načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Malý princ - kolibří vydání - A. de Saint-Exupery

Malý princ - kolibří vydání

Elektronická kniha: Malý princ - kolibří vydání
Autor:

S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této knížky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89
+
-
3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79% 93%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 115
Rozměr: 16 cm
Úprava: tran : ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 18. vydání v Albatrosu, 5. v překladu Richarda Podaného
Spolupracovali: z francouzštiny přeložil Richard Podaný
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-000-4762-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této knížky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit...

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Malý princ –

kolibří vydání

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.albatros.cz

www.albatrosmedia.cz

Antoine de Saint-Exupéry

Malý princ – kolibří vydání – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2017

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


AnTOine de SAinT-exupéRy MALý pRinc↩


) 4 (


) 5 (

Mal

ý

princ

AnTOine

de SAinT–exupéRy

A LBATROS


Z francouzštiny přeložil Richard podaný

Some of the original drawings are registered trademarks,

exclusive property of Saint-exupéry – d’Agay estate.

Reproduction without prior express written consent

of Saint-exupéry – d’Agay estate is strictly prohibited.

Translation © Richard podaný, 2010

iSBn 978-80-00-04762-1


) 7 (

VĚNUJI LÉONU WERTHOVI

Omlouvám se dětem, že jsem tuhle knihu věnoval do­

spělému. Mám k tomu závažnou omluvu: ten dospělý

je nejlepším přítelem, jakého na světě mám. Mám i dal­ ší omluvu: ten dospělý rozumí všemu, dokonce i kni­ hám pro děti. A mám třetí omluvu: ten dospělý žije ve Francii a trpí tam hladem a zimou. Potřebuje utěšit. Pokud všechny zmíněné omluvy nestačí, klidně můžu knihu věnovat dítěti, kterým tenhle dospělý kdysi bý­ val. Všichni dospělí totiž začínali jako děti. (Málokdy si to ale pamatují.) Takže opravuji: VĚNUJI LÉONU WERTHOVI, KDYŽ BYL JEŠTĚ CHLAPEC



) 9 (

I

Jednou, když mi bylo šest, četl jsem si knihu oprale

se, která se jmenovala příběhy ze života, a viděl jsem

tam úžasný obrázek. Byl na něm hroznýš, jak polyká

šelmu. Tady máte kopii toho obrázku.

V knize se psalo: Hroznýši polykají kořistvcel

ku, nerozkoušou ji. potom se nemůžou hýbat, půl

roku jenom tráví a spí.

Hodně jsem pak přemýšlel o tom, jak je život

v džungli dobrodružný, a i mně se podařilonama

I


) 10 (

lovat barevnou pastelkou první obrázek. Obrázek

číslo jedna. Vypadal takhle:

ukázal jsem to veledílo dospělým a zeptal se,jestli jim nahání strach.

Odpovídali mi: „proč by měl klobouk nahánět

strach?“

na mém obrázku nebyl klobouk. Byl tam hroznýš,

který zrovna tráví slona. nakreslil jsem tedy vnitřek

hroznýše, aby tomu dospělí rozuměli. Vždycky se

jim všechno musí vysvětlovat. Můj obrázek číslo dvě

vypadal takhle:

dospělí mi radili, abych nechal být obrázkyotevřených i za vřených hroznýšů a místo toho se


) 11 (

mal o zeměpis, dě je pis, počty a mluvnici. proto jsem

v šesti letech ukončil skvělou malířskou dráhu.Od

radil mě neúspěch mých obrázků číslo jedna a číslo

dvě. dospělí nikdy nic nepochopí sami od sebe –

a pro děti je únavné jim pořád dokola všechnovy

světlovat... Musel jsem si tudíž vybrat jiné povolání.

na učil jsem se pilotovat a zlétal jsem skoro celý svět.

A opravdu mi zeměpis náramně posloužil. naprv

ní pohled jsem dokázal odlišit Čínu od Arizony. což

se hodí, třeba když se v noci ztratíte.

Jak život šel, potkával jsem spoustu seriózních

lidí. něco jsem se nabydlel u nejrůznějšíchdospě

lých. Viděl jsem je hodně zblízka. názor jsem na ně

ale nijak zvlášť nezměnil.

Když jsem se setkal s někým, kdo mi připadalvcel

ku při smyslech, vyzkoušel jsem na něm obrázekčís

lo jedna, který jsem nosil pořád u sebe. chtěl jsemvě

dět, jestli je ten dospělý opravdu tak chápavý. Jenže

vždycky odpovídali stejně: „To je klobouk.“ A tak

jsem jim už nevykládal ani o hroznýších, ani oprale

sech, ani o hvězdách. přizpůsobil jsem se jim. Mluvil

jsem s nimi o bridži, o golfu, o politice a o krava tách.

A dospělí byli velice spokojení, že poznali někoho

tak rozumného.


) 12 (

II

Tak jsem žil sám a neměl jsem nikoho, s kým bych si

mohl do opravdy promluvit. Až se mi jednou, je to už

šest let, v sa har ské poušti porouchalo letadlo. Rozbil

se mi motor. A protože jsem s sebou neměl animecha

nika, ani cestující, chystal jsem se, že se do téobtíž

né opravy pustím úplně sám. Byla to pro mě otázka

života nebo smrti.

pitnou vodu jsem měl stěží na týden.

první večer jsem si lehl na písek a usnul. Tisíc mil

od lidmi obývaných krajů. Byl jsem mnohemosamo

cenější než trosečník na voru uprostřed oceánu.pro

to si asi dovedete představit, jak mě překvapilo, když

mě za svítání probudil zvláštní hlásek. Říkal:

„prosím tě... nakresli mi beránka!“

„cože?“

„nakresli mi beránka...“

Vyskočil jsem, jako by do mě hrom praštil.pro

mnul jsem si oči. důkladně jsem se podíval. Stálpře

de mnou hodně zvláštní klučina a vážně si měpro

hlížel.

II


) 13 (

Tady máte obrázek, nakreslil jsem ho později, ale

nejlíp, jak jsem uměl. přesto není ani zdaleka tak

okouzlující jako předloha. nemůžu za to. Od malířské

kariéry mě odradili dospělí, když mi bylo šest, takže

jsem se naučil kreslit jen zavřené hroznýše a otevřené

hroznýše.

díval jsem se na to zjevení, valil jsem oči úžasem.

neza po meňte, že jsem byl tisíc mil od lidmiobývaných krajů. A ten můj klučina nevypadal, že byzabloudil, že by umíral únavou, umíral hlady, umíral


) 14 (

žízní nebo umíral strachy. Ani trošku nepřipomínal

dítě ztracené uprostřed pouště, tisíc mil od lidmi obývaných krajů. Když se mi konečně vrátila řeč, zeptal

jsem se:

„Ale... co tady děláš?“

A on jen zopakoval, potichu, jako by to bylo něco

velmi důležitého:

„prosím tě... nakresli mi beránka!“

Když je nějaká záhda příliš veliká, neodvážíme se

neu po slechnout. přestože mně samotnému šlo právě

o život, a i když mi to tisíc mil od lidmi obývanýchkrajů připadalo hodně zvláštní, vytáhl jsem z kapsy

list papíru a plnicí pero. náhle jsem se ale rozpomněl,

že jsem studoval hlavně zeměpis, dějepis, počty

a mluvnici, a řekl jsem tomu klučinovi (trochunabručeně), že neumím kreslit. Odpově děl mi:

„To nevadí. nakresli mi beránka.“

Beránka jsem jaktěživ nekreslil, udělal jsemproto radši novou verzi jednoho z jediných dvouobrázků, které jsem zvládal. Toho se zavřenýmhroznýšem. Zarazilo mě, když klučina namítl:

„ne! ne! Já nechci slona v hroznýšovi. Hroznýš je

moc ne bezpečný a slon zase moc neskladný. Jenže

u mě doma je málo místa. potřebuju beránka.nakresli mi beránka.“

A tak jsem mu ho nakreslil.


) 15 (

pozorně mě sledoval a pak namítl:

„ne! Tenhle je už hodně nemocný. nakresli jiného.“

Kreslil jsem:

Můj přítel se usmál, laskavě a shovívavě.

„Ale no tak... tohle není beránek, to už je beran.

Vždyť má rohy...“

proto jsem kresbu znovu předělal:


) 16 (

Odmítl ho stejně jako ty dva předtím.

„Tenhle je moc starý. chci beránka, aby byldlou

ho naživu.“

docházela mi už trpělivost, protože jsempotře

boval začít s rozebíráním motoru, a tak jsemnačmá

ral tohle:

A vybafl jsem:

„To je bedna. Beránek, kterého chceš, je vevnitř.“

dost mě překvapilo, že se můj mladý přítel celý

rozzářil.

„přesně takového jsem chtěl! Myslíš, že budepo

třebovat hodně trávy?“

„proč?“

„protože u mě doma je málo místa...“

„určitě to bude stačit. dal jsem ti docela malého

beránka.“

naklonil se nad obrázek.

„Tak maličký zase není... Jé, podívej! On usnul...“

A tak jsem se seznámil s malým princem.


III

Trvalo mi dlouho, než jsem pochopil, odkudpřichází. Malý princ mi kladl hodně otázek, ale ty moje

jako kdyby vůbec ne slyšel. Všechno mi postupněodhalila jen jeho slova pro ne se ná spíš nazdařbůh.Třeba když poprvé uviděl moje le tadlo (ne budu vám ho

kreslit, to už je na mě moc složité), zeptal se:

III


) 18 (

„To je co, tahleta věc?“

„To není jen tak nějaká věc. Létá to. Je to letadlo.

Moje le tadlo.“

A hrdě jsem mu oznámil, že jsem letec.

nato vykřikl:

„Vážně? Ty jsi spadl z nebe!“

„Ano,“ připustil jsem skromně.

„no ne! To je legrační!...“

A malý princ se velice půvabně rozesmál, což mě

notně naštvalo. Vyžaduji, aby druzí brali mojetragédie vážně. pak dodal:

„Tak ty taky přicházíš z nebe! Z které jsi planety?“

došlo mi, že se tím třeba vysvětlí záhada jehopříchodu, a proto jsem se honem zeptal:

„Takže ty jsi přišel z jiné planety?“

Jenže on neodpověděl. pořád se díval na mojeletadlo, jen pomalu sklopil hlavu.

„na tomhle jsi opravdu nemohl přijít moczdaleka...“

A na dlouho se zasnil. potom vytáhl z kapsy mého

beránka a začal ten nový poklad bedlivě pozorovat.

Je vám asi jasné, jak mě to polovičaté důvěrné

sdělení o „jiných planetách“ vyvedlo z míry. Snažil

jsem se proto dozvědět trochu víc.

„Odkud přicházíš, kloučku? Kde je to tvoje ‚doma‘?

Kam si chceš odvézt mého beránka?“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist