načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Lež ti kouká z očí -- Průvodce světem lží a klamů – Lenka Mynaříková

Lež ti kouká z očí -- Průvodce světem lží a klamů

Elektronická kniha: Lež ti kouká z očí
Autor: Lenka Mynaříková
Podnázev: Průvodce světem lží a klamů

Psychologická studie zkoumá výskyt, projevy a příčiny lži, polopravdy a pravdy v mezilidské komunikaci. Tato kniha se nám snaží vysvětlit, proč je lež na každém našem kroku a aniž ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  203
+
-
6,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 159
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vydání 1.
Skupina třídění: Etika. Morální filozofie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0279-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Psychologická studie zkoumá výskyt, projevy a příčiny lži, polopravdy a pravdy v mezilidské komunikaci. Tato kniha se nám snaží vysvětlit, proč je lež na každém našem kroku a aniž bychom si to uvědomovali, ovlivňuje náš každodenní život. Lžou ženy, muži, děti, vedoucí i podřízení pracovníci, lékaři... zkrátka úplně všichni. Ne vždy má ale lež negativní vliv. Lži plní v lidské společnosti a různých kulturách řadu funkcí. V této studii najdete odpověď právě na to, proč nám některé lži škodí a jiné naopak prospívají, proč si lžeme ve vztazích, přestože se máme rádi, proč lžeme už od dětství a také proč lžeme sami sobě. Na konci knihy najdete seznam doporučené odborné literatury.

Popis nakladatele

Přestože je tato kniha o lhaní, můžete se spolehnout, že vám rozhodně nelže. Možná ani netušíte, proč jste sáhli právě po ní. Třeba vás lhaní, lži a všechno, co se jich týká, zajímá a rádi byste se o nich dozvěděli co nejvíce. Tato publikace je příručkou první pomoci pro případ lhaní. (průvodce světem lží a klamů)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Lenka Mynaříková - další tituly autora:
Psychologie lži Psychologie lži
 (e-book)
Psychologie lži Psychologie lži
Lež ti kouká z očí -- Průvodce světem lží a klamů Lež ti kouká z očí
 
K elektronické knize "Lež ti kouká z očí -- Průvodce světem lží a klamů" doporučujeme také:
 (e-book)
Dřevo krásných stromů -- (3., přepracované vydání) Dřevo krásných stromů
Příběh lnu Příběh lnu
 (e-book)
Zamrzlá evoluce -- aneb je to jinak pane Darwin Zamrzlá evoluce
 (e-book)
Charles Darwin: dvě stě let od narození -- Sborník textů Charles Darwin: dvě stě let od narození
Historický nábytek -- konstrukce, údržba, restaurování Historický nábytek
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Lež

ti kouká

z očí Průvodce světem lží  a klamů

Lenka Mynaříková



Lež

ti kouká

z očí Průvodce světem lží  a klamů

Lenka Mynaříková


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické

knihy nesmí být reprodukována ani šířena v  papírové, elektronické

či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. PhDr. Lenka Mynaříková, Ph.D. LEŽ TI KOUKÁ Z OČÍ Průvodce světem lží a klamů Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6574. publikaci Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 160 Vydání 1., 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Photo © Depositphotos / LisaA85 ISBN 978-80-271-9759-0 (ePub) ISBN 978-80-271-9758-3 (pdf ) ISBN 978-80-271-0279-2 (print)

——————————————— 5 ———

Obsah

Obsah Předmluva 9 1. „Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda 12

Zvířecí poker 13

Není všechno zlato, co se třpytí 13

Prolhané opice 16

Lžeš jako ryba 17

Čím větší náfuka, tím víc nápadníků 18

Tak trochu jiné žabí námluvy 18

Jak přilákat antilopí samici? 19

Navrch huj, vespod fuj! 20

A co na to pán všeho tvorstva? 21

Použitá literatura 21 2. „Všichni lžou!“ aneb Lhaní jako společenský fenomén 24

Den, kdy si přiznáme pravdu 24

Lži milé, nemilé i jen tak pro radost 25

Prolžete si cestu k práci snů (?) 27

Neříkej mi žádné lži... raději mi je napiš! 28

Svůdné lži ve světě e-mailů 31

Použitá literatura 33 3. „Přece bych ti nelhala, miláčku!“ aneb Lži ve vztazích 35

Prozraď mi svůj attachment a já ti povím, jak (moc) lžeš 36

(Ne)dělej pštrosa! 42

Ty jsi případ pro psychiatra! Aneb patologičtí lháři a vztahy 44

Použitá literatura 47 ——— 6 ——————————————— 4. „Ženský? Ty lžou pořád!“ ... a muži zrovna tak aneb

Genderové rozdíly ve lhaní 50

Ach ty stereotypy! 50

Svádění a podvádění očima mužů a žen 51

Výchovou k dobrým skutkům a ještě lepším lžím 53

Zblázněné hormony nevedou jen k lásce 57

Použitá literatura 58 5. „Tak malý, a už lže?“ aneb Cesta lži od dětství do stáří 60

První dětské lži? Místo domácího vězení otevřete (dětské)

šampaňské! 61

Jak (ne)vychovat lháře? 62

Rodičovská intervence aneb Co dělat, když vám lži

přerostou přes hlavu 68

Duchové, ježibaby a návrat do reality 71

Lži ve školních (i jiných) lavicích 76

Malý detektor lži? 79

Jak dobře poznáme dětské lži? 80

Použitá literatura 83 6. „Lež ti kouká z očí!“ aneb Co se dá vyčíst z naší tváře

a chování 86

V každém je skrytý kousek Sherlocka Holmese 87

Jak se (ne)ztrapnit a (ne)ztratit ve světě beze slov? 90

Kinezika, proxemika a další zaklínadla 94

Snad se vás nedotknu, když se vás dotknu... 97

Láska na první přičichnutí 98

Jak spolu souvisejí děravé uši a vysoké podpatky? 100

Obelžu vás mrknutím oka i bez aneb Mimika, emoce

a falešné úsměvy 103

Já ti vůbec nelžu, já jen simuluji emoce 105

Labyrint emocí a kudy z něj ven 107

Proč vás prozradí chybná načasování a pohrdavé úsměvy? 112

Nepolapitelné mikrovýrazy 114

——————————————— 7 ———

Obsah

Podle nosa poznáš... lháře? 115

Gestikulace lhoucích osob 117

Lži v rytmu staccata 121

Pozor na ilustrátory! 123

Jak zmanipulovat sami sebe aneb Manipulační a regulační

úloha gest 126

Použitá literatura 129 7. „Lžeš, jen co otevřeš pusu!“ aneb Verbální projevy lhaní 132

Paralingvistika aneb „Mně nevadí, CO jsi mi řekl,

ale JAK jsi mi to řekl!“ 133

Chvála chraplákům 134

Recept na upoutání posluchačů i dlouhověkost 136

Mužské duely a ženské duety 137

Každý máme svého parazita 139

Sděluji, tedy jsem 141

Máma mele maso a jiná úskalí verbálních lží 142

Řekni mi cokoli a já ti povím, jestli lžeš 144

Použitá literatura 147 8. „Já nikdy nelžu“ aneb

Pozitivní síla sebeklamu 149

Prolhané jídelní lístky 150

Já vím, že si lžu... ale když já jsem tak přesvědčivý! 151

Na cestě k superschopnostem 152

Použitá literatura 154 Pár slov na závěr 155 Resumé – A lie stares out of your eyes 158

——————————————— 9 ———

Předmluva

Předmluva

Milé čtenářky a milí čtenáři,

právě se vám do rukou dostala kniha, která si klade nemalý cíl. Pokud se jej podaří naplnit, měla by vám pomoci zorientovat se v problematice lhaní a lží  – ukázat vám, co všechno ovlivňuje, zda, komu a jak moc lžeme, jak lži působí na naše vztahy a jak se mění naše chování ve chvíli, kdy se rozhodneme někoho oklamat. Současně vám ale chci ukázat, že věda nemusí být nudná – slibuji, že všechno, co se dozvíte, budou fakta, vycházející z  řady našich i světových výzkumů, ale také slibuji, že vás poznávání bude bavit a dozvíte se spousty informací nejen o lhaní, ale i o sobě. Lhaní a klamání jsou témata, jež fascinují mnoho odborníků z různých vědeckých oblastí, ale také všechny ostatní, kteří se se lží setkávají – lži nás totiž obklopují ve větší míře, než si připouštíme, a mají vliv na náš každodenní život. Ale hned na začátek si řekněme jednu dobrou zprávu – nejde tu o vliv nutně negativní, lži nám mohou i pomáhat a v  naší společnosti plní řadu důležitých funkcí. Chcete-li tedy zjistit, proč nám některé lži škodí a jiné slouží, proč lžou i malé děti a proč to pro vás nemusí být špatná zpráva, proč si lžeme ve vztazích, i když se máme rádi, a proč lžeme dokonce i sami sobě, následující stránky vám snad nabídnou dostatek odpovědí.

Proč jste si ke čtení vybrali zrovna knihu o lhaní? Možná vás lhaní, lži a všechno, co se jich týká, zajímá (ať už z osobních, nebo profesních důvodů) a rádi byste se o nich dozvěděli co nejvíce. Potom si knihu nejvíce užijete a informace z  ní nejlépe využijete, pokud si ji pročtete od začátku až do konce – jen tak se totiž dozvíte o lhaní vše z pohledu evoluce, partnerských a přátelských vztahů, rozdílů mezi muži a ženami nebo verbální a neverbální komunikace. Možná jste ale jiný typ čtenáře a hledáte odpovědi na konkrétní otázky. Třeba byste rádi zjistili, proč vy sami lžete, zda v takové míře a takovým způsobem jako vy lžou i ostatní lidé, a rádi byste svoji schopnost lhát zlepšili natolik, abyste dokázali

——— 10 ———————————————

oklamat všechny okolo. V tom případě bych vám doporučila především

kapitolu druhou nazvanou „Všichni lžou!“ aneb Lhaní jako společenský

fenomén, kapitolu pátou „Tak malý a už lže?“ aneb Cesta lži od dětství

do stáří nebo kapitolu šestou s názvem „Lež ti kouká z  očí!“ aneb Co

se dá vyčíst z naší tváře a chování. Nebo byste rádi věděli spíš to, proč

všichni kolem vás lžou, zatímco vy vůbec ne, a rádi byste zlepšili svoji

dovednost poznávat lži natolik, aby vás už nikdy nikdo neoklamal? Pak

bych vám doporučila například kapitolu čtvrtou nazvanou „Ženský?

Ty lžou pořád!“ ... a muži zrovna tak aneb Genderové rozdíly ve lhaní,

kapitolu sedmou „Lžeš, jen co otevřeš pusu!“ aneb Verbální projevy

lhaní a kapitolu osmou „Já nikdy nelžu!“ aneb Pozitivní síla sebeklamu.

A možná jste tuto knihu otevřeli úplným omylem – i přesto bych vám

ale navrhla, ještě než knihu zavřete a odložíte, podívat se napřed na její

obsah a třeba vás přece jen některá z  kapitol zaujme a dozvíte se díky

ní něco nového. Za sebe bych vám doporučila například kapitolu první

s názvem „Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda

nebo kapitolu třetí „Přece bych ti nelhala, miláčku!“ aneb Lži ve vztazích.

A pokud na konci zjistíte, že byste se rádi dozvěděli ještě víc a možná

i něco odbornějšího, mohu vám kromě literatury, na kterou zde průběž

ně odkazuji, doporučit i svoji přechozí knihu Psychologie lži, vydanou

v roce 2015.

I když jsem se snažila podívat se v této knize na lhaní ze všech mož

ných úhlů, jsem si jistá, že jsem na spousty věcí zapomněla. V závěru

najdete tudíž pár tipů na další knihy, které by vás mohly oslovit, a na

konci každé kapitoly na vás čeká seznam použité literatury, z něhož si

určitě také vyberete. Tomu, jak lži ovlivňují náš život, se věnuje i řada

filmů, seriálů nebo divadelních her, takže ani vy, kteří se vyčerpáte čte

ním této knihy, nemusíte zoufat – studijní materiál na vás čeká i jinde

než na stránkách knih. Jako u mnoha jiných věcí také u lží však platí,

že tou nejlepší školou je škola života – dívejte se tedy kolem sebe, nejen

proto, abyste mohli na vlastní oči pozorovat to, co jste si zde přečetli, ale

i proto, abyste objevili nové informace, které se sem už nevešly.

——————————————— 11 ———

Předmluva

Ať už jste po knize Lež ti kouká z očí sáhli z jakéhokoli důvodu, přeji

vám, ať vás čtení baví, ať vás něčím obohatí a pomáhá vám při rozvíjení

mezilidských vztahů i na krkolomné cestě za poznáním sebe samých. ——— 12 ——————————————— 1. „Za všechno může

evoluce!“ aneb

Prolhaná matka

příroda Za to, že lžeme, může vlastně evoluce. Právě evoluce nás totiž touto dovedností (opravdu, lhaní není zlozvyk, ale dovednost) vybavila a postarala se o to, abychom se ji naučili využívat ve svůj prospěch jako způsob obrany před nepřítelem i k nalákání sexuálního partnera. Jde tedy o efektivní metodu, jak zvýšit šanci na svoje vlastní přežití a na další šíření svého genetického fondu. Typickým důvodem lží bývá snaha dostat se z úzkých, vyhnout se nepříjemnostem různého druhu, případně se zbavit podezření ze spáchání něčeho ne zrovna dobrého. Stejné důvody můžeme vysledovat i u zvířat, která si, pokud jde o klamání, blafování a „pokerovou tvář“, často s našimi únikovými manévry, jak si zachránit vlastní kůži, nijak nezadají. Jestliže se zvířata dostanou do úzkých, neváhají oklamat svůj vlastní druh, aby dosáhla svého cíle. To může být překvapivé, protože i když klamavé chování u zvířat bylo prokázáno už poměrně dávno, mělo se za to, že se od našeho liší v jedné zásadní věci. Zatímco lidé lžou úmyslně, s cílem oklamat druhé, zvířecí klamání bylo považováno za neúmyslný mechanismus. Ukázalo se ovšem, že zvířecí mysl není až tak nevinná a některým druhům (především vyšším primátům, jako jsou šimpanzi bonobo a gorily) lze vcelku bezpečně připsat zcela vědomé lživé úmysly.

——————————————— 13 ———

„Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda

Zvířecí poker

Tím dostává na frak především základní komunikační paradigma, podle

kterého veškerá komunikace – lidská i zvířecí – probíhá na bázi upřím

nosti a přesnosti. Oproti dřívějším předpokladům biologů, filozofů

i jiných odborníků toto ustanovení rozhodně není vždy dodržováno,

a přesto zvířecí společenství i přes všudypřítomné lži a klamy funguje,

stejně jako naše lidská společnost. Pokud se například slabší příslušník

druhu dostane do nebezpečí, oklamáním nepřítele může zvýšit šance na

přežití a komunikační paradigma mu v tom jistě nezabrání. Blafování

mezi příslušníky stejného druhu je typické například pro strašky, po

měrně rozšířené korýše řádu Stomatopoda. Jak popsali například Patrick

A. Green a Sheila N. Pateková v roce 2015, mezi strašky panuje vysoká

soutěživost a jestliže jsou konfrontováni s rivalem, mohou se buď při

pravit na boj a začít protivníka ohrožovat, nebo utéct. Ne každá hrozba

je ale myšlena vážně. Slabší příslušníci druhu volí takové plané hrozby

velmi často, dokonce i v období, kdy jejich kostra ještě není dostatečně

pevná, aby dokázali s protivníkem bojovat. Slabší straškové tedy blufují

a vyhrožují, ačkoli kdyby došlo na boj, neměli by šanci. Je to stejné jako

hra poker – každý hráč ví, v čem je nebo není dobrý, ale bohužel netuší,

jak je na tom jeho soupeř. Často mohou špatné karty v  rukou mistra

v blafování vést paradoxně k lepšímu výsledku a vyšší výhře.

Není všechno zlato, co se třpytí

Dalším častým důvodem lhaní a klamání je obrana sebe sama nebo

svého obydlí a potomků. Typickým obranným mechanismem, na nějž

narazíme v přírodě, je maskování, které dovedně využívají různé druhy

zvířat i rostlin. Většina kvetoucích rostlin spoléhá, pokud jde o repro

dukci, na zvířata, jimž poskytují jedlé nebo nejedlé „odměny“. Více než

7 500 druhů rostlin však dosahuje svého cíle pomocí klamu a oklamaná

——— 14 ———————————————

oběť pak odchází bez odměny. Stejně jako hmyz a jiné živočišné druhy

se i rostliny naučily využívat mimikry k napodobování, aby tak pomocí

klamu zvýšily šance na reprodukci a přežití druhu (pomocí důmysl

ných triků lákají opylovače, hmyz, který se záhy stane potravou) nebo

si zajistily ochranu před škůdci. Steven D. Johnson a Florian P. Schiestl

popisují ve své publikaci z roku 2016 například kapsovce amerického,

který vydává stejný zápach jako skunk – od toho je ostatně odvozeno

i jeho anglické pojmenování Skunk Cabbage. Díky tomuto mechanismu

spolehlivě odradí všechen hmyz a brouky, kteří by na něm chtěli hodovat.

Možná jste si, podobně jako Martin H. Schaefer a Graeme D. Ruxton

v  roce 2009, všimli, že nám dobře známé hluchavky mají listy velmi

podobné kopřivám, v jejichž blízkosti také zpravidla rostou. Nejedná se

o náhodu, hluchavky se jenom v průběhu vývoje naučily napodobovat

své léčivé, ale na dotyk nepříjemně pálivé kolegyně, kterým se predátoři

raději obloukem vyhýbají – a hluchavky tak od nich mají také klid. Hlu

chavka se obdivovatelů zbaví předstíráním, že je nebezpečná, úžovník

(známý také jako kaladium) volí opačnou strategii. Jednoduše simuluje.

Například Simcha Lev-Yadun popsal v roce 2014 mechanismy, díky

nimž se úžovník před okolím dovede tvářit jako nemocný pravděpodob

ně úspěšněji než mnozí z nás. Vzorování listů této rostliny nese jasné

známky napadení larvami, které se rozhodly na rostlině nasytit. Přestože

je úžovník ve skutečnosti zcela zdravý, škůdci se snadno nechají napálit

a odradit od napadení rostliny. Listy další rozšířené rostliny, mučenky,

jsou zase oblíbeným cílem pro kladení motýlích vajíček, a tak si mučenka

našla efektivní lest, kterou popsal Simcha Lev-Yadun v roce 2009. Její

listy jsou pokryty drobnými žlutými tečkami, které jsou podobné mo

týlím vajíčkům, a okolo letící motýlí samička se raději poohlédne jinde,

protože kdo by chtěl své potomky zbytečně vystavit soupeření s  jiný

mi housenkami. (Určitá míra soutěživosti je pro rozvoj ve skutečnosti

výhodná, ale o tom možná motýli nevědí.) Zatímco mučenka se snaží

případné zájemce odehnat, rosnatky zástupy hmyzu jen uvítají. Proto

jsou také jejich listy ozdobeny lákavě vyhlížejícími kapkami rosy, které

vybízejí k osvěžení. Pokud se tím ale některý brouk nechá oklamat, brzy

——————————————— 15 ———

„Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda

zjistí, že místo vody se ponořil do koktejlu trávicích enzymů, kterými rosnatky svoji kořist pojídají zaživa.

Z tisíců klamavých druhů tvoří celé dvě třetiny orchideje. Jak popsali v roce 2016 doktor Marinus De Jager a Rod Peakall při zkoumání feromonů orchidejí v laboratoři, tyto rostliny dovedou napodobovat nejen vůni nebo pohlavní feromony hmyzích samic, aby nalákaly opylující samce, ale využívají k  tomu i vizuálních prvků, kterými tyto samice s  překvapivou detailností připomínají. Nicnetušící samec, omámený vůní a vzhledem, tak snadno upadne v omyl, že našel ideální partnerku. Tým profesora Xiao-Hua Jin například v roce 2014 publikoval výsledky svého zkoumání tzv. včelí orchideje. Její květy dovedou uvést i pečlivého pozorovatele (natož pak rozmnožování chtivého samce) v omyl, že se jedná o včelí samice.

A jak je tomu s  maskováním u zvířat? Například kůže chobotnic i chameleonů obsahuje chromatofory, buňky s různobarevnými pigmenty, které umí odrážet světlo. Tím, že se pigmenty přesouvají z místa na místo a mění plochu odrazu, mohou měnit svoji barvu. Opravdovým mistrem v maskování je ale podle studie, kterou v  roce 2012 sepsali Culum Brown, Martin Garwood a Jane E. Williamsonová, chobotnice Thaumoctopus mimicus, která ze sebe změnou barvy a tvaru dovede udělat dokonce platýze, sasanku, mušli nebo jedovatého hada. Dalším příkladem jsou africké kudlanky, které na sebe dovedou vzít podobu uschlého listí, a tak se stávají pro případného útočníka zcela nenápadné, jak zmínil už v roce 1968 Roger Caillois.

A co teprve když samečkovi několik drobných klamů může výrazně zvýšit šance na kopulaci s  atraktivní samicí. Ve zvířecí říši narazíme na celé spektrum různých lží, klamů a podvodů, jejichž účelem je přilákat potenciálního partnera, odstranit z cesty konkurenci a zajistit svým potomkům pokud možno co nejlepší genetickou výbavu, a tedy evoluční výhodu. Výsledek takového chování je sice nejistý, přesto se o ně živočišné druhy opakovaně pokoušejí a ty formy chování, které se jim vyplácejí, upevňují, a tak je rozšiřují mezi další příslušníky svého druhu. Zvířata klamou nejen příslušníky jiného druhu, ale i vlastního, aby dosáhla svého – ať už je to atraktivní samička, perspektivní partner

——— 16 ———————————————

přinášející bohaté dary, nebo obrana teritoria a zastrašení silnějšího soka.

Pokud už teď vidíme určitou paralelu s naším chováním, záhy takových

podobností najdeme mnohem víc.

Prolhané opice

Lži si zpravidla spojujeme se lživými výroky, ale pokud si odmyslíme

tuto verbální stránku, najdeme řadu jednodušších i poměrně kompli

kovaných případů lží a klamů v říši rostlin i zvířat. Opice jsou například

díky mohutnější mozkové kůře schopné klamat rozmanitými způsoby,

nejčastěji proto, aby utvářely koalice, získaly více jídla a samozřejmě

také vhodnějšího partnera. Právě pozorování klamavých taktik primátů

při utváření koalic přivedlo vědce, jako například v  roce 2010 Sarah

F. Brosnanovou a Redouana Bsharyho, na myšlenku, že lhaní by mohlo

být logickým výsledkem naší vrozeně kooperativní povahy – ty druhy

primátů, které více spolupracují, také více klamou. V průběhu evoluce se

však klamavé chování rozšířilo na další oblasti života a potřeba zajistit si

spolupráci se stala jen jedním z mnoha důvodů, proč se zvířata (a lidé)

angažují v klamání druhých. Podobně jako můžeme dlouho filozofovat

nad tím, zda bylo dříve vejce nebo slepice, i zde stále zůstává otevřená

otázka, co bylo dříve. Kooperace, nebo klam?

Šimpanzi jsou kreativní i pokud jde o klamání při získávání po travy.

Stejně jako některé další druhy šimpanzi příležitostně při hledání potra

vy předstírají, že nic nenašli, aby tak neupozornili jiné šimpanze a o úlo

vek nepřišli. Oproti jiným druhům zde ale klamání jde ještě o kus dále.

Mnohdy totiž dochází k tomu, že jiný šimpanz projde kolem předstíra

jícího šimpanze, poté se schová za stromem a vykukuje ven, aby zjistil,

zda „podvodník“ opravdu našel potravu. Nutným předpokladem lhaní

je dovednost brát v úvahu pravděpodobné reakce těch, kterým lžeme –

porozumět jejich mysli. Na uvedeném příkladu vidíme, že šimpanzi

dovedou úmyslně lhát, podobně jako my lidé. Šimpanzi evidentně mají

povědomí o tom, že se je druhý šimpanz snaží oklamat a reagují na to.

——————————————— 17 ———

„Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda

Vědci Mathias Osvath a Elin Karvonen ve své studii z roku 2012 uvádějí,

že šimpanzi díky dobře rozvinutým kognitivním schopnostem dokáží

předvídat budoucí chování jiných šimpanzů nebo příslušníků jiných

druhů, dokonce i tehdy, pokud nejsou momentálně přítomni. Navíc

dovedou své chování usměrnit a přizpůsobit těmto očekávaným okol

nostem a to vše pravděpodobně na základě dřívějších vzpomínek, které

si uchovávají v paměti. Až po vás příště šimpanz v zoo hodí slupkou od

banánu, neříkejte, že jsem vás nevarovala.

Lžeš jako ryba

Zatím jsme hovořili o našich nejbližších zvířecích příbuzných, můžeme

se ale podívat i na nám vzdálenější druhy, jako jsou ryby. Podle známého

rčení „mlčí jako ryba“ bychom mohli soudit, že ryby nemají příliš mnoho

příležitostí někoho obelhat. Potřeba rozmnožovat svůj druh z nich přesto

vytvořila mistry klamu. Vezměme si například samičky pstruhů, které

podle studií Erika Peterssona a Torbjörn Järviho z roku 2010 dovedou

předstírat orgasmus a oklamat tak nežádoucího partnera, aby mohly

později zplodit potomky s více vyhovujícím nápadníkem nebo aby jejich

vejce byla oplodněna několika různými samci. Samci se samicím dvoří

tak, že rozechvějí svaly trupu a nejsilnější z nich odežene slabší soky. Sa

mice zatím na dně řeky připraví malé lůžko a začne se třepotat podobně

jako samec, který se domnívá, že dojde ke kladení vajec a vypustí své

sperma. Jenomže se nic nestane – samice vše pouze předstírala a samec

své cenné sperma jednoduše „utopil“.

——— 18 ———————————————

Čím větší náfuka, tím víc

nápadníků

Na jaké další triky můžeme v přírodě narazit? Pokud občas rádi přehá

níte a přibarvujete skutečnost (a přiznejme si, že takovéto „upravování

reality“ tvoří vysoké procento našich lží), nejste v tom sami. Například

i samice much Rhamphomyia longicauda podle výzkumu doktorů Davida

H. Funka a Douglase W. Tallamyho z  roku 2010 přehánějí skutečnost

nebo ji spíše doslova nafukují. Než se v celé kráse předvedou svým vy

voleným, nafouknou břišní stěnu, až jejich břicho získá čtyřnásobný

objem (nutno podotknout, že lidé se snaží spíše o opačnou strategii). Co

je k tomu vede? Samice tohoto druhu much jsou velmi špatnými letci

a nemohou lovit kořist, musí se tedy spoléhat na dary, které dostanou od

samečků. Dárek v podobě hmyzí kořisti je v podstatě jediným způsobem,

jak si samci mohou zajistit šanci na páření. Aby samičky nevyhladověly,

potřebují stálý přísun takových hmyzích darů, a potřebují tedy neustále

vypadat, jako by byly v reproduktivním věku. V takovém období se je

jich vajíčka nafouknou na desetinásobek své velikosti a zvětší tak objem

břicha své nositelky. Takové samice mají mnohem více nápadníků, tudíž

i mnohem více potravy. A tady se ke slovu dostává klam. Samice nafouk

nutím svého břicha předstírají, že mají zralá vajíčka, a tak dostávají od

nedočkavých samečků více potravy.

Tak trochu jiné žabí námluvy

To, že lži mohou mít i poměrně drastické následky, si asi dovedeme

představit. Heather M.  Grayová, Kyle Summers a Roberto  D. Ibáñez

popsali v roce 2009, jak krutý dopad mohou lži mít na samce jedovatých

panamských žab. U tohoto žabího druhu je zajímavé, že zde dochází

k  obrácení rolí a samci nejenže musí absolvovat velmi dlouhý cyklus

——————————————— 19 ———

„Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda

„námluv“, ale po narození potomků přebírají také roli pečovatele. Samice těchto žab nejprve pronásledují samce, který upoutal jejich pozornost a jenž pouze hledal místo pro uložení vajec. Zaútočí na něj mohutným kopnutím, povalí jej na zem, a dokonce po něm začnou skákat. Zatímco jedna samice samce obtěžuje, objeví se často další a první samice střídavě útočí na rivalku a pokračuje ve svém dvoření. Zpravidla vyhrává první samice, která se poté věnuje samci ještě asi půl hodiny, než zdánlivě zcela ztratí zájem. Náhlá změna v jejím chování ale naopak vyvolá zájem samce a ten převezme v  námluvách vůdčí roli. Situace nakonec končí buď tím, že samice samce stejně odmítne nebo dojde ke kopulaci, ale po velmi dlouhé době. Samice tedy klamou samce předstíráním jakýchsi „pseudo-námluv“, aby jim zabránily odejít s jinou.

Než začnete dospívat k určitým závěrům, poznamenejme, že takovéto klamání ale není doménou samic  – když už jsme zmínili samice pstruhů, samci jiného druhu ryb, halančíků, dovedou také velmi zdařile předstírat, a to sice zájem o neatraktivní samičky. Ostatní samci se jim díky tomu začnou více věnovat a klamající samec tak odvrátí pozornost od své vyvolené družky. Jak přilákat antilopí samici? Samci buvolce topi, velké antilopy žijící v oblastech Keni, Tanzanie, Ugandy nebo Rwandy, využívají triků k tomu, aby přilákali samice a udrželi je ve svém harému. Antilopy topi jsou častými oběťmi predátorů, jako jsou lvi, gepardi a leopardi, proto musí být neustále ve střehu a na hrozící nebezpečí upozorňují pomocí varovného frkání. Tento zvukový signál samci ale využívají i za jiným účelem – aby si udrželi samice.

Během dvouměsíčního období říje samci brání svá teritoria a předvádějí své přednosti samicím. Panuje zde silná soutěživost, protože samice jsou plodné pouhý jeden den. Plodná samice se spáří až jedenáctkrát s  přibližně čtyřmi různými partnery. Aby si samec zajistil vyšší šanci na páření a zredukoval počet dalších páření chtivých samců, často se



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist