načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Lovec trofejí - Richard Čech

Lovec trofejí
-11%
sleva

Elektronická kniha: Lovec trofejí
Autor:

Ponurý les skrýval mrtvolu nahé ženy s vyholenou lebkou, uříznutými bradavkami a na břiše napsanou číslicí jedna. Mrtvá žena je identifikovaná jako spisovatelka, které její kniha ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  38 Kč 34
+
-
1,1
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Richard Čech
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 106
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-015-9330-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Ponurý les skrýval mrtvolu nahé ženy s vyholenou lebkou, uříznutými bradavkami a na břiše napsanou číslicí jedna. Mrtvá žena je identifikovaná jako spisovatelka, které její kniha přinesla nepřátele. Detektivové Angelová a Hlavsa jsou vystaveni tlaku na rychlé vyšetření brutální vraždy, která se stala v době konání Mistrovství světa v hokeji, kdy Praha byla plná novinářů z celého světa.

Alice Angelová říká o pachateli brutálních vražd:

„To, co má tenhle vrah a lovec trofejí společné je nutkání sbírat trofeje z vraždění. Vrah si shromažďuje vlasy obětí ze stejného důvodu, jako sbírají lovci hlavy zvířat a parohy. Pro ně jsou to trofeje z lovu.“

 Detektiv Marek Hlavsa je vážně zraněn při návštěvě jednoho z podezřelých. Případ je na mrtvém bodě, než se ozvala drážďanská policie s informací, že byla nalezena další mrtvá žena s vyholenou lebkou a číslicí dvě napsanou na břiše. Policistka Alice Angelová odjíždí za novou stopou do Drážďan, kde potká spolužáka z pražské policejní akademie Josefa Nowaka, který vede oddělení vyšetřování násilných trestných činů. Nowak patří k malému západoslovanskému národu Lužických Srbů, kteří obývají Sasko. Více v knize.

O Alici Angelové:

Je nazývaná Italka pro původ svých předků, kteří přišli do Prahy v šestnáctém století. Alice se stará o invalidního otce – bývalého policistu, kterého srazilo auto při přechodu silnice. Její šéf major Lamač říká o ní a jejím parťákovi Marku Hlavsovi, že jsou jako dva ostrůvky touhy po spravedlnosti v moři plném zločinců.

O Marku Hlavsovi:

Má rád hraní na Play Stationu, pivo a městskou čtvrť Žižkov, kde žije. Jeho vztahy s ženami končí bolestnými rozchody.

 

Zařazeno v kategoriích
Richard Čech - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Lovec trofejí

2

Upozorňujeme, že kniha je určena pouze pro potřeby kupujícího.

Kniha jako celek ani žádná její část nesmí být volně šířena na

internetu, ani jinak dále zveřejňována. V případě dalšího šíření

neoprávněně zasáhnete do autorského práva s důsledky podle

platného autorského práva a trestního zákoníku.


Lovec trofejí

3

KAPITOLA 1

Sobota 2. května

Každé sobotní dopoledne chodil Jiří Hejma do Roztockého lesa. Procházky v lese mu doporučil doktor, u kterého se léčil po infarktu.

Do lesa vstoupil cestou z Riegrovy ulice. Mezi smrky podél cesty uviděl ležet velký předmět zabalený do černých igelitových pytlů. Přišel blíž. Pytle mu připomínaly ty, které používal na stavební suť při přestavbě chaty. Když byl těsně u konce zabaleného předmětu, tak poznal, že to co se rýsuje pod černým igelitem je lidská hlava. Zařval „Sakra,“ a hrábnul do kapsy pro mobil. S ním vytáhl ještě krabičku antidepresiv. Strčil si pilulku do úst a s obtížemi ji spolkl. Při vymačkání telefonního čísla policie si ujasňoval, co vlastně řekne. „Co se stalo?“ zeptal se operátor na policejní lince. „Našel jsem v Roztockém lese předmět zabalený do černého igelitu, který vypadá jako lidské tělo.“ „Vaše jméno?“ „Jiří Hejma z Roztok.“ „Kde je ten les?“ „Musíte jet do Riegerovy ulice v Roztokách. Odtud vjedete do lesa a pokračujte po cestě označené žlutými značkami na stromech. Cesta je v poněkud horším stavu, ale projedete. Budu stát na téhle cestě.“

Lovec trofejí

4

„V nouzi bychom vás mohli lokalizovat za pomoci mobilního operátora,

ale to nebude potřeba. Najdeme vás,“ řekl policista a ukončil hovor.

„To doufám,“ řekl Hejma do ztichlého telefonu a uvolnil si horní knoflík

košile. Začalo se mu špatně dýchat, a proto se posadil na pařez vedle

lesní cesty.

Jako první přijeli dva uniformovaní policisti z Obvodního oddělení

Roztoky. Uzavřeli místo činu a vyslechli Hejmu. Po nich dorazili soudní

lékař Pelhřimovský a policejní technik Sláma. Technik vystoupil z auta

a zakřičel „S ničím nehýbat, dokud všechno nevyfotografuji.“ Potom

začal dokumentovat místo činu. Když skončil, tak vyzval lékaře „Pojď

se podívat, co tam je.“ Pod černým igelitem se rýsovalo lidské tělo.

Jeden pytel byl natažen na hlavu a druhý na nohy. Pytle byly obtočeny

hnědým jutovým provázkem.

„Teď pozor. Přeříznu provázek a pytle z těla stáhneme. Použij rukavice,

aby na igelitu nebyly tvoje otisky,“ řekl Sláma a vytáhl švýcarský nůž,

kterým provázek na několika místech přeřízl. Potom začali stahovat

pytle. Po chvíli odkryli nahé ženské tělo. Žena měla vyholenou hlavu.

Na její pravé paži byl vytetovaný zvláštní znak a přes celé břicho měla

napsanou červenou číslici 1. Zatím co soudní lékař začal s ohledáním

těla, tak se Sláma sehnul k igelitovému pytli, na kterém leželo nějaké

vlákno. Opatrně ho sebral pinzetou a vložil do sáčku pro zajištění

důkazů.

Lovec trofejí

5

Jako poslední přijeli detektivové Marek Hlavsa a Alice Angelová z

Oddělení vyšetřování zvláštních případů, které bylo součástí pražské

kriminálky s územní působností nejenom v Praze, ale i v okrese Praha –

západ, kde se nalézá Roztocký les. Angelová vystoupila z auta a natáhla

si na špičky bot zvláštní pásku, která měla odlišit její stopy v lesní půdě

od ostatních. Potom zamávala na doktora. Ten opětoval pozdrav a řekl

„Italka je tady.“ Tak se Angelové říkalo u policie pro původ jejích

předků, kteří přišli do Prahy z Bolzana v severní Itálii v době císaře

Rudolfa II.

„Jaká je příčina smrti?“ zeptala se Angelová.

„Zabití uškrcením. Na krku, jsou četné oděrky, výrony a podlitiny

charakteristického vzhledu, protože jí pachatel rdousil rukama,“

odpověděl lékař.

„Byla znásilněná?“ ptala se dál Angelová.

„Nenašel jsem stopy spermatu, ale pachatel mohl použít kondom. Má

řezné rány na zadku a prsou způsobené ostrým předmětem. Vypadá to

jako, kdyby jí někdo mučil,“ reagoval lékař a po chvíli mlčení, kdy si

Angelová prohlížela tetování na pravé paži oběti, dodal „Teplota a

ztuhlost těla odpovídá době smrti včera večer. Sem byla přivezená už

mrtvá.“

„Taky si myslím, že místo nálezu není totožné s místem zavraždění.

Žena byla mučená, uškrcená a nahá pohozena v lese. Motiv může být

sexuální,“ řekla Angelová.

Lovec trofejí

6

„To tetování bude čínský nebo japonský znak. Pomůže nám to při

identifikaci,“ řekl Hlava.

„To ano. Jen doufám, že tou číslicí na břiše nám vrah nechce říci, že

budou další mrtvé ženy,“ reagovala Angelová.

„Skončil jsem s ohledáním mrtvoly. Více řekne pitva. Místo činu je teď

vaše,“ řekl lékař a šel si sednout do auta, kde si zapsal výsledek

ohledání.

„Rozdělíme si rajóny. Já prohledám lesní cestu a vyslechnu svědka. Ty

se podívej na stopy a předměty na místě nálezu v lese,“ navrhl Hlavsa.

„OK,“ řekla Angelová a znovu se sklonila k mrtvé ženě.

Hlavsa došel k lesní cestě, na které stáli dva místní policisti a vyděšený

Hejma.

„Řekněte mi ještě jednou, co se tu stalo?“ zeptal se Hlavsa.

„Byl jsem na zdravotní procházce. Jsem po infarktu. Uviděl jsem mezi

stromy pytle z černých igelitu. Přišel jsem blíž a pod igelitem jsem

spatřil obrys lidské hlavy. Málem mě klepla pepka. Zavolal jsem policii

a zbytek už víte,“ odpověděl Hejma.

„Posaďte svědka do auta. A jeden z vás mi pomůže. Auto, které oběť

přivezlo, se muselo otočit couváním. Ze stop pneumatik změříme

rozchod kol a rozvor náprav,“ řekl Hlavsa a vytáhl z aktovky, kterou

vozil na ohledání, měřící pásmo.

Lovec trofejí

7

„Jak to provedeme?“ zeptal se jeden z uniformovaných policistů.

„Jednoduše. Touhle cestou obvykle nikdo nejezdí. Když vyloučíme

stopy policejních aut, tak tohle musí být stopy auta pachatele. Rozchod

změříme od středu stopy pravého kola ke středu stopy levého. Protože

se otáčel couváním, tak rozvor náprav se určí jako vzdálenost mezi

okrajem stop předních a zadních kol. Technik už vyfotil stopy

pneumatik. Pojďte na to,“ řekl Hlavsa a podal konec měřícího pásma

policistovi. Společně změřili stopy. Hlavsa zapsal číselné údaje do

plánku místa.

Mezitím si Angelová vyfotila tetování mobilem. Potom zadala

vyhledání obrázku s tetováním na internetu. Jako první se jí zobrazil

odkaz na článek z Wikipedie, v kterém bylo uvedeno, že se jedná o

japonský znak pro satori. V internetovém překladači zjistila, že satori

znamená v češtině osvícení.

„Našel si něco?“ zavolala Angelová na technika.

„Mám stopy obuvi pachatele. Vyfotografoval jsem je s měřítkem a

udělal jejich odlitek ze sádry. Stopy od cesty k místu nálezu se liší od

stop nazpátek délkou kroku, šířkou chůze a polohou chodidel,“ řekl

technik.

„Proč?“ zeptala se Angelová.

„Protože jí od auta do lesa nesl v náručí a zpět šel bez zátěže,“

odpověděl technik.

Lovec trofejí

8

„To potvrzuje domněnku, že jí přivezl mrtvou. A co dalšího si objevil?“

ptala se Angelová.

„V jednom místě pachatel šlápl na ležící větvičku a z podrážky se setřel

nějaký materiál, který vypadá jako jemný písek. Budu to analyzovat

v pondělí dopoledne a zavolám ti,“ řekl technik.

„Díky. Teď když máš všechno ofocené a stopy odlité, tak to ještě

jednou projdu,“ řekla Angelová a začala detailně prohlížet prostor mezi

místem nálezu a lesní cestou.

Lovec trofejí

9

KAPITOLA 2

Pondělí 4. května

Ráno přišel Hlavsa do práce s opuchlým a červeným obličejem.

„Zase jsi pil?“ zeptala se ho Angelová.

„Zapíjel jsem smutek z prohry hokejové reprezentace se Švédskem,“

odpověděl.

„Ty si vždycky najdeš důvod,“ reagovala a po chvíli mlčení se zeptala

„Chceš projít stopy z nového případu?“

„Jo. Trochu jsem na tom zapracoval. Naměřený rozvor náprav a

rozchod kol odpovídá značce Jeep Grand Cherokee, verze z roku 2014,“

odpověděl Hlavsa.

„Seš si jistý?“

„Jsem. Nejvýznamnějším identifikačním znakem auta je rozvor náprav,

a to proto, že každá značka má jinou velikost. Rozvor náprav 291,5 cm

má jen Jeep Grand Cherokee. Tohle auto má vysokou cenu přes milion

a to způsobuje, že počet prodaných aut za čtyři měsíce tohoto roku byl

jen sedmnáct kusů. Tím se množina podezřelých značně zmenšila,“

odpověděl Hlavsa.

„Výborně. Já jsem zjistila, že to tetování je japonský znak pro slovo

osvícení. Mám v e-mailu detailní fotografie jejího obličeje. Zkusím

projít evidenci pohřešovaných za poslední měsíce,“ řekla Angelová a


Lovec trofejí

10

otevřela databázi se záznamy z pátrací evidence Policie ČR. Zadala dvě

výběrová kritéria, pohlaví žena a zvláštní znamení tetování. Na

monitoru se jí zobrazilo dvanáct fotografií. Podle tvaru obličeje

s velkým nosem a podle barvy očí jí poznala. Jediné co nesedělo, bylo,

že hledaná žena měla dlouhé tmavé vlasy. Angelová rozklikla detail

záznamu, kde bylo uvedeno tetování na pravé paži. Další údaje - výška

sto šedesát dva centimetrů a postava hubená také odpovídaly ženě

nalezené v lese.

„Marku, našla jsem jí. Přemýšlím nad tou vyholenou hlavou. Zjistila

jsem, že před pohřešováním nosila dlouhé vlasy, tak že ostříhání může

pro vraha představovat rituál a vlasy jsou jeho trofej. Pak bychom mu

mohli pracovně říkat Lovec trofejí,“ řekla Angelová.

„Alice, řekni mi její jméno a adresu,“ reagoval Hlavsa a otevřel si mapy

na internetu.

„Charlotta Sternová, bydliště ulice U smaltovny 1334, Praha 7,“

odpověděla Angelová.

Hlavsa zadal adresu a v mapě se mu zobrazil velký dům v části

Holešovic zvané Bubny.

„Dopij kafe a jedeme tam,“ řekl Hlavsa a oblékl si koženou bundu.

Na hledané adrese stál obytný blok, kterému se říkalo Malý Berlín,

protože původní nájemníci byli německy mluvící Židé. Dům s kombinací

zelenobílých okenních rámů a žluté omítky doplněné červenými


Lovec trofejí

11

cihlami měl neobvyklý ráz. Uprostřed bloku bylo atrium přístupné

dvěma průchody. V něm byly vstupy do osmi obytných částí

označených písmeny A až H.

„Tolik vchodů. Budeme to muset obejít a podívat se na jmenovky u

zvonků,“ řekl Hlavsa.

U vchodu označeného písmenem D našli zvonek se jménem Stern.

Vešli do odemčených dveří a ve čtvrtém patře našli byt označený

stejným jménem. Po dlouhém zvonění jim přišel otevřít šedovlasý

statný muž.

„Jste otec Charlotty Sternové?“ zeptal se Hlavsa.

„Ano. Pavel Stern. Co chcete?“

„Jsme detektivové Hlavsa a Angelová. Našlo se tělo vaší dcery“

odpověděl Hlavsa a ukázal služební průkaz kriminální policie.

„Pojďte dál,“ řekl muž a zavedl detektivy do velkého obývacího pokoje

s dvěma balkóny. Jeden byl orientovaný do ulice a druhý do atria.

„Jak zemřela?“ zeptal se Stern po usazení do starobylých křesel.

„Byla zavražděna. Musíme vám položit několik otázek“ řekl tiše Hlavsa.

„Tak se ptejte,“ řekl zdrcený Stern.

„Kdy jste jí naposledy viděl?“ ujala se výslechu Angelová.

„V sobotu čtvrtého dubna tohoto roku.“

„Kde?“ ptala se dál.


Lovec trofejí

12

„Tady. Před odchodem na pracovní schůzku.“

„Pracovala i v soboru?“ zeptala se.

„Ano. Byla spisovatelka. Sháněla podklady pro novou knihu.“

„O čem ta kniha měla být?“

„Vlastně to nebyla úplně nová kniha. Mělo to být pokračování její knihy

nazvané Kolaboranti mezi restituenty, v které se chtěla veřejně bránit

proti trestnímu oznámení podanému na ní šlechtickým rodem

Petrowští.“

„O co šlo?“ reagovala Angelová.

„Petrowští na ní podali trestní oznámení pro údajné pomluvy, které

byly uvedené v její knize, kde tento rod obvinila z kolaborace v době II.

světové války a z protiprávní restituce majetku zkonfiskovaného podle

Benešových dekretů.“

„Měla ještě nějaké nepřátele?“ pokračovala ve výslechu Angelová,

které bylo muže líto.

„Byla oblíbená, ale nevyšel jí poslední vztah. Bývalý přítel jí

pronásledoval, opakovaně jí kontaktoval mobilem a e-mailem a

vyhrožoval jí ublížením na zdraví, pokud se k němu nevrátí. Začala se

bát a podala na něj trestní oznámení pro stalking“

„Jak se jmenuje a kde bydlí?“ zeptala se Angelová a připravila si malý

zápisník.


Lovec trofejí

13

„Karel Týnský, ulice Na Zátorech číslo 6 na Praze 7.

„Ještě k té pracovní schůzce. V kolik hodin, kde a s kým to měla,“

vstoupil do výslechu Hlavsa.

„Okolo jedenácti hodin. Poblíž Strossmayerovo náměstí. Nevím s kým,“

odpověděl Stern.

„Ještě poslední otázku. V jakém oblečení odešla na tu schůzku?“

zeptala se Angelová.

„Měla džíny, mikinu a černou zimní bundu, protože ten den bylo ještě

chladno a studený vítr.“

Poté se detektivové rozloučili a zanechali muži vizitku s číslem do

kanceláře v Krakovské ulici.

„To volá Sláma,“ řekla Angelová před domem při pohledu na zvonící

telefon.

„Ahoj Alice, dodělal jsem analýzu materiálu, který se setřel z podrážky

boty pachatele do stopy v lese. Jedná se o štuk. To je směs z jemného

písku, vápna a cementu, která se používá na vrchní vrstvu omítky. Dále

tam bylo velmi malé množství suchého psího hovna, které se přitom,

jak se bota pachatele svezla po ležící větvičce, oddrolilo,“ řekl policejní

technik Sláma.

„Lovec trofejí chodil po stavbě a někde šlápl do psího lejna, které mu

zaschlo na podrážce a pak se oddrolilo v lese,“ konstatovala Angelová a

viděla, jak se Hlavsa při jejích slovech usmíval.


Lovec trofejí

14

„Kdo je Lovec trofejí?“ zeptal se Sláma.

„To je pracovní název pachatele,“ odpověděla Angelová.

„Teď k materiálu, který jsem setřel z chodidel oběti. Je to beton,

protože vzorek obsahoval směs cementu, vody a příměsi,“ pokračoval

Sláma.

„Oběť chodila po staré drolící se betonové podlaze,“ reagovala

Angelová.

„Může to být z místa, kde jí věznil. Ten igelit a provázek dělá hodně

výrobců. Tudy asi cesta nevede.“ řekl Sláma.

„Marek Hlavsa podle velikosti rozvoru náprav a rozchodu kol určil, že

Lovec trofejí přijel značkou Jeep Grand Cherokee,“ řekla Angelová a

zachytila Hlavsův pohled,

„To pomůže. Můžeme u podezřelých určit, čím jezdí podle registru

vozidel,“ řekl Sláma.

„Jedeme teď vyslechnout jejího expřítele. Jako obviněný stalker je to

náš hlavní a jediný podezřelý,“ reagovala Angelová.

„Hodně štěstí,“ rozloučil se Sláma.

V autě před domem, Hlavsa vytáhl tablet s internetem a vyhledal

podezřelého ve veřejné části Živnostenského rejstříku. Karel Týnský

provozoval realitní kancelář v ulici Na Zátorech číslo 6.


Lovec trofejí

15

„Je to jen pár minut autem,“ řekl Hlavsa při startování. Přes Bubenskou

ulici vjeli do ulice U Výstaviště a v ní odbočili do hledaného místa. Číslo

popisné šest představovalo zchátralý jednopatrový dům se

zamřížovanými okny v přízemí.

„Takhle zanedbaný dům je špatným sídlem pro realitní kancelář,“

konstatoval Hlavsa.

„Uvidíme, jak budou vypadat kanceláře,“ reagovala Angelová.

Hlavsa zazvonil na zvonek označený „RK Týnský“.

Po chvíli otevřel dveře vysoký muž se zlatou náušnicí v pravém uchu a

zeptal se „Co chcete?“

„Jste Karel Týnský,“ odpověděl otázkou Hlavsa a ukázal muži policejní

odznak.

„Jsem. Co ode mě chcete?“ zeptal se znovu Týnský.

„Jen pár otázek. Je to běžná policejní rutina. Chodil jste s Charlottou

Sternovou?“ ptal se dál Hlavsa.

„Proč?“ řekl Týnský.

„Neodpovídejte otázkou. Charlotta je mrtvá,“ reagoval Hlavsa.

„Ano, chodil jsem s ní,“ řekl muž a nervózně si mnul lalůček levého

ucha.

„Co jste dělal 1. května odpoledne a večer,“ zeptal se Hlavsa.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist