načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Lymfotaping -- Terapeutické využití tejpování v lymfologii - Jitka Kobrová

Lymfotaping -- Terapeutické využití tejpování v lymfologii

Elektronická kniha: Lymfotaping -- Terapeutické využití tejpování v lymfologii
Autor:

Lymfotaping přináší žádaný a efektivní doplněk ke standardní léčbě otoků. Kniha se zabývá problematikou poúrazových a pooperačních otoků, ale také lymfedémy, včetně možnosti ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 136
Rozměr: 24 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0182-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha nabízí rekapitulaci a rozšíření potřebných znalostí tejpování tak, aby čtenáři byli schopni plynule navázat aplikací lymfotapu. Obsah se zabývá problematikou poúrazových a pooperačních otoků, ale také lymfedémy, včetně možnosti alternativních drenážních cest lymfotapem. Pozornost je věnována i ošetření jizev. Kniha je primárně určena pro lymfoterapeuty z řad rehabilitačních lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, zdravotních sester, masérů a jiných lékařských a nelékařských odborníků. Dále je vhodná pro studenty, a to zejména nelékařských bakalářských a magisterských oborů specializujících se na zdravotnictví. Lymfotaping přináší žádaný a efektivní doplněk ke standardní léčbě otoků. Autoři se tentokrát specificky zaměřují na možnost ovlivnění lymfatického a s ním úzce souvisejícího kardiovaskulárního systému pomocí lymfotapu.

Popis nakladatele

Lymfotaping přináší žádaný a efektivní doplněk ke standardní léčbě otoků. Kniha se zabývá problematikou poúrazových a pooperačních otoků, ale také lymfedémy, včetně možnosti alternativních drenážních cest lymfotapem. (terapeutické využití tejpování v lymfologii)

Předmětná hesla
lymfotaping
nemoci lymfatického systému
Prevence onemocnění
Terapie
Zařazeno v kategoriích
Jitka Kobrová - další tituly autora:
 (e-book)
Terapeutické využití kinesio tapu Terapeutické využití kinesio tapu
Terapeutické využití tejpování Terapeutické využití tejpování
Lymfotaping -- Terapeutické využití tejpování v lymfologii Lymfotaping
 (e-book)
Terapeutické využití tejpování Terapeutické využití tejpování
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jitka Kobrová

Lymfotaping

Terapeutické využití tejpování v lymfologii



Grada Publishing

Jitka Kobrová

Lymfotaping

Terapeutické využití tejpování v lymfologii


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Mgr. Jitka Kobrová LY M FOTA PI NG Terapeutické využití tejpování v lymfologii Autoři: Mgr. Jitka Kobrová MUDr. et Mgr. Robert Válka (spolupráce na kapitolách 1.6.1–3, 3.2, 3.2.1, 4.7.3–5, 4.8.2–3) Recenze: PhDr. Michaela Prokešová, Ph.D. PhDr. Kateřina Vaníková, Ph.D. © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Photo © REHASPORT TRADE s.r.o., Bc. Jan Kalista Schémata a ilustrace Jakub Roller (© Bc. Jan Kalista, REHASPORT TRADE s.r.o.) Fotografie Boris Stojanov a autoři (© Bc. Jan Kalista, REHASPORT TRADE s.r.o.) Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6647. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 136 1. vydání, Praha 2017 Vytisklo TISK CENTRUM s.r.o., Moravany Autoři a nakladatelství děkují společnosti REHASPORT TRADE s.r.o. za podporu, která umožnila vydání publikace. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-271-9874-0 (ePub) ISBN 978-80-271-9873-3 (pdf ) ISBN 978-80-271-0182-5 (print)

Obsah

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10

1 Zopakování technik tejpování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.1 Indikace tejpování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.2 Relativní kontraindikace tejpování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.3 Základy aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.4 Výběr tvaru tejpu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 1.5 Rekapitulace technik tejpování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17

1.5.1 Základní techniky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17

1.5.2 Mechanická korekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.5.3 Fasciální korekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.5.4 Prostorová korekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.5.5 Vazivová/šlachová korekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20

1.5.6 Funkční korekce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21

1.5.7 Lymfatická korekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.6 Klinické aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

1.6.1 Impingement syndrom (spolupráce: R. Válka). . . . . . . . . . . . . . .23

1.6.2 Whiplash Injury (spolupráce: R. Válka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

1.6.3 Chondromalacie pately (spolupráce: R. Válka). . . . . . . . . . . . . . .27 1.7 Pokročilé techniky tejpování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

1.7.1 Fasciální korekce „manual glide“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

1.7.2 Lymfatická korekce „basket weave“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31

2 Teoretické poznatky o lymfatickém systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.1 Stavební komponenty lymfatického systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.1.1 Lymfatické cévy (vasa lymphatica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34

2.1.2 Lymfatické uzliny (nodi lymphatici) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

2.1.3 Ostatní lymfatické orgány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40

2.1.4 Lymfa – míza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 2.2 Fyziologie látkové výměny mezi intersticiem

a terminálními cévami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43

2.2.1 Tvorba tkáňového moku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43

2.2.2 Starlingova rovnováha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 2.3 Anatomie lymfatického systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44

2.3.1 Hlavní mízní kmeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44

2.3.2 Povrchový lymfatický systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45

2.3.3 Lymfatické uzliny a cévy hlavy a krku . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48

2.3.4 Lymfatické uzliny a cévy trupu a prsu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49

2.3.5 Lymfatické uzliny a cévy horních končetin . . . . . . . . . . . . . . . .50

2.3.6 Lymfatické uzliny a cévy dolních končetin . . . . . . . . . . . . . . . . 51

3 Otok – příčiny a terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

3.1 Klasifikace otoků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53

3.2 Diferenciální diagnostika otoků (spolupráce: R. Válka) . . . . . . . . . . . . .54

3.2.1 Lymfedém (spolupráce: R. Válka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56 3.2.2 Posttraumatické otoky končetin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59

3.3 Lymfodrenáž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60

4 Lymfotaping . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62

4.1 Efekt lymfotapingu na lymfatický systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64

4.2 Lymfotaping akutních, lokálních otoků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65

4.2.1 „I“ tejp – prostorová korekce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 4.2.2 „Hvězda“ – prostorová korekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4.2.3 „Síť“ – prostorová korekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 4.2.4 „Donut hole“ – prostorová korekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 4.2.5 „Vějíř“ – lymfatická korekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68 4.2.6 „I“ tejp jako alternativa pro otok z přetížení svalů . . . . . . . . . . . . 70 4.2.7 Otoky hlavy a krku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

4.3 Lymfotaping povrchového lymfatického systému . . . . . . . . . . . . . . . . 73

4.3.1 Lymfotaping versus bandážování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 4.3.2 Indikace lymfotapingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 4.3.3 Kontraindikace lymfotapingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

4.4 Lymfotaping povrchového lymfatického systému trupu a prsu . . . . . . . . .76

4.4.1 Lymfotaping prsu – funkční spádové lymfatické uzliny . . . . . . . . .77 4.4.2 Alternativní lymfatická cesta z axily do axily

po přední straně těla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 4.4.3 Mechanická korekce – elevace prsu k redukci otoku . . . . . . . . . . .80 4.4.4 Alternativní lymfatická cesta z axily do axily

po zadní straně těla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 4.4.5 Alternativní lymfatická cesta z horní části zad

do supraklavikulárních uzlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 4.4.6 Alternativní lymfatická cesta z axily do bederní oblasti . . . . . . . . . 82 4.4.7 Alternativní lymfatická cesta z axily do inguiny

(přesměrování otoku paže). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83 4.4.8 Alternativní lymfatická cesta z inguiny do axily

(přesměrování otoku dolní končetiny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 4.4.9 Alternativní lymfatická cesta k redukci otoku

v bederní oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 4.4.10 Alternativní lymfatická cesta k redukci otoku

kyčle/dolní končetiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

4.5 Lymfotaping povrchového lymfatického systému horní končetiny . . . . . .86

4.5.1 Lymfotaping paže – funkční spádové lymfatické uzliny . . . . . . . . . 87 4.5.2 Lymfotaping předloktí – funkční spádové lymfatické uzliny . . . . . . 87 4.5.3 Lymfotaping pro chronické otoky ruky . . . . . . . . . . . . . . . . . .88 4.5.4 Alternativní lymfatická cesta k redukci otoku

paže při blokovaných axilárních uzlinách . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 4.5.5 Alternativní lymfatická cesta k redukci otoku

předloktí při nefunkčních kubitálních uzlinách . . . . . . . . . . . . .92

4.6 Lymfotaping povrchového lymfatického systému dolních končetin . . . . . .93

4.6.1 Lymfotaping přední strany stehna – funkční spádové

lymfatické uzliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94 4.6.2 Lymfotaping bérce – funkční spádové lymfatické uzliny. . . . . . . . .95 4.6.3 Lymfotaping lýtka – funkční spádové lymfatické uzliny . . . . . . . . .96 4.6.4 Lymfotaping pro chronické otoky nohy . . . . . . . . . . . . . . . . . .96 4.6.5 Alternativní lymfatická cesta – z inguiny do inguiny

(přesměrování toku lymfy při přeplnění/odstranění uzlin) . . . . . . .99 4.6.6 Alternativní lymfatická cesta pro ventromediální svazek

v oblasti stehna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99 4.6.7 Alternativní lymfatická cesta pro ventromediální svazek

v oblasti bérce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

4.7 Lymfotaping hlubokého lymfatického systému . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

4.7.1 Mechanická korekce – elevace spodní části břicha

k redukci otoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 4.7.2 Prostorová korekce horní části břicha k redukci otoku . . . . . . . . 103 4.7.3 Tejpování k ovlivnění tenkého a tlustého střeva při zácpě

(spolupráce: R. Válka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 4.7.4 Tejpování bránice (spolupráce: R. Válka). . . . . . . . . . . . . . . . .106 4.7.5 Tejpování při ucpaném nose a dutinách (spolupráce: R. Válka) . . . . 110

4.8 Lymfotaping jizev, varixů, hematomů a genitálu . . . . . . . . . . . . . . . . 112

4.8.1 Tejpování v terapii jizev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 4.8.2 Tejpování v terapii hematomů (spolupráce: R. Válka). . . . . . . . . . 121 4.8.3 Tejpování v terapii varixů dolních končetin

(spolupráce: R. Válka). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124 4.8.4 Tejpování v terapii lymfedému genitálií a podbřišku . . . . . . . . . . 126

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .133

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134


Upozornění autorů

Poznatky o  jednotlivých technikách tejpování obsažené v  této publikaci se shodují

s náplní našich kurzů Terapeutické využití TEMTEX tapu a Lymfotaping – terapeutické

využití TEMTEX tapu v lymfologii. Máte -li znalosti tejpování z jiného kurzu, nemusejí

se ve všem shodovat s informacemi zde uvedenými.

Informace obsažené v této knize nenahrazují lékařskou pomoc. Autoři publikace

tímto nepředepisují tejpování jako metodu léčby vašich zdravotních obtíží bez konzul

tace s lékařem nebo terapeutem. Záměrem autorů je poskytnout pouze informace obec

né povahy, které vám mohou pomoci ve spolupráci s lékařem či terapeutem při snaze

o zlepšení vašeho zdravotního stavu. V případě, že nejste odborníkem ve zdravotnic

tví proškoleným v práci s tejpem na odborném kurzu, používejte všechna doporučení

pouze k léčbě své osoby. Autoři ani vydavatel nenesou zodpovědnost za vaše jednání.

Poděkování

Rádi bychom na tomto místě poděkovali Janu Kalistovi, bez jehož iniciace a podpory by

„další díl tejpování“ nemohl vzniknout. Děkujeme profesionálním fotografům Borisu

Stojanovovi a Marcele Borýskové, jejichž snímky ilustrují a nepostradatelně dotvářejí

celou publikaci, a našim věrným modelům Lucii Duškové a Martinu Jakešovi. Velký

vděk patří rovněž všem našim pacientům, kteří umožnili vznik fotografií z klinické

praxe. V neposlední řadě děkujeme grafikovi Jakubu Rollerovi za zpracování schémat.


9

Pedmluva

Předmluva Předkládáme knihu, která je zdrojem mnoha informací – zčásti přejatých od jiných autorů, zčásti vlastních, jak je to v odborné tvorbě zvykem. Pojetí metodiky tejpování, resp. kinesiotapingu a lymfotapingu, prezentované v této publikaci odráží využívání tejpu autory během několika let jejich praxe v oboru fyzioterapie a rehabilitačního lékařství, jakož i informace získané ze zahraničních publikací a kurzů.

Vstupním materiálem pro naši tvorbu je mj.  i  práce japonského chiropraktika dr. Kenza Kaseho, jehož výsledky jsou světu známy již od počátku 70. let 20. století a který je považován za zakladatele kinesiotapingu. Kase pátral po metodě sportovního tejpování, která by podporovala hojení poraněných tkání, neomezovala pohyb fascií, průtok krve, lymfy a rozsah pohybu v kloubech – což naopak hojicí proces potlačuje, jako je tomu u klasických, rigidních tejpů. Od roku 1973 po dobu 6 let se Kase se svým týmem zabýval vývojem elastických pásek – kineziologických tejpů (dále jen tejpů) – a současně i metodou kinesiotaping (dále jen tejpování), která se vyznačuje jejich používáním. Svou strukturou a elastičností jsou tyto tejpy velmi podobné lidské kůži. Díky tomu se dokonale přizpůsobují pohybu a na těle nejsou téměř cítit. Dr. Kase tak položil nový základ na poli sportovních výkonů, zvládání bolesti a rozšířil možnosti fyzioterapie.

V současnosti můžeme hovořit o celosvětovém využití tejpování elastickými tejpy a zároveň konstatovat, že Kase nebyl v minulosti jediný, kdo se zabýval funkčním tejpováním. Zásadním způsobem však přispěl k rozvoji této metody díky vývoji speciál ního materiálu a v neposlední řadě se zasloužil o propagaci v celosvětovém měřítku. Funkčním tejpováním (i když ve zcela jiné podobě) se ve svém konceptu zabýval např. Alois Brügger a v Čechách Clara -Marie Helena Lewitová (Hermachová).

Lymfotaping – terapeutické vyuití tejpování v lymfologii1

Úvod Po více než 4 letech od 1. vydání publikace Terapeutické využití kinesio tapu a následně přepracovaného vydání Terapeutické využití tejpování se do rukou čtenářů dostává další kniha, která je volným pokračováním a nadstavbou dosud publikovaných technik tejpování a klinických aplikací. Rozšiřuje poznatky o již známých technikách a zaměřuje se na tejpování lymfatického a kardiovaskulárního systému. Čtenáři se pomocí lymfotapingu naučí drénovat povrchový i hluboký lymfatický systém, osvojí si nové techniky k ošetření jizev, použití tejpu u lymfedému, chronických i akutních otoků aj.

Ke zdárnému užívání této knihy je vhodné mít prostudovanou publikaci Te ra p e u­ tické využití tejpování či absolvovat kurz Terapeutické využití TEMTEX tapu, který autoři vedou již 8 let, popř. nadstavbový kurz lymfotapingu (Lymfotaping – terapeu­ tické využití TEMTEX tapu v lymfologii).

Vhodné jsou rovněž znalosti funkční anatomie lymfatického systému, jakož i praktická dovednost manuální lymfodrenáže. Čtenáři tohoto dílu „tejpování“ budou schopni využít lymfotaping u  poúrazových a  pooperačních otoků, lymfedémů vzniklých po operacích a onkologické léčbě a zlepšovat funkce dalších tělních systémů. Vždy by však měli mít na paměti, že tejpování, a tedy i lymfotaping, je technikou doplňkovou a asistuje hlavním technikám lékaře, fyzioterapeuta či lymfoterapeuta.

Lymfotaping je na samotnou aplikaci velice jednoduchá technika. Nenechte se tím však zmýlit, protože její úspěch tkví ve správné strategii drenáže otoku z přeplněné oblasti. Vyžaduje tedy výše uvedené teoretické znalosti a značné klinické zkušenosti v terapii (lymf)edému. Věříme, že obsah knihy bude přínosem všem, kteří se o tuto problematiku zajímají, a  že odpoví nejen na otázku, „jak“ lymfotejp aplikovat, ale h lav ně „ k a m“.

autoři


11

1Zopakování technik tejpování

1 Zopakování technik tejpování

Předpokládáme, že pokud listujete touto knihou, máte již určité zkušenosti s klinickým

používáním tejpování v  rámci základních a  korekčních technik. Časem jste možná

přišli na zdárné řešení situací, ve kterých jste dříve s tejpem úspěšní nebyli. Kladného

výsledku v tejpování dosáhnete zejména tím, že si budete klást otázky: Aplikuji tejp

na klíčovou strukturu? Dodržel jsem základy aplikace? Dodržel klient režimová opat

ření v rámci komplexní fyzioterapie? Není nutné znovu vyšetřit danou oblast? apod.

Pouze tehdy, budete -li se ptát, posunete svoje schopnosti v tejpování na vyšší úroveň.

Považujeme za důležité připomenout fyziologii účinku tejpování. Mnoho lidí, ze

jména laiků, chápe tejp stále jako pomůcku k fixaci. Mohli jste si však již ověřit, že

v tejpování elastickými tejpy jde primárně o modulaci aference, tedy o (neuro)reflexní

působení tejpu skrze kůži. Stavebním kamenem nervového řízení a nervové činnosti je

reflex. Jedná se o konstantní a zákonitou odpověď lidského organismu na změny vnitř

ního a vnějšího prostředí. Základem reflexu je reflexní oblouk sestávající z receptoru,

aferentní dráhy, CNS (mozek/mícha), eferentní dráhy a efektoru (výkonného orgánu,

např.  svalu). Z  vnitřního i  vnějšího prostředí člověka jsou přijímány stimuly, které

příslušný receptor zachycuje. Podněty mohou být různé povahy (fyzikální, chemic

ké). Tyto stimuly vyvolají podráždění, díky němuž jsou vzruchy vedeny aferentními

vlákny do CNS. Zde se získané informace přijímají, zpracovávají a vyhodnocují. Po

vyhodnocení informace odchází eferentními vlákny z CNS v podobě vzruchu k efek

toru. Efektor poté zahájí svou činnost na základě příkazu z CNS (obr. 1.1).

Obr. 1.1 Zpracování podnětu v CNS

mozková hemisféra

mozkový

kmen

mícha

eferentní

dráha

aferentní

dráha

sval

kůže

zraková kůra

thalamus

motorická kůra

primární somatosenzorická kůra


12

Lymfotaping – terapeutické vyuití tejpování v lymfologii11

Kůže obsahuje značné množství receptorů, jež vnímají mj. napětí kůže. Některé

receptory (taktilní) mají dokonce směrovou citlivost. Správnou aplikací tejpu měníme cíleně kožní napětí, což dráždí taktilní receptory (volná nervová zakončení, Meissnerova tělíska, Vaterova -Paciniho tělíska, Merkelovy disky, Ruffiniho tělíska). Informace z periferních receptorů je aferentní drahou „poslána“ přes thalamus do primární somatosenzorické kůry a dalších struktur CNS. V nich je vyhodnocena a  prostřednictvím příkazu z  mozkové kůry „putuje“ eferentní drahou k  efektoru (např. svalu). Díky změně na periferii je následně docíleno změny v řízení pohybu, napětí svalu aj.

Kůže je tedy jakýmsi mediátorem, díky němuž můžeme prostřednictvím tejpu

ovlivňovat kůži samotnou (její posunlivost), fascie, svaly, kardiovaskulární a lymfatický systém, a to při využití 0–50% napětí – tj. dekompresních sil tejpu. Při použití kompresních sil tejpu (50–100% napětí) lze oslovovat i hlouběji uložené receptory (mechano-, proprioreceptory), a tak modulovat napětí šlach, vazů, kloubních pouzder či korigovat biomechanickou osu kloubů.

V myofasciálních tkáních dosahujeme tejpem okamžité změny v postavení kůže,

podkoží, fascií, zmírnění bolesti, zvýšení rozsahu pohybu, redukce únavy, normalizace svalového napětí, a tím optimalizace svalové funkce (relaxace, timing, svalová síla, stimulace lymfatického pohybu).

Cévní systém, včetně lymfatického, reaguje na aplikovaný tejp zvýšením intersticiál

ního lymfatického toku. Dochází ke zlepšení výměny tekutin mezi jednotlivými vrstvami tkání, redukci otoku, vyrovnání teploty. Správně aplikovaný (lymfo)tejp způsobuje zvrásnění a elevaci kůže, čímž umožňuje drenáž přeplněných oblastí a redukci bolesti. 1.1 Indikace tejpování Tejpování lze užít k terapii svalových dysbalancí, posturálních insuficiencí, kardiovaskulárního a lymfatického systému, vazivových, šlachových a kloubních poranění, patologických pohybových vzorů, jizev a fascií, neurologických obtíží aj.

Tejp je indikován v případech, kdy je třeba zkrátit dobu hojení, urychlit rekonva

lescenci a rehabilitaci. Z toho důvodu jeho využití nalezneme u diagnóz z celé škály medicínských oborů. Tejp poskytuje pocit jistoty, limituje možnost dalšího poškození tkání, a je tedy důležitou součástí primární i sekundární prevence. 1.2 Relativní kontraindikace tejpování Za relativní kontraindikace považujeme ty, kde benefity z užití metody převažují nad možnými riziky nebo kde se problematické oblasti můžeme tejpem pohodlně vyhnout, aniž bychom způsobili negativní reakci organismu. Za stavy relativně kontraindikované považujeme hnisavé kožní projevy, bradavice, mateřská znaménka, otevřené rány (obr. 1.2a –c), ekzémy, horečnaté stavy, elefantiázu, kardiopulmonální dekompenzace či alergie na složky tejpu.

Opatrnost a obezřetnost je třeba u stavů jako diabetes mellitus, onemocnění ledvin,

vrozené srdeční vady, závažné hemodynamické změny (ischemická choroba srdeční), epilepsie, křehká a hojící se kůže (např. po nadměrném slunění u edematózní tkáně),

Obr.  1.2a Plošná exko­

riace jako otevřená rána

(relativní kontraindikace)

po pádu z kola

Obr. 1.2b Příslušné ošetření a krytí rány

v  kombinaci s  lymfatickým tejpem, který

byl naložen v  jejím okolí k  redukci otoku

a hematomu

Obr. 1.2c Tejpem urychlujeme hojení he­

matomu a  snižujeme bolest. Sportovec se

tak může dřív zapojit do tréninku.


13

1Zopakování technik tejpování

Za relativní kontraindikace považujeme ty, kde benefity z užití metody převažují nad možnými riziky nebo kde se problematické oblasti můžeme tejpem pohodlně vyhnout, aniž bychom způsobili negativní reakci organismu. Za stavy relativně kontraindikované považujeme hnisavé kožní projevy, bradavice, mateřská znaménka, otevřené rány (obr. 1.2a –c), ekzémy, horečnaté stavy, elefantiázu, kardiopulmonální dekompenzace či alergie na složky tejpu.

Opatrnost a obezřetnost je třeba u stavů jako diabetes mellitus, onemocnění ledvin,

vrozené srdeční vady, závažné hemodynamické změny (ischemická choroba srdeční), epilepsie, křehká a hojící se kůže (např. po nadměrném slunění u edematózní tkáně),

Obr.  1.2a Plošná exko­

riace jako otevřená rána

(relativní kontraindikace)

po pádu z kola

Obr. 1.2b Příslušné ošetření a krytí rány

v  kombinaci s  lymfatickým tejpem, který

byl naložen v  jejím okolí k  redukci otoku

a hematomu

Obr. 1.2c Tejpem urychlujeme hojení he­

matomu a  snižujeme bolest. Sportovec se

tak může dřív zapojit do tréninku.


14

Lymfotaping – terapeutické vyuití tejpování v lymfologii11

těhotenství v  období prvního trimestru a  v  8. a  9. měsíci na oblast SI skloubení (obr. 1.2d). Obr.  1.2d Tejpování v  těhotenství je při dodržení určitých pravidel vhodnou meto­ dou k redukci bolesti beder či otoků dolních končetin 1.3 Základy aplikace Doporučujeme pečlivě nastudovat a osvojit si základy aplikace z knihy Terapeutické využití tejpování, kde se jednotlivým krokům věnujeme detailněji v kapitole 4.8.

Do základů aplikace patří samotné vyšetření pohybového aparátu, které by mělo předcházet každé aplikaci. Jedině na základě vyšetření je možné správně vyhodnotit, jakou techniku využít. Techniky tejpování by tedy měly být vybírány podle stanovených cílů, jež z vyšetření vyplynuly. Součástí vyšetření je také důkladné odebrání anamnézy. Anamnestická data (když jsou kladeny vhodné dotazy) mohou navést ke klíčové struktuře, která bude vyšetření podrobena. Následovat by měla rozvaha, kdy je hodnoceno: co vyplynulo z vyšetření, co je cílem léčby, co je cílovou oblastí, co je příčinou obtíží, jakým tvarem tejpu, jakým napětím a směrem aplikace lze nejlépe dosáhnout cíle, jestli je nutné použít korekční techniku, a když ano, která by byla nejvhodnější?

Po aplikaci nebo s odstupem času (podle diagnózy) by mělo v ideálním případě opět následovat vyšetření tkání. Podle toho, co odhalilo testování po aplikaci (u některých stavů není změny dosaženo ihned), je třeba vyhodnotit, zda bude terapeut volit totožnou aplikaci na stejné místo, nebo je vhodné provést nějaké změny či využít zcela jiných postupů. Pokud ano, tak jaké další kroky by měly být podniknuty k dosažení cílů léčby.

V případě, že byla vybrána adekvátní technika, tejp by měl být aplikován na čistou, suchou, oholenou a  odmaštěnou pokožku. Proč je nutné těmto opatřením věnovat zvláštní pozornost a jakými prostředky jich dosáhnete, je podrobně rozebráno v knize Terapeutické využití tejpování ( k ap. 4 . 8 .1).

1Zopakování technik tejpování

Tejp je nutné aplikovat alespoň 30–45 min před zahájením pohybové aktivity, aby bylo zajištěno, že páska dokonale přilne.

Před aplikací je vhodné tejp na koncích zastřihnout do obloučku, aby došlo k eliminaci možnosti odlepení rohů tejpu na minimum.

Perfektní adheze pásky je zajištěna také tím, že během aplikace nedojde ke kontaktu na straně lepidla. Žádoucí je mít již osvojenou správnou manipulaci s tejpem pouze přes podkladový papír, získat kotvu roztržením podkladového papíru, nikoli jeho sloupáváním, kotvit a zakončovat tejp výhradně na kůži, ne na jiném tejpu.

Edukace klienta by měla být rovněž samozřejmou součástí tejpování. Terapeut by si měl být jistý, že klient chápe, z jakého důvodu je mu páska nakládána, je ochoten tejp nosit po dobu několika dní a akceptuje např. i jeho aplikaci na místa těla, kde je patrný i pro veřejnost. Do užívání tejpu by klient neměl být nikdy nucen, zejména z důvodu finanční spoluúčasti. Klient by měl dále vědět, za jak dlouho a jakým způsobem tejp šetrně sejmout (viz Terapeutické využití tejpování, kap. 4.8.4), co zvyšuje adhezivitu tejpu a co ji naopak snižuje. Je vhodné přibližně znát, co klienta v následujícím týdnu čeká a jestli tejp nebude pro nějakou aktivitu překážkou (společenské události).

Terapeut by se měl vyhnout přikládání tejpu do vlasové části zátylku, třísla, podpažní jamky a dále do individuálně senzitivních oblastí těla.

Důležitý je také výběr vhodného tvaru tejpu podle ošetřované oblasti a požadovaného účinku. 1.4 V ýběr tvaru tejpu Základními tvary jsou „Y“, „I“, „X“, „vějíř“, „síť“ a „donut hole“. Nadstavbovým tvarem je „basket weave“, který bude samostatně a podrobně popsán v kapitole 1.7.2. Tvar a délku tejpu vybíráme podle velikosti ošetřované oblasti a požadovaného účinku. „Y“ tejp Je nejčastější formou aplikace. Využívá se jak v základních technikách k ovlivnění svalů, tak v korekčních technikách ve variantě tension in the base. Při využití u základních technik po nalepení kotvy tejpu obkružujeme jednotlivými pruhy (tails) svalové bříško. Napětí tejpu je rozptýleno mezi oběma tails přes cílovou tkáň (obr. 1.3). „I“ tejp Je nejuniverzálnějším střihem tejpu, ze kterého dále tvoříme ostatní uvedené tvary. Může být použit namísto „Y“ tejpu. V  základních technikách je využíván zejména v akutní fázi, kdy je třeba snížit otok a bolest. „I“ svalové bříško neobkružuje, ale je vedeno přímo přes postiženou oblast. Napětí je v terapeutické zóně tejpu zaměřeno přímo na cílovou tkáň. Po odeznění akutní fáze lze vyměnit za „Y“ (obr. 1.4). „X“ tejp Použití je voleno v místech, kde se začátek a úpon svalu mění v závislosti na pohybu, jako je tomu např. u mm. rhomboidei. Konce prostřižené do „X“ pomáhají lépe rozptýlit napětí tejpu na kůži. Napětí je v terapeutické zóně tejpu zaměřeno přímo na cílovou tkáň a rozptýleno skrze tails (obr. 1.5).

+


16

Lymfotaping – terapeutické vyuití tejpování v lymfologii11

Jako základní techniky jsou označovány techniky svalové. Primárním cílem je ovliv

nění napětí svalu, a tím jeho funkce. Jsou zde dvě možnosti působení – facilitace a in

hibice. Vzhledem k napětí báze tejpu pod 50 % je terapeutickým směrem základních

technik směr smrštění se tejpu zpět ke kotvě.

V  případě facilitace je tejp kotven do místa svalového začátku (odstupu), což je

na lidském těle většinou proximálně. Báze tejpu je natahována na 15–35 % distálně,

směrem k úponu svalu, za jeho současného předpětí. Smrštění tejpu spolu s tkáněmi

směrem ke kotvě zajistí impulz ve smyslu aproximace (směrem do kloubu), a tím fa

cilitaci svalové kontrakce (obr. 1.9).

Obr. 1.8 „Donut hole“

Obr. 1.3 „Y“ tejp Obr. 1.4 „I“ tejp Obr. 1.5 „X“ tejp „Vějíř“ Bývá používán k lymfatické drenáži. Tejp je obvykle rozstřižen na 4–8 pruhů podle zvolené šíře pásky. Kotva tejpu je lepena do místa funkčních lymfatických uzlin či do oblasti funkčního lymfatického spádu. Pruhy tejpu jsou vedeny přes oblast otoku/hematomu. Napětí je rozptýleno přes cílovou tkáň mezi tails (obr. 1.6). „Síť“ Je modifikovaný lymfatický vějíř. Tejp je rozstřižen od středu na 4–8 pruhů (podle šíře tejpu), ale kotva i konec tejpu zůstávají nerozstřižené. Jedná se o vhodný střih v oblasti velkých kloubů nebo k ošetření křečových žil (obr. 1.7). Obr. 1.6 „V ě j í ř “ Obr. 1.7 „Síť“

17

1Zopakování technik tejpování

„Donut hole“

Vznikne prostřižením otvoru uprostřed „X“ tejpu nebo „I“ tejpu. Otvor by měl být

umístěn přímo nad léčenou oblastí. Je využíván hlavně v místech kostěných výběžků,

k „nadlehčení“ a lokálnímu snížení otoku v dané partii (obr. 1.8).

1.5 Rekapitulace technik tejpování

V následujícím textu naleznete souhrnné opakování základních a korekčních technik,

včetně jejich typického využití. Pro podrobný výklad s vysvětlením jednotlivých kro

ků aplikace každé techniky odkazujeme na kapitoly 5.1 a 5.2 publikace Terapeutické

využití tejpování.

1. 5.1 Základní techniky

Jako základní techniky jsou označovány techniky svalové. Primárním cílem je ovliv

nění napětí svalu, a tím jeho funkce. Jsou zde dvě možnosti působení – facilitace a in

hibice. Vzhledem k napětí báze tejpu pod 50 % je terapeutickým směrem základních

technik směr smrštění se tejpu zpět ke kotvě.

V  případě facilitace je tejp kotven do místa svalového začátku (odstupu), což je

na lidském těle většinou proximálně. Báze tejpu je natahována na 15–35 % distálně,

směrem k úponu svalu, za jeho současného předpětí. Smrštění tejpu spolu s tkáněmi

směrem ke kotvě zajistí impulz ve smyslu aproximace (směrem do kloubu), a tím fa

cilitaci svalové kontrakce (obr. 1.9).

Obr. 1.8 „Donut hole“

směr

kontrakce svalu

směr smrštění tejpu

směr tahu

fascie

Obr. 1.9 Princip

FACILITACE svalu pomocí tejpu

Lymfotaping – terapeutické vyuití tejpování v lymfologii11

Pro dosažení inhibice svalu umísťujeme kotvu tejpu do místa svalového úponu, což je na lidském těle většinou distálně. Báze tejpu je natahována na 0–25 % proximálně, směrem k odstupu svalu, za jeho současného předpětí. Smrštění tejpu spolu s tkáněmi směrem ke kotvě zajistí impulz ve smyslu distrakce (směrem od kloubu), a tím inhibici svalové kontrakce (obr. 1.10). Obr. 1.10 Princip INHIBICE svalu pomocí tejpu

směr

kontrakce svalu

směr

smrštění tejpu

směr tahu

fascie

1.5.2 Mechanická korekce Mechanická korekce je hojně využívána jako technika k centraci, stabilizaci a ovlivnění biomechanické osy kloubu. Vyznačuje se tahem na bázi tejpu o velikosti 50–75 %, event. užitím manuálního tlaku ve směru požadované korekce. Vzhledem k  napětí báze tejpu nad 50  % je terapeutickým směrem mechanické korekce směr tahu tejpu. Jinými slovy je směr tahu tejpu totožný se směrem požadované korekce (nedostavuje se efekt smrštění).

Tato korekční technika poskytuje mechanickou podporu, stimuluje proprioreceptory, mechanoreceptory, redukuje bolest. Mechanická korekce by měla být vždy aplikována tak, aby umožnila průtok krve a lymfy a tkáň či kloub ve zvolené pozici plně nefixovala. Rovněž by měl být zachován přirozený rozsah pohybu s  limitací pouze krajních (bolestivých) rozsahů.

Technikou mechanické korekce nejčastěji ovlivňujeme úponové bolesti, korigujeme vbočený palec (obr.  1.11), postavení pately, centrujeme rameno, stabilizujeme zápěstí apod.

Obr. 1.11 Mechanická korekce hallux val­

gus. Pro zvýšení přilnavosti tejpu v oblasti

nohy použijte pod tejp lepidlo ve spreji.


19

1Zopakování technik tejpování

1.5.3 Fasciální korekce

Fasciální korekce je technika využívaná k repozici svalové povázky (fascie). Cílem této

terapie je uvolnění fascie, její plná posunlivost a díky tomu správná funkčnost svalu,

redukce reflexních změn a snížení bolesti. K ovlivnění povrchových fascií je využíváno

napětí tejpu 10–25 %, k ovlivnění hlubokých fascií napětí 25–50 % za současné „os

cilace“ tejpu v oblasti báze (v podélné či příčné ose) (obr. 1.12). „Oscilace“ podporuje

skluznost fascií a usnadňuje jejich mobilizaci.

Vzhledem k napětí báze tejpu pod 50 % je terapeutickým směrem fasciální korekce

směr smrštění se tejpu zpět ke kotvě. Pohyb fascie je tedy tejpem podporován do místa

zakotvení. Kotvu tejpu proto aplikujte za místo, které chcete ovlivňovat. Orientace kot

vy by měla vyplynout z vyšetření (kam se fascie „nehýbe“, tam dám kotvu). Fasciální

korekce zlepšuje mobilitu fascie díky stimulaci pohybu kůže vlivem elasticity tejpu.

Techniky fasciální korekce mj. účinně prodlužují efekt manuálního myofasciálního

release, který znáte z technik manuální medicíny.

1.5.4 Prostorová korekce

Prostorová korekce je typickým zástupcem dekompresních technik. Tejp je aplikován

s velmi lehkým až středním napětím 10–35 %. Ve všech typech prostorové korekce je

tejp nakládán „od středu“. Vzhledem k napětí báze tejpu pod 50 % a vzhledem k apli

kaci tejpu „od středu“ je terapeutickým směrem prostorové korekce směr smrštění do

středu tejpu.

Obr.  1.12 Aplikace fasciální korekce

s „osci lací“ tejpu v podélné ose

Mechanická korekce je hojně využívána jako technika k centraci, stabilizaci a ovlivnění biomechanické osy kloubu. Vyznačuje se tahem na bázi tejpu o velikosti 50–75 %, event. užitím manuálního tlaku ve směru požadované korekce. Vzhledem k  napětí báze tejpu nad 50  % je terapeutickým směrem mechanické korekce směr tahu tejpu. Jinými slovy je směr tahu tejpu totožný se směrem požadované korekce (nedostavuje se efekt smrštění).

Tato korekční technika poskytuje mechanickou podporu, stimuluje propriorecep

tory, mechanoreceptory, redukuje bolest. Mechanická korekce by měla být vždy aplikována tak, aby umožnila průtok krve a lymfy a tkáň či kloub ve zvolené pozici plně nefixovala. Rovněž by měl být zachován přirozený rozsah pohybu s  limitací pouze krajních (bolestivých) rozsahů.

Technikou mechanické korekce nejčastěji ovlivňujeme úponové bolesti, korigu

jeme vbočený palec (obr.  1.11), postavení pately, centrujeme rameno, stabilizujeme zápěstí apod.

Obr. 1.11 Mechanická korekce hallux val­

gus. Pro zvýšení přilnavosti tejpu v oblasti

nohy použijte pod tejp lepidlo ve spreji.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist