E-kniha: Malujeme voskem -- enkaustickou žehličkou – Marie Kielbusová

MALUJEME

VOSK EM

Marie Kielbusová

enkaustickou

žehlickou

22

p

o

d

r

o

b

n

ý

c

h

n

á

v

o

d

u

o

b

r

á

z

k

u

m

n

o

h

o

n

á

d

h

e

r

n

ý

c

h

Marie Kielbusová Malujeme voskem enkaustickou žehličkou Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz www.grada.cz tel.: +420 234 264 401 fax: +420 234 264 400 jako svou 4621. publikaci Odpovědná redaktorka Jana Minářová Sazba a grafická úprava obálky Marcela Veličková Texty Marie Kielbusová Fotografie Jana Černá Počet stran 64 První vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2011 978–80–247–3610–5 (tištěná verze) 97 8–80–247–7286–8 (elektronická verze ve formátu PDF)

Upozornění pro čtenáře

a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této tištěné či

elektronické knihy nesmí

být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické

či jiné podobě bez

předchozího písemného

souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy

bude trestně stíháno.

OBSAH

Úvod 4 Historie 5 Přístroje a pomůcky 6 Žehlička na malování 6 Čištění žehličky 6 Voskovky 8 Kartičky 9 Pomocné materiály 10 Pracovní plocha 11 Pracovní postupy 12 Abstraktní obrázky 14 Odhrnování a stékání vosku 22 Pestré obrázky 24 Zrcadlové obrázky 28 Květinové motivy 32 Krajinka 38 Další techniky 42 Kolorování za studena 42 Papírové kapesníčky 42 Útržky papírového kapesníčku 44 Ubrousky 45 Razítka, šablony a fixy 48 Otisk vosku 52

Lepicí pásky 54

Samolepky 55

Využití výřezů a šablon 56

Roztírání vosku přes

děrované povrchy 56

Přenos vosku z papíru 57

Koláž 58

Enkaustické pero 60

Úprava výrobků 62

Rámování 63

Závěr 64

Ú VOD

Před několika lety jsem se zúčastnila dvouhodinového kurzu malování teplým rozpuš

těným voskem, tzv. enkaustiky. Na kurzu si každý účastník namaloval několik pěkných

abstraktních obrázků jako výsledek pouhé hry prolínání barev rozpuštěného vosku naná

šeného speciální enkaustickou žehličkou na leštěný povrch čtvrtky o velikosti poloviční

pohlednice. Doma po kurzu mne napadlo využít na malování starší, ale funkční nenapa

řovací žehličku. V krabicích s výtvarným materiálem jsem našla sadu hutných voskových

pastelek snad z dob mé školní docházky. Na malování jsem využila rozřezanou zadní

stranu staršího kalendáře se silnějšími listy s leštěným křídovým povrchem.

Vznikaly první abstraktní obrázky a vzory vytvořené spíše spontánními necílenými tahy,

doteky a pohyby žehličky na papíře. Některé z prvních obrázků mám dosud schované

a mohu potvrdit, že jejich barva nevybledla a obrázky zůstaly stejné, jak byly namalovány

před léty.

O několik let později jsem při náhodném hledání témat pro výtvarnou tvorbu na inter

netu našla stránky pana Michaela Bossoma z Anglie z Wallesu a odkaz na mezinárodní

enkaustickou galerii. Byla jsem překvapena, zasažena a okouzlena, co všechno dokáží

profesionální i amatérští výtvarníci z celého světa voskovkami namalovat. Galerie byla

přeplněna nejen abstraktními obrázky,

ale i portréty, krajinkami, květinovými

a zrcadlovými obrázky a dalšími náměty,

o kterých jsem ani trošku netušila, jak

a za pomoci jakých pomůcek a technik

je autor vytvářel. V obchodech jsem se

v té době marně poptávala po literatuře,

jakým způsobem by se dala obohatit

moje dosavadní znalost enkaustiky.

Napadlo mě panu Bossomovi do Anglie

napsat. Poprosila jsem ho, zda by mohl

z Anglie zaslat odkazy, materiály, starší

již použité knížky a brožurky, eventuálně

poučení k přiblížení technik uvedených

na jeho webových stránkách a v enkaus

tické galerii. Pan Bossom zaslal podstat

né. Poděkovala jsem mu v naší mailové

korespondenci již několikrát a touto

knížkou děkuji opětovně.

Dnes, po dalším víceletém období, mohu

potvrdit, že se podařila zrealizovat jak

řada kurzů a workshopů enkaustiky,

tematicky zaměřených na jednotlivé vý

tvarné technologie a malované náměty,

4

tak výstav pro účastníky kurzů volného malování. Ne všichni zájemci o tuto výtvarnou

techniku mají možnost v dosahu svého bydliště projít kurzy a tvůrčími dílnami. Pokusím

se v kostce předat touto knížkou základní instrukce. Zájemce o enkaustiku mohu ujistit,

že dnes se v hobby a internetových obchodech najde dostatečné množství všeho k en

kaustice nezbytného.

Historie

Malování teplým rozpuštěným barevným voskem, tzv. enkaustika (odvozeno z řec

kého slova encausis – vpálit, vypálit), není technika nová. Již před 2000 lety staro

věcí Řekové, Římané a Egypťané malovali včelím voskem smíšeným s barevnými

přírodními pigmenty a damarovou pryskyřicí. Dochované příklady rané enkaustické

malby jsou římsko-egyptské desky známé jako Fajjúmské mumiové portréty. Živé

portréty jsou malované na dřevěné desky šepsované temperovou klihovou barvou.

Malování včelím voskem se používalo až do středověku, ale díky pro výtvarné účely

dostupnějším a levnějším materiálům jako olej a tempera byla tato technika postup

ně pozapomenuta.

K renezanci a znovuobjevení enkaustiky došlo v polovině 19. století v Německu

v souvislosti s všeobecným rozšířením a zavedením elektřiny do průmyslu a domác

ností. Byly vyvinuty a sestrojeny elektricky vyhřívané miskové nebo ploché palety,

špachtle a další přístroje a pomůcky.

Profesionální výtvarná scéna i dnes využívá vynikající vlastnosti běleného včelího

vosku, ve kterém je rozpuštěno zhruba deset procent damarovy pryskyřice pro

zajištění tvrdosti vosku. Barevnost je docílena podílem práškových pigmentů nebo

smísením s olejovými barvami zbavenými částí oleje. Transparentní nebo barevné

médium se nanáší širokými štětci v několika vrstvách na pevný neohebný, zpravidla

dřevěný podklad. Mezi jednotlivé vrstvy naneseného vosku se umisťují zdobné prv

ky, například úlomky zbarveného vosku, provázky, kovové předměty, suché přírodni

ny nebo různé útržky papírů a jiných materiálů. Konečným výsledkem vrstvení vos

ku křehkého vzhledu je 3D efekt. Povrch se před dokončením strukturuje škrabkami

nebo vtloukáním pevných předmětů do vosku. Jednotlivé vrstvy vosku se scelují

horkovzdušnou pistolí tak, aby byl povrch od začátku do konce práce kompaktní.

V posledním více než dvacetiletí byly navrženy a zkonstruovány na nízkou teplotu

vyhřívané elektrické lehko ovladatelné přístroje. Malování horkým voskem se tím

obohatilo o další postupy, které inspirovaly široký okruh zájemců o experimentování.

5

PŘÍSTROJE A POMŮCKYPŘÍSTROJE A POMŮCKY

Žehlička na malování

Základním vybavením pro malbu barev

ným voskem je žehlička (želízko). Vypadá

podobně jako malá cestovní žehlička

s tím rozdílem, že je zahřívána pouze na

nízkou teplotu. Optimální pracovní teplota

je mezi 70–90

o

C. Teplota žehličky je

řízena termostatem. Žehlička má vyhří

vanou kovovou destičku (plotýnku), na

které vosky v horizontální poloze žehlič

ky s plotýnkou nasměrovanou vzhůru

rozpouštíme a otočením žehličky přenášíme na papír. Dále má držadlo, které se připevní k žehličce v zámkovém tlačítku , přívod elektrické energie a v zadní části u své paty odtokový kanálek, kterým ze žehličky vytéká nadbytečný rozehřátý vosk. Lze ji snadno složit do úhledného balíčku. Zasunutím žehlicí plochy do držadla nástroj upravit na horkou plotýnku připomínající malířskou paletu. Zpočátku malujeme při nastavení teploty žehličky na znaménko „low“ nebo na jednu „tečku“, tedy při nižší teplotě. Po získání zkušeností s vlastnostmi rozpuštěného vosku, který pro malování má mít konzistenci hustšího oleje, můžeme využít teplot nižších i vyšších. Některé triky při malování využívají rozdílů v hustotě rozehřátého vosku. Dbáme však na to, abychom termostat nenastavili na příliš vysokou teplotu, kdy se vosk přehřívá, přepaluje a čadí. Na žehličce upravené jako plotýnka rozpouštíme barevné vosky a malujeme klasickým vlasovým štětcem nebo rozehřátý vosk tupujeme na povrch malovaného předmětu houbičkami a dalšími pomůckami. Přenášíme-li vosk na jakýkoli povrch štětcem, houbičkou nebo papírovým kapesníčkem, je třeba si uvědomit, že vosk rychle tuhne, a proto je třeba pracovat svižně. Malovanou plochu pokrýváme barevným voskem ve velmi krátkých intervalech. Každé namočení do vosku znamená jeden jediný tah na obrázku. Čištění žehličky Jak před, tak při malování je nutné žehličku udržovat čistou. V průběhu malování otíráme plotýnku od nadbytečného rozpuštěného vosku na pracovní ploše do papírových ubrousků. Zašpiněné ubrousky často měníme za čisté. Vosk se dotykem horké žehličky rozpouští na znečištěném ubrousku, nanese nechtěně na plotýnku žehličky a přenese na obrázek tam, kam nechceme.

7

Zvláště měníme-li barevný odstín

z tmavšího do světlejšího, je lepší

žehličku vyčistit bezbarvým voskem

nebo čirým parafínem. Nemáme-li bloky

bezbarvého vosku nebo parafínu, postačí

bílá konzumní svíčka. Žehličku otočíme

plotýnkou vzhůru vodorovně s pracovní

plochou, naneseme opakovaně čirý vosk

a utřeme do čisté papírové utěrky.

Vzhledem k tomu, že pracujeme s elektricky vyhřívanými přístroji, je třeba dbát všeobec

ných bezpečnostních pokynů pro práci s elektřinou. Malujeme na uspořádaném pracov

ním stole v pohodlném pracovním, nejlépe bavlněném oděvu. Při pohybu po místnosti

dáváme pozor na to, abychom nezakopli o elektrické šňůry a prodlužovačky. Při přeruše

ní nebo ukončení malování přístroje pečlivě vyčistíme a necháme zchladit na pokojovou

teplotu nejlépe na podlaze, a to proto, abychom je omylem neshodili a pádem nerozbili.

Při práci pečlivě hlídáme nastavenou teplotu žehličky. Může se totiž stát, že při čištění

a manipulaci nechtěně zavadíme o termostat a posuneme ho na vyšší teplotu, aniž

bychom si toho všimli. Vosk začne čadit, pálí se a dokonce se může vznítit. Také papír,

na který malujeme, se při vyšší teplotě žehličky může zkroutit a zdeformovat, vytvořit

bubliny nebo spálit.

Pečlivě čistíme i strany žehličky

včetně zadního odtokového

kanálku, umělohmotné paty žehličky

a prostoru kolem elektrické šňůry

v místě, kde ústí odtokový kanálek

a vosk vytéká. Na těchto místech

se usazuje největší množství

přebytečného vosku.

Vosk, který je usazen v odtokovém

kanálku, nejprve vyklepneme.

Odtokový kanálek dočistíme

špičkou na čtvrtinu složeného

ubrousku. Na vyčištění žehličky

si dáme záležet, obzvlášť pokud

práci končíme.

8

PŘÍSTROJE A POMŮCKY

To platí zvláště při malování s domácí nenapařovací žehličkou, která není určena na ma

lování, ale malovat se s ní dá. Osvědčený postup je ji zahřát zhruba na teplotu určenou

pro žehlení silonu/nylonu, a poté zástrčku vysunout ze zásuvky. Po chvíli, kdy se teplota

žehličky sníží a vosk se již dobře nerozehřívá, zapnout žehličku znovu jen na několik

vteřin (cca 10 vteřin) a opětovně zástrčku vysunout ze zásuvky. Protože domácí žehlička

nemá odtokový kanálek, dbáme bedlivě na pečlivé stírání nadbytečného vosku z plotýn

ky spotřebiče. Vosk nesmí zatéci pod kryt žehličky, mohl by se dokonce vznítit.

Ukápne-li vosk na naši pokožku nebo se omylem dotkneme rozehřátého přístroje,

zchladíme postižené místo pod proudem studené vody a ošetříme zklidňující protizá

nětlivou mastí určenou na popáleniny.

S domácí žehličkou, která není určena pro enkaustiku, nenecháme malovat děti.

Pro ty vždy zakoupíme originální žehličku a další vybavení určené na enkaustiku.

Všeobecně platí, že pokud děti malují a zacházejí s elektrickými přístroji, pak jen za

dozoru dospělé osoby.

Voskovky

Barevný vosk, kterým malujeme, se skládá ze směsi běleného včelího vosku, přírod

ních pryskyřic a pigmentů. Tvrdost směsi zajišťuje damarova pryskyřice, lesk karnaub

ský vosk. Opatříme si buď barevné voskové bločky o velikosti zhruba 4× 7× 1 cm,

nebo tužky o průměru zhruba 1,5 cm. Tvar a kvalita záleží na výrobci barevných en

kaustických vosků. Po roztavení příjemně voní včelím voskem, jsou syté, hladké, velmi

dobře se roztírají a kryjí.

Pro začátek postačí sada s několika základními barvami – žlutou, červenou, modrou, ze

lenou, hnědou, fialovou, černou, bílou a čirým voskem. Bílá, eventuálně žlutá neprůhled

ná voskovka je velmi důležitá pro zesvětlování ostatních barviček, a proto si jí zakoupíme

hned na začátku více. Na čištění přístrojů a namíchání transparentních vosků je dobré

mít k dispozici větší množství bezbarvé transparentní voskovky. Na zdobení některých

částí obrázků jsou k dostání bločky nebo tužkové voskové pastelky v barvě stříbrné,

bronzové, zlaté a perleťové.

Každá barva voskového pastelu má svoji vlastní teplotu tání. To záleží na složení vos

kovky. Čím více pigmentu ve voskovce, tím hůře se roztírá a taje. Rozpuštěný vosk

vhodný pro malování má mít konzistenci řídkého medu až hustého oleje. Když žehličku

s roztavenou voskovkou postavíme nastojato, tedy kolmo k podložce, měl by vosk velmi

pomalu stékat po plotýnce.

Rovněž každá žehlička má svůj vlastní teplotní režim včetně frekvence vypínání a zapínání

termostatu, to znamená, že nastavení na základní teplotu při malovaní „nízká“ není

striktní a pro každý výrobek je individuální. Sami si vytvořením vlastní zkušeností zjistíme

a odzkoušíme, jaká teplota je pro malování nejvhodnější pro který barevný odstín

a pro konkrétný výrobek, se kterým malujeme. Proto během práce často upravujeme

9

a seřizujeme termostat a teplotu žehličky měníme dle potřeby. Vždy se však při běžném

malování poloha termostatu pohybuje kolem znaménka „low“ nebo „jedné tečky“.

Na malování se osvědčily i dětské voskové pastelky české výroby. Z balených vosko

vých pastelek před malováním odstraníme papírek buď tak, že ho nařízneme špičatým

ostrým menším nožem a sloupneme, nebo ponoříme voskovky na několik minut do

misky se studenou vodou. Studená voda je velmi důležitá, neboť při ponoření do tep

lejší vody by se mohly voskové pastelky rozpustit. Papírek se rozmočí a lehce stáhne.

Mokré voskovky vysušíme v bavlněné utěrce a můžeme malovat.

Kartičky

První pokusy začneme na pevný bílý leštěný křídový papír, který má na povrchu

uzavřené póry a rozpuštěný vosk po povrchu klouže a do materiálu se zpravidla

nevsákne natrvalo, maximálně lehce poškodí hladký povrch a zbarví křídový papír do

světlých odstínů. Obrázky se dají téměř do nekonečna měnit, domalovávat, přemalová

vat, doplňovat dalšími nánosy barevného vosku, nebo odkrývat na podklad. Zakoupíme

si kartičky o velikosti A6 určenou přímo na enkaustiku. Velikost A6 je pro první pokusy

ta nejvhodnější, neboť odpovídá zhruba rozměrům plotýnky enkaustické žehličky. Také

můžeme využít starší odložené kalendáře, které si rozřežeme na menší rozměr a použije

me bílou nepotištěnou zadní plochu kalendáře.

Papír má mít minimálně 250 g/m

2

, čili má být spíše silnější, aby se pod tlakem žehličky

nevlnil, neroloval a nedeformoval. Při neobratné manipulaci se barevný vosk, zvláště je-li

nanesen ve větší vrstvě, z obrázku může odštípnout. Proto obrázky přenášíme vždy na

rovné podložce z kartonu nebo v deskách a dbáme na to, abychom výrobek nenamáha

li na ohyb. Vosk na povrchu můžeme zafixovat lakováním (viz Úprava výrobků, str. 62).

10

PŘÍSTROJE A POMŮCKY

Pomocné materiály

Obrázků podobných linorytu dosáhneme vyškrabáváním vosku za studena. Kovo

vá škrabka v podobě tyčinky nebo plíšku má oba konce jinak tvarované, takže mů

žeme vyškrabávat jak tenké, tak silnější linky. Pokud nemáme škrabku, můžeme si

pomoci nožíkem nebo jinými ostřejšími předměty. K dalším technikám enkaustiky

využijeme jednobarevných nebo barevných jednovrstvých až třívrstvých ubrous

ků, výstřižků z novin, které komponujeme do obrázku.

Netroufneme-li si nakreslit lidské postavy, zvířata, rostliny nebo geometrické tvary,

pomůžeme si tiskátky a tiskařskou barvou nebo namalujeme podle šablony motiv

permanentním fixem nebo plakátovou barvou na kartičku. Motivy si také můžeme

najít na internetu a vytisknout na kopírce, která je určena pro tisk na křídový papír.

Do rozehřátého povrchu barevného vosku lze tiskátky nebo ubrousky vytvářet ná

hodně nebo geometricky uspořádané stopy. Obrázky lze rozstřihnout, znovu slepit

a vytvořit koláž, dozdobit přírodním nebo umělým lýkem, kousky textilu, provázky,

nitěmi, mřížkami. Pracovní plocha Jako pracovní plocha postačí běžný kancelářský, kuchyňský či pracovní stůl. Malujeme v sedě nebo ve stoje, jak komu vyhovuje. Celou pracovní plochu pokryjeme rozloženým novinovým papírem v jedné vrstvě nebo jakýmkoliv jiným papírem, kterého máme dostatek, např. balicím. Navrch doprostřed plochy určené k malování dáme centimetrovou vrstvu rozložených novin nebo textilu. Postačí složené staré složené prostěradlo, deka, měkká gumová podložka. Je třeba, aby podklad pod kartičkou byl měkký, pružný a rovný, nemá mít záhyby nebo vyvýšeniny. Na vrstvu novinového papíru nebo textilu položíme bílý balicí papír nebo zadní stranu staršího kalendáře či vyřazené z jedné strany popsané kancelářské papíry. Nemáme-li, můžeme také použít starší noviny. Navrch umístíme kartičku o velikosti A6 nebo větší, na kterou chceme malovat. Podkladový papír umístěný přímo pod kartičkou často vyměňujeme. Potřísní se barevným voskem při nanášení vosku na kartičku a manipulací žehličky při malování. Nechtěně si tak můžeme barevný vosk z podkladového papíru přenést do obrázku. Vpravo odkládáme žehličku (v případě, že jsme praváci), kterou průběžně otíráme do papírových ubrousků nebo papírových kuchyňských utěrek o rozměru cca 15×25 cm. Barevné vosky si připravíme shora nad malovací prostor do krabičky, aby byly snadno dosažitelné a nerozkutálely se. Vyplatí se uložit si bílé a žluté a další světlé pastelky do zvláštní krabičky, aby se jejich povrch neumazal od tmavších. Zprava nebo shora

umístíme rozdvojku na přívod elek

trické energie jak pro žehličku, tak pro

enkaustické pero.

Šňůru od žehličky přidržujeme prsty

ruky pod držadlem, nebo ji přilepíme

k držadlu samolepicí páskou. Volně

ponechaná šňůra bez přidržování

k rukojeti žehličky může nekontrolo

vaně setřít vosk z kartičky a obrázek

poškodit.

12

PRACOVNÍ POSTUPY

Ven z jeskyně Základní postupy vzorování žehličkou 1. Pomalejším či rychlým zdviháním žehličky dosáhneme efektů připomínajících rostlin

né motivy keřů, vzdáleného stromoví a travin. 2. Hranou nebo špičkou žehličky můžeme odhrnovat nebo posunovat teplem rozehřátý

již nanesený vosk z podkladu a odkrývat původní barvu kartičky. 3. Malování detailů jako jsou ptáčci, spirály, kruhy, tečky, cákance, písmena a další znaky

tvoříme stékáním rozehřátého barevného vosku ze špičky žehličky na podklad. Pokud

chceme mít písmo, symboly a znaky ztvárněny pečlivěji, využijeme enkaustické pero,

ale není to podmínkou. I stékáním vosku ze špičky žehličky se dají výše zmíněné moti

vy malovat po velmi krátkém nácviku. 4. Teplý vosk přenášíme ze žehličky jednorázově z plotýnky žehličky bez dalších úprav,

nebo do naneseného vosku zasahujeme přerušovaným nebo plynulým pohybem

žehličky předem vyzkoušené nebo náhodně tvořené stopy. Vosk hrneme před

žehličkou, ztenčujeme jeho vrstvu a částečně odkrýváme povrch, na kterém je vosk

nanesen. Podstatné je, na jakou část žehličky před malováním vosk naneseme, zda na špičku, střed či patu žehličky, nebo zda pokryjeme plotýnku žehličky voskem celou jednou barvou nebo ve dvou a více pruzích, zda naneseme vosk náhodně či chaoticky nebo zda využijeme krycí voskovky nebo zředíme pastelky transparentním voskem. Dále na tlaku a náklonu žehličky při stírání naneseného vosku. Malujeme-li na měkkém a pružném podkladu, dosáhneme jiných efektů, než když malujeme na pevné neohebné desce. Malujeme bez přílišného tlaku na žehličku, spíše vosk ze žehličky stíráme, hladíme a uhlazujeme. Při některém druhu vzorování, např. u květinových vzorů, je třeba vyššího tlaku na špičku žehličky, což nám umožní pružný a měkký podklad (vrstva novin nebo textilu) pod kartičkou na pracovní ploše. Malujeme systematicky od středu kartičky, nebo od jednoho okraje k druhému vodorovně či úhlopříčně tak, abychom si část již namalované partie obrázku, kterou chceme uchovat, přiložením teplé žehličky nenarušili, nebo dokonce nesmazali. Vzorování ovlivňujeme uspořádáním naneseného barevného vosku na plotýnku žehličky. Výsledek ovlivní i způsob, jak ze žehličky horký vosk přeneseme na kartičku. Buď z povrchu plotýnky vosk bez jediné zastávky jednoduše setřeme, nebo voskovku nanášíme přerušovaně, pak vzniknou vzory podobné žebrování, vějířům, mušlím nebo schodům nebo do již naneseného vosku tvoříme stopy čistou žehličkou nebo vosk přeskupujeme a zabarvujeme dalšími odstíny voskovek. Kombinací několika základních postupů vznikne nekonečné množství variant. Začínáme od náhodně uspořádaných prvků v obrázku. Po získání základních dovedností a jistoty pracujeme cíleněji a zcela určitě si najdeme svůj vlastní způsob vyjádření.

PRACOVNÍ POSTUPY

ABSTRAKTNÍ OBRÁZKY

Malováním abstraktních obrázků se seznamujeme se základními postupy, návody a triky. Jak manipulovat při práci se žehličkou, kde a v jakém množství rozpustíme vosk na plotýnce žehličky před malováním a kam přenášíme vosk na hlazený křídový papír. Je to ten nejlepší trénink a průprava k čím dál tím složitějším námětům. 1. Na celou plochu žehličky

naneseme modrou voskovku.

Plotýnku žehličky držíme

obrácenou vyhřívanou

plotýnkou vzhůru vodorovně

s pracovním stolem tak, aby

vosk ze žehličky samovolně

nestékal. Voskovkou

pohybujeme po plotýnce,

dokud se rozpuštěným

voskem nepokryje celá plocha.

Zdvih

15

2. Žehličku s voskem otočíme plotýnkou dolů a jemně přitiskneme zleva asi 1 cm

před kartičku. Zkontrolujeme mírným pohybem zleva doprava, zda jsme plotýnkou

žehličky v kontaktu s kartičkou. Plynulým rovným pohybem zleva doprava setřeme

vosk ze žehličky na kartičku, asi jako kdybychom kartičku hladili. Na žehličku

netlačíme, ale ani ji nad kartičkou nenadlehčujeme, nebo dokonce nezdviháme.

S celou plochou žehličky vyjedeme na pravé straně ven mimo levý okraj kartičky

na podložku. Vosk necháme zchladnout, což potrvá jen několik vteřin. Většinou

se povede vosk rozetřít nejen po kartičce, ale i v okolí kartičky na podkladový

papír. Malujeme-li jednou barvou, pak podkladový papír po zabarvení neměníme.

Počítáme také s tím, že se zbarví rubová strana obrázku, kterou na závěr můžeme

vyčistit (viz Úprava výrobků, str. 62)

+

16

PRACOVNÍ POSTUPY

3. V případě, že na žehličce bylo naneseno

málo vosku a celá kartička se voskem

nestačila pokrýt, znovu na žehličku nane

seme vosk, který opakovaně roztíráme

po povrchu kartičky. Postup opakujeme

tak dlouho (zpravidla 2–3×), dokud ne

dosáhneme zakrytí celé kartičky voskem.

Po každém dalším přejetí kartičky žeh

ličkou se mohou na ploše objevit menší

efekty, např. bublinky, čárky nebo tmavší

místa, kde se podařilo usadit více vosku.

Ty nejsou na závadu. Buď se dalším

vzorováním rozžehlí, nebo se využijí k ne

opakovatelnému vzorování. Po každém

dalším přejetí kartičky žehličkou vosk na

kartičce ubývá a tvoří se vzor podobný

dešti. Vzor využijeme na pozadí obrázků.

Na malovaném podkladu je totiž méně

vosku a ten se pak nesmísí s voskem

nově nanášeným.

Hladina

17

4. Pokud ukončíme roztírání vosku ještě na kartičce a žehličku z výkresu zdvihneme, na

kartičce se objeví otisk tvaru žehličky vyplněný nepravidelně strukturovanými vzory.

Toto vzorování se velmi často používá při malování a je pro enkaustiku charakteristické. 5. Zdvižení žehličky z podkladu se říká

zdvih, tupování a výsledkem je tupovací

efekt. Vzor, který se na kartičce objeví, se

dá ovlivnit jen částečně. Buď množstvím

předem naneseného vosku, rychlostí

zdvihu nebo teplotou žehličky. Kartičku

pokryjeme voskem a přidržíme ji nad

pracovní plochou. Nyní žehličku při

tiskneme k části obrázku a zdvihneme

velmi pomalu do výšky mimo kartičku.

Pod žehličkou se objeví vzory podobné

korálovým útesům, křovinám, vzdále

ným stromům, strništím. Můžeme zkusit

pomalejší a pak rychlejší zdvih a pokaždé

se vytvoří na kartičce nepatrně odlišný

zdobný efekt. Podstatou vzorování je vy

tvořený podtlak v místě zdvihu žehličky. 6. Utíráme-li žehličku mezi jednotlivými

zdvihy do papírového ubrousku,

postupně na kartičce vosku ubývá

a vzor se mění. Opakujeme-li

zdvih v jednom prostoru několikrát

a rychleji, pohyb připomíná driblování,

vytvoří se struktura připomínající

nepravidelné tečkování. Zdvih

provádíme nejen špičkou nebo

středem, ale také patou žehličky.

PRACOVNÍ POSTUPY

8. Čistou žehličku bez naneseného vosku

přiložíme zlehka ke kartičce k pravému okraji a 1–2 cm od horního okraje. Špička žehličky směřuje k hornímu okraji kartičky. Vosk pod žehličkou začne tát a my zlehka posunujeme, šoupeme žehličkou po povrchu a couváme s ní směrem ke svému tělu v přerušovaných intervalech. V místě přerušení plynulého pohybu lze s žehličkou o zhruba 0,5–1 mm pohnout směrem nahoru, a tím mírně nahrnout před špičkou vosk. Není to však podmínkou, stačí se jen na okamžik na místě zastavit. Vosk nad špičkou žehličky se zchladí, ztuhne a opakováním přerušovaného pohybu v zhruba 0,3–1 cm odstupech se tvoří na kartičce vzorování gotických oblouků. Chceme-li dosáhnout vzorování až na spodní okraj kartičky, je nezbytné s celou žehličkou vyjet mimo kartičku na podložku pod spodní okraj kartičky.

7. Chceme-li efekty způsobené

zdvihem žehličky umístit

jen na část malovaného

prostoru, kartičku mezi prsty

v ruce prohneme a žehličku

přitiskneme jen na oblouk

vytvořený prohnutím kartičky.

Vytvořený prohyb papíru však

nesmíme přehnat, zvláště

v případě, je-li na výkresu

nanesena vyšší vrstva vosku.

Ten by se mohl při manipulaci

s papírem totiž odštípnout. 9. Pokud na plotýnku žehličky vpravo pod její špičku před malováním žebrovaných

oblouků naneseme menší množství tmavšího vosku, barva na kartičce se smísí

s voskem na žehličce. Před malováním tmavší barvou byl na celou kartičku

nanesen červený vosk. 10. Vrátíme se k modrému obrázku, kar

tičku otočíme a přiložíme rovnou hra

nu žehličky k namalovanému motivu.

Vosk pod teplou hranou žehličky taje

a my ho odsouváme. Při odhrnování

vosku rovnou částí hrany žehličky

nebo zaoblenou hranou těsně pod

špičkou žehličky držíme žehličku

v mírném či větším náklonu. Jedna

hrana žehličky se dotýká kartičky, za

tímco druhá hrana je nad povrchem.

Vosk odhrnujeme v pruzích, linkách,

do vějíře nebo v ploše. a přitom pohy

bujeme žehličkou i kartičkou. Tvoříme

čáry, sloupy a pruhy. 11 . Čistou plotýnku žehličky přitiskneme

k další části obrázku a zdvihneme

velmi pomalu do výšky mimo kartič

ku. Můžeme zkusit pomalejší a pak

rychlejší zdvih a pokaždé se vytvoří

na kartičce nepatrně odlišný zdobný

efekt. Příčinou vzorování je vytvoře

ný podtlak v místě zdvihu žehličky.

PRACOVNÍ POSTUPY

12. Vrátíme se ke kartičce s červeným

voskem. Čistou žehličku přiložíme

patou k červenému obrázku a pou

ze setřeme část červeného vosku

z výkresu. Pohyb žehličkou je plynulý

a nepřerušovaný. 13. Snížíme teplotu žehličky a na její

patě rozpustíme bílý vosk. Žehličku

velmi zlehka přiložíme patou ke kar

tičce a rychle jí od kartičky odtáhne

me. Na povrchu červeného vosku se

usadí bílý vosk a přitom se s červe

ným voskem nesmísí. Záleží samo

zřejmě na teplotě žehličky. Pokud by

vyšší teplota žehličky stačila při do

teku rozpustit i červený vosk, pak by

se vosky do sebe zapustily. Obrázek

domalujeme dle své fantazie.