E-kniha: Likvidace podniku -- 7., aktualizované a doplněné vydání - Václav Pelikán

Ing. Václav Pelikán

Likvidace podniku

7., aktualizované a doplněné vydání

Vydala Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 4261. publikaci

Odpovědné redaktorky Mgr. Marie Zelinová, Mgr. Kamila Nováková

Sazba Milan Vokál

Počet stran 112

Sedmé vydání, Praha 2011

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s. r. o.

České Budějovice

Š Grada Publishing, a. s., 2011

Cover Design Š Grada Publishing, a. s., 2011

ISBN 978-80-247-3338-8

Upozornění

Vechna práva vyhrazena. ádná část této publikace nesmí být reprodukována

a pouívána v elektronické podobě, kopírována a nahrávána bez předchozího písem

ného souhlasu nakladatele.

verze osvit 0; 15 December 2010

Obsah

O AUTOROVI ................................9

1. ÚVOD ...................................10

2. PRÁVNÍ VYMEZENÍ PROCESU LIKVIDACE ..............14

2.1 Likvidace ...............................14

2.2 Postavení a povinnosti likvidátora ..................18

2.2.1 Jmenování likvidátora ....................18

2.2.2 Povinnosti likvidátora .....................19

2.2.3 Trestněprávní odpovědnost likvidátora ............21

2.3 Likvidátor a insolvenční řízení ....................25

3. ZAHÁJENÍ LIKVIDACE ..........................28

3.1 Rozhodnutí o likvidaci ........................28

3.2 Jmenování likvidátora ........................28

3.3 Návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku ...........29

3.4 Specifika likvidace z rozhodnutí soudu ...............30

4. PŘEDÁNÍ PODNIKU LIKVIDÁTOROVI ..................33

4.1 Skladba předávacího protokolu ...................33

4.2 Účetní závěrka a její audit ......................34

4.3 Kontrola finančních vztahů se státem, sociálním a zdravotním

pojitěním ..............................35

4.4 Doporučené postupy při popisu aktiv ................36

4.4.1 Dlouhodobý majetek výběr .................36

4.4.2 Zásoby ............................40

4.4.3 Krátkodobý majetek .....................41

4.4.4 Pohledávky ..........................41

4.4.5 Ostatní majetek (aktiva) nezahrnutý v účetnictví .......42

4.5 Účetní pasiva a ostatní závazky ...................42

4.6 Pracovněprávní agenda .......................44

4.7 Dalí důleité části předávacího protokolu .............44

5. ÚVODNÍ ROZVAHA A PROJEKT LIKVIDACE ..............45

5.1 Zahajovací likvidační účetní rozvaha ................45

5.2 Reálné ocenění aktiv ........................45

5.3 Plán postupu likvidace ........................47

5.4 Rozpočet příjmů a výdajů ......................48

Obsah 5

6. PERSONÁLNÍ A SOCIÁLNÍ OTÁZKY ..................54

6.1 Vytvoření likvidačního týmu .....................54

6.2 Řeení pracovněprávních vztahů se zaměstnanci .........55

6.3 Plán propoutění zaměstnanců ...................56

7. DALÍ ÚKONY NA POČÁTKU LIKVIDACE ...............58

7.1 Oznámení o likvidaci podniku ....................58

7.2 Úpravy styku s bankou .......................59

7.3 Úpravy vnitropodnikových norem ..................60

7.4 Zruení či úpravy existujících smluv .................61

8. EKOLOGICKÉ ZÁVAZKY A POSTUP JEJICH ODSTRANĚNÍ .....62

9. ARCHIVACE PÍSEMNOSTÍ ........................64

10. FORMY LIKVIDACE MAJETKU .....................68

10.1 Strategie postupu zpeněení majetku ................68

10.2 Přehled způsobů prodeje ......................70

10.2.1 Veřejná draba ........................70

10.2.2 Veřejná soutě ........................71

10.2.3 Výzva k podávání návrhů na uzavření smlouvy .......72

10.2.4 Přímý prodej .........................73

10.3 Předání majetku podléhajícího restituci ...............74

10.4 Likvidace pohledávek ........................74

10.4.1 Výchozí stav .........................74

10.4.2 Struktura pohledávkového portfolia ..............75

10.4.3 Varianty řeení ........................77

10.4.4 Doporučený postup likvidace pohledávek ..........79

10.5 Likvidace nehmotných práv a závazků ...............79

11. ORGANIZACE PRŮBĚHU LIKVIDACE ..................81

11.1 Průběné zprávy o postupu likvidace ................81

11.2 Zpřesnění harmonogramu a rozpočtu likvidace ...........81

11.3 Postup splácení závazků ......................82

11.4 Rozdělení likvidačního zůstatku ...................83

12. UKONČENÍ LIKVIDACE .........................85

12.1 Konečná zpráva o likvidaci .....................87

SEZNAM POUITÝCH ZKRATEK ....................88

PŘÍLOHY VZORY ............................89

Rozhodnutí o likvidaci ...........................90

Protokol o předání společnosti likvidátorovi osnova ...........91

Dohoda o pracovní činnosti uzavřená dle zákoníku práce .........93

Oznámení o likvidaci společnosti ......................95

Oznámení likvidace finančnímu úřadu ...................96

6 Likvidace podniku

Oznámení o vstupu do likvidace v Obchodním věstníku ..........97

Protokol o fyzickém předání nemovitosti ..................98

Zápis o stavebně-technickém stavu objektu ................99

Ukončení odběru vody, energie, plynu ..................100

Smlouva o postoupení pohledávek ....................101

Zpráva o průběhu likvidace osnova ...................103

Konečná zpráva o likvidaci osnova ...................104

Návrh dluníka na zahájení insolvenčního řízení .............105

Přihláka pohledávky do likvidace ....................109

ádost o souhlas správce daně s ukončením činnosti ...........110

Obsah 7

O autorovi

Ing. Václav Pelikán (*1945)

Absolvoval Vysokou kolu ekonomickou v Praze,

obor ekonomika průmyslu. Řadu let se profesně vě

noval dlouhodobému rozvoji v elektrotechnickém

průmyslu. V období privatizace státních podniků se

podílel na řízení likvidací státních podniků, které se

pro neschopnost nalézt nový úspěný výrobní pro

gram a vhodného nového vlastníka nepodařilo pri

vatizovat. Od roku 1994 poskytuje poradenství při

likvidaci soukromých společností, státních podniků,

drustev a dalích subjektů. V řadě společností pů

sobí jako likvidátor. Vypracovává analýzy likvidací

a konkurzů podniků působících ve zpracovatelském

průmyslu a slubách. Vede vzdělávací kurzy pro

nové likvidátory. Je zakládajícím členem Komory

specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice, členem jejího předsta

venstva, předsedou profesní sekce likvidátorů a předsedou disciplinární komise.

O autorovi 9

1. Úvod Likvidace obchodních společností, státních podniků, drustev či jiných organizací je právním i ekonomicko-organizačním jevem, který se vyskytoval do roku 1990 téměř výjimečně. Změna ekonomického prostředí po roce 1990 přinesla rozpad dřívějích struktur centrálního řízení. Proces byl odstartován zejména privatizací státního majetku, která přinesla zánik větiny státních podniků a byla spojena se vznikem nových podnikatelských subjektů, ve kterých převládají podniky obchodní společnosti, zaloené ji podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (OZ).

Likvidace, tak jak je upravena pro obchodní společnosti v § 68, § 70 a v dalích ustanoveních OZ, pro státní podnikyv§15a§22zákona č. 111/1990 Sb. a jeho novele č. 77/1997 Sb., o státním podniku, je jednou z hlavních forem zruení a zániku podniků.

K likvidaci podniku se přistupuje z rozhodnutí vlastníka obvykle proto, e podnik není dlouhodobě schopen hradit náklady vlastní činnosti z výsledků svého hospodaření a plnit své závazky, nebo e nemá perspektivní, konkurenceschopný program činnosti, nebo e se v případech státních podniků (v etapě jejich masové privatizace) nepodařilo jejich majetek transformovat podle privatizačního projektu. Vlastník (zakladatel) či management přitom ji vyčerpali monosti sanace/revitalizace a rychlou likvidací se často předchází předluení a úpadku. Rychlá a efektivní likvidace je v takovém případě nutná s ohledem na zájmy vlastníka i věřitelů.

Likvidace obecně přichází v úvahu i tehdy, kdy společnost splnila účel, pro který byla zaloena, nebo kdy pominuly důvody pro její dalí existenci. Tehdy vlastníci navrhnou ukončení činnosti a poadují výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Pokud nedojde k zákonem stanovené formě přechodu práv a povinností zanikající společnosti na nástupnickou společnost (fúzí, rozdělením apod.), je před výmazem zákonem poadována likvidace společnosti.

O zruení společnosti s likvidací můe v řadě případů rozhodnout i soud.

V trních ekonomikách je obvyklé, e přiblině 70 % zaloených společností končí do tří let svoji činnost. Dochází k akvizicím, jejich výsledkem je fúze se silnějí firmou, rozdělení, sloučení apod. Značná část subjektů končí svoje aktivity právě likvidací. Proces likvidace probíhá co nejrychleji s cílem zachovat majetek, obchodní spojení a zaměstnanost, co má i náleitou oporu v legislativě.

Tento text si neklade za cíl podrobně popisovat právní, ekonomické, organizační a společenské aspekty procesu likvidace podniku. Vychází z analýz průběhu likvidace v řadě soukromých společností i státních podniků v posledních letech a shrnuje v praxi osvědčené postupy, které je třeba uskutečnit, aby likvidace mohla být úspěně provedena.

Sedmé, aktualizované vydání publikace zpřesňuje právní rámec likvidace, přesněji popisuje závěrečné úkony likvidátora před výmazem likvidovaného subjektu z obchodního rejstříku a specifikuje přílohy k podání návrhu na výmaz. Podrobněji 10 Likvidace podniku se zabývá problematikou likvidací z rozhodnutí soudu,které v poslední době nabývají na významu. V textu jsou zmíněny i vybrané předpisy, které se týkají řeení insolvence v EU. Aktualizovány jsou té přílohy se vzory rozhodnutí, návrhů, smluv a zpráv, které vypracovává likvidátor.

Problematika insolvence je zde řeena jen informativně, nebo se předpokládá, e podnik vstupující do likvidace má jetě dostatek majetku k plné úhradě vech svých závazků a není v úpadku. V opačném případě vlastník (zakladatel) nemůe likvidaci provést, ale musí navrhnout vypořádání s věřiteli způsobem, který umoňuje insolvenční řízení. Pro podniky v likvidaci připadá v úvahu v podstatě pouze konkurz. Řeení insolvence je v ČR upraveno insolvenčním zákonem č. 182/2006 Sb. (IZ) s účinností od 1. 1. 2008. Likvidovaným podnikem se v následujícím textu rozumí soubor hmotných a nehmotných sloek podnikání, práv a majetkové hodnoty slouící k podnikání (§ 5 OZ). Postupy je mono pouít pro likvidaci soukromých obchodních společností (a. s., s. r. o., drustev apod.), ale s přihlédnutím k určitým specifikám, týkajícím se hospodaření s majetkem ve vlastnictví státu, i pro likvidaci státních podniků. Postupy se nevztahují na likvidaci bank a finančních institucí, které upravuje zvlátní zákon. Postupy je mono přiměřeně pouít i při likvidaci nadací a subjektů zaloených podle zákona o sdruování občanů, jejich likvidaci rovně upravují zvlátní zákony.

Likvidace soukromých obchodních společností nemusí probíhat podle předpisů týkajících se hospodaření se státním majetkem, z tohoto pohledu můe být i jednoduí a činnost likvidátora méně regulovaná.

Po vstupu do likvidace se ukončuje běná obchodní činnost, majetek má být likvidátorem zpeněen, mají být vypořádány vechny závazky a likvidační zůstatek má být rozdělen mezi společníky a akcionáře, u státních podniků má být odveden na účet podle pokynu zakladatele.

Likvidátor je fyzická osoba, která je jmenována rozhodnutím valné hromady společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Likvidátorem můe být jmenována i právnická osoba, která vak musí určit osobu, je bude likvidaci vykonávat a bude zapsána v obchodním rejstříku. V případě státního podniku z titulu funkce zakladatele jmenuje likvidátora ministr nebo jeho pověřený zástupce. Likvidátor je právně odpovědný za průběh likvidace podniku a jeho jmenováním na něho přechází působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Vykonává úkony vedoucí k vypořádání majetkových poměrů, zhodnocení práv a plnění závazků atd. Jeho úkolem je předevím:

n zajistit optimální časový průběh likvidace s cílem tuto likvidaci provést při dodr

ení vech zákonných postupů;

n úsporné vynakládání věcných i finančních zdrojů včetně efektivního vyřeení

zaměstnaneckých a sociálních otázek;

n dosaení co nejvyího likvidačního zůstatku;

Úvod 11

n včasné vyřeení některých specifických otázek, jako např. vypořádání, věcných

břemen, ekologické problematiky, restitučních nároků, uloení dokumentů do

archivu atd. a ukončení činnosti; n zajitění vech náleitostí k výmazu podniku z obchodního rejstříku. Profese likvidátora představuje interdisciplinární manaerskou práci, vyadující schopnost řídit tým pracovníků a znalost ekonomiky podniku i nezbytného právního minima pro řeení majetkových a pracovněprávních záleitostí. Jde o mimořádně náročnou činnost, která je jiná a často sloitějí a konfliktnějí ne řízení hospodářsky činného subjektu. Vyaduje proto předevím:

znalosti, odvahu, osobnost a schopnosti!

Z analýz legislativy a praxe řeení insolvence ve vyspělých zemích s trní ekonomikou se potvrzuje, e procesy sanace/revitalizace podniků, reorganizace, řeení insolvence včetně likvidace jsou zcela běnou součástí podnikatelského prostředí. Přístupy k jejich řeení závisí na celkové sociálně-ekonomické a politické situaci v konkrétní zemi a rovně na příslunosti k určitému tradičnímu právnímu systému. Jednotná právní úprava insolvenčních řízení v zemích EU zatím neexistuje, i kdy jsou patrné snahy právní rámec koordinovat. Existují pravidla upravující předevím tzv. přeshraniční insolvenční řízení. Ve vech zemích lze sledovat záměr procesy řeení insolvence trvale zdokonalovat s cílem co moná nejvíce eliminovat ztráty, které z neúspěného podnikání zákonitě vznikají.

Ukázalo se, e míra restrikcí vůči dluníkům má svoje limity, e výraznějí postih a stigma neúspěchu v podnikání nepřispívají k soukromým iniciativám a ochotě nést riziko ani k ádoucímu rozvoji podnikatelských aktivit, na kterých je prosperita státu v podstatě zaloena. Přísná regulace, podrobný dohled státní administrativy nebo ploné prosazení filozofie sanace neúspěných podniků situaci v počtech insolvencí v podstatě neřeí. Při změnách právní úpravy jde předevím o politický záměr a politické rozhodnutí. Vláda a zákonodárce rozhodují, zda je hlavním cílem právní úpravy uspokojení věřitelů a vyřazení nekompetentních podnikatelů, nebo záchrana podniků a pracovních míst.

Vývoj řeení insolvence v České republice sleduje v podstatě cestu, kterou procházejí vechny transformující se ekonomiky zemí střední a východní Evropy. Naléhavost problémů tohoto druhu se v období hospodářského poklesu dále prohlubovala a společenský tlak působil směrem k prosazení změn. I v naí zemi se stupňovalo volání po urychlení procesu konkurzů a likvidací jako jednoho z prostředků restrukturalizace podniků, po posílení práv věřitelů a sankcích za poruení povinností při insolvenčním řízení.

Po roce 2000 se počet likvidací pohyboval okolo 3500 ročně. Vlivem značného nárůstu likvidací z rozhodnutí soudu lze jejich počet v dalím období odhadnout na více jak 4500 ročně. Konkurzů bylo v minulosti ročně prohlaováno přiblině 1100. Po nabytí účinnosti insolvenčního zákona se počty řeených insolvencí podnikatelských subjektů rapidně zvýily. S nástupem hospodářské krize jejich počty dále 12 Likvidace podniku

rostou. Na rok 2010 se odhaduje, e mohou dosáhnout 4000 a 5000 případů.

Nárůst se rovně očekává u insolvencí fyzických osob spotřebitelů v důsledku

rostoucího zadluování domácností při rostoucí nezaměstnanosti.

Z dlouhodobého hlediska musí být vytvořen jako součást právní úpravy podni

kání takový systém řeení situace ekonomického subjektu v potíích, který bude

klást důraz na zachování cenných hodnot podnikání, majetku, zkueností zaměst

nanců a zachování obchodních spojení. Právní úprava řeení insolvence v ČR,

která mimo jiné po vzoru právních úprav v USA a Německu zakotvuje i dalí mo

nost řeení krizového stavu, tzv. reorganizaci subjektu, by mohla pozitivně přispět

ke kultivaci podnikatelského prostředí.

Úvod 13 Právní vymezení procesu

likvidace

2.1 Likvidace Na rozdíl od řeení úpadku v reimu insolvenčního zákona pro likvidaci ádný speciální zákon neexistuje. V současné době tvoří právní rámec likvidace podniku obchodní zákoník (OZ), tj. zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějích předpisů, dále zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řeení (insolvenční zákon, IZ), v platném znění s účinnosti od 1. 1. 2008, občanský zákoník č. 47/1992 Sb., zákon č. 315/ 2006 Sb., o veřejných drabách. Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, se vztahuje na likvidaci státních podniků zaloených před účinností novely č. 77/1997 Sb., tj. do 1. 7. 1997. Na likvidaci státních podniků zaloených podle zákona č. 77/1997 Sb. se vztahují ustanovení§6a§10tohoto zákona.

Jak bylo zmíněno v úvodní části, jednotná právní úprava likvidace v naem pojetí v EU zatím neexistuje. Jednotlivé směrnice Rady EU upravují zejména postupy při řeení insolvence finančních institucí, jakými jsou banky, pojiovny a obchodníci s cennými papíry. Dále upravují ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Za významné lze povaovat Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém řízení. Toto nařízení sjednocuje nejdůleitějí postupy v průběhu insolvenčního řízení, určuje, který členský stát bude přísluný pro zahájení insolvenčního řízení. Stanoví, jaké předpisy budou v konkrétních případech aplikovány. Vymezuje základní principy na ochranu věřitelů, postupy uplatňování pohledávek, informovanost účastníků a dalí. Nová právní úprava (IZ) je s těmito předpisy v souladu. Pro praktické vyuití při likvidaci tuzemského podnikatelského subjektu budou přicházet v úvahu předevím tehdy, pokud se bude jednat o subjekt se zahraniční účastí, případně s účastmi, a s podnikatelskými aktivitami v zahraničí. Lze předpokládat, e s postupující globalizací ekonomik jejich význam v naich podmínkách poroste a likvidátor na ně bude muset brát zřetel.

Likvidace obchodních společností je obecně upravena předevímv§68a§70 a § 75 OZ. Likvidace jednotlivých typů obchodních společností (a. s., s. r. o., v. o. s., k. s.), drustev a nadací, zejména rozhodnutí o likvidaci, způsob jmenování likvidátora a rozdělení likvidačního zůstatku, má určitá specifika, je jsou upravena v přísluných ustanoveních OZ, která se těchto společností týkají.

U akciové společnosti lze povaovat za nejvýznamnějí: n nesplní-li akciová společnost povinnost sníit základní kapitál v případě, e

nezcizí vlastní akcie, nebo zatímní listy ve lhůtách stanovených OZ (§ 161b

odst. 4 OZ); nebo 14 Likvidace podniku

n nesníí základní kapitál, vykáe-li v rozvaze vlastní akcie a součet výe základ

ního kapitálu a částek uvedených v § 178 odst. 2 písm. a) OZ přesáhne hodnotu

základního kapitálu, a to nejméně o částku, která se rovná tomuto rozdílu, můe

soud i bez návrhu společnost zruit a nařídit její likvidaci;

n pokud skončí funkční období člena dozorčí rady nebo představenstva, musí pří

sluný orgán do tří měsíců zvolit nového člena. Nebudou-li tyto orgány z tohoto

důvodu schopny plnit funkce, můe soud i bez návrhu zruit společnost a nařídit

její likvidaci (§ 194 odst. 2 OZ). Obdobně u společnosti s ručením omezeným můe soud i bez návrhu zruit společnost a nařídit její likvidaci v případě, e:

n nedojde k převodu volného obchodního podílu vyloučeného společníka a valná

hromada nerozhodne do esti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka do

lo, buď o sníení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo

o tom, e ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl (§ 113 odst. 6 OZ);

n se spojí vechny obchodní podíly do rukou jednoho společníka a tento do tří mě

síců nesplatí vechny peněité vklady nebo nepřevede část obchodního podílu

na jinou osobu (§ 119 OZ);

n jednatel nebo člen dozorčí rady zemře, odstoupí z funkce nebo jinak skončí jeho

funkční období a není jmenován do tří měsíců nový (§ 135 odst. 2 OZ a § 138

odst. 2 OZ). U veřejné obchodní společnosti se zvlátní úprava týká případů uvedenýchv§88 odst. 1 OZ. Zvlátní úprava u v. o. s. se týká i vypořádání společníků a rozdělování likvidačního zůstatku (§ 92 OZ).

U komanditní společnosti se § 104 OZ týká vypořádání společníků při zruení společnosti s likvidací. Likvidace podniku je souborem organizačních a ekonomických aktivit a právních úkonů, které musí zajistit úplné vypořádání majetkových a právních poměrů podniku před jeho výmazem z obchodního rejstříku.

Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němu je zruena (§ 70 odst. 2 OZ). Vstup do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Zápis provede obchodní rejstřík ke dni určenému v návrhu na zápis. Nabude-li usnesení o povolení zápisu právní moci později, provede se zápis ke dni právní moci tohoto usnesení. Likvidace je tedy zahájena ke dni, ke kterému pravomocně rozhodl orgán (valná hromada, soud) o likvidaci. Toto rozhodnutí má konstitutivní účinky a zápis likvidace v obchodním rejstříku pouze účinky deklaratorní. Uvedené ustanovení § 70 odst. 2 OZ má velký význam pro vznik oprávnění likvidátora jednat za společnost, sestavení účetní závěrky apod. (podrobněji viz 2.2.2 Povinnosti likvidátora).

Právní vymezení procesu likvidace 15

+

Po dobu likvidace uívá firma upravený název společnosti s dovětkem v likvi

daci. Tento dovětek musí být uváděn na vech písemných dokumentech společnosti, smlouvách, fakturách, razítku apod.

Pro oblast vedení účetní evidence podniků v likvidaci, kontroly její věcné a formál

ní správnosti, daňové soustavy a zajitění daní, hospodaření státních podniků, existuje soustava zákonů a předpisů v podstatě identická s předpisy pro normálně činné společnosti. Jejich vyčerpávající, tedy úplný přehled není v tomto textu uváděn. V případě, e se vak jedná o legislativní úpravu, která významně mění dosavadní postupy likvidace, je dále přísluné ustanovení zákona výslovně uvedeno. Vzhledem k tomu, e tyto předpisy podléhají neustálým změnám, doporučuje se v konkrétním případě pracovat vdy pouze s aktuálním zněním přísluného zákona.

Poznámka k likvidaci státního podniku

Státní podnik jako právnická osoba není vlastníkem majetku, se kterým podniká. Má pouze

příslunost k hospodaření s tímto majetkem.

Na likvidaci majetku, se kterým státní podnik hospodaří, má vliv celá řada dalích právních

předpisů. Jedná se zejména o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vy

stupování v právních vztazích, restituční zákony a zákony o malé i velké privatizaci. Přitom

nelze pominout, e podle ustanovení § 47b zákona č. 92/1992 Sb. můe likvidátor zpeněit

majetek likvidovaného státního podniku pouze prodejem věcí ve veřejné drabě. K jinému

způsobu zpeněení můe přistoupit jen po souhlasu zakladatele za souhlasu Ministerstva

financí ČR na základě udělené výjimky.

Poznámka k likvidaci obecně

Na likvidovaný subjekt se z hlediska správy daní a poplatků, obchodních závazkových vzta

hů, pracovněprávních předpisů a dalích předpisů pohlíí jako na normálně fungující podni

katelský subjekt. Je povinen vést předepsané účetnictví, zachovávat předepsaným způso

bem dokumenty, odpisovat majetek, podávat přiznání a platit ve stanovených termínech

daně, pojitění, splácet úvěry apod. V tomto se postavení subjektu v likvidaci lií od sub

jektu (podniku), který je v insolvenčním řízení, úpadku, na jeho majetek byl prohláen kon

kurz nebo povolena reorganizace.

U podnikatelů fyzických osob, nezapsaných i zapsaných v obchodním rejstříku, se před

jejich výmazem likvidace nevyaduje, tedy ani její zveřejnění (podnikatel fyzická osoba ručí

za vechny své závazky celým svým majetkem). Před podáním návrhu na výmaz musí tako

vý podnikatel získat souhlas správce daně s ukončením činnosti, vypořádat vechny zálei

tosti podniku, uloit písemnosti a zachovat archiválie předepsaným způsobem.

Formyzrueníazánikuspolečností upravuje podrobně § 68 OZ. Formy zruení a záni

ku státních podniků zaloených podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, uvádí

§ 15 tohoto zákona. Ruení a zánik podniků zaloených po účinnosti novely zákona o stát

ním podniku č. 77/1997 Sb. upravují§6anásl. tohoto zákona. 16 Likvidace podniku

Poznámka

Rozliujme pojmy zruení podniku/společnosti a zánik podniku/společnosti. Ke zruení do

chází nejčastěji z rozhodnutí zakladatele, rozhodnutím valné hromady, společníků, zruením

konkurzu z důvodu, e majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, zamítnutím insol

venčního návrhu pro nedostatek majetku nebo rozhodnutím soudu. Zapisuje se do obchod

ního rejstříku. Zánik podniku nastane a výmazem podniku z obchodního rejstříku!

Zániku podniku/společnosti předchází jeho/její zruení s likvidací nebo zruení bez likvidace, přechází-li jeho/její jmění na právního nástupce. Společnost se zruuje: a) uplynutím doby, na kterou byla zaloena; b) dosaením účelu, pro který byla zaloena; c) dnem uvedeným v rozhodnutí společnosti nebo orgánu společnosti; d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu, resp. dnem nabytí právní moci tohoto roz

hodnutí;

e) zruením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zamítnutím insol

venčního návrhu pro nedostatek majetku.

Obchodní zákoník vyjmenovává ve svém § 68 odst. 6 i důvody, pro které můe soud rozhodnout o zruení společnosti a její likvidaci. Jde o neplnění funkcí orgánů společnosti, pozbytí oprávnění podnikat, neprovozování ádné činnosti po dobu delí ne dva roky (tzv. mrtvé firmy), nepřekonatelné rozpory mezi společníky a dalí.

Společníci nebo přísluný orgán společnosti mohou zruit své rozhodnutí o zruení společnosti a její likvidaci do doby, ne bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Toto ustanovení OZ (§ 68 odst. 8) můe přispět k revitalizaci i těch společností, u kterých ji byla zahájena likvidace. Jde o monost vyuít sanaci podniku a zachování jeho ekonomických aktivit např. vstupem strategického partnera. Do 1. 1. 2001 byla tato varianta řeení krize nepřípustná a jednou zahájenou likvidaci po jejím zápisu v obchodním rejstříku ji nebylo mono zruit.

Rozliujeme dva nejčastějí způsoby zániku podniku, a to:

n Bez likvidace

Při zániku společnosti (podniku) rozdělením, sloučením nebo splynutím (fúze)

přechází majetek spolu s právy a závazky na nástupnickou společnost, jiný sub

jekt. Při sloučení firmy A s firmou B pokračuje po sloučení jedna z nich, při sply

nutí firem A s B vzniká nová firma C. Při zruení podniku bez likvidace přebírá

dosavadní majetek, práva a povinnosti subjekt s jinou identifikací (název, sídlo,

IČ, předmět činnosti, statutární zástupce atd.). Podrobněji viz ustanovení § 69

a násl. OZ o přeměnách společností.

Právní vymezení procesu likvidace 17

n S likvidací

Při zruení podniku s likvidací by měl být majetek rueného podniku zpeněen,

vypořádány vechny závazky vzniklé i v průběhu likvidace. Uspokojení věřitelů

je moné i naturálním plněním. Nový právní subjekt nevznikne. Po ukončení lik

vidace a rozdělení likvidačního zůstatku podá likvidátor návrh na výmaz podniku

z obchodního rejstříku.

2.2 Postavení a povinnosti likvidátora Postavení likvidátora a rozsah jeho pravomocí jsou v současné době vymezeny zejména ustanoveními § 70 a § 75 OZ, dále zejména § 70 a § 144 IZ. 2.2.1 Jmenování likvidátora Rozhodnutí o likvidaci podniku a jmenování likvidátora se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na zápis v obchodním rejstříku předkládá orgán, který byl v době rozhodnutí o vstupu do likvidace oprávněn jednat za společnost, v případě státního podniku jeho zakladatel (pověřený zástupce). Podle ustanovení § 72 odst. 1 OZ můe návrh na zápis likvidace v obchodním rejstříku podat i likvidátor. Likvidátorem obchodní společnosti, resp. státního podniku, můe být pouze fyzická osoba. Zákon připoutí, e likvidátorem můe být jmenována i právnická osoba. V takovém případě musí tato osoba určit, kdo za ni bude fakticky vykonávat funkci likvidátora, nebo do obchodního rejstříku se zapisuje pouze fyzická osoba. Jmenováním likvidátora na něho přechází působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Likvidátor je orgánem společnosti, ale není statutárním orgánem společnosti. Dnem, kdy bylo rozhodnuto o likvidaci, je ve prospěch likvidátora oslabena pravomoc jednatele nebo představenstva jednat za společnost. Mohou vak např. svolávat valnou hromadu, kontrolovat činnost likvidátora, odvolat ho z funkce apod.

Je-li jmenováno více likvidátorů a ze jmenování nevyplývá rozdílné vymezení je

jich působnosti, má tuto pravomoc kadý z těchto likvidátorů.

Poznámka

V případě, e vlastníci vyuijí tohoto ustanovení obchodního zákoníku a jmenují více likvi

dátorů, autor na základě zkueností z praxe důrazně doporučuje, aby byla jasně zajitěna

koordinace činnosti jednotlivých likvidátorů, zejména při řízení procesu likvidace, řeení

pracovněprávních záleitostí, prodeji majetku i úhradě závazků. Protoe vichni jmenovaní

likvidátoři mají stejná práva, můe docházet a často v takovém případě také dochází ke

kompetenčním a organizačním sporům. Řízení procesu likvidace je sloitá manaerská

práce, je by měla být svěřena jedné odpovědné osobě, která můe dále v případě potřeby

poskytnout přísluná zmocnění dalím. Ostatně na lodi je také jen jeden kapitán, ve společ

nosti jeden generální ředitel. 18 Likvidace podniku