načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Lovci pokladů 1 - James Patterson; Chris Grabenstein

Lovci pokladů 1
-15%
sleva

Kniha: Lovci pokladů 1
Autor: ;

Domácí vyučování může být znamenitá škola, zvlášť když máte za učitele rodiče, otce oceánografa a zkušeného námořníka. Místo gramatiky probíráte meteorologii, navigaci a taky ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  289 Kč 246
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 468
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Treasure hunters
Spolupracovali: ilustrace Juliana Neufeldová
z anglického originálu ... přeložil Milan Žáček
Skupina třídění: Americká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Novinka týdne: 2015-10
Datum vydání: 25. 2. 2015
Nakladatelské údaje: V Praze, Albatros, 2015
ISBN: 9788000038612
EAN: 9788000038612
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Domácí vyučování může být znamenitá škola, zvlášť když máte za učitele rodiče, otce oceánografa a zkušeného námořníka. Místo gramatiky probíráte meteorologii, navigaci a taky jak se vyznat v námořních mapách, místo tělocviku se učíte potápět. Sourozenci Kiddovi, hádavá dvojčata Bick a Back, svalovec Tommy a chytrá baculatá Střela, bydlí na plachetnici, co si pamatují. Je to jejich domov a na moři se vyznají stejně jako jejich rodiče. Neuměli by si ani představit jiný domov, který by se nekolébal. Taky už si nějaké to dobrodružství při prozkoumávání vraků s otcem užili. Pak však matku unesou na Kypru piráti a po děsivé bouři ztratí i otce. Děti zůstanou na plachetnici samy. I když po otci nepřestanou pátrat, musí se o sebe postarat a opravit zničenou loď. Společnými silami dokážou sourozenci Kiddovi hodně – třeba vyzvednout zlaté dublony z vraku, najít ztracené otcovy zápisky, vyluštit šifry, a to ještě mají piráty v patách – vlastně za ploutvemi! Piráti, hledání podmořských pokladů, detektivní pátrání, kdy vodítkem jsou zašifrované stopy, tajní agenti i překupníci, o tom všem je strhující vyprávění, k němuž nakreslila komiksové obrázky Back a dvojče Bick k nim připsal ironické poznámky. První díl dobrodružné série Jamese Pattersona . S Chrisem Grabensteinem tvoří sehraný tým, spolu napsali tři knihy Já, srandista a knihy Můj nejhorší školní rok. James Patterson se stal nejoblíbenějším autorem americké mládeže a získal cenu Children´s Choice Book Awards Author 2010. Je nejprodávanějším současným autorem pro děti, prodal více než 300 milionů výtisků a jeho knihy obsazují přední místa v žebříčku bestselerů.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
James Patterson; Chris Grabenstein - další tituly autora:
Provinilé manželky Provinilé manželky
Já, srandista Já, srandista
Já, srandista na druhou Já, srandista na druhou
Já, srandista na třetí Já, srandista na třetí
 (e-book)
Já, srandista na třetí Já, srandista na třetí
Můj brácha robot Můj brácha robot
 (e-book)
Můj brácha robot Můj brácha robot
Citlivé místo Citlivé místo
Šestnáctá lež Šestnáctá lež
Pohřešuje se prezident Pohřešuje se prezident
Hodina pravdy Hodina pravdy
Volavka Volavka
 
Ke knize "Lovci pokladů 1" doporučujeme také:
Trosečníci z Vlaštovky Trosečníci z Vlaštovky
Havran -- A jiné básně Havran
 (Kniha + doplněk)
Klub Tygrů - Strašidelný obchod Klub Tygrů
Tajemství jeskyně pokladů Tajemství jeskyně pokladů
Karolína -- Stručný životopis šestnáctileté Karolína
Elita Elita
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

15

1

D

ovolte, abych vám povyprávěl o  tom, kdy

jsem naposledy viděl svého tátu.

Byli jsme na  palubě a  skasávali plachty, abychom přestáli blížící se dokonalou bouři.

A  dokonalá byla, pokud jste v té bouři byli vy sami. Jinak jste ji ale museli vnímat, když jste byli v situaci, kdy jste při ní létali po palubě jako mokré ponožky v pračce.

Právě jsme skasali a  uvázali poslední plachty, abychom mohli pokračovat s holými stěžni.

„Odvaž kormidlo!“ štěkl táta na  mého staršího bratra Trdla Tommyho. „Naveď loď do závětří a zablokuj ho!“ 16 17

„Jdu na to!“

Tommy trhl kormidelním kolem a  namířil příď po  větru. Propletl dřevěnými loukotěmi pružné lano, aby nás udržel v potřebném směru.

„A teď dolů, hoši. Utěsněte jícny. Pomozte sestrám s čerpadly.“

Tommy se chytal všeho, co měl po  ruce, aby nespadl, a šinul se do kajuty v podpalubí.

V tu chvíli se přes pravou stranu lodi přehnala gigantická vlna a  podrazila mi nohy. Klouzal jsem po  mokré palubě jako puk na  ledě. Málem bych slétl přes palubu do moře, kdyby táta nenatáhl ruku a nezachytil mě půl vteřiny předtím, než jsem se měl stát potravou pro žraloky.

„Je nejvyšší čas zalézt do  lodi, Bicku!“ křičel táta v běsnící bouři s tváří nastavenou ostrým přívalům deště.

„Ne!“ odpověděl jsem také křikem. „Chci tady zůstat a pomoct ti.“

„Víc mi pomůžeš, když zůstaneš naživu a  nedovolíš, aby šla Ztracená ke dnu. Pospěš si! Zalez dolů.“

„A-a-ale—“

„Běž!“

Jemně mě postrčil, aby mě popohnal po  nakloněné palubě do  bezpečí. Když jsem doklouzal k vchodu do podpalubí, popadl jsem držadlo, zhoupl se a  proskočil jícnem. Tommy už zamířil do strojovny, aby pomohl s čerpadly.

Najednou nám do  pravoboku jako obrovský perlík udeřila masa slané vody a  divoce stočila loď doleva. Uslyšel jsem praskot dřeva. Naklonili jsme se tak divoce, že jsem spadl na stěnu a levobokem jsme plácli do rozbouřeného moře.

Měli jsme se převrátit. Poznal jsem to.

Ale Ztracená se dokázala narovnat a dál sebou házela a vzpínala se jako rozzuřená, na pláž vržená velryba.

Našel jsem podlahu a zavřel průlez do podpalubí. Musel jsem se k němu přitisknout celým tělem. Vlny drsně dotíraly na  dřevo. Nebylo pochyb, že voda by byla moc ráda, kdybych ji vpustil dovnitř.

To se ale nemělo stát. Určitě ne, když jsem byl já na hlídce.

Přetáhl jsem na dveřích závoru, abych je ještě důkladněji znehybnil.

Samozřejmě jsem je chtěl znovu otevřít, jen co táta dodělá to, co ještě bylo třeba udělat na palubě, a  zamíří na  záď do  kajuty. Ale v  dané chvíli jsem musel zabránit tomu, aby Ztracená nabírala další a další vodu.

Pokud to bylo vůbec možné.

Moře nepřestávalo běsnit. Ztracená se dál zmítala. Bouře prskala mořskou vodu všemi štěrbinami a mezírkami, které dokázala najít.

A  já? Já jsem začínal panikařit. Protože jsem propadal zdrcujícímu pocitu (voda nás opravdu drtila!), že to může být náš konec.

Měl jsem se utopit v moři.

Není dvanáct let na smrt příliš nízký věk?

Karibské moře si to zjevně nemyslelo.

2

Č

ekal jsem a čekal, ale táta se na záď k průcho

du do podpalubních prostor nedostal.

Předními okny jsem sledoval, jak se nám vlny tříští na houpající se přídi. Sledoval jsem, jak ještě víc tmavne obloha. Viděl jsem, jak se utrhl provaz se záchranným kruhem a odletěl z lodi jako házecí talíř ve tvaru donutu.

Ale tátu jsem nikde neviděl.

Najednou jsem si uvědomil, že mám ponožky promáčené mořskou vodou, která se už přelévala po podlaze. A to jsem byl na hlavní palubě.

„Beck?“ zavolal jsem. „Tommy? Střelo?“

Všichni moji sourozenci byli dole v  kajutách a technickém zázemí, kde byla voda bezpochyby ještě hlubší.

Byli tam dole uvězněni!

Co nejrychleji jsem seběhl po čtyřech strmých schodech k  místnostem v  lodním trupu. Voda mi sahala po  kotníky, potom po  kolena, potom po  stehna a  nakonec po  pás. Zkoušeli jste někdy proběhnout mělčím koncem bazénu? S  tímhle jsem se teď musel popasovat. A do toho jsem musel najít svoji rodinu.

Tedy to, co z ní zbylo.

Plahočil jsem se od jedněch dveří ke druhým a horečnatě jsem pátral po svých sourozencích.

Nebyli ve  strojovně, kuchyňce ani v  kajutě rodičů. Věděl jsem, že nemůžou být v  Komnatě, protože její masivní ocelové dveře byly pevně uzamčené a nikdo z nás do ní za žádnou cenu nesměl.

Brodil jsem se kupředu, zatímco se loď neustále houpala a kývala ze strany na stranu. Ve skříňkách bouchalo všechno, co nebylo přibité. Slyšel jsem, jak konzervy narážejí do  plastových talířů, které srážely cinkající hrnky na kávu.

Oběma pěstmi jsem začal třískat do stěn v úzké chodbičce. Voda mi už dosahovala k hrudi.

„Hej, bando? Tommy, Beck, Střelo! Kde jste?“

Žádná odpověď.

Bratr a sestry mě samozřejmě nejspíš nemohli slyšet, protože tropická bouře za stěnami ječela ještě hlasitěji než já.

Najednou se přede mnou rozletěly dveře.

Tommy, jemuž bylo sedmnáct a měl takové ty vyboulené svaly, které získáte, jen když celý život sloužíte na  plachetnici, ramenem nekompromisně prorazil dřevěnou výplň.

„Kde je táta?“ zařval.

„Já nevím!“ zařval jsem také.

V tu ránu se z kajuty, která teď byla taky plná

26

vody, vysoukaly Beck i  moje starší sestra Střela.

Na  hladině plavaly 3-D brýle. Beck je popadla

a  nasadila si je. Nosila je od  chvíle, kdy zmizela

naše máma.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist