načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Malý a Velký Testament – François Villon

Malý a Velký Testament

Elektronická kniha: Malý a Velký Testament
Autor: François Villon

– Kniha přináší nový překlad Villonova Malého i Velkého testamentu včetně balad, písní, rondeaux a epitafů od překladatele Gustava Francla. Villonův život si čtenář musí složit z hrstky útržkovitých, ale mimořádně výmluvných faktů. Narodil ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: GARAMOND
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Počet stran: 240
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-740-7112-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha přináší nový překlad Villonova Malého i Velkého testamentu včetně balad, písní, rondeaux a epitafů od překladatele Gustava Francla. Villonův život si čtenář musí složit z hrstky útržkovitých, ale mimořádně výmluvných faktů. Narodil se v roce 1431 nebo 1432 a vystudoval fakultu svobodných umění pařížské univerzity. Nebyl asi tak úplně špatný student: dotáhl to až na mistra (1452) a jeho verše svědčí o sice nijak mimořádné, ale dosti široké vzdělanecké kultuře. V roce 1455 zabil v hádce kněze Philippa de Chermoye a od té chvíle nabral jeho život nový směr. Rok nato byl sice omilostněn a mohl se vrátit do Paříže, ale ještě téhož roku se podílel na krádeži 500 zlatých pistolí v Navarrské koleji a musel znovu uprchnout. Léto 1461 strávil ve vězení v Meungu z příkazu orleánského biskupa; byl propuštěn, když městem projížděl nový král Ludvík XI. Po návratu do Paříže se znovu zapletl do rvaček a krádeží a v roce 1462 byl zatčen a odsouzen k oběšení. Poté co byl rozsudek změněn na desetileté vyhnanství, opustil Villon Paříž a jeho stopa se definitivně ztrácí.

Přeložil Gustav Francl

Zařazeno v kategoriích
François Villon - další tituly autora:
Malý a velký testament Malý a velký testament
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

françois villon

malý a velký testament



MALÝ A VELKÝ

TESTAMENT


© Garamond, 2010

Translation © Gust av Francl, 2010

ISBN 978-80-7407-075-4


Duel

K prvému setkání došlo za gymnaziálních let. Bylo

to překvapující okouzlení, protože autorova poezie se

velmi lišila od té, s níž jsme se v skromných ukázkách

seznamovali ve školních lavicích.

Při pozdějších setkáních zůst ávalo okouzlení, ale

přist upoval k  němu obdiv a ct ižádost . Z pasivního

čtenáře se st al aktivní překladatel.

V té chvíli se básník st al soupeřem.

A došlo k velmi nerovnému duelu. Na jedné st raně st ál

vyzyvatel, svým úkolem dost sebevědomý, na druhé pak

básník a jeho dílo.

Duel byl velmi nevyrovnaný.

Vyzyvatel měl všechny výhody, vyzývaný nic kromě díla,

které ovšem nemohl bránit. Vyzyvatel byl sebevědomý,

vyzývaný neobyčejně skromný, protože poskytoval vše

bez sebemenších nároků. Nemohl zasáhnout ani ve

chvíli, kdy by to bylo velmi zapotřebí.

Naskýtá se otázka. Je tedy zbytečné pokoušet se

o přiblížení velkého cizojazyčného díla překladem?

Jist ě nikoli. Vždyť, i v těch nejspornějších případech,

zůst ává přece něco, co odhaluje aspoň kousek tváře,

již jsme dosud neviděli. Byť se někdy za to platí dost

velkou mincí.

Ale co! Přij dou jiní a ti to napraví!

Vím, že přij dou a že budou mít co napravovat, jako už

to mnozí udělali dříve.

Pro domo bych si přál, aby ti příští toho měli ke korekci

méně, než v tuto chvíli tuším.

Dalším duelist ům přeji hodně zdaru.

Gust av Francl



ODKAZ

aneb

MALÝ TESTAMENT



«11»

1.

V

 čtrnáct set padesátém šest ém

já, st udent Villon František, po zralém uvážení chtěl jsem, nemaje uzdu, obojek, všechno si dobře rozmyslet a v st opách Vegetia jíti, jenž moudrost sbíral spoust u let, bych st udem nemusel se rdíti.

2.

V onen čas přišly Vánoce, ta smutná doba ponurá, kdy vlci větrem živí se a člověk domov vyhledá i krb, než mráz ho nahlodá. Tu řek jsem, prchneš z uvěznění, kde milost ná tě drží hra, než se ti srdce v popel změní.


«12»

3.

Nemohu jinak, protože

na vlast ní oči viděl jsem,

jak všecky moje potíže

bere má láska s úsměvem.

Tak obracím se k bohům všem

s prosbou o její potrest ání,

těžký žal maje v srdci svém.

Kéž bych měl klid až do skonání.

4.

Poněvadž jsem se zakoukal

do očí, které jsem měl rád,

a že i zjev mi rozum bral,

tím snáze mohl její zrak

až do srdce mi pronikat

a všední dny mi měnit v svátek.

Však teď jdu hledat jiný sad

a zaklepu u dalších vrátek.


«13»

5.

V zracích té, co mě zajala,

jen proradnost a zrada klíčí.

Ač jsem jí neudělal zbla,

ty oči neust ále křičí

„tak zemři už“, což se mi příčí.

Když prchnout chci a nevím kam,

hrozí, že všechny svazky zničí,

a neslyší, jak naříkám.

6.

V krajinu jinou jíti chci,

než pohltí mě zloby tma.

Buď sbohem! Musím utéci,

když za hodna mě neuzná

své lásky ta, co moji má.

Raděj se loučím s životem.

Z všech milenců, co nebe zná,

jenom já mučedníkem jsem.


«14»

7.

Těžké je každé loučení,

však rychle pryč z krajiny téhle!

Nešťast ná hlava říká mi,

že jiný je teď u ní v sedle.

Leč soudím, záhy bude vedle

i tenhle nový frajírek.

Teď prosím Pána, líce zbledlé,

kéž dá mi na bolest mou lék!

8.

Protože musím odejít

a nejsem si jist s návratem

( jsem muž, který má spoust u chyb,

vždyť ocel není v srdci mém,

těžko se peru s životem

a smrti nevyhnu se, vím,

nespasím-li se útěkem),

své odkazy vám přináším.


«15»

9.

Ve jménu Otce, nebes hlavy,

Syna i Ducha svatého

a mocné Matky, plné slávy,

která nás chrání od zlého,

dám, co je ve mně vzácného,

mist ru Vilému Villonovi

za to, že směl jsem u něho

skrývat pochybnou činnost svoji.

10.

Item té, o níž mluvil jsem,

jež tak tvrdě mě odvrhla,

že sbohem dal jsem radost em

a z kalichu pil víno zla,

dám srdce své, v němž nalezla

své míst o smrt a utrpení.

Ač na mě byla st rašně zlá,

kéž Bůh k ní st ejně krutý není.


«16»

11.

Item pro mist ra Marchanta,

jemuž jsem velmi zavázán,

meč ost rý měl bych dojist a, jest li Le Cornu, přísný pán, jemuž byl do zást avy dán pro dloužek pouhých osmi soldů, si nenechá ho raděj sám. Meč vyplatit lze i bez soudu.

12.

Item obdrží Saint-Amant mulu a syna běloušova. Blarruovi dám diamant a osla králova, co couvá. Z nařízení ať bula nová

Omnis utriusque sexus,

ta bula Karmelitánova

k útoku pozvedne i klérus.


«17»

13.

A mist ru jménem Robert Vallé,

jenž nemá nic, leda tak hlad,

když písaří jen neust ále,

chtěl bych s vší úct ou odkázat

a také co nejdříve dát

mé spodky, co jsem ztratil v krčmě,

aby k ochraně bujných vnad

je daroval své vzácné slečně.

14.

A že je z rodu vznešeného,

musím ho lépe odměnit,

vždyť Duch svatý je otcem jeho,

ač z hloupost i má dům i byt.

I rozhodl jsem pro svůj klid,

aby mé Paměti mu dali

a z nich se mohl přesvědčit,

jaký je blbec dokonalý.


«18»

15.

Item, aby měl žití jist é

řečený mist r Robertek

( jenom mu, Bože, nezáviďte),

prosím příbuzné naposled,

aby mé brnění šli hned

prodat a výnos odevzdali

na okno kaple jako vděk

povedenému kazateli.

16.

Item vzácnému Cardonu

své rukavice a své šály

chci dáti jako úkryt st álý,

pak kapouny dva, a ne malý,

husičky pěkně propečené

i potok vína neust álý

a, aby neztloust , soudy četné.


«19»

17.

Item převzácné vznešenost i

de Montignymu tři psy dám

a Regnieru v hotovost i

st o franků, vše co doma mám.

Jenže! V duchu si povídám:

zisk jenom tehdy mohu mít,

když v darech více nevydám,

než co sám přij mu od druhých.

18.

Item velmoži de Grigny

dám hrádek Nigon, spolu s ním

více psů, než má Montigny,

a Vicest rem ho odměním.

Že spory rád má, dobře vím,

a proto toho lotříka

procesem pěkným vybavím,

z něhož jen výprask vyzíská.


«20»

19.

Pro mist ra Raguiera bych

dobytčí napajedlo měl,

hrušky a broskve. U Zmrzlých

pak tolik jídla, co by chtěl,

a kdyby k Pomme de Pin snad šel,

ať čekají tam vína žhavá,

že lepší svět snad neviděl.

Kdo chce si dávat, ať si dává!

20.

Item pro mist ra Mautainta,

pro Basaniera jakbysmet,

pohov od jejich seržanta,

jenž st ále ztrpčuje jim svět.

Pro soudce Fourniera hned

dvě věci: čepec se sandály,

aby až přij de sníh a led

se s hlavou také nohy hřály.


«21»

21.

Item řezníku Trouvému

bych skopce zase vrátil zpátky

a navíc štíty přidal mu

jako obrovské mucholapky,

s korunou vola, krávy taky.

A kdyby je chtěl někdo vzít,

pak osud takového lapky

smí šibenice vyřídit.

22.

Item rytíři De Guet dám

helmu co dárek přeskvělý

a doprovodným obludám,

které s ním plení obydlí,

dobrý typ k jejich veselí:

laternu co je v Pierre au Let.

Však celu žádám Trois Lis,

povedou-li mě v Châtelet.



«23»

23.

Item pro pana Marchanta,

jenž dobře slouží svému krámu,

když každého tam okrádá,

tři došky mám a ty já dám mu,

aby na nich mohl svou dámu

také na poli milovat.

A nešířím falešnou fámu,

když tvrdím, že jen to má rád.

24.

Item Loupovi s Choletem

každému jednu kachnu dám,

co ztratily se za měst em,

když noční hlídku měli tam.

Mnišskou kutnu jim odevzdám

pro jejich akce prospěšné

a vše, co spolkne jejich chřtán.

A škorně moje neslyšné.


«24»

25.

Také třem dětem ubohým

chci projevit kus soucitu.

Však o nich ještě promluvím.

Sirotci jsou to bez bytu,

bez bot, košile, kabátu

a jako červi nahatí.

Ať aspoň zimu tuhletu

ve zdraví mohou přečkati.

26.

Pak je tu Colin s Girartem,

třetí se Jehan jmenuje.

Bez rodičů jdou životem,

nemaj za krejcar naděje.

Tak ať jim aspoň prospěje

pár svršků mých teď na zimu.

Kéž hodně jídla pro ně je

po všechny dny, než zest árnu.


«25»

27.

Item co ze st udií mám,

můj titul s všemi možnost mi,

já s rezignací odevzdám,

s osudem zcela smířený,

chudým klerikům v tyto dny

dle v ý n o s u, který by zněl:

Tak soucit v srdci velel mi,

když jsem tu jejich bídu zřel.

28.

Je tu de Vict ry s Cotinem,

dva velikáni náramní.

Mluví latinským jazykem,

jsou jako děti pokorní

a každé mše se účast ní.

Dávám jim z domu Guillota

všechny výnosy peněžní

pro bídu jejich života.


«26»

29.

Item já berlu chci jim dáti,

aby v knajpě U Antonína

s ní biliár tam mohli hráti.

A spoust y vody ať dá Seina

pro holoubátka uvězněná

ve voliérách plných mříží.

Mé zrcátko pak budiž cena

za trápení, která je tíží.

30.

Item pro nemocnice mám

lože s pavučinami zase

a dále pěkně vynadám

všem, co se bouří v tomto čase.

Vždyť zima trápí, jak mně zdá se,

st ejně tlust é i hubené.

Děravé spodky v celé kráse

mám pro přátele zmrazené.


«27»

31.

Item pak bradýřovi chci

dát kštici svou, třebaže vím,

že tímto darem škodím si.

Ševce škrpály obdařím

a vetešníka svrškem svým.

Šaty mu dám, za peníz nový

(až ale kapsy vyprázdním),

totiž zdarma, jinými slovy.

32.

Item odkážu žebravým

a bekyním a božím dcerám

to nejlepší, o čem jen vím,

kapouny, husy, vše, co nemám,

i kázáníčka procítěná

s dárečky chleba skromnými.

Že mniši nadbíhají ženám,

na tom už nezáleží mi.


«28»

33.

Item pro kupce Jehana

připraveny mám zlaté misky

a z šibenice polena,

ať na hořčici má z nich lžičky.

Pro st rážce, který byl tak nízký,

že poct ivost mou zpochybnil,

mám nebeský trest velmi jist ý.

Na víc už nemám věru sil.

34.

Item Merbeufu vzácnému

a Nicolasi z Louvieux

dám po skořápce každému,

vždy s mincí, která špatná je.

Co tkne se správce z Gouvieux,

rozhod jsem se mu odevzdati

tolik životní naděje,

kolik on v mincích chudým platí.


«29»

35.

Posléze, když jsem doma psal

v té klidné, požehnané chvíli,

bych skončil, co jsem rozepsal,

zvony mě náhle vyrušily,

jež na Sorbonně odzvonily

jako vždy dobu klekání.

I soust ředil jsem všechny síly

k tiché úvaze večerní.

36.

V té chvíli překvapen jsem byl,

že o dalším už nemám zdání,

ač jsem se vína nenapil.

Tu Paměť, obětavá paní,

oživila mé vzpomínání

a vrátila mi v malé chvíli

všechno, co pomocí je hlavní

pro intelektuální síly.



«31»

37.

Dala mi rovněž poučení,

které je velmi prospěšné.

Tvorba a věcí zpodobení,

k němuž člověk obvykle lne,

nebývá vždycky výhodné,

neboť falešně vidí svět.

O věci velmi podobné

jsem u Arist otela čet.

38.

Vtom ale rozum přispěchal

a za pomoci fantazie

mi opět příležitost dal

obrátiti se na partie,

v nichž skutečnost nadále žij e

bez těžkého jha zapomnění.

To od nynějška cizí mi je,

a tak se všechno k dobru mění.


39.

Tím, že si rozum odpočal,

mohl jsem opět s klidnou tváří

dokončit, co jsem rozepsal.

Leč inkoust zmrz mi v kalamáři,

má svíčka ztratila svou záři

a krb už sloužit nemůže.

A tak jen jedno se mi zdaří:

uchýliti se na lože.

40.

Stalo se ve zmíněném čase,

jak mist r Villon nám to řek.

Datle a fíky nejed, zdá se,

byl černý jako oharek

a nezanechal majetek,

jejž moh by známým odkázat.

V kapse mu zbyl jen krejcárek

a i ten utratil by rád.


ZÁV

ˇ

E

ˇ

T

aneb

VELKÝ TESTAMENT



«35»

1.

V

 třiceti letech mého věku,

když poznal jsem už sílu st rast í, ne chytrý a ne hloupý vcelku, čast okrát ocit jsem se v past i, již zchyst ával mi bez milost i vzácný pan Thibault d’Auxigny... Ten biskup, uct ívaný dost i, mně byl vždy hrozně protivný.

2.

Není přece mým panovníkem, ba ani biskupem mým není. Nejsem mu povinován díkem a nejsem srnec k zast řelení. Však velmi málo si mě cení: chlebem s vodou mě host íval. Je skrblík, sotva se už změní. Kéž Bůh mu dá, co on mně dal!




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.