načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Letadla zrazeného nebe -- Československá vojenská letadla v roce 1938 - Martin Čížek

Letadla zrazeného nebe -- Československá vojenská letadla v roce 1938

Elektronická kniha: Letadla zrazeného nebe -- Československá vojenská letadla v roce 1938
Autor:

Kniha Letadla zrazeného nebe se zabývá typy letadel, které se nacházely ve výzbroji československého letectva, byly zakoupeny z prostředků MNO nebo se v případě války počítalo s jejich ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Naše vojsko
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 288
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis


Kniha Letadla zrazeného nebe se zabývá typy letadel, které se nacházely ve výzbroji československého letectva, byly zakoupeny z prostředků MNO nebo se v případě války počítalo s jejich mobilizací pro vojenské letectvo. Doplňují je prototypy, které byly z hlediska letectva perspektivní. Jedná se tedy o pět desítek typů od nejznámějších, které tvořily páteř československého letectva, přes cvičné až po dopravní. Nastíněno je také použití jednotlivých typů letadel po rozbití Československa. Mimo textu o jednotlivých typech letadel je zde popsána organizace československého letectva v roce 1938, československé letecké motory, výzbroj a výstroj, které v té době letectvo používalo. Knihu ilustruje 96 barevných kreseb a na čtyři sta fotografií.

Zařazeno v kategoriích
Martin Čížek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Martin

         

Letadla zrazeného nebe

         

 

  !"

#$%

Copyright © 2015 by Martin Čížek

Cover © 2015 by Q point Praha

Layout © 2015 by Martin Čížek

Czech edition © 2015 by NAŠE VOJSKO, s.r.o.

All rights reserved

ISBN 978-80-206-157

5

Úvod 7

Označování vojenských letadel 10

Organizace československého letectva v roce 1938 14

Aero A.11/A.211 41

Aero AP.32/APb.32 46

Aero A.35 51

Aero A.38 54

Aero A.100 57

Aero Ab.101 62

Aero MB.200 68

Aero A.230/A.330 75

Aero A.300 78

Aero A.304 82

Airspeed AS.6 Envoy 86

Avia Bš.21/B.22 90

Avia Ba.33 94

Avia B.34 98

Avia B.35 101

Avia B.71 106

Avia Ba.122/Bš.122 112

Avia B.158 117

Avia B.534/Bk.534 119

Avia/Fokker F.VII 129

Avia/Fokker F.IX 132

Beneš-Mráz Be.50/Be.150 136

Beneš-Mráz Be.51 140

Beneš-Mráz Be.60 143

Douglas DC-2/DC-3 146

Letov Š.16/Š.616 150

Letov Š.31 154

Letov Š.39/Š.139/Š.239 157

Letov Š.50 160

Letov Š.128 163

Obsah

6

Letov Š.218 167

Letov Š.328/Š.528 170

Praga E.39 184

Praga E.41/E.241 188

Praga E.51 192

Praga E.114 196

Savoia-Marchetti S.M.73 199

Škoda D.1 202

Tatra T.131 206

Tatra T.201 209

Zlín Z.12 212

Československé letecké motory 216

Výzbroj a výstroj československých vojenských letadel 230

Závěr 236

Tabulka použitých zkratek a pojmů 242

Seznam pramenů a literatury 243

LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

Úvod

Čtenáři se dostává do rukou kniha, která začala vznikat v roce 2004, kdy Jiří Fidler

přišel s nápadem vytvořit obšírnou práci o organizaci a výzbroji československého

letectva v době branné pohotovosti státu na podzim 1938. Přestože jsme vnásledujících třech letech z archivních fondů získali množství zajímavých materiálů,

tento projekt se bohužel nepodařilo dovést do zdárného konce v takové podobě,

jak bylo původně plánováno. Na několik let se Jiří Fidler odmlčel a následně vydal

encyklopedii Na zrazeném nebi, která se ve slovníkových odkazech zabývá československým vojenským letectvem za branné pohotovosti. Doufám, že se moje

kniha s Fidlerovou encyklopedií vzájemně dobře doplňují.

V původním projektu jsem měl za úkol vytvořit text zaměřený především na leteckou techniku a její použití v československém letectvu. Tato část rukopisu se stala základem pro knihu, kterou držíte nyní v rukou. Původní text byl rozšířen, především o použití jednotlivých typů letadel po rozbití Československa, aby si čtenář mohl vytvořit obraz, do jaké míry byla tato technika důležitá pro válečné úsilí Německa a jeho satelitů v 2. světové válce. Text jsem doplnil 96 vlastními kresbami letadel a více než 400 fotografiemi z archivů Našeho vojska, Bohumíra Kudličky a svého.

V první kapitole je vysvětlena problematika označování československýchvojenských letadel v roce 1938. Následuje kapitola, která čtenáři podává základní přehled o organizaci československého letectva k 1. září 1938 a po mobilizaci.

Do knihy jsem zařadil všechny typy letadel, jež se nacházely ve výzbrojičeskoslovenského letectva, byly zakoupeny z prostředků MNO nebo s jejichž mobilizací se v případě války počítalo pro vojenské letectvo. Doplňují je prototypy, které byly v roce 1938 z hlediska letectva perspektivní. Naopak nejsou uvedeny typy, které náležely do stavu VTLÚ, ale již se s nimi nepočítalo pro sériovou výrobu ani další použití, mimo testování. Jedná se tedy o pět desítek typů, od nejznámějších, které tvořily páteř československého letectva, jako jsou Avia B.534 a Letov Š.328, přes cvičné (například Avia B.122, Praga E.39 a E.241) až po dopravní, u nichž sepočítalo s jejich militarizací (například Airspeed AS.6 a Savoia-Marchetti S.M.73), a letadla aeroklubů určená pro kurýrní službu (například Beneš-Mráz Be.50 a Zlín Z.12). Letadla jsou řazena abecedně podle výrobce a následně podle typového čísla, bez ohledu na písmeno použité v celém typovém označení.

7


LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

Na text o typech letadel navazují kapitoly o československých leteckýchmotorech, které je poháněly, a o výzbroji a výstroji, které v době mobilizace byly pro československá letadla připraveny.

Poznámky pod čarou odkazují na zdroje, z nichž je možné získat dalšíinformace. Jedná se pouze o výběr; více zdrojů uvádí Seznam pramenů a literatury na konci knihy.

Chtěl bych poděkovat všem autorům, kteří se věnovali československému letectvu a letadlům přede mnou, jejichž vydaných knih a článků jsem mohl použít ve své knize (jsou uvedeni v Seznamu pramenů a literatury). Jsem vděčný autorům těchto publikací za práci, kterou při bádání o historii československého letectva odvedli.

Díky studiu archivních zdrojů se mi podařilo přidat i několik dalších střípků do mozaiky událostí, kterou se s odstupem času snažíme složit. Jako příkladjednoho takového fragmentu mohu uvést následující: Nezachovala se částdokumentů o prototypu bombardéru A.300 a v žádné z publikovaných prací, které jsem použil, není uvedeno, kdy byl zalétán. V materiálech připravených III. odborem MNO pro audienci u prezidenta dr. Edvarda Beneše konanou 24. dubna 1938 je uvedeno, že prototyp A.300 byl přistaven továrnou Aero na letiště k záletu 20.dubna 1938...

8


    


10

Podoba psaní typového označení československých vojenských letadel nebyla po

celou první republiku jednotná. Rozdíly panovaly nejen v označení výrobcem

(například Avia zprvu používala „BH“, později „Av“) a armádou (pro typytovárny Avia bylo určeno písmeno „B“), ale jednotný způsob zápisu označení typu se

nevyskytoval ani v oficiálních dokumentech vojenských jednotek ani ministerstva

národní obrany. Pouze byla stanovena písmena (zkratky) označující výrobce atyové číselné označení. Také se měla v dokumentech uvádět výrobní číslajednotlivých letadel. U některých typů došlo k přiřazení písmena za zkratkou výrobce pro

označení podverze – při použití jiného motoru (A.101/Ab.101) – nebo pro určení

použití typu, například noční verze (Bn.534), školní (Bš.21) atp. Další výjimkou

byly licenčně vyráběné typy, které dostaly jinou zkratku, například pro letadlafirmy Fokker to bylo písmeno „F“ a pro Bloch písmena „MB“. A zároveň zde vznikla

výjimka, kdy zakoupené původní Tupolevy SB-2 i jejich licenční kopie dostaly

označení „B.71“.

Avšak dlouho nebylo sjednoceno, jak tyto jednotlivé části typového označení a sériového čísla od sebe oddělovat. Proto je možné setkat se v oficiálníkorespondenci, rozkazech a dalších úředních dokumentech s mnoha různými podobami zápisu, například:

B.534.88 B-534.88 B534 - 88

B.534-88 B-534-88 B - 534.88

B 534 88 B534.88 B - 534-88

B 534.88 B534-88 B - 534 - 88

B 534-88

!"#$%& &'   &()&*+,&-+& .&&&' &01

Označování vojenských letadel


11

OZNAČOVÁNÍ VOJENSKÝCH LETADEL

Nezřídka se stalo, že se střídaly způsoby zápisu i v jednom dokumentu.

Z důvodu utajení vydalo 28. června 1938 MNO výnos č. j. 36 437 Dův.-III/3, ve kterém nařizovalo uvádět označení výrobce a typu a sériové číslo na místechnesnadno pozorovatelných, například na vnitřní straně vstupních dvířek, ujednotlivých součástí tak, aby po smontování nebyla viditelná, případně pouze drobným písmem na nenápadném místě.

Tímto výnosem byl také zaveden způsob psaní výrobce, typu a sériového čísla; po zkratce výrobce a za typovým číslem měla následovat tečka. Přes toto nařízení se dále v úředních dokumentech objevovaly různé způsoby psaní typovéhooznačení.

Pro sjednocení se v této knize uvádí typové označení a sériové číslo dle tohoto výnosu.

Kódy dle výrobce používané vojenským letectvem:

A Aero

B Avia

Be Beneš-Mráz

D Škoda (licenční Dewoitine)

E ČKD-Praga

F Fokker (stroje zakoupené u výrobce i licenčně vyrobené v ČSR)

MB Bloch (prototyp zakoupený u výrobce i licenčně vyrobené stroje v ČSR)

Š Letov (Vojenská továrna na letadla)

T Tatra

Z Zlín

23&3&'-

4567

8931,33&'-

-3&' &:& &

*&;.<=3

>&' &

?&)$766


LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

12

Dalším způsobem označení vojenských letadel byly plukovní znak, kód letky (dále v textu o organizaci jsou uvedena jim přiřazená písmena) nebo VLU(písmeno „C“) a VTLÚ (písmeno „S“) a číslo stroje v rámci letky. Přesné rozměry aprovedení měly určeny plukovní znaky. Podoba písmen a podoba čísel se lišily: záleželo na použitých šablonách a jejich tvůrcích. Pevně bylo dáno pořadí jednotlivých částí označení: ve směru letu (nejblíže k přídi) se nacházel znak pluku, následovalo písmeno letky a číslo stroje v rámci letky. Proto se na levé straně trupu kombinace písmene a čísla jevila například jako „M8“, na pravé jako „8M“. Avšak také zde docházelo k výjimkám, ať již vědomým, nebo z nedbalosti.

Podle rozkazu z 22. srpna 1938 byly na letadlech zamalovány plukovní znaky. U některých letek došlo i k odstranění písmen a čísel na trupu a byly nahrazeny geometrickými obrazci různých barev.

Jelikož se jednotlivé letouny různě přesunovaly mezi letkami, pluky, sklady a opravnami, docházelo často ke změnám plukovních znaků a kódovýchoznačení na trupu. Jeden letoun tak za svoji kariéru mohl mít několik těchto kódů a zároveň několik různých letadel mohlo mít stejný kód. Problémem je, že vdrtivé většině dokumentů se uvádí pouze typ a výrobní číslo, ne kódové označení. Plukovní znak a letka se dají podle příslušnosti přiřadit na základě dokumentů jednoduše, pokud se nejednalo o dočasnou zápůjčku, kdy se kódové označení neměnilo. Avšak jednoznačné určení čísla v rámci letky je většinou možné pouze pomocí fotografie. A je jisté pouze pro dobu pořízení této fotografie, protoženásledně mohlo být letadlo předáno jiné letce, uskladněno nebo poškozeno aposláno na opravu... Bohužel, velmi často nelze zároveň vyčíst z fotografie také sériové číslo daného stroje.

>3&'&' &&@&;A B-7 &7A

OZNAČOVÁNÍ VOJENSKÝCH LETADEL

13

8&3,3&'&' &&

&&3C & *D57E

? &3&' & ; B

? &&3& -

& &' &+

&&&& &C

trupu Doktrína československého letectva vycházela z francouzské koncepce, která předpokládala poziční obranu a nepočítala s rozhodující úlohou bombardovacího letectva (jako například Douhetova teorie). Letectvo mělo především plnit úkoly ve spolupráci s pozemními útvary. Velká váha se přikládala průzkumu, jak přímo na bojišti, tak v týlu nepřítele. Výraznou úlohu mělo také sehrát stíhací letectvo, které ve spolupráci s protiletadlovým dělostřelectvem mělo bránit vlastní vojska i týl před nepřátelskými nálety.

V roce 1938 československé vojenské letectvo řídil III. odbor ministerstvanárodní obrany se čtyřmi podřízenými odděleními:

Oddělení III./1 (letecké) sídlilo v Praze; v jeho čele stál brigádní generál Ing. Alois Vicherek. Součástí byly kancelář přednosty oddělení a skupina organizační, operační, výcviková a povětrnostní.

Oddělení III./2 (obrany proti letadlům) sídlilo v Praze; v jeho čele stál brigádní generál Karel Hašek. Součástí byly kancelář přednosty oddělení a skupina dělostřelecká a technická.

Oddělení III./3 (letecko-materiální) sídlilo v Praze; v jeho čele stál generáltechnické zbrojní služby letectva Ing. Jaroslav Kejla. Součástí byly kancelář přednosty oddělení a skupina všeobecná, leteckých draků a leteckých motorů.

Organizace československého letectva v roce 1938


ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

15

Oddělení III./4 (letecko-hospodářské) sídlilo v Praze; v jeho čele stál plukovník Otakar Sviták. Součástí byly kancelář přednosty oddělení a skupina evidenční a finanční.

K 1. lednu 1938 sloužilo v československém letectvu celkem 2153 výkonných letců: 1101 pilotů, 734 pozorovatelů, 272 leteckých střelců a 56 pozorovatelůzbraní. Do předepsaných válečných počtů chybělo 319 letců, avšak v průběhu roku přibylo dalších 360 vycvičených příslušníků leteckého personálu. Od ledna 1934 fungovaly čtyři vyšší jednotky brigádního typu a v roce 1938 byly jejich sestavy následující:

Velitelství zemského letectva v Praze velel brigádní generál Karel Janoušek. Součástí velitelství byly kancelář velitele a skupina letecká a obrany proti letadlům; podléhaly mu: Letecká skupina velitelství I. sboru, Letecká skupina velitelství II. sboru, Letecký pluk 1 a Letecký sklad 1.

Velitelství zemského letectva v Brně velel plukovník letectva Jaroslav Plass. Součástí velitelství byly kancelář velitele a skupina letecká a obrany proti letadlům;

?F & &355:6-A,C 


LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

16

podléhaly mu: Letecká skupina velitelství III. sboru, Letecká skupina velitelství IV.

sboru, Letecký pluk 2, Letecký sklad 2 a Letecká střelnice Studnice.

Velitelství zemského letectva v Bratislavě velel plukovník letectva JaroslavSkála. Součástí velitelství byly kancelář velitele a skupina letecká a obrany protiletadlům; podléhaly mu: Letecká skupina velitelství VII. sboru, Letecký pluk 3,Letecký sklad 3, Letecký sklad 4 a Letecká střelnice Nový Dvůr.

Velitelství Letecké brigády se nacházelo ve Kbelích a jeho velitelem byl brigádní generál Karel Procházka. Součástí brigády bylo velitelství se štábní skupinou;brigádě podléhaly: Letecké pluky 4, 5 a 6 a Letecké radioelektrické středisko.

Zároveň vznikla samostatná letecká skupina při štábu Zemského vojenského velitelství v Košicích, která měla být rozšířena na vyšší jednotku až při vyhlášení branné pohotovosti. V čele stál plukovník letectva František Sazima. V lednu 1937 se dále vytvořily při štábech pěti ze sedmi sborových velitelství letecké skupiny. Jednalo se o sborová velitelství, v jejichž oblasti byly rozmístěny jednotky letectva.

Na začátku září 1938 československé letectvo v rámci svých šesti leteckýchpluků mělo celkem 19 perutí s 55 letkami: 16 pozorovacích (1.–16.), 21 stíhacích (31.–51.), pět zvědných

1

(61.–64., 66.), sedm lehkých bombardovacích (71.–77.)

a šest těžkých bombardovacích (81.–86.). Každý letecký pluk měl dále po jedné náhradní peruti s cvičnou a náhradní letkou. Mohly operovat ze 74 letištních

ploch schopných leteckého provozu a během roku 1939 se počítalo s dokončením

dalších 69 ploch.

4' 9+1;A ,C  

1

Pozorovací letky zajišťovaly blízký letecký průzkum, zvědné dálkový letecký průzkum.


ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

17

Československé letectvo mělo k 1. září 1938 k dispozici 1514 letadel, včetně uskladněných strojů jakožto záloh pro nahrazování ztrát. K typům I. linie patřilo 838 letadel, včetně kusů používaných Vojenským leteckým učilištěm (VLU) aVojenským technickým a leteckým ústavem (VTLÚ) a dočasně zapůjčenýchčetnickým leteckým hlídkám. Pod III. odbor MNO dále spadaly Vojenské letecké učiliště, Ústřední letecký sklad a Vojenské oddělení státního ústavu meteorologického.

Vojenské letecké učiliště sídlilo v Prostějově a jeho velitelem byl plukovník letectva Bedřich Starý. Součástí učiliště bylo velitelství učiliště s hospodářskou správou, technickou správou a pomocnou letkou; podléhaly mu: tři velitelstvíleteckých školních oddílů, tři školní letky, školní technická letka, dvě letecké školy, letecké oddělení akademie a aplikační důstojnický kurz; ve věcech velitelských mu dále podléhaly letecká povětrnostní stanice a letecká radiotelegrafická stanice. Ve stavu učiliště se nacházelo kolem 150 letadel různých typů. (K 5. listopadu 1938 bylo vedeno 156 letadel: tři Ba.122, 23 Bš.122, 48 B.534, 47 E.39, 25 E.241 a 10 Š.328.) Celkem za dobu existence první republiky VLU absolvovalo téměř 1500 pilotů a přes 2200 dalších vojenských letců.

Do začátku 30. let 20. století úspěšně procházelo výcvikem kolem stapříslušníků leteckého personálu ročně. Tento počet se od roku 1934 začal postupnězvyšovat a v roce 1937 to již bylo 687 a v následujícím roce 771 letců. Bohužel,intenzivní výcvik si vybíral i krvavou daň: v letech 1937 a 1938 přišlo o život na 60 letců.

Velitelství Ústředního leteckého skladu v čele s plukovníkem technické zbrojní

,&F;&55 &-'!,'&&4

LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

18

služby letectva Ing. Janem Paulíčkem se nacházelo v Praze. Součástí skladu bylo

velitelství skladu s hospodářskou správou, technickou správou a pomocnou let

kou; podléhaly mu: všeobecné oddělení, průmyslové oddělení, zásobovacíoddě

lení, dopravní oddělení a Komise pro vyzkoušení nových a opravených letounů.

Vojenské oddělení státního ústavu meteorologického se nacházelo v Ruzyni

a jeho přednostou byl major letectva Oldřich Hlaváček. Oddělení spravovalo 22

leteckých povětrnostních stanic.

VTLÚ vznikl již 1. května 1922 pod názvem „Vojenský vzduchoplavecký studijní

ústav“ (VVSÚ), 1. prosince 1923 přejmenovaném na „Vojenský letecký ústavstu

dijní“ (VLÚS) a od 1. ledna 1933 na „Vojenský technický a letecký ústav“. Letový

provoz ústavu byl rozdělen do dvou letek: tzv. prototypové, pro zkoušky celých

letadel, a druhé, pro zkoušky motorů, přístrojů a dalšího palubního vybavení(na

příklad zbraní, padáků, závěsníků a radiostanic). Kromě zkoušek letovýchvlast

ností se testovala i únavová charakteristika jednotlivých typů a instalací.

G139 9&H>I  5  @

HJ&J 3.9H>I

ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

19

Sestava československého letectva k 1. září 1938

Letecký pluk 1 T. G. Masaryka, smíšený, velitelství sídlilo v Hradci Králové,velitelem byl plukovník letectva Robert Ellner. Součástí pluku bylo velitelství pluku

s hospodářskou správou, technickou správou a technickou letkou; podléhaly mu:

čtyři velitelství perutí, šest pozorovacích letek, dvě zvědné letky, tři stíhací letky,

cvičná letka a náhradní letka; ve věcech velitelských mu dále podléhalo pět leteckých povětrnostních stanic, čtyři letecké radiotelegrafní stanice a dvě letecké

radiogoniometrické stanice.

Peruť I/1, velitelství Hradec Králové, velitel: podplukovník letectva Jan Kolář.

1. letka se nacházela v Hradci Králové, byla vyzbrojená Š.328, označením

příslušnosti bylo písmeno „A“;

2. letka se nacházela v Táboře, byla vyzbrojená Š.328, označenímpříslušnosti bylo písmeno „B“;

61. letka se nacházela v Hradci Králové, byla vyzbrojená A.100 a B.71,označením příslušnosti bylo písmeno „F“.

Peruť II/1, velitelství Milovice, velitel: podplukovník letectva Jan Štrof.

3. letka se nacházela v Milovicích, byla vyzbrojená Š.328, označením příslušnosti bylo písmeno „D“;

6. letka se nacházela v Milovicích, byla vyzbrojená Š.328, označením příslušnosti bylo písmeno „G“;

66. letka se nacházela v Milovicích, byla vyzbrojená A.100, označenímpříslušnosti bylo písmeno „Z“.

"&;A & 

F.F


LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

20

Peruť III/1, velitelství Hradec Králové, velitel: podplukovník letectva Vojtěch

Michalec.

31. letka se nacházela v Hradci Králové, byla vyzbrojená B.534, označením

příslušnosti bylo písmeno „P“;

32. letka se nacházela v Hradci Králové, byla vyzbrojená B.534, označením

příslušnosti bylo písmeno „L“;

34. letka se nacházela v Hradci Králové, byla vyzbrojená B.534, označením

příslušnosti bylo písmeno „H“. Samostatné:

4. letka se nacházela v Plzni, byla vyzbrojená Š.328, označením příslušnosti

bylo písmeno „E“;

11. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená Š.328, označenímpříslušnosti bylo písmeno „K“. Náhradní peruť Leteckého pluku 1, velitelství Hradec Králové, velitel:podplukovník letectva Josef Mezera.

Cvičná letka se nacházela v Hradci Králové, používala letouny: A.11, A.100,

A.211, A.330, Bš.122, B.534, Š.328, E.39, E.41 a E.241, označením příslušnosti bylo písmeno „M“;

náhradní letka se nacházela v Hradci Králové. Technická letka Leteckého pluku 1 se nacházela v Hradci Králové. K CF3. ,&

ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

21

Letecký pluk 2 Dr. Edvarda Beneše, smíšený, velitelství sídlilo v Olomouci, velitelem byl plukovník letectva Vladislav Květoň. Součástí pluku bylo velitelství pluku

s hospodářskou správou, technickou správou a technickou letkou; podléhaly mu:

čtyři velitelství perutí, čtyři pozorovací letky, dvě zvědné letky, čtyři stíhací letky,

cvičná letka a náhradní letka; ve věcech velitelských mu dále podléhaly dvě letecké

povětrnostní stanice a tři letecké radiotelegrafní stanice.

Peruť I/2, velitelství Olomouc, velitel: major letectva František Mikala.

5. letka se nacházela v Olomouci, byla vyzbrojená Š.328, označenímpříslušnosti bylo písmeno „A“;

14. letka se nacházela v Olomouci, byla vyzbrojená Š.328, označením příslušnosti bylo písmeno „E“;

63. letka se nacházela v Olomouci, byla vyzbrojená A.100 a B.71, označením

příslušnosti bylo písmeno „L“.

Peruť II/2, velitelství Vyškov, velitel: major letectva František Kryška.

7. letka se nacházela ve Vyškovu, byla vyzbrojená Š.328, označenímpříslušnosti bylo písmeno „B“;

8. letka se nacházela ve Vyškovu, byla vyzbrojená Š.328, označenímpříslušnosti bylo písmeno „D“;

62. letka se nacházela ve Vyškovu, byla vyzbrojená A.100, Š.328 a Š.528,

označením příslušnosti bylo písmeno „H“.

Peruť III/2, velitelství Hradec Králové, velitel: podplukovník letectva Václav

Liška.

33. letka se nacházela v Olomouci, byla vyzbrojená B.534, označením příslušnosti bylo písmeno „T“;

35. letka se nacházela v Olomouci, byla vyzbrojená B.534, označením příslušnosti bylo písmeno „F“;

36. letka se nacházela v Olomouci, byla vyzbrojená B.534, označením příslušnosti bylo písmeno „G“;

51. letka se nacházela v Olomouci, byla vyzbrojená B.534, označením příslušnosti bylo písmeno „V“.

Náhradní peruť Leteckého pluku 2, velitelství Olomouc, velitel: podplukovník

letectva František Kabeláč.


LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

22

Cvičná letka se nacházela v Olomouci, používala letouny: A.11, Ab.111, A.230,

Bš.21, Bš.122, B.534, Š.328, Š.528, E.39, E.41 a E.241, označením příslušnosti

bylo písmeno „K“;

náhradní letka se nacházela v Olomouci. Technická letka Leteckého pluku 2 se nacházela v Olomouci.

Letecký pluk 3 Generála letce Milana Rastislava Štefánika, smíšený, velitelstvísídlilo v Piešťanech, velitelem byl plukovník letectva Gustav Studený. Součástí pluku

bylo velitelství pluku s hospodářskou správou, technickou správou a technickou

letkou; podléhaly mu: pět velitelství perutí, šest pozorovacích letek, jedna zvědná

letka, pět stíhacích letek, cvičná letka a náhradní letka; ve věcech velitelských mu

dále podléhalo osm leteckých povětrnostních stanic, osm leteckýchradiotelegrafních stanic a letecká radiogoniometrická stanice.

Peruť I/3, velitelství Vajnory, velitel: major letectva Václav Jiroušek.

9. letka se nacházela ve Vajnorech, byla vyzbrojená Š.328, označením příslušnosti bylo písmeno „A“;

64. letka se nacházela ve Vajnorech, byla vyzbrojená A.100, označenímpříslušnosti bylo písmeno „K“. Peruť II/3, velitelství Spišská Nová Ves, velitel: major letectva RobertGoldberger.

12. letka se nacházela ve Spišské Nové Vsi, byla vyzbrojená Š.328,označením příslušnosti bylo písmeno „D“;

13. letka se nacházela ve Spišské Nové Vsi, byla vyzbrojená Š.328,označením příslušnosti bylo písmeno „E“;

49. letka se nacházela ve Spišské Nové Vsi, byla vyzbrojená B.534,označením příslušnosti bylo písmeno „P“. Peruť III/3, velitelství Piešťany, velitel: podplukovník letectva Alois Kubita.

37. letka se nacházela v Piešťanech, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „G“;

38. letka se nacházela v Piešťanech, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „H“;

ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

23

39. letka se nacházela v Piešťanech, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „J“;

45. letka se nacházela v Piešťanech, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „L“. Peruť IV/3, velitelství Nitra, velitel: podplukovník letectva Vojtěch Linét.

10. letka se nacházela v Nitře, byla vyzbrojená Š.328, označením příslušnosti

bylo písmeno „B“;

15. letka se nacházela v Žilině, byla vyzbrojená Š.328, označením příslušnosti bylo písmeno „F“;

16. letka se nacházela ve Zvolenu, byla vyzbrojená Š.328, označenímpříslušnosti bylo písmeno „N“. Náhradní peruť Leteckého pluku 3, velitelství Piešťany, velitel: podplukovník letectva Kamil Šustera.

Cvičná letka se nacházela ve Vajnorech, používala letouny: A.230, Ba.33,

B.34, B.534, Š.328, E.39, E.41 a E.241, označením příslušnosti bylo písmeno

„M“;

náhradní letka se nacházela v Piešťanech. Technická letka Leteckého pluku 3 se nacházela v Piešťanech.

G&&&  F.F


24

?&  C!&L - 37B

Letecký pluk 4, stíhací, velitelství sídlilo ve Kbelích, velitelem byl plukovník Josef

Berounský. Součástí pluku bylo velitelství pluku s hospodářskou správou, technickou správou a technickou letkou; podléhaly mu: čtyři velitelství perutí, devět

stíhacích letek, cvičná letka a náhradní letka; ve věcech velitelských mu dálepodléhala letecká povětrnostní stanice a letecká radiotelegrafní stanice.

Peruť I/4, velitelství Kbely, velitel: podplukovník letectva Josef Hamšík.

40. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „A“;

41. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „B“;

42. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „D“.

Peruť II/4, velitelství Kbely, velitel: major letectva Alois Snášel.

43. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „E“;

44. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „F“;

50. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „K“.

LETADLA ZRAZENÉHO NEBE


ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

25

Peruť III/4, velitelství Pardubice, velitel: major letectva Alexander Hess.

46. letka se nacházela v Pardubicích, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „G“;

47. letka se nacházela v Pardubicích, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „H“;

48. letka se nacházela v Pardubicích, byla vyzbrojená B.534, označenímpříslušnosti bylo písmeno „J“. Náhradní peruť Leteckého pluku 4, velitelství Kbely, velitel: podplukovníkletectva Jan Čech.

Cvičná letka se nacházela ve Kbelích, používala letouny: Bš.21, Ba.33,

Ba.122, Bš.122, B.422, B.534 a E.241, označením příslušnosti bylo písmeno

„M“;

náhradní letka se nacházela ve Kbelích. Technická letka Leteckého pluku 4 se nacházela ve Kbelích. L&&  !&L - 37B

LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

26

Letecký pluk 5, bombardovací, velitelství sídlilo v Brně, velitelem byl plukovník

letectva Jaroslav Borecký. Součástí pluku bylo velitelství pluku s hospodářskou

správou, technickou správou a technickou letkou; podléhaly mu: čtyři velitelství

perutí, sedm bombardovacích letek, cvičná letka a náhradní letka; ve věcechvelitelských mu dále podléhaly tři letecké povětrnostní stanice, pět leteckýchradiotelegrafních stanic a dvě letecké radiogoniometrické stanice.

Peruť I/5, velitelství Brno, velitel: podplukovník letectva František Klepš.

81. letka se nacházela v Brně, byla vyzbrojená MB.200, označenímpříslušnosti bylo písmeno „L“;

82. letka se nacházela v Brně, byla vyzbrojená MB.200, označenímpříslušnosti bylo písmeno „N“.

Peruť II/5, velitelství Brno, velitel: major letectva Vladimír Lánský.

83. letka se nacházela v Brně, byla vyzbrojená MB.200, označenímpříslušnosti bylo písmeno „P“;

84. letka se nacházela v Brně, byla vyzbrojená MB.200, označenímpříslušnosti bylo písmeno „O“.

Peruť III/5, velitelství Brno, velitel: podplukovník letectva Karel Müller.

75. letka se nacházela v Nitře, byla vyzbrojená Ab.101, označenímpříslušnosti bylo písmeno „H“;

76. letka se nacházela v Brně, byla vyzbrojená Ab.101, označením příslušnosti bylo písmeno „J“;

77. letka se nacházela v Brně, byla vyzbrojená Ab.101, označením příslušnosti bylo písmeno „M“.

Náhradní peruť Leteckého pluku 5, velitelství Brno, velitel: major Rudolf Vaníček.

Cvičná letka se nacházela v Brně, používala letouny: A.100, A.211, MB.200,

F.IX a Š.328, označením příslušnosti bylo písmeno „D“;

náhradní letka se nacházela v Brně.

Technická letka Leteckého pluku 5 se nacházela v Brně.


ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

27

?,   A 8&=&. &-93& &=;5 ;

5  &76

Letecký pluk 6, bombardovací, velitelství sídlilo ve Kbelích, velitel: plukovníkletectva Vilém Stanovský. Součástí pluku bylo velitelství pluku s hospodářskou správou,

technickou správou a technickou letkou; podléhaly mu: čtyři velitelství perutí, šest

bombardovacích letek, cvičná letka a náhradní letka, dále letecké radioelektrické

středisko, dvě letecké povětrnostní stanice, letecká radiogoniometrická stanice a tři

letecké radiotelegrafní stanice.

Peruť I/6, velitelství Kbely, velitel: podplukovník letectva František Klepš.

71. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená Ab.101 a B.71, označením

příslušnosti bylo písmeno „J“;

72. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená Ab.101 a B.71, označením

příslušnosti bylo písmeno „K“.

LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

28

Peruť II/6, velitelství Hradec Králové, velitel: major letectva Jaroslav Neubauer.

73. letka se nacházela v Hradci Králové, byla vyzbrojená Ab.101 a B.71,

označením příslušnosti bylo písmeno „N“;

74. letka se nacházela v Hradci Králové, byla vyzbrojená Ab.101 a B.71,

označením příslušnosti bylo písmeno „V“. Peruť III/6, velitelství Kbely, velitel: podplukovník letectva Vladimír Nosek.

85. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená MB.200, označenímpříslušnosti bylo písmeno „M“;

86. letka se nacházela ve Kbelích, byla vyzbrojená MB.200, označenímpříslušnosti bylo písmeno „P“. Náhradní peruť Leteckého pluku 6, velitelství Kbely, velitel: major RudolfVaníček.

Cvičná letka se nacházela ve Kbelích, používala letouny: A.100, A.211,

MB.200, F.IX a Š.328, označením příslušnosti bylo písmeno „G“;

náhradní letka se nacházela ve Kbelích. Technická letka Leteckého pluku 6 se nacházela ve Kbelích.

?&&,,&&  


ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

29

Po vyhlášení mimořádných vojenských opatření 13. září 1938 došlo ke změně

dislokací jednotek letectva. Letky se přesunuly ze svých mírových základen na

předem vybrané plochy tak, aby nemohly být zničeny překvapivým nepřátelským

leteckým úderem. V průběhu následujících dní zahájily činnost hlásná služba a

protiletadlová obrana. Přesunula se i část Vojenského leteckého učiliště. Vnávaznosti na plán leteckých útoků vydaný III. odborem MNO 18. září 1938 proběhly

následující den další změny v organizaci letectva a rozmístění letek. Vznikla čtyři

nová velitelství perutí (IV/1, IV/2, V/2 a V/3). Z letadel letek 33, 35, 36 a 51Leteckého pluku 2 se vytvořila 52. letka a z letadel letek 37, 38, 39, 45 a 49 Leteckého

pluku 3 vznikla 53. letka.

Výrazné změny nastaly po vyhlášení mobilizace v noci 23. září 1938. Zanikla velitelství Leteckých pluků 1, 2 a 3 a velitelství devíti perutí (I/1, II/1, IV/1, I/2, II/2, V/2, I/3, II/3 a IV/3). Naopak nově vzniklo šest kurýrních letek (101.–104., 111. a 112.), které používaly letadla mobilizovaná z aeroklubů (Be.50, Be.60, E.114, Š.239, T.131 a Z.12). A na základě výnosu MNO z 28. září se vytvořila velitelství čtyř cvičných perutí, jimž byly podřízeny cvičné letky.

Na základě francouzsko-československé dohody z května 1933, upřesněné včervenci 1935 a rozšířené v dubnu 1937, o vzájemné spolupráci letectev v případě války došlo po vyhlášení mobilizace k vytvoření pozemních sledů pro dvě perutě (Polní peruť I a Polní peruť IV/6) po dvou letkách (69., 70., 89. a 90.).Československé letectvo mělo zajistit pozemní personál, potřebné prostory a sklady afrancouzské mělo poskytnout přes 30 letadel Bloch MB.200 i s osádkami. Veliteliperutí měli být francouzští důstojníci od 32° Escadre de Bombardement, jejíž Groupe de Bombardement I/32 a II/32 byly určeny k přeletu do Československa.

Také se počítalo s přeletem sedmi dalších francouzských leteckých skupin do Československa. Pro ně na našem území měla být určena vhodná letiště azajištěny zásoby, avšak letecký i pozemní personál by přiletěl z Francie. Podobnáspolupráce se sovětským letectvem se pouze projednávala, ale nebyla nijak závazně konkretizována.

K 30. září 1938 československé letectvo polní armády mělo 66 letek: 23stíhacích, 16 pozorovacích, pět zvědných, sedm lehkých bombardovacích, šest těžkých bombardovacích a šest kurýrních, a tři bojová střediska. Další čtyři letky stavělo společně s francouzským letectvem. Letectvo polní armády bylo určeno k vedení bojových operací: ochraně před nepřátelským letectvem, náletům protinepřátelským cílům a průzkumné činnosti. Pro plnění těchto úkolů bylo podle soupisu leteckého materiálu z 25. září 1938 u polních letek připraveno 576 letadel: 253stíLETADLA ZRAZENÉHO NEBE

30

hacích, 150 pozorovacích, 47 zvědných, 78 lehkých bombardovacích a 48 těžkých

bombardovacích. U kurýrních letek bylo zařazeno 36 letadel. Další se nacházela

u zápolní armády nebo ve skladech pro doplňování ztrát.

Letectvu zápolní (týlové) armády, jehož úkolem bylo zajišťovat letecký výcvik, byly podřízeny: osm cvičných a dvě školní letky, Vojenské letecké učiliště a také Výzkumný technický a letecký ústav. Jelikož rozhodnutí o vytvoření osmi cvičných letek bylo vydáno 28. září 1938, nebyly do 30. září ještě zcela zformovány.

9?&3B'&7 M&@&;A -3&NNOP Organizace letectva polní armády po mobilizaci Letectvo Hlavního velitelství Velitelství se nacházelo u Nemojan u Vyškova, velitelem byl divizní generálJaroslav Fajfr.

Letecká brigáda, velitelství sídlilo v Čáslavi, velitelem byl brigádní generálKarel Procházka.

Letecký pluk 5, velitelství Německý Brod, velitel: plukovník letectva Jaroslav

Borecký, mobilizační kód: 605-A-1.

Polní peruť I/5, velitelství Křižanov, velitel: podplukovník letectvaFrantišek Klepš, mobilizační kód: 605-A-2.

81. polní letka, nacházela se v Křižanově, byla vyzbrojená sedmi

MB.200, mobilizační kód: 605-A-3;


ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

31

82. polní letka, nacházela se v Křižanově, byla vyzbrojená osmi

MB.200, mobilizační kód: 605-A-4. Polní peruť II/5, velitelství Německý Brod, velitel: major letectvaVladimír Lanský, mobilizační kód: 605-A-6.

83. polní letka, nacházela se v Německém Brodě, byla vyzbrojenádevíti MB.200, mobilizační kód: 605-A-7;

84. polní letka, nacházela se v Německém Brodě, byla vyzbrojená osmi

MB.200, mobilizační kód: 605-A-8.

Letecký pluk 6, velitelství Pardubice, velitel: plukovník letectva Vilém Stanovský, mobilizační kód: 606-A-1.

Polní peruť II/6, velitelství Pardubice, velitel: podplukovník letectvaJaroslav Neubauer, mobilizační kód: 606-A-6.

73. polní letka, nacházela se v Pardubicích, byla vyzbrojená 11 B.71,

mobilizační kód: 606-A-7;

74. polní letka, nacházela se v Pardubicích, byla vyzbrojená 11 B.71,

mobilizační kód: 606-A-8. Polní peruť III/6, velitelství Radonice, velitel: podplukovník letectvaVladimír Nosek, mobilizační kód: 606-A-10.

85. polní letka, nacházela se v Radonicích, byla vyzbrojená osmi

MB.200, mobilizační kód: 606-A-11;

86. polní letka, nacházela se v Radonicích, byla vyzbrojená osmi

MB.200, mobilizační kód: 606-A-12. Polní peruť IV/6, velitelství Milovice, mobilizační kód: 606-B-1.Československý byl jen pozemní personál, jemuž velel kapitán letectvaFrantišek Truxa. Letadla s osádkami měla přiletět z Francie.

89. polní letka, nacházela se v Milovicích, z Francie měly přiletět

MB.200, mobilizační kód: 606-B-2;

90. polní letka, nacházela se v Milovicích, z Francie měly přiletět

MB.200, mobilizační kód: 606-B-3.

Další letecké útvary Hlavního velitelství:

15. polní letka, nacházela se v Žilině, byla vyzbrojená osmi Š.328,mobilizační kód: 603-A-5;

62. polní letka, nacházela se v Prostějově, byla vyzbrojená osmi Š.328

a Š.528, mobilizační kód: 602-A-6;

LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

32

111. kurýrní letka, nacházela se v Ruzyni, byla vybavena letadly zaeroklubů, mobilizační kód: 606-A-14;

112. kurýrní letka, nacházela se ve Vyškovu, byla vybavena letadly

z aeroklubů, mobilizační kód: 605-A-15. Polní peruť I, velitelství Jeneč, mobilizační kód: 604-B-1. Československý byl jen pozemní personál, jemuž velel štábní kapitán letectva Jaroslav Smrčka. Letadla s osádkami měla přiletět z Francie.

69. polní letka, nacházela se v Jenči, z Francie měly přiletět MB.200,

mobilizační kód: 604-B-2;

70. polní letka, nacházela se v Jenči, z Francie měly přiletět MB.200,

mobilizační kód: 604-B-3. Polní peruť IV/2, velitelství Vyškov, velitel: podplukovník letectva Josef Heřmanský, mobilizační kód: 602-A-(?).

36. polní letka, nacházela se ve Vyškovu, byla vyzbrojená devíti B.534,

mobilizační kód: 602-A-12;

51. polní letka, nacházela se ve Vyškovu, byla vyzbrojená devíti B.534,

mobilizační kód: 602-A-13. Bojové středisko stíhací, velitelství Prostějov, podplukovník letectvaKarel Zahradník, bylo vyzbrojeno B.534. Bojové středisko bombardovací, velitelství Kunovice, podplukovník letectva Vladimír Charousek, bylo vyzbrojeno Ab.101, B.71 a MB.200. Bojové středisko pozorovací, velitelství Brunovce, podplukovník letectva major letectva Karel Holub, bylo vyzbrojeno Š.328.

;A &  F.F,C'


ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

33

Letectvo I. armády

Velitelství letectva I. armády se nacházelo v Kutné Hoře, velitelem byl brigádní

generál Karel Janoušek.

Skupina bojového letectva I. armády, velitelství Cvrčovice, velitel: plukovník

letectva Josef Berounský.

Polní peruť II/4, velitelství Cvrčovice, velitel: major letectva Alois Snášel,

mobilizační kód: 604-A-8.

43. polní letka, nacházela se v Cvrčovicích, byla vyzbrojená 12 B.534,

mobilizační kód: 604-A-9;

44. polní letka, nacházela se v Cvrčovicích, byla vyzbrojená B.534,

mobilizační kód: 604-A-10;

50. polní letka, nacházela se v Cvrčovicích, byla vyzbrojená 12 B.534,

mobilizační kód: 604-A-11. Polní peruť III/4, velitelství Veltrusy, velitel: major letectva Alexandr Hess, mobilizační kód: 604-A-14.

46. polní letka, nacházela se ve Veltrusech, byla vyzbrojená 12 B.534,

mobilizační kód: 604-A-15;

47. polní letka, nacházela se ve Veltrusech, byla vyzbrojená 13 B.534,

mobilizační kód: 604-A-16;

48. polní letka, nacházela se ve Veltrusech, byla vyzbrojená 13 B.534,

mobilizační kód: 604-A-17. Polní peruť I/6, velitelství Zlosyň, velitel: podplukovník letectva Ludvík Budín, mobilizační kód: 606-A-2.

71. polní letka, nacházela se ve Zlosyni, byla vyzbrojená 11 B.71,mobilizační kód: 606-A-3;

72. polní letka, nacházela se ve Zlosyni, byla vyzbrojená 11 B.71,mobilizační kód: 606-A-4.

Obvod teritoriální Obrany proti letadlům „A“ – Praha-Hostivice:

Polní peruť I/4, velitelství Horní Měcholupy, velitel: podplukovníkletectva Josef Hamšík, mobilizační kód: 604-A-2.

40. polní letka, nacházela se v Horních Měcholupech, byla vyzbrojená

11 B.534, mobilizační kód: 604-A-3;

41. polní letka, nacházela se v Horních Měcholupech, byla vyzbrojená

11 B.534, mobilizační kód: 604-A-4;

LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

34

42. polní letka, nacházela se v Horních Měcholupech, byla vyzbrojená

11 B.534, mobilizační kód: 604-A-5.

Další letecké útvary I. armády:

1. polní letka, nacházela se v Bohdanči, byla podřízena Hraničnímu

pásmu XII, byla vyzbrojená 11 Š.328, mobilizační kód: 601-A-1;

3. polní letka, nacházela se v Čáslavi, byla podřízena I. sboru, byla

vyzbrojená 10 Š.328, mobilizační kód: 601-A-3;

4. polní letka, nacházela se v Borku u Hořovic, byla podřízenaHraniční oblasti 32, byla vyzbrojená devíti Š.328, mobilizační kód: 601-A-4;

6. polní letka, nacházela se v Mladé Boleslavi, byla podřízenaHraniční oblasti 33, byla vyzbrojená 10 Š.328, mobilizační kód: 601-A-5;

11. polní letka, nacházela se v Hájku u Jenče, byla podřízena Skupině

1, byla vyzbrojená devíti Š.328, mobilizační kód: 601-A-6;

12. polní letka, nacházela se v Hošticích u Klecan, byla podřízena

Hraničnímu pásmu XI, byla vyzbrojená 10 Š.328, mobilizační kód:

603-A-3;

61. polní letka, nacházela se ve Zbraslavicích, byla podřízena I.armádě, byla vyzbrojená 11 A.100 a B.71, mobilizační kód: 601-A-9;

66. polní letka, nacházela se v Milovicích, byla podřízena I. armádě,

byla vyzbrojená devíti A.100 a B.71, mobilizační kód: 601-A-10;

101. kurýrní letka, nacházela se v Kutné Hoře, byla podřízena I. armádě, byla vybavena letadly z aeroklubů, mobilizační kód: 601-A-20. Letectvo II. armády Velitelství letectva II. armády se nacházelo v Olomouci, velitelem byl plukovník letectva Jaroslav Plass. Velitelství letectva II. armády se nacházelo v Olomouci, velitelem byl plukovník letectva Jaroslav Plass.

5. polní letka, nacházela se v Papůvce, byla podřízena IV. sboru, byla

vyzbrojená sedmi Š.328, mobilizační kód: 602-A-1;

14. polní letka, nacházela se v Ivanovicích na Hané, byla podřízena IV.

sboru, byla vyzbrojená osmi Š.328, jeden roj se nacházel meziPřeroORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

35

vem a Hranicemi a byl podřízen Hraničnímu pásmu XIII,mobilizační kód: 602-A-4;

63. polní letka, nacházela se v Přerově, byla podřízena II. armádě, byla

vyzbrojená 10 A.100 a B.71, mobilizační kód: 602-A-7;

102. kurýrní letka, nacházela se v Olomouci-Drahotuši, byla vybavena

letadly z aeroklubů, podřízena II. armádě, mobilizační kód: 602-A-16.

Polní peruť III/2, velitelství Tovačov, velitel: podplukovník letectvaVáclav Liška, byla podřízena II. armádě, mobilizační kód: 602-A-9.

33. polní letka, nacházela se v Tovačově, byla vyzbrojená devíti B.534,

mobilizační kód: 602-A-10;

35. polní letka, nacházela se v Tovačově, byla vyzbrojená 10 B.534,

mobilizační kód: 602-A-11;

52. polní letka, nacházela se v Tovačově, byla vyzbrojená 10 B.534,

mobilizační kód: 602-A-14(?). Letectvo III. armády Velitelství letectva III. armády se nacházelo v Kremnici, velitelem byl plukovník letectva Jaroslav Skála.

10. polní letka, nacházela se v Tardoškedu, byla podřízena VII. sboru,

byla vyzbrojená 10 Š.328, mobilizační kód: 603-A-2;

13. polní letka, nacházela se ve Spišské Nové Vsi, byla podřízenaHraničnímu pásmu XVI, byla vyzbrojená 10 Š.328, mobilizační kód: 603-

-A-4;

&  - C&76


LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

36

16. polní letka, nacházela se ve Velkých Lúkách u Zvolena, bylapodřízena Hraničnímu pásmu XV, byla vyzbrojená 11 Š.328, mobilizační

kód: 603-A-6;

64. polní letka, nacházela se na Trech Dubech, byla podřízena III.armádě, byla vyzbrojená devíti A.100, mobilizační kód: 603-A-8;

104. kurýrní letka, nacházela se ve Velkých Lúkách u Zvolena, byla

vybavena letadly z aeroklubů, podřízena III. armádě, mobilizační kód:

603-A-17;

Polní peruť III/3, velitelství Chtelnica u Piešťan, velitel: podplukovník

letectva Alois Kubita, byla podřízena III. armádě, mobilizační kód: 603-

-A-10.

37. polní letka, nacházela se v Chtelnici, byla vyzbrojená 11 B.534,

mobilizační kód: 603-A-11;

38. polní letka, nacházela se v Chtelnici, byla vyzbrojená 13 B.534,

mobilizační kód: 603-A-12;

39. polní letka, nacházela se v Chtelnici, byla vyzbrojená 11 B.534,

mobilizační kód: 603-A-13.

Letectvo IV. armády

Velitelství letectva IV. armády se nacházelo v Brně, velitelem byl plukovníkletectva František Sazima.

Skupina bojového letectva IV. armády, velitelství Měnín, velitel: plukovníkletectva Vladislav Květoň.

Polní peruť III/1, velitelství Měnín, velitel: podplukovník letectva Vojtěch

Michalec, mobilizační kód: 601-A-14.

31. polní letka, nacházela se v Měníně, byla vyzbrojená 11 B.534,mobilizační kód: 601-A-15;

32. polní letka, nacházela se v Měníně, byla vyzbrojená 13 B.534,mobilizační kód: 601-A-16;

34. polní letka, nacházela se v Měníně, byla vyzbrojená 13 B.534,mobilizační kód: 601-A-17.

Polní peruť V/3, velitelství Vnovory, velitel: major letectva Otto Baier,

mobilizační kód: 603-A-(?).

45. polní letka, nacházela se ve Vnovorech, byla vyzbrojená 11 B.534,


mobilizační kód: 603-A-14;

49. polní letka, nacházela se ve Vnovorech, byla vyzbrojená devíti

B.534, mobilizační kód: 603-A-15;

53. polní letka, nacházela se ve Vnovorech, byla vyzbrojená devíti

B.534, mobilizační kód: 603-A-16(?).

Polní peruť III/5, velitelství Jalovisko, velitel: podplukovník letectva Karel

Müller, mobilizační kód: 605-A-10.

75. polní letka, nacházela se v Jalovisku, byla vyzbrojená 11 Ab.101,

mobilizační kód: 605-A-11;

76. polní letka, nacházela se v Jalovisku, byla vyzbrojená 12 Ab.101,

mobilizační kód: 605-A-12;

77. polní letka, nacházela se v Jalovisku, byla vyzbrojená 11 Ab.101,

mobilizační kód: 605-A-13. Další letecké útvary IV. armády:

2. polní letka, nacházela se ve Zbraslavicích, byla podřízena VI. sboru,

byla vyzbrojená 10 Š.328, mobilizační kód: 601-A-2;

7. polní letka, nacházela se v Sokolnici, byla podřízena Hraničnímu

pásmu XIV, byla vyzbrojená 10 Š.328, mobilizační kód: 602-A-2;

8. polní letka, nacházela se v Henčově, byla podřízena III. sboru, byla

vyzbrojená šesti Š.328, mobilizační kód: 602-A-3;

9. polní letka, nacházela se ve Smolenicích, byla podřízena IV.armádě, byla vyzbrojená 11 Š.328, mobilizační kód: 603-A-1;

103. kurýrní letka, nacházela se v Brně, byla vybavena letadly zaeroklubů, podřízena IV. sboru, mobilizační kód: 602-A-16.

ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

37

;&&  F.F


LETADLA ZRAZENÉHO NEBE

38

Po přijetí mnichovského diktátu čtyř velmocí se československé letectvo dostalo

do velmi složité situace. Na odstoupených územích přišlo o 15 provozuschopných

letišť a dalších 14 ve výstavbě. Jiná se nacházela příliš blízko nových hranic, a byla

proto stěží použitelná. Nejenže celkově armáda následně v průběhu podzimupostupně demobilizovala, ale představitelé třetí říše vytvářeli nátlak na ČSR, abyvýrazně snížila početní stavy své mírové armády.

Současně se zhoršovala situaci na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, kde se Maďarsko a Polsko snažily prostřednictvím podpory a vytváření teroristických skupin rozvracet fungující československou státní správu. Zároveň propagandisticky působily na občany Česko-Slovenska maďarské a polské národnosti, aby se přiklonili k separatistickým myšlenkám. Z tohoto důvodu došlo k přesunutí některých leteckých jednotek na Slovensko.

Následkem německého nátlaku na snížení stavů československé armády azhoršení ekonomické situace okleštěné druhé republiky se omezovaly výdaje naarmádu. Po snížení stavů se počítalo, že v první linii zůstane 265 B.534, 120 Bk.120, 265 Š.328, 36 MB.200 (na konci roku 1938 bylo rozhodnuto o prodeji všech 72 kusů),

& &+3DQLKE

ORGANIZACE ČESKOSLOVENSKÉHO LETECTVA V ROCE 1938

39

60 B.71 a 51 Ab.101. K prodeji byla mimo zastaralých typů určena i letadla I. linie.

Jednalo se celkem o: 39 A.100, 10 Ab.101, 36 (72) MB.200, 12 A.230, 12 A.330,

tři Bš.21, 12 B.34, 133 B.534, 31 Š.16, dva Š.116, 53 Š.328, šest Š.528, šest Š.616

a 14 D.1. Další starší typy sloužily již jen v malých počtech nebo byly pro svoji

zastaralost považovány za neprodejné a měly být dolétány při výcviku a následně

vyřazeny.

Za získané finance mělo dojít k přezbrojení letectva na moderní typy letadel (A.300, B.35, B.71 a E.51). Předchozí letadla I. linie měla sloužit k výcviku,případně měla být také prodána.

Nabídky směřovaly především do Číny, Rumunska, k republikánům veŠpanělsku a na začátku roku 1939 se také v Česko-Slovensku objevila bulharská vojenská delegace. Zájem byl především o modernější typy, případně také o k prodejinenabízené B.71, u kterých byl navíc problém v dohodě o licenci, která zakazovala prodej letadel třetí straně. Zajímavý byl zájem Francie o nákup většího počtu B.534 a Bk.534 a také motorů HS 12Xcrs/Ycrs. Pro rychlý spád událostívedoucích k rozbití zbytku ČSR v březnu 1939 a v některých případech i pro průtahy ze strany ministerstva zahraničních věcí, které se snažilo držet linii zahraniční politiky, jež by b



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist