načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Management - Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita - Jaromír Veber

Management - Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita
-6%
sleva

Kniha: Management - Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita
Autor:

Inovované a aktualizované vydání klíčové domácí monografie na téma managementu představuje jak základní a tradiční, tak i aktuální a nová témata, s nimiž se vyrovnává jak teorie, ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Management Press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014-09-10
Počet stran: 736
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 734 stran : ilustrace
Vydání: 2., aktualiz. vyd.
Spolupracovali: kol.
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788072612741
EAN: 9788072612741
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka shrnuje základní informace o podstatě managementu, provozním managementu, soudobých manažerských přístupech a jejich roli v úsilí o výkonnost i prosperitu.

Popis nakladatele

Inovované a aktualizované vydání klíčové domácí monografie na téma managementu představuje jak základní a tradiční, tak i aktuální a nová témata, s nimiž se vyrovnává jak teorie, tak i praxe moderního managementu. Kniha se uplatňuje nejen jako základní studijní materiál v mnoha kursech managementu na vysokých školách manažerského a ekonomického směru, ale i v dalších programech manažerského vzdělávání. Současně je zpracována i vzhledem k potřebám pracovníků praxe a jejich dalšího kvalifikačního rozvoje (podnikových manažerů, manažerů neziskových organizací, vedoucích pracovníků veřejné a státní správy aj.). Kniha vyšla s přispěním společnosti Olympus C&S spol. s r. o. Září 2014, váz., 165 x 235 mm, 736 str. doporučená cena: 869 Kč, ISBN 978-80-7261-274-1 (základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita)

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Typologie osobnosti pro manažery Typologie osobnosti pro manažery
Čakrt Michal
Cena: 373 Kč
Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce.
Veber Jaromír, Plášková Alena, Hůlová Marie
Cena: 480 Kč
Manažerské katastrofy Manažerské katastrofy
Nosek Jakub
Cena: 266 Kč
Šest pilířů manažerského úspěchu Šest pilířů manažerského úspěchu
Suchý Jiří, Náhlovský Pavel, Papánek Petr
Cena: 174 Kč
Zákazníci kupující knihu "Management - Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

597

[14 ] Management rizika

Nedílnou součástí většiny manažerských aktivit, zvláště pak strategického řízení, plánování závažných projektů, podnikatelských záměrů a realizace významných změn, je riziko. To je spojeno na jedné straně s nadějí na dosažení zvláště dobrých hospodářských výsledků, na druhé straně je však doprovází nebezpečípodnikatelského neúspěchu, vedoucího ke ztrátám, které mohou mít někdy tak závažný rozsah, že výrazně narušují fi nanční stabilitu fi rmy a mohou vést k jejímu úpadku.

Zvláště v současném období globalizace ekonomiky a turbulencepodnikatelského prostředí by měl management rizika tvořit integrální součást podnikovéhořízení. Existence kvalitního managementu rizika jako určitého subsystému řízeníorganizace může jednak výrazně působit na snížení negativních důsledků nepříznivého vývoje podnikatelského okolí pro organizaci a její budoucí hospodářské výsledky, jednak zvýšit její připravenost na využití příležitostí. Zvyšuje tak odolnostorganizace i pružnost její reakce na možné změny. Je ovšem zřejmé, že ani kvalitní řízení rizika nemůže plně zabezpečit prosperitu a úspěšné fungování organizace. Snižuje se však do značné míry nebezpečí takového podnikatelského neúspěchu, který by vážně ohrozil fi nanční stabilitu organizace a popřípadě i samu její existenci.

I když je riziko spojeno především s podnikatelskou sférou, v současnéproměnlivé realitě musí být respektováno i u neziskových organizací. Ani zde se manažeři nevyhnou nepředvídaným skutečnostem, které mohou mít závažný vliv na chod jimi řízených institucí. 14.1 Základní pojmy Riziko – kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určiténebezpečné události. VYBRANÉ SOUDOBÉ MANAŽERSKÉ PŘÍSTUPY 598

Podnikatelské riziko – – nebezpečí podnikatelského neúspěchu spojené zároveň

s nadějí na dosažení zvláště dobrých hospodářských výsledků.

Čisté riziko – – jednostranné riziko, které má pouze negativní stránku,

Reziduální (zbytkové) riziko – – velikost rizika po realizaci opatření na snížení

rizika.

Přijatelné riziko – – riziko snížené na úroveň, která může být vedením fi rmytolerována s přihlédnutím k zákonným povinnostem a její politice v oblasti řízení

rizik.

Nebezpečí – zdroj nebo situace s potenciálem pro vznik škod, jako jsou úraz, škoda

na majetku, poškození životního prostředí apod., nebo jejich kombinace. Nebezpečí

je zdrojem rizika.

Hodnocení rizika – posuzování přijatelnosti rizika v závislosti na rizikové toleranci.

Riziková kapacita – nejvyšší fi nanční ztráta, která ještě neohrozí existenci fi rmy. Riziková tolerance – velikost rizika, měřená obvykle výší fi nanční ztráty, kterou je fi rma ochotna akceptovat. Matice hodnocení rizik – nástroj pro stanovení významnosti rizik v závislosti na pravděpodobnosti jejich výskytu a intenzitě negativního dopadu. Měření rizika – číselné stanovení velikosti rizika pomocí statistickýchcharakteristik nebo hodnoty v riziku.

Hodnota v riziku (VaR) – veličina, pod kterou může klesnout hodnota fi nančního

ukazatele (velikosti aktiva, zisku či ztráty aj.) se zadanou, obvykle 5% pravděpodobností.

Preventivní opatření (ve vztahu k riziku) – opatření ke snížení rizika, zaměřené na

jeho eliminování, resp. oslabení jeho příčin.

Dělení (sdílení) rizika – rozdělení rizika na dva či více subjektů. Transfer rizika – částečný, resp. úplný přenos rizika na jiný subjekt. Kontingenční plány – plány opatření ke snížení důsledků rizika realizované vpříadě jeho výskytu. Databáze (registr) rizik – pravidelně aktualizovaný soubor informací podporujících účinné řízení rizik. Management rizika – systematický a koordinovaný způsob práce s rizikem anejistotou uplatňovaný v rámci celé fi rmy a zahrnující všechny druhy rizik.

Manažer rizika – osoba odpovědná za kvalitu a účinnost systému řízení rizika.

Management rizika

599

14.2 Pojetí rizika a managementu rizika

14.2.1 Pojetí rizika

Chápání rizika prošlo určitým historickým vývojem. Údajně se tento termín objevil

poprvé v sedmnáctém století, a to v souvislosti s lodní plavbou, kdy označovalnebezpečí, resp. vystavení se nepříznivým okolnostem, které museli plavci překonat

či se jim vyhnout. Riziko bylo tak spojováno s určitým nebezpečím či odvahou

podstoupit toto nebezpečí. Později pak bylo riziko spojováno s možným výskytem

ztráty.

Současné chápání rizika však není jednotné a v odborné literatuře a stejně tak i v praxi se můžeme setkat s mnoha poněkud odlišnými pojetími. Některá z nich jsou užší a zaměřují se především na negativní stránku rizika. Jako riziko se pak např. chápe

možnost (pravděpodobnost) vzniku ztráty; –

možnost výskytu událostí, které zabrání či ohrozí dosažení cílů organizace; –

nebezpečí (pravděpodobnost) negativních odchylek od stanovených úrovní cílů –

organizace.

Toto pojetí je do značné míry oprávněné u těch rizik, která mají pouzenegativní stránku, tj. u čistých rizik. V hospodářské praxi však obvykle převažují rizika označovaná jako podnikatelská, která mají nejen negativní, ale i pozitivní stránku,

631

a s tím jsou spojena pojetí tohoto rizika jako

variability, resp. nejistoty možných výsledků určitých procesů či aktivit; –

možnosti odchylek (negativních i pozitivních) od výsledků očekávaných či plá- –

novaných;

pravděpodobnosti výsledků odlišných od očekávaných či plánovaných výsledků. –

Společnou vlastností těchto pojetí rizika je možnost výsledků horších i lepších, než jsou výsledky plánované.

V souladu s tím se v současnosti podnikatelské riziko chápe jako možnost, že skutečně dosažené výsledky podnikatelské činnosti se budou odchylovat odvýsledků předpokládaných, přičemž tyto odchylky mohou být 1

Čeština nemá termíny pro odlišení negativní a pozitivní stránky rizika. Angličtina to rozlišuje

a negativní stránku rizika (možnost vzniku ztráty, resp. obecněji možnost nedosaženíplánovaných výsledků) označuje jako downside risk, zatímco pozitivní stránku rizika (možnostpřekročení plánovaných výsledků) jako upside risk.


VYBRANÉ SOUDOBÉ MANAŽERSKÉ PŘÍSTUPY

600

žádoucí (směrem k vyššímu zisku) nebo nežádoucí (směrem ke ztrátě); –

různé velikosti od odchylek malých, kdy se výsledky blíží výsledkům předpoklá- –

daným, až k odchylkám velkého rozsahu (výrazný podnikatelský úspěch vpřípadě žádoucí odchylky či výrazné fi nanční obtíže až úpadek v případě nežádoucí

odchylky).

Obtíže při pojmovém vymezení rizika vznikají mnohdy také z toho, že se riziko

někdy chápe z hlediska jeho následků, jindy z hlediska faktorů (příčin), které tyto

následky vyvolávají.

642

Pro úplnost je třeba odlišit riziko a nejistotu, a to nikoli v pojetí teorierozhodování.

653

Nejistotou z pohledu managementu rizika budeme chápat nemožnost spolehlivé

prognózy hodnot faktorů rizika (prodejních cen produktů, velikosti poptávky, nákupních cen surovin, materiálů a energií, měnových kursů aj.) ovlivňujících fi remní

hospodářské výsledky, a tím i jejich odchylky, a to negativní i pozitivní, od výsledků

plánovaných, resp. předpokládaných.

Klasifi kace rizik

Riziko lze klasifi kovat z mnoha hledisek. K základním způsobům třídění patříčlenění rizik na

Podnikatelská a čistá – – podnikatelské riziko (business risk) má již zmíněnou

pozitivní a negativní stránku, přičemž čisté riziko (pure risk) má pouze stránku

negativní, tj. existuje zde pouze nebezpečí vzniku nepříznivých situací, resp.neříznivých odchylek od žádoucího stavu, za který se považuje uchování majetku,

zdraví a lidských životů. Čistá rizika se obvykle vztahují ke ztrátám a škodám na

majetku organizací a jednotlivců, poškození zdraví, resp. ztrátám životajednotlivců a členů organizačních jednotek, vyvolaných přírodními jevy (např.povod>2

Vazba mezi příčinami a následky rizika může mít povahu kauzálního řetězce s více články.Pokud např. mluvíme o riziku cenovém ve vztahu k nejistému vývoji cen ropy na světovém trhu,

pak toto riziko má odlišné důsledky pro různé podnikatelské subjekty. Pozitivní důsledky se

týkají především fi rem zabývajících se těžbou ropy, kterým rostou zisky, a negativní důsledky

výrazně doléhají na dopravní společnosti (především letecká a silniční doprava), kde jde onákladová rizika. Ty se pak snaží přenést část těchto důsledků na uživatele přepravních služeb

(např. palivové příplatky u letecké dopravy aj.). Možný růst cen ropy má však i své příčiny,

např. vznik konfl iktů v oblastech těžby ropy (Blízký východ), pokles či nárůst zásob ropy aropných produktů ve Spojených státech, omezování těžby členskými státy ropného kartelu OPEC

aj. Rizika, která jsou spíše blíže příčinám vzniku rizika, budeme dále označovat jako faktory

rizika.

3

Ta chápe rozhodování za rizika jako rozhodování, kdy jsou známy možné budoucí situace (stavy

světa, scénáře), které mohou nastat, jejich pravděpodobnosti i důsledky variant rozhodování

vzhledem ke zvoleným kritériím při těchto situacích. Odlišnost rozhodování za nejistoty spočívá

v tom, že nejsme schopni (na základě dostupných informací) stanovit pravděpodobnostibudoucích situací.


Management rizika

601

ně, požáry, zemětřesení aj.), technickými systémy a jejich selháním (např. havárie

výrobních zařízení) a jednáním lidí (krádeže a zpronevěry, stávky apod.).

Systematická a nesystematická – – systematické riziko je riziko, které jevyvoláno společnými faktory a postihuje v různé míře všechny hospodářské jednotky,

resp. oblasti podnikatelské činnosti. Zdrojem systematického rizika jsou např.

změny peněžní a rozpočtové politiky, změny daňového zákonodárství, celkové

změny trhu (konjunkturní cykly, změny cen základních surovin a energií, např.

ropy aj.). Vzhledem k tomu, že systematické riziko závisí do značné míry na

celkovém vývoji trhu, označuje se rovněž jako riziko tržní. Toto riziko vzhledem

k jeho společnému charakteru nelze snižovat diverzifi kací, a proto se označuje

též jako nediverzifi kovatelné. Riziko nesystematické (jedinečné, specifi cké) jeriziko, které je specifi cké pro jednotlivé fi rmy, resp. jejich aktivity. Zdrojem tohoto

rizika může být např. odchod klíčových pracovníků fi rmy, selhání významného

subdodavatele, vstup nového konkurenta na trh, havárie výrobního zařízení aj.).

Vzhledem ke svému charakteru představují systematická rizika obvykle rizika

makroekonomická, rizika nesystematická pak rizika mikroekonomická.

664

Vnitřní a vnější – – vnitřní rizika jsou rizika, která se vztahují k faktorům uvnitř fi rmy

(může jít např. o rizika výzkumně vývojová, resp. technicko-technologická spojená

s výzkumem a vývojem nových výrobků a technologií, rizika selhání pracovníků

aj.). Vnější rizika se vztahují k podnikatelskému okolí, ve kterém fi rma podniká.

Jejich zdrojem jsou externí faktory, které se člení na makroekonomické (makrookolí v podobě ekonomického, sociálního, technicko-technologického aekologického okolí) a mikroekonomické (konkurence, dodavatelé, odběratelé aj.).

Ovlivnitelná a neovlivnitelná – – toto členění rizik souvisí s možností manažera,

resp. fi rmy působit na příčinu jejich vzniku. Jako ovlivnitelné se pak chápe riziko,

které lze eliminovat, resp. oslabit opatřením orientovaným na jeho příčiny, a to ve

smyslu eliminování, resp. snížení pravděpodobnosti vzniku či rozsahu možných

nepříznivých situací (např. zvýšením kvalifi kace pracovníků výzkumu a vývoje

a zlepšením jejich přístrojového vybavení lze snížit rizika výzkumu a vývojenových výrobků a technologií). U neovlivnitelného rizika nemáme možnost působit

na jeho příčiny (např. nepříznivá změna měnového kursu, povodeň aj.), ale lzepřijmout opatření snižující nepříznivé následky těchto rizik (např. formou zajištění,

pojištění). Vnitřní rizika jsou spíše ovlivnitelná, vnější rizika spíše neovlivnitelná.

Primární a sekundární – – sekundární riziko je vyvoláno přijetím určitéhoopatření na snížení primárního rizika, tvořeného všemi výše uvedenými faktory.Příkladem sekundárního rizika může být riziko spojené s existencí odlišné podnikové

kultury při vytvoření společného podniku se zahraničním partnerem, která může

4

Obory se značným systematickým rizikem představují např. obory značně závislé naekonomickém cyklu, jako jsou letecká doprava, stavebnictví aj. Naopak k oborům s menší závislostí na

ekonomickém cyklu, a tím i s nižším systematickým rizikem patří např. potravinářský průmysl,

výroba elektrické energie aj.


VYBRANÉ SOUDOBÉ MANAŽERSKÉ PŘÍSTUPY

602

být příčinou jeho neúspěchu (přitom tvorba společného podniku byla opatřením

orientovaným na oslabení rizika primárního, např. vstupu na zahraniční trh).

Podle fází projektu – – rizika ve fázi přípravy a realizace projektu představují

všechny druhy rizik, která ohrožují splnění termínu dokončení projektu, dodržení

rozpočtu a kvalitu projektu (např. nebezpečí nedostatků projektového řešení,rizika selhání subdodavatelů stavební a strojní části projektu, nepříznivá změnaměnového kursu ovlivňující cenu dovážené technologie aj.). Rizika ve fázi provozu

představují všechny rizikové faktory ovlivňující hospodářské výsledky fungování

projektu (např. růst cen surovin, materiálu a energie, pokles poptávky, nedosažení

projektované kapacity vinou nezvládnutí technologického procesu aj.).

Významné a značně bohaté je členění rizik podle jejich věcné náplně. Z tohoto hlediska se obvykle rozlišují rizika:

Technicko-technologická – , spojená s aplikací výsledků vědeckotechnickéhorozvoje a vedoucí k neúspěchu vývoje nových výrobků a technologií, k nezvládnutí

technologického procesu spojenému s poklesem výrobní kapacity aj. Tato rizika

se mohou projevovat rovněž v důsledku objevení nových produktů, resp.technologií vedoucích k morálnímu zastarání našich technologií.

Výrobní – , která mají často charakter omezenosti, resp. nedostatku zdrojů různé

povahy (surovin, materiálů, energií, pracovních sil určité kvalifi kace), jež mohou

ohrozit průběh výrobního procesu a jeho výsledky. Příčinou některých výrobních

rizik spojených s nedostatkem zdrojů mohou být nedostatky a poruchy na straně

dodavatelů (rizika dodavatelská). Mezi výrobní rizika je možné zařadit i rizikaprojevující se např. nespolehlivostí a výpadky výrobních zařízení, spojenými somezením dodávky výrobků či služeb, růstem nákladů na opravy a údržbu aj. Tato rizika

se někdy označují také jako provozní rizika, někdy také jako operační rizika.

Ekonomická – , zahrnující především širokou paletu nákladových rizik, jež jsou

vyvolána růstem cen surovin, materiálů, energií, služeb, resp. dalších nákladových položek. V důsledku těchto rizik může dojít k překročení plánované výše

nákladů a nedosažení předpokládaného hospodářského výsledku.

Tržní – , spojená s úspěšností výrobků (služeb) na domácích i zahraničních trzích,

která mají převážně podobu rizik prodejních (poptávkových) ve vztahu k velikosti prodeje a rizik cenových z hlediska dosahovaných prodejních cen (zdrojem

tržních rizik jsou často chování konkurence projevující se zaváděním novýchvýrobků a novou cenovou politikou, změny spotřebitelských preferencí aj.). Tržní

rizika (především značný optimismus, pokud jde o dlouhodobý vývoj poptávky)

stejně jako nákladová rizika výrazně ohrožují hospodářské výsledky fi rmy.

Finanční – , spojená s dostupností zdrojů fi nancování a se schopností dostátsplatným závazkům (likviditní riziko), s nepříznivými změnami úrokových sazeb při

užití úvěrů s pohyblivými úrokovými sazbami, se změnami měnových kursů,kreManagement rizika

603

ditní rizika vztahující se k nebezpečí platební neschopnosti či nevůli zákazníků

a odběratelů (obecně jde o nebezpečí, že smluvní strana nedostojí svému závazku

splatit úvěr, uhradit fakturu aj.).

Legislativní – , vyvolaná obvykle hospodářskou a legislativní politikou vlády(změny daňových zákonů, zákonů na ochranu životního prostředí, protimonopolních

zákonů, snížení ochrany domácího trhu, změny celní politiky, změny rozpočtové

a investiční politiky, změny ochrany spotřebitelů aj.). Důležitou složkou tohoto

rizika může být nedostatečná ochrana duševního vlastnictví (patenty, obchodní

známky, autorská práva).

Politická – , zahrnující stávky, národnostní a rasové nepokoje, války, teroristické akce

apod., které jsou zdrojem politické nestability i změn politických systémů. Doskuiny politických rizik se obvykle zahrnují také rizika spojená s podnikáním vzahraničí, a to především v rozvojových zemích, která mohou mít podobu znárodnění,

omezení repatriace zisku, uvalení tarifních bariér a exportních omezení, odmítnutí

původně schválených dotací, omezení přístupu ke zdrojům surovin a energií atd.

Environmentální – , která mohou mít podobu nákladů na odstranění škod naživotním prostředí, nákladů spojených s uvedením procesu do souladu se zpřísněnými

opatřeními na ochranu životního prostředí, daní spojených s využívánímneobnovitelných zdrojů, ztrát spojených s nuceným ukončením či přímo zákazemurčitých aktivit apod.

Spojená s – lidským činitelem, kdy jde o rizika vyplývající z určité úrovně zkušeností, schopností i jednání všech relevantních subjektů. Významná zde budou

především rizika managementu.

675

Dalšími riziky z této kategorie mohou býtztrá>5

To dokládá empirický výzkum zaměřený na úspěšnost velké skupiny projektů z oblasti těžby

[61], který zjistil, že výsledky téměř jedné čtvrtiny projektů byly poškozeny chybamimanagementu. Velice častou příčinou fi nančního neúspěchu těchto projektů bylo překročení investičních nákladů a doby výstavby (u cca 30 % neúspěšných projektů) a chybně odhadnuté prodejní

ceny (u jedné třetiny neúspěšných projektů).

Alarmující informace poskytl výzkum hospodářské kriminality (zahrnující braní úplatků,falšování fi nančních výkazů, krádeže a zpronevěry fi nanční hotovosti, zneužívání informací vobchodním styku apod.) provedený společnosti KPMG [72], založený na analýze 360 případů této

kriminality v zemích Evropy, Afriky a Středního východu. Podle tohoto výzkumu

jde o značně závažný a stále se – rozšiřující jev (např. v Rakousku je jím postižena každá druhá

fi rma), přičemž výše způsobených škod se odhaduje na 5 % fi remních výnosů; každý druhý

pachatel v Evropě, třetí v Jižní Africe a čtvrtý na Středním východě způsobil své fi rmě škodu

za více než 1 milión eur;

většina pachatelů (téměř 90 %) pochází z řad vlastních zaměstnanců představovaných přede- –

vším manažery fi rmy (vyšší management se podílel 49 %, střední a nižší management 26 %,

zaměstnanci 14 % a správní rada 11 % na těchto deliktech);

významnou příčinou tohoto jednání byly nedostatečné systémy vnitřní kontroly (v téměř –

80 % případů pachatelé obešli, resp. překonali tyto systémy, což je relativně nejsnazší právě

pro vyšší management.

Částečně odlišné, i když též nepovzbuzující výsledky přinesl výzkum hospodářskékriminality provedený společností PricewaterhouseCoopers a realizovaný v České republice [60]. Ukázal,

že 63 % z dotazovaných společností v ČR se stalo v posledních dvou letech minimálně jednou

objektem závažné hospodářské kriminality. Pachatelů z vlastních řad však bylo výrazně méně

(36 %), přičemž významněji se podílely externí subjekty (z toho zákazníci a dodavatelé 18 %).


VYBRANÉ SOUDOBÉ MANAŽERSKÉ PŘÍSTUPY

604

ty klíčových pracovníků (opět především manažerů, resp. specialistů), podvodné

či nezákonné jednání zaměstnanců, stávky, sabotáže atd.

Informační – , týkající se fi remních informačních systémů a dat, jejichžnedostatečná ochrana může být příčinou jejich zneužití interními a externími subjekty.

Zásahy vyšší moci – , spojené s riziky havárií výrobních zařízení a nebezpečím

živelních pohrom různého druhu (požáry, zemětřesení, sopečné výbuchy,povodně, tajfuny, výrazné změny klimatu apod.). V poslední době jde i onezanedbatelné riziko teroristických útoků.

V jiných klasifi kacích rizik se můžeme setkat i s kategorií strategických rizik (objevení nových technologií, významné změny trhu, rychlé změny preferencízákazníků) a operačních rizik (rizika spojená s jednotlivými operacemi, riziko potíží ve fi remních procesech apod.). 14.2.2 Management rizika V souvislosti se zvyšováním počtu a intenzity působení rizik na fi remní procesy a jejich výsledky vzrůstá význam řízení těchto rizik – managementu rizika. Ten lze chápat jako systematický a koordinovaný způsob práce s riziky uplatňovaný v rámci celé organizace, tj. na všech úrovních řízení, zahrnující všechny procesy a všechny druhy rizik při respektování jejich vzájemných vazeb.

Kvalitní management rizika vyžaduje strategické zaměření, myšlení orientované na budoucnost, zvažování přínosů realizace opatření na snížení rizika i jejich nákladů a přípravu plánů na rychlé a nákladově efektivní reakce na výskyt závažných rizik. Vývojové fáze managementu rizika Management rizika procházel určitým historickým vývojem. Již H. Fayol uvedl jako jednu ze základních podnikových činností zajišťování bezpečnosti. Vprůběhu dalších let tvořilo klíčovou aktivitu managementu rizika spolu se zajišťováním

bezpečnosti pojišťování, orientované na řízení tzv. čistých rizik.

686

Tento management

orientovaný na eliminaci ztrát a bezpečnost hmotných aktiv se někdy označuje jako

klasický management rizika.

V osmdesátých a devadesátých letech minulého století se management rizika již nezaměřuje pouze na negativní stránku rizika, ale jeho náplň se rozšiřuje o řízení podnikatelských rizik, tj. rizik vedoucích nejen k potenciálním ztrátám, ale poskytujících i možnost dosažení značných zisků (využívání příležitostí). Tento ma- 6

Jde o rizika, která mají pouze negativní stránku.


Management rizika

605

nagement rizika, někdy označovaný jako tzv. management podnikatelského rizika

(business risk management), měl však z dnešního pohledu určité nedostatky, z nichž

k nejvýznamnějším patřilo zaměření pouze na určité typy rizik (obvykle fi nanční

rizika), oddělené řízení jednotlivých rizik i nejasné vymezení odpovědnosti za toto

řízení.

Poslední vývojovou fází managementu rizika, rozšiřující se koncem minulého

a počátkem tohoto století, je integrovaný management rizika,

697

který se stávásoučástí strategie fi rmy. Jeho jádrem je celofi remní přístup k řízení všech rizik, kterým

je fi rma vystavena při respektování jejich vzájemných vazeb, a to diferencovaně

podle jejich významnosti. Je však zřejmé, že integrovaný management rizikauplatňují v plné šíři jen některé velké fi rmy a jeho výraznější rozšíření je otázkoubudoucích let.

Cíle managementu rizika

Management rizika obvykle sleduje větší počet cílů. Za jeho základní cíl je možné

považovat zajištění přežití fi rmy (tj. minimalizaci nebezpečí výrazných fi nančních

a jiných otřesů ohrožujících samu existenci fi rmy), resp. udržení (či zvýšenípravděodobnosti tohoto udržení) podnikatelské prosperity fi rmy.

708

14.3 Proces managementu rizika

Proces managementu rizika lze dekomponovat do dílčích částí, v případě menších

fi rem či méně závažných rizik vystačíme s rozdělením do čtyř skupin:

vymezení kontextu managementu rizika, identifi kace rizik (faktorů rizika) a ur- –

čení jejich významnosti;

7

Jde o synonymum termínu enterprise risk management (ERM), resp. entreprise wide riskmanagement (EWRM). 8

Tento trend v přístupu k riziku dokládá i výzkum u 71 velkých německých fi rem kotovaných na

burze ve Frankfurtu, z něhož vyplývá, že prioritním cílem zaměření na management rizika je

zajištění přežití fi rmy, následovaný cílem zvýšení tržní hodnoty fi rmy a jako další cíle bylyuváděny ovlivnění chování manažerů a podřízených jednotek, zvýšení ziskovosti, snížení nejistoty

peněžních toků a nejistoty výnosů [24]. Společnost Telefónica O

2 za klíčové cíle implementace

managementu rizika považuje zvýšení pravděpodobnosti dosažení záměrů, cílů a priorit společnosti, předvídání rizik a tam, kde je to možné, spíše předcházení rizikům než řešení jejich

následků, zvýšení výkonnosti společnosti prostřednictvím zlepšení rozhodovacích a plánovacích

procesů v kontextu omezení způsobených riziky, nevystavování vedení společnosti překvapením, a to díky snížení výskytu neočekávaných událostí, ochraňování a posilování aktiv a dobrého

jména společnosti [35].

VYBRANÉ SOUDOBÉ MANAŽERSKÉ PŘÍSTUPY

606

stanovení významnosti rizika, jeho vyhodnocení a rozhodnutí, zda je či není nut- –

né na riziko reagovat;

přístupy a opatření ke snížení rizika; –

monitorování a prověřování systému řízení rizika. –

Podrobnější členění aktivit procesu managementu rizika uvádí obrázek 14.1.

14.3.1 Vymezení kontextu a cílů managementu rizika

Smyslem vymezení kontextu je především specifi kace prostředí, ve kterém orga

nizace funguje, a to jak externího, tak interního prostředí, a stanovení cílů řízení

rizika v návaznosti na strategické cíle organizace.

Významnou součástí této fáze je i určení rizikové kapacity fi rmy a velikostipři

jatelného rizika, které je fi rma ochotna přijmout (tolerovat). Riziková kapacita (risk

capacity, resp. risk bearing capacity) se vyjadřuje obvykle jako nejvyšší fi nanční

ztráta, kterou je fi rma schopna přežít, tj. tak veliká ztráta, která ještě výrazně ne

ovlivní existenci fi rmy. Výše rizikové kapacity závisí především na velikostikapi

Obr. 14.1 Proces managementu rizika, upraveno podle [66]

Vymezení kontextu

a cílů managementu

rizika

Identifikace rizika

(faktorů rizika)

a jejich sledování

Stanovení

významnosti rizika

(faktorů rizika)

Měření rizika

Hodnocení rizika

a rozhodování

o riziku

Příprava a realizace

opatření ke snížení

rizika

Ohlašování rizika

a komunikace

Monitorování

a prověřování systému

managementu rizika

Management rizika

607

tálu fi rmy, jeho struktuře a schopnosti získat další zdroje fi nancování. Velikostpřijatelného, resp. tolerovaného rizika (risk appetite) představuje takovou výši ztráty,

kterou je organizace ochotna přijmout v rámci své rizikové kapacity. Rozhodnutí

o velikosti přijatelného rizika patří mezi významná strategická rozhodnutí fi rmy

a závisí především na postoji managementu k riziku, tj. na tom, zda ve vedenípřevládá spíše averze k riziku či ochota přijímat riziko, na požadavcích a očekáváních

dalších zájmových skupin (akcionářů, věřitelů, regulátorů, fi nančních institucí,ratingových agentur aj.).

Identifi kace a sledování rizika

Identifi kace rizika (faktorů rizika) představuje jednu z nejvýznamnějších fázímanagementu rizika, neboť řídit je možné pouze ta rizika, která fi rma včas identifi kovala

a připravila v jejich případě i vhodné způsoby jejich řešení. Náplní této fáze jeurčení všech faktorů, které by mohly ohrozit, popřípadě i pozitivně ovlivnit dosažení

fi remních cílů (především cílů strategické povahy) i cílů jednotlivých organizačních

jednotek.

Identifi kace faktorů rizika je založena jednak na využití znalostí a intuice pracovníků fi rmy podílejících se na realizaci a řízení jejích aktivit (identifi kacevnitřních rizik), jednak na pečlivém sledování vývoje podnikatelského okolí (identifi kace vnějších rizik).

Vlastní určení faktorů rizika může usnadnit

rozčlenění – podnikatelské činnosti fi rmy do určitých dílčích aktivit (procesů);

stanovení – oblastí zranitelnosti a potenciálních problémů, které by mohly nastat

při realizaci těchto aktivit; zde máme na mysli predikci faktorů, u kterýchexistuje nebezpečí nepříznivého vývoje ohrožujícího úspěšnost jednotlivých aktivit

fi rmy (klademe si tedy otázky, co, kdy a kde by mohlo ohrozit průběh a výsledky

jednotlivých podnikatelských aktivit);

určitá forma – zpochybňování významných faktorů ovlivňujících výsledkypodnikatelské činnosti, které jsme zatím považovali na základě minulých zkušeností za

jisté (může jít např. o velikosti určitých nákladových položek, daňové sazby aj.).

Jako další zdroje informací pro identifi kaci faktorů rizika mohou sloužit výstupy, resp. doporučení externích auditorů, výsledky fi nančního controllingu a interního auditu, příprava podnikatelského plánu fi rmy, periodické analýzy fi remníchvýsledků, poznatky a zkušenosti z realizace významných projektů.

Jako nástroje identifi kace rizikových faktorů mohou sloužit

nápovědní listy – , představující seznamy otázek vycházejících z minulýchzkušeností, které je třeba si položit; VYBRANÉ SOUDOBÉ MANAŽERSKÉ PŘÍSTUPY 608

kontrolní seznamy – (checklisty), resp. registry rizik, poskytující vyčerpávající

přehledy potenciálních rizikových faktorů;

pohovory s experty a skupinové diskuse – – ty mohou mít formubrainstormingových schůzek (skupina tvořená pracovníky zainteresovanými na projektu amoderátorem, nejlépe rizikovým analytikem, který dbá na to, aby se každý mohl

vyjádřit bez ohledu na své postavení, podněcuje diskusi, sumarizuje výsledky

a vede diskusi k závěru;

nástroje strategické analýzy – podnikatelského prostředí (analýza SWOT, analýza

PEST, Porterův model pěti sil aj.), podporující především identifi kaci externích

rizik;

kognitivní (myšlenkové) mapy – , představující grafi cký nástroj zobrazeníjednotlivých faktorů rizika a jejich vzájemných vazeb, kdy rizikové faktory se zapisují

na list papíru a orientovanými spojnicemi se zobrazují jejich vzájemné vazby,

přičemž spojnice vychází z faktoru rizika na straně příčiny a šipka směřuje kfaktoru na straně dopadu rizika. [26]

Výsledkem fáze identifi kace rizik by měl být písemný záznam všech faktorů rizika (katalog rizik), které mohou ohrozit podnikatelskou činnost fi rmy, resp.představovat příležitosti. Je zřejmé, že identifi kace rizik není jednorázovou činností, ale aktivitou zčásti periodickou (opakování identifi kace určitých rizik ve stanovených, např. měsíčních či čtvrtletních intervalech), zčásti aktivitou průběžnou. Významnou podporu této průběžné činnosti mohou poskytovat počítačem podporované systémy sledování vývoje v určitých oblastech, tj. monitorovací systémy, resp. pokročilejší systémy včasného varování. Tyto systémy zajišťují pravidelné sledovaní určitých vybraných rizik vzhledem ke zvoleným indikátorům (obvykle agregované fi nanční ukazatele) a při překročení stanovených hranic (trigger points) poskytujíodpovědným osobám či útvarům signály (trigger signals) o zvýšené úrovni rizika jakovarování a upozornění na potřebu reakce. 14.3.2 Stanovení významnosti rizika Vzhledem k vzrůstající dynamičnosti podnikatelského prostředí a rychlosti jeho změn roste počet identifi kovaných rizikových faktorů, kterých jsou řádově desítky až stovky. Odlišná velikost dopadů těchto rizik i omezenost zdrojů (fi nančních, lidských aj.) vedou k tomu, že je třeba věnovat identifi kovaným rizikůmdiferencovanou pozornost v souladu s jejich významem (uplatnění principu priority). Tedy

jde o to soustředit úsilí na významná rizika a přehlížet rizika málo důležitá. K tomu

slouží metody a nástroje stanovení významu rizik, zahrnující především analýzu

citlivosti a matice hodnocení rizik.

Analýza citlivosti. Cílem této analýzy je zjišťování změn hospodářskýchvýsledManagement rizika

609

ků fi rmy, resp. dalších významných fi nančních ukazatelů v závislosti na změnách

faktorů (velikosti prodejů, prodejních cen výrobků a služeb, nákupních cen surovin

a energií, měnových kursů aj.), které tyto ukazatele ovlivňují a jejichž budoucíhodnoty jsou nejisté (faktory rizika).

Analýza citlivosti se realizuje tak, že pokud zvolíme jako kriteriální ukazatel např. zisk, zjišťují se postupně změny tohoto zisku, a to jak změny absolutní, tak především změny relativní.

Výsledky analýzy citlivosti mají relativní podobu (jsou vyjádřeny v procentech plánovaného zisku) při stejných izolovaných relativních změnách každého faktoru rizika od jeho plánované hodnoty nepříznivým směrem (obvykle se volí změna o 10 %). Faktory, jejichž stejné změny vyvolávají velké změny zvoleného ukazatele (ten je na tyto změny značně citlivý), jsou pak značně významné, a naopak faktory vyvolávající pouze malé změny tohoto ukazatele lze považovat za málo významné. Kromě popsaného postupu lze užít techniky tabulkového zobrazení, kdy v řádcích tabulky jsou uvedeny jednotlivé faktory rizika uspořádané podle velikosti změn (absolutních či relativních) zvoleného ukazatele, např. zisku. Jde tedy o pořadívýznamnosti faktorů rizika nebo techniku grafi ckého zobrazení pomocí grafuzávislosti hodnot (či změn těchto hodnot) zvoleného ukazatele na relativních změnách jednotlivých faktorů rizika, a to v podobě přímek či křivek [27].

I když je analýza citlivosti užitečným nástrojem pro posouzení významufaktorů rizika, má jedno značné omezení. Nerespektuje totiž odlišnou míru nejistoty jednotlivých faktorů. Zvolený ukazatel (např. zisk) může být totiž málo citlivý na 10% změnu určitého faktoru, avšak nejistota tohoto faktoru může být vysoká a jeho změny mohou značně přesahovat interval ± 10 % (např. vysoká nejistota ceny ropy na světových trzích, která dlouhodobě kolísá ve značně širším intervalu).

Matice hodnocení rizik. Zatímco analýza citlivosti představuje kvantitativnínástroj vyžadující obvykle počítačovou podporu, matice hodnocení rizik (faktorůrizika) jsou nástrojem expertního hodnocení založeným na zkušenostech a znalostech subjektů (pracovníků fi rmy, externích expertů aj.) z oblasti, kam dané faktory věcně příslušejí.

Podstata expertního hodnocení významnosti faktorů rizika spočívá v tom, že se tato významnost posuzuje pomocí dvou hledisek. První z nich tvořípravděpodobnost výskytu faktoru rizika a druhé intenzita negativního vlivu či dopadu rizika, který má výskyt faktoru rizika na výsledky podnikatelské činnosti fi rmy nebo na jiné skutečnosti, například bezpečnost práce, vznik havárie apod. Určitý faktorrizika je pak tím významnější, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší je intenzita, resp. důsledky negativního vlivu.

K ohodnocení pravděpodobností výskytu rizik i intenzity/závažnosti jejichnegativních dopadů se obvykle užívá stupnice s pěti stupni.

Možnou podobu matice hodnocení rizika ukazuje obrázek 14.2 na str. 610. VYBRANÉ SOUDOBÉ MANAŽERSKÉ PŘÍSTUPY 610

Posuzování významnosti rizik a hodnocení rizik je pak východiskem jednak pro určení osob odpovědných za řízení těchto rizik (vlastníků rizik), jednak pro volbu způsobu řešení těchto rizik v dalších fázích managementu rizika. Měření rizika V předchozí fázi managementu rizika zaměřené na stanovení významu rizik byly předmětem zájmu jednotlivá rizika, resp. jednotlivé rizikové faktory. Ty všaknepůsobí izolovaně, ale ovlivňují společně dosahování určitých fi remních cílůvyjádřených např. výší zisku, likvidity, rentability atd. K vyjádření fi remního rizika zhlediska dosahování hodnot těchto souhrnných ukazatelů (a to v číselné podobě) slouží především:

statistické charakteristiky variability (zisku, rentability, peněžního toku apod.), –

jimiž jsou rozptyl, směrodatná odchylka a variační koefi cient;

nástroje založené na konceptu – Value at Risk (VaR).

Uvedené statistické charakteristiky variability představují klasické míry rizika uplatňované tradičně ve fi nančním managementu [40]. Platí, že čím větší jsou tyto

Obr. 14.2 Možná podoba matice hodnocení rizik

Katastrofální

Významný

Střední

Nízký

Nevýznamný

Dopad rizika do fi rmy

Minimální Nízká Střední Vysoká Značná

Sféra kritického rizika Sféra významného rizika Sféra nevýznamného rizika

Pravděpodobnost výskytu rizika


Management rizika

611

charakteristiky, tím je větší riziko vyjádřené vzhledem ke zvolenému fi nančnímu

ukazateli. Určitým nedostatkem těchto charakteristik rizika je především to, že mají

dobrou vypovídací schopnost pouze v případě symetrického, resp. alespoň přibližně

symetrického rozdělení pravděpodobnosti ukazatele, vzhledem k němuž se riziko

vyjadřuje.

Tento nedostatek odstraňuje novější nástroj, a to Value at Risk (VaR), česky„riziková hodnota“ (blíže [37]), uplatňovaný v bankovních institucích od počátkudevadesátých let minulého století. Koncept VaR lze ale uplatnit i v mimobankovním sektoru, a to obvykle v podobě metodologie Profi t (Earnings) at Risk a Cash Flow at Risk.

Základním předpokladem pro stanovení výše uvedených kvantitativníchcharakteristik rizika je určení rozdělení pravděpodobnosti ukazatele, ke kterému se rizikovyjadřuje, což může být mnohdy náročné. Situace je jednodušší v případě, kdy existuje několik málo klíčových rizikových faktorů, z nichž každý nabývá dvou až tří hodnot. Jako nástroj tvorby rozdělení pravděpodobnosti kritéria hodnocení zde mohou sloužit scénáře. Ty se obvykle chápou jako vzájemně konzistentní kombinace hodnot klíčových rizikových faktorů (tj. kombinace založené na věrohodných, konzistentních předpokladech).

Každý scénář pak představuje určitý odlišný budoucí vývoj.

Jako nástroje pro zobrazení scénářů mohou sloužit pravděpodobnostní stromy. Jde o grafy, jejichž uzly představují rizikové faktory, a hrany vycházející z těchto uzlů pak možné hodnoty těchto faktorů. Konce jednotlivých větvípravděpodobnostního stromu pak představují možné budoucí situace, které mohou nastat. Pro každou tuto situaci je třeba určit hodnotu zvoleného ukazatele (např. zisku) a stanovit jeho pravděpodobnost. Množina dvojic vyjádřená vždy hodnotou zvoleného ukazatele a jeho pravděpodobnosti pak představuje rozdělení pravděpodobnosti tohoto ukazatele [26]. Modifi kací této metody pro oblast kvality, resp. spolehlivosti čibezpečnosti výrobků či technických zařízení je metoda FTA (fault tree analysis), analýza stromu poruch. Hodnocení rizika a rozhodování o riziku Jádrem této fáze je posuzování přijatelnosti rizika a rozhodování o způsobechzvládání rizika (viz obrázek 14.3 na str. 612).

Hodnocení rizika využívá především výsledků měření rizika, resp. do určité míry i matice hodnocení rizik. Posouzení přijatelnosti rizika je pak založeno na jehoporovnání vzhledem ke stanovené rizikové toleranci (risk appetite), tj. výši rizika,kterou je fi rma ochotna akceptovat. V případě, že riziko nepřesahuje tuto tolerovanou míru, může je fi rma přijmout, aniž by realizovala určité opatření na snížení rizika. V tomto případě jde o tzv. retenci (zadržení) rizika, kdy je fi rma připravenavypořádat se s případnými negativními dopady výskytu rizika, např. v podobě fi nanční ztráty, z vlastních zdrojů. VYBRANÉ SOUDOBÉ MANAŽERSKÉ PŘÍSTUPY 612

Pokud je riziko posouzeno jako nepřijatelné, je třeba rozhodnout o dalšímpostuu. Zde přicházejí v úvahu jednak vyhnutí se riziku (risk avoidance), jednakuplatnění určitých strategií vedoucích ke snížení, resp. zmírnění rizika (risk mitigation).

Vyhnutí se riziku znamená, že fi rma od určité aktivity, resp. projektu s nepřijatelným rizikem (např. zavedení nového produktu či technologie, realizace určité akvizice, vstup na nové trhy apod.) odstupuje. Zde je však třeba upozornit na to, že příliš časté vyhýbání se riziku zdůrazňuje negativní stránku rizika a vede mnohdy k opomíjení příležitostí s nepříznivými důsledky pro konkurenční postavení fi rmy (některá rizika jsou proto nevyhnutelná).

V případě, že se fi rma rozhodla pro snížení, resp. zmírnění rizika, je třeba zvolit vhodnou strategii, resp. způsob tohoto snížení. Zde přicházejí v úvahu především

eliminování či alespoň oslabení příčin vzniku rizika; –

snižování negativních dopadů rizika; –

transfer rizika, tj. jeho přesun na jiné subjekty (pojišťovnu, dodavatele, odběra- –

tele apod.).

Snížené riziko po realizaci určitého opatření k redukci rizika, resp. souborutěchto opatření se pak označuje jako tzv. reziduální (zbytkové, netto) riziko na rozdíl od

neošetřeného, tzv. brutto, resp. inherentního rizika.

Při rozhodování o způsobech snížení rizika je třeba respektovat to, že

opatření by neměla být orientována převážně na jednotlivá rizika, ale měla by –

respektovat celý soubor (portfolio) identifi kovaných rizik a brát v úvahu jejich

vzájemné vazby;

Obr. 14.3 Proces hodnocení rizika a rozhodování o riziku

Přijatelné riziko

Retence (zadržení)

rizika Volba strategie

snížení rizika

Vyhnutí se riziku

Nepřijatelné riziko

Hodnocení rizika

Výsledky předchozích

fází managementu rizika


Management rizika

613

každé opatření ke snížení rizika vyvolá určité – náklady, takže je třeba posuzovat

nejen míru snížení rizika, tj. rozdíl brutto a zbytkového rizika, ale i nákladyspojené s tímto opatřením;

obvykle proto nejde o minimalizaci rizika, ale o jeho snížení na ekonomicky –

účelnou míru, tj. jde o určitou optimalizaci rizika;

určitá opatření ke snížení rizika oslabují některá, tzv. primární rizika, ale součas- –

ně vyvolávají jiná, tzv. sekundární rizika. 14.3.3 Přístupy ke snižování rizika Opatření zaměřená na příčiny rizika. Smyslem těchto protirizikových opatření je eliminovat, resp. alespoň oslabit příčiny vzniku rizik, tj. předejít výskytu rizikových situací. Jde tedy o určitou prevenci rizika.

Manažerská praxe zná řadu postupů, které ve svém důsledku mohou snížit výskyt nežádoucích situací: zavedení systémů řízení jakosti, environmentu, bezpečnosti práce, zlepšení vnitřního informačního systému, který umožní včasnější rozpoznání symptomů provozních, odbytových či fi nančních obtíží, zavedení těsnějších vztahů se zákazníky, které umožní snížení tržních rizik, důsledné zavedení výběrovýchřízení s cílem zlepšit (zlevnit) klíčové dodávky, zavedení systematických analýz okolí fi rmy atd.

Opatření orientovaná na oslabení nepříznivých dopadů rizika. V případě, že nelze eliminovat příčiny rizika, je třeba se zaměřit na opatření snižující negativní dopady v případě výskytu rizik. Významným představitelem této skupiny opatření je diverzifi kace, jež umožňuje rozložit riziko. Může se týkat

výrobního programu – , tj. zapojení výrobků různé povahy a zaměření dovýrobního sortimentu tak, aby vliv poklesu poptávky po jednom výrobku, resp. po jedné

skupině výrobků byl kompenzován zvýšením poptávky po jiných výrobcích;

zákazníků – a odbytových cest jako způsobu snižování tržního rizika;

zajišťování vstupů – (dodržování praxe dvou dodavatelů surovin a materiálů)snižující ekonomická rizika spojená s dostupností a vývojem cen vstupů;

geografi ckých charakteristik – (podnikání v různých regionech či zemích)snižující rizika politická, měnová, odbytová apod.

Jako příklady dalších opatření zaměřených na snižování negativních následků rizika lze uvést:

Dělení (sdílení) rizika – , při němž se riziko rozděluje na dva či více účastníků,

kteří se společně podílejí na realizaci určité aktivity či projektu (např. výzkumu

a vývoji určité technologie či produktu, proniknutí na zahraniční trhy apod.),



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist