načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Malé věci, velké věci – Martina Drijverová

Malé věci, velké věci
-15%
sleva

Kniha: Malé věci, velké věci
Autor: Martina Drijverová

Jana se připravuje na přijímací zkoušky, řeší své přátelství s Álou a pokukuje po fešáckém Petrovi z jízdárny. I doma se zdá být všechno v pořádku, i když její vztah s ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 74Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 58.5%hodnoceni - 58.5%hodnoceni - 58.5%hodnoceni - 58.5%hodnoceni - 58.5% 70%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2013
Počet stran: 152
Rozměr: 130 x 200 mm
Vydání: 1. vyd.
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Novinka týdne: 2013-38
Datum vydání: 11. 9. 2013
Nakladatelské údaje: V Praze, Albatros, 2013
ISBN: 9788000032696
EAN: 9788000032696
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Jana se připravuje na přijímací zkoušky, řeší své přátelství s Álou a pokukuje po fešáckém Petrovi z jízdárny. I doma se zdá být všechno v pořádku, i když její vztah s maminkou už není tak vřelý jako kdysi a s tátou se kvůli jeho neustálým pracovním povinnostem vídá jen málo. Pak se ale poklidná hladina jejího života vzedme a Jana zjistí, že v pořádku není vůbec nic a některé věci nedokážou vyřešit ani dospělí, natož dívka jejího věku. Ale vždycky se dá dělat alespoň něco, něco malého pro druhé. A zamotané vztahy se pak rozuzlí třebaže úplně nečekaným způsobem. Příběh čtrnáctileté Jany, která řeší rodinné i milostné problémy. Především pro starší dívky.

Popis nakladatele

Janě je čtrnáct, rozhoduje se, co dál. Má jít na gympl, jak si přeje máma, nebo se jí tam vlastně nechce? S kluky je to těžké, Petr ze stájí je sice fajn, ale přece jenom o dost starší, toho nemůže zajímat. Jako by to nestačilo, rodičům to v poslední době moc neklape. Roztočí se kolotoč událostí a změn, které Janě sice leccos vezmou, ale taky jí do života přinesou někoho nového, kdo Janě přiroste k srdci víc, než by čekala.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Martina Drijverová - další tituly autora:
Příšerní nezbedníci Příšerní nezbedníci
České dějiny očima Psa České dějiny očima Psa
Příšery všude kolem -- Čeho se lidé odpradávna báli Příšery všude kolem
České dějiny očima Psa 2 České dějiny očima Psa 2
Domov pro Marťany Domov pro Marťany
České dějiny podle kata Mydláře České dějiny podle kata Mydláře
 
Ke knize "Malé věci, velké věci" doporučujeme také:
České pověsti pro malé děti České pověsti pro malé děti
Pan Smraďoch Pan Smraďoch
Uzly a pomeranče Uzly a pomeranče
Kluk v sukních Kluk v sukních
Mach a Šebestová ve škole Mach a Šebestová ve škole
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

~ 5 ~

1

„Tak přece! Tak přece... Ale teď! Po čtyřech letech,

to je divný...“

Z pokoje se ozval kuňkavý hlas. Jana v předsíni

vzdychla a hodila batůžek na zem. Matčinu sest

ru, zvanou teta Líba, věru nemusí. Teta všechno ví,

ve všem se vyzná. Janu prudí: ty jsi vyrostla, a co

kluci, bla, bla... Zaručeně tu bude sedět celé odpole

dne, jak zábavné. Na druhou stranu to ale znamená,

že rozhovor o zkouškách na střední (oblíbené téma),

se nutně konat nemusí. Máma se k tomu v poslední

době stále vrací a to školní rok teprve začal. Copak

na jedné zkoušce stojí život?! A navíc: chce se mi

vůbec na ten gympl...?

„S něčím takovým jsem nepočítala. Domluvili

jsme se, kvůli Janě... Ale doufám, že si to ještě roz

myslí, nevím, co ho to napadlo, má přece rozum!“

A jéje. Máma mluví ublíženě – že jde o tu cestu

do Alp?! Mělo se jet před Vánoci a táta nejspíš změ

nil termín, už pokolikáté. K naštvání.


~ 6 ~

„To je vážně divný. Ale ty se taky musíš víc snažit,

dělat mu pomyšlení, to víš. Hlavně kvůli Janě!“

„Jde mi jen o ni. A zrovna teď, když ji čekají ty

zkoušky na střední...“

Rozhovor se nebezpečně stočil, tak to ne! Jana

schválně bouchla dveřmi svého pokoje, aby matka

pochopila, že už je doma. Hlasy utichly.

„Janičko, jsi to ty?“ ozvalo se pak.

A kdo by to tak asi mohl bejt? pomyslela si Jana.

Ale nahlas zavolala: „Jo, ahoj, hned přijdu, jen se

převlíknu.“

Žluté triko místo svetru, dlouhou sukni. Vlasy

nevypadají špatně. Zástřih se povedl a s trochou

gelu ten pramen, co padal do očí, drží. Ale pusu si

musím utřít, to by bylo řečí! Přitom se všechny hol

ky malujou i do školy, vždyť jsme v devítce, většině

bude patnáct!

V pokoji na stole Amaretto, hrnky s kafem, ko

láč. Ale ten přinesla teta, máma už moc nepeče. Pro

koho taky? Jana sladké (skoro) nejí, táta je pořád

pryč, porady, cesty, semináře, školení.

„Janičko! Tobě to sluší! Už jsi slečna!“

Bla, bla, bla. Jak se dalo čekat. Máma vypadá

otráveně. To se taky dalo čekat. Nejspíš dostala pár

rad do života, těmi teta hýří.

„Něco nového?“ Máma se na Janu dívá hnědý


~ 7 ~

ma očima. Ty jsem nezdědila, škoda že mám zelené

po tátovi, myslí si Jana. Matka má oči jako tůně,

řekl o nich jednou otec. Díváš se, díváš, ale co je

v hloubce, nepoznáš.

„Celkem nic... ale dneska jsem jela Arabelu, bylo

to skvělý!“

„Ty kobyly!“ vzdychá matka jako obvykle. „Já bych

to nepovolila, ale Honza... to víš.“

Zaplať Bůh za tátu. Do ničeho nemluví, aspoň

v poslední době ne, na diskuze nemá čas. Zato sko

ro všechno platí. Proti koním nic nenamítal – pri

ma sport, dobrý na páteř a vůbec. Ale koně, to není

jen sport. To je láska, to je nádhera, ty krásný oči,

ta teplá srst! Jana se vždycky přitiskne obličejem

ke koňskému krku, mazlí se jako dítě. Možná mi to

chybí doma, táta mi pusu nedal, ani nepamatuju,

a mámu bych musela vzít kolem krku sama, ma

ximálně mě pohladí po vlasech. Že by mě objala, to

je jí asi trapný, jsem už velká. A mně by to taky

bylo trapný. Teda kdyby to někdo viděl, jinak bych

se docela ráda přivinula, cítila mámino teplo, jako

když jsem byla malá. Tulím se ke koním, ale nejrad

ši bych se přitulila k Petrovi. Jenže to všechny holky,

co chodí jezdit. Do trenéra se prostě zamiluje každá.

Však je taky pěknej, světlý vlasy, modrý oči, hodně

opálenej...


~ 8 ~

„No já bych na to nesedla!“ kuňká teta. „Na, vem

si koláč...“

Hmmm, švestky, drobenka!

„Skvělý, teto!“

Péct teta umí, nosí koláče a dorty všem známým

a přátelům. Vyžívá se v tom, stejně jako v historic

kých tancích a zpěvu. Něčím se realizovat musí! řekla

o ní máma. Když je rozvedená. Když nemá děti. Teta

Líba v cestovce dost vydělává, jezdí k moři, kupuje si

značkové oblečení a má spoustu přátel. Pravý opak

matky: ta o lidi nijak zvlášť nestojí. Pracuje doma,

překládá z angličtiny, francouzštiny, ze španělštiny,

všechno posílá mailem. Koníčky nemá. Kam ji ne

vytáhne sestra, tam nejde. Jediné, co ji kdy bavilo,

je zahrada na chalupě. Ale zeleninu už nepěstuje,

když se dá všechno koupit, jen kytky, okrasné keře,

jalovce... A na chalupu stejně moc nejezdí, teď když

je táta pořád někde na cestách. Jana si ještě vzpo

míná, jak trhala malá rajčátka, maliny a angrešt,

chutnalo to jinak než kupované. Je s tím moc práce,

řekla matka, ještě taky to zavařování, nemám čas!

Rodiče prostě nemají čas na nic. Otec je hezký

a býval veselý, byla s ním legrace, dcera ho obdi

vovala. Teď není doma, nebo je unavený. Já si život

zařídím jinak! myslí si Jana.

„Podívej, mám tu pár fotek...“ spustila teta. A jéje.


~ 9 ~

„Pěkný... z Tuniska, viď? Sluší ti to. Ale já se mu

sím jít učit, nezlob se.“

„Jistě, už se ti to blíží, viď. Nenech se rušit.“

„A Jano... jdu s tetou na koncert. Hoď si do mikro

vlnky tu pizzu.“

Zase pizza?! Aspoň kdyby řízek, ten taky prodá

vají v krabičce. Ještě že zbyl koláč, ale ten bych ne

měla, budu tlustá. No, pro jednou...

„Tak slyšíš mě?“

„Jasně! Pizzu. Tak ahoj mami, ahoj teto!“ Ufff.

A teď si budu dělat, co budu chtít! Ten novej kluk

na chatu vypadá dost zajímavě...




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist