načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Luis Suarez: Kanibal s něžnou duší - Tom Oldfield

Luis Suarez: Kanibal s něžnou duší

Elektronická kniha: Luis Suarez: Kanibal s něžnou duší
Autor:

Ještě si neuměl ani zavázat tkaničky, když se poprvé vypravil na hřiště vojenské základny v uruguayském Saltu. Míč však do brány zaplul, jako by ho očaroval. Záhy mu všichni ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 150
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh : barevné ilustrace, portréty
Spolupracovali: z anglického originálu El Pistolero: Luis Suarez ... přeložil Tomáš Pokorný
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-5633-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Životní příběh úspěšného uruguayského fotbalisty.

Popis nakladatele

Ještě si neuměl ani zavázat tkaničky, když se poprvé vypravil na hřiště vojenské základny v uruguayském Saltu. Míč však do brány zaplul, jako by ho očaroval. Záhy mu všichni věštili budoucnost úspěšného střelce světového formátu. Musel ale bojovat, a to hlavně se svou vznětlivou povahou, kvůli níž si vysloužil nejednu červenou kartu a zákaz hraní. Nyní však v dresu Barcelony tvoří spolu s Messim a Neymarem nezastavitelné trio MSN.

Předmětná hesla
Suárez, Luis, 1987-
* 20.-21. století * 21. století
Fotbalisté -- Uruguay -- 20.-21. století
Fotbal -- 20.-21. století
Fotbalové kluby -- Evropa -- 21. století
Zařazeno v kategoriích
Tom Oldfield - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Luis Suárez:

Kanibal s něžnou duší

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.xyz.cz

www.albatrosmedia.cz

Tom a Matt Oldfieldovi

Luis Suárez: Kanibal s něžnou duší – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2017

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Tom a Matt Oldfieldovi

LUIS SUÁREZ:

KANIBAL S NĚŽNOU DUŠÍ



TOM A MATT OLDFIELDOVI

KANIBAL S NĚŽNOU DUŠÍ

LUIS

SUÁREZ



PRO NOAHA A BUDOUCÍ OLDFIELDOVI,

ABY SI TUTO KNIHU MOHLI SPOLEČNĚ ČÍST.



9

PODĚKOVÁNÍ

PRACOVAT NA TÉTO KNIZE společně jakožto bratři

byla skvělá a  výjimečná příležitost především

z toho důvodu, že fotbal pro nás představujevá

šeň a nedílnou součást našeho života. Doufáme,

že tato kniha inspiruje ostatní, aby s fotbalemza

čali nebo pokračovali, a splnili si tak svůj sen.

Napsat takovouto knihu bylo jedním z našich

snů a  jsme velmi vděční zejména vydavatelství

John Blake, Jamesovi Hodgkinsonovi a  Chrisu

Mitchellovi, že vznik tohoto projektu umožni

li. Bylo úžasné mít při ruce lidi, na které se při

procesu psaní můžete spolehnout nebo se na ně

obrátit pro pomoc.


TOM A MATT OLDFIELDOVI

Jsme také vděční všem přátelům a rodině, kteří nás při psaní povzbuzovali. Jejich zájem a  smysl pro humor nám pomohl držet se cíle. Willovi, Dougovi, Millsovi, Johnovi, Jamesovi Pang-Oldfieldovi a  dalším z  přátel krále Edwarda VI., tetám, strýcům, sestřenicím, bratrancům, nottinghamským a  montrealským rodinám a  mnohým dalším, děkujeme vám všem.

Melisso, bez tvého pochopení a  podpory bychom tuto knihu nikdy nedokončili. Děkujeme ti za to, že jsi s námi sdílela celé to vzrušeníz tvorby. Iono, děkujeme ti za tvůj laskavý přístupa povzbuzování při dlouhých pracovních víkendech.

Noahu, děláme všechno proto, aby byl fotbal i tvým oblíbeným sportem. Těšíme se, až sibudeme tuto knihu za několik let společně číst.

Mami a tati, největší díky patří vám.Představili jste nám fotbal a  obětovali jste nám mnoho hodin, brali jste nás na zápasy a  kupovali nám lístky, výbavu a  boty. Milujeme fotbal, protože jste nás podporovali. Děkujeme za všechnu tu lásku, smích a  za to, že v  nás stále věříte. Tato kniha je pro vás.

11

KAPITOLA 1

Šampion Evropy

6. ČERVNA 2015. Když se Luis rychle rozhlédl po

stadionu, jediné, co uviděl, byly barvy Barcelony.

Bylo to ještě třicet minut před začátkem utkání,

ale dav bouřil, jako kdyby se už hrálo. Protáhl si

pravou nohu, uvolnil svaly a připravil tělo nanej

větší hru svého života.

Xavi náhodou chytil míč a střelil ho směrem

k  Luisovi. Ten se otočil a  zastavil ho o  kousek

dříve, než se míč dostal do autu. Když Luispře

kročil pomezní čáru, byl fanouškům Barcelony

téměř na dosah a jediné, co slyšel, bylo: „Suárez!

Suárez!“ Zazubil se a krátce fanouškům zamával.

TOM A MATT OLDFIELDOVI

Na toto finále Ligy mistrů byli připraveni, stejně

jako on.

Těžké časy tě naučí vážit si těch dobrých, to bylo posledním rokem Luisovo motto. Po tom všem vzteku, slzách, titulcích v novinácha čtyřměsíčním zákazu hry byl zpět a  v  lepší formě než kdy předtím. S chybami v minulosti už nic udělat nemohl, pouze se z  nich poučit. Nenechal se ničím rozptylovat a  soustředil se pouze na dvě věci: fotbal a rodinu. Nyní je vítězem španělské La Ligy, španělského Královskéhopoháru a jen devadesát minut ho dělí od úžasného třetího vítězství.

Zpět do šaten. Dani Alves pustil nahlasmuziku a  hráči dělali, co mohli, aby se uvolnili. Luis přešel na vzdálenější stranu, kde viselo trikos náisem Suárez 9. To jméno s číslem již mnohokrát oblékl, ale nikdy nevypadlo tak dobře. Podíval se nahoru vysoko na zeď na odpočet času, zbývá méně než patnáct minut. Navlékl si triko, natáhl ponožky a  vplul do malých holeních chráničů. Jejich soupeř Juventus by mohl hrát na tělo, ale Luis nikdy neměl rád velké, nabubřelé chrániče. Kopance zvládat uměl.

LUIS SUÁREZ: KANIBAL S NĚŽNOU DUŠÍ

13

„Dani, hoď mi bandáž“, zavolal.

„Ty mi teď dáváš úkoly?“ odpověděl Dani a smál se. „Jen protože dáváš góly, tak si myslíš, že jsi šéf ?“

Luis si v týmu Barcelony rychle vytvořil dobré přátele. Poprvé od doby, kdy odjel z  Uruguaye, byl obklopen španělsky mluvícími spoluhráči a to mu pomohlo rychle se dostat do sedla. Musel se štípnout, jestli se mu nezdá, že skóroval bok po boku s kouzelníkem, jakým byl Lionel Messi.

Rozhodčí zaklepal na dveře šatny. Byl čas. Luis dokončil omotávání zápěstí, nazul boty a  přidal se k rychlému týmovému plácnutí. Když zamířili k  tunelu, ucítil ruku na rameni. Xavi čekal s radou na konec. „Zkus se udržet v klidu. Oni znají tvou náturu a budou tě chtít vyprovokovat. Hraj si svou hru a ignoruj je. Potřebujeme tě.“

Luis přikývl. Za svou fotbalovou kariéru nejvíce litoval neuvážených chvil na hřišti. Chtěl jen vyhrát každý zápas, ale občas zašel moc daleko. „Nemějte strach kluci, nenechám vás v  tom,“ pronesl s vážným výrazem ve tváři. Potom seširoce usmál. „Až to skončí, bude se mluvit jenom o mých gólech.“

TOM A MATT OLDFIELDOVI

Pro mnoho jeho spoluhráčů to bylo pouze další finále Ligy mistrů, ale pro Luise první. Celý se třásl vzrušením a  nervozitou. Atmosféra byla úžasná, hymna, fanoušci a  perfektní hřiště. Nevypadalo to jako žádný jiný zápas, který kdy hrál.

Když míč míjel malý trojúhelník tvořenýLuisem, Messim a Neymarem, tak o výsledkuzápasu nepochyboval. Je vůbec možné, abychom se všemi takovými hvězdnými hráči nedali tři nebo čtyři góly? Pomyslel si. Umístil míč do středu kruhu, poprvé v životě ve finále. Jakmile píšťalka dala signál k  výkopu, Luis se cítil, jako by mohl běhat celý den.

Barcelona vedla jako první, ale Juventusv druhé polovině vyrovnal. Luis se náhle ocitl ve své nejlepší formě. Bylo to proto, že dostal velikou příležitost? Na hřišti do toho dával všechno, ale nic mu nevycházelo. S dvaceti pěti minutami do konce se začal obávat, aby ho trenér nevystřídal. Tleskal rukama a vyzýval spoluhráče, aby sesnažili ještě více. „Leo, pojď. Makej, něco vymyslíme,“ křičel.

Nikdy se nevzdával a  vždy věřil, že má ještě šanci, to byla jedna z  Luisových nejsilnějších

LUIS SUÁREZ: KANIBAL S NĚŽNOU DUŠÍ

15

stránek. Z dřívějších let jednoduše věděl, kdy být

na tom správném místě, aby mohl dát gól. „Ještě

je čas,“ říkal si pro sebe. Věci se můžou ve vteřině

změnit.

A  potom se to stalo. Messi prošel skrz poslední tři obránce Juventusu a  Luis uviděl, jak se připravuje na střelu. Instinkt ihned převzal kontrolu. Nechystal se sledovat dění, ale okamžitě utíkal k brance a čekal na odraz. Brankář Juventusu Gianluigi Buffon střelu vyrazil. Nikdo z  obránců neměl šanci. Než se stačili pohnout, Luis se vrhl na míč a rozvlnil síť horního rohu branky.

Najednou, jak ho ovládly emoce, vidělvšechno rozmazaně. Rozeběhl se a přeskočilreklamní cedule na atletickou dráhu, která lemovala hřiště. Lionel, Neymar, Dani a všichni z týmu se k  němu připojili, skočili na něj a  objímali ho. Zachránil to. „To byl Suárezův styl,“ volal Dani. „Ty jsi dal gól, ty jsi to střelil – to proto jsi El Pistolero!“

Když Luis klusal zpět směrem ke střední čáře, nemohl se přestat smát. Miloval dávat góly při velkých finále. Od chvíle, kdy poprvé kopl do

TOM A MATT OLDFIELDOVI

míče, už chtěl dávat jenom góly a  být hrdinou.

Když se při střídání hra zastavila, dovolil si na

minutu se v mysli zatoulat zpět do své milované

Uruguaye, tam, kde to všechno začalo.

KAPITOLA 2

Vojenský trénink

„UŽ MUSÍM JÍT, KAMARÁDI ČEKAJÍ. Na večeři budu doma,“

zavolal Paolo na rodiče a otevřel venkovní dveře.

Jakmile Luis uslyšel bratrův hlas, seskočil z  postele a  závodním tempem utíkal do chodby. „Počkej! Jdeš na hřiště? Můžu jít s tebou?“

Paolo se otočil a  podíval se na svého malého bratra. Tvář mu plála vzrušením. Luis chtěl vždy hrát fotbal se staršími, ale pokaždé slyšel, že je na to příliš malý. Dnes byl Paolo velkorysý.

„Dobře, ale neříkej před mými kamarády nic hloupého. A musíš být opatrný. Ostatním je deset nebo jedenáct. Ať si neublížíš.“

TOM A MATT OLDFIELDOVI

„Neměj obavy,“ odpověděl Luis a  zazubil se. „Umím se o sebe postarat.“

Paolo si nemohl pomoci a zasmál se. Vždyť si ještě ani neuměl zavázat tkaničky, a přitom nemá strach.

Suárezova rodina žila hned vedle vojenské základny, kde Luisův otec Rodolfo sloužil jako voják. Od té doby, co se sem přestěhovali, Luis slýchával příběhy o  hřišti na základně a nekonečných fotbalových utkáních po skončení školy. Hrálo se každý den. Konečně by se tam mohldostat a vidět to na vlastní oči. Raději rychle vběhl do dveří ještě dřív, než by si to Paolo mohlrozmyslet.

Základna byla větší a  lepší, než si představoval. Jakmile zabočili za roh a  minuli velikou ceduli Vojenská zóna, Nevstupovat, tak se magicky objevila čtyři fotbalová hřiště. Na všech se hrálo a holky i kluci běhali sem a tam. Stejně jako Luis, byla většina z  nich bosá a  honili se za polorozadlými míči.

Paolo našel svého přítele a  s  malými rozpaky vysvětlil, že ten malý kluk je tady proto, aby s mini hrál fotbal.

LUIS SUÁREZ: KANIBAL S NĚŽNOU DUŠÍ

19

„Vždyť jsou mu tři roky,“ ušklíbl se jeden z chlapců. „Umí vůbec běhat?“

„Jsou mi čtyři,“ vypálil Luis zpět. „A  jsem rychlý.“ To celou skupinu rozesmálo.

Rozdělili se do týmů a  Luisovi řekli, aby se přidal k Paolovi. „Nezapleť se do žádnýchproblémů,“ varoval ho Paolo a  ukazoval Luisovi, aby zůstal mimo na vzdálenější straně hřiště dál od hry.

„Ani náhodou,“ zamumlal si Luis pro sebe. Na tento moment čekal už dost dlouho. Chtěl být co nejblíže dění.

Ze začátku jen se zaujetím pozoroval, jak rychle umí starší kluci běhat, jak tvrdé majístřely, a  začal si uvědomovat, že se na tak velikém hřišti cítí opravdu malý.

Najednou se směrem k  němu kutálel míč a za ním sprintovali tři kluci. Na vteřinu chtěl Luis utéct, ale neudělal to. Vystrčil nohu, zastavil míč a potom, aniž by se rozhlédl, kopl do míče jak nejsilněji uměl. Míč naštěstí zamířil přímo k  Paolovi. „Pěkně,“ vykřikl Pedro, jeden z nejlepších hráčů skupiny. Luis najednou povyrostl.

TOM A MATT OLDFIELDOVI

Cítil se tak ještě deset minut a po celu tu dobu se nehnul. Stále si užíval pocit vzrušení – a bolela ho noha.

Tu noc odmítl jít do postele. Jeho matkaSandra ho viděla, jak sedí na pohovce. „Luisi, měl bys jít spát, ty můj malý rošťáku,“ řekla mu.

„Já vím, ale dnes jsem hrál fotbal s  Paolem a velkými kluky a nechci, aby ten den skončil.“

Sandra se usmála. „Vždyť můžeš jít zítra hrát znovu, stejně jako Paolo.“

„Slibuješ?“

„Ano, Luisi,“ odpověděla mu jemně. Zvedla ho z pohovky a přenesla do pokoje, který mělspolečně se svým bratrem Diegem. „Ty jsi mi ale ztěžkl!“

„To je dobře,“ odpověděl a smál se. „Potřebuji být větší, abych mohl porazit starší kluky.“

Fotbal na základně se stal součástí Luisova denního rozvrhu. Když skončila škola, závodil s  časem, aby se dostal na hřiště a  jedno zabral, než se objeví ostatní. Luisovi škola končila dříve než starším chlapcům, proto býval většinu dní na hřišti jako první.

Někdy, když pro počasí nešlo hrát venku, si Luis a bratři zvolili plán B, hraní v domě. Sandře

LUIS SUÁREZ: KANIBAL S NĚŽNOU DUŠÍ

21

a  Rodolfovi to nevadilo do té doby, dokud Luis

jejich názor nešťastnou náhodou nezměnil. Stalo

se to, když rozbil postel.

Nikdy nezapomněl na reakci matky.

„Kluci, pojďte sem!“

„Co se děje, mami?“ Luis se pokoušel tvářit nevinně, ale věděl, co přijde.

„Jak se to stalo? Tohle je prasklé a  postel je rozbitá. To ještě ráno nebylo. A  tady jsou stopy od bot. Nemusím být génius, abych pochopila, že jste tu hráli fotbal.“

Luis sklonil hlavu, protože se cítil vinný a také proto, že se chtěl podívat na podlahu, jestli se mu povedlo zahladit všechny stopy. Mlčel, a když na něj bratři nesvalili všechnu vinu, tak se uklidnil.

A navíc to byl Paolo, kdo dal tu divokou ránu. Luis se jen pokoušel ránu chytit a tím rozbil další věci v místnosti.

Sandra zavrtěla hlavou. „No dobře, když nikdo nechce říct, co se stalo, všem zakazuji jít celý týden na hřiště.“

Ta slova zůstala viset ve vzduchu. Luis chtěl protestovat, ale z  dřívějších zkušeností věděl, že takové rozhodnutí je konečné. Sandra je pohyTOM A MATT OLDFIELDOVI

bem ruky vykázala z místnosti a pomyslela si, že

s holkami by to měla lepší.

„Děkuji, že jste to na mě nesvedli,“ zašeptal Luis, když opouštěli místnost.

„Drželi jsme při sobě, a tak teď máme problém všichni,“ odpověděl Paolo.

Luis šel zpět do svého pokoje a  posadil se na postel. Bude to dlouhý týden.

KAPITOLA 3

El Changovy zkušenosti

LUIS MILOVAL FOTBAL, ale bylo pro něj těžké držet

tempo se staršími chlapci. Když se jednou celá

rodina sešla k večeři, obrátil se na strýce Sergia,

přezdívaného El Chango, s otázkou.

„Strýčku, jak se můžu zlepšit? Chci umětkopnout míč tvrdě a skórovat jako Paolo.“

El Chango se usmál. „Potřebuješ dobréhotrenéra. Znám tu pravou osobu.“

„Koho?“ vyhrknul a díval se překvapeně.

„Sebe.“

Luis pustil vidličku. „Dobře, kdy začneme?“

Rodolfo trhl hlavou. „Luisi, počkej! Nejdříve se najíme. Nemůžeš dávat góly, když jsi hladový.“

TOM A MATT OLDFIELDOVI

Luis trpělivě dojedl, ale stejně přemýšlel, co by ho strýc mohl naučit.

Další den El Chango dodržel svůj slib.Společně šli s Luisem brzy ráno na základnu a našlivolné hřiště. El Chango kopl míč doprostřed, a když se Luis za míčem rozběhl, El Chango zvedl ruku a zastavil ho. „Nech ho být, Luisi. Teď honepotřebujeme.“

Luis se na strýce podíval, jako kdyby byl z jiné planety. „Proč? Jak se můžu zlepšit, když nemám míč?“

„Ano, to je první tajemství. Před tím, než se staneš dobrým hráčem, musíš se stát chytrým hráčem. Musíš pochopit hru, taktiku a triky.“

Luis se posadil a ochotně poslouchal. Popatnácti minutách El Chango uznal, že kluk už slyšel dost. „Dobře, vezmi si míč.“

Luis vyskočil. Tak to mám nejraději, pomyslel si.

„Tak co chceš naučit?“ zeptal se El Chango s rozevřenými dlaněmi.

„Chci dávat góly.“

„Dobře, ukaž mi, jak umíš kopnout do míče. Střel tamhle.“

LUIS SUÁREZ: KANIBAL S NĚŽNOU DUŠÍ

25

Luis předvedl svůj kop, ale míč se k bráně jen dokutálel.

„Kopni raději takhle,“ El Chango vysvětloval. „Dívej se,“ položil míč zpět na místo rohového kopu a vypálil do spodního rohu branky.

„Gól!“ křičel Luis a běžel pro míč. „Páni, ještě jednou!“

Strýc se usmál. „Ne, teď je řada na tobě,“odověděl a pohladil Luise po hlavě.

Zabralo to nějaký čas, ale než nadešel časoběda, střílel Luis s  větší přesností a  sebedůvěrou. Sám viděl, že se zlepšil.

„Teď je čas na přihrávky. Musíš být dobrý i v tom.“

„Ale já chci jenom dávat góly. Ostatní projdou obranou a já dám gól.“

El Chango potřásl hlavou. „Když chceš být dobrý, musíš umět všechno.“

Luis dělal všechno tak, jak mu řekl. Stál deset kroků od strýce a přihrávali si míč levou i pravou nohou.

Rozhodli se, že to pro dnešek stačí. Luis siutíral pot z čela a zeptal se: „Můžeme jít zase zítra?“

„Luisi, zítra musíš do školy. Nechci se s tvou mámou hádat, že zanedbáváš školu. Nespěchej.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist