načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Liberální demokracie v době krize -- Perspektiva politické filosofie – Pavel Dufek; Jiří Baroš; Sylvie Bláhová

Liberální demokracie v době krize -- Perspektiva politické filosofie
-12%
sleva

Kniha: Liberální demokracie v době krize
Autor: Pavel Dufek; Jiří Baroš; Sylvie Bláhová
Podtitul: Perspektiva politické filosofie

Resumé anglicky ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >10ks - doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  340 Kč 299
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
10
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Slon
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2019
Počet stran: 308
Rozměr: 230,0x150,0x8,0 mm
Úprava: grafy.
Vydání: Vydání první
Hmotnost: 0,451kg
Jazyk: česky
Téma: liberální demokracie, liberal democracy
Datum vydání: 201910
ISBN: 978-80-7419-277-7
EAN: 9788074192777
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Resumé anglicky

Popis nakladatele

Liberální demokracie je na počátku 21. stoletá údajně v krizi - politické, hospodářské, krizi důvěry, krizi reprezentace, krizi konstitucionalismu, krizi sebedůvěry. Existuje cesta ven z této krize? A kam vlastně liberální demokracie míří? Političtí filosofové a filosofky se domnívají, že právě jejich disciplína dokáže nejen formulovat správné otázky, ale také nabídnout konstruktivní odpovědi - i proto, že období závažných proměn a krizí byla v lidských dějinách vždy doprovázena vrcholnými výkony politického filosofování.

Na tomto pozadí autorský tým z Katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně prozkoumává některé nejvýznamnější odborné diskuse, které v soudobé politické filosofii probíhají a které se týkají životaschopnosti liberální demokracie jakožto doposud dominantního modelu vládnutí.

Ve dvanácti kapitolách - věnovaných mimo jiné logice politické reprezentace, vztahu demokracie a lidských práv, utopismu a realismu v politickém myšlení nebo konstitucionalistické obhajobě populismu - vyzývají Dufek, Baroš a kol. k zahájení debat, které v českém prostředí dosud příliš nezaznívají.

Kniha jako celek i jednotlivé kapitoly přitom oslovují jak širší odbornou veřejnost, pro niž může sloužit jako podnět k výzkumným snahám, tak studenty a studentky politických věd, filosofie a dalších společenskovědních a humanitních oborů, jimž kniha nabízí pokročilý úvod do klíčových problémů současné politické filosofie.

Vychází v koedici s Masarykovou univerzitou.

(perspektiva politické filosofie)
Další popis

Liberální demokracie je na počátku 21. stoletá údajně v krizi - politické, hospodářské, krizi důvěry, krizi reprezentace, krizi konstitucionalismu, krizi sebedůvěry. Existuje nějaká cesta ven? Nebo kam to vlastně liberální demokracie míří? Političtí filosofové a filosofky se domnívají, že právě jejich disciplína dokáže nejen formulovat patřičné správné otázky, ale také nabídnout konstruktivní odpovědi - i proto, že období závažných proměn a krizí byla v lidských dějinách vždy doprovázena vrcholnými výkony politického filosofování. Na tomto pozadí autorský tým z Katedry politologie FSS MU v Brně prozkoumává některé nejvýznamnější odborné diskuse, které v soudobé politické filosofii probíhají a které se týkají životaschopnosti liberální demokracie jakožto doposud dominantního modelu vládnutí. Kniha jako celek i jednotlivé kapitoly přitom oslovují jak širší odbornou veřejnost, pro niž může sloužit jako podnět k výzkumným snahám. Neméně významnou skupinu adresátů však tvoří i studenti a studentky politických věd, filosofie a dalších společenskovědních a humanitních oborů, jimž kniha nabízí pokročilý úvod do klíčových problémů současné politické filosofie. Co to vlastně znamená, když se řekne liberální demokracie? A co obnáší snaha tuto verzi demokracie překročit směrem k variantám deliberativním, populistickým, agonistickým a dalším? Máme se obávat neznámého, nebo nedočkavě vyhlížet nový věk demokracie? Ve dvanácti kapitolách - věnovaných mimo jiné logice politické reprezentace, vztahu demokracie a lidských práv, utopismu a realismu v politickém myšlení nebo konstitucionalistické obhajobě populismu - vyzývají Dufek, Baroš a kol. k zahájení debat, které v českém prostředí dosud příliš nezaznívají.


Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Pavel Dufek; Jiří Baroš; Sylvie Bláhová - další tituly autora:
Úrovně spravedlnosti -- Liberalismus, kosmopolitismus a lidská práva Úrovně spravedlnosti
Lidská práva v mezinárodní politice Lidská práva v mezinárodní politice
 (e-book)
Soudcokracie, nebo judicializace politiky? -- Vztah práva a politiky (nejen) v časech krize Soudcokracie, nebo judicializace politiky?
 (e-book)
Demokratizace a lidská práva -- Středoevropské pohledy Demokratizace a lidská práva
 (e-book)
Liberální demokracie v době krize -- Perspektiva politické filosofie Liberální demokracie v době krize
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah

Krize liberální demokracie a politická teorie: úvodní poznámky 14 PAVEL DUFEK, JIŘÍ BAROŠ

Terminologická a jazyková poznámka 28

1.

Diverzita v demokratické teorii: důvod к oslavám, nebo kritickému

zamyšlení? 30

PAVEL DUFEK

1.1 Pluralismus v demokratické teorii a jeho dimenze: problém disonance 31

1.2 Několik důvodů ke znepokojení 36

1.3 Pluralita paradigmat a primát normativity 4 0

1.4 Pojmový holismus a pojmová dekontestace 42

1.5 Kognitivní diverzita jako produktivní faktor? 44

1.6 Prázdný příslib agonistického pluralismu 47

1.7 Od demokracie к veřejnému ospravedlnění a zpět 48 2.

Realismus a idealismus v politické teorii 50

JIŘÍ BAROŠ

2.1 Co je (normativní) politická teorie? 51 2.2 Dominantní idealismus v politické teorii 54

2.2.1 Kritiky Rawlsova pojetí ideální teorie 56

2.3 Realistická alternativa v politické teorii 59

2.3.1 Realismus Bernarda Williamse 61

2.3.2 Realismus Raymonda Geusse 63

2.4 Politická teorie tváří v tvář krizi liberálních demokracií 66

7


3.

Liberální demokracie, ale jaká? Agregativní a deliberativní modely

demokracie ve srovnávací perspektivě 70

TEREZA KŘEPELOVÁ

3.1 Několik poznámek к modelům demokracie 72

3.1.1 Od teorie к empirii, či naopak? 72

3.1.2 Liberalismus a demokracie: nejisté spojenectví 75

3.2 Agregativní a deliberativní demokracie: cíle, normativní kritéria a metateoretické

volby 76

3.2.1 Agregativní model demokracie 77

Morální koncepce v pozadí agregativní demokracie 81

Racionalita versus racionalita v interakci 82

3.2.2 Deliberativní model demokracie, jeho cíle a kritéria demokratického

rozhodování 84

Morální koncepce v pozadí deliberativní demokracie 87

3.3 К možnostem konvergence obou modelů 89

4.

Krize právního konstitucionalismu a hledání alternativ 93

JIŘÍ BAROŠ

4.1 Demokracie a konstitucionalismus 93

4.1.1 Jak chápat moderní konstitucionalismus? 95

4.2 Právní konstitucionalismus mezi liberály a jejich kritiky 97

4.2.1 O ústavním státu a substantivním pojetí demokracie: liberální pohled 98

4.2.2 Kritika liberálního pojetí právního konstitucionalismu 100

4.3 Politický konstitucionalismus na pomezí liberalismu a republikanismu 104

4.3.1 Procedurální pojetí demokracie a argument z nesouhlasu 104

4.3.2 Debata o legitimitě ústavního soudnictví 106

4.4 Demokratický konstitucionalismus a radikální tradice 108

4.4.1 Demokracie na úrovni základních zákonů: slabý konstitucionalismus 108

4.4.2 Kritika demokratického konstitucionalismu a otázky adresované radikální

tradici 110

4.5 Závěrem: od populismo к právnímu konstitucionalismu? 114

8


5.

Normativní základy principu dělby moci 116

JIŘÍ BAROŠ, PAVEL DUFEK

5.1 К logice principu dělby moci 117

5.1.1 Kontext moderního konstitucionalismu 117

5.1.2 Jak ospravedlnit umožňující účel dělby moci? 120

5.2 Čtyři komponenty dělby moci 123

5.2.1 Čistá doktrína dělby moci a její extenze 123

5.2.2 Oddělení, brždění a vyvažování moci 125

5.2.3 Jak to spolu všechno souvisí? К neexistenci šablon 129

5.3 Závěr 130

6.

Demokracie a lidská práva: konceptuálni matrice 132

PATRIK TAU FAR

6.1 Vztahy konceptů lidských práv a demokracie 132

6.2 Vztahový charakter demokracie a lidských práv 135

6.3 Pozitivní vztahy mezi koncepty demokracie a lidských práv 136

6.3.1 Posílení demokracie prostřednictvím lidských práv 136

Perspektiva mezinárodního práva lidských práv 136

Perspektiva konstitucionalistická 138

Filosofická podpora práva na demokracii 140

6.3.2 Posílení lidských práv v demokraciích 141

6.4 Negativní vztahy mezi koncepty demokracie a lidských práv 143

6.4.1 Omezování demokracie prostřednictvím lidských práv 143

6.4.2 Oslabování lidských práv demokratickými prostředky 146

6.5 Konceptuálni matrice: návod к použití? 148

7.

Politická reprezentace a budoucnost reprezentativní demokracie 149

PAVEL DUFEK

7.1 Reprezentativní demokracie jako first-best řešení. Paradox politické reprezentace 150

7.2 Základní problém politické reprezentace 152

7.3 Standardní model a typy reprezentativního vztahu. Problém responsivity 153

7.3.1 Responsivita versus deliberace a problém mandátu 155

7.4 Další problémy standardního modelu: podreprezentace a proměna role politických

stran 157

9


7.4.1 Podreprezentace a absence reprezentace. Zvyšování proporčnosti

a zvláštní zastoupení 157

7.4.2 Politické strany a reprezentace: myslet nemyslitelné? 160

7.5 Zobecněním к inovacím 162

7.5.1 Elementy reprezentace 162

7.5.2 Opouštění responsivity (Pettit, Mansbridge) 165

7.5.3 Konstruktivismus a sebeautorizace: reprezentativní nárok (Saward) 167

7.5.4 Deteritorializace politické reprezentace: složený model EU 169

7.6 Závěr: politická reprezentace bez politické filosofie? 170

8.

Většinový princip v demokracii: к otázce metod rozhodování 172

PAVEL DUFEK

8.1 Přípravné poznámky: pojmový kontext většinového principu 173

8.1.1 Metoda rozhodování versus typ politické praxe 173

8.1.2 Když se počítají hlasy: od diktátora к jednomyslnosti (a zpět?) 175

8.1.3 Vysvětlení a ospravedlnění většinového rozhodování 178

8.2 Většinový princip jako nástroj maximalizace svobody 179

8.3 Většinový princip jako epistemický nástroj: teorém poroty 180

8.4 Většinový princip jako procedura vyjadřující demokratické hodnoty 181

8.4.1 Mayův teorém 181

8.4.2 Slepá místa Mayova teorému 183

Tři a více opcí 183

Status podmínek 183

Strukturální menšiny a background justice 184

Racionalita a původ preferencí 184

8.4.3 A bude hůř? Arrowův teorém nemožnosti a jeho důsledky pro většinový

princip 185

8.4.4 Záchrana většinovosti? Jednovrcholovost, středový volič a deliberativní

strukturace preferencí 186

8.4.5 Nepodstatné alternativy a strategické hlasování 189

8.4.6 Problém intenzity preferencí 190

8.4.7 Nejlepší z možných světů? 190

8.5 Většinový princip versus amajoritární metody: na cestě к obecné teorii

rozhodovacích metod 191

8.6 Většina, nebo supermajorita? Asymetrie v sázce 192

8.7 Závěr 194

10


9.

Dvě konkurenční morální tradice a lidská důstojnost 195

JIŘÍ BAROŠ

9.1 Morální tradice mezi „starými" a „moderními" 198

9.1.1 Krátký exkurz к pojmu tradice 198

9.1.2 Soupeřící verze morálního zkoumání 199

9.1.3 Staří a moderní a lidská důstojnost 201

9.2 Lidská důstojnost v liberální a aristotelsko-tomistické tradici 2 0 4

9.2.1 Prameny liberálního pojetí lidské důstojnosti 2 0 4

9.2.2 Poválečný katolický diskurs: rehabilitace Kanta? 2 0 6

9.2.3 Další vývoj uvnitř liberální tradice: důraz na autonomii 2 0 8

9.2.4 Pokusy jít za liberální důraz na autonomii v aristotelsko-tomistické tradici 2 0 9

9.3 Závěrem: od kulturních válek к možnému konsensu? 2 13

10.

Proč řešit identitu v liberální politické teorii? К ofenzivnímu

vymezení politična v liberalismu 2 1 6

SYLVIE BLAHOVÁ

10.1 Koncept identity 2 1 9

10.1.1 Problém vnitřní identity 2 2 0

Vnitřní identita v liberální teorii 2 2 2

10.1.2 Vnější identita v liberální teorii 2 25

10.2 Liberální politično: směřování liberálního státu 2 2 9

10.3 Závěr: к ofenzivnímu pojetí identity v liberalismu 2 3 2

11.

Namísto závěru: neshoda, diverzita a veřejné ospravedlnění 2 3 3

PAVEL DUFEK

11.1 Od diverzity к neshodě, od donucení к legitimitě 2 3 4

11.2 Veřejný rozum a veřejné ospravedlnění 2 3 6

11.3 Elementy veřejného ospravedlnění 2 38

11.3.1 Izolace veřejného od soukromého 2 38

11.3.2 Důvody sdílené nebo nesdílené? 2 39

11.3.3 Čí rozumnost? 2 4 0

11.3.4 Konsensus a konvergence. Otázka idealizace 2 42

11.4 Na cestě к neautoritářské společnosti 2 43

11


Summary 2 4 4

Literatura 2 5 4

0 autorech a autorkách 298

Jmenný rejstřík 301

Věcný rejstřík 3 0 4

12




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.