Kniha: Loupežník – Robert Walser

V pozůstalosti švýcarského prozaika byl nalezen i tento text, spíše než román zařaditelný jako mírně experimentální próza. Jejími hlavními hlasy jsou "Loupežník" a vypravěč, avšak tyto charaktery mohou čtenáři splývat, zvláště kvůli jistým autobiografickým prvkům, shodným s Walserovým životem. Děj, točící se kolem Loupežníkových vztahů, zejména s číšnicí Editou, není příliš kontinuální. Četné odskoky vykreslují hrdinu jako nepřizpůsobivého bohéma, kverulanta. Právě motivem nesouladu s konformní společností nepostrádá toto dílo, určené náročnějším čtenářům, nadčasovost.

Po románech Jakob von Gunten, Sourozenci Tannerovi a Pomocník z počátku 20. století napsal Robert Walser (1878-1956) ještě dva romány, jejichž rukopisy jsou dnes nezvěstné, a konečně v roce 1925 svůj poslední román Loupežník, v němž ze sebe při vzpomínce na Schillerovy Loupežníky a jejich uvedení kolem roku 1895 v Bielu, které ho jako mladíka nadchlo, udělal jakéhosi divocha a loupežníka, neboť tak na sebe i celý život pohlížel. Loupežníkem se uzavře edice Walserových románů v nakladatelství Opus, neboť již žádný další jeho román není znám.

Próza – beletrie > Romány > Romány dle národů > Švýcarské romány

Katalog vybraných autorů > W > Walser – Robert Walser

Katalog nakladatelství > O > Opus