Kniha: Lidová tvořivost – Jan Nejedlý; Jaromír Plachý

V této "ošatce lidového humoru" editoři dokazují, že lidová poezie neustále žije, že se rodí třeba v temných zákoutích veřejných lokálů, kde anonymní tvůrci mají potřebu zanechat své dojmy a svědectví vyryté do stěn prostorů, majících sice zvláštní vchod, nicméně úzce souvisejících s tímto prostředím. Jde o tvorbu, jež nachází svou inspiraci v místech, kde se duch původce mnohdy osvěžuje tak mocně, že mu poté záleží spíše na vyjádření jadrného obsahu než na povznášející básnické formě. Nejde tedy v žádném případě o poezii nadčasovou, ale o zachycení pouhé chvíle, v níž se nashromáždí energie potřebná k vyjádření impulzivního tvůrčího přetlaku. Jeho úroveň je proto značně kolísavá a nedosahuje "nadosobní výšiny", v daném okamžiku je však psána (byť vulgárně-naturalistickým jazykem a s opileckými povzdechy) upřímně, mnohdy i se steskem a lítostí.

Ošatka lidového humoru pro potěchu duše. Že už dnes nevzniká lidová poezie? Nesmysl! Žije pořád, jen za ní musíte sestoupit do suterénu mezi ochlasty, flamendry, zpustlíky, necudy, dlaždiče, ulejváky, prďochy, pobudy, hajzldědky a jiné citlivé duše. Nečekejte žádnou epickou šíři a nadosobní výšiny. Lidový básník je lakonik a spíše než aureola duše jej zajímá tělo, zvláště žaludek, střeva a rozmnožovací ústrojí. Veršuje pro osvěžení chvíle a obveselení mysli v tomto slzavém údolí. Není to umění, ale "temné dunění pod podlahou krásné literatury". Přeci si tu křehkou krásu nenecháme ukrást mravokárci ani zhovadilými papaláši! Národ sobě!