načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Magie semínek Chia - James F. Sheer

Magie semínek Chia

Elektronická kniha: Magie semínek Chia
Autor:

Autor, jenž je sám odborníkem na zdraví a výživu a autorem několika světových bestsellerů týkajících se tohoto tématu, nám ve své nové knize Magie semínek Chia představuje ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  148
+
-
4,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50% 50%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PRAGMA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 175
Rozměr: 21 cm
Název originálu: Magic of chia
Spolupracovali: z anglického originálu ... přeložila Tereza Grufíková
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-734-9336-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor představuje starobylou potravinu, která byla známá původním obyvatelům Střední Ameriky a jihu Severní Ameriky, Indiánům různých kmenů a Azkékům. Těm byla semínka Chia (šalvěje hispánské) dokonalým zdrojem energie a živin, díky nimž si zachovávali pevné zdraví. Autor se zabývá po všech stránkách prospěšnými vlastnostmi semínek Chia, jejich pěstováním i praktickým využitím v potravinářství. Součástí knihy je i soupis receptů. Čtenář má tak možnost vyzkoušet nová jídla a současně i zlepšit své zdraví.

Popis nakladatele

Autor, jenž je sám odborníkem na zdraví a výživu a autorem několika světových bestsellerů týkajících se tohoto tématu, nám ve své nové knize Magie semínek Chia představuje starobylou potravinu, která byla známá původním obyvatelům Střední Ameriky a jihu Severní Ameriky, Indiánům různých kmenů a Azkékům. Těm byla semínka Chia dokonalým zdrojem energie a živin, díky nimž si zachovávali pevné zdraví. Autor se zabývá po všech stránkách prospěšnými vlastnostmi semínek Chia, jejich pěstováním i praktickým využitím v potravinářství. Součástí knihy je i soupis receptů. Čtenář má tak možnost vyzkoušet nová jídla a současně i zlepšit své zdraví.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
James F. Sheer - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MAGIE

SE MÍNEK

CHIA


PRAGMA

HODKOVIČKY

MAGIE

SEMÍNEK

CHIA

Léčivé jídlo starých indiánů –

návrat ke kořenům

JAMES F. SCHEER


James F. Scheer

Magie semínek Chi a:

Léčivé jídlo starých indiánů – návrat ke kořenům

Z anglické ho ori gináluThe Mag ic of Chia

přeložila Tereza Grufíková

PRAGMA, V Hodkovičkách 2/20, 147 00 Pra ha 4

© 2001, James F. Scheer

© PR AGMA,20 12

ISBN 978 -80 -7349 -336 -3


VĚNOVÁNO

mé že ně JoanDavidson -Scheer:

Ve škerámá láskapatří jen tobě.

Jim



Obsah

Předmluva 9

Poděkování 13

Ka pito la 1 Tajemstvíje venku 17

Ka pito la 2 Chia:úža sné sem ínko21

Ka pito la 3 Přírodnípotraviny: Počátky 29

Ka pito la 4 Chiav li dovémléči telství 39

Ka pito la 5 Ještějedn ou semínkach ia

v lid ovém léčitelstv í 49 Ka pito la 6 Příběhchi a 57 Ka pito la 7 Sem ínkav potravě: ochranný št ít

proti rakovině 71 Ka pito la 8 Jak vyšlechtitdiv oce rostoucíchia 81 Ka pito la 9 Opr avdovéjíd lo pro opravdovélidi 89 Ka pito la 10Zpátky do mi nulosti 97 Ka pito la 11Kreativně se semínkychi a 103 Ka pito la 12Vař íme se semínkychia 117

O autorovi 17 5



Předmluva

edním z nej lépestřežených tajemst ví v ob lastivý živyjsou

se mínka pouštní rostlinyjménem chia (semínka chi a /„ čia “/ jsou

drobnými semínky šalvěje hispánské /Sa lviahis panica/,která

roste v některých zemích Jižní a Střední Ameriky, kde se šalvěj

hispánská pěst uje již 4 000let a kde se řadík tra dičnímpotravinám; tuto ro stli nu, zvlá ště vzhledemk její ná ročnosti na pod -

mínky k růstu, nelze pěstovat kdekoliv, protojsou jej í semínka

vzácnější a nejsou příl iš roz šíř ená; pro svojivýživovou hodnotu

jsou nazývána „runners foo d“ ne bolijídlo běžců, pozn. překl.).

Chia patří mezine jvýživnějšípotraviny plné energetické hodnoty, kterékdy byly obje veny.Ja k vám vysvětlímpozději, toto

utajování má své dobrédůvody.

Ke koncidvanáctého století, dlouho př edtí m, než se Novýsvět připletl do cesty Kryštofu Ko lumbovimířícímu do Ind ie, semí nka chia už v němpředstavovala dů leži tou potravinu.

Semínka chi a uc tívalimnozí az téčtívlad aři. V důležitostise řadila hned za kukuřici a bobya nechala za zádyi amarant. Chia se je dla v po dob ě semínek,mlela se na mouku,využívala se v me - dic íně a lisovalase na ol ej .

Král ovštízahradníci az téckýchvládců pěstovali vzácnou chia v „plovoucích zahradách“, kteréobklopovaly jejichhlavní město Tenochtitlán. Aztékové přišli jako první s nápa dempě stovat kvě ti ny, dekorativní rostliny, chi a a dal ší pot rav iny na bez počtuvorů pok rytý ch zeminou,které plu ly na mělkém je zeř e. Nakonecse z těchto vorů stal y ostrůvkypřirostlé k jezernímu dnu .

9

J


Konec královského monopo lu

Původně by ly produkty z plovoucíchzahrad a boh até půdyvlá dcový ch rozsáhlýcha dobře střežených državv je ho výlu čné m

vlastnictví.

Legendy vyprávějí, že veškeréaztécké vrstvy – šlechta, léč itelé , vojsko, kupci i zemědělci, kte ré neb yly ochotny př ij mout král ovs ký monopol na chia,pašovaly rostlinky z panství pryč.V průběhu staletí se začalapěstovat po celémúzemí Aztéků.

Ch ia se na trhubrzy st ala zák ladnípl odinou.A poddaní kaž dý rok vyp láce li svémuvládci odměnu jakožto daň, a to ve formě se mí nek chia.V té dob ě se ji ž s chialegálně obchodovalo.

Podle nál ez ů archeologůse ch ia pohřbívalaspol ečněsmayským i a aztéckými vládci,stejně tak, jako se oblíbenépo krmy vkládaly do hr obe k egyptských faraonů. Semínkachi a bylapr o Aztéky tak důležitá,že slou ži la jakoobětní dar pro jejichbožstvo Ch icomecoatl (t j. v azt éck ém bájeslovíbohyně plodnostia vý živ y, pozn. překl.).

Na začátkuše st náctéhosto letí si vůdce špa nělskýchkonkvis - tadorů Hernando Cortéz kom binacídiplomacie, zra dy, prohnanosti a dalších účinných zbranípodrobil hr dé Aztéky,ži jící tehdy pod vlád ou panovníkaMontezumy.

Na Cortéze udělala energie, výd rž a vitalitazísk ávanáze se - mínek chia takový dojem, že poslalrostlinky také do Španělska, kde je všaknikdo ne ocenil an i nepokračoval v jejich pěstování.

Jazyk ch ia

Sem ínkachia se dokoncest ala sou částířeči Aztéků, jak bylood -

haleno ve dvanáctisvazkovém Florentin ském kodexu, který otec

Bernardino de Sahagún sepsal v období mezi lety 1558a 1569.

Pot é, co se zmínilo tom, že určitýdru h se mín ek chiamá zlatohnědou žíhanou ba rvu,napsal otec Sahagún, že jak ýsi běžný

motýl se naz ývá az téckým termínem chian papoloti – „jako by byl

M AG I E S E M Í N E K C H I A

10


posypán chia, s flíčk y po celémtěle; jeho křídla ma jí bar vu chia

a jsou vymalována vzorem jejich semínek“.

Podl eFlorentinského kodexu vyráběli Aztékové těs totzaoll jako poctu bohyni Chicomeco atl na nádvoř í u její pyramidy.Obětovali jí celé spektrum různých druhů kuk uřice,bobů a vše ch typůse - mínek chia . A to pro to, že bohyněbyla „s tvořitelko u a dá rkyní všech nezbytností, kt eré člo věk po třebuje,aby mohlžít“.

Otec to ví nejlépe

Výč et použitísem ínekchia v potravě od otceSa hag únaje barvitý

a osobitý:

„Všichni vědí, jak se dělá atole(tj. aztécký ku kuřičnýnápoj či kaše, poz n. překl.).“(Já tedyne, otče! ) Pak popi suje,že se suše ná kukuřičná zrn ka smíchají se semínkychi a, kterékukuřicidodávají chug . Nahrubo se všechnoumele a trošička – na půl délky malíčku – se promíchás ocasem va čicea vodou. Jestliže tento nápoj vypije žena, která má brzyrodi t, porodse značněurychlí.

Ote c Sahagúnpíše, že zrosolovatěl á se mí nka chia– bez ocasu vačice – se pij í běhempů stu a či stí dýchacícesty. Když se tato směs smíchá se zrn ky kukuřiceči s opečenýmitortillami, ve vý - sledku se prý potravapod obá se at ole .

Když se ze semínek chiavylisuje olej, využívají ho malířiz jediného důvodu, aby uči nil i svá dílaještě krás nějšími. Lze ho aplik ovat jako lak, a dodattak rám ům či nábytkuvě tšíholesku, píš e otec.

Jak chia vypadá a kde roste

Asi nejznámějším a nejrozšíře ně jšímtypem chia je Salviahisanica, jednoletka s čtve rhranným,téměř pravoúhl ým stvo -

lem a ov álnýmili sty. Z dlouhýchos tnůna koncivě tvičekraší

mo dré květ y. U zá kladuka lichuro stliny,ze len éh o vnějšího pře slenu, sp očívajíčt yři sem ena.Další běž ný a známýdruh rostliny

P Ř E D M LU VA

11


chia, Columbariae, ros te v ob lastechs hlubokou, písčito -jílovitou

půd ou.

V souhlasu s láskou a obdivem Azt éků k chi a začalidivokou chia sklíz et a konzumovat i sou sedícíindiánské kultury po celémMexiku a na území dnešních ji hozápadních Spojených států. Prá vě tam, v písči té a pouštnípůdě ve výškáchdo čtyřtisíc sto p (j edna stopa = cca 30, 5 cm, po zn. překl.),se divokáchia ho jn ě vyskytuje.

Téměř dok onalá

Díky Aztékům, Mayů m, Tehuantepekům i původním Američa nům

také ví me,že semínka chiapředstavují jed nu z nej výživně jší ch

přírodních pot ravin.

Využití semínek ch ia u původních Am eričanůpomohlo na - smě rovatdv a Kaliforňany– Bob a Andersenaz Val ley Ce nter a Hala Neimana z kali fornskéhoměsta Santa Monica –, aby zasvětili téměř dvacet let svéhoživota kultivaci nejlepších a zdravotně nejp rosp ěšnějšíchsem ín ek chia.Začal i je ta ké pěstovat v takovém množství, že vů bec poprvév existenci lidstvamáme do statekse mín ek chiana to, ab ychompokryli stále ros toucícelo - světovou poptávku.

Tato kni ha chce vzdátpoct u pánůmAndersonovi a Neimano vi za jejich vizi, ví ru, píli,trpělivost, vyt rvalosta obrovské finanční investice do kultivacerostliny chia z její původnídivoké podoby až k úplnému vyšlechtění! M AG I E S E M Í N E K C H I A

12


Poděkování

dyž Tho masJeff ersonnapsal nás ledu jí cí slova,měl asi na mysli

člověka, jakoje BobAndersen: „Ne ní cennějšíslužby pro zemi,

ne ž v ní začít pěst ovatnov ou rostlinu.“

Bob se svýmpa rt neremHalem Neimanem ve skutečnosti udělali mnohem víc, než že začalipou ze pě stov at novourostlinu. Natur ali zovalidivokou rost linu,jejíž semínka př edstavovala základ stravy u předkolumbovských Az téků,May ů, Te huantepe ků a Indi ánůz obl asti dneš níhojihozápa du USA.Semínka chiatěmto lidem dodávala spoustu energie, výd rž a pevnézd raví.V součas - nosti roste chia povětšinou di voce.

Bob Andersenkvů li vyš lechtění rostliny ch ia – byli ny s ob - rovskou schopnost í přežíts min imál nímmnožstv ím vody– ris - kov al drahýčas, energiia značné investice. Původním Bobovým cílem bylo dodávat dostate k se mínek po Spojených státech, a poz dějidokonce do celé ho světa.Dne s zásobujecelé Spojen é státy. Za vícenež dvacetlet, kd y věnovalve škerésíly ve pro - spěch naturalizace chiav Kalifornii, se Bobnaučil mnohému – a čas to na vlastníkůž i – o pěstovánírostlin ch ia, jeji ch výživové hodnotě, ale i pestréminulosti. Jsem neskutečně vd ěč ný za informace, které za dvě desetiletínasbíral a nesobecky se o ně se mnou podělil, abych mohl napsat tutokn ihu , a takéza jeh o ved ení při mémúsilí.

Bob a Hal Nei ma n se taktéžsetkali s Harrison em Doylem,sto dva le t starýmmuž em,odborníkem na pěstováníchia a historike m, kterýžil mezipůvodními Američany a byl sv ědk em dramatic kýchvýsledků pramenících z každodenníkonzumace semínek

13

K


chia. Vyp távalise ho na jehodl ouholetépřá telstvís původní mi

oby vatelia na zkušenostis tradičním využíváním semínek chia.

Obrovskou spoustu informací mi v průběhujednohoodpoledne předal i Cl yd e Hoganz kalifornského Pas o Robles, kte rý strávil s Doylem spoustu ča su a dů kladněho vyzpovídal.

Nikdy nebudu moci dostate čn ě vy jádřitsvůj vděkprůkopníkovi v oblasti vý živy PauluBraggovi. Před těmi desítkami let , kdyžjsem si vyslechl jeho přednášku o obrovském vlivu sem ín ek chi a na jehotěl o, mysl i duc ha, bychsi nikdynepomysle l, že o té to potraviněbu du ně - kdy v budoucno sti psát,protože v ce ntrechzdravé výž ivy by la k do - stá ní jen zřídka.Moje díkyvšak usl yší jehodce ra Patricia, kt erá dál nese braggovskou tradicia ve de podnikvěnující se zdravé výživě.

Zájem o semínka chia ve mněpoprvé po dnítilmůj př ítel, doktor Francis M. Pott en ger jr., jede n z pr vníchlékařů, který předepisoval místo farmaceutických léků potraviny a vý živovédoplňky. Hřeje mne u srdce vědomí, že jeho památka žije dál pod ve de ní m PatricieCon - ne lly prostřednictvímPri ce-Pot tengerovy na dacev San Diegu.

Stejný dík patřído kto ru WestonuPriceovi, zu bařizClevela ndu,který v třicátých let ech dv acátéhostoletí studoval kult ur y v primitivních končinách sv ěta a jak slovy,tak pr ostředn ictvím fotografií dokázal,že zpracovan é potraviny kazízuby i zdraví původních obyvatel. Do ktor a Pricejsem objevil pře d vícenež dv ace ti let y díkyjeho již kl asickému dílu Nutrition and Physical Degeneration . Naučil mě mnohém u o vy sokéhodnotě přírodních potravin.

Sm ěremk semínkům chia a dalším obzvláště zdra výmpotravi - nám mě ve své ordinacina hol lywoodskémSunset Strip bu lvá ru navedl také doktor W. Cod a Martin,dalš í skvělýmuž medicíny, jenž dalece předběhl dobu, v níž ži l.

Spo ustumoudrých rad, jak napsattuto knihu, mi poskytlHal Neiman během nejrůznějších dobrodružstvís kultivací semínek.

A když už mluvímeo dob rýchra dách,velkorysá nabí dka,týka - jící se inf ormacío výzkumu, a pomock nez aplacenípři šly i od

14

M AG I E S E M Í N E K C H I A


Jamese Browna, prezidenta International Flora Technolo gi es, a od

specialisty na semínkachia Rob ertaKleimana.

Recepty v této kniz e vymyslelia vyzkoušeli Linda Barrett a Bill Andersen,a také mi dovolili je použít. Zasl ouž í si hlas ité „děkuji!“ a klobouk dolůza sv ůj idealismus,kt erý projevilipři práci ve šk oláchv okrsku Paso Robles, kdese sna žil i vylepšit školní obědy ta k, aby lépepod porovaly učenía pam ěg studentů. Svůj pilotníprogram ta ké nabídli k využití osta tnímškolním okrskům po celézemi.

Moje žena, Joa n Da vid son-Scheer, „pročesávala“ inter net ahledala informace o semínkách chia, které jsem pa k po užil v různých kapitolách. Nedokážují do sta tečněpo děkovat za po vzbuzení,moudré rady a vedenípři ps aní tétoknihy, Kouzelných se mínekchia.

Os oba, kt er á ani neví,že mi při prácina tét o kn ize pomohla, je ze snulá Barbara Cartland,první dáma Anglie v oblasti výž ivy a autorka knihy The Magi c of Honey(K ouzelnýmed), best selleru, jehož se prodalymil ion y kusů,a to ješt ě ví ce než romanti cký ch novel kohokoliv jin ého na světě.Před pá r let y, kdyžjs em byl na ča ji v jejím hatfieldském sídle severně od Londýna, mi navrhla, abych napsal knihu o nějaké potravině s klí čovýmúčinkem na zdravía v ná zv u použil slovo „kouzelný“. Barbaro, jse m Ti ne skonalezavázán. Také bych ch těl poděkovat JenniferPrivatee r za je jí po zorn ou re da kční práci a za to, že při zrodumé kni hy neztrácela dobrou nála du.

A nakonec, nik oli všaksvým významem, patřímůj dík drahému příteli a spol uautorovimnoha kni h, informačníchpr osp ekt ů, člá nkůa sloupků, do kto ru Step henuLa nge roviz kali fornského Berkeley, který je sice mladší než já, al e co se moudrýchrad týk á, vždycky zůst ane mý m „s taršímbratrem“.

Takto bych mo hl s díkypokračovat do nekonečna, ale na da lších stránkách na vás čekají informace o sv ětě semínek chia.Dejme se tedy do toho! James F. Scheer

P O D Ě KOV Á N Í

15



KAPITOLA 1

Tajemství je venku

řed pár lety se starověk střet nul s moderní historií. Bylo to tehdy,

kdy ž CiraldoCha carito,dvaapadesátiletý Indián z kmene Tara -

humara z mexické obla sti CopperCanyonu v závodě na dvěstě

mi l doběhlmezi prv ní mi.

Byl to naprostofenomenální jev, protože Ciraldo soutěžil s nejle pšímisvětovými vytrvalostními běžci, kte ří majídenně pří - stup k nejnovějšímutréninkovému zařízení, špičkovým trenérům a vědecky vyvinuté běžecké vý bav ě.

Cira ld o nijakzvlášg netrénoval. Na závo d se při hlá sil „takový, jaký byl“. Jeho soupeři měli ultramoderní běž eckouobuv vyv inu - tou pr o maximál ní rychlost, zatímco Ciraldoměl na nohoutradiční, ručně vyrobené san dály.

Mohlo za Ciraldovýmúsp ěchemstát něco,co již je ho lidéznají přes os m se t let: sem ín ka chia,které Cira ldo je dl předzávodem a v jeho pr ůběhu?Týmy Indiánů z Tarahumary dnes trénují výhradně tak , že konz um ují semínkachia , a to včetněCi ralda, kt erý ten to závodvyhrál v roce19 98.

Jak to vlastně funguje

Ciraldo vůb ec nemělponětí, jak chiafunguje, věděl jen to,že funguje – a u je ho lidí vždy fu ngovala . Současníbiochemici ji ž znají

na někt eré otázkyodpověd i. Semínkachia ab sorbují sedminásobně

větší množství vod y, než sam y váží,a vytváří rosolči gel, který

17

P


způs obuj e pomaléuvo lňováníuhlovodanů a ste jn ě pomalou tran sformaci uh lovo danůna cukr,který dodává ene rgii.

Díky svému bohatému obs ahuomega -3 a omega -6 nenasyce - ný ch mastných kyselin dodává chi a na šemutělu spoustu zákl adního materiálu k vytváření stěn miliard bun ěk – stěnyjsou pa k měk čí a ohebnější a snázejimi proniká kyslík a živiny, jež tělu dodávají energii a teplo. Tak é jimi snázeuniká oxid uhličitý a od - padní látky.

Atleti v odv ětvích,kde jsouzapotřebí na dm ěrnáenergie a vý drž, si do výž ivových dopl ňkůpřidávají omega -3 a ome ga-6 nenasycené mastné kyseliny.

Co sto jí zazmínku

Do té doby,než se zprávyo ohromném potenciálu semínekch ia

objevily v médiích, se ve světěo této živině mnoho nevě dělo.Ne že

by se mín ka neexistov ala , jen o jej ich vlastnostech povzbuzujících

sílu a vytrvalost nikdo moc nemluvil.

Koneckonců, semínek bylo tak málo,že to an i nestálo za ře č – jen málokdyse nějaká dosta la na trh. Chianebyla zajímavá po finanční stránce,protože rostla divoce v odle hlýchpouštní ch a horských ob lastech.

Poté, co Bob Andersen, dis tributorzdravých potravin z kali - fornského ValleyCenter, ochutnal semínkachia a byl ohromen reakcí svého těl a, řeklsi: „Někdoby mělsemínka chia naturalizovat, vyvinout ekonomickýzpůsob skli zně a zajistit stálý přísun na celosvětový trh.“

Nik do se ne hlá sil, a tak se do toh o pustilsá m Bob Andersen společ ně s ka marádemHalem Neimanem. (O Bobovi a je ho cestě vz hůruza snempřivést semínka chia na trh promluvím více v následující kap it ole . Ne dávnose k týmu chia př ipojildalší člověk, Ralph Rischman.) M AG I E S E M Í N E K C H I A

18


Od skeptiků po věřící

Někteří ske pticipo chybovali, že by takovámalá semínka mohla

dokázat tak obrovskévěci, pokud se týká energiea vytrvalosti.

Jeden z nic h se jmenoval Milos Sa rcev(vys lovujese jak o Miloš Šar chev).Byl šampionemsoutěže Iron Man z teh dejšíJugoslávie a zl at ým, stříb rn ým a bronzovýmvítě zemku lturi stických soutěží, jako jso u Mr. Universea po dob né, kterékdysi katapultovaly do záře filmových světel Ar noldaSchwarzeneggera.

Běh em te lefo nickéhorozhovoru mi Milos,který vlastní a pro - vozuje úspěšné Centrum kulturistiky v kali fornskémFullertonu (Orange County, v okrese nacházejícím se na jihu Kal ifornie), ře kl: „Pře d rokemjsem o semí nkách chianeměl ani potuchy.Pa k mi da l BobAndersen rukopis tét o kni hy a udělala na mě dojem. Dal mi takévzorky semí nek chi a. Jsoudarem z nebes.“

Hlas důvěry

„Denně trénujiminimálně dvě hodiny a ta to semínkase pro kul -

turisty – a vůbec atl et y jak o tako vé, ale i pro obyčejné lidi ukázala

jako do konalé jídl o.

Chia je nefalšované renesanční jídlo. Užívám ji každýden a má hladina energie a vytrvalosti vyskočila až do neb e. Semínkach ia obsa hujíproteiny, esen ciálníamin oky seli ny, vlá kn inu,vá pníka da lš í zásadní minerály a také esen ciálníma stnékys eli ny (EMK)– což jsou kyseli ny, kter é si našetě lo sam o ne vy robí.Obsahují ví ce EMKapříznivě jší poměrolejů ome ga-3 a omega -6 než olej ze lněnýchsemínek.

Přes rok si rozpouští m tři nebočtyř i polévkovélžíce semínek chia ve voděa pak si ji mi posy pu ov esnoukaši k sní daninebo je přid ám do pro te in ovéhonápoje.

Semínka chia mají takové nu tričnípř ednosti, že je doporučuji všem, kteří chodípo silovat.Lidé, kteří je zkusili,si je nemohou dost vynachválit. Za žívajízn ačnéfyz ickézlepšení a větší vý drž, stejně jako já.“

TA J E M S T V Í J E V E N K U

19


Další prospěšné účinky

Význam semínek chia se všakneo me zujepouze na zvýšenou

energii a del ší výd rž, i kd yž tytoúčinky semíne k jsouzás adní .

Sem ínkamají spoustu dalších zdraví prospěšných vlastností.

Před nedávnem sloupkařka New York Times Jan e E. Brody,zabý - vají cí se výživou,napsala obsažný člá nek o pů vodníchobyvatelích z Ar izonya jeji ch úsilí o zachování si dobréhozdraví pomocí staro - dáv nýchpot ravin– mezi ni miž se nacházíi chia.

Podtitulek článku zn í: „Poklady pou ště porážej í nadváhu a cukrovku.“ Následují nejv ýznamnějšímyšlenky článku:

Tyto potr avinymohou bý t prospěšnélidem nei nd iá nskéhopůvo - du se skl onemk nadváze a cukrovce,ale pravděpodobněi tě m, kt eří maj í tendencik vys okémukre vnímutla ku a k srdečním cho robám.

Zdraví blahodárné vl astnosti, kterése nach áze jí ve zn ámě jších potravinách, jak o jsouot rubya okře (též proskurník jed lý, pozn. překl.), vycházejí ze dvoucharakteristik původnípot ravinychia: z ch olly (cholla = stromovit é ka ktus y s vel mi bodlinatý mi vál covi - tými ston ko výmisegmenty , pozn.překl.) a mes kitu(m eskit =luštěninová ro stl ina Prosopis, poz n. překl.).Díky své mu vys okémuobs ahu rozpustné vlákniny, která tv oří poživat elnýrosol, pry že, rostlinný sliz a dr uh škrobuna zývanýamylóza , se ve lmi pomalutráví.

„Společným efektem je zabráni t velk ým výkyvům cukru v krvi, zpomali t proc es trávenía od dál it pocithladu,“ píše Br ody.„Mezní množství krevního cukru zv yšu jí tělesnoupotřebu inz ul ínu a po - kles jeho hl adinyza se způsobujepoci ty hla du. “

Dochází k závěru, že: „ Při typucukrovky, kterátyto Indi án y postihuje, jej ich tělapřestávají re agovatna inzulín a zpomalené trávení potřebu inzulínu ut lumuje.“

Za příběhemsemínek chi a, za jeji ch zdravíprospěšnými vla st - nostmi a za jej ich hi storiíse tohosk rý vá mnohemvíce. Měl js em štěstí, že jsemse mohlstát ma lou součástí vzk říše ní tétostarobylé zázračné pot raviny. M AG I E S E M Í N E K C H I A

20


KAPITOLA 2

Chia: úžasné semínko

dyž jsempře d pár lety redigovalčasopis Let’s Live, slýchával

jsem o semínkáchchia spo ustyfascinujících př íběhů. Během

tohoto ob dob í mě jedenprodavač z obchodu se zdravouvý živ ou

v Arcadii (v jižníKalifornii), kde jsemsi kupovalvitamíny, přeadl s nevyžádanou reklamou na sem ínkachia .

Tento energií přetékající , nadšenýpleš atý mužstř edního věku (jakse zdálo)se mě ze ptal , je stli jse m už někdyzku sil se mí nka ch ia.

„J en nějakévz orky,“opáčil jsem.

„J e to to nejpozoruhodnější jídlo, s jakým jsem se kd y setkal,“ pokračoval. „Už dvacetlet si je mí cháms celozrnný mi cereáliemi do vafl ového a pal ač in kovéhotěstíčka, do mícha nýchvaje c – dokonce i do karbanátků – a je mi skvěle.Koli kpa k bys te mi hádal?“ Pak mě hnedšká dlivěvaroval: „A ne abystese mi sn aži l lichotit!“

Pořádně jsem si ho prohlédl,všimnul jsem si jeho hla dké, růžo vě zářícíplet i, mírně pro šedivělých kotlet, štíhlé postavy a energie, kte rá z něj jen sršela.

„Tak jednapadesát.“

Zasmál se, až mi z tohomá lem pra sklybubínky.

„J e mi dvaasedmdesát a cí tím se jak o mladýkluk. Myslím, že je to hl avněsemínky chia,i když jím ta ké pivovarskékvasnice, pše - ničné klíčky, sušená ját ra a jogu rt spolus přír odními potravinami bohatými na živin y.

21

K


Potom zagukal op álenýmprstem na vysokoulék árenskouskle - nici pln ou malých,temně hnědých se mínek,na kl onilse ke mně přes pult a tónem, kter ý nesneslodpor, prohlási l:

„Mě l bys te proLet’s Live na psat článeko semínkách chia.“

„Ne byloby fé r vzbuzovat ve čt enáříchnadšení, když tad y není do statečně velkánabí dka ,“ oponoval jse m mu.

„To je pravda,“ př ipustil. „S klízenídivokých semínek chia v pou šti je nákladnéa zdlouhavé a nikdoto ne dělápravidelně .“

Tento dialog se uskuteč nil předví ce ne ž dvacetilety a od té do by o chiahodn ě přemýšlím. Před nedávnem ve mněprobudila další zájemná vště va Exp a příro dníchpotr avinv kali fornském Anaheimu, kde jsemu jedn ohoz mnoha výsta vní ch stánkůčistě náhodou pot kal přátelského, pozitivně naladěnéhopána jménem Bob Andersen. Zastupoval American Kamut Association (A me - rická pšeničná asociace), která propaguje užívání exotickéobiloviny kamutu (k amutje st arodávným dru hempšenice, která nebyla do tčenamoderními zemědělskými po stupy, pozn. překl.). Představil jsemse mu.

„Vaše jméno je mi po vědomé,“od povědělmi. „N eps al js te náhodou hodně o výživě?“

„Ano, nějakých pár mi lionůslov v rů zn ých knihách a článcích v časopisech. Taky jse m redigovalperiodika o zdravém sty lu. “

Rozhodující protimluv

Když mi Andersenpov yprávěl,ja k už je ka mutoblíbený, řekl mi :

„Je hro zn á škoda,že se tak málopíše o se mínkáchchia .“

„Ale to je proto,že nejsoumoc k dostání.“

„Naopak,“ opravil mě Andersen. „T o už neplatí.Sp olu s Halem Neimanem už přes dv acetnejv ýživnějšídruhy chia zuš le ch gujeme. Ve St řed ní a JižníAm eri ce tohopěstujeme vel ké množství.“

S překvapením js em mu odpověděl:„To je skvělé,už stra šně dlouho chci a semínkách ch ia napsat.“ M AG I E S E M Í N E K C H I A

22


„Jen do toho,“ souhlasil Andersen.„Půj čímvám výz kumný materiál, co jsemza ty rok y nasbíral. “

A ta k jsemzačal sem ínkachia zkoumat v zemědělských a etn obiologických zprávách, příručkách a hodně jse m se o nich do zvě děl rovněž během oso bníchrozhovorů; a tak tak é vzniklatato kn iha.

Spo ustu informacími dodali BobAn dersena Hal Nei man.Zís - kali je bě hemsvých rozhovorů s Harrisonem Doy lem z kali for nské Visty, jemuž bylo při zroduté to knihysto dva let. Ha rri son Doyle, kt erý již nenímezi námi, po většinusvé ho životastudoval a expe - rimentoval s pěstováním a kon zumací různých druhů semínek chia v rozl ičnýchrece pt ech.Svoji úž asnoudlo uhověkos t připisoval právě semínkům chi a.

Mnoho milionů lidí na ce lé m světěví o semínká ch chia , aniž by si uv ědomovali,že je to vynikající potravina. Zn ají všaknovin ku na trh u, keramickézví řátkoChi a.

Zví řátkoCh ia se na nocnam očí do umývad la s vodou. Namočí se i semínka, al e pouz e do doby,než začnoumírně rosolovatět. Pak se aplikujípo stranách zv ířátka.Brzy nato ze semínekvyra ší zelen ý „kožíšek“. Zvířátko Chia předst avuj e vynikající způsob, jak pře dstavitse mínkasv ět u, a dokazuje,že si je můžeke konzumaci vypěstovat každý,kdo si je věd omýmimořádně výživné hod - noty výh on ků.

Zvířátko Chia

Zvířátka Chia přinášejí dětem ra dostjiž ví ce než desetiletía Bob

Ander sen nyníchce, ab y celýsvě t vě děl, že semínkachia mohou

poskytn out pevnézdraví lidem každého věku.

Na jihozápaděUSA se v indiánských kmenech tradujío se mín - kách úžas né příběhy,jak je zazn am enalHa rri son Doyle.Většina z nich souvisí se síloua vyt rv al ostí , kt eroutělu dodává právě chia. Domorodci dříve bez problému dokázali běžetcelý de n jen s hrst - kou semínek ch ia a vydlabanou ty kv í plnouvody.

C H I A : Ú Ž A S N É S E M Í N KO

23


Legendy a folklór

Vypráví se vtipo jednom domorodci, kter ý v polovinědvacátého

století běžel podél polní ce sty, kde semtam projelonějaké to auto.

„Chcete sv éz t?“ zavolalna domorodcemotorista v če rveném

spor to vnímkab rioletu.

Indián ani nezpomali l, zavrtělhlav ou a zavolal:

„Ne , díky,spěchám.“

Harrison Doyle, který žil dlou hé rok y meziIndi ány v ob las ti poblíž kalif ornského Needlesna hranicíchs Ari zon ou, mělna tu to dobuspo ustuvzácných vzp omínek.Jako mladík často závodil v běhu s ml adýmidomorodci.

Př íčinyDoylových porážek

Har risonob vyklevyrazil jako prv ní . Po pár sto vk áchmetrů ho

však všichni předběhli. Po míliuž by l celýudýchaný a vy čerpaný,

daleko za všemiostat ním i.

Ptal se soupeřů,jak je možné, že ho doká žou pokaždé porazit. Zasvěceně jeden po dru hé m pomrkáva li, smálise, ale nechtělimu to ří ci.

Ag škemral,jak chtěl,Indiáni mu své ta je ms tví nikdyneodhalil i. Ce lý zk lamanýa odhodla ný naléztvlastní od pověd’ , za ča l Doyle své sou peřebedlivě sledo vat běhemcelého dn e. Nakonec si všiml, že si ránovětšinou bra li semínk a z váčkuu pasu a žvýk ali je.

Vyp ozoroval, že se mínka sbírají z vy sokých,košatých rostlin, kt eré divocerostly na ok raj i rezervace.

Clyde Hogan z kal ifornského Paso Robles,člověk, který s Doy - lem strávilspoustu času a důkladně ho vyzpovídal , mi řekl:

„Ukázalo se, že jde o semínka ch ia. Harrison Doyleje zač al žvýkat každ é ránonebo je na tři cet až šedesátminut namáčel ve vodě a pak výsledný slizovitý nápoj pil. Zpočátkuzaznamenal pouze malé změny v oblasti vý konua výdrže. Avšak zhruba za šest týdnů už ten roz díl by l markantní . M AG I E S E M Í N E K C H I A

24


„Pak vyz val Indiányk záv oduna dlouhoutr ag. Tentokrát s nimi nejenže udržel tempo, ale předcílem se dos tal dopředu a vyhrál. Ml adícise na něhovů bec nezlobilia je n se smáli.Pocho - pili, že Doyleobjevil jejich ta jemství. “

Vzpomínky

Doyle vz pomínalna jedenběžný jev: domorodcisi naplnili váčky

se mí nky chia(často jedinou potravou, kterou si společněs vy dla -

banou tykví plnou vody brali ), přivázalisi ho k bato hu a běželi

celé dny, ce lýchtři sta mil těž kýmterénem podél Mojave Trail

(tj. cesta,kter á křiž uje poušga dne s je vyhledávánami lovníky

teré nníchaut , poz n. překl.) z Needlespř es Cajonsk ý průsmykaž

ke kalifornskému pobřeží. Tam obchodovali s mod rými a zelenými

kamínky (malachitovou mědí a tyrkysem), odštěpky pazourků či

obsidiánu, s hroty šípů a někdy tak é s okrovoubarvou.

U mnoha kmenů bylo běžné, že mu ž, než se vydalna cel odenní lov, snědlpolévkovou lžíci sem ínekchi a.

Vyp ráví se příběho apačských lovcích krmenýchsemínky chia , kt eří se rozestavěli dal eko od sebea pronásle dovalivysokou zvěř na obrovs ké vzdálenosti. Měli ob ro vskouvýhodu už na startu a běh em pronásl edování projevov ali úžasnouvýdrž a výkonnost. Nakonec se vysokávy čerpalaa sta la se snadnoukořistí. Indiáni

pak nesli zvíře mnoho mi l zpá tky do ves ni ce a po nějaké velké

únavě na nich nebyloani stopy.

Této legendě se mi nechtělo moc věřit, ale potvrdilmi ji Clyde Hogan, s nímž se o tom bavi l Harrison Doy le . Ten byl sámsvě dke m ně kolikatakových lovů .

Film Poslední Mohykán zač íná scénou,v níž sta tečnímuži honí jelena tak, jak to popi sujeHogan.

Clyde Hogan také uvádí, že dlouhýběh k určitémucíli, který trval hodiny či celédny, by l nudný,takže různé indiánské kmeny se čas od časubav ily účastív soutěžní hře. Několik hodin po

C H I A : Ú Ž A S N É S E M Í N KO

25


konzumaci polévkové lží ce semínek chia běželi bez př estávkyvy -

sokou rychlostí a každý kopa l do předmětu z kožešiny vycpaného

trávou, tehdej ší předchůdce dnešního míče. Cíle m bylojako první

překopnout předem určenou cí lovouhranici.

„J ejichcíl byl častodv acetaž pět adv acetmil daleko,“vyprávěl mi Hogan. „Na takovou so utěžjste tohomu seli umětví c než dnešní hráči fotbalu, protožety předměty,do kterýchse kopalo, byly všechnojiné, jenom ne kulaté,a kromě toho cel ý zá vod vyžadoval vytrvalost maratónce. Do koncei současní trénovaní sportovci by asi pa dli vyč erp ánímdaleko př ed cí lovoupás kou. Tito sta tečnímuži však bez výji mk y dok ončilizávod dí ky semínkám chia, a také strachu ze ztrátytvář e. “

Indiáni od ka li fornskéhopobřeží se o semínkach ia dě lili se španělskými misionáři – mez i nimibyl i ot ec JuniperoSerra, kt erý se svou početnou družinou put ovalpěšky po cel ém státěa za kládal mi sie. Ch ia jim dodávala překvapi vousílu a vytr val ost.

Někteří jedl i sem ínkapředem ope čenáa namletá, ji ní si vy - ráběli nápoje z čistéstudniční nebo pramenité vody, semínek chia , pár kape k citronu a su ro vého medu.

Nezapomenutelná po stava

Adolphovi Bullovi bylo sed mdesáta poř ád pracovaljako horní k

v poušti – stal se lege ndoupro svo ji tělesnouvýdrž. Př ed několika letyo něm napsali článek v Los Ang el esTi mes.Když si ho

Harrison Doyle přečetl, od jel do kalifornského Ran dsburgu, aby

Bul lu vyz povídal.

„Bylo to naprosto neskuteč né, na jít horníka, kterýby v tomto věku vrtal, rub al, vyváže l sug a fáralna dvanáctky do dolu še st dn ů v týdnu,“ vyprávěl Bob u Andersenovi . „Tutopozoruhodnou těles - nou výdr ž připisovalBull a semínkům chia, která rostla po kopcích kolem jeho domova, a nesobecky mi jic h trochudal. Vysvětlil mi, že jich př idáváčaj ovoulžičku – někdy po mi mořádně těžké m dn i i víc M AG I E S E M Í N E K C H I A

26




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist