načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Makroekonomie a ekonomická analýza - Josef Vlček

Makroekonomie a ekonomická analýza
-11%
sleva

Kniha: Makroekonomie a ekonomická analýza
Autor:

Cílem publikace je stručné a jasné vysvětlení problematiky makroekonomické rovnováhy, která je v ekonomické teorii vymezována jako výjimečný stav, k němuž ekonomika směřuje nebo od ... (celý popis)
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  385 Kč 343
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
11,4
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 0Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201709
Počet stran: 231
Rozměr: 235,0x155,0x15,0 mm
Úprava: tran : ilustrace
Vydání: Vydání první
Hmotnost: 0,353kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7552-794-3
EAN: 9788075527943
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Cílem publikace je stručné a jasné vysvětlení problematiky makroekonomické rovnováhy, která je v ekonomické teorii vymezována jako výjimečný stav, k němuž ekonomika směřuje nebo od něhož je odpuzována. Předmětem analýzy je ekonomický systém (národní hospodářství). Jeho dekompozice vychází z názorů dvou hlavních makroekonomických škol – z neokonzervativní (liberalistické) a keynesovské (intervencionistické). Model všeobecné ekonomické rovnováhy znázorňuje, že trhy fungují nejlépe, jsou-li ponechány samy sobě. Keynesovský model důchod–výdaje ukazuje, že ekonomika se neobejde bez aktivní fiskální politiky vlády. Skutečnost, že agregátní poptávku ovlivňují nejen státní zásahy, ale i úroková míra, vedla k vzniku modelu IS–LM. V jeho rámci jsou analyzovány důsledky fiskální i monetární politiky. Výklad uzavírá popis utváření rovnovážného produktu v otevřené ekonomice a jeho vliv na platební bilanci. Mundell–Flemingův model ilustruje souvislosti všeobecné rovnováhy v systému fixního a flexibilního měnového kurzu.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Josef Vlček - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

125

5 MODEL TŘÍSEKTOROVÉ EKONOMIKY

5.1 Stát a ekonomika

5.2 Rovnováha v třísektorovém modelu

5.3 Fiskální politika vlády

5.4 Saldo státního rozpočtu Ekonomika není nic jiného než systém produkce, směny a spotřeby. Existence státu, jako legální formy násilí, je považována za nezbytnou podmínku přežití člověka.Jedinou morální funkcí státu je ochrana individuálních práv občanů. V této souvislosti jsou významnou aktivitou státu jeho intervence v ekonomice, jejichž cílem je veřejný prospěch.

Lidé vnímají stát jako „hlavu“ organizované pospolitosti, tj. jako entituodpovědnou v konečné instanci za vývoj tohoto organismu. Koncept trvalého ekonomického růstu se stal východiskem pro základní makroekonomické indikátory, které vypovídají o stavu daného státně osamostatněného celku. Vláda se proto snaží ovlivňovat vývoj základních agregátů „kýženým směrem“. Problémem je skutečnost, že společnost není organismem, který má určitý cíl. Společnost je abstraktní pojem, který se vztahuje na všechny jednotlivce, kteří v ní žijí. Každý člověk má své individuální zájmy a růst nějakého indikátoru (např. HDP) nemůže být racionálním cílem žádného jednotlivce. Základem intervencionistické vládní politiky musí být politický konsensus občanů.

Vlády realizují různé růstové strategie v ekonomice, která není abstraktnímorganismem, ale společenstvím subjektů svobodně se rozhodujících na základě svých hodnot, cílů a informací. Ingerence státu ovlivňuje i svobodnou směnu, jež je obsahem trhu. Zároveň stát vystupuje jako tvůrce pravidel hospodářské soutěže a kontroluje jejichdodržování. Vláda v těchto podmínkách musí připravovat predikci vývoje hospodářství, protože bez ní by ekonomická regulace byla zcela voluntaristická. Přístup vlády „ex ante“ využívá model ekonomické rovnováhy jako analytický nástroj, kterýověřuje kauzality ekonomických jevů. Historické zkušenosti potvrzují, že reálný vývoj ekonomiky „nekopíruje“ růst potenciálního produktu, ale naopak dochází ke kolísání reálného produktu kolem trendu potenciálního vývoje. Obnovování makroekonomické rovnováhy se tak stává uzlovým problémem zásahů vlády do ekonomiky.

Keynesovská revoluce (viz část 1.1) je spojena s posunem evoluce vztahu stát–trh.

82

Hlavním úkolem fi skální politiky se stala makroekonomická stabilizace (tj.tema ekonomického růstu, míry zaměstnanosti a infl ace). Fiskální politiku provádí vláda

a rozumíme jí změny příjmů a výdajů v oblasti veřejných fi nancí. Hlavnímnástrojem fi skální politiky je státní rozpočet. Pro potřeby výkladu budeme pojmy fi skální

82

Tržní ekonomika na určitém stupni svého vývoje vyžaduje státní zásahy jako řešení svých

vlastních problémů. Symbióza trhu a státu je konfl iktní koexistencí, protože jedna strana

tohoto hybridu nemůže existovat bez druhé strany. Řešením není zrušení jedné strany (buď

tržních sil, nebo státních zásahů), ale jejich koexistence. Realita je taková, že podlesociálně-politické situace vývoj směřuje k převaze státních zásahů nebo trhu. MAKROEKONOMIE A EKONOMICKÁ ANALÝZA 126 a rozpočtová politika považovat za synonyma, přestože jejich obsah je v realitěodlišný. Stát přerozděluje důchody, které získává prostřednictvím daňového systému, od daňových poplatníků. Vrací je zpět do ekonomiky v podobě veřejných statků, které produkuje v rámci tzv. státních nákupů a tzv. transferů. Makroekonomické důsledky nemá jen struktura státního rozpočtu, ale i výše a způsob krytí rozpočtového schodku.

Stabilizační fi skální politiku vlády analyzujeme v třísektorovém modelu apředpokládáme platnost stejných předpokladů jako u dvousektorového modelu: ■ Cenová hladina je fi xní a všechny nominální veličiny můžeme proto považovat za

totožné s reálnými veličinami. ■ V ekonomice existuje produkční mezera, tzn. zásoba kapitálu (produkčníkapacity) a nabídka práce jsou dostatečné, takže může být vyrobena dodatečná produkce,

aniž by vznikal tlak na zvyšování mezd a cen. ■ Ekonomika je uzavřená (otevřená ekonomika je analyzována v části 7).

Fiskální stabilizační ekonomika je populárním tématem neoklasické ekonomie (viz část 1.1.2). Monetaristé aktivní podíl vlády na stabilizaci ekonomiky odmítají, protože tržní hospodářství považují za vnitřně stabilní systém a požadují stanovení pravidel, která by ekonomiku chránila před chybně koncipovanými a destabilizujícími aktivitami vlády. 5.1 Stát a ekonomika Stát jako společenská instituce plní celou řadu funkcí. Jejich realizace je spojena snáklady a stát proto musí disponovat fi nančními prostředky, které v souhrnuoznačujeme za veřejné fi nance. Jádrem soustavy veřejných rozpočtů je centralizovaný peněžní fond, kterým disponuje vláda a jehož využitím realizuje fi skální politiku. Tento fond je standardně označován za státní rozpočet.

Veřejné fi nance ve smíšené ekonomice, která je formou koexistence tržního aintervenčního principu regulace, umožňují vládě plnit její tzv. fi skální funkce, tj. alokační, redistribuční a stabilizační. ■ Alokační funkce vyplývá z poznání, že tržní mechanismus neumisťuje výrobní

zdroje do jednotlivých společenských činností dostatečně efektivně. Příkladem jsou

veřejné statky, jejichž tržní produkce je značně nákladná (např. bezpečnostobyvatelstva), a proto je zabezpečuje vláda z veřejných fondů. ■ Redistribuční funkce souvisí s tržním rozdělováním důchodů, které získáváobyvatelstvo za poskytnuté služby výrobních faktorů. Tyto tzv. prvotní důchody nejsou

obyvatelstvem považovány za společensky únosné (spravedlivé), protože většinou

pouze kopírují vlastnictví výrobních faktorů. Vláda proto provádí přerozdělování

důchodů prostřednictvím veřejných peněžních fondů. Jde o složitý problém,protože zamýšlená úroveň této redistribuce má zásadní vliv na formování daňové atransferové politiky vlády. ■ Stabilizační funkce je odrazem zkušeností s tržním mechanismem, který nedokáže

podněcovat ekonomickou aktivitu lidí tak, aby byl vždy zajištěn očekávanýblahobyt pro každého člena společnosti. Ekonomika má tendenci ke značnému kolísání

produkce a je periodicky zatěžována nezaměstnaností a infl ací. Jestliže vznikne

MODEL TŘÍSEKTOROVÉ EKONOMIKY

127

nezaměstnanost a nejsou využívány výrobní kapacity, neexistuje v ekonomicepohotový mechanismus, který by automaticky obnovil plné využití výrobních zdrojů.

Vláda proto realizuje opatření ke zvýšení agregátní poptávky. Pokud převyšujeagregátní poptávka vytvořený produkt při plné zaměstnanosti, vláda musípodniknout nezbytná restriktivní opatření, protože hrozí nebezpečí infl ace.

Alokační a redistribuční funkce jsou de facto součástí mikroekonomické politiky

vlády, kdežto stabilizační funkce má jednoznačně makroekonomickou podstatu a je

rea lizována v rámci fi skální politiky. Cíle stabilizační politiky standardně znázorňuje

tzv. magický čtyřúhelník prostřednictvím dílčích cílů, kterými jsou: ekonomický růst,

plná zaměstnanost, stabilita cenové hladiny a rovnováha zahraničního obchodu. Právě

fi skální politikou se budeme zabývat v další části kapitoly, a proto si nejdřívepřipomeneme státní rozpočet a ukážeme si jeho vliv na agregátní poptávku.

Hlavním nástrojem fi skální politiky je státní rozpočet. Jde o nejvýznamnější rozpočet v soustavě veřejných fi nancí a má charakter tokové veličiny. V rozpočtovém období průběžně nabíhají příjmy a vláda je podle předem stanoveného harmonogramu používá na výdaje. Z účetního hlediska je státní rozpočet bilancí příjmů a výdajů (obrázek 5.1). Běžný rozpočet se sestavuje vyrovnaný. Ekonomická teorie veřejných fi nancí až do keynesovské revoluce doporučovala tzv. zlaté pravidlo, tj. zásaduvyrovnanosti rozpočtu. Defi citní fi nancování bylo nepřijatelné a prosadilo se až sestabilizační funkcí státního rozpočtu.

Obrázek 5.1 Schéma běžného státního rozpočtu

Příjmy Výdaje

Daně

– přímé (důchodové, majetkové)

– nepřímé (spotřební, DPH, cla)

Nedaňové příjmy

Vládní nákupy statků a služeb

Vládní transfery

Celkem = daňové inkaso Celkem = vládní výdaje

V rámci třísektorového modelu, který tvoří tři subsystémy: domácnosti, fi rmy a vládní sektor, si ukážeme, jak fi skální politika ovlivňuje agregátní poptávku a tím i ekonomiku. Z hlediska modelu důchod–výdaje vezmeme v úvahu, že vládní sektor: – Stanovuje a vybírá daně, pouze od domácností. Celkové daně (značíme TA

T

) tvoří

autonomní daně a indukované daně. – Rozhoduje o výši vládních transferů (značíme TR), což jsou peněžní prostředky,

které vládní instituce vyplácejí domácnostem, aniž by od těchto subjektůpožadovaly protislužbu. Příkladem jsou starobní penze, přídavky na děti, peněžní pomoc

v mateřství, podpory v nezaměstnanosti apod. Transferové platby považujeme za

exogenní veličinu, což znamená, že v tomto modelu jsou nezávislé na důchodu.

Abstrahujeme od transferových plateb fi rmám. – Provádí nákupy statků a služeb (značíme G), věcně jde o vládní spotřebu a vládní

investice. Vláda o těchto nákupech rozhoduje sama a nejsou tedy závislé navelikosti produktu/důchodu. V modelu jsou autonomní veličinou a vystupují jako exogenní

proměnná. MAKROEKONOMIE A EKONOMICKÁ ANALÝZA 128

Angažovanost vlády v ekonomice zásadním způsobem mění postavenídomácností v modelu, protože z běžného důchodu platí daně, ale zároveň dostávají transferové platby. Znamená to, že osobní důchod jednotlivce (domácností) se již nerovná běžnému důchodu, který je odměnou za poskytnuté služby výrobních faktorů, ale je modifi kován na disponibilní osobní důchod. Modifi kaci způsobují dvě složky, je zmenšen o daně a zvětšen o transferové platby.

Specifi kace osobního disponibilního důchodu vyžaduje konkretizaci daní, které platí domácnosti.

83

Celkové daně v rámci modelu důchod–výdaje rozdělíme na dvě

složky. První komponentu tvoří autonomní daně (značíme TA), které jsou nezávislé

na výši důchodu. Příkladem jsou majetkové daně a předmětem zdanění je stavováveličina, tj. majetek v movité nebo nemovité podobě. Jde o daně z majetku (vybírají se jen

v některých státech), daně z nemovitostí (z pozemků a staveb), daně dědické adarovací. Druhou součástí celkových daní jsou důchodové daně (značíme tY), jejichž výše

závisí na velikosti produktu/důchodu a na sazbě důchodové daně (t).

Sazba t znamená mezní míru zdanění důchodu a vyjadřuje podíl přírůstku daní

k přírůstku důchodu:

∆TA

T

t = ——

∆Y

Sazba důchodové daně (resp. mezní míra zdanění) nabývá hodnot v intervalu (0–1) a značí, že daňový poplatník je povinen určitou část důchodu odvést do státního rozpočtu. Například při důchodové dani 30 % (sazba t = 0,3) bude z každé koruny důchodu odvedeno do rozpočtu 30 haléřů. V modelu budeme předpokládat, že mezní

míra zdanění je konstantní. Zvyšuje-li se důchod, potom absolutní částka vybrané

důchodové daně se zvyšuje proporcionálně. Příjmy z důchodových daní (tY) se mění

s úrovní důchodů. Z tohoto hlediska jde o indukovanou daň, protože její výše jezávislá na úrovni důchodu. Důchodová daň je vybírána z příjmů, např. mezd, zisků, úroků

apod.

Sečteme-li autonomní daně a důchodové daně, můžeme vyjádřit vztah mezidůchodem a daněmi v lineární formě:

TA

T

= TA + tY (5.1)

83

Daň je povinně odevzdaným příspěvkem poplatníka na fi nancování kolektivněposkytovaných statků. Ekonomové, kteří považují samotný princip zdanění ve svobodné společnosti za

nemorální, souhlasí pouze s takovou úrovní zdanění, která by zatěžovala každéhopoplatníka stejným způsobem. Doporučují používat nezpochybnitelný princip zdanění a tím je daň

z hlavy. Soudobá normativní daňová teorie nabízí dva základní principy spravedlivého

zdanění. Princip prospěchu, který vyžaduje, aby jednotlivci byli zdaněni podle prospěchu,

který mají z veřejných výdajů, fi nancovaných daněmi. Princip platební schopnosti, podle

kterého mají jednotlivci uloženy daně na základě jejich schopnosti je platit, je realizován

současnou aplikací dvou zásad. Horizontální spravedlnost vyžaduje, aby dvajednotlivci, kteří jsou na tom v relevantních aspektech stejně, platili stejnou daň. Podle vertikální

spravedlnosti má jednotlivec, který je na tom v relevantních aspektech lépe, platit vyšší daň

(bohatší daňový poplatník musí zaplatit vyšší absolutní částku než poplatník chudší).

MODEL TŘÍSEKTOROVÉ EKONOMIKY

129

Konstantní mezní míra zdanění (t) je na obrázku 5.2 znázorněna sklonem křivky

TA

T

. Posun této křivky v kladném vertikálním směru od počátku kvadrantu ukazuje

velikost autonomních daní.

Obrázek 5.2 Zdanění důchodu

TA

T

A

tY

ΔY

ΔTA

T

TA

0Y

1

Y

2

Y

B

TA

TA

T

= TA + tY

Průměrnou míru zdanění důchodu vypočteme jako podíl celkových daní kcelko

vému důchodu. Po vydělení rovnice (5.1) důchodem (Y) dostaneme:

TA

T

TA

—— = —— + t (5.2)

Y Y

Kde TA

T

/Y je průměrná míra zdanění a t představuje mezní míru zdanění. Je-li

TA = 0, potom se průměrná míra zdanění rovná mezní míře zdanění a celkové daně se

zvyšují proporcionálně s růstem důchodu. Jestliže TA ˃ 0, pak průměrná míra zdanění

s růstem důchodu klesá (daně jsou regresivní, protože podíl celkových daní na důchodu

klesá). Na obrázku 5.2 je klesající průměrná míra zdanění vyjádřena sklonem úseček

0A a 0B. Jestliže se s růstem důchodu zvyšuje průměrná míra zdanění, potom podíl

celkových daní na důchodu roste a daně jsou progresivní. Jde o specifi cký případ

uplatnění principu vertikální spravedlnosti, protože poplatníci neplatí se stoupajícím

příjmem jen absolutně více, ale i relativně více v poměru ke zdaňovanému příjmu(pří

činou je růst průměrné míry zdanění).

Po specifi kaci daní se vrátíme k disponibilnímu důchodu (značíme YD), protože

již víme, jaké daně domácnosti platí. Domácnosti z běžného důchodu platí autonomní

a důchodové daně, ale od vlády dostávají transfery. Disponibilní důchod lze defi novat:

YD = Y − TA

T

+ TR (5.3)

Běžný důchod (Y) v třísektorovém modelu nemůžeme ztotožnit s disponibilním

důchodem (Y ≠ YD), protože:

YD = Y − TA

T

+ TR a potom platí: Y = YD + TA

T

− TR MAKROEKONOMIE A EKONOMICKÁ ANALÝZA 130

Rozpočtové omezení domácností je modifi kováno a má formu: Y − TA

T

+ TR =

C + S. Domácnosti disponibilní důchod používají na spotřební výdaje a část uspoří.

V třísektorovém modelu tvoří agregátní poptávku spotřební výdaje domácností, investiční výdaje fi rem a vládní nákupy statků a služeb.

AD = C + I + G (5.4)

Existence vládního sektoru ovlivňuje důchod domácností, který se mění nadisponibilní důchod, a to v důsledku jejich daňové povinnosti a transferových plateb vlády. Výdaje domácností na spotřebu rozdělujeme na autonomní a indukované, ale použití disponibilního důchodu se musí promítnout i do spotřební funkce. Spotřební funkci můžeme zapsat: C = Ca + cYD, po rozepsání disponibilního důchodu dostaneme: C = Ca + c ∙ (Y − TA

T

+ TR). Přihlédneme-li k oběma složkám celkových daní (TA

T

= TA +

tY), můžeme spotřební funkci zapsat ve tvaru:

C = Ca + c ∙ (Y − TA − tY + TR) (5.5)

C = Ca + cY − cTA − ctY + cTR

Substitucí spotřební funkce (5.5) do rovnice agregátní poptávky v třísektorovém modelu (5.4) dostaneme:

AD = Ca + cY − cTA − ctY + cTR + I + G (5.6)

Autonomní výdaje nezávislé na důchodu (obdobně jako v dvousektorovémmodelu) shrneme do jedné položky (označujeme je A̅ ), patří sem: autonomní spotřeba (Ca); autonomní daně krát mezní sklon ke spotřebě (−cTA), které musíme odečíst;transferové platby násobené mezním sklonem ke spotřebě (cTR); investice fi rem (I); vládní nákupy (G).

A̅ = Ca − cTA + cTR + I + G (5.7)

Změny u jednotlivých proměnných autonomní komponenty agregátní poptávky (A̅ ) mají tyto účinky: 1. Zvýšení (snížení) autonomní spotřeby (Ca) zvýší (sníží) autonomní výdaje. Křivka

AD se posune nahoru (dolů). 2. Změna autonomních daní mění autonomní výdaje o −cTA. Předpokládejme, žedojde ke zvýšení autonomních daní o 1 mld. Kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7

(c = 0,7). Autonomní výdaje se sníží o 700 mil. Kč a zbylých 300 mil. Kč zvýšení

autonomních daní povede ke snížení úspor domácností o těchto 300 mil. Kč. Tato

skutečnost vyplývá ze standardního rozdělení důchodu na spotřebu a úspory, ke

kterému dochází jak při zvýšení důchodu, tak při jeho snížení. 3. Změna transferových plateb mění autonomní výdaje o cTR (tzv. čisté transfery).

Předpokládejme, že vláda zvýšila transfery domácnostem o 1 mld. Kč a mezní

sklon ke spotřebě je 0,9 (c = 0,9). Z jedné mld. takto získaného důchodudomácnosti vynaloží na spotřebu 900 mil. Kč a 100 mil. Kč uspoří (cTR = 0,9 ∙ 1 mld. =

900 mil.; protože s = 1 − c, tj. 1 − 0,9 = 0,1, a proto: sTR = 0,1 ∙ 1 mld. = 100 mil.).

Autonomní výdaje se zvýší o 900 mil. Kč. 4. Zvýšení (snížení) investičních výdajů (I) zvýší (sníží) autonomní výdaje.

MODEL TŘÍSEKTOROVÉ EKONOMIKY

131

5. Zvýšení vládních nákupů (G) se projeví zvýšením autonomních výdajů, snížení

vládních nákupů povede k snížení autonomních výdajů.

Shrneme-li pod symbolem A̅ všechny autonomní výdaje v rovnici agregátnípoptáv

ky (5.6), dostaneme:

AD = A̅ + cY − ctY

AD = A̅ + c ∙ (1 − t) ∙ Y (5.8)

Znázornění křivky agregátní poptávky ve třísektorovém modelu (obrázek 5.3) nám

umožní formulovat závěry, které vyplývají z aktivity vlády v ekonomice. Zároveňpo

ukážeme na odlišnosti od dvousektorového modelu důchod–výdaje.

Obrázek 5.3 Výdaje ve dvousektorovém a třísektorovém modelu.

ΔY

උΔY

ΔY

c(1 – t) ΔY

AD = Y

AD

E

2

E

1

AD

1

= A + cY

AD

2

= A + c (1 – t)Y

0Y

1

Y

2

Y

A

A

Křivka agregátní poptávky v třísektorovém modelu (AD

2

) je plošší než křivkaagre

gátní poptávky ve dvousektorovém modelu (AD

1

). Příčinou je důchodová daň (t),kte

rou musí domácnosti v ekonomice s vládním sektorem platit. Z každého důchodu musí

odvést důchodovou daň a teprve zbývající část mohou rozdělit na spotřebu a úspory. Ve

dvousektorové ekonomice domácnosti rozdělují celý běžný důchod na spotřebu a úspory.

Indukovanou spotřebu ve třísektorové ekonomice zapíšeme ve tvaru: c ∙ (1 − t) ∙ Y

a ve dvousektorové cY. Pro ilustraci předpokládejme, že došlo ke zvýšení důchodudo

mácnosti o 1 Kč, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a sazba důchodové daně 20 % (t = 0,2).

Na indukovanou spotřebu bude vynaloženo: 0,8 ∙ (1 − 0,2) ∙ 1 = 0,64 Kč; důchodová daň

„spolkne“ 0,20 Kč a zvýšení úspor domácnosti vypočteme na základě mezního sklonu

k úsporám (s = 1 − c, tj. 1 − 0,8 = 0,2), proto: s ∙ (1 − t) ∙ Y, tj. 0,2 ∙ (1 − 0,2) ∙ 1 = 0,16 Kč.

Je zřejmé, že daně představují další únik (vedle úspor) z výdajového proudu agregátní

poptávky.

Také počátek přímky AD

2

(její průsečík se svislou osou) je více vzdálen odnulo

vého bodu kvadrantu, neboť došlo k rozšíření a úpravě autonomních výdajů (A̅ = Ca −

cTA + cTR + I + G) oproti dvousektorovému modelu (A = C + I). MAKROEKONOMIE A EKONOMICKÁ ANALÝZA 132

Z rovnice (5.8) plyne, že ve třísektorovém modelu je agregátní poptávka je tím větší (menší): ■ čím větší (menší) je Ca, TR, I a G a čím menší (větší) jsou TA; ■ čím větší (menší) je mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu (c) a čím

nižší (větší) je mezní míra zdanění (t). 5.2 Rovnováha v třísektorovém modelu Rovnost důchodu a agregátní poptávky (Y = AD) je standardní podmínkourovnováhy v modelu důchod–výdaje. Dosadíme-li do této rovnosti agregátní poptávku vtřísektorové ekonomice, dostaneme:

Y = A̅ + c ∙ (1 − t) ∙ Y

po úpravě: Y − c ∙ (1 − t) ∙ Y = A̅

Y ∙ [1 − c ∙ (1 − t)] = A̅

Řešením rovnice pro rovnovážný důchod (Y

E

) dostaneme:

1

Y

E

= ————— ∙ A̅ (5.9)

1 − c ∙ (1 − t)

Rovnice (5.9) umožňuje určit hodnotu rovnovážného důchodu/produktu vetřísektorové ekonomice a platí i v přírůstkové podobě:

∆Y = 1 / 1 − c ∙ (1 − t) ∙ ∆A̅ .

Výraz: 1

—————— (5.10)

1 − c ∙ (1 − t)

Představuje výdajový multiplikátor se sazbou důchodové daně, který značíme α̅. Rovnici (5.9) můžeme přepsat ve tvaru: Y

E

= α̅ ∙ A̅ (5.11)

Je-li sazba důchodové daně větší než nula (t ˃ 0), potom je α̅ ˂ α. Příčinou jsou úniky z důchodů domácností. Ve dvousektorovém modelu unikají z důchodu úspory, ve třísektorovém modelu nejen úspory, ale i daně. Předpokládejme, že c = 0,8 a t = 0,25. Multiplikátor α = 1 / 1 − c, tzn. 1 / 1 − 0,8 = 5. Multiplikátor α̅ = 1 / 1 − c ∙ (1 − t), tzn. 1 / 1 − 0,8 ∙ (1 − 0,25) = 2,5.

Určení rovnovážného produktu/důchodu agregátní poptávkou v třísektorovém modelu je znázorněno na obrázku 5.4.

Rovnováha se ustavuje v bodě E, kde platí, že důchod je roven agregátní poptávce (Y

E

= AD). Sklon křivky AD je dán součinem c ∙ (1 − t), tj. mezní sklon ke spotřebě

z disponibilního důchodu. Pokud by daňová sazba byla rovna nule, potom byrovnováha vznikla v bodě E ́ a důchodu Y ́. Čím vyšší bude sazba t, tím menší bude sklon

křivky agregátní poptávky a tím nižší bude rovnovážný produkt. V bodě A existujenerovnováha, protože agregátní poptávka je větší než produkt/důchod a vzniká nedostatek


5

OBSAH

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1 Hlavní proudy makroekonomické teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1 Keynesovská makroekonomická teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.1.1 Keynesova ekonomická teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.1.2 Další vývoj keynesovské teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.2 Neokonzervativní směr ekonomického myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Stručné shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Klíčové pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Kontrolní otázky a problémy k řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Témata k zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 2 Makroekonomické modelování a hospodářská politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

2.1 Modelování ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

2.2 Makroekonomické přístupy k ekonomické realitě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2.2.1 Makroekonomický koloběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

2.2.2 Modely agregátní poptávky a agregátní nabídky . . . . . . . . . . . . . . . . 47

2.3 Hospodářská politika a její aplikace v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Stručné shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Klíčové pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Kontrolní otázky a problémy k řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Témata k zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 3 Ekonomická rovnováha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

3.1 Pojetí ekonomické rovnováhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

3.2 Walrasův model všeobecné ekonomické rovnováhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

3.3 Neoklasický model – všeobecná rovnováha trhů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Stručné shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

Klíčové pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Kontrolní otázky a problémy k řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Témata k zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 4 Důchod – spotřeba, úspory a investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

4.1 Předpoklady modelu důchod–výdaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

4.2 Spotřeba a úspory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

4.3 Určení rovnovážné produkce ve dvousektorovém modelu . . . . . . . . . . . . . 108

4.3.1 Investice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

4.3.2 Rovnováha ve dvousektorovém modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

4.4 Investiční multiplikátor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Stručné shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 MAKROEKONOMIE A EKONOMICKÁ ANALÝZA 6

Klíčové pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Kontrolní otázky a problémy k řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Témata k zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 5 Model třísektorové ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

5.1 Stát a ekonomika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

5.2 Rovnováha v třísektorovém modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

5.3 Fiskální politika vlády . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

5.4 Saldo státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

Stručné shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

Klíčové pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Kontrolní otázky a problémy k řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Témata k zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 6 Model IS–LM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151

6.1 Trh statků a křivka IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

6.2 Trh peněz (aktiv) a křivka LM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

6.3 Model IS–LM (současná rovnováha na trhu statků a trhu peněz) . . . . . . . . 173

6.4 Hospodářská politika (využití modelu IS–LM) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

6.4.1 Fiskální politika a její účinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

6.4.2 Monetární politika a její účinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180

6.4.3 Kombinace fi skální a monetární politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

Stručné shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

Klíčové pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

Kontrolní otázky a problémy k řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

Témata k zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 7 Otevřená ekonomika a determinace rovnovážné produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . 195

7.1 Agregátní poptávka a rovnovážný produkt v otevřené ekonomice . . . . . . . 196

7.2 Platební bilance a rovnovážná produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203

7.3 Mundell–Flemingův model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

Stručné shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

Klíčové pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

Kontrolní otázky a problémy k řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

Témata k zamyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 Řešení úkolů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist