načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Logická zkoumání II - 1 - Edmund Husserl

Logická zkoumání II - 1
-7%
sleva

Kniha: Logická zkoumání II - 1
Autor: Edmund Husserl

Po vydání Prolegomen k čisté logice se Husserl rozhodl uveřejnit šest na sebe volně navazujících logických zkoumání, která znamenala převrat v pohledu na povahu a výkony vědomí. ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  548 Kč 510
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
17
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 29Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » OIKOYMENH
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2010
Počet stran: 400
Rozměr: 130x200
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Untersuchungen zur Phänomenologie und der Theorie der Erkenntnis
Spolupracovali: přeložili Petr Urban, Karel Novotný a Hynek Janoušek
Jazyk: česky
Datum vydání: 20.11.2010
Nakladatelské údaje: Praha, OIKOYMENH, 2010
ISBN: 978-80-7298-169-4
EAN: 9788072983971
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Po vydání Prolegomen k čisté logice se Husserl rozhodl uveřejnit šest na sebe volně navazujících logických zkoumání, která znamenala převrat v pohledu na povahu a výkony vědomí. Husserl se v hlavní části svých analýz snaží ukázat, jak je možno skloubit realitu konkrétně se odehrávajících psychických prožitků, jež mají intencionální povahu, s jejich ideální podstatou, tj. významem, a jak je na tomto základě možno nově položit a vyjasnit problematiku vědomí, myšlení a poznání. Připravovaný svazek II/1 obsahuje prvních pět logických zkoumání (1: Výraz a význam, 2: Ideální jednota species a novější teorie abstrakce, 3: K nauce o celcích a částech, 4: Rozdíl samostatných a nesamostatných významů a idea čisté gramatiky, 5: O intencionálních prožitcích a jejich obsazích). Přeložili P. Urban, K. Novotný a H. Janoušek.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Edmund Husserl - další tituly autora:
Formální a transcendentální logika Formální a transcendentální logika
Logická zkoumání II/2 Logická zkoumání II/2
Filosofie jako přísná věda Filosofie jako přísná věda
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

I. Výraz a význam

První kapitola

Podstatná rozlišení

§ 1. Dvojí smysl slova znak

§ 2. Podstata poukazování

§ 3. Odkaz a důkaz

§ 4. Exkurs o původu poukazování v asociaci

§ 5. Výrazy jako významuplné znaky. Odlišení jistého sem

nenáležejícího smyslu výrazu

§ 6. Otázka fenomenologických a intencionálních rozlišení

náležejících k výrazům jako takovým

§ 7. Výrazy v komunikativní funkci. . .

§ 8. Výrazy v osamoceném duševním životě

§ 9. Fenomenologická rozlišení mezi fyzickým jevem výrazu, smysl

udělujícím aktem a smysl-vyplňujícím aktem

§ 10. Fenomenologická jednota těchto aktů

§ 11. Ideální rozlišení: nejprve mezi výrazem a významem

jako ideálními jednotkami

§ 12. Pokračování: vyjadřovaná předmětnost


§ 13. Souvislost mezi významem a předmětným vztahem

§ 14. Obsah jako předmět, jako vyplňující smysl a jako smysl nebo

význam sám

§ 15. S těmito rozlišeními spojené víceznačnosti řeči o významu

a o absenci významu

§ 16. Pokračování. Význam a konotace

Druhá kapitola

K charakteristice význam-propůjčujících aktů

§ 17. Ilustrující fantazijní obrazy jako domnělé významy

§ 18. Pokračování. Argumenty a protiargumenty

§ 19. Rozumění bez názoru

§ 20. Myšlení bez názoru a „zastupující funkce" znaků

§ 21. Úvahy o nutnosti sestoupení ke korespondujícímu názoru

za účelem objasnění významů a poznání pravd, jež jsou

v nich založeny

§ 22. Různé charaktery rozumění a „kvalita známosti"

§ 23. Apercepce ve výrazu a apercepce v názorných představách .

Třetí kapitola

Kolísání slovních významů a idealita významové jednoty

§ 24. Úvod

§ 25. Vztahy krytí mezi obsahy manifestace a jmenování

§ 26. Podstatně okazionální výrazy a objektivní výrazy

§ 27. Jiné druhy kolísajících výrazů . .

§ 28. Kolísání významů jako kolísání znamenání

§ 29. Čistá logika a ideální významy

Čtvrtá kapitola

Fenomenologický a ideální obsah významových prožitků

§ 30. Obsah vyjadřujícího prožitku v psychologickém smyslu

a jeho obsah ve smyslu jednotného významu

§31. Aktový charakter znamenání a ideálně-jeden význam

§ 32. Idealita významů není idealitou v normativním smyslu. . . .

§ 33. Pojmy „význam" a „pojem" ve smyslu species se nekryjí . .

§ 34. V aktu znamenání není význam uvědomován předmětně . . .

§ 35. Významy „o sobě" a výrazové významy


II. Ideální jednota species a novější teorie abstrakce

Úvod

První kapitola

Obecné předměty a vědomí obecnosti

§ 1. Obecné předměty si uvědomujeme v podstatně jiných aktech

než předměty individuální

§ 2. Nezbytnost řeči o obecných předmětech

§ 3. Otázka, zdaje třeba jednotu species chápat jako jednotu nevlastní.

Identita a stejnost

§ 4. Námitky proti redukování ideální jednoty na roztroušenou

rozmanitost

§ 5. Pokračování. Spor mezi J. S. Millem a H. Spencerem

§ 6. Přechod k následujícím kapitolám

Druhá kapitola

Psychologické hypostazování obecného

§ 7. Metafyzické a psychologické hypostazování obecného.

Nominalismus

§ 8. Klamný myšlenkový postup

§ 9. Lockova nauka o abstraktních idejích

§ 10. Kritika

§11. Lockův obecný trojúhelník

§ 12. Nauka o společných obrazech

Třetí kapitola

Abstrakce a pozornost

§ 13. Nominalistické teorie, které pojímají abstrakci jako výkon

pozornosti

§ 14. Námitky, které zároveň postihují každou formu nominalismu.

a) Nedostatek deskriptivního stanovení cílových bodů

§ 15. b) Původ moderního nominalismu jako přemrštěná reakce proti

Lockově nauce o obecných idejích. Podstatný charakter tohoto

nominalismu a nauka o abstrakci jako výkonu pozornosti . . . ,

§ 16. c) Obecnost psychologické funkce a obecnost jako významová

forma. Různý smysl vztahu obecného a rozsahu

§ 17. d) Aplikace na kritiku nominalismu

§ 18. Nauka o pozornosti jako zobecňující schopnosti

§ 19. Námitky, a) Výlučné postřehování určitého momentu neruší

jeho individualitu

§ 20. b) Vyvrácení argumentu odvolávajícího se na geometrické

myšlení


§ 21. Rozdíl mezi zaměřením pozornosti na nesamostatný moment

nazíraného předmětu a na odpovídající atribut in specie

§ 22. Zásadní nedostatek fenomenologických analýz pozornosti....

§ 23. Smysluplná řeč o pozornosti se týká celé oblasti myšlení,

a nikoli jen oblasti nazírání

Čtvrtá kapitola

Abstrakce a reprezentace

§ 24. Obecná představa jako prostředek úspory myšlení

§ 25. Otázka, zda obecná reprezentace může sloužit jako podstatná

charakteristika obecné představy

§ 26. Pokračování. Různé modifikace vědomí obecnosti

a smyslový názor

§ 27. Oprávněný smysl obecné reprezentace

§ 28. Reprezentace jako zastupování. Locke a Berkeley

§ 29. Kritika Berkeleyho teorie reprezentace

§ 30. Pokračování. Berkeleyho argument s odkazem

na geometrický důkaz

§31. Hlavní zdroje vykázaných pomýlení

Pátá kapitola

Fenomenologická studie o Humově teorii abstrakce

§ 32. Humova závislost na Berkeleym

§ 33. Humova kritika abstraktních idejí a její údajný výsledek.

Jeho opomíjení hlavních fenomenologických bodů

§ 34. Převedení Humova zkoumání na dvě otázky

§ 35. Vůdčí princip, výsledek a hlavní myšlenky výkladu Humovy

teorie abstrakce

§ 36. Humova nauka o distinctio rationalis v umírněné a radikální

interpretaci

§ 37. Námitky proti této nauce v její radikální interpretaci

§ 38. Přenesení skepse z abstraktních parciálních obsahů na všechny

části vůbec

§ 39. Poslední stupňování skepse a její vyvrácení

Dodatek. Moderní humovství

Šestá kapitola

Odlišení různých pojmů abstrakce a abstraktního

§ 40. Záměny pojmů abstrakce a abstraktního, vztažených na jedné straně

k nesamostatným parciálním obsahům a na druhé straně k species

§ 41. Odlišení pojmů, které se sdružují kolem pojmu nesamostatného

obsahu

§ 42. Odlišení pojmů, které se sdružují kolem pojmu species


III. K nauce o celcích a částech

Úvod

První kapitola

Rozdíl mezi samostatnými a nesamostatnými předměty

§ 1. Složené a jednoduché, členěné a nečleněné předměty

§ 2. Zavedení rozlišení mezi nesamostatnými a samostatnými

předměty (obsahy)

§ 3. Neoddělitelnost nesamostatných obsahů

§ 4. Analýzy příkladů podle Stumpfa

§ 5. Objektivní určení pojmu neoddělitelnosti

§ 6. Pokračování. Navázání na kritiku jednoho oblíbeného určení . .

§ 7. Přesnější vyjádření našeho určení zavedením myšlenky zákona .

§ 8. Odlišení rozdílu mezi samostatnými a nesamostatnými obsahy

od fenomenologického rozdílu mezi obsahy názorně se

odlišujícími a prolnutými

§ 9. Pokračování. Poukázání na širší oblast fenoménů prolnutí....

§ 10. Rozmanitost zákonů patřících k různým druhům nesamostatností

§11. Odlišnost těchto „materiálních" zákonů od zákonů „formálních*

či „analytických"

§ 12. Konkrétum a věc. Zobecnění pojmů samostatnosti a nesamostatnosti

jejich přenesením na oblast následnosti a kauzality

§ 13. Relativní samostatnost a nesamostatnost

Druhá kapitola

Úvahy k teorii čistých forem celků a částí

§ 14. Pojem fundování a příslušející teorémy

§ 15. Přechod k pojednání důležitějších vztahů částí

§ 16. Vzájemné a jednostranné, zprostředkované a bezprostřední

fundování

§ 17. Přesné určení pojmů kus, moment, fyzická část, abstraktum,

konkrétum

§ 18. Rozdíl mezi zprostředkovanými a bezprostředními částmi celku

§ 19. Nový smysl tohoto rozdílu: bližší a vzdálenější části celku. . .

§ 20. Bližší a vzdálenější části ve vzájemném vztahu

§ 21. Přesné určení pregnantních pojmů celek a část, jakož i jejich

podstatných druhů, a to prostřednictvím pojmu fundování . . .

§ 22. Smyslové formy jednoty a celek

§ 23. Kategoriální formy jednoty a celek

§ 24. Čisté typy celků a částí. Postulát apriorní teorie

§ 25. Dodatky k dělení celků na kusy pomocí dělení jejich momentů

na kusy


IV. Rozdíl mezi samostatnými a nesamostatnými významy

a idea čisté gramatiky

Úvod 293

§ 1. Jednoduché a složené významy 294

§ 2. Otázka, zda složenost významů pouze zrcadlí složenost

předmětů 295

§ 3. Přísný smysl složenosti významů. Implikující významy 296

§ 4. Otázka významuplnosti „synkategorematických" součástí

složených výrazů 301

§ 5. Samostatné a nesamostatné významy. Nesamostatnost smyslových

částí slov a nesamostatnost vyjadřujících částí slov 304

§ 6. Srovnání s jinými rozlišeními. Neuzavřené, anomálně zkrácené

a mezerovité výrazy 306

§ 7. Pojetí nesamostatných významů jako fundovaných obsahů . . . .308

§ 8. Potíže tohoto pojetí, a) Otázka, zda nesamostatnost významu

nespočívá vlastně jen v nesamostatnosti znamenaného předmětu 310

§ 9. b) Rozumění vytrženým synkategorematickým výrazům 311

§ 10. Apriorní zákonitosti ve spojování významů 313

§11. Námitka. Suppositio materialis a její analogie 315

§ 12. Nesmysl a protismysl 321

§ 13. Zákony spojování významů a logická nauka o formách 322

§ 14. Zákony bránící vzniku nesmyslu a zákony bránící vzniku

protismyslu. Idea čisté gramatiky 327

V. O intencionálních prožitcích a jejich „obsazích"

Úvod 339

První kapitola

Vědomí jako fenomenologický obsah já a vědomí jako vnitřní vnímání . 341

§ 1. Mnohoznačnost pojmu vědomí 341

§ 2. Za prvé: vědomí jako fenomenologická jednota prožitků já.

Pojem prožitku 342

§ 3. Fenomenologický a běžný pojem prožitku 346

§ 4. Vztah mezi prožívajícím vědomím a prožívaným obsahem není

žádný fenomenologicky speciální druh vztahu 348

§ 5. Za druhé. „Vnitřní" vědomí jako vnitřní vnímání 350

§ 6. Původ prvního pojmu vědomí z druhého 352

§ 7. Vzájemné rozhraničení psychologie a přírodní vědy 354

§ 8. Čisté já a „uvědomování" 357


Druhá kapitola

Vědomí jako psychický akt 361

§ 9. Význam Brentanova vymezení „psychických fenoménů" 361

§ 10. Deskriptivní charakteristika aktů jako „intencionálních"

prožitků 363

§ 11. Odvrácení nedorozumění, která jsou terminologicky nasnadě:

a) „mentální" nebo „imanentní" objekt 367

§ 12. b) Akt a vztah vědomí nebo já k předmětu 372

§ 13. Upevnění naší terminologie 374

§ 14. Pochybnosti proti přijetí aktů jako deskriptivně fundované

třídy prožitků 376

§ 15. Mohou být prožitky téhož deskriptivního rodu

(a zvláště rodu pociť) zčásti akty a zčásti ne-akty? 382

a) A existují vůbec intencionální pocity? 383

b) Existují ne-intencionální pocity? Rozlišení pocitových

počitků a pocitových aktů 386

§ 16. Rozlišení mezi deskriptivním a intencionálním obsahem 391

§ 17. Intencionální obsah ve smyslu intencionálního předmětu 394

§ 18. Jednoduché a složené, fundující a fundované akty 396

§ 19. Funkce pozornosti v komplexních aktech. Fenomenologický

vztah mezi zněním slova a smyslem jako příklad 398

§ 20. Rozdíl kvality a matérie aktu 404

§ 21. Intencionální a významová podstata 408

Příloha k paragrafům 11a 20 412

Třetí kapitola

Matérie aktu a představa jako podloží 417

§ 22. Otázka po vztahu mezi matérií a kvalitou aktu 417

§ 23. Pojetí matérie jako fundujícího aktu „pouhého představování". .418

§ 24. Obtíže. Problém diferenciace rodů kvalit 422

§ 25. Přesnější analýza obou možností řešení 424

§ 26. Uvážení a odmítnutí navrženého pojetí 427

§ 27. Svědectví vnitřní zkušenosti. Vjemová představa a vnímání . . . 429

§ 28. Speciální výzkum situace v případě soudu 434

§ 29. Pokračování. „Uznání" nebo „přitakání" pouhé představě

stavu věcí 436

§ 30. Pojetí identického rozumění slovu jako „pouhého

představování" 441

§31. Poslední námitka proti našemu pojetí. Pouhé představy

a izolované matérie 443


Čtvrtá kapitola

Studie o fundujících představách se zvláštním ohledem k nauce o soudu . 446

§ 32. Dvojí smysl slova představa a domnělá evidence věty o fundaci

každého aktu aktem představování 446

§ 33. Obnovení platnosti diskutované věty na základě nového pojmu

představy. Jmenování a vypovídání 448

§ 34. Obtíže. Pojem jména. Kladoucí a nekladoucí jména 451

§ 35. Nominální kladení a soud. Zda se soudy vůbec mohou stát

částmi nominálních aktů 456

§ 36. Pokračování. Zda výpovědi mohou fungovat jako celá jména . . 461

Pátá kapitola

Další příspěvky k nauce o soudu. „Představa" jako kvalitativně jednotný

rod nominálních a propozicionálních aktů 466

§ 37. Cíl následujícího zkoumání. Pojem objektivujícího aktu 466

§ 38. Kvalitativní a materiální diferencování objektivujících aktů . . . 468

§ 39. Představa ve smyslu objektivujícího aktu a její kvalitativní

modifikace 473

§ 40. Pokračování. Kvalitativní a imaginativní modifikace 477

§ 41. Nová interpretace věty o představě jako podkladu všech aktů.

Objektivující akt jako primární nositel matérie 481

§ 42. Další vývody 482

§ 43. Zpětný pohled na dřívější interpretaci probírané věty 485

Šestá kapitola

Soupis nejdůležitějších víceznačností termínů „představa" a „obsah". . . 487

§ 44. „Představa" 487

§ 45. „Obsah představy" 493

Seznam literatury 497

Ediční poznámka 500




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist