnosti. Tato enkulturace se odehrává

jak prostřednictvím institucionalizovaných sociálních praktik, tak

i skrytými signály či „metasdělením“

o hodnotách a relevantních rozdílech, které usměrňují život dětí již

od narození.


15Zvláštnosti mužského a ženského chování

u chlapců vyvolává chování, které je připisováno opačnému genderu,

výraznější projevy nesouhlasu.

Genderová socializace však může probíhat i prostřednictvímjemnějších skrytých signálů, jako jsou například způsoby jednánídospělých mezi sebou či jednání dospělých s dětmi, dětské oblečení, jeho

barva (modrá, růžová), účesy, dětské knížky a hračky. Podle teorie

sociálního učení se však děti mohou učit i na základě pouhéhopozorování chování druhých osob a jeho nápodobou.

Genderu se tedy učíme, neboť děti jsou vystaveny genderovým

signálům již ve velmi útlém věku. Výzkumy ukazují, že dětizačínají dávat přednost určitým hračkám v souladu

s genderovými stereotypy ve věku kolemosmnácti měsíců. Dvouleté děti jsou si již vědomy vlastního genderu i genderu jiných lidí a během třetího roku

života začínají hodnotit určité vlastnosti a typy chování genderově

stereotypním způsobem. Dívky mají většinou lepší znalost genderu

než chlapci a jsou také tolerantnější vůči chování, které překračuje

genderové vymezení. V dospělosti to však už není jen vliv kultury na genderovou přiměřenost, nýbrž individuum samo se začíná

Muž na mateřské dovolené?

V minulých letech bylo nemyslitelné, aby muž nastoupil na mateřskou

dovolenou a žena zůstala v zaměstnání. V současné době je tato situace

nahlížena trochu jinak, upravuje ji dokonce i zákon změnou pojmenování

mateřské dovolené na rodičovskou, ale přesto se však angažování muže

v této situaci nepovažuje všeobecně za něco normálního a běžného.

Praxe

Genderu se učíme.

+


16 Zvláštnosti mužského a ženského chování

dobrovolně podřizovat stanoveným mezím a hodnotit sebe i druhé

v jejich intencích.

Sociální rozdíly mezi muži a ženami jsou tedy determinovány charakterem společnosti a její kultury, stupněm jejího vývoje a jejího přístupu k mužům a ženám.

Podíváme-li se na vztahy mužů a žen v české společnosti z pohledu jejich odlišného sociálního statusu, zjistíme, že na ně samozřejmě existují také dva různé názory. První z nich zdůrazňuje biologické naprogramování muže a ženy k rozdílným rolím (genderová polarizace), které jsou asymetrické z hlediska postavení ženy, a proto se předpokládá, že žena má být muži podřízena (androcentrismus).Druhý názor se domnívá, že muži i ženy jsou produkty již zmíněného odlišného socializačního procesu podle genderu v dané společnosti.

Nerovné postavení žen a mužů

ve společnosti – téma diskriminace

V souvislosti s problematikou genderu a genderových rolí se často

objevuje termín diskriminace. Příčinou úzkého spojení těchto pojmů

je nerovné nazírání mužů a žen ve společnosti, které často vede kznevýhodňování jednoho z pohlaví oproti druhému. Trh práce představuje

sektor, ve kterém se nerovné podmínky projevují výrazným způsobem,

a ženy v tomto směru představují diskriminovanou skupinu. Celá naše

společnost je uspořádána podle mužských hledisek, takže i ty projekty a praktiky, které se zdají být genderově neutrální, se při bližším

zkoumání ukážou jako androcentrické. Proto i instituce, které ženy

výslovně nediskriminují, jsou brány s nedůvěrou.

Defi nice ve Slovníku cizích slov chápe obecně diskriminaci jako „rozlišování, omezení nebo odnětí práv určité kategorii osob protřídní nebo společenské postavení, národnost, rasu, náboženství, pohlaví, politické názory apod.“ (Křížková, 2002), která se touto


17Zvláštnosti mužského a ženského chování

kou také zabývala, podala defi nici diskriminace užší, zaměřenou čistě

na pohlaví a snažila se dokonce nastínit i mechanismus vzniku areprodukce této formy diskriminace. „Diskriminace podle pohlaví je apriorní

zamezení přístupu ke zdrojům, možnostem a příležitostem jedinci

pouze na základě kategorizace podle pohlaví bez zjišťování a ověřování

jeho individuálních schopností a možností“. Základním předpokladem

k jejímu vzniku jsou zažité stereotypní představy ve společnosti,přisuzující konkrétnímu pohlaví určité vlastnosti, schopnosti a životnímožnosti, ne vždy vycházející z objektivních daností. Společnost si možná

uvědomuje fungující diskriminační mechanismy, ale bez přehodnocení

a zvrácení těchto zažitých stereotypů se jich nebude schopna zbavit

a prosazovat úspěšnou politiku rovných příležitostí.

Diskriminace se projevuje ve formě přímé a nepřímé či skryté

a zjevné. Diskriminace zjevná je snadno prokazatelná a postižitelná,

což neplatí u diskriminace skryté, která je ve

spojení s kategorií pohlaví bohužel mnohem

častější. Zjevné diskriminační projevy se snad

už ani tolik nevyskytují (např. diskriminační

inzerce už byla zakázána), zatímco diskriminace skrytá je stále častá a potlačit ji bude vyžadovat dlouhou dobu,

než se změní předsudky a společenské stereotypy.

Existují dosti velké rozdíly mezi muži a ženami co se týče jejich

chování, způsobu, jakým se dívají na svět, a vztahů, které jim vyhovují.

Tyto rozdíly ovlivňují pak i způsob, jakým se obě skupinyprezentují na pracovišti. Men dellová (1997) zdůrazňuje, že pro ženy jsou

ústředním bodem vnímání světa vzájemné vztahy mezi lidmi, zatímco

pro muže jsou důležité činy a jejich důsledky. Vztahům jako takovým

nepřikládají velkou váhu, ale zajímají se o to, jakým způsobemvýsledky ovlivňují vztahy. Ženy jsou tedy citlivější k sociálním situacím,

jsou družnější a závislejší, muži jsou dominantnější a agresivnější.

Ženy se snáze podrobují sociálním tlakům, a to zvláště těm, které

vyvíjejí muži.

Diskriminace se projevuje buď

ve formě přímé a nepřímé,

nebo skryté a zjevné.


18 Zvláštnosti mužského a ženského chování

Argyle a Hendersonová (1985) sestavili na základě výsledkůdotazníkového šetření zajímavý přehled žádoucích mužských a ženských

vlastností:

Tab. 2 Žádoucí vlastnosti muže

1. Úspěch

2. Dominance

3. Profesní kompetence

4. Ekonomická kompetence

5. Talent k zábavě

6. Intelektuální schopnosti

7. Pozornost

8. Zdravý lidský rozum

9. Sportovní talent

10. Teoretické nadání Tab. 3 Žádoucí vlastnosti ženy

1. Tělesná atraktivita

2. Erotická obratnost

3. Afektivní kompetence

4. Sociální kompetence

5. Schopnost pro domácnost

6. Krejčovské schopnosti (šití)

7. Chápání mezilidských vztahů

8. Umělecká chápavost

9. Morálně-duchovní chápání

10. Umělecko-tvůrčí nadání


19Zvláštnosti mužského a ženského chování

Odlišnosti mužských a ženských vztahů

V souvislosti se sociální komunikací se vědci zaměřili také nakomunikační modely žen a mužů, tedy na odlišnosti dané genderovými

diferencemi. Muži a ženy vytvářejí vztahy se svým okolím odlišným

způsobem. Všichni lidé potřebují ve vztazích intimitu a nezávislost,

muži se však více zaměřují na nezávislost a ženy na intimitu.

V interpersonálních vztazích ženy odhalují své já mnohem více než muži. Tento rozdíl platí i u mužských a ženských přátelství. Vpřátelských vztazích muži nepovažují důvěrnost za jejich nezbytnou součást, a proto o sobě podávají méně důvěrných informací než ženy a také méně často.

Ženy se ke svým přátelům chovají s výrazně větší náklonností než muži a právě tato odlišnost může být vysvětlením skutečnosti, že muži hůře navazují a udržují blízké vztahy. Komunikace ve všech svých formách a funkcích je zřejmě mnohem důležitější dimenzí ženského přátelství. Mužská přátelství vznikají často na základě společných aktivit (sport, hraní karet, společné práce), zatímcoženská přátelství vznikají spíše díky sdílení pocitů, vzájemné podpoře a důvěrnosti.

Zajímavé bylo hodnocení přátelství ze strany mužů a žen a jejich srovnání. Ženy hodnotily přátelství se stejným pohlavím jakokvalitnější a zábavnější, zatímco muži si cenili více přátelství s opačným pohlavím. Další rozdíly mezi muži a ženami je možné spatřovat v lásce. Od žen se očekává, že budou milovatintenzivně, neboť jsou citově založené, zatímco u mužů, protože jsoulogičtí, se předpokládá určitý odstup. Muži a ženy také dávají přednost odlišným typům lásky. Hendrik (1994) uvádí, že muži zdůrazňují lásku erotickou a hravou, zatímco ženy hledají lásku klidnou čipragmatickou.

Muži si více cení přátelství

s opačným pohlavím.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist