načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Máme dítě s ADHD -- Rady pro rodiče - Drahomíra Jucovičová; Hana Žáčková

Máme dítě s ADHD -- Rady pro rodiče

Elektronická kniha: Máme dítě s ADHD
Autor: Drahomíra Jucovičová; Hana Žáčková
Podnázev: Rady pro rodiče

Co znamená „hyperaktivita“? Jsou to jen zlobivé děti, nebo jsou zvídavé a šikovné, ale „neposedí“ a hůře se soustředí? Jde opravdu jen o výmysl poslední doby? Na tyto ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8% 70%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 262
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Skupina třídění: Výchova a vzdělávání zvláštních skupin osob
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5347-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace je zaměřena nejen na poznání, co hyperaktivita je, jak vzniká, jaké jsou její základní projevy a jak se tyto projevy mění v průběhu vývoje dítěte, ale zejména na praktické náměty a postupy, jak výchovně vést hyperaktivní děti a jak s nimi pracovat v rodině i ve škole tak, aby jejich znevýhodnění bylo co nejvíce eliminováno nebo alespoň zmírněno. Cílem této knihy také je zprostředkovat poznání, že hyperaktivita nemá jen negativa, ale také svá pozitiva, jichž lze využít. Přináší všem rodičům a pedagogům naději, že projevy spojené s hyperaktivitou lze ovlivnit a kompenzovat tak, aby hyperaktivní dítě bylo v životě úspěšné a spokojené. Příručka určená zejména rodičům poskytuje rady při výchově hyperaktivních dětí.

Popis nakladatele

Co znamená „hyperaktivita“? Jsou to jen zlobivé děti, nebo jsou zvídavé a šikovné, ale „neposedí“ a hůře se soustředí? Jde opravdu jen o výmysl poslední doby? Na tyto otázky – a nejen na ně – přináší odpověď tato kniha, kterou ocení jak rodiče, tak učitelé předškolních a školních zařízení a další spolupracující odborníci. (rady pro rodiče)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Drahomíra Jucovičová; Hana Žáčková - další tituly autora:
Smyslové vnímání Smyslové vnímání
Dyslexia Dyslexia
Máme dítě s ADHD -- Rady pro rodiče Máme dítě s ADHD
Jak se učit s dítětem se specifickou poruchou učení a s poruchou pozornosti? Jak se učit s dítětem se specifickou poruchou učení a s poruchou pozornosti?
Máte neklidné, nesoustředěné dítě? Máte neklidné, nesoustředěné dítě?
Školní hodnocení a žáci se specifickými poruchami učení a chování Školní hodnocení a žáci se specifickými poruchami učení a chování
 
K elektronické knize "Máme dítě s ADHD -- Rady pro rodiče" doporučujeme také:
 (e-book)
Jak se krotí tygr Jak se krotí tygr
 (e-book)
ADHD - 100 tipů pro rodiče a učitele ADHD - 100 tipů pro rodiče a učitele
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Máme dítě

s ADHD

Jak pomoci, když má dítě problémy

Léková a neléková terapie

Dítě s ADHD ve škole

Rady pro rodiče

Drahomíra Jucovičová

Hana Žáčková

Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz www.grada.cz

Doporučujeme:

Co znamená „hyperaktivita“? Jsou to jen zlobivé děti, nebo jsou zvídavé

a šikovné, ale „neposedí“ a hůře se soustředí? Jde opravdu jen o výmysl poslední

doby? Na tyto otázky – a nejen na ně – přináší odpověď tato kniha, kterou ocení

jak rodiče, tak učitelé předškolních a školních zařízení a další spolupracující

odborníci.

Publikace je zaměřena nejen na poznání, co hyperaktivita je, jak vzniká, jaké jsou její

základní projevy a jak se tyto projevy mění v průběhu vývoje dítěte, ale zejména na

praktické náměty a postupy, jak výchovně vést hyperaktivní děti a jak s nimi pracovat

v rodině i ve škole tak, aby jejich znevýhodnění bylo co nejvíce eliminováno nebo

alespoň zmírněno. Jejím záměrem je pomoci, aby přestaly být tyto děti vnímány jako

„problém“. Vždyť včasné a správné výchovné vedení hyperaktivního dítěte může nejen

zmírnit potíže, které tyto děti mají, ale některým i předejít. Cílem této knihy také je

zprostředkovat poznání, že hyperaktivita nemá jen negativa, ale také svá pozitiva,

jichž lze využít. Přináší všem rodičům a pedagogům naději, že projevy spojené

s hyperaktivitou lze ovlivnit a kompenzovat tak, aby hyperaktivní dítě bylo v životě

úspěšné a spokojené.

Drahomíra JucovičováHana Žáčková

Máme dítě s ADHD



Máme dítě

s ADHD

Rady pro rodiče Drahomíra Jucovičová Hana Žáčková

GRADA Publishing


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně

stíháno. PaedDr. Drahomíra Jucovičová PaedDr. et Mgr. Hana Žáčková MÁME DÍTĚ S ADHD Rady pro rodiče Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6008. publikaci Odpovědný redaktor Michal Karas Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a zpracování obálky Daniela Eftimiadisová Počet stran 264 Vydání 1., 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Photo © fotobanka Allphoto ISBN 978-80-247-5971-5 (ePub) ISBN 978-80-247-5970-8 (pdf ) ISBN 978-80-247-5347-8 (print)

OBSAH

ÚVOD 9

1. HYPERAKTIVITA, ADHD/ADD, LMD? CO TO ZNAMENÁ?

JE TO TO SAMÉ? 12 2. JAKÝM ZPŮSOBEM SYNDROM ADHD VZNIKÁ? 21 3. KDO A JAK PROVÁDÍ DIAGNOSTIKU SYNDROMU ADHD? 25 3.1 CO DÍTĚ A JEHO RODIČE PŘI VYŠETŘENÍ ČEKÁ? 28 4. JAK SE SYNDROM ADHD POZNÁ? JAK SE PROJEVUJE? 37 4.1 ZÁKLADNÍ PROJEVY ADHD V JEDNOTLIVÝCH VÝVOJOVÝCH

STADIÍCH DÍTĚTE 39 4.2 JEDNOTLIVÉ PROJEVY ADHD U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 52 4.2.1 Porucha pozornosti 53 4.2.2 Hyperaktivita 59 4.2.3 Impulzivita 63 4.2.4 Percepčně motorické poruchy 66 4.2.5 Poruchy paměti 73 4.2.6 Poruchy myšlení, řeči a komunikace 75 4.2.7 Emoční poruchy a poruchy chování 83 4.2.8 Poruchy exekutivních funkcí 91 4.2.9 Shrnutí základních projevů ADHD u dětí školního věku 93 5. VLIV ADHD NA PROŽÍVÁNÍ A CHOVÁNÍ DĚTÍ 97 6. MOŽNOSTI OVLIVŇOVÁNÍ PROJEVŮ ADHD POMOCÍ

VÝCHOVNÉHO VEDENÍ 100 6.1 OBECNÉ ZÁSADY VÝCHOVNÉHO VEDENÍ 100 6.2 NESPRÁVNÉ VÝCHOVNÉ POSTUPY 109 JAK POMOCI, KDYŽ MÁ DÍTĚ PROBLÉMY... 113 7.1 S POZORNOSTÍ 113 7.2 S HYPERAKTIVITOU 117 7.3 S IMPULZIVITOU 123 7.4 V OBLASTI MOTORIKY A MOTORICKÉ KOORDINACE 129 7.5 V PERCEPČNÍ OBLASTI 130 7.6 S PAMĚTÍ 141 7.7 V OBLASTI MYŠLENÍ A ŘEČI 145 7.8 S KOMUNIKACÍ 147 7.9 S EMOCEMI 149 7.10 S EXEKUTIVNÍMI FUNKCEMI (S DOKONČOVÁNÍM ČINNOSTÍ,

NEPOŘÁDKEM, CHAOSEM, DOCHVILNOSTÍ, VŮLÍ) 159 7.11 S UČENÍM A DOMÁCÍ PŘÍPRAVOU NA ŠKOLU 165 7.12 S CHOVÁNÍM 184 7.13 JAK ŘEŠIT VÝCHOVNÉ PROBLÉMY – SHRNUTÍ 202 8. OVLIVŇOVÁNÍ PROJEVŮ ADHD POMOCÍ RELAXAČNÍCH

TECHNIK 204 8.1 SPECIFIKA POUŽITÍ RELAXAČNÍCH TECHNIK U DĚTÍ S ADHD 207 8.2 KTERÉ RELAXAČNÍ TECHNIKY SE U HYPERAKTIVNÍCH DĚTÍ

OSVĚDČILY? 208 9. OVLIVŇOVÁNÍ SYNDROMU ADHD POMOCÍ LÉKOVÉ

A NELÉKOVÉ TERAPIE 214 9.1 LÉKOVÁ TERAPIE 214 9.2 NELÉKOVÁ TERAPIE 221 10. POSTAVENÍ DÍTĚTE S ADHD VE ŠKOLE 224 10.1 DÍTĚ S ADHD A ŠKOLSKÁ LEGISLATIVA 224 10.2 PŘÍSTUP K DÍTĚTI S ADHD VE ŠKOLE 226 OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ HYPERAKTIVNÍCH DĚTÍ 229

12. KLADY A ZÁPORY HYPERAKTIVITY 244

ZÁVĚR 248

PŘÍLOHA 1 249

PŘÍLOHA 2 252

UČEBNÍ STYLY A STRATEGIE UČENÍ 252 Zrakový (vizuálně-prostorový) 252 Sluchový (auditivní) 252 Hmatově-pohybový (fyzický) 253 Slovní (verbální) 253 Logický (matematický) 253 Sociální (interpersonální) 253 Samostatný (intrapersonální) 254

PŘÍLOHA 3 255

PŘÍLOHA 4 256

UKÁZKA LISTU Z GRAMATICKÉHO PORTFOLIA 256

PŘÍLOHA 5 257

UKÁZKA VIZUALIZACE UČIVA 257

LITERATURA 258

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 262

Máme dítě s ADHD 9

Úvod

„On není hyperaktivní, on nezlobí, je jen takový ‚živý‘  – neposedí, pořád od

něčeho odbíhá, nevydrží dlouho u jedné věci, asi se i hůř soustředí. Ale jinak

poslechne, i  když někdy až ‚napotřetí‘, a  zajímá se o  spoustu věcí, je šikovný

a hodně s námi sportuje. Ve školce ho mají rádi, jen říkali, že bychom s tím

soustředěním měli něco dělat.“

(Z výpovědi maminky předškolního dítěte)

„Hyperaktivita? To má dnes každý druhý. Nezlobte se, ale pod to se schová

všechno  – nevychované, neposlušné a  rozmazlené děti, které si dělají, co je

napadne. To je výmysl současné doby, to tady nikdy nebylo.“

(Reakce na přednášku o syndromu ADHD)

Jak to tedy je? Co vlastně znamená „hyperaktivita“? Jsou to opravdu jen

zlobivé děti? Nebo jsou to ony zvídavé a šikovné děti, které ale „neposedí“

a hůře se soustředí? A jde opravdu jen o výmysl poslední doby?

Na tyto otázky  – a  nejen na ně  – přináší odpověď naše publikace, která je

určena především rodičům (ale i učitelům předškolních a školních zařízení

a dalším spolupracujícím odborníkům). Publikace je proto zaměřena nejen

na poznání, co hyperaktivita je, jak vzniká a jaké jsou její základní projevy

a jak se tyto projevy mění v průběhu vývoje dítěte, ale zejména na praktické

náměty a postupy, jak výchovně vést hyperaktivní děti a jak s nimi pracovat

v rodině i ve škole tak, aby jejich problematika byla co nejvíce eliminována

nebo alespoň zmírněna, aby přestaly být tyto děti vnímány jako „problém“.

Postupy výchovného vedení těchto dětí jsou ověřené v praxi, odpovídají

českým sociokulturním podmínkám a našim výchovným tradicím. Domní

váme se totiž, že při současném trendu často nekritického a neadekvátního

přejímání různých teorií a pracovních metod ze zahraničí bývá opomíjen fakt,

že nelze vše aplikovat na prostředí, které má odlišný sociokulturní kontext

a výchovné tradice. Nehledě na to, že některé postupy – u nás již dávno známé

Úvod

10 Máme dítě s ADHD a ověřené – bývají často zbytečně „objevovány“ znovu. Neměli bychom proto zapomínat na významný přínos české pedagogiky a psychologie – v podstatě J. A. Komenským počínaje a profesorem Zdeňkem Matějčkem konče.

A jak to tedy je s „výmyslem“ poslední doby? Neklidné a nesoustředěné děti zde zřejmě vždy byly a rozhodně i budou. Na jejich výskyt upozorňují v českém jazyce běžně užívané termíny pro velmi živé děti, jako například „živé stříbro“ nebo „děti z hadích ocásků“. Ostatně v odborné literatuře je vždy zmiňována studie Antonína Heverocha z roku 1904 s názvem Dítě neposeda. Rovněž Jana Swierkoszová (2006) uvádí příběh Tyránek publikovaný J. Arbesem v Pedagogických rozhledech dokonce již v roce 1890 a tamtéž byl v roce 1910 otisknutý článek F. Strnada s názvem Výstřední žák. Obsah obou článků je popisem typicky hyperaktivního dítěte, v  prvém případě i  s  výhledem do dospělosti, ve druhém jsou popsány metody, které byly efektivní při práci s  tímto dítětem  – v  podstatě odpovídají současným poznatkům o  výchovném vedení hyperaktivních dětí. O projevech hyperaktivity tedy víme minimálně již přes sto let. A čteme-li historické publikace, můžeme i z projevů chování některých historických osobností usuzovat na hyperaktivitu (často bývá zmiňován například W. A. Mozart). Čili hyperaktivní děti zde vždy byly, jen ve své době nebyly označovány jako hyperaktivní – projevy hyperaktivity byly brány jako projevy osobnostních vlastností, charakteristik, nebo byly v  pozdější době označovány různými termíny. Nejsou tedy „produktem současné doby“, jak bývá někdy laicky podsouváno. Často se za takovouto bagatelizací skrývá neochota nebo neschopnost s hyperaktivním dítětem pracovat a vychovávat je.

Ve vnímání problematiky těchto dětí ale dochází s novými poznatky, které věda přináší, ke změnám: mění se terminologie, názory na příčiny vzniku syndromu, na jeho proměny ve vývoji dítěte, rozšiřuje se výčet příznaků. Mění se ale také pohled na možnosti terapie poruchy, kde dochází k posunu od individuální terapie – ať už lékové, či nelékové – k terapii psychosociální, zaměřené nejen na dítě, ale i na prostředí, ve kterém žije, zejména na prostředí školy a rodiny. Jako optimální se také jeví multidisciplinární přístup k řešení této problematiky, tj. spolupráce odborníků, kteří o dítě pečují, (psychologů, speciálních pedagogů, psychiatrů, neurologů či dalších odborníků) a rodičů, učitelů a vychovatelů těchto dětí.

Nelze ale zakrývat, že pro projevy hyperaktivity v chování, které se i v běžných situacích jeví často jako nestandardní, bývají tyto děti – a to zejména

Úvod

Máme dítě s ADHD 11

v období předškolního a školního věku – vnímány pedagogy a často i rodiči

jako problémové. Tato publikace by měla také přispět k tomu, aby hyperak

tivní děti přestaly být vnímány jako problém, který je neřešitelný – včasné

a  správné výchovné vedení hyperaktivního dítěte může nejen zmírnit

potíže, které tyto děti mají, ale některým i  předejít. Zejména těm, které

vedou k negativnímu prožívání a ke vzniku tzv. sekundární problematiky, jež

z primárních projevů syndromu nevyplývá, ale úzce s ním souvisí – jedná se

například o negativní prožívání sebe sama, což vede ke sníženému sebepo

jetí a následně k vytváření nových mechanismů v chování dítěte, které sice

vedou ke kompenzaci negativních pocitů, ale často opět negativně působí na

okolí. Vzniká tak „začarovaný kruh“, kdy dítě kvůli své problematice dlou

hodobě prožívá neúspěch, což se snaží kompenzovat například poutáním

pozornosti okolí, většinou ale opět neadekvátním a negativním způsobem.

Správným výchovným vedením dítěte a jeho postupným směřováním k se

bepoznání a seberegulaci jeho chování můžeme napomoci k přerušení to

hoto „začarovaného kruhu“ a otevřít dítěti cestu do života, která může být

úspěšná. Cílem by mělo být i poznání, že hyperaktivita nemá jen negativa,

ale také svá pozitiva, kterých lze využít. A že i negativa lze ovlivnit a kom

penzovat, aby bylo hyperaktivní dítě v životě spokojené a úspěšné. Máme dítě s ADHD 1. Hyperaktivita,

ADHD/ADD, LMD?

Co to znamená?

Je to to samé? „Naše paní učitelka se o přestávce bavila s jinou paní učitelkou a já slyšel, jak o mně říká, že jsem příšerná ,encka‘, ale jinak že jsem chytrej a milej. Ale já nevím, co to znamená, ani mamka ne. To je něco od písmene en? Ale není to snad nic špatného, že ne?“

(Z dotazu žáka čtvrté třídy)

„No, kdyby to bylo to LMD, tak bych věděla, co s tím dělat, měla jsem ty děti vždycky ráda, jsou zvídavé a je s nimi legrace. Ale když je to to ADHD, tak to tedy nevím. A ADD už vůbec ne.“

(Z rozhovoru s třídní učitelkou hyperaktivního dítěte)

„Nepiš do těch zpráv pořád to MMD, všichni budou vědět, kolik ti je let!“

(Z rozhovoru s kolegyní)

ADHD, ADD, LMD, MMD, „encka“  – co je to za termíny? Kde se berou a  znamenají opravdu to samé? Jsou to hyperaktivní děti? Svým způsobem ano, jedná se o různé termíny užívané v různých dobách – jejich podstatu tvoří poruchy pozornosti v kombinaci s hyperaktivitou nebo bez ní a rovněž i další navazující projevy. Jak se v těchto termínech vyznat, uvádíme dále.

Terminologie užívaná k  označování hyperaktivních dětí se měnila

podle pojetí jejich problematiky a získávání nových poznatků o ní. První poznatky o hyperaktivních dětech a trend k vědeckému popsání a terminologickému označení této problematiky lze nejen u nás, ale i ve světě zachytit

Hyperaktivita, ADHD/ADD, LMD? Co to znamená? Je to to samé?

Máme dítě s ADHD 13

koncem první poloviny a  v  průběhu druhé poloviny 19. století (přibližně

od roku 1830), o přesnější vymezení této problematiky se pokoušeli autoři

na počátku 20. století (in Swierkoszová, 2006). V roce 1930 byl poprvé po

užit později ve světě běžně užívaný termín minimální mozková dysfunkce

(MBD), podle kterého byl i u nás používán termín malá mozková dysfunkce

(MMD). Od padesátých let 20. století byl u nás používán termín lehká dět

ská encefalopatie (LDE) – odtud se bere v „profesionální hantýrce“ dodnes

někdy užívaný termín „encka“, kterému nerozuměl nejen onen chlapeček ze

čtvrté třídy, ale kterému v současné době již nerozumí ani mladší kolegové.

V šedesátých letech se začal pomalu prosazovat termín lehká mozková

dysfunkce (LMD). Tento termín byl používán v podstatě déle než třicet let,

nová terminologie se u nás začala velmi pomalu prosazovat od druhé polo

viny devadesátých let 20. století a víceméně se prosadila teprve po roce 2000.

Za tuto dlouhou dobu se termín LMD stal běžným nejen pro odbornou, ale

i laickou veřejnost a v praxi bývá leckdy používán pro ozřejmění a sjednoce

ní termínů v souběhu s novou terminologií dodnes. Výše uvedené termíny

vycházely především z etiologie syndromu, od devadesátých let se ve světě

začala prosazovat terminologie zaměřená spíše na popis projevů syndromu,

zejména projevů v chování dětí.

V současné době se pro hyperaktivní děti používají nejčastěji dva termíny,

které vycházejí z desáté revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10,

ICD-10) Světové zdravotnické organizace (WHO) a z pojetí Americké psy

chiat rické asociace  – Diagnostického statistického manuálu duševních poruch označovaného zkratkou DSM (aktuálně podle DSM-V, čili páté revize původního DSM), oba se svým vznikem datují do devadesátých let (1992, 1994).

V souladu s Mezinárodní klasifikací nemocí Světové zdravotnické orga

nizace je užíván termín hyperkinetický syndrom (někdy se také v odborné literatuře setkáme s označením hyperkinetická porucha, v české terminologii se pak používá nezřídka i označení hyperaktivní syndrom). U tohoto syndromu se uvádějí dva subtypy – 1. subtyp s poruchou pozornosti a aktivity, 2. subtyp – hyperkinetická porucha chování. Hyperkinetická porucha chování je diagnostikována, pokud je porucha aktivity a pozornosti spojena i s problematikou v chování dítěte – opozičním chováním a agresí, případně i jinými poruchami chování. Jedná se v podstatě o přidružení poruchy chování k syndromu ADHD.

Hyperaktivita, ADHD/ADD, LMD? Co to znamená? Je to to samé?

14 Máme dítě s ADHD

Častěji se ale zejména v pedagogicko-psychologické praxi setkáváme se

zkratkou ADHD, která vychází z terminologie DSM – jedná se o označení

pro syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo bez ní

(ADD). V  dalším textu budeme užívat termín ADHD, protože ADD lze

chápat jako podřazený pojem (podle DSM-V je chápán jako podtyp ADHD).

Někdy se setkáváme i s označením UADD (generalizovaná porucha pozor

nosti – bez hyperaktivity) – týká se dětí, u kterých se kromě poruchy pozor

nosti projevuje i hypoaktivita, pomalost – tento termín není ale u nás příliš

rozšířen. Podle Swierkoszové (2006) je termín ADHD popisnější, poskytuje

širší pojetí syndromu a je pro depistáž a následnou terapii a reedukaci uži

tečnější.

Syndrom ADHD pak tvoří podle DSM-V tři subtypy: ADHD s převažující

poruchou pozornosti (dříve nazývaný převážně nesoustředěný typ), ADHD

s převažující motorickou hyperaktivitou a impulzivitou (dříve zvaný hy

peraktivně impulzivní typ) a kombinovaný typ.

Názorně jsou jednotlivé kombinace syndromu ADHD uvedeny v následující

tabulce:

Hyperaktivita, ADHD/ADD, LMD? Co to znamená? Je to to samé?

Máme dítě s ADHD 15

Pojem hyperkinetická porucha nebo hyperkinetický syndrom bývá častěji

využíván ve zdravotnictví, ve školské a poradenské praxi se setkáváme větši

nou s termínem ADHD/ADD. Podle Paclta (2007) se obě diagnostické kate

gorie do jisté míry překrývají, ale termín ADHD zahrnuje mírnější, parciální

poruchy a nezahrnuje poruchy chování. Termín hyperkinetický syndrom

zachycuje podle něj závažnější příznaky, včetně poruchy chování. Oba ter

míny ale zahrnují poruchu pozornosti, impulzivitu a poruchu aktivity i ve

smyslu motorické hyperaktivity, jak ukazuje tabulka výše.

Pokud lze shrnout, v  současné odborné praxi bývá využívána dvojí ter

minologie (hyperkinetický syndrom a syndrom ADHD/ADD), stále ještě

doznívá i užívání termínu LMD. Což opravdu někdy způsobuje zmatek nejen

v laické veřejnosti, ale bývá i častou příčinou dohadů mezi odborníky. Proto

pro názornost dále popíšeme jednotlivé subtypy syndromu ADHD, jejich

výskyt v populaci a jejich základní projevy.

Jak již bylo uvedeno, podle DSM-V se syndrom ADHD dělí na tři subtypy:

1. ADHD s převažující poruchou pozornosti;

2. ADHD s převažující motorickou hyperaktivitou a impulzivitou;

3. kombinovaný typ (smíšený) – jde o kombinaci výše uvedených subtypů.

+

Hyperaktivita, ADHD/ADD, LMD? Co to znamená? Je to to samé?

16 Máme dítě s ADHD

V populaci je pak nejvíce zastoupen kombinovaný (smíšený) typ, bývá uvá

děn až u 60 %, typ s převažující poruchou pozornosti bývá zastoupen 30 %,

nejméně často se vyskytuje typ s převažující motorickou hyperaktivitou a im

pulzivitou, bez poruchy pozornosti – pouze 10 % – viz grafické znázornění

na předcházející straně.

První typ, s  převažující poruchou pozornosti, bývá charakterizován

výpadky pozornosti takového rázu, že děti s ADHD působí často jako du

chem nepřítomné, nesoustředěné. Okamžitě také reagují na jakékoli podněty,

které upoutají jejich pozornost, někdy zcela nevýběrově. Typické jsou potíže

s pamětí, často zapomínají na denní povinnosti, úkoly, které mají plnit (často

se jedná o  domácí úkoly a  pomůcky potřebné při vyučování), působí jako

roztržité. Typické bývá nejen zapomínání, ale i ztrácení věcí. Dále je pro tento

typ charakteristická netrpělivost, vyhýbání se úkolům vyžadujícím trvalejší

mentální úsilí (nebo jejich odkládání na „poslední chvíli“) – dětem se nechce

učit, dělat domácí úkoly, přípravu na vyučování co nejvíce oddalují, případ

ně ji nevykonají vůbec. U starších dětí a dospívajících pak bývá popisována

snížená schopnost až neschopnost něco zorganizovat, včetně svých denních

povinností, učení, své práce. Děti ve starším školním věku a dospívající pak

nedokážou zcela adekvátně plánovat a odhadovat čas a jeho odpovídající vy

užití. Nezvládají systematicky řešit úkoly, dokončovat práci, typická je pro

ně i chaotičnost (Cahová a kol., 2010). Mimo zapomínání na své povinnosti

nebo jejich odkládání jsou typické pozdní příchody (na vyučování ráno i po

odpolední pauze) a nestíhání vykonat všechny zadané úkoly a práce včas.

„Skoro celou hodinu koukal z okna a téměř nic neudělal. Když jsem ho vyvola

la, nevěděl, kde jsme, co má dělat. Když jsem mu zopakovala, co po něm chci,

sice začal odpovídat, ale najednou se zase podíval z okna a jedním dechem mi

sdělil, že po dvoře jde právě pan ředitel a ulítl mu klobouk. V tu ránu se vrhly

k oknům i ostatní děti a já měla hodinu už úplně rozhozenou.“

(Ze sdělení třídní učitelky dítěte s ADD)

„Na vysvědčení mu hrozí několik trojek – ale ne že by se to nedokázal naučit,

ale známky mu zhoršují pětky z domácích úkolů. Už chodí do páté třídy, a to

si děti zapisují domácí úkoly do sešítků samy, jenže on to hned neudělá, pak

na to zapomene a  nezapíše si  – já pak nevím, co mají za úkol, nemůžu ho

zkontrolovat. On tvrdí, že žádný nemají, že o ničem neví, a druhý den přijde

Hyperaktivita, ADHD/ADD, LMD? Co to znamená? Je to to samé?

Máme dítě s ADHD 17

s pětkou, že nevypracoval domácí úkol. Pak to vypadá, že na něj nedohlížíme.

Zkoušela jsem se domluvit s paní učitelkou, jestli by mohla zkontrolovat, zda

si úkol zapsal, slíbila mi to, ale moc se jí to nezdálo – že už je velký, že by si na

to měl myslet sám a že se to stejně musí naučit, protože na druhém stupni už

na něj nikdo dohlížet nebude.“

(Z výpovědi maminky chlapce s ADD)

„Výraz, že jednou někde zapomene i hlavu, ten tedy na tu naši ,slečnu‘ sedne

úplně přesně. Že musím stále nakupovat nové mikiny, čepice, rukavice, ale

i bundy, to už jsem si zvykla. Proto nekupuji nic drahého, se značkovými věcmi

počítat nemůže. Jednu dobu jsem dokonce měla i telefonní číslo do depa tram

vají, protože zákonitě v tramvaji nechala igelitku s věcmi na tělocvik nebo na

plavání a kupovat pořád nové, to fakt nešlo. Ale že jednou přijde ze školy bez

školní tašky a že to zjistí až druhý den ráno, to mě teda opravdu nenapadlo.“

(Z výpovědi maminky dívky s ADD)

Pro druhý typ, s převažující motorickou hyperaktivitou a impulzivitou, je

typická přetrvávající motorická aktivita, která se u dětí projevuje zvýšenou

živostí – stále běhají, opravdu neposedí, například nevydrží sedět na svém

místě, vyskakují, pobíhají, padají ze židle. Stále si také s něčím hrají, po

třebují mít něco v ruce – ve škole si hrají s čímkoli, co mají na lavici po ruce

(s tužkou, s lahví s pitím, se sešity nebo učebnicemi, u kterých ohýbají rohy,

čmárají do nich, nebo si alespoň pohrávají s vlasy, drbou se). V podstatě se

jedná o  vnitřní neklid, který je nutí pořád něco dělat, být „v akci“. Přitom

bývají velmi rychlé, často proto lidé o nich mluví jako o „motorové myši“.

Nudí je stereotypní, dlouhotrvající a „příliš klidné“ činnosti, jsou netrpělivé.

Tyto děti také jednají a reagují velmi rychle, bez rozmyšlení. Impulzivně

reagují na jakýkoli pro ně důležitý podnět, aniž by domyslely, jaké důsledky

nebo následky jejich jednání bude mít. Jsou ukvapené, a proto jsou jejich re

akce i těžko předvídatelné. Vlivem impulzivity dochází nejen k narušování

práce ve škole, ale hrozí i riziko úrazů. Vykřikují, skáčou do řeči, nedokážou

počkat, až na ně přijde řada. Charakteristická bývá i mnohomluvnost, ne

zřídka hodně hlasitá řeč, komentování všeho slyšeného, časté dotazy. Bývají

i hlučné, zejména ve větším kolektivu, protože mají někdy tendenci poutat

pozornost dospělého i ostatních dětí. Vlivem impulzivity se někdy také zdají

málo empatické, často až netaktní, protože řeknou bez přemýšlení cokoli,

Hyperaktivita, ADHD/ADD, LMD? Co to znamená? Je to to samé?

18 Máme dítě s ADHD

co je napadne, což bývá někdy nevhodné. „Co na srdci, to na jazyku“ pro ně

bývá typické.

„Náš ‚denní program‘ začíná už v pět, přinejlepším v šest. Sice má potíže s usí

náním, dlouho mu trvá, než usne, ale přesto pak vstává brzy a  začíná ‚šou‘.

Pobíhá po bytě, všude vleze, všechno rozhází, u ničeho déle nevydrží, je těžké

ho něčím na delší dobu zaujmout, zabavit. Nejhorší to je, když je venku ošklivo

a nemůžeme jít na dlouhou procházku nebo na písek – to mám pocit, že zbourá

byt. Potřebuje se vyběhat, vyřádit, a když to nemá, tak je zle. Nedokázala jsem

ho udržet v posteli, ani když byl nemocný. Byl sice takový malátnější, ale stejně

chtěl běhat. Pan doktor se na mě zlobil, že když má antibiotika, že má ležet.

Už aby šel do školky.“

„‚Mluviti stříbro, mlčeti zlato‘, to tedy u nás opravdu neznáme. Zlato žádné,

stříbra mraky – od rána nezavře pusu, pořád se na něco ptá, něco komentuje.

Často si říkám, kde má to dítě knoflík, kterým by se dalo alespoň na chvilku

vypnout. Až mě z toho bolí hlava. Kamarádka mi poradila, že mám ‚vypnout‘

já a na všechno říkat ‚hm‘, tak jsem to dělala a nevnímala, co mi říká, jenže on

mi akorát sděloval, že mi v koupelně teče pračka. Já nereagovala a tak máme

vytopený byt a dítě si o mně asi myslí, že jsem divná.“

„Někdy mám pocit, že bych ji měla k sobě přivázat a ještě jí zalepit pusu lepicí

páskou. Když jdeme po chodníku, najednou se utrhne a  někam letí, protože

ji prostě něco zaujalo třeba na druhé straně ulice a  vůbec nepřemýšlí, že se

jí může něco stát. Oslovuje také úplně cizí lidi – bojím se i, že kdyby ji někdo

‚lákal na bonbónky‘, určitě by s ním klidně a ještě radostně šla. A taky komukoli

řekne cokoli, sousedce na chodbě začala vykládat, že jsme se s manželem ráno

pohádali, a  než jsem stačila zamknout, už sdělovala i  podrobnosti  – musela

jsem jí zacpat pusu dlaní. Sousedka se smála, ale myslím, že i trochu škodolibě.“

(Z výpovědí maminek dětí s ADHD)

Kombinovaný typ je pak kombinací poruchy pozornosti, motorické hy

peraktivity a impulzivity, příznaky výše uvedených typů se sdružují. Kombi

nované typy jsou v populaci nejčastěji zastoupeny, což je vidět i z uvedených

příkladů. Diagnosticky úplně „čistý“ typ také často nelze zcela spolehlivě



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist