načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Magické hory – Nové putování po českých a moravských horách -- Nové putování po našich horách s Václavem Cílkem a Květou Fialovou – Martin Slunečko; Květa Fialová; Václav Cílek

Fungujeme! Vážení zákazníci, e-shop je plně v provozu. Od 18. 5. 2020 jsou navíc všechny naše prodejny a výdejny otevřeny. Bližší informace naleznete zde
Magické hory - Nové putování po českých a moravských horách -- Nové putování po našich horách s Václavem Cílkem a Květou Fialovou
-15%
sleva

Kniha: Magické hory - Nové putování po českých a moravských horách
Autor: Martin Slunečko; Květa Fialová; Václav Cílek
Podtitul: Nové putování po našich horách s Václavem Cílkem a Květou Fialovou

Další díl putování geologa Václava Cílka a herečky Květy Fialové po význačných horách Čech a Moravy. Nový díl představuje dalších šest tajemných českých a moravských hor. ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >50ks - doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDICE ČT
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2013
Počet stran: 136
Rozměr: 194 x 254 mm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), portréty, faksim.
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Geografie Česka a Slovenska, reálie, cestování
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Novinka týdne: 2013-36
Datum vydání: 28. 8. 2013
Nakladatelské údaje: V Praze, Česká televize, Albatros Media, 2013
ISBN: 9788074480362
EAN: 9788074480362
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Další díl putování geologa Václava Cílka a herečky Květy Fialové po význačných horách Čech a Moravy. Nový díl představuje dalších šest tajemných českých a moravských hor. Populárně-naučnou formou seznamuje s geologickým vývojem vybraných hor a kopců, historickými a kulturními souvislostmi, krajinou či architektonickými památkami v jejich okolí. Knižní verze stejnojmenného televizního cyklu tak může nabídnout inspiraci pro zajímavé pěší i cyklistické výlety.

Popis nakladatele

Vydejte se opět po stopách herečky Květy Fialové a geologa, spisovatele a našeho předního popularizátora vědy Václava Cílka do Magických hor! Naše země sice nemá moře, ale vyniká stovkami nádherných hor. Některé z nich bývaly aktivními sopkami, jiné jsou přívodními kanály k sopkám a vznikly odnosem okolní krajiny, další byly pomalu vyzdviženy a definitivní tvar jim vtiskly ledovce, ale všechny mají svá tajemstí a příběhy. Nová kniha navazující na oblíbený televizní cyklus odkrývá tentokrát tajemství Blaníku, Milešovky, Trosek, Hostýna, Radobýlu a Petřína. Květa Fialová a Václav Cílek během svého putování vyprávějí příběhy o krajině, životě hor a lidí, kteří je postupně obývali, a o jejich smyslu pro člověka. (nové putování Václava Cílka a Květy Fialové po našich horách)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Martin Slunečko; Květa Fialová; Václav Cílek - další tituly autora:
Magické hory Magické hory
Posvátná krajina Posvátná krajina
Prostonárodní kuchařka Květy Fialové Prostonárodní kuchařka Květy Fialové
Poutník časem chaosu Poutník časem chaosu
Krajiny domova Krajiny domova
Ruka noci podaná - Základy rodinné a krizové připravenosti Ruka noci podaná
 (e-book)
Ruka noci podaná -- Základy rodinné a krizové připravenosti Ruka noci podaná
Doba koronavirová Doba koronavirová
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TROSKY

488 M NAD MOŘEM Dvojice čedičových suků s hradními věžemi. Nemají na světě obdoby, Alexander von Humboldt je označil za osmý div světa. Základem hradu se stal ojedinělý skalnatý útvar sopečného původu, zřejmě pozůstatky aktivních sopek. Následná eroze splavila okolní měkké horniny a obnažila dva čedičové suky. Nikdo neví, jakou podobu měl hrad v době svého vzniku, jediný historicky věrný obraz Trosek byl odvezen Švédy během třicetileté války.

488 M NAD MOŘEM Dvojice čedičových suků s hradními věžemi. Nemají na světě obdoby, Alexander von Humboldt je označil za osmý div světa. Základem hradu se stal ojedinělý skalnatý útvar sopečného původu, zřejmě pozůstatky aktivních sopek. Následná eroze splavila okolní měkké horniny a obnažila dva čedičové suky. Nikdo neví, jakou podobu měl hrad v době svého vzniku, jediný historicky věrný obraz Trosek byl odvezen Švédy během třicetileté války.

46

VALDŠTEJNŮV NEDOBYTNÝ VELIŠ

Květa: Tak tady je ta brána do vesmíru a brána do pekla, ta druhá...

Václav: To já nevím, ale jsme na Veliši, na krásném čedičovém kopci, kde bylo možná

pravěké osídlení, pak tady byl velký hrad, pak tady byl lom, který těžil jen ty čedičové žíly

a nechal ten kopec jakoby rozsekaný, jako když máš dort a rozřežeš ho nožem, a o bráně

tady vím jediné, a tou je Jičín a to je brána do šťastné země a brána do ráje, tedy do Ráje

českého, a tedy k Troskám, Valdštejnu a Hrubé Skále...

Květa: A taky bránu do ráje máme ve své duši, ne Václave?

Na Veliši ještě po třicetileté válce stál jeden z velmi rozměrných hradů. Na rozdíl od mnoha

dalších českých pevností téměř zmizel ze zemského povrchu. Přitom hrad Veliš nehrál pod

řadnou roli v českých dějinách: krátký čas patřil českému králi Jiřímu z Poděbrad, pak se stali

jeho majiteli Trčkové z Lípy, kteří na hrad v roce 1500 dovezli (z Lipnice) Basilejská kompak

táta. Trčkové z Lípy také hrad rozšířili a vybudovali z něj doslova pevnost.

Zbytky hradu Veliše

Během třicetileté války se majitelem celého panství stal Albrecht z Valdštejna, ten už ale hrad

neopravoval, ale prý s oblibou Veliš navštěvoval a z jeho věží shlížel na svou zemi zaslíbenou,

na jičínskou kotlinu. Během třicetileté války se Jičín změnil ve významné město politiky a kul

tury a  nebýt Valdštejnovy smrti, mohl se stát jedním z  nejvýznamnějších měst v  Čechách.

Po třicetileté válce se hrad Veliš na základě rozhodnutí vídeňské císařské rady ocitl na sezna

mu hradů určených ke  zbourání. Hrad z  pískovcového kamene byl pak prakticky celý roze

brán, dílo zkázy dokonal čedičový lom, který se zakousl do všech čedičových částí kopce. Dnes

Veliš skutečně vypadá jako rozkrájený dort...

„Velíš, velmi pevný hrad, jenž za nedávných švédských válek nikdy nebyl dobyt nepřáteli, ač hájila ho jen hrstka císař

ských vojáků. Jako chlapec jsem dost často viděl, jak na tento hrad přicházel z Jičína Frýdlanský vévoda Valdštejn, aby

se potěšil pohledem na něj i široké okolí viditelné po mnoho mil...“

(Bohuslav Balbín: Miscellanea historica regni Bohemiae, 1681)

Trosky – osmý div světa

Václav: Víš, Květo, velká část kouzla Českého ráje je neviditelná a spočívá v archeologii. Před

stav si, že tato oblast je lemována kopci s rituálními nálezy. Zlatá hřivna na Loretě, Mužský,

Vyskeř, Trosky s keltským a bronzovým osídlením a konečně i slavný Zebín s nálezy nádob

z pozdní doby bronzové... takže ta krajina jako by měla strážce kolem, kteří jsou pro nás dnes

neviditelní, ale ti lidé to vždycky tak vnímali, proto to místo je tak silné a soustředěné...

TERRA FELIX – ŠŤASTNÁ ZEMĚ

Do roku 1337 byl Jičín královským městem. Pak byl ve vlastnictví několika šlechtických rodů,

nejdříve Vartenberků a pak dvou nejbohatších východočeských šlechtických rodů: Trčků z Lípy

a počátkem 17. století rodu Smiřických. Vévoda Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se stal

správcem Jičína v  roce 1621, kdy byl jmenován poručníkem slabomyslného Jindřicha Jiřího

Smiřického. O dva roky později připojil Jičín ke svému frýdlantskému panství. Z dnešního po

Hrad Veliš ovládal celý kraj hledu nebyl Valdštejn jen schopný vojevůdce, ale také tvrdý manažer a obchodník nevalného charakteru. S  tichým souhlasem císaře Ferdinanda se legální i  nelegální cestou zmocnil obrovského majetku, z 64 samostatných panství vytvořil v severovýchodních Čechách souvislou enklávu frýdlantského knížectví.

V době, kdy jinde v Evropě zuřila třicetiletá válka a české země procházely snad nejhlubší krizí ve své historii, budoval generalissimus císařských armád v Jičíně svou rezidenci. Frýdlantskému panství se tak vyhýbaly válečné útrapy a ze sídelního města Valdštejn nechal budovat reprezentační centrum s  přestavěným zámkem, vysokými úřady, náboženskými, kulturními i vzdělávacími institucemi. Z té doby také pochází název Terra felix – Šťastná země.

V roce 1625 nabídl císaři, že ze svých prostředků vytvoří dvacetitisícovou armádu, kterou osobně vyzbrojí, vycvičí a povede do boje. Opět ale šlo o ekonomickou stránku věci: na podzim 1625 Valdštejn vedl téměř stotisícovou armádu do Německa, kde nakonec porazila Dány, a  v  roce 1627 vzniklo frýdlantské vévodství se sídlem v  Jičíně. Jednalo se o  unikátní útvar na mapě Čech. Vévodství bylo vyňato ze Zemských desek Království českého, a stalo se tak státem ve státě. Vévodství jako suverénní stát nemuselo odvádět daně, mělo vlastní právní systém

Trosky s výhledem do šťastné země...


a Valdštejn mohl povyšovat do šlechtického rodu. V době největších úspěchů měl Valdštejn

roční příjem několikanásobně vyšší než císař...

Václav: Jsme na náměstí v Jičíně, v místech, které se mohlo stát jedním z center Evropy

za doby Albrechta z Valdštejna. Co ten Valdštejn nechal v Praze udělat? Nechal vybourat

kus Malé Strany a na místě více než dvaceti domů si postavil nádherný palác s velkou

zahradou, vlastně vytvářel mocenskou protiváhu Pražskému hradu. Mnohem větší plány,

na obnovu Jičína nebyly realizovány. Zůstalo tady torzo zámku, torzo kostela, zůstal tady

začátek monumentální krajinné kompozice, kdy celá jičínská kotlina měla být rozdělena

sítí cest, alejí, klášterů, poutních míst, cítíme tady trošku problematiku toho Valdštejna.

Na jedné straně člověka, který byl omámený mocí a zároveň se snaží vytvořit takovou utopii,

trochu jako království s novými parametry. To znamená cítíme vojáka i snílka a vnímáme

toto místo trochu ospalým dojmem. Ale bývalo to centrum Terry Felix, šťastné země, kde

si podávali ruce králové a císaři a vojvodové, básníci a malíři, je to rozhodně místo, které

má imperiální a královský základ...

Terra felix – šťastná země pod Krkonošemi


51

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil 14. září 1583 na tvrzi v Heřmanicích u Jaroměře v  evangelické rodině. Na  studiích přestoupil díky vlivu jezuitů ke  katolictví. Od  mládí se projevoval jako schopný vojevůdce, a  tak ho moravští stavové jmenovali velitelem svého vojska. On se jim odměnil tím, že přeběhl i  s  vojenskou pokladnou k  Habsburkům. Jičín si Valdštejn asi prohlédl poprvé začátkem března 1621, když byl vyslán na Pecku zatknout Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (ten byl v červnu spolu s 26 dalšími vůdci stavovského povstání popraven na Staroměstském náměstí). Valdštejnovi se Jičín zalíbil a tak se snažil získat celý kraj. Využil svého příbuzenství se Smiřickými a už koncem března 1621 mu císař svěřil kumburské panství s Jičínem a část dalších statků Smiřických do zástavy. Ještě téhož roku ho zemský místodržící Karel z Lichtenštejna jmenoval poručníkem slabomyslného Jindřicha Jiřího Smiřického. Když potom o rok později dostal v léno frýdlantské panství, začal cílevědomě budovat svůj stát s hlavním městem Jičínem.

Proměnu města spojil s  proměnou širokého okolí. Ne nadarmo se říká, že spolu se svými architekty komponoval celou krajinu. K  přestavbě Jičína přistoupil velkoryse, aby zde vytvořil skutečně reprezentativní město, v  němž chtěl mít nejen vlastní úřady správní a  hospodářské, sídlo své družiny, ale dokonce i biskupství a vyšší školy. Měl se tu scházet i sněm vévodství frýdlantského a dostatečný prostor měl zůstat i pro řemeslnické dílny a další hospodářskou činnost.

Pro přestavbu města vykoupil přes sto měšťanských dřevěných i zděných budov, na jejichž parcelách vznikaly veřejné stavby i soukromé budovy Valdštejnovy, jeho příbuzných, úředníků a měšťanů. Další prostor pro stavby získal založením Nového Města a rozšiřováním předměstí. Za  účelem provedení svých záměrů se obklopil dobrými architekty a  dalšími umělci. Architekti byli vesměs italského původu a přinášeli s sebou prvky nového stavebního slohu, manýrismu. K nejpřednějším patřil Giovanni Battista Pieroni a Nicolo Sebregondi, který vypracoval pro Jičín územní plán, jeden z prvních ve střední Evropě. Východní Čechy od Orlických hor až po Polabí byly celá dvě staletí od vzniku husitství nekatolické. Právo náboženské tolerance, které podepsal 9. 7. 1609 císař Rudolf II. v Majestátu, si nechali jičínští naposledy potvrdit panem Janem Trčkou v roce 1619, který celý kraj spravoval z hradu Veliše. Po bitvě na Bílé hoře se ale dějiny ubíraly jiným směrem: duchovní správu panství kolem Jičína převzali jezuité, povolaní z pražské koleje. Podle dobových zpráv jejich příchod, který podporoval tehdy mladý šlechtic Albrecht z Valdštejna, způsobil v Jičíně poprask. Všichni obyvatelé až na čtyři výjimky byli totiž nekatolíci. Pro jezuitskou kolej, zřízenou v Jičíně právě Valdštejnovou nadací, bylo prý třeba sehnat 100 žáků a úředníci měli přitom jednoznačný pokyn dávat přednost Němcům před „hloupými Janky českými“. Valdštejn, který v mládí konvertoval ke katolictví, byl poměrně nábožensky tolerantní. Ke cti jičínských jezuitů lze přičíst

52

fakt, že jejich škola jako jedna z mála v Čechách, vyučovala v češtině. Na této škole pak působil velký vlastenec, jezuita,

který přál českému jazyku, Bohuslav Balbín z Vorličné. Byl členem jičínské koleje v letech 1661 až 1663, ale pobýval

zde i později. Balbín pro český národ a pro český jazyk udělal v osudovém 17. století víc, než si uvědomujeme. Prošel

křížem krážem Čechy a podporoval český jazyk. Jeho Rozprava na obranu slovanského jazyka, zvláště pak českého

byla zakázána a v českém překladu vyšla až za dvě stě let...

NEJSTARŠÍ ALEJ V ČECHÁCH

Václav: Květo, víš, co je to barokní komponovaná krajina?

Květa: No asi tohle, ne?

Václav: To je, jako když se skládá hudba. Tak se skládá i krajina. V době baroka měli dva

přístupy: buď k zámku nebo k jiné dominantě se jelo v takovém mírném oblouku, takže se

to tajemství architektury zjevovalo postupně. Anebo naopak měli brutální přístup: stavba

byla v ose a ta ještě většinou byla kombinovaná s nějakým rybníkem a vodní nádrží, která

ten pohled zdvojovala...



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist