

Elektronická kniha:
Lež ti kouká z očí
Autor:
Lenka Mynaříková
Podnázev: Průvodce světem lží a klamů
Nakladatelství: | » Grada |
Dostupné formáty ke stažení: | EPUB, MOBI, PDF |
Zabezpečení proti tisku a kopírování: | ano |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2017 |
Počet stran: | 159 |
Rozměr: | 21 cm |
Vydání: | Vydání 1. |
Skupina třídění: | Etika. Morální filozofie |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
ISBN: | 978-80-271-0279-2 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Psychologická studie zkoumá výskyt, projevy a příčiny lži, polopravdy a pravdy v mezilidské komunikaci. Tato kniha se nám snaží vysvětlit, proč je lež na každém našem kroku a aniž bychom si to uvědomovali, ovlivňuje náš každodenní život. Lžou ženy, muži, děti, vedoucí i podřízení pracovníci, lékaři... zkrátka úplně všichni. Ne vždy má ale lež negativní vliv. Lži plní v lidské společnosti a různých kulturách řadu funkcí. V této studii najdete odpověď právě na to, proč nám některé lži škodí a jiné naopak prospívají, proč si lžeme ve vztazích, přestože se máme rádi, proč lžeme už od dětství a také proč lžeme sami sobě. Na konci knihy najdete seznam doporučené odborné literatury.
Lži nás obklopují téměř na každém kroku. Aniž bychom si to uvědomovali, ovlivňují náš každodenní život. To ale neznamená, že jde o vliv pouze negativní. Lži plní v lidské společnosti a různých kulturách řadu funkcí. Poznejte spolu s námi, proč nám některé lži škodí a jiné slouží, proč si lžeme ve vztazích, přestože se máme navzájem rádi, a proč lžeme dokonce i sami sobě.
Ať už jste po této knize sáhli z jakéhokoli důvodu, přejeme vám, ať vás čtení baví, ať vás obohatí a pomáhá vám při rozvíjení mezilidských vztahů i na krkolomné cestě za poznáním sebe samých. (průvodce světem lží a klamů)
Katalog předmětový > L > Lež > Sociální aspekty
Katalog předmětový > L > Lež > Psychologické aspekty
Elektronické knihy
Katalog vybraných autorů > M > Mynaříková – Lenka Mynaříková
Katalog nakladatelství > G > Grada

Flegr, Doc. RNDr. Jaroslav CSc.; Hájek, Petr; Zrzavý, Jan; Vácha, Jiří; Markoš, Anton
Cena: 50 Kč
Lež
ti kouká
z očí Průvodce světem lží a klamů
Lenka Mynaříková
Lež
ti kouká
z očí Průvodce světem lží a klamů
Lenka Mynaříková
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické
knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické
či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. PhDr. Lenka Mynaříková, Ph.D. LEŽ TI KOUKÁ Z OČÍ Průvodce světem lží a klamů Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6574. publikaci Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 160 Vydání 1., 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Photo © Depositphotos / LisaA85 ISBN 978-80-271-9759-0 (ePub) ISBN 978-80-271-9758-3 (pdf ) ISBN 978-80-271-0279-2 (print)
——————————————— 5 ———
Obsah
Obsah Předmluva 9 1. „Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda 12
Zvířecí poker 13
Není všechno zlato, co se třpytí 13
Prolhané opice 16
Lžeš jako ryba 17
Čím větší náfuka, tím víc nápadníků 18
Tak trochu jiné žabí námluvy 18
Jak přilákat antilopí samici? 19
Navrch huj, vespod fuj! 20
A co na to pán všeho tvorstva? 21
Použitá literatura 21 2. „Všichni lžou!“ aneb Lhaní jako společenský fenomén 24
Den, kdy si přiznáme pravdu 24
Lži milé, nemilé i jen tak pro radost 25
Prolžete si cestu k práci snů (?) 27
Neříkej mi žádné lži... raději mi je napiš! 28
Svůdné lži ve světě e-mailů 31
Použitá literatura 33 3. „Přece bych ti nelhala, miláčku!“ aneb Lži ve vztazích 35
Prozraď mi svůj attachment a já ti povím, jak (moc) lžeš 36
(Ne)dělej pštrosa! 42
Ty jsi případ pro psychiatra! Aneb patologičtí lháři a vztahy 44
Použitá literatura 47 ——— 6 ——————————————— 4. „Ženský? Ty lžou pořád!“ ... a muži zrovna tak aneb
Genderové rozdíly ve lhaní 50
Ach ty stereotypy! 50
Svádění a podvádění očima mužů a žen 51
Výchovou k dobrým skutkům a ještě lepším lžím 53
Zblázněné hormony nevedou jen k lásce 57
Použitá literatura 58 5. „Tak malý, a už lže?“ aneb Cesta lži od dětství do stáří 60
První dětské lži? Místo domácího vězení otevřete (dětské)
šampaňské! 61
Jak (ne)vychovat lháře? 62
Rodičovská intervence aneb Co dělat, když vám lži
přerostou přes hlavu 68
Duchové, ježibaby a návrat do reality 71
Lži ve školních (i jiných) lavicích 76
Malý detektor lži? 79
Jak dobře poznáme dětské lži? 80
Použitá literatura 83 6. „Lež ti kouká z očí!“ aneb Co se dá vyčíst z naší tváře
a chování 86
V každém je skrytý kousek Sherlocka Holmese 87
Jak se (ne)ztrapnit a (ne)ztratit ve světě beze slov? 90
Kinezika, proxemika a další zaklínadla 94
Snad se vás nedotknu, když se vás dotknu... 97
Láska na první přičichnutí 98
Jak spolu souvisejí děravé uši a vysoké podpatky? 100
Obelžu vás mrknutím oka i bez aneb Mimika, emoce
a falešné úsměvy 103
Já ti vůbec nelžu, já jen simuluji emoce 105
Labyrint emocí a kudy z něj ven 107
Proč vás prozradí chybná načasování a pohrdavé úsměvy? 112
Nepolapitelné mikrovýrazy 114
——————————————— 7 ———
Obsah
Podle nosa poznáš... lháře? 115
Gestikulace lhoucích osob 117
Lži v rytmu staccata 121
Pozor na ilustrátory! 123
Jak zmanipulovat sami sebe aneb Manipulační a regulační
úloha gest 126
Použitá literatura 129 7. „Lžeš, jen co otevřeš pusu!“ aneb Verbální projevy lhaní 132
Paralingvistika aneb „Mně nevadí, CO jsi mi řekl,
ale JAK jsi mi to řekl!“ 133
Chvála chraplákům 134
Recept na upoutání posluchačů i dlouhověkost 136
Mužské duely a ženské duety 137
Každý máme svého parazita 139
Sděluji, tedy jsem 141
Máma mele maso a jiná úskalí verbálních lží 142
Řekni mi cokoli a já ti povím, jestli lžeš 144
Použitá literatura 147 8. „Já nikdy nelžu“ aneb
Pozitivní síla sebeklamu 149
Prolhané jídelní lístky 150
Já vím, že si lžu... ale když já jsem tak přesvědčivý! 151
Na cestě k superschopnostem 152
Použitá literatura 154 Pár slov na závěr 155 Resumé – A lie stares out of your eyes 158
——————————————— 9 ———
Předmluva
Předmluva
Milé čtenářky a milí čtenáři,
právě se vám do rukou dostala kniha, která si klade nemalý cíl. Pokud se jej podaří naplnit, měla by vám pomoci zorientovat se v problematice lhaní a lží – ukázat vám, co všechno ovlivňuje, zda, komu a jak moc lžeme, jak lži působí na naše vztahy a jak se mění naše chování ve chvíli, kdy se rozhodneme někoho oklamat. Současně vám ale chci ukázat, že věda nemusí být nudná – slibuji, že všechno, co se dozvíte, budou fakta, vycházející z řady našich i světových výzkumů, ale také slibuji, že vás poznávání bude bavit a dozvíte se spousty informací nejen o lhaní, ale i o sobě. Lhaní a klamání jsou témata, jež fascinují mnoho odborníků z různých vědeckých oblastí, ale také všechny ostatní, kteří se se lží setkávají – lži nás totiž obklopují ve větší míře, než si připouštíme, a mají vliv na náš každodenní život. Ale hned na začátek si řekněme jednu dobrou zprávu – nejde tu o vliv nutně negativní, lži nám mohou i pomáhat a v naší společnosti plní řadu důležitých funkcí. Chcete-li tedy zjistit, proč nám některé lži škodí a jiné slouží, proč lžou i malé děti a proč to pro vás nemusí být špatná zpráva, proč si lžeme ve vztazích, i když se máme rádi, a proč lžeme dokonce i sami sobě, následující stránky vám snad nabídnou dostatek odpovědí.
Proč jste si ke čtení vybrali zrovna knihu o lhaní? Možná vás lhaní, lži a všechno, co se jich týká, zajímá (ať už z osobních, nebo profesních důvodů) a rádi byste se o nich dozvěděli co nejvíce. Potom si knihu nejvíce užijete a informace z ní nejlépe využijete, pokud si ji pročtete od začátku až do konce – jen tak se totiž dozvíte o lhaní vše z pohledu evoluce, partnerských a přátelských vztahů, rozdílů mezi muži a ženami nebo verbální a neverbální komunikace. Možná jste ale jiný typ čtenáře a hledáte odpovědi na konkrétní otázky. Třeba byste rádi zjistili, proč vy sami lžete, zda v takové míře a takovým způsobem jako vy lžou i ostatní lidé, a rádi byste svoji schopnost lhát zlepšili natolik, abyste dokázali
——— 10 ———————————————
oklamat všechny okolo. V tom případě bych vám doporučila především
kapitolu druhou nazvanou „Všichni lžou!“ aneb Lhaní jako společenský
fenomén, kapitolu pátou „Tak malý a už lže?“ aneb Cesta lži od dětství
do stáří nebo kapitolu šestou s názvem „Lež ti kouká z očí!“ aneb Co
se dá vyčíst z naší tváře a chování. Nebo byste rádi věděli spíš to, proč
všichni kolem vás lžou, zatímco vy vůbec ne, a rádi byste zlepšili svoji
dovednost poznávat lži natolik, aby vás už nikdy nikdo neoklamal? Pak
bych vám doporučila například kapitolu čtvrtou nazvanou „Ženský?
Ty lžou pořád!“ ... a muži zrovna tak aneb Genderové rozdíly ve lhaní,
kapitolu sedmou „Lžeš, jen co otevřeš pusu!“ aneb Verbální projevy
lhaní a kapitolu osmou „Já nikdy nelžu!“ aneb Pozitivní síla sebeklamu.
A možná jste tuto knihu otevřeli úplným omylem – i přesto bych vám
ale navrhla, ještě než knihu zavřete a odložíte, podívat se napřed na její
obsah a třeba vás přece jen některá z kapitol zaujme a dozvíte se díky
ní něco nového. Za sebe bych vám doporučila například kapitolu první
s názvem „Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda
nebo kapitolu třetí „Přece bych ti nelhala, miláčku!“ aneb Lži ve vztazích.
A pokud na konci zjistíte, že byste se rádi dozvěděli ještě víc a možná
i něco odbornějšího, mohu vám kromě literatury, na kterou zde průběž
ně odkazuji, doporučit i svoji přechozí knihu Psychologie lži, vydanou
v roce 2015.
I když jsem se snažila podívat se v této knize na lhaní ze všech mož
ných úhlů, jsem si jistá, že jsem na spousty věcí zapomněla. V závěru
najdete tudíž pár tipů na další knihy, které by vás mohly oslovit, a na
konci každé kapitoly na vás čeká seznam použité literatury, z něhož si
určitě také vyberete. Tomu, jak lži ovlivňují náš život, se věnuje i řada
filmů, seriálů nebo divadelních her, takže ani vy, kteří se vyčerpáte čte
ním této knihy, nemusíte zoufat – studijní materiál na vás čeká i jinde
než na stránkách knih. Jako u mnoha jiných věcí také u lží však platí,
že tou nejlepší školou je škola života – dívejte se tedy kolem sebe, nejen
proto, abyste mohli na vlastní oči pozorovat to, co jste si zde přečetli, ale
i proto, abyste objevili nové informace, které se sem už nevešly.
——————————————— 11 ———
Předmluva
Ať už jste po knize Lež ti kouká z očí sáhli z jakéhokoli důvodu, přeji
vám, ať vás čtení baví, ať vás něčím obohatí a pomáhá vám při rozvíjení
mezilidských vztahů i na krkolomné cestě za poznáním sebe samých. ——— 12 ——————————————— 1. „Za všechno může
evoluce!“ aneb
Prolhaná matka
příroda Za to, že lžeme, může vlastně evoluce. Právě evoluce nás totiž touto dovedností (opravdu, lhaní není zlozvyk, ale dovednost) vybavila a postarala se o to, abychom se ji naučili využívat ve svůj prospěch jako způsob obrany před nepřítelem i k nalákání sexuálního partnera. Jde tedy o efektivní metodu, jak zvýšit šanci na svoje vlastní přežití a na další šíření svého genetického fondu. Typickým důvodem lží bývá snaha dostat se z úzkých, vyhnout se nepříjemnostem různého druhu, případně se zbavit podezření ze spáchání něčeho ne zrovna dobrého. Stejné důvody můžeme vysledovat i u zvířat, která si, pokud jde o klamání, blafování a „pokerovou tvář“, často s našimi únikovými manévry, jak si zachránit vlastní kůži, nijak nezadají. Jestliže se zvířata dostanou do úzkých, neváhají oklamat svůj vlastní druh, aby dosáhla svého cíle. To může být překvapivé, protože i když klamavé chování u zvířat bylo prokázáno už poměrně dávno, mělo se za to, že se od našeho liší v jedné zásadní věci. Zatímco lidé lžou úmyslně, s cílem oklamat druhé, zvířecí klamání bylo považováno za neúmyslný mechanismus. Ukázalo se ovšem, že zvířecí mysl není až tak nevinná a některým druhům (především vyšším primátům, jako jsou šimpanzi bonobo a gorily) lze vcelku bezpečně připsat zcela vědomé lživé úmysly.
——————————————— 13 ———
„Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda
Zvířecí poker
Tím dostává na frak především základní komunikační paradigma, podle
kterého veškerá komunikace – lidská i zvířecí – probíhá na bázi upřím
nosti a přesnosti. Oproti dřívějším předpokladům biologů, filozofů
i jiných odborníků toto ustanovení rozhodně není vždy dodržováno,
a přesto zvířecí společenství i přes všudypřítomné lži a klamy funguje,
stejně jako naše lidská společnost. Pokud se například slabší příslušník
druhu dostane do nebezpečí, oklamáním nepřítele může zvýšit šance na
přežití a komunikační paradigma mu v tom jistě nezabrání. Blafování
mezi příslušníky stejného druhu je typické například pro strašky, po
měrně rozšířené korýše řádu Stomatopoda. Jak popsali například Patrick
A. Green a Sheila N. Pateková v roce 2015, mezi strašky panuje vysoká
soutěživost a jestliže jsou konfrontováni s rivalem, mohou se buď při
pravit na boj a začít protivníka ohrožovat, nebo utéct. Ne každá hrozba
je ale myšlena vážně. Slabší příslušníci druhu volí takové plané hrozby
velmi často, dokonce i v období, kdy jejich kostra ještě není dostatečně
pevná, aby dokázali s protivníkem bojovat. Slabší straškové tedy blufují
a vyhrožují, ačkoli kdyby došlo na boj, neměli by šanci. Je to stejné jako
hra poker – každý hráč ví, v čem je nebo není dobrý, ale bohužel netuší,
jak je na tom jeho soupeř. Často mohou špatné karty v rukou mistra
v blafování vést paradoxně k lepšímu výsledku a vyšší výhře.
Není všechno zlato, co se třpytí
Dalším častým důvodem lhaní a klamání je obrana sebe sama nebo
svého obydlí a potomků. Typickým obranným mechanismem, na nějž
narazíme v přírodě, je maskování, které dovedně využívají různé druhy
zvířat i rostlin. Většina kvetoucích rostlin spoléhá, pokud jde o repro
dukci, na zvířata, jimž poskytují jedlé nebo nejedlé „odměny“. Více než
7 500 druhů rostlin však dosahuje svého cíle pomocí klamu a oklamaná
——— 14 ———————————————
oběť pak odchází bez odměny. Stejně jako hmyz a jiné živočišné druhy
se i rostliny naučily využívat mimikry k napodobování, aby tak pomocí
klamu zvýšily šance na reprodukci a přežití druhu (pomocí důmysl
ných triků lákají opylovače, hmyz, který se záhy stane potravou) nebo
si zajistily ochranu před škůdci. Steven D. Johnson a Florian P. Schiestl
popisují ve své publikaci z roku 2016 například kapsovce amerického,
který vydává stejný zápach jako skunk – od toho je ostatně odvozeno
i jeho anglické pojmenování Skunk Cabbage. Díky tomuto mechanismu
spolehlivě odradí všechen hmyz a brouky, kteří by na něm chtěli hodovat.
Možná jste si, podobně jako Martin H. Schaefer a Graeme D. Ruxton
v roce 2009, všimli, že nám dobře známé hluchavky mají listy velmi
podobné kopřivám, v jejichž blízkosti také zpravidla rostou. Nejedná se
o náhodu, hluchavky se jenom v průběhu vývoje naučily napodobovat
své léčivé, ale na dotyk nepříjemně pálivé kolegyně, kterým se predátoři
raději obloukem vyhýbají – a hluchavky tak od nich mají také klid. Hlu
chavka se obdivovatelů zbaví předstíráním, že je nebezpečná, úžovník
(známý také jako kaladium) volí opačnou strategii. Jednoduše simuluje.
Například Simcha Lev-Yadun popsal v roce 2014 mechanismy, díky
nimž se úžovník před okolím dovede tvářit jako nemocný pravděpodob
ně úspěšněji než mnozí z nás. Vzorování listů této rostliny nese jasné
známky napadení larvami, které se rozhodly na rostlině nasytit. Přestože
je úžovník ve skutečnosti zcela zdravý, škůdci se snadno nechají napálit
a odradit od napadení rostliny. Listy další rozšířené rostliny, mučenky,
jsou zase oblíbeným cílem pro kladení motýlích vajíček, a tak si mučenka
našla efektivní lest, kterou popsal Simcha Lev-Yadun v roce 2009. Její
listy jsou pokryty drobnými žlutými tečkami, které jsou podobné mo
týlím vajíčkům, a okolo letící motýlí samička se raději poohlédne jinde,
protože kdo by chtěl své potomky zbytečně vystavit soupeření s jiný
mi housenkami. (Určitá míra soutěživosti je pro rozvoj ve skutečnosti
výhodná, ale o tom možná motýli nevědí.) Zatímco mučenka se snaží
případné zájemce odehnat, rosnatky zástupy hmyzu jen uvítají. Proto
jsou také jejich listy ozdobeny lákavě vyhlížejícími kapkami rosy, které
vybízejí k osvěžení. Pokud se tím ale některý brouk nechá oklamat, brzy
——————————————— 15 ———
„Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda
zjistí, že místo vody se ponořil do koktejlu trávicích enzymů, kterými rosnatky svoji kořist pojídají zaživa.
Z tisíců klamavých druhů tvoří celé dvě třetiny orchideje. Jak popsali v roce 2016 doktor Marinus De Jager a Rod Peakall při zkoumání feromonů orchidejí v laboratoři, tyto rostliny dovedou napodobovat nejen vůni nebo pohlavní feromony hmyzích samic, aby nalákaly opylující samce, ale využívají k tomu i vizuálních prvků, kterými tyto samice s překvapivou detailností připomínají. Nicnetušící samec, omámený vůní a vzhledem, tak snadno upadne v omyl, že našel ideální partnerku. Tým profesora Xiao-Hua Jin například v roce 2014 publikoval výsledky svého zkoumání tzv. včelí orchideje. Její květy dovedou uvést i pečlivého pozorovatele (natož pak rozmnožování chtivého samce) v omyl, že se jedná o včelí samice.
A jak je tomu s maskováním u zvířat? Například kůže chobotnic i chameleonů obsahuje chromatofory, buňky s různobarevnými pigmenty, které umí odrážet světlo. Tím, že se pigmenty přesouvají z místa na místo a mění plochu odrazu, mohou měnit svoji barvu. Opravdovým mistrem v maskování je ale podle studie, kterou v roce 2012 sepsali Culum Brown, Martin Garwood a Jane E. Williamsonová, chobotnice Thaumoctopus mimicus, která ze sebe změnou barvy a tvaru dovede udělat dokonce platýze, sasanku, mušli nebo jedovatého hada. Dalším příkladem jsou africké kudlanky, které na sebe dovedou vzít podobu uschlého listí, a tak se stávají pro případného útočníka zcela nenápadné, jak zmínil už v roce 1968 Roger Caillois.
A co teprve když samečkovi několik drobných klamů může výrazně zvýšit šance na kopulaci s atraktivní samicí. Ve zvířecí říši narazíme na celé spektrum různých lží, klamů a podvodů, jejichž účelem je přilákat potenciálního partnera, odstranit z cesty konkurenci a zajistit svým potomkům pokud možno co nejlepší genetickou výbavu, a tedy evoluční výhodu. Výsledek takového chování je sice nejistý, přesto se o ně živočišné druhy opakovaně pokoušejí a ty formy chování, které se jim vyplácejí, upevňují, a tak je rozšiřují mezi další příslušníky svého druhu. Zvířata klamou nejen příslušníky jiného druhu, ale i vlastního, aby dosáhla svého – ať už je to atraktivní samička, perspektivní partner
——— 16 ———————————————
přinášející bohaté dary, nebo obrana teritoria a zastrašení silnějšího soka.
Pokud už teď vidíme určitou paralelu s naším chováním, záhy takových
podobností najdeme mnohem víc.
Prolhané opice
Lži si zpravidla spojujeme se lživými výroky, ale pokud si odmyslíme
tuto verbální stránku, najdeme řadu jednodušších i poměrně kompli
kovaných případů lží a klamů v říši rostlin i zvířat. Opice jsou například
díky mohutnější mozkové kůře schopné klamat rozmanitými způsoby,
nejčastěji proto, aby utvářely koalice, získaly více jídla a samozřejmě
také vhodnějšího partnera. Právě pozorování klamavých taktik primátů
při utváření koalic přivedlo vědce, jako například v roce 2010 Sarah
F. Brosnanovou a Redouana Bsharyho, na myšlenku, že lhaní by mohlo
být logickým výsledkem naší vrozeně kooperativní povahy – ty druhy
primátů, které více spolupracují, také více klamou. V průběhu evoluce se
však klamavé chování rozšířilo na další oblasti života a potřeba zajistit si
spolupráci se stala jen jedním z mnoha důvodů, proč se zvířata (a lidé)
angažují v klamání druhých. Podobně jako můžeme dlouho filozofovat
nad tím, zda bylo dříve vejce nebo slepice, i zde stále zůstává otevřená
otázka, co bylo dříve. Kooperace, nebo klam?
Šimpanzi jsou kreativní i pokud jde o klamání při získávání po travy.
Stejně jako některé další druhy šimpanzi příležitostně při hledání potra
vy předstírají, že nic nenašli, aby tak neupozornili jiné šimpanze a o úlo
vek nepřišli. Oproti jiným druhům zde ale klamání jde ještě o kus dále.
Mnohdy totiž dochází k tomu, že jiný šimpanz projde kolem předstíra
jícího šimpanze, poté se schová za stromem a vykukuje ven, aby zjistil,
zda „podvodník“ opravdu našel potravu. Nutným předpokladem lhaní
je dovednost brát v úvahu pravděpodobné reakce těch, kterým lžeme –
porozumět jejich mysli. Na uvedeném příkladu vidíme, že šimpanzi
dovedou úmyslně lhát, podobně jako my lidé. Šimpanzi evidentně mají
povědomí o tom, že se je druhý šimpanz snaží oklamat a reagují na to.
——————————————— 17 ———
„Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda
Vědci Mathias Osvath a Elin Karvonen ve své studii z roku 2012 uvádějí,
že šimpanzi díky dobře rozvinutým kognitivním schopnostem dokáží
předvídat budoucí chování jiných šimpanzů nebo příslušníků jiných
druhů, dokonce i tehdy, pokud nejsou momentálně přítomni. Navíc
dovedou své chování usměrnit a přizpůsobit těmto očekávaným okol
nostem a to vše pravděpodobně na základě dřívějších vzpomínek, které
si uchovávají v paměti. Až po vás příště šimpanz v zoo hodí slupkou od
banánu, neříkejte, že jsem vás nevarovala.
Lžeš jako ryba
Zatím jsme hovořili o našich nejbližších zvířecích příbuzných, můžeme
se ale podívat i na nám vzdálenější druhy, jako jsou ryby. Podle známého
rčení „mlčí jako ryba“ bychom mohli soudit, že ryby nemají příliš mnoho
příležitostí někoho obelhat. Potřeba rozmnožovat svůj druh z nich přesto
vytvořila mistry klamu. Vezměme si například samičky pstruhů, které
podle studií Erika Peterssona a Torbjörn Järviho z roku 2010 dovedou
předstírat orgasmus a oklamat tak nežádoucího partnera, aby mohly
později zplodit potomky s více vyhovujícím nápadníkem nebo aby jejich
vejce byla oplodněna několika různými samci. Samci se samicím dvoří
tak, že rozechvějí svaly trupu a nejsilnější z nich odežene slabší soky. Sa
mice zatím na dně řeky připraví malé lůžko a začne se třepotat podobně
jako samec, který se domnívá, že dojde ke kladení vajec a vypustí své
sperma. Jenomže se nic nestane – samice vše pouze předstírala a samec
své cenné sperma jednoduše „utopil“.
——— 18 ———————————————
Čím větší náfuka, tím víc
nápadníků
Na jaké další triky můžeme v přírodě narazit? Pokud občas rádi přehá
níte a přibarvujete skutečnost (a přiznejme si, že takovéto „upravování
reality“ tvoří vysoké procento našich lží), nejste v tom sami. Například
i samice much Rhamphomyia longicauda podle výzkumu doktorů Davida
H. Funka a Douglase W. Tallamyho z roku 2010 přehánějí skutečnost
nebo ji spíše doslova nafukují. Než se v celé kráse předvedou svým vy
voleným, nafouknou břišní stěnu, až jejich břicho získá čtyřnásobný
objem (nutno podotknout, že lidé se snaží spíše o opačnou strategii). Co
je k tomu vede? Samice tohoto druhu much jsou velmi špatnými letci
a nemohou lovit kořist, musí se tedy spoléhat na dary, které dostanou od
samečků. Dárek v podobě hmyzí kořisti je v podstatě jediným způsobem,
jak si samci mohou zajistit šanci na páření. Aby samičky nevyhladověly,
potřebují stálý přísun takových hmyzích darů, a potřebují tedy neustále
vypadat, jako by byly v reproduktivním věku. V takovém období se je
jich vajíčka nafouknou na desetinásobek své velikosti a zvětší tak objem
břicha své nositelky. Takové samice mají mnohem více nápadníků, tudíž
i mnohem více potravy. A tady se ke slovu dostává klam. Samice nafouk
nutím svého břicha předstírají, že mají zralá vajíčka, a tak dostávají od
nedočkavých samečků více potravy.
Tak trochu jiné žabí námluvy
To, že lži mohou mít i poměrně drastické následky, si asi dovedeme
představit. Heather M. Grayová, Kyle Summers a Roberto D. Ibáñez
popsali v roce 2009, jak krutý dopad mohou lži mít na samce jedovatých
panamských žab. U tohoto žabího druhu je zajímavé, že zde dochází
k obrácení rolí a samci nejenže musí absolvovat velmi dlouhý cyklus
——————————————— 19 ———
„Za všechno může evoluce!“ aneb Prolhaná matka příroda
„námluv“, ale po narození potomků přebírají také roli pečovatele. Samice těchto žab nejprve pronásledují samce, který upoutal jejich pozornost a jenž pouze hledal místo pro uložení vajec. Zaútočí na něj mohutným kopnutím, povalí jej na zem, a dokonce po něm začnou skákat. Zatímco jedna samice samce obtěžuje, objeví se často další a první samice střídavě útočí na rivalku a pokračuje ve svém dvoření. Zpravidla vyhrává první samice, která se poté věnuje samci ještě asi půl hodiny, než zdánlivě zcela ztratí zájem. Náhlá změna v jejím chování ale naopak vyvolá zájem samce a ten převezme v námluvách vůdčí roli. Situace nakonec končí buď tím, že samice samce stejně odmítne nebo dojde ke kopulaci, ale po velmi dlouhé době. Samice tedy klamou samce předstíráním jakýchsi „pseudo-námluv“, aby jim zabránily odejít s jinou.
Než začnete dospívat k určitým závěrům, poznamenejme, že takovéto klamání ale není doménou samic – když už jsme zmínili samice pstruhů, samci jiného druhu ryb, halančíků, dovedou také velmi zdařile předstírat, a to sice zájem o neatraktivní samičky. Ostatní samci se jim díky tomu začnou více věnovat a klamající samec tak odvrátí pozornost od své vyvolené družky. Jak přilákat antilopí samici? Samci buvolce topi, velké antilopy žijící v oblastech Keni, Tanzanie, Ugandy nebo Rwandy, využívají triků k tomu, aby přilákali samice a udrželi je ve svém harému. Antilopy topi jsou častými oběťmi predátorů, jako jsou lvi, gepardi a leopardi, proto musí být neustále ve střehu a na hrozící nebezpečí upozorňují pomocí varovného frkání. Tento zvukový signál samci ale využívají i za jiným účelem – aby si udrželi samice.
Během dvouměsíčního období říje samci brání svá teritoria a předvádějí své přednosti samicím. Panuje zde silná soutěživost, protože samice jsou plodné pouhý jeden den. Plodná samice se spáří až jedenáctkrát s přibližně čtyřmi různými partnery. Aby si samec zajistil vyšší šanci na páření a zredukoval počet dalších páření chtivých samců, často se