E-kniha: Makroekonomie - Jindřich Soukup; Tomáš Pavelka; Vít Pošta; Pavel Neset

Makroekonomie

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.managementpress.cz

www.albatrosmedia.cz

Mgr. Pavel Neset, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.,

doc. Ing. Vít Pošta, Ph.D., prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc.

Makroekonomie – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2018

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.

MANAGEMENT PRESS

ekonomie

MAKRO

MANAGEMENT PRESS, PRAHA 2018

Jindřich Soukup, Vít Pošta, Pavel Neset, Tomáš Pavelka

3.aktualizované a doplněné vydání

ekonomie

MAKRO

Jindřich Soukup a kol.

MAKROEKONOMIE

Autoři kapitol

Mgr. Pavel Neset, Ph.D. – kapitoly 10, 11, 12, 13, 15 (bod 15.3)

doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D. – kapitoly 1, 2, 3, 4

doc. Ing. Vít Pošta, Ph.D. – kapitoly 5, 6, 7, 8, 15 (bod 15.1)

prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. – kapitoly 9, 14, 15 (bod 15.2), Makroekonomická data

Vedoucí autorského kolektivu: prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc.

Lektorovali:

Ing. Helena Horská, Ph.D. – Raiffeisenbank, a. s.

doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc. – ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s., 

Mladá Boleslav

Obálku navrhl: Petr Foltera

Redigovala: Irena Ajjanová

Odborná redaktorka: Jarmila Frejtichová

Sazbu zhotovilo Grafické a DTP studio Albatros Media, Petra Grulichová

Copyright © Jindřich Soukup, Pavel Neset, Tomáš Pavelka, Vít Pošta, 2007, 2010, 2018

Vydalo nakladatelství Management Press roku 2018 ve společnosti Albatros Media a. s. 

se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 24 236.

©  Albatros Media a. s., 2018. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace ne-

smí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.

Objednávky knih:

www.managementpress.cz

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka: 800 555 513

Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou 

doporučenou spotřebitelskou cenu.

ISBN tištěné verze 978-80-7261-537-7

ISBN e-knihy 978-80-7261-549-0

V nakladatelství Management Press vydání 3. aktualizované a doplněné Stručný obsah   1.  Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky  19 I. Makroekonomická rovnováha otevřené ekonomiky 47   2.  Spotřeba  50

3. Investice 74

  4.  Model produkt – výdaje: určení rovnovážné produkce  94

  5.  Trh peněz  117

  6.  Teorie měnového kurzu  149

  7.    Vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky v krátkém období: 

model IS-LM-BP  187

  8.  Monetární a fiskální politika v otevřené ekonomice  216

II. Trh práce a inflace 237

  9.  Trh práce a nezaměstnanost  239

  10.  Inflace a nezaměstnanost  276

  11.  Agregátní poptávka  321   12.  Agregátní nabídka v krátkém období  352   13.    Agregátní nabídka v dlouhém období. 

Rovnováha v modelu AD-AS  373

III. Hospodářský růst. Vybrané otázky hospodářské politiky 405

  14.  Hospodářský růst  408

  15.  Vybrané otázky hospodářské politiky  456

  16.  Makroekonomický vývoj České republiky v datech   500

Obsah

Předmluva k 3. aktualizovanému vydání 13

Pro učitele a studenty 15

Seznam použitých zkratek 17

1. Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky 19

1.1  Makroekonomie   19

1.2  Hrubý domácí produkt   21

1.3  Cenová hladina   30

1.4 Trh práce 34

1.5  Vztahy domácí ekonomiky se zahraničím  39 Shrnutí 43 I. Makroekonomická rovnováha otevřené ekonomiky 47

2. Spotřeba 50

2.1  Keynesova teorie spotřeby   51

2.2  Model mezičasové volby   57

2.3  Teorie životního cyklu   64

2.4  Teorie permanentního důchodu   68

2.5  Doplnění Keynesovy spotřební funkce   70

Shrnutí 71

3. Investice 74

3.1  Optimální množství kapitálu   77

3.2 Poptávka po investicích 82

3.3 Investice a akciový trh 86

3.4  Investice do zásob   89

Shrnutí 92

4. Model produkt – výdaje: určení rovnovážné produkce 94

4.1   Dvousektorová ekonomika   94

4.2   Třísektorová ekonomika   104

4.3  Čtyřsektorová ekonomika   109

Shrnutí 115

5. Trh peněz 117

  5.1  Definice a funkce peněz   118

5.2  Poptávka po penězích   122

5.2.1  Kvantitativní teorie peněz   122

5.2.2  Keynesova poptávka po penězích   126

5.2.3  Friedmanova poptávka po penězích   132

5.3  Nabídka peněz   136

5.3.1  Jednoduchý depozitní multiplikátor a nabídka peněz   136

5.3.2  Rozvinutý peněžní multiplikátor a nabídka peněz   142

Shrnutí 146

6. Teorie měnového kurzu 149

6.1  Měnový kurz a trh zahraničních měn   150

6.2  Režimy měnových kurzů   155

6.3  Teorie parity úrokových měr   158

6.3.1  Nekrytá parita úrokových měr   158

6.3.2  Krytá parita úrokových měr   165

6.4  Teorie parity kupní síly   167

6.4.1  Absolutní verze parity kupní síly   168

6.4.2  Relativní verze parity kupní síly   169

6.5    Mezinárodní Fisherův efekt: syntéza parity úrokových měr 

a parity kupní síly   175

6.6  Model přestřelování měnového kurzu   178

6.7  Marshallova-Lernerova podmínka   182

Shrnutí 184

7. Vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky v krátkém období:

model IS-LM-BP 187

7.1  Rovnováha na trhu statků a služeb: křivka IS   188

7.2  Rovnováha na trhu peněz: křivka LM   198

7.3  Rovnováha platební bilance: křivka BP   204

7.4  Současná vnitřní a vnější rovnováha v modelu IS-LM-BP   212

Shrnutí 214

8. Monetární a fiskální politika v otevřené ekonomice 216

8.1  Mundellův-Flemingův model   218

8.1.1   Monetární a fiskální politika v režimu fixního 

měnového kurzu  218

8.1.2   Monetární a fiskální politika v režimu flexibilního 

měnového kurzu   221

8.2    Monetární a fiskální politika v podmínkách dokonalé 

kapitálové imobility   224

8.3    Monetární a fiskální politika v podmínkách nedokonalé kapitálové 

mobility   229

Shrnutí 234

II. Trh práce a inflace 237

9. Trh práce a nezaměstnanost 239

9.1  Klasický model trhu práce   239

9.2  Přirozená míra nezaměstnanosti   249

9.3  Keynesiánský pohled na trh práce   256

9.4  Pohled monetarismu a nové klasické ekonomie na trh práce  265

Shrnutí 273

10. Inflace a nezaměstnost 276

10.1  Cenový index a jeho konstrukce   277

10.2   Míra inflace, typy cenových indexů a jejich vypovídací 

schopnost  279

10.3   Míra inflace – nominální a reálné veličiny, 

inflační očekávání   283

10.4 Náklady inflace 288

10.5  Inflace a nezaměstnanost: Phillipsova křivka   294

10.5.1 Původní mzdová Phillipsova křivka   295

10.5.2 Cenová (modifikovaná) Phillipsova křivka   298

10.5.3 Rozšířená Phillipsova křivka a inflační očekávání   303

10.6   Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a produkční mezerou: 

Okunův zákon   312

Shrnutí 315

11. Agregátní poptávka 321

11.1  Taylorovo pravidlo (pravidlo úrokových sazeb)   322

11.2  Reakční funkce. Pravidlo měnové politiky – křivka MP   329

11.2.1  Pravidlo měnové politiky: vztah mezi mírou inflace 

a reálnými úrokovými sazbami   331

11.2.2  Pravidlo měnové politiky: vztah mezi reálnou úrokovou 

sazbou a produkční mezerou   334

11.3  Odvození křivky agregátní poptávky   340

11.4  Agregátní poptávka a míra inflace   343

11.5  Změny agregátní poptávky   346

Shrnutí 349

12. Agregátní nabídka v krátkém období 352

12.1  Příčiny pomalého přizpůsobení cen (nepružnosti cen)   355

12.2  Agregátní nabídka v krátkém období   362

Shrnutí 370

13. Agregátní nabídka v dlouhém období.

Rovnováha v modelu AD-AS 373

13.1 Makroekonomická rovnováha 373

13.2  Agregátní nabídka v dlouhém období   377

13.3  Změny agregátní poptávky a makroekonomická rovnováha  378

13.4  Změny agregátní nabídky a makroekonomická rovnováha  383

13.5  Metody léčení inflace   387

13.5.1 Reakce na poptávkovou inflaci   388

13.5.2 Reakce na nabídkovou inflaci  393

Shrnutí 400

III. Hospodářský růst. Vybrané otázky hospodářské politiky 405

14. Hospodářský růst 408

14.1  Ekonomická síla a ekonomická úroveň   409

14.2  Hospodářský růst   410

14.3  Faktory ekonomického růstu   413

14.4  Růstové účetnictví   416

14.5  Ekonomická úroveň a vybavenost práce kapitálem   423

14.6  Solowův model hospodářského růstu   426

14.7  Problém konvergence ekonomické úrovně různých zemí   441

14.8  Endogenní teorie růstu   448

Shrnutí 452

15. Vybrané otázky hospodářské politiky 456

15.1   Vztahy mezi reálnou ekonomikou a finančními trhy. Finanční 

akcelerátor 457

15.1.1 Model úvěrových cyklů   457

15.1.2 Rozšíření modelu úvěrových cyklů. 

Finanční akcelerátor  461

15.1.3  Bilance českých domácností a nefinančních firem   464

15.2  Veřejný dluh: dlouhodobé efekty fiskální politiky   472

15.2.1 Veřejné výdaje a způsoby jejich financování   472

15.2.2 Veřejný dluh a národní úspory: standardní pohled   475

15.2.3  Veřejný dluh a národní úspory: 

Barrova-Ricardova hypotéza ekvivalence   478

15.2.4  Do jaké výše se může veřejný sektor zadlužit? 479

15.3 Euro a eurozóna   483

15.3.1  Stručná historie eura   483

15.3.2 Česká republika, euro a eurozóna   493

Shrnutí 498

16. Dodatek: Makroekonomický vývoj České republiky v datech 500

16.1   Makroekonomický vývoj České republiky 

v letech 1970–1979  500

16.2   Makroekonomický vývoj České republiky 

v letech 1980–1992  502

16.3   Makroekonomický vývoj vybraných zemí 

v letech 1993–2003  504

16.4   Makroekonomický vývoj vybraných zemí 

v letech 2004–2016 508

16.5   Makroekonomická data vybraných zemí 

v letech 2004–2015 512

Výsledky příkladů 519

Makroekonomie a Internet 522

Rejstřík 523

Vybraná literatura 529

O autorech 535

13

Předmluva k 3. aktualizovanému vydání

Vývoj měnových kurzů, úrokových sazeb, růst  nebo pokles cen  či  změny výše 

daní  jsou  fenomény, které  výrazně ovlivňují život  každého jedince i firmy. Zmíně-

né  jevy  jsou  součástí zkoumání specifické disciplíny společenských věd,  makro

ekonomie.

Kniha, kterou začínáte číst,  přináší systematický výklad teorií, které  vysvětlu

jí –  na  současné úrovni poznání – příčiny i důsledky řady  makroekonomických 

procesů, včetně těch, které jsme zmínili v úvodní větě.

Učebnice je určena především studentům středně pokročilých kurzů makro

ekonomie na  vysokých školách. Autoři se  však  snažili připravit její  text  tak,  aby 

jej  bylo  možné číst  naprosto nezávisle na  dalších publikacích. Autoři věří,  že 

právě tato  zvolená koncepce umožní, aby  kniha přinesla užitek i dalším zájem

cům o národohospodářské otázky.

Existuje velké množství učebnic makroekonomie. Každá nová  publikace má 

však  přinášet svému čtenáři alespoň částečně nový, specifický pohled na  zkou

manou problematiku. Autoři učebnice Makroekonomie zvolili určité hlavní zása-

dy, na nichž text vznikal.

České hospodářství je  silně  propojené s ostatními, zejména evropskými eko-

nomikami. Výklad v učebnici je  proto téměř výlučně koncipován tak,  aby  odpo

vídal podmínkám takto výrazně otevřených ekonomik.

Základním cílem učebnice je  poskytnout čtenářům nestranný přehled stan

dardních témat moderní makroekonomie, včetně aktuálních vývojových trendů 

této  disciplíny. To  se  odráží ve  snaze poskytnout vyvážený výklad často odliš

ných  přístupů různých teoretických škol  k řešení makroekonomických problémů.

Nestačí však  jen  teorii vykládat. Autoři jsou  přesvědčeni, že  je  též  naprosto 

nezbytné ukázat, jak  se  moderní makroekonomie používá při  realizaci praktické 

hospodářské politiky. Představu o užití makroekonomie při  formování hospodář

ské  politiky si  čtenář udělá na  základě statistických dat  a jejich interpretace vlád

ními  institucemi. K tomuto účelu je  v učebnici využita např. Makroekonomická 

predikce Ministerstva financí ČR,  Zpráva o inflaci České národní banky a řada 

dalších publikací. Autoři se  přitom snažili vyhnout spekulativním příkladům, kte-

ré  jsou  vymyšlené u „zeleného stolu“ a nemají obvykle s realitou skutečného 

výzkumu či hospodářské praxe nic společného.

Učebnice Makroekonomie tvoří  společně s publikací Mikroekonomie autorů 

B. Hořejší, J. Soukupové, L. Macákové a J. Soukupa dvojici, která  nabízí ucelený 

pohled na moderní ekonomickou teorii.

14

MAKROEKONOMIE

Předpokládáme,  že  budeme učebnici  dále  zdokonalovat a  aktualizovat, 

s ohledem na  další rozvoj makroekonomické teorie a na  vývoj českého i světového hospodářství. Proto uvítáme všechny věcné připomínky a určitě je použijeme pro  další  vydání. Náměty a připomínky lze  zaslat na  emailovou adresu soukup@vse.cz.

Autoři

Praha, červen 2017

15

Pro učitele a studenty

Rozdíly proti předcházejícím vydáním učebnice

Učebnice  je  oproti předcházejícím  dvěma  svým  vydáním  výrazně  změněna. 

Úpravy spočívají v následujících poměrně velkých modifikacích:

• Úvodní text  věnovaný předmětu a metodologii makroekonomie byl  mini

malizován.

• Ukazatele výkonnosti ekonomiky byly  upraveny tak,  aby  odrážely aktuál

ně užívané statistické metodiky.

• V rámci výkladu trhu  peněz byly  ponechány pouze teoretické koncepce 

poptávky po  penězích, které mají  přímou vazbu na  výklad v dalších kapi

tolách učebnice.

• Výklad měnových kurzů byl  přesunut hned za  problematiku trhu  peněz, 

aby  byla  zdůrazněna úzká  provázanost obou  témat. V kapitole byl  rozšířen 

výklad Marshallovy-Lernerovy podmínky, aby  byla  lépe  vysvětlena prová

zanost měnových kurzů s exportem a importem.

• V modelu IS-LM-BP byl výrazně omezen algebraický výklad.

• Při  výkladu trhu  práce byla  nově  věnována pozornost Beveridgově křivce.

• Výklad inflace a nezaměstnanosti je  nově  propojen do jediné kapitoly Inflace

a nezaměstnanost. Mizí  tak  oddělený výklad obou  problémů, což  napomůže, 

jak autoři věří, lepšímu pochopení, jak jsou oba uvedené procesy spjaté.

• Výklad agregátní poptávky je  důsledněji propojen s Taylorovým pravi

dlem  a pravidlem měnové politiky. To  dovoluje zdůraznit vazbu mezi  mo

delem AD-AS a působením centrálních bank vyspělých zemí (vyjádřený 

tzv. cílováním inflace).

• Při  výkladu modelu AD-AS byla  posílena aplikační část  kapitoly: text  je 

zde  nyní  více  zaměřen na  vysvětlení metod léčení inflace a jejich důsledků.

• Byl  zúžen výklad  teorií  hospodářského  růstu.  Byl  vypuštěn Harrodův 

a Domarův model. Současně je  struktura výkladu změněna a zkrácena do 

jediné kapitoly.

• Nově byla  přidána kapitola Vybrané otázky hospodářské politiky, která 

reaguje na  vybrané problémy, jejichž naléhavost zdůraznila světová rece-

se  roku  2008. Výklad v kapitole se  týká  vztahu finančního sektoru a tzv.  

reálné ekonomiky, otázek spojených s výší veřejných dluhů a problema-

tiky eura.

16

MAKROEKONOMIE

Učebnice obsahuje řadu  nástrojů, které mají  čtenářům usnadnit jistě  nelehké 

studium makroekonomie.

Pedagogické nástroje

S cílem usnadnit čtenáři studium makroekonomie je  výklad v učebnici doplněn 

řadou pedagogických nástrojů. Každá vědecká disciplína má  svůj  specifický ja

zyk  a jeho znalost je  významnou součástí každého kurzu. Pro  usnadnění jeho 

studia je  na  konci jednotlivých kapitol vždy zařazen seznam důležitých pojmů.

Aby  si  čtenář mohl ověřit, jak  porozuměl výkladu, je  na  konci každé kapitoly 

zařazeno shrnutí, kontrolní otázky a u většiny kapitol i příklady. Výsledky příkla-

dů jsou zařazeny na konci učebnice.

Makroekonomická data

Novinkou v učebnici je  časová řada  makroekonomických dat  České republiky. 

Údaje zahrnují dvě  období. První časový úsek  pokrývá léta  1969–1992. Připo-

meňme, že  od 1. 1. 1969 bylo  tehdejší Československo federací České a Sloven

ské  republiky; publikovaná data  se  týkají pouze České republiky. Druhý časový 

úsek  se  týká  let  1993–2016, kdy  již  byla  Česká republika samostatným státem. 

Třetí  skupina dat  charakterizuje mezinárodní postavení České republiky v letech 

2004–2015. Je  naprosto nezbytné zdůraznit, že  většina časových řad  do  roku 

1990, které jsou  v učebnici publikovány, je  výsledkem práce statistiků Vysoké 

školy ekonomické v Praze a je  veřejně dostupná na  webu katedry ekonomické 

statistiky VŠE  (http://kest.vse.cz). Zároveň je  vhodné poděkovat prof. Stanislavě 

Hronové za  formální kontrolu publikovaných dat.  Za  případné nepřesnosti či 

chyby v datech jsou však výlučně odpovědní autoři této učebnice.

Makroekonomie a Internet

Makroekonomie se  rychle rozvíjí; stejně tak  dynamicky procházejí změnami hos

podářství jednotlivých zemí. Jednou vytištěný text  však  již  měnit nelze, a tak 

nevyhnutelně údaje obsažené v knihách postupně zastarávají. Výborným nástro-

jem,  který dovoluje toto  omezení tištěných publikací překonávat, je  Internet. Pro-

to  je  na  konci knihy zařazena pasáž označená Makroekonomie a Internet. Lze 

v ní  nalézt adresy orgánů veřejné správy, statistických úřadů vybraných zemí 

a důležitých mezinárodních institucí, které produkují klíčová data  a analýzy vě

nované vývoji českého anebo světového hospodářství. Čtenář tak  má  možnost 

pracovat se  stále  aktuálními údaji a průběžně je konfrontovat s makroekonomic

kou teorií, kterou obsahuje učebnice.

17

Seznam použitých zkratek

A  výdajový multiplikátor

δ  míra opotřebení, míra rizika

η  rozvinutý peněžní multiplikátor

π  míra inflace (skutečná)

π

e

  míra inflace (očekávaná)

Π  zisk

ν akcelerátor

b  citlivost autonomní spotřeby 

na úrokovou míru

c  mezní sklon ke spotřebě

e  výkonnost pracovníků

g tempo růstu potenciálního pro

duktu

h  citlivost poptávky po penězích 

na změny reálného důchodu

i  nominální úroková míra 

investice na 1 pracovníka

k  Cambridgeský koeficient 

kapitálová intenzita 

citlivost poptávky po penězích 

na nominální úrokovou míru

m  mezní sklon k dovozu

n  míra růstu obyvatelstva

n  míra nalezení práce

q Tobinovo q

r  reálná úroková míra 

míra povinných minimálních

rezerv

s  mezní sklon k úsporám

t  daňová sazba

u  míra nezaměstnanosti

u

*

  přirozená míra nezaměstnanosti

v kapitálový koeficient

w  mzdová sazba

y  produkt na 1 pracovníka

z  míra ztráty pracovních míst

A  plánované autonomní výdaje

AD agregátní poptávka

APC  průměrný sklon ke spotřebě

APS  průměrný sklon k úsporám

C  spotřeba, oběživo

Ca  autonomní spotřeba

CPI  index spotřebitelských cen

D  běžné vklady

DPH  daň z přidané hodnoty

E  nominální měnový kurs 

počet zaměstnaných 

rovnováha

F  termínový měnový kurs

G  vládní nákupy zboží a služeb

GBS  hrubé úspory firem

H  volný čas

HDP  hrubý domácí produkt

HNP  hrubý národní důchod

I  investiční výdaje

I

P

  plánované investice

I

U

  neplánované investice

IPD deflátor HDP

K kapitál

L  počet zaměstnaných 

(množství práce), poptávka po 

reálných peněžních zůstatcích

LRAS dlouhodobá agregátní nabídka

M  dovoz

M1, M2, M3  peněžní agregáty

Ma  autonomní dovoz

MB  měnová báze

MD  poptávka po penězích

MP

K

  mezní produkt kapitálu

MP

L

  mezní produkt práce

18

MAKROEKONOMIE

MS  nabídka peněz

NFC čistý kapitálový tok

NX  čistý export

NT  čisté daně

P cenová hladina

PL  produktivita práce

PPI  index cen výrobců

PS  osobní úspory, pracovní síla

Q  množství produkce

R  reálný měnový kurs, povinné 

rezervy obchodních bank

S  úspory

Sa  autonomní úspory

SRAS krátkodobá agregátní nabídka

Ta  autonomní daně

TC  celkové náklady

TR  transferové platby, celkové příjmy

U  počet nezaměstnaných 

celkový užitek

V  rychlost obratu peněz

W bohatství

X  vývoz

Xa  autonomní export

Y reálný HDP

Y

*

  potenciální produkt

YD  disponibilní důchod

19

1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti

ekonomiky

1.1 Makroekonomie

Tradičně se  ekonomie člení na  mikroekonomii a makroekonomii. Mikroekono-

mie  zkoumá rozhodování individuálních subjektů (jednotlivců či  firem). Při  vy

mezení druhé součásti ekonomické teorie, makroekonomie, použijeme definic tří 

nositelů Ceny Švédské národní banky za  rozvoj ekonomické vědy na  památku 

Alfreda Nobela, která je udělována každoročně od roku 1969.

Paul  A. Samuelson (nositel Nobelovy ceny  již  z roku 1970) definoval makro-

ekonomii jako  předmět, který „studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá

celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničníhoobcho

du země“.

1

 Podle Josepha Stiglitze (Nobelovu cenu  získal v roce 2001) „makro-

ekonomie představuje pohled na ekonomiku shora dolů, se zaměřením na její

souhrnné charakteristiky“.

2

 A  podle  Paula  Krugmana  (oceněného  Nobelovou 

cenou roku  2008) je „makroekonomie část ekonomie, která se zabývá celkovými

výkyvy v ekonomice. Pokud studujete makroekonomii, zjistíte, jak ekonomovévy

světlují recese a jak mohou být vládní politiky použity k minimalizaci škodzpůso

bených ekonomickými výkyvy“.

3

Rozdíl mezi  mikroekonomií a makroekonomií vidí  P. Krugman (a nejen on) 

v tom, že „makroekonomie se zaměřuje na chování ekonomiky jako celku.“

4

 Zdů

razňuje však  přitom, že  kombinované účinky chování velkého počtu jedinců mají 

často zcela odlišné důsledky od  těch,  které jedinci zamýšleli svým jednáním do

sáhnout. Chování celku obvykle nelze odvodit prostým součtem efektů rozhod-

nutí jednotlivých subjektů.

Přes  zmíněnou rozdílnost je  zde  již  vhodné zároveň upozornit na  to,  že  mikro

ekonomie a makroekonomie, jako  dvě  části  ekonomické teorie, jsou  navzájem 

silně provázané. Je  zřejmé, že  makroekonomie vychází z mikroekonomických 

základů  a  na  druhou  stranu  chování  jedinců  i  firem  je  významně ovlivněno 

makro ekonomickým prostředím, v jehož rámci probíhá jejich rozhodování.

1

Samuelson, P. A., Nordhaus, W.  D.:  Ekonomie. Praha, Svoboda 1991, ISBN 80-205-0192-4, s. 76.

2

Stiglitz, J.  E.,  Walsh, C.  E.:  Principles of  Macroeconomics. New  York, W. W. Norton 2006, 

ISBN 0-393-92624-9, s.  A4.

3

Krugman, P.,  Wells, R.:  Macroeconomics. New  York, Worth Publishers 2013, ISBN 978-1-4292-83434, s. 4.

4

Krugman, P.,  Wells, R.:  Macroeconomics. New  York, Worth Publishers 2013, 

ISBN 978-1-4292-83434, s. 173.

20

MAKROEKONOMIE

Mezi klíčové oblasti, kterým makroekonomie věnuje svou pozornost, jsou:

•  Produkce – tedy  kolik se  v dané zemi  vyrobí zboží a služeb, jaký  důchod 

je s produkcí spojen, jak je tento důchod distribuován.

•  Ceny – jak  se  měří  celková cenová hladina, jaké  dopady mají  její  změny na 

ekonomické subjekty.

•  Trh  práce – kolik osob  pracovalo či  podnikalo v rámci ekonomiky během 

urči  tého období, jak vysoká byla celková úroveň jejich příjmů.

•  Ekonomické vztahy se  zahraničím – co  určuje celkový rozsah obchodu 

zbožím a službami a pohybu finančních aktiv mezi Českou republikou 

a dalšími zeměmi.

•  Hospodářská politika státu – jak  mohou státní orgány ovlivnit zaměstna

nost či stabilitu a růst ekonomiky?

Pokud chceme hledat odpovědi nejen na  výše  uvedené otázky, musíme nejdří-

ve  znát  agregátní (souhrnné) veličiny, kterými měříme vývoj ekonomiky. Proto se 

v dalším výkladu této  kapitoly zaměříme na  popis základních makroekonomic

kých  ukazatelů. Tyto  indikátory makroekonomického vývoje hospodářství si roz

dělíme do čtyř skupin. Půjde o ukazatele charakterizující:

•  velikost produkce vyrobené v ekonomice

•  pohyb cenové hladiny

•  situaci na trhu práce

•  vztah domácí ekonomiky k zahraničí

V  dalších  kapitolách  pak  tyto  ukazatele propojíme  a  použijeme  v makro

ekonomických modelech. Prostřednictvím modelů budeme zkoumat podmínky, 

za  nichž lze  dosáhnout stability ekonomiky a jejího udržitelného růstu. V případě 

stability jde  např.  o relativně nízkou a stálou míru  inflace či  míru  nezaměstnanos

ti,  v případě růstu  o dlouhodobě dosažitelné zvyšování objemu vyráběného a pro

dávaného zboží a poskytovaných služeb. Zároveň budeme za  pomoci makroeko

nomických modelů analyzovat účinky faktorů, které  mohou pozitivně i negativně 

působit na  stabilitu či  růst  hospodářství.

5

 K těmto faktorům patří  mimo jiné  vlivy 

přicházející ze  zahraničí nebo působení hospodářské politiky. Například díky 

provázanosti evropských ekonomik růst  německého, polského či  slovenského 

hospodářství pomáhá i růstu hospodářství České republiky. Stejně tak  rozhodnutí 

bankovní rady  České národní banky či  české vlády mohou ve  svých důsledcích 

pomoci, ale i případně i uškodit českému hospodářství.

5

Hospodářská politika nemusí být  pouze stabilizační či  prorůstová. Může jít  např.  o strukturální politiku, 

která může podporovat rozvoj technologicky náročných odvětví, o podporu zapojení ekonomiky do 

mezinárodních ekonomických vztahů (proexportní či  proimportní politika) apod. V učebnici je  však 

rozhodující váha  položena na  problematiku makroekonomické stability a růstu.

21

Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky

1.2 Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt (HDP) je  klíčovým ukazatelem zachycujícím výkonnost 

dané  ekonomiky. HDP vyjadřuje tržní hodnotu veškerých finálních statků aslu

žeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané období.

Existují tři  metody zjišťování HDP, a to  výdajová, výrobní a důchodová me-

toda.

6

 Pro  zjišťování výše  HDP statistické úřady využívají tzv.  systém národního 

účetnictví, jehož cílem je  poskytovat komplexní informace o vývoji ekonomiky. 

Národní účty  nezachycují pouze samotnou výrobu, ale  také  rozdělování důchodů, 

jejich užití  a akumulaci. Základní kostru tvoří  soustava sektorových účtů,  ve  kte

rých  jsou  zachyceny veškeré materiální, důchodové, peněžní a ostatní toky  mezi 

všemi ekonomickými subjekty uvnitř národní ekonomiky i ve  vztahu k zahraničí, 

a zároveň i výsledky těchto toků.

7

 V současnosti jsou  národní účty  v České repub

lice  (a v ostatních členských zemích EU)  sestavovány podle evropského standar

du ESA 2010.

Výdajová metoda

V učebnicích makroekonomie se  velmi často pracuje se  zjednodušeným pojetím 

výdajové  metody,  kdy  dochází k  součtu  výdajů  domácností  na  spotřebu (C),

hrubých soukromých investic (I),  vládních nákupů statků a služeb (G)  a čistého 

exportu (NX), neboli využívá se vzorec:

HDP = C + I + G + NX (1.1)

Spotřební výdaje domácností jsou  výdaje domácností na  statky krátkodobé, 

střednědobé a dlouhodobé spotřeby a na  služby. Hrubé soukromé investice se  člení 

na  hrubé fixní  investice, které  jsou  financovány podniky či  domácnostmi, a na  změ

nu  stavu zásob. Vládní nákupy statků služeb mohou být  běžnými výdaji či investič

ními výdaji. Čistý export pak představuje rozdíl mezi exportem a importem.

V rámci národních účtů  je výdajová metoda HDP vykazována v mírně odliš

ném  členění (viz  tabulku 1–1). Výdajová metoda obsahuje tři  základní složky: vý

daje  na  konečnou spotřebu, tvorbu hrubého kapitálu a saldo zahraničního obchodu. 

Výdaje neziskových institucí, které poskytují výrobky a služby domácnostem, 

v makroekonomii běžně zahrnujeme pod  výdaje domácností na  spotřebu (C).

Čisté pořízení cenností v makroekonomii často nebereme v úvahu a zahrnujeme 

ho  obecně do  fixních investic, jde  např.  o drahé kovy, drahé kameny, starožitnosti 

6

Jako  základní metodu zjišťování HDP lze  považovat metodu výrobní. 

7

Viz  informace Českého statistického úřadu: https://www.czso.cz. Detailní vysvětlení národních účtů  je 

obsaženo např. v publikaci: Rojíček a kol. (2016). Makroekonomická analýza – teorie a praxe.

22

MAKROEKONOMIE

apod. A poslední odlišnost je  v případě tvorby hrubého fixního kapitálu, která  v ná

rodních účtech může být  financována i výdajem vlády. V makroekonomii tedy 

využívané G zahrnuje jednak výdaje na  konečnou spotřebu vládních institucí a jed

nak část tvorby hrubého fixního kapitálu.

Z tabulky 1–1  je  patrné, že  výdaje domácností na  konečnou spotřebu tvoří 

největší položku HDP České republiky. Českou republiku lze  charakterizovat 

jako  výrazně otevřenou  ekonomiku,  což  potvrzují údaje  o  celkovém  exportu 

a importu. Vysoké objemy exportu a importu také  vedou k tomu, že  vývoj české 

ekonomiky je  silně  ovlivněn ekonomickou situací u jejích obchodních partnerů. 

Z hlediska budoucího vývoje ekonomiky jsou  samozřejmě důležité také  fixní 

investice (hrubá tvorba fixního kapitálu), které  vykazují značné kolísání v průbě

hu hospodářského cyklu.

Tab. 1–1 Výdajová metoda HDP České republiky v roce 2015 (v mil. Kč, běžné ceny)

Výdaje na konečnou spotřebu 3 029 383

– domácnosti 2  109  535

 –  vládní instituce  889  672

 –  neziskové instituce  30 176

Tvorba hrubého kapitálu 1 246 027

 –  tvorba hrubého fixního kapitálu 1  198  101

 –  změna zásob 43 451

 –  čisté  pořízení cenností 4 475

Saldo vývozu a dovozu 279 205

 –  vývoz zboží a služeb 3  822  925

 –  dovoz zboží a služeb 3 543 720

Hrubý domácí produkt 4 554 615

Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů  (cit.  21. 5. 2017)

Výrobní metoda

Výrobní metodou získáváme HDP tak,  že  sečteme hrubou přidanou hodnotu 

(včetně odpisů) a přičteme nepřímé daně  zmenšené o dotace. Hrubou přidanou 

hodnotu získáme, pokud od  hodnoty celkové produkce odečteme mezispotřebu 

(čili  meziprodukt). Hrubá přidaná hodnota se  může dále  členit na  jednotlivá odvět

ví  ekonomiky (průmysl, zemědělství, obchod, finanční služby apod.). V České 

re  publice největší přidanou hodnotu vykazuje zpracovatelský průmysl.

23

Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky

Tab. 1–2 Výrobní metoda HDP České republiky v roce 2015 (v mil. Kč, běžné ceny)

Produkce 10 634 506

Mezispotřeba 6  539  394

Hrubá přidaná hodnota 4  095  112

Daně z produktů 543 082

Dotace na  produkty (minus)  –83  579

Hrubý domácí produkt 4 554 615

Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů  (cit.  21. 5. 2017)

Důchodová metoda

V makroekonomii se  důchodová metoda vyjadřuje jako  součet důchodů z vlast

nictví výrobních faktorů: mezd (včetně ostatních nákladů na  práci), rent,  čistých 

úroků a zisku a nepřímých daní zmenšených o dotace.

V rámci národních účtů  se  u důchodové metody využívají odlišné pojmy – jde 

o náhrady zaměstnanců, které  zahrnují mzdy a platy a sociální příspěvky zaměst

navatelů. Dále  se  pak  používá kategorie hrubý provozní přebytek, která předsta-

vuje  důchod z  vlastnictví  kapitálu  (zjednodušeně  zisk).  Smíšený  důchod  pak 

vzniká v případě výrobní činnosti domácností a zahrnuje jak  odměnu za  práci, tak 

i v podstatě zisk.  Tyto  dvě  části  příjmů však  v realitě často nelze od  sebe  odlišit.

Tab. 1–3 Důchodová metoda HDP České republiky v roce 2015 (v mil. Kč, běžné ceny)

Náhrady zaměstnancům 1  815  395

 –  mzdy a platy 1  379  157

 –  sociální příspěvky zaměstnavatelů 436 238

Daně z výroby a z dovozu  566  295

Dotace (minus) –133 722

Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod 2 306 647

Hrubý domácí produkt 4 554 615

Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů  (cit.  21. 5. 2017)

Nominální a reálný HDP

HDP je  vždy  vyjadřován v tržních cenách (kupních cenách), tedy  v cenách, které 

zahrnují i nepřímé daně  (DPH, spotřební daně). Pokud HDP vyjádříme vždy  pro 

daný rok  v kupních cenách toho  stejného roku, hovoříme o tzv. nominálním

HDP neboli o HDP v běžných cenách (HDP

b.c.

).

24

MAKROEKONOMIE

5 000 000

4 000 000

3 000 000

2 000 000

1 000 000

mil. Kč

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Nominální HDP Reálný HDP (ceny roku 2010)

Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů  (cit.  21. 5. 2017)

Obr. 1–1 Nominální a reálný HDP České republiky

Sledujeme-li vývoj nominálního HDP v čase, není  zřejmé, zda daná změna je 

způsobena změnou fyzického objemu produktu nebo  změnou cen,  anebo částeč

nou změnou fyzického objemu produktu a částečnou změnou cen.

Pokud eliminujeme změnu cen,  získáváme reálný HDP, který je  vyjadřován 

v tzv. stálých cenách určitého základního roku  (HDP

s.c.

).  Základním rokem může 

být  v podstatě kterýkoliv rok,  v současnosti ČSÚ  používá rok  2010. Pokud sledu-

jeme  vývoj reálného HDP v čase, víme, že  je  způsoben pouze změnou fyzického 

objemu finálních statků a služeb.

Vydělíme-li nominální HDP reálným HDP, získáváme tzv.  deflátor HDP, což 

je  jeden z cenových indexů, který lze  využít pro  zachycení vývoje cenové hladiny 

v dané zemi (viz dále).

Domácí produkt a národní důchod

Vedle hrubého domácího produktu existuje ještě  ukazatel hrubý národní důchod 

(HND), který zohledňuje saldo prvotních důchodů mezi  rezidenty a nerezidenty. 

Saldo prvotních důchodů zahrnuje zejména salda mezd a platů a důchodů z vlast

nictví (dividendy, úroky apod.) mezi  rezidenty a nerezidenty. Je  zcela běžné, že 

rezidenti jedné země pracují v jiné zemi, a také, že  firmy se zahraničním vlastní

kem produkují v jiné zemi. HND zachycuje důchody rezidentů dané země.

HND získáme z HDP tak,  že  přičteme důchody rezidentů ze  zahraničí a ode

čteme důchody nerezidentů dosažené v dané zemi neboli tzv.  saldo prvotních 

důchodů, které je zachyceno v platební bilanci země.

25

Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky

Z tabulky 1–4  je  zřejmé, že  Česká republika dlouhodobě vykazuje nižší  hod

notu  HND, než  je  hodnota HDP. Česká republika tedy  vykazuje záporné saldo 

prvotních důchodů, které je způsobeno zejména odlivem zisků zahraničních fi

rem produkujících v České republice v podobě dividend do mateřských zemí.

Tab. 1–4 HDP a HND České republiky (v mil. Kč, běžné ceny)

2010 2011 2012 2013 2014 2015

HDP 3  953  6514 033 755 4  059  9124  098  1284  313  7894 554 615

Saldo 

prvotních

důchodů

–297 393 –305 473 –251 570 –244 607 –291 511 –299 368

HND 3 656 258 3 728 282 3 808 342 3 853 521 4 022 278 4 255 247

Spotřeba 

fixního 

kapitálu

849  717 863  985 879  573 906  134 938  874 981  277

ČDP 3  103  9343  169  7703  180  3393  191  9943  374  9153 573 338

ČND 2 806 541 2  864  2972  928  7692  947  3873 083 404 3  273  970

Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů  (cit.  21. 5. 2017)

Tabulka 1–4  vedle HDP a HND zachycuje také  ukazatele čistý  domácí pro

dukt  a čistý národní důchod. Oba  tyto  ukazatele jsou  získány z hrubých verzí 

těchto veličin po odečtení spotřeby fixního kapitálů (odpisů).

Vedle srovnání tempa růstu reálného HDP se  při  mezinárodním srovnání vy

užívá také  HDP na  obyvatele, který je  měřítkem ekonomické úrovně země. Jeli-

kož  jednotlivé země používají různé měny, je  třeba při  mezinárodním srovnání 

přepočítat HDP zemí  na  jednu společnou měnu. Pro  tento  přepočet se  velmi často 

využívá parita kupních sil  (PPP), která eliminuje odlišnosti v cenových hladi-

nách. Podrobněji se  touto problematikou budeme zabývat v kapitole věnované 

měnovým kurzům. Zde  pouze upozorníme na  fakt,  že  PPP znamená, že  jsou  kup

ní  síly  vyrovnané, tj.  že  si  za  danou částku lze  při  přepočtu právě paritou koupit 

stejný koš  statků a služeb. V rámci Evropské unie  se  parita kupních sil  využívá na 

výpočet tzv.  parity kupních standardů (PPS), což  je  umělá měnová jednotka. Za 

jednu jednotku PPS  by  šlo  nakoupit stejné množství statků a služeb v různých 

zemích. Protože se  jednotlivé země liší  i počtem obyvatelstva, přepočítává se 

HDP v PPS na jednoho obyvatele.

Na  obr.  1–2  je  zachycen HDP na  jednoho obyvatele v PPS a to  tak,  že  průměr 

EU  je  vzat  jako  základ rovný 100.  Čísla v obrázku tedy  udávají, kolik činí  HDP 

v PPS na  obyvatele dané  země z průměru EU. Česká republika v roce 2016  dosa

hovala v tomto ukazateli 87 % průměru EU.

26

MAKROEKONOMIE

300

250

200

150

100

50

Bulharsko

Rumunsko

Chorvatsko

Lotyšsko

Řecko

Maďarsko

Polsko

Litkva

Estonsko

Slovensko

Portugalsko

Kypr

Slovinsko

Česká rep.

Malta

Španělsko

Itálie

EU_28

Francie

Spojené království

FinskoBelgie

Německo

Bulharsko

Dánsko

Nizozemí

Rakousko

Irsko

Lucembursko

47

57 58

64

68

68 69

75

7775 77 82

83

87

88 90

96

100

106

108109

119

124124

127 128128

177

264

Pramen: Eurostat (cit.  27. 5. 2017)

Obr. 1–2 Hrubý domácí produkt na obyvatele v EU v PPS (EU 28 = 100)

Potenciální produkt

Potenciální produkt představuje takovou úroveň produktu, při  kterém jsou  plně 

využity výrobní faktory. Potenciální produkt, jinými slovy, představuje dlou  ho

do bě  udržitelnou výši  produktu. Krátkodobě se  skutečný produkt může nachá

zet  pod  potenciálním produktem, pokud ekonomika plně  nevyužívá své  výrobní 

zdroje, ale  dočasně se  skutečný produkt může nacházet i nad úrovní potenciál

ního  produktu, kdy  ekonomika „přetěžuje“ své  výrobní faktory, což  zpravidla 

vede  k zesílení inflačních tlaků. Je  třeba si  však  uvědomit, že  plné  využití vý

robních faktorů nutně neznamená, že  všechna disponibilní pracovní síla  bude 

zaměstnána, neboť i při  potenciálním produktu bude existovat tzv.  přirozená 

míra  nezaměstnanosti.

8

 Obdobně tomu tak  bude i v případě kapitálu, spíše se 

v souvislosti s potenciálním produktem hovoří o optimálním využití kapitálu. 

Růst  potenciálního produktu je  pak  v ekonomické teorii označován jako ekono

mický růst.

Výši  potenciálního produktu lze  zjistit několika metodami.

9

 Nejčastější meto

dou  je  využití produkční funkce, obvykle Cobbovy-Douglasovy funkce, kterou 

lze pro potenciální produkt zapsat následovně:

Y

t

*

= A

t

L

t

α

K

t

1– α

, (1.2)

8

Přirozenou mírou nezaměstnanosti se  budeme podrobněji zabývat v kapitole věnované trhu  práce.

9   

Detailnější popis některých metod, včetně vysvětlení na  příkladu České republiky, lze  nalézt v publi

kaci  Lang, Mareš (2015).

27

Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky

kde Y

t

*

  je  potenciální  produkt, A

t

  je  souhrnná produktivita výrobních faktorů 

(SPVF), L

t

 je  práce, K

t

je  kapitál a α a (1 – α) jsou  elasticity produktu vzhledem 

k práci, resp. kapitálu.

Platí  přitom, že  v případě konstantních výnosů z rozsahu se součet těchto elas

ticit  rovná jedné.

10

 V případě výrobního faktoru práce se  bere  v úvahu počet lidí 

v aktivním věku, míra  participace a také množství odpracovaných hodin. U ka  pi

tálu  jde  o jeho průměrné (optimální) využití v ekonomice a produktivita výrobních 

faktorů se  dopočítává jako  zbytková veličina.

11

 Podrobněji se  touto problemati

kou  budeme zabývat v kapitole věnované ekonomickému růstu, v části věnované 

růstovému účetnictví.

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

SPVF Kapitál Práce Potenciální HDP

–1,0

0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

Pramen: MFČR, Makroekonomická prognóza, duben 2017

Poznámka: HPH – meziročně v %,  SPVF, kapitál a práce – v procentních bodech

Obr. 1–3 Potenciální hrubá přidaná hodnota České republiky a její zdroje

Mezi další  metody zjišťování potenciálního produktu patří  využití lineárního 

trendu, který vychází ze  skutečných údajů o vývoji základních výrobních faktorů 

v ekonomice. Pro  zjišťování potenciálního produktu jsou  také  využívané víceroz

měrné ekonometrické metody.

10

Viz  kapitolu Hospodářský růst.

11

V ekonomické teorii se  jako  základní výrobní faktory uvádí práce, půda (případně přírodní zdroje) 

a kapitál. V rámci zjišťování potenciálního produktu se  půda, resp. přírodní zdroje, samostatně do 

analýzy nezahrnují. 

28

MAKROEKONOMIE

Na  obr.  1–3  je  místo potenciálního produktu zachycen vývoj potenciální hrubé 

přidané hodnoty (HPH), u které je  eliminován vliv  daní  z produktů a dotací na 

produkt, v případě České republiky. Meziroční změny potenciálního produktu 

(HPH) jsou  způsobeny souhrnnou produktivitou výrobních faktorů (SPVF), kapi-

tálem a prací. V České republice, podobně jako  ve  většině vyspělých států, je  růst 

potenciálního produktu – ekonomický růst – tažen zejména souhrnnou produkti

vitou výrobních faktorů.

Ekonomické fluktuace

Skutečný produkt (hrubý domácí produkt) se  může od  potenciálního produktu 

odchylovat oběma směry. Ekonomické fluktuace v ekonomické teorii znamenají 

mimo jiné  odchylování skutečného produktu od  potenciálního produktu. Ekono-

mické fluktuace lze  v této souvislosti vyjádřit pomocí tzv.  mezery produktu. Běž-

ně  se však ekonomické fluktuace zachycují i kolísáním skutečného reálného pro

duktu, tudíž ne jeho odchylkou od potenciálního produktu.

Mezera produktu

Mezera produktu (produkční mezera) vyjadřuje, jak  se  skutečný produkt odchy

luje  od  potenciálního produktu. Kladná mezera produktu znamená, že  se skuteč

ný  produkt nachází nad  potenciálním produktem, záporná mezera produktu, že  se 

skutečný produkt nachází pod potenciálním produktem.

0,0

–1,0

–2,0

–3,0

–4,0

–5,0

1,0

2,0

3,0

4,0

v % potenciálního produktu

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Pramen: MFČR, Makroekonomická prognóza, duben 2017

Obr. 1–4 Mezera produktu České republiky

29

Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky

Výše potenciálního produktu, respektive odchylky skutečného produktu od  po

tenciálního produktu (mezera produktu), má  význam pro  nastavení měnové a fiskál

ní  politiky. Záporná mezera produktu naznačuje potřebu expanzivní politiky vlády 

či  centrální banky. Kladná mezera produktu je  často  spojena se zesilujícími inflační

mi tlaky,

12

 a proto je třeba uvažovat spíše o tlumící měnové či fiskální politice.

Propojenost ekonomik

Běžně se  ekonomické fluktuace vyjadřují vývojem skutečného reálného HDP. Vět-

šinou se  využívají čtvrtletní data,  která  mohou být  meziroční (porovnává se  údaj  za 

dané  čtvrtletí s údajem za  stejné čtvrtletí předcházejícího roku) nebo  mezičtvrtletní 

(porovnává se  údaj  za  dané  čtvrtletí s údajem předcházejí cího  čtvrtletí). Pokud ales-

poň  dvě  čtvrtletí za  sebou reálný HDP klesá, označuje se  tento stav  jako recese.

2,0

0,0

–2,0

–4,0

–6,0

–8,0

4,0

6,0

8,0

%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Francie NěmeckoČeská rep. Spojené království Spojené státy

Pramen: OECD, statistická databáze (cit.  21. 5. 2017)

Obr. 1–5 Vývoj reálného HDP ve vybraných státech (meziroční změny v procentech, sezónně očištěno)

V dnešním globalizovaném světě je  však  vývoj v dané zemi  propojen s vývo

jem  v ostatních státech. Na  obr.  1–5  je zachycen vývoj reálného HDP v pěti stá

tech  od  roku  2000. Na  obrázku je  patrná recese v letech 2008–2009, která měla 

své  kořeny ve  Spojených státech. Je  zřejmé, že  z důvodu propojenosti – přes 

mezinárodní obchod a přes mezinárodní toky  kapitálu – se  recese ze  Spojených 

států  rozšířila i do  dalších zemí, Českou republiku nevyjímaje. Zejména v přípa-

dě,  že  prvotní impuls vzniká v ekonomicky světově významné zemi, dochází 

k přelivům do  dalších zemí. Z obr. 1–5  je  však  také  patrné, že  ekonomický vývoj 

každé země je ovlivněn i čistě domácími faktory.

12

Záleží, zda  je  kladná mezera produktu způsobena poptávkovým či  nabídkovým pozitivním šokem.

30

MAKROEKONOMIE

1.3 Cenová hladina

Cenová hladina, respektive všeobecná cenová hladina, se  může v ekonomice 

zvyšovat, snižovat či  může zůstat neměnná. Inflace znamená růst  všeobecné 

cenové hladiny, deflace znamená její  pokles. Situaci, kdy  se  snižuje inflace, 

resp. míra  inflace, označujeme jako desinflaci. Změnu cenové hladiny velmi 

často zachycujeme v procentech, tedy  v případě inflace jako  míru  inflace. Aby-

chom mohli míru  inflace zjistit, je třeba nejprve změřit cenovou hladinu v eko

nomice.

Cenová hladina se  měří  třemi základními cenovými indexy: indexem spotře

bitelských cen, indexem cen výrobců a deflátorem HDP.

12,0

6,0

4,0

2,0

–0,0

–2,0

–4,0

8,0

10,0

%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Průměrná míra inflace CPI Deflátor

Pramen: ČSÚ  (cit.  27. 5. 2017)

Obr. 1–6 Průměrná míra inflace a deflátor v České republice

Index spotřebitelských cen (CPI)

CPI  je  založen na  spotřebním koši  obsahujícím tzv.  reprezentanty – výrobky 

a služby, kterým je  přidělena určitá váha. Konkrétní složení spotřebního koše 

a váhy jsou  určeny na  základě výdajů průměrné domácnosti. Za  cenové reprezen

tanty jsou  vybrány takové výrobky a služby, které pokrývají celou oblast spotře-

by.  Váhy reprezentantů jsou  po  určitou dobu fixní, dílčí  revize vah  se  provádí 

31

Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky

v posledních letech jednou ročně. Spotřební koš  využívaný v České republice je 

zachycen v tabulce 1–1.

13

Formálně výpočet CPI vychází ze vzorce:

100*

*

00

00

∑

∑

=

qp

qp

p

p

CPI

t

t

, (1.3)

kde p

t

 je  cena výrobku nebo  služby ve  sledovaném (běžném) období, p

 je  cena 

výrobku nebo  služby v základním období, p

0*

q

 =  fixní  váha, spotřební koš  zalo

žený na vahách základního období.

Ze  vzorce je  tedy  patrné, že  se  dané  složení spotřebního koše  vždy  přepočítává 

na  nové  ceny. Vedle revizí výše  vah  cenových reprezentantů se samozřejmě pro

vádí  i úprava samotného složení spotřebního koše, a to  tak,  aby  co  možná nejvíce 

zachycoval aktuální situaci ve spotřebě domácností.

Tab. 1–5 Spotřební koš – CPI v České republice platný od roku 2017

Počet

reprezentantů

Stálé váhy

roku 2014 v ‰

Úhrn 690 1 000‚0

1.  Potraviny a nealkoholické nápoje 160 180‚6

2.  Alkoholické nápoje a tabák 23  93‚4

3.  Odívání a obuv 65  39‚2

4. Bydlení, voda, energie, paliva 41 251‚3

5.   Bytové vybavení, zařízení 

domácností, opravy 80 57‚8

6. Zdraví 18 23‚0

7. Doprava 83  100‚9

8.  Pošty a telekomunikace 6 30‚7

9.  Rekreace a kultura 109  89‚6

10.  Vzdělávání 12 6‚2

11.  Stravování a ubytování  42 58‚1

12.  Ostatní zboží a služby 51  69‚2

Pramen: ČSÚ

13

Pro  srovnání vývoje cenové hladiny v rámci Evropské unie  se  vychází z harmonizovaného indexu 

spotřebitelských cen  (HICP), kterým se