načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Magické hory – Martin Slunečko; Květa Fialová; Václav Cílek

Fungujeme! Vážení zákazníci, e-shop je plně v provozu. Od 18. 5. 2020 jsou navíc všechny naše prodejny a výdejny otevřeny. Bližší informace naleznete zde
Magické hory
-15%
sleva

Kniha: Magické hory
Autor: Martin Slunečko; Květa Fialová; Václav Cílek

Knižní podoba televizního cyklu, který představil význačné české hory, jejich geologický vývoj i zajímavé historické souvislosti. Při putování po sedmi českých a moravských ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >50ks - doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6% 80%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDICE ČT
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012
Počet stran: 120
Rozměr: 194 x 254 mm
Úprava: barevné ilustrace, portréty
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Životní prostředí a jeho ochrana
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Novinka týdne: 2012-48
Datum vydání: 21. 11. 2012
Nakladatelské údaje: V Praze, Česká televize, Albatros Media, 2012
ISBN: 9788074480270
EAN: 9788074480270
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Knižní podoba televizního cyklu, který představil význačné české hory, jejich geologický vývoj i zajímavé historické souvislosti. Při putování po sedmi českých a moravských horách provází čtenáře herečka Květa Fialová a geolog Václav Cílek. Publikace obsahuje informace o geologii i historickém významu vybraných lokalit, připomíná i mýty a příběhy, jež jsou s nimi spjaty. Provází zároveň po krajině, která zmiňované hory, vrcholky a kopce obklopuje, i po přírodních a kulturních památkách v jejich bezprostředním okolí. V publikaci, jež může posloužit i jako zdroj inspirace pro pěší i cyklistické výlety, se střídají populárně laděné výkladové pasáže s dialogy obou protagonistů; vše doplňují kvalitní barevné fotografie.

Popis nakladatele

Během putování po horách vyprávějí příběhy o krajině, životě hor a lidí, kteří je postupně obývali, a o jejich smyslu pro člověka geolog Václav Cílek a herečka Květa Fialová. Říp, Bezděz, Sněžka, Radhošť, Kleť, Kozákov a Pálava – mnohé z těchto hor sloužily od nepaměti jako strážní hory a jako místo pro komunikaci se vzdálenými kmeny. Pravděpodobně ještě před příchodem Keltů se vrcholky hor staly spojnicí s božstvy a místem uctívání vyšších sil. Keltští druidové na jejich temenech konali své obřady, ve středověku se tu slavily Svatojánské noci, v baroku se na vrcholech hor stavěly poutní kaple a v devatenáctém století se hory staly cílem prvních turistů. Přestože na většinu z nich vedou asfaltované silnice, pořád jsou poměrně málo dotčeny moderní civilizací. Jaká tajemství tyto hory ukrývají a co znamenají pro český národ? (české a moravské hory osobitým pohledem Květy Fialové a Václava Cílka)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Martin Slunečko; Květa Fialová; Václav Cílek - další tituly autora:
Magické hory - Nové putování po českých a moravských horách -- Nové putování po našich horách s Václavem Cílkem a Květou Fialovou Magické hory - Nové putování po českých a moravských horách
Posvátná krajina Posvátná krajina
Prostonárodní kuchařka Květy Fialové Prostonárodní kuchařka Květy Fialové
Poutník časem chaosu Poutník časem chaosu
Krajiny domova Krajiny domova
Ruka noci podaná - Základy rodinné a krizové připravenosti Ruka noci podaná
 (e-book)
Ruka noci podaná -- Základy rodinné a krizové připravenosti Ruka noci podaná
Doba koronavirová Doba koronavirová
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

10 11

mělník, město nad Českou kotlinou

Květa: Jé! Tady je to krásné... Václav: To víš, Mělník. Soutok Vltavy a Labe... Květa: Úžasný výhled... tak mě ale napadlo, proč musíme jít odsud? Je to mnohem dál, než kdybychom šli z Roudnice, ne? Václav: Protože si myslím, že praotec Čech připlul z východu po Labi. To byla nejjednodušší cesta. Viděl vysokou skálu, jeden z takových mála záchytných bodů, navíc nahoře je pravěké osídlení. Vylezl na tu skálu, prohlédl si kotlinu českou, uviděl horu Říp a pochopil, že z ní uvidí více. Vzal s sebou ty bůžky, ty dědky, ty ochránce rodu, které si přinášel s sebou, a vystoupil na horu Říp. Květa: No a ty máš místo bůžků tu krásnou hůl. Václav: To je hůl anglických poutníků. Ta černá část je z dubů, které rostly možná před osmi, deseti tisíci lety na anglickém pobřeží. A tam sedí takový zvláštní člověk a vyřezává ty hole. A jeden jiný slavný anglický poutník, takový jakoby druid, mi ji přinesl a pak jsme spolu putovali Čechami a teď půjde s námi na Říp. Květa: Tak konečně je něco starší než já! Václav: Ale ne o moc...

V době osídlení našeho území prvními Slovany, tedy od poloviny 6. do 8. století se Říp stal

skutečně středem slovanského světa. Slované se nejdříve usadili v úrodných nížinách Polabí,

Poohří a kolem dolního toku Vltavy.

Z  Řípu tak mohli dohlédnout na  sever přes České Středohoří ke  Krušným horám, na  východ

k Železným horám, na jih ku Praze a na západě ke Kadani. Nepřicházeli do neprostupné divo

činy, jak tvrdili středověcí kronikáři, ale do mnohokrát osídlených nížin kolem řek, kde Slované

zřejmě splynuli s místními zemědělci, což mohli být potomci jak Keltů, tak i Germánů. Stejně

tak i  pohraniční hvozdy nebyly neprostupné, byl tady sice původní prales, který zde vyrůstal

od konce poslední doby ledové, ale celou zemí vedly obchodní stezky. Řada nálezů nejrůzněj

ších evropských mincí v keltských oppidech, v germánských sídlech i v sídlech prvních Slovanů

svědčí o tom, že Česká kotlina nebyla izolovaným ostrovem uprostřed Evropy. Čechy byly kři

žovatkou dálkových obchodních cest mezi východem a západem a mezi Baltem a severní Itálií...

A navíc, česká pověst o Praotci Čechovi není ojedinělá, má společné rysy s některými evropský

mi mýty, například pověstí o vzniku kmene Langobardů. Roku 568 král Alboin přišel se svým

lidem do Itálie, vystoupil na vysokou horu a pronesl slova o zemi, která se stane jejich domovem.

Soutok Labe s Vltavou

Říp nebyl nikdy kopec, ale hora


10 11

mělník, město nad Českou kotlinou

Květa: Jé! Tady je to krásné... Václav: To víš, Mělník. Soutok Vltavy a Labe... Květa: Úžasný výhled... tak mě ale napadlo, proč musíme jít odsud? Je to mnohem dál, než kdybychom šli z Roudnice, ne? Václav: Protože si myslím, že praotec Čech připlul z východu po Labi. To byla nejjednodušší cesta. Viděl vysokou skálu, jeden z takových mála záchytných bodů, navíc nahoře je pravěké osídlení. Vylezl na tu skálu, prohlédl si kotlinu českou, uviděl horu Říp a pochopil, že z ní uvidí více. Vzal s sebou ty bůžky, ty dědky, ty ochránce rodu, které si přinášel s sebou, a vystoupil na horu Říp. Květa: No a ty máš místo bůžků tu krásnou hůl. Václav: To je hůl anglických poutníků. Ta černá část je z dubů, které rostly možná před osmi, deseti tisíci lety na anglickém pobřeží. A tam sedí takový zvláštní člověk a vyřezává ty hole. A jeden jiný slavný anglický poutník, takový jakoby druid, mi ji přinesl a pak jsme spolu putovali Čechami a teď půjde s námi na Říp. Květa: Tak konečně je něco starší než já! Václav: Ale ne o moc...

V době osídlení našeho území prvními Slovany, tedy od poloviny 6. do 8. století se Říp stal

skutečně středem slovanského světa. Slované se nejdříve usadili v úrodných nížinách Polabí,

Poohří a kolem dolního toku Vltavy.

Z  Řípu tak mohli dohlédnout na  sever přes České Středohoří ke  Krušným horám, na  východ

k Železným horám, na jih ku Praze a na západě ke Kadani. Nepřicházeli do neprostupné divo

činy, jak tvrdili středověcí kronikáři, ale do mnohokrát osídlených nížin kolem řek, kde Slované

zřejmě splynuli s místními zemědělci, což mohli být potomci jak Keltů, tak i Germánů. Stejně

tak i  pohraniční hvozdy nebyly neprostupné, byl tady sice původní prales, který zde vyrůstal

od konce poslední doby ledové, ale celou zemí vedly obchodní stezky. Řada nálezů nejrůzněj

ších evropských mincí v keltských oppidech, v germánských sídlech i v sídlech prvních Slovanů

svědčí o tom, že Česká kotlina nebyla izolovaným ostrovem uprostřed Evropy. Čechy byly kři

žovatkou dálkových obchodních cest mezi východem a západem a mezi Baltem a severní Itálií...

A navíc, česká pověst o Praotci Čechovi není ojedinělá, má společné rysy s některými evropský

mi mýty, například pověstí o vzniku kmene Langobardů. Roku 568 král Alboin přišel se svým

lidem do Itálie, vystoupil na vysokou horu a pronesl slova o zemi, která se stane jejich domovem.

Soutok Labe s Vltavou

Říp nebyl nikdy kopec, ale hora


12 13 „Když do těchto pustin vstoupil člověk, ať to byl kdokoli- neznámo s kolika lidmi- hledaje příhodných míst k lidským příbytkům, přehlédl bystrým zrakem hory a doly, pláně a stráně a tuším kolem hory Řípu mezi dvěma řekami, Ohří a Vltavou, prvá zřídil sídla , prvá založil obydlí a radostně na zemi postavil bůžky, jež sebou na ramenou přinesl...“ (Kosmas: Kronika česká, okolo 1120) Květa: Myslíš si, že měl jít praotec ještě dál? Václav: Já si myslím, že určitě ne. Podívej se, jak dopadli Polabští Slované. Vždyť vlastně slovanské osídlení šlo až k Baltu. Zaplať pánbůh za ten věnec hor, za to přirozené opevnění celých Čech a za to, že jsme ve středu takové velké přírodní pevnosti. Květa: Ale, ten Říp není moc vysoký... Václav: Ale je důležitý. A proto každý, kdo mluví o Řípu, o něm nemluví jako o kopci, ale o hoře. Květa: O hoře? Václav: A v tom je ta úcta, v tom je ta síla toho kopce. Květa: A je to vlastně střed naší země. Václav: Je to střed původního osídlení Čech.

Kosmas píše ve své Kronice české: „V Evropě leží Germánie a v jejích končinách směrem k sever

ní straně daleko široko se rozkládá kraj, kolem dokola obklíčený horami, jež se podivuhodným

způsobem táhnou po obvodu celé země, že se na pohled zdá, jakoby jedno souvislé pohoří ce

lou tu zemi obklopovalo“. Kolem roku 1120, kdy psal Kosmas Kroniku českou, Češi již prakticky

kontrolovali celé Čechy a Moravu a pohraniční hory s těžko proniknutelnými hvozdy se staly

přirozenou hranicí. Přírodní vymezení životního prostoru horami chránilo jednak před útoky

zvenčí, ale i vytvářelo u Čechů přesvědčení, že tato přírodní hranice je nedotknutelná. Srovnání

se nabízí s pohyblivými hranicemi Pobaltských Slovanů, Poláků anebo Maďarů...

labe anebo vltava?

Květa: Prosím tě, tohle je Labe nebo Vltava?

Václav: Této řece se ofi ciálně říká Labe. Říká se jí špatně, protože Vltava je tady u Mělníka

delší, vodnatější a má větší povodí. Takže správně by se Labe mělo jmenovat Vltava, ale

dělíme se o ně s dalšími národy, tak se nějakým způsobem přešlo na slovo Labe. To slovo

„labe“ což znamená „bílý“, „albis“, „alba“. Přesmyčkou z toho asi vzniklo Labe. A tebe bude

zajímat, že i výraz „elfové“ má stejný základ, takže já si myslím, že to Labe je taková elfí řeka.

Květa: Já ji chci ochutnat... je to Vltava...

Já ji chci ochutnat...

Říp je milostný kopec




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist