

Elektronická kniha:
Makroekonomie
Autor:
Jindřich Soukup; Tomáš Pavelka; Vít Pošta; Pavel Neset
Nakladatelství: | » Management Press |
Dostupné formáty ke stažení: | |
Upozornění: | většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2018 |
Počet stran: | 535 |
Rozměr: | 25 cm |
Úprava: | ilustrace |
Vydání: | 3. aktualizované a doplněné vydání |
Skupina třídění: |
Ekonomie Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
ISBN: | 978-80-726-1537-7 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Učebnice makroekonomie předních českých pedagogů Vysoké školy ekonomické v Praze přináší systematický výklad teorií, které vysvětlují příčiny i důsledky takových makroekonomických procesů, jakými jsou například vývoj měnových kurzů, úrokových sazeb, růst, pokles cen či změny výše daní, což jsou prvky, které výrazně ovlivňují jak fungování každé firmy, tak i život všech lidí. Jejím základním cílem je poskytnout čtenářům nestranný přehled standardních témat moderní makroekonomie, včetně jejích aktuálních vývojových trendů. Autoři se snaží nejen nastínit často odlišné přístupy různých teoretických škol k řešení makroekonomických problémů, ale také využití moderních makroekonomických konceptů při realizaci praktické hospodářské politiky. České hospodářství je silně propojené s ostatními, zejména evropskými ekonomikami, proto je výklad koncipován tak, aby odpovídal podmínkám takto výrazně otevřených ekonomik. Učebnice je určena především studentům středně pokročilých kurzů makroekonomie na vysokých školách, ale i všem zájemcům o národohospodářskou problematiku.
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Ekonomie, obchod, finance
Naučná literatura > Ekonomie, obchod, finance > Makroekonomie
Naučná literatura > Třídění dle formy > Učebnice > Učebnice vysokých škol
Katalog vybraných autorů > N > Neset - Pavel Neset
Katalog vybraných autorů > P > Pošta - Vít Pošta
Katalog vybraných autorů > S > Soukup - Jindřich Soukup
Katalog vybraných autorů > P > Pavelka - Tomáš Pavelka
Katalog nakladatelství > M > Management Press

Pavelka, Tomáš; Dobrylovský, Jiří; Pošta, Vít; Neset, Pavel; Soukup, Jindřich
Cena: 577 Kč

Džupa, Valér; Pavelka, Tomáš; Taller, Stanislav
Cena: 800 Kč

Chmelová, Jana; Džupa, Valér; Pavelka, Tomáš; Báča, Václav; Vavrečka, Jan
Cena: 350 Kč

Kindl, Jiří; Pavelka, Tomáš; Hubková, Pavlína
Cena: 1 307 Kč
Makroekonomie
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na
www.managementpress.cz
www.albatrosmedia.cz
Mgr. Pavel Neset, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.,
doc. Ing. Vít Pošta, Ph.D., prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc.
Makroekonomie – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2018
Všechna práva vyhrazena.
Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována
bez písemného souhlasu majitelů práv.
MANAGEMENT PRESS
ekonomie
MAKRO
MANAGEMENT PRESS, PRAHA 2018
Jindřich Soukup, Vít Pošta, Pavel Neset, Tomáš Pavelka
3.aktualizované a doplněné vydání
ekonomie
MAKRO
Jindřich Soukup a kol. MAKROEKONOMIE Autoři kapitol Mgr. Pavel Neset, Ph.D. – kapitoly 10, 11, 12, 13, 15 (bod 15.3) doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D. – kapitoly 1, 2, 3, 4 doc. Ing. Vít Pošta, Ph.D. – kapitoly 5, 6, 7, 8, 15 (bod 15.1) prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. – kapitoly 9, 14, 15 (bod 15.2), Makroekonomická data Vedoucí autorského kolektivu: prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. Lektorovali: Ing. Helena Horská, Ph.D. – Raiffeisenbank, a. s. doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc. – ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s., Mladá Boleslav Obálku navrhl: Petr Foltera Redigovala: Irena Ajjanová Odborná redaktorka: Jarmila Frejtichová Sazbu zhotovilo Grafické a DTP studio Albatros Media, Petra Grulichová Copyright © Jindřich Soukup, Pavel Neset, Tomáš Pavelka, Vít Pošta, 2007, 2010, 2018 Vydalo nakladatelství Management Press roku 2018 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 24 236. © Albatros Media a. s., 2018. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace ne-
smí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakým
koli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.
Objednávky knih:
www.managementpress.cz
www.albatrosmedia.cz
eshop@albatrosmedia.cz
bezplatná linka: 800 555 513
Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou
doporučenou spotřebitelskou cenu.
ISBN tištěné verze 978-80-7261-537-7
ISBN e-knihy 978-80-7261-549-0
V nakladatelství Management Press vydání 3. aktualizované a doplněné Stručný obsah 1. Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky 19 I. Makroekonomická rovnováha otevřené ekonomiky 47 2. Spotřeba 50
3. Investice 74
4. Model produkt – výdaje: určení rovnovážné produkce 94 5. Trh peněz 117 6. Teorie měnového kurzu 149 7. Vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky v krátkém období:
model IS-LM-BP 187 8. Monetární a fiskální politika v otevřené ekonomice 216 II. Trh práce a inflace 237 9. Trh práce a nezaměstnanost 239 10. Inflace a nezaměstnanost 276 11. Agregátní poptávka 321 12. Agregátní nabídka v krátkém období 352 13. Agregátní nabídka v dlouhém období.
Rovnováha v modelu AD-AS 373 III. Hospodářský růst. Vybrané otázky hospodářské politiky 405 14. Hospodářský růst 408 15. Vybrané otázky hospodářské politiky 456 16. Makroekonomický vývoj České republiky v datech 500 Obsah Předmluva k 3. aktualizovanému vydání 13 Pro učitele a studenty 15 Seznam použitých zkratek 17 1. Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky 19
1.1 Makroekonomie 19
1.2 Hrubý domácí produkt 21
1.3 Cenová hladina 30
1.4 Trh práce 34
1.5 Vztahy domácí ekonomiky se zahraničím 39 Shrnutí 43 I. Makroekonomická rovnováha otevřené ekonomiky 47
2. Spotřeba 50
2.1 Keynesova teorie spotřeby 51
2.2 Model mezičasové volby 57
2.3 Teorie životního cyklu 64
2.4 Teorie permanentního důchodu 68
2.5 Doplnění Keynesovy spotřební funkce 70
Shrnutí 71
3. Investice 74
3.1 Optimální množství kapitálu 77
3.2 Poptávka po investicích 82
3.3 Investice a akciový trh 86
3.4 Investice do zásob 89
Shrnutí 92
4. Model produkt – výdaje: určení rovnovážné produkce 94
4.1 Dvousektorová ekonomika 94
4.2 Třísektorová ekonomika 104
4.3 Čtyřsektorová ekonomika 109
Shrnutí 115
5. Trh peněz 117
5.1 Definice a funkce peněz 118
5.2 Poptávka po penězích 122
5.2.1 Kvantitativní teorie peněz 122
5.2.2 Keynesova poptávka po penězích 126
5.2.3 Friedmanova poptávka po penězích 132
5.3 Nabídka peněz 136
5.3.1 Jednoduchý depozitní multiplikátor a nabídka peněz 136
5.3.2 Rozvinutý peněžní multiplikátor a nabídka peněz 142
Shrnutí 146
6. Teorie měnového kurzu 149
6.1 Měnový kurz a trh zahraničních měn 150
6.2 Režimy měnových kurzů 155
6.3 Teorie parity úrokových měr 158
6.3.1 Nekrytá parita úrokových měr 158
6.3.2 Krytá parita úrokových měr 165
6.4 Teorie parity kupní síly 167
6.4.1 Absolutní verze parity kupní síly 168
6.4.2 Relativní verze parity kupní síly 169
6.5 Mezinárodní Fisherův efekt: syntéza parity úrokových měr
a parity kupní síly 175
6.6 Model přestřelování měnového kurzu 178
6.7 Marshallova-Lernerova podmínka 182
Shrnutí 184
7. Vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky v krátkém období:
model IS-LM-BP 187
7.1 Rovnováha na trhu statků a služeb: křivka IS 188
7.2 Rovnováha na trhu peněz: křivka LM 198
7.3 Rovnováha platební bilance: křivka BP 204
7.4 Současná vnitřní a vnější rovnováha v modelu IS-LM-BP 212
Shrnutí 214
8. Monetární a fiskální politika v otevřené ekonomice 216
8.1 Mundellův-Flemingův model 218
8.1.1 Monetární a fiskální politika v režimu fixního
měnového kurzu 218
8.1.2 Monetární a fiskální politika v režimu flexibilního
měnového kurzu 221
8.2 Monetární a fiskální politika v podmínkách dokonalé
kapitálové imobility 224 8.3 Monetární a fiskální politika v podmínkách nedokonalé kapitálové
mobility 229
Shrnutí 234
II. Trh práce a inflace 237
9. Trh práce a nezaměstnanost 239
9.1 Klasický model trhu práce 239 9.2 Přirozená míra nezaměstnanosti 249 9.3 Keynesiánský pohled na trh práce 256 9.4 Pohled monetarismu a nové klasické ekonomie na trh práce 265
Shrnutí 273
10. Inflace a nezaměstnost 276
10.1 Cenový index a jeho konstrukce 277 10.2 Míra inflace, typy cenových indexů a jejich vypovídací
schopnost 279 10.3 Míra inflace – nominální a reálné veličiny,
inflační očekávání 283
10.4 Náklady inflace 288
10.5 Inflace a nezaměstnanost: Phillipsova křivka 294
10.5.1 Původní mzdová Phillipsova křivka 295
10.5.2 Cenová (modifikovaná) Phillipsova křivka 298
10.5.3 Rozšířená Phillipsova křivka a inflační očekávání 303 10.6 Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a produkční mezerou:
Okunův zákon 312
Shrnutí 315
11. Agregátní poptávka 321
11.1 Taylorovo pravidlo (pravidlo úrokových sazeb) 322 11.2 Reakční funkce. Pravidlo měnové politiky – křivka MP 329
11.2.1 Pravidlo měnové politiky: vztah mezi mírou inflace
a reálnými úrokovými sazbami 331
11.2.2 Pravidlo měnové politiky: vztah mezi reálnou úrokovou
sazbou a produkční mezerou 334
11.3 Odvození křivky agregátní poptávky 340 11.4 Agregátní poptávka a míra inflace 343 11.5 Změny agregátní poptávky 346
Shrnutí 349
12. Agregátní nabídka v krátkém období 352
12.1 Příčiny pomalého přizpůsobení cen (nepružnosti cen) 355 12.2 Agregátní nabídka v krátkém období 362
Shrnutí 370
13. Agregátní nabídka v dlouhém období.
Rovnováha v modelu AD-AS 373
13.1 Makroekonomická rovnováha 373
13.2 Agregátní nabídka v dlouhém období 377 13.3 Změny agregátní poptávky a makroekonomická rovnováha 378 13.4 Změny agregátní nabídky a makroekonomická rovnováha 383 13.5 Metody léčení inflace 387
13.5.1 Reakce na poptávkovou inflaci 388
13.5.2 Reakce na nabídkovou inflaci 393
Shrnutí 400
III. Hospodářský růst. Vybrané otázky hospodářské politiky 405
14. Hospodářský růst 408
14.1 Ekonomická síla a ekonomická úroveň 409 14.2 Hospodářský růst 410 14.3 Faktory ekonomického růstu 413 14.4 Růstové účetnictví 416 14.5 Ekonomická úroveň a vybavenost práce kapitálem 423 14.6 Solowův model hospodářského růstu 426 14.7 Problém konvergence ekonomické úrovně různých zemí 441 14.8 Endogenní teorie růstu 448
Shrnutí 452
15. Vybrané otázky hospodářské politiky 456
15.1 Vztahy mezi reálnou ekonomikou a finančními trhy. Finanční
akcelerátor 457
15.1.1 Model úvěrových cyklů 457
15.1.2 Rozšíření modelu úvěrových cyklů.
Finanční akcelerátor 461
15.1.3 Bilance českých domácností a nefinančních firem 464 15.2 Veřejný dluh: dlouhodobé efekty fiskální politiky 472
15.2.1 Veřejné výdaje a způsoby jejich financování 472
15.2.2 Veřejný dluh a národní úspory: standardní pohled 475
15.2.3 Veřejný dluh a národní úspory:
Barrova-Ricardova hypotéza ekvivalence 478
15.2.4 Do jaké výše se může veřejný sektor zadlužit? 479
15.3 Euro a eurozóna 483
15.3.1 Stručná historie eura 483
15.3.2 Česká republika, euro a eurozóna 493
Shrnutí 498
16. Dodatek: Makroekonomický vývoj České republiky v datech 500
16.1 Makroekonomický vývoj České republiky
v letech 1970–1979 500
16.2 Makroekonomický vývoj České republiky
v letech 1980–1992 502
16.3 Makroekonomický vývoj vybraných zemí
v letech 1993–2003 504
16.4 Makroekonomický vývoj vybraných zemí
v letech 2004–2016 508
16.5 Makroekonomická data vybraných zemí
v letech 2004–2015 512 Výsledky příkladů 519 Makroekonomie a Internet 522 Rejstřík 523 Vybraná literatura 529 O autorech 535 Předmluva k 3. aktualizovanému vydání Vývoj měnových kurzů, úrokových sazeb, růst nebo pokles cen či změny výše daní jsou fenomény, které výrazně ovlivňují život každého jedince i firmy. Zmíně- né jevy jsou součástí zkoumání specifické disciplíny společenských věd, makro
ekonomie.
Kniha, kterou začínáte číst, přináší systematický výklad teorií, které vysvětlu
jí – na současné úrovni poznání – příčiny i důsledky řady makroekonomických
procesů, včetně těch, které jsme zmínili v úvodní větě.
Učebnice je určena především studentům středně pokročilých kurzů makro
ekonomie na vysokých školách. Autoři se však snažili připravit její text tak, aby
jej bylo možné číst naprosto nezávisle na dalších publikacích. Autoři věří, že
právě tato zvolená koncepce umožní, aby kniha přinesla užitek i dalším zájem
cům o národohospodářské otázky.
Existuje velké množství učebnic makroekonomie. Každá nová publikace má
však přinášet svému čtenáři alespoň částečně nový, specifický pohled na zkou
manou problematiku. Autoři učebnice Makroekonomie zvolili určité hlavní zása-
dy, na nichž text vznikal.
České hospodářství je silně propojené s ostatními, zejména evropskými eko-
nomikami. Výklad v učebnici je proto téměř výlučně koncipován tak, aby odpovídal podmínkám takto výrazně otevřených ekonomik.
Základním cílem učebnice je poskytnout čtenářům nestranný přehled stan
dardních témat moderní makroekonomie, včetně aktuálních vývojových trendů této disciplíny. To se odráží ve snaze poskytnout vyvážený výklad často odlišných přístupů různých teoretických škol k řešení makroekonomických problémů.
Nestačí však jen teorii vykládat. Autoři jsou přesvědčeni, že je též naprosto
nezbytné ukázat, jak se moderní makroekonomie používá při realizaci praktické hospodářské politiky. Představu o užití makroekonomie při formování hospodářské politiky si čtenář udělá na základě statistických dat a jejich interpretace vládními institucemi. K tomuto účelu je v učebnici využita např. Makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR, Zpráva o inflaci České národní banky a řada dalších publikací. Autoři se přitom snažili vyhnout spekulativním příkladům, kte- ré jsou vymyšlené u „zeleného stolu“ a nemají obvykle s realitou skutečného výzkumu či hospodářské praxe nic společného.
Učebnice Makroekonomie tvoří společně s publikací Mikroekonomie autorů
B. Hořejší, J. Soukupové, L. Macákové a J. Soukupa dvojici, která nabízí ucelený pohled na moderní ekonomickou teorii.
MAKROEKONOMIE
Předpokládáme, že budeme učebnici dále zdokonalovat a aktualizovat,
s ohledem na další rozvoj makroekonomické teorie a na vývoj českého i svě
tového hospodářství. Proto uvítáme všechny věcné připomínky a určitě je použijeme pro další vydání. Náměty a připomínky lze zaslat na emailovou adresu soukup@vse.cz.
Autoři
Praha, červen 2017
15
Pro učitele a studenty
Rozdíly proti předcházejícím vydáním učebnice
Učebnice je oproti předcházejícím dvěma svým vydáním výrazně změněna.
Úpravy spočívají v následujících poměrně velkých modifikacích:
• Úvodní text věnovaný předmětu a metodologii makroekonomie byl mini
malizován.
• Ukazatele výkonnosti ekonomiky byly upraveny tak, aby odrážely aktuál
ně užívané statistické metodiky. • V rámci výkladu trhu peněz byly ponechány pouze teoretické koncepce
poptávky po penězích, které mají přímou vazbu na výklad v dalších kapi
tolách učebnice.
• Výklad měnových kurzů byl přesunut hned za problematiku trhu peněz,
aby byla zdůrazněna úzká provázanost obou témat. V kapitole byl rozšířen
výklad Marshallovy-Lernerovy podmínky, aby byla lépe vysvětlena prová
zanost měnových kurzů s exportem a importem. • V modelu IS-LM-BP byl výrazně omezen algebraický výklad. • Při výkladu trhu práce byla nově věnována pozornost Beveridgově křivce. • Výklad inflace a nezaměstnanosti je nově propojen do jediné kapitoly Inflace
a nezaměstnanost. Mizí tak oddělený výklad obou problémů, což napomůže,
jak autoři věří, lepšímu pochopení, jak jsou oba uvedené procesy spjaté. • Výklad agregátní poptávky je důsledněji propojen s Taylorovým pravi
dlem a pravidlem měnové politiky. To dovoluje zdůraznit vazbu mezi mo
delem AD-AS a působením centrálních bank vyspělých zemí (vyjádřený
tzv. cílováním inflace).
• Při výkladu modelu AD-AS byla posílena aplikační část kapitoly: text je
zde nyní více zaměřen na vysvětlení metod léčení inflace a jejich důsledků. • Byl zúžen výklad teorií hospodářského růstu. Byl vypuštěn Harrodův
a Domarův model. Současně je struktura výkladu změněna a zkrácena do
jediné kapitoly. • Nově byla přidána kapitola Vybrané otázky hospodářské politiky, která
reaguje na vybrané problémy, jejichž naléhavost zdůraznila světová rece-
se roku 2008. Výklad v kapitole se týká vztahu finančního sektoru a tzv.
reálné ekonomiky, otázek spojených s výší veřejných dluhů a problema-
tiky eura.
16
MAKROEKONOMIE
Učebnice obsahuje řadu nástrojů, které mají čtenářům usnadnit jistě nelehké
studium makroekonomie.
Pedagogické nástroje
S cílem usnadnit čtenáři studium makroekonomie je výklad v učebnici doplněn
řadou pedagogických nástrojů. Každá vědecká disciplína má svůj specifický ja
zyk a jeho znalost je významnou součástí každého kurzu. Pro usnadnění jeho
studia je na konci jednotlivých kapitol vždy zařazen seznam důležitých pojmů.
Aby si čtenář mohl ověřit, jak porozuměl výkladu, je na konci každé kapitoly
zařazeno shrnutí, kontrolní otázky a u většiny kapitol i příklady. Výsledky příkla-
dů jsou zařazeny na konci učebnice.
Makroekonomická data
Novinkou v učebnici je časová řada makroekonomických dat České republiky.
Údaje zahrnují dvě období. První časový úsek pokrývá léta 1969–1992. Připo-
meňme, že od 1. 1. 1969 bylo tehdejší Československo federací České a Sloven
ské republiky; publikovaná data se týkají pouze České republiky. Druhý časový
úsek se týká let 1993–2016, kdy již byla Česká republika samostatným státem.
Třetí skupina dat charakterizuje mezinárodní postavení České republiky v letech
2004–2015. Je naprosto nezbytné zdůraznit, že většina časových řad do roku
1990, které jsou v učebnici publikovány, je výsledkem práce statistiků Vysoké školy ekonomické v Praze a je veřejně dostupná na webu katedry ekonomické statistiky VŠE (http://kest.vse.cz). Zároveň je vhodné poděkovat prof. Stanislavě Hronové za formální kontrolu publikovaných dat. Za případné nepřesnosti či chyby v datech jsou však výlučně odpovědní autoři této učebnice. Makroekonomie a Internet Makroekonomie se rychle rozvíjí; stejně tak dynamicky procházejí změnami hospodářství jednotlivých zemí. Jednou vytištěný text však již měnit nelze, a tak nevyhnutelně údaje obsažené v knihách postupně zastarávají. Výborným nástro- jem, který dovoluje toto omezení tištěných publikací překonávat, je Internet. Pro- to je na konci knihy zařazena pasáž označená Makroekonomie a Internet. Lze v ní nalézt adresy orgánů veřejné správy, statistických úřadů vybraných zemí a důležitých mezinárodních institucí, které produkují klíčová data a analýzy věnované vývoji českého anebo světového hospodářství. Čtenář tak má možnost pracovat se stále aktuálními údaji a průběžně je konfrontovat s makroekonomickou teorií, kterou obsahuje učebnice. Seznam použitých zkratek A výdajový multiplikátor δ míra opotřebení, míra rizika η rozvinutý peněžní multiplikátor π míra inflace (skutečná) π
e
míra inflace (očekávaná)
Π zisk ν akcelerátor b citlivost autonomní spotřeby
na úrokovou míru
c mezní sklon ke spotřebě e výkonnost pracovníků g tempo růstu potenciálního pro
duktu
h citlivost poptávky po penězích
na změny reálného důchodu
i nominální úroková míra
investice na 1 pracovníka
k Cambridgeský koeficient
kapitálová intenzita
citlivost poptávky po penězích
na nominální úrokovou míru
m mezní sklon k dovozu n míra růstu obyvatelstva n míra nalezení práce q Tobinovo q r reálná úroková míra
míra povinných minimálních
rezerv
s mezní sklon k úsporám t daňová sazba u míra nezaměstnanosti u
*
přirozená míra nezaměstnanosti
v kapitálový koeficient w mzdová sazba y produkt na 1 pracovníka
z míra ztráty pracovních míst
A plánované autonomní výdaje
AD agregátní poptávka
APC průměrný sklon ke spotřebě
APS průměrný sklon k úsporám
C spotřeba, oběživo
Ca autonomní spotřeba
CPI index spotřebitelských cen
D běžné vklady
DPH daň z přidané hodnoty
E nominální měnový kurs
počet zaměstnaných
rovnováha
F termínový měnový kurs
G vládní nákupy zboží a služeb
GBS hrubé úspory firem
H volný čas
HDP hrubý domácí produkt
HNP hrubý národní důchod
I investiční výdaje
I
P
plánované investice
I
U
neplánované investice
IPD deflátor HDP
K kapitál
L počet zaměstnaných
(množství práce), poptávka po
reálných peněžních zůstatcích
LRAS dlouhodobá agregátní nabídka
M dovoz
M1, M2, M3 peněžní agregáty
Ma autonomní dovoz
MB měnová báze
MD poptávka po penězích
MP
K
mezní produkt kapitálu
MP
L
mezní produkt práce
18
MAKROEKONOMIE
MS nabídka peněz NFC čistý kapitálový tok NX čistý export NT čisté daně P cenová hladina PL produktivita práce PPI index cen výrobců PS osobní úspory, pracovní síla Q množství produkce R reálný měnový kurs, povinné
rezervy obchodních bank
S úspory Sa autonomní úspory
SRAS krátkodobá agregátní nabídka
Ta autonomní daně
TC celkové náklady
TR transferové platby, celkové příjmy
U počet nezaměstnaných
celkový užitek
V rychlost obratu peněz
W bohatství
X vývoz
Xa autonomní export
Y reálný HDP
Y
*
potenciální produkt
YD disponibilní důchod 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti
ekonomiky
1.1 Makroekonomie Tradičně se ekonomie člení na mikroekonomii a makroekonomii. Mikroekono- mie zkoumá rozhodování individuálních subjektů (jednotlivců či firem). Při vymezení druhé součásti ekonomické teorie, makroekonomie, použijeme definic tří nositelů Ceny Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, která je udělována každoročně od roku 1969.
Paul A. Samuelson (nositel Nobelovy ceny již z roku 1970) definoval makro-
ekonomii jako předmět, který „studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu země“.
1
Podle Josepha Stiglitze (Nobelovu cenu získal v roce 2001) „makro-
ekonomie představuje pohled na ekonomiku shora dolů, se zaměřením na její souhrnné charakteristiky“.
2
A podle Paula Krugmana (oceněného Nobelovou
cenou roku 2008) je „makroekonomie část ekonomie, která se zabývá celkovými výkyvy v ekonomice. Pokud studujete makroekonomii, zjistíte, jak ekonomové vysvětlují recese a jak mohou být vládní politiky použity k minimalizaci škod způsobených ekonomickými výkyvy“.
3
Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií vidí P. Krugman (a nejen on)
v tom, že „makroekonomie se zaměřuje na chování ekonomiky jako celku.“
4
Zdů
razňuje však přitom, že kombinované účinky chování velkého počtu jedinců mají často zcela odlišné důsledky od těch, které jedinci zamýšleli svým jednáním dosáhnout. Chování celku obvykle nelze odvodit prostým součtem efektů rozhod-
nutí jednotlivých subjektů.
Přes zmíněnou rozdílnost je zde již vhodné zároveň upozornit na to, že mikro
ekonomie a makroekonomie, jako dvě části ekonomické teorie, jsou navzájem
silně provázané. Je zřejmé, že makroekonomie vychází z mikroekonomických
základů a na druhou stranu chování jedinců i firem je významně ovlivněno
makro ekonomickým prostředím, v jehož rámci probíhá jejich rozhodování. 1
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda 1991, ISBN 80-205-0192-4, s. 76.
2
Stiglitz, J. E., Walsh, C. E.: Principles of Macroeconomics. New York, W. W. Norton 2006,
ISBN 0-393-92624-9, s. A4.
3
Krugman, P., Wells, R.: Macroeconomics. New York, Worth Publishers 2013, ISBN 978-1-4292-83434, s. 4.
4
Krugman, P., Wells, R.: Macroeconomics. New York, Worth Publishers 2013,
ISBN 978-1-4292-83434, s. 173.
20
MAKROEKONOMIE
Mezi klíčové oblasti, kterým makroekonomie věnuje svou pozornost, jsou:
• Produkce – tedy kolik se v dané zemi vyrobí zboží a služeb, jaký důchod
je s produkcí spojen, jak je tento důchod distribuován.
• Ceny – jak se měří celková cenová hladina, jaké dopady mají její změny na
ekonomické subjekty.
• Trh práce – kolik osob pracovalo či podnikalo v rámci ekonomiky během
urči tého období, jak vysoká byla celková úroveň jejich příjmů.
• Ekonomické vztahy se zahraničím – co určuje celkový rozsah obchodu
zbožím a službami a pohybu finančních aktiv mezi Českou republikou
a dalšími zeměmi.
• Hospodářská politika státu – jak mohou státní orgány ovlivnit zaměstna
nost či stabilitu a růst ekonomiky?
Pokud chceme hledat odpovědi nejen na výše uvedené otázky, musíme nejdří-
ve znát agregátní (souhrnné) veličiny, kterými měříme vývoj ekonomiky. Proto se
v dalším výkladu této kapitoly zaměříme na popis základních makroekonomic
kých ukazatelů. Tyto indikátory makroekonomického vývoje hospodářství si roz
dělíme do čtyř skupin. Půjde o ukazatele charakterizující:
• velikost produkce vyrobené v ekonomice
• pohyb cenové hladiny
• situaci na trhu práce
• vztah domácí ekonomiky k zahraničí
V dalších kapitolách pak tyto ukazatele propojíme a použijeme v makro
ekonomických modelech. Prostřednictvím modelů budeme zkoumat podmínky,
za nichž lze dosáhnout stability ekonomiky a jejího udržitelného růstu. V případě
stability jde např. o relativně nízkou a stálou míru inflace či míru nezaměstnanos
ti, v případě růstu o dlouhodobě dosažitelné zvyšování objemu vyráběného a pro
dávaného zboží a poskytovaných služeb. Zároveň budeme za pomoci makroeko
nomických modelů analyzovat účinky faktorů, které mohou pozitivně i negativně
působit na stabilitu či růst hospodářství.
5
K těmto faktorům patří mimo jiné vlivy
přicházející ze zahraničí nebo působení hospodářské politiky. Například díky
provázanosti evropských ekonomik růst německého, polského či slovenského
hospodářství pomáhá i růstu hospodářství České republiky. Stejně tak rozhodnutí
bankovní rady České národní banky či české vlády mohou ve svých důsledcích
pomoci, ale i případně i uškodit českému hospodářství.
5
Hospodářská politika nemusí být pouze stabilizační či prorůstová. Může jít např. o strukturální politiku,
která může podporovat rozvoj technologicky náročných odvětví, o podporu zapojení ekonomiky do
mezinárodních ekonomických vztahů (proexportní či proimportní politika) apod. V učebnici je však
rozhodující váha položena na problematiku makroekonomické stability a růstu.
21
Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky
1.2 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčovým ukazatelem zachycujícím výkonnost dané ekonomiky. HDP vyjadřuje tržní hodnotu veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané období.
Existují tři metody zjišťování HDP, a to výdajová, výrobní a důchodová me- toda.
6
Pro zjišťování výše HDP statistické úřady využívají tzv. systém národního
účetnictví, jehož cílem je poskytovat komplexní informace o vývoji ekonomiky.
Národní účty nezachycují pouze samotnou výrobu, ale také rozdělování důchodů,
jejich užití a akumulaci. Základní kostru tvoří soustava sektorových účtů, ve kterých jsou zachyceny veškeré materiální, důchodové, peněžní a ostatní toky mezi všemi ekonomickými subjekty uvnitř národní ekonomiky i ve vztahu k zahraničí, a zároveň i výsledky těchto toků.
7
V současnosti jsou národní účty v České repub
lice (a v ostatních členských zemích EU) sestavovány podle evropského standar- du ESA 2010. Výdajová metoda V učebnicích makroekonomie se velmi často pracuje se zjednodušeným pojetím výdajové metody, kdy dochází k součtu výdajů domácností na spotřebu (C), hrubých soukromých investic (I), vládních nákupů statků a služeb (G) a čistého exportu (NX), neboli využívá se vzorec:
HDP = C + I + G + NX (1.1)
Spotřební výdaje domácností jsou výdaje domácností na statky krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé spotřeby a na služby. Hrubé soukromé investice se člení na hrubé fixní investice, které jsou financovány podniky či domácnostmi, a na změnu stavu zásob. Vládní nákupy statků služeb mohou být běžnými výdaji či investičními výdaji. Čistý export pak představuje rozdíl mezi exportem a importem.
V rámci národních účtů je výdajová metoda HDP vykazována v mírně odlišném členění (viz tabulku 1–1). Výdajová metoda obsahuje tři základní složky: výdaje na konečnou spotřebu, tvorbu hrubého kapitálu a saldo zahraničního obchodu. Výdaje neziskových institucí, které poskytují výrobky a služby domácnostem, v makroekonomii běžně zahrnujeme pod výdaje domácností na spotřebu (C). Čisté pořízení cenností v makroekonomii často nebereme v úvahu a zahrnujeme ho obecně do fixních investic, jde např. o drahé kovy, drahé kameny, starožitnosti 6
Jako základní metodu zjišťování HDP lze považovat metodu výrobní.
7
Viz informace Českého statistického úřadu: https://www.czso.cz. Detailní vysvětlení národních účtů je
obsaženo např. v publikaci: Rojíček a kol. (2016). Makroekonomická analýza – teorie a praxe.
22
MAKROEKONOMIE
apod. A poslední odlišnost je v případě tvorby hrubého fixního kapitálu, která v ná
rodních účtech může být financována i výdajem vlády. V makroekonomii tedy využívané G zahrnuje jednak výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a jednak část tvorby hrubého fixního kapitálu.
Z tabulky 1–1 je patrné, že výdaje domácností na konečnou spotřebu tvoří
největší položku HDP České republiky. Českou republiku lze charakterizovat jako výrazně otevřenou ekonomiku, což potvrzují údaje o celkovém exportu a importu. Vysoké objemy exportu a importu také vedou k tomu, že vývoj české ekonomiky je silně ovlivněn ekonomickou situací u jejích obchodních partnerů. Z hlediska budoucího vývoje ekonomiky jsou samozřejmě důležité také fixní investice (hrubá tvorba fixního kapitálu), které vykazují značné kolísání v průběhu hospodářského cyklu.
Tab. 1–1 Výdajová metoda HDP České republiky v roce 2015 (v mil. Kč, běžné ceny)
Výdaje na konečnou spotřebu 3 029 383
– domácnosti 2 109 535
– vládní instituce 889 672
– neziskové instituce 30 176
Tvorba hrubého kapitálu 1 246 027
– tvorba hrubého fixního kapitálu 1 198 101
– změna zásob 43 451
– čisté pořízení cenností 4 475
Saldo vývozu a dovozu 279 205
– vývoz zboží a služeb 3 822 925
– dovoz zboží a služeb 3 543 720
Hrubý domácí produkt 4 554 615
Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů (cit. 21. 5. 2017)
Výrobní metoda
Výrobní metodou získáváme HDP tak, že sečteme hrubou přidanou hodnotu
(včetně odpisů) a přičteme nepřímé daně zmenšené o dotace. Hrubou přidanou
hodnotu získáme, pokud od hodnoty celkové produkce odečteme mezispotřebu
(čili meziprodukt). Hrubá přidaná hodnota se může dále členit na jednotlivá odvět
ví ekonomiky (průmysl, zemědělství, obchod, finanční služby apod.). V České
re publice největší přidanou hodnotu vykazuje zpracovatelský průmysl.
23
Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky
Tab. 1–2 Výrobní metoda HDP České republiky v roce 2015 (v mil. Kč, běžné ceny)
Produkce 10 634 506
Mezispotřeba 6 539 394
Hrubá přidaná hodnota 4 095 112
Daně z produktů 543 082
Dotace na produkty (minus) –83 579
Hrubý domácí produkt 4 554 615 Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů (cit. 21. 5. 2017) Důchodová metoda V makroekonomii se důchodová metoda vyjadřuje jako součet důchodů z vlastnictví výrobních faktorů: mezd (včetně ostatních nákladů na práci), rent, čistých úroků a zisku a nepřímých daní zmenšených o dotace.
V rámci národních účtů se u důchodové metody využívají odlišné pojmy – jde
o náhrady zaměstnanců, které zahrnují mzdy a platy a sociální příspěvky zaměstnavatelů. Dále se pak používá kategorie hrubý provozní přebytek, která předsta- vuje důchod z vlastnictví kapitálu (zjednodušeně zisk). Smíšený důchod pak vzniká v případě výrobní činnosti domácností a zahrnuje jak odměnu za práci, tak
i v podstatě zisk. Tyto dvě části příjmů však v realitě často nelze od sebe odlišit.
Tab. 1–3 Důchodová metoda HDP České republiky v roce 2015 (v mil. Kč, běžné ceny)
Náhrady zaměstnancům 1 815 395
– mzdy a platy 1 379 157
– sociální příspěvky zaměstnavatelů 436 238
Daně z výroby a z dovozu 566 295
Dotace (minus) –133 722
Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod 2 306 647
Hrubý domácí produkt 4 554 615 Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů (cit. 21. 5. 2017) Nominální a reálný HDP HDP je vždy vyjadřován v tržních cenách (kupních cenách), tedy v cenách, které zahrnují i nepřímé daně (DPH, spotřební daně). Pokud HDP vyjádříme vždy pro daný rok v kupních cenách toho stejného roku, hovoříme o tzv. nominálním HDP neboli o HDP v běžných cenách (HDP
b.c.
).
24
MAKROEKONOMIE
5 000 000
4 000 000
3 000 000
2 000 000
1 000 000
mil. Kč
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Nominální HDP Reálný HDP (ceny roku 2010)
Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů (cit. 21. 5. 2017)
Obr. 1–1 Nominální a reálný HDP České republiky
Sledujeme-li vývoj nominálního HDP v čase, není zřejmé, zda daná změna je
způsobena změnou fyzického objemu produktu nebo změnou cen, anebo částeč
nou změnou fyzického objemu produktu a částečnou změnou cen.
Pokud eliminujeme změnu cen, získáváme reálný HDP, který je vyjadřován
v tzv. stálých cenách určitého základního roku (HDP
s.c.
). Základním rokem může
být v podstatě kterýkoliv rok, v současnosti ČSÚ používá rok 2010. Pokud sledu-
jeme vývoj reálného HDP v čase, víme, že je způsoben pouze změnou fyzického
objemu finálních statků a služeb.
Vydělíme-li nominální HDP reálným HDP, získáváme tzv. deflátor HDP, což
je jeden z cenových indexů, který lze využít pro zachycení vývoje cenové hladiny
v dané zemi (viz dále).
Domácí produkt a národní důchod
Vedle hrubého domácího produktu existuje ještě ukazatel hrubý národní důchod
(HND), který zohledňuje saldo prvotních důchodů mezi rezidenty a nerezidenty.
Saldo prvotních důchodů zahrnuje zejména salda mezd a platů a důchodů z vlast
nictví (dividendy, úroky apod.) mezi rezidenty a nerezidenty. Je zcela běžné, že
rezidenti jedné země pracují v jiné zemi, a také, že firmy se zahraničním vlastní
kem produkují v jiné zemi. HND zachycuje důchody rezidentů dané země.
HND získáme z HDP tak, že přičteme důchody rezidentů ze zahraničí a ode
čteme důchody nerezidentů dosažené v dané zemi neboli tzv. saldo prvotních
důchodů, které je zachyceno v platební bilanci země.
25
Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky
Z tabulky 1–4 je zřejmé, že Česká republika dlouhodobě vykazuje nižší hod
notu HND, než je hodnota HDP. Česká republika tedy vykazuje záporné saldo
prvotních důchodů, které je způsobeno zejména odlivem zisků zahraničních firem produkujících v České republice v podobě dividend do mateřských zemí.
Tab. 1–4 HDP a HND České republiky (v mil. Kč, běžné ceny)
2010 2011 2012 2013 2014 2015
HDP 3 953 6514 033 755 4 059 9124 098 1284 313 7894 554 615
Saldo
prvotních
důchodů
–297 393 –305 473 –251 570 –244 607 –291 511 –299 368
HND 3 656 258 3 728 282 3 808 342 3 853 521 4 022 278 4 255 247
Spotřeba
fixního
kapitálu
849 717 863 985 879 573 906 134 938 874 981 277
ČDP 3 103 9343 169 7703 180 3393 191 9943 374 9153 573 338
ČND 2 806 541 2 864 2972 928 7692 947 3873 083 404 3 273 970
Pramen: ČSÚ, Databáze národních účtů (cit. 21. 5. 2017)
Tabulka 1–4 vedle HDP a HND zachycuje také ukazatele čistý domácí pro
dukt a čistý národní důchod. Oba tyto ukazatele jsou získány z hrubých verzí
těchto veličin po odečtení spotřeby fixního kapitálů (odpisů).
Vedle srovnání tempa růstu reálného HDP se při mezinárodním srovnání vy
užívá také HDP na obyvatele, který je měřítkem ekonomické úrovně země. Jeli- kož jednotlivé země používají různé měny, je třeba při mezinárodním srovnání přepočítat HDP zemí na jednu společnou měnu. Pro tento přepočet se velmi často využívá parita kupních sil (PPP), která eliminuje odlišnosti v cenových hladi- nách. Podrobněji se touto problematikou budeme zabývat v kapitole věnované měnovým kurzům. Zde pouze upozorníme na fakt, že PPP znamená, že jsou kupní síly vyrovnané, tj. že si za danou částku lze při přepočtu právě paritou koupit stejný koš statků a služeb. V rámci Evropské unie se parita kupních sil využívá na výpočet tzv. parity kupních standardů (PPS), což je umělá měnová jednotka. Za jednu jednotku PPS by šlo nakoupit stejné množství statků a služeb v různých zemích. Protože se jednotlivé země liší i počtem obyvatelstva, přepočítává se HDP v PPS na jednoho obyvatele.
Na obr. 1–2 je zachycen HDP na jednoho obyvatele v PPS a to tak, že průměr
EU je vzat jako základ rovný 100. Čísla v obrázku tedy udávají, kolik činí HDP v PPS na obyvatele dané země z průměru EU. Česká republika v roce 2016 dosa- hovala v tomto ukazateli 87 % průměru EU.
26
MAKROEKONOMIE
300
250
200
150
100
50
Bulharsko
Rumunsko
Chorvatsko
Lotyšsko
Řecko
Maďarsko
Polsko
Litkva
Estonsko
Slovensko
Portugalsko
Kypr
Slovinsko
Česká rep.
Malta
Španělsko
Itálie
EU_28
Francie
Spojené království
FinskoBelgie
Německo
Bulharsko
Dánsko
Nizozemí
Rakousko
Irsko
Lucembursko
47
57 58
64
68
68 69
75
7775 77 82
83
87
88 90
96
100
106
108109
119
124124
127 128128
177
264
Pramen: Eurostat (cit. 27. 5. 2017)
Obr. 1–2 Hrubý domácí produkt na obyvatele v EU v PPS (EU 28 = 100)
Potenciální produkt
Potenciální produkt představuje takovou úroveň produktu, při kterém jsou plně
využity výrobní faktory. Potenciální produkt, jinými slovy, představuje dlou ho
do bě udržitelnou výši produktu. Krátkodobě se skutečný produkt může nachá
zet pod potenciálním produktem, pokud ekonomika plně nevyužívá své výrobní
zdroje, ale dočasně se skutečný produkt může nacházet i nad úrovní potenciál
ního produktu, kdy ekonomika „přetěžuje“ své výrobní faktory, což zpravidla
vede k zesílení inflačních tlaků. Je třeba si však uvědomit, že plné využití vý
robních faktorů nutně neznamená, že všechna disponibilní pracovní síla bude
zaměstnána, neboť i při potenciálním produktu bude existovat tzv. přirozená
míra nezaměstnanosti.
8
Obdobně tomu tak bude i v případě kapitálu, spíše se
v souvislosti s potenciálním produktem hovoří o optimálním využití kapitálu.
Růst potenciálního produktu je pak v ekonomické teorii označován jako ekono
mický růst.
Výši potenciálního produktu lze zjistit několika metodami.
9
Nejčastější meto
dou je využití produkční funkce, obvykle Cobbovy-Douglasovy funkce, kterou
lze pro potenciální produkt zapsat následovně:
Y
t
*
= A
t
L
t
α
K
t
1– α
, (1.2)
8
Přirozenou mírou nezaměstnanosti se budeme podrobněji zabývat v kapitole věnované trhu práce.
9
Detailnější popis některých metod, včetně vysvětlení na příkladu České republiky, lze nalézt v publi
kaci Lang, Mareš (2015).
27
Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky
kde Y
t
*
je potenciální produkt, A
t
je souhrnná produktivita výrobních faktorů
(SPVF), L
t
je práce, K
t
je kapitál a α a (1 – α) jsou elasticity produktu vzhledem
k práci, resp. kapitálu.
Platí přitom, že v případě konstantních výnosů z rozsahu se součet těchto elas
ticit rovná jedné.
10
V případě výrobního faktoru práce se bere v úvahu počet lidí
v aktivním věku, míra participace a také množství odpracovaných hodin. U ka pi
tálu jde o jeho průměrné (optimální) využití v ekonomice a produktivita výrobních
faktorů se dopočítává jako zbytková veličina.
11
Podrobněji se touto problemati
kou budeme zabývat v kapitole věnované ekonomickému růstu, v části věnované
růstovému účetnictví.
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
SPVF Kapitál Práce Potenciální HDP
–1,0
0,0
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
Pramen: MFČR, Makroekonomická prognóza, duben 2017
Poznámka: HPH – meziročně v %, SPVF, kapitál a práce – v procentních bodech
Obr. 1–3 Potenciální hrubá přidaná hodnota České republiky a její zdroje
Mezi další metody zjišťování potenciálního produktu patří využití lineárního
trendu, který vychází ze skutečných údajů o vývoji základních výrobních faktorů
v ekonomice. Pro zjišťování potenciálního produktu jsou také využívané víceroz
měrné ekonometrické metody.
10
Viz kapitolu Hospodářský růst.
11
V ekonomické teorii se jako základní výrobní faktory uvádí práce, půda (případně přírodní zdroje)
a kapitál. V rámci zjišťování potenciálního produktu se půda, resp. přírodní zdroje, samostatně do
analýzy nezahrnují.
MAKROEKONOMIE
Na obr. 1–3 je místo potenciálního produktu zachycen vývoj potenciální hrubé
přidané hodnoty (HPH), u které je eliminován vliv daní z produktů a dotací na produkt, v případě České republiky. Meziroční změny potenciálního produktu (HPH) jsou způsobeny souhrnnou produktivitou výrobních faktorů (SPVF), kapi- tálem a prací. V České republice, podobně jako ve většině vyspělých států, je růst potenciálního produktu – ekonomický růst – tažen zejména souhrnnou produktivitou výrobních faktorů. Ekonomické fluktuace Skutečný produkt (hrubý domácí produkt) se může od potenciálního produktu odchylovat oběma směry. Ekonomické fluktuace v ekonomické teorii znamenají mimo jiné odchylování skutečného produktu od potenciálního produktu. Ekono- mické fluktuace lze v této souvislosti vyjádřit pomocí tzv. mezery produktu. Běž- ně se však ekonomické fluktuace zachycují i kolísáním skutečného reálného produktu, tudíž ne jeho odchylkou od potenciálního produktu. Mezera produktu Mezera produktu (produkční mezera) vyjadřuje, jak se skutečný produkt odchyluje od potenciálního produktu. Kladná mezera produktu znamená, že se skutečný produkt nachází nad potenciálním produktem, záporná mezera produktu, že se skutečný produkt nachází pod potenciálním produktem.
0,0
–1,0
–2,0
–3,0
–4,0
–5,0
1,0
2,0
3,0
4,0
v % potenciálního produktu
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pramen: MFČR, Makroekonomická prognóza, duben 2017
Obr. 1–4 Mezera produktu České republiky
29
Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky
Výše potenciálního produktu, respektive odchylky skutečného produktu od po
tenciálního produktu (mezera produktu), má význam pro nastavení měnové a fiskální politiky. Záporná mezera produktu naznačuje potřebu expanzivní politiky vlády
či centrální banky. Kladná mezera produktu je často spojena se zesilujícími inflační
mi tlaky,
12
a proto je třeba uvažovat spíše o tlumící měnové či fiskální politice.
Propojenost ekonomik Běžně se ekonomické fluktuace vyjadřují vývojem skutečného reálného HDP. Vět-
šinou se využívají čtvrtletní data, která mohou být meziroční (porovnává se údaj za
dané čtvrtletí s údajem za stejné čtvrtletí předcházejícího roku) nebo mezičtvrtletní (porovnává se údaj za dané čtvrtletí s údajem předcházejí cího čtvrtletí). Pokud ales- poň dvě čtvrtletí za sebou reálný HDP klesá, označuje se tento stav jako recese.
2,0
0,0
–2,0
–4,0
–6,0
–8,0
4,0
6,0
8,0
%
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Francie NěmeckoČeská rep. Spojené království Spojené státy
Pramen: OECD, statistická databáze (cit. 21. 5. 2017) Obr. 1–5 Vývoj reálného HDP ve vybraných státech (meziroční změny v procentech, sezónně očištěno)
V dnešním globalizovaném světě je však vývoj v dané zemi propojen s vývo
jem v ostatních státech. Na obr. 1–5 je zachycen vývoj reálného HDP v pěti státech od roku 2000. Na obrázku je patrná recese v letech 2008–2009, která měla své kořeny ve Spojených státech. Je zřejmé, že z důvodu propojenosti – přes mezinárodní obchod a přes mezinárodní toky kapitálu – se recese ze Spojených států rozšířila i do dalších zemí, Českou republiku nevyjímaje. Zejména v přípa- dě, že prvotní impuls vzniká v ekonomicky světově významné zemi, dochází k přelivům do dalších zemí. Z obr. 1–5 je však také patrné, že ekonomický vývoj každé země je ovlivněn i čistě domácími faktory. 12
Záleží, zda je kladná mezera produktu způsobena poptávkovým či nabídkovým pozitivním šokem.
30
MAKROEKONOMIE
1.3 Cenová hladina Cenová hladina, respektive všeobecná cenová hladina, se může v ekonomice zvyšovat, snižovat či může zůstat neměnná. Inflace znamená růst všeobecné cenové hladiny, deflace znamená její pokles. Situaci, kdy se snižuje inflace, resp. míra inflace, označujeme jako desinflaci. Změnu cenové hladiny velmi často zachycujeme v procentech, tedy v případě inflace jako míru inflace. Aby- chom mohli míru inflace zjistit, je třeba nejprve změřit cenovou hladinu v ekonomice.
Cenová hladina se měří třemi základními cenovými indexy: indexem spotře
bitelských cen, indexem cen výrobců a deflátorem HDP.
12,0
6,0
4,0
2,0
–0,0
–2,0
–4,0
8,0
10,0
%
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Průměrná míra inflace CPI Deflátor
Pramen: ČSÚ (cit. 27. 5. 2017)
Obr. 1–6 Průměrná míra inflace a deflátor v České republice
Index spotřebitelských cen (CPI) CPI je založen na spotřebním koši obsahujícím tzv. reprezentanty – výrobky
a služby, kterým je přidělena určitá váha. Konkrétní složení spotřebního koše
a váhy jsou určeny na základě výdajů průměrné domácnosti. Za cenové reprezentanty jsou vybrány takové výrobky a služby, které pokrývají celou oblast spotře- by. Váhy reprezentantů jsou po určitou dobu fixní, dílčí revize vah se provádí
31
Kapitola 1 Úvod do makroekonomie a ukazatele výkonnosti ekonomiky
v posledních letech jednou ročně. Spotřební koš využívaný v České republice je
zachycen v tabulce 1–1.
13
Formálně výpočet CPI vychází ze vzorce:
100*
*
00
00
∑
∑
=
qp
qp
p
p
CPI
t
t
, (1.3)
kde p
t
je cena výrobku nebo služby ve sledovaném (běžném) období, p
je cena
výrobku nebo služby v základním období, p
0*
q
= fixní váha, spotřební koš zalo
žený na vahách základního období.
Ze vzorce je tedy patrné, že se dané složení spotřebního koše vždy přepočítává
na nové ceny. Vedle revizí výše vah cenových reprezentantů se samozřejmě pro
vádí i úprava samotného složení spotřebního koše, a to tak, aby co možná nejvíce
zachycoval aktuální situaci ve spotřebě domácností.
Tab. 1–5 Spotřební koš – CPI v České republice platný od roku 2017
Počet
reprezentantů
Stálé váhy
roku 2014 v ‰
Úhrn 690 1 000‚0
1. Potraviny a nealkoholické nápoje 160 180‚6
2. Alkoholické nápoje a tabák 23 93‚4
3. Odívání a obuv 65 39‚2
4. Bydlení, voda, energie, paliva 41 251‚3
5. Bytové vybavení, zařízení
domácností, opravy 80 57‚8
6. Zdraví 18 23‚0
7. Doprava 83 100‚9
8. Pošty a telekomunikace 6 30‚7
9. Rekreace a kultura 109 89‚6
10. Vzdělávání 12 6‚2
11. Stravování a ubytování 42 58‚1
12. Ostatní zboží a služby 51 69‚2
Pramen: ČSÚ
13
Pro srovnání vývoje cenové hladiny v rámci Evropské unie se vychází z harmonizovaného indexu
spotřebitelských cen (HICP), kterým se budeme zabývat v kapitole věnované otázkám inflace.
32
MAKROEKONOMIE
Váhy v jednotlivých oddílech určují, kolik promile svých výdajů vynakládají
české domácnosti na určité skupiny výrobků a služeb. Sledování spotřebního
koše v čase tak také umožňuje, jakým způsobem se nákupy domácností změnily.
Česká republika se ve struktuře výdajů blíží vyspělým tržním ekonomikám, kde
největší část výdajů směřuje do oblasti bydlení a do nákladů s ním spojených.
Míra inflace
CPI vyjadřuje úroveň cenové hladiny pro určité období (např. pro daný měsíc).
Inflace je růst cenové hladiny, a proto je třeba porovnat CPI za dvě období. Infla -
ce se nejčastěji vyjadřuje jako míra inflace (π), tzn. procentní změna cenové hla
diny, kterou lze vypočíst podle vzorce:
π =
CPI
t
– CPI
t–1
· 100
CPI
t–1
(1.4)
kde π je míra inflace, CPI
t
je CPI v běžném (sledovaném) období, CPI
t–1
je CPI
v předcházejícím období.
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
–0,