načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Legislativní proces EU z pohledu Evropského parlamentu - Dagmar Švendová

Legislativní proces EU z pohledu Evropského parlamentu
-7%
sleva

Kniha: Legislativní proces EU z pohledu Evropského parlamentu
Autor:

Publikace byla vypracována se záměrem blíže obeznámit širší veřejnost s legislativním procesem Evropské unie z pohledu Evropského parlamentu s ohledem na skutečnost, že úloha ... (celý popis)
Titul je skladem 1ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  228 Kč 212
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Key publishing
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 03.10.2011
Počet stran: 126
Rozměr: 24 cm
Úprava: 125 stran : ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ISBN: 978-80-7418-112-2
EAN: 9788074181122
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace byla vypracována se záměrem blíže obeznámit širší veřejnost s legislativním procesem Evropské unie z pohledu Evropského parlamentu s ohledem na skutečnost, že úloha Evropského parlamentu jako přímo voleného orgánu Evropské unie roste.
Orientovat se v mechanizmu legislativního procesu Evropské unie a pochopit správně možnosti a roli Evropského parlamentu v něm není jednoduché i z důvodu rozmanitosti účastníků a faktorů, které ho ovlivňují.
Snahou a cílem bylo, aby vznikla publikace postavená nejen na základě teoretických poznatků, ale aby byla patrná i praktická zkušenost z práce v Evropském parlamentu. Jako modelový příklad v tomto případě posloužil tvz. „Balíček o energetické účinnosti“. ((na příkladu tzv. "Balíčku o energetické účinnosti"))

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

LegisLativní proces eU

z pohLedU

evropského parLamentU

KEY Publishing s.r.o.

Ostrava

2011

(na příkladu tzv. „Balíčku o energetické účinnosti“)

Dagmar Švendová


© Dagmar Švendová 2011

Foto na obálce © XtravaganT/Fotky&Foto

isBn 978-80-7418-112-2 (KEY Publishing s.r.o.)

isBn 978-80-87255-54-4 (B.I.B.S., a.s.)

Publikace byla vydána ve spolupráci s vysokou školou B.I.B.S., a.s.


Abstrakt

„Znalost slov vede ke znalosti věci“ (PLATÓN)

Publikace byla vypracována se záměrem blíže obeznámit širší veřejnost s legislativním procesem Evropské unie z pohledu Evropského parlamentu. A to i s ohledem na skutečnost, že úloha Evropského parlamentu jako přímo voleného orgánu Evropské unie roste.

Orientovat se v mechanizmu legislativního procesu Evropské unie apochopit správně možnosti a roli Evropského parlamentu v něm neníjednoduché i z důvodu rozmanitosti účastníků a faktorů, které ho ovlivňují.

Mojí snahou a cílem bylo, aby vznikla publikace postavená nejen nazákladě teoretických poznatků, ale aby byla patrná i praktická zkušenost z mé

práce v Evropském parlamentu. Jako modelový příklad v tomto případěposloužil tvz. „Balíček o energetické účinnosti“. To se může jevit jako velice

ambiciózní cíl, ale pokud by se mu publikace byť jen trochu přiblížila,nebyla vypracována zbytečně.

Abstract

„Knowledge of words leeds to knowledge of things“ (PLATON)

This thesis was written with the intention to further familiarize thepublic with the legislative process of the European Union from the perspective of the European Parliament. And with regard to the fact that the role of the European Parliament as a directly elected body of the European Union is growing.

Bearings in the mechanism of the legislative process of the European Union and correctly understand the possibilities and the EuropeanParliament‘s role in it is not easy also because of the diversity of participants and the factors that this proces affect.

My aim and goal was to write thesis based not only on theoreticalknowledge, but also to reflect in it a practical experience from my work in the European Parliament. As a model example in this case served so called„Energy Efficiency Package“. This may seem like a very ambitious goal, but if this thesis came at least a little closer to this goal it was not producedunnecessarily.

5

Obsah

1 Úvod ........................................................................................................................................ 11

1.1 Cíle publikace .....................................................................................................................11

1.2 Metody shromáždění fakt a zdroje informací (výzkum) ...................................................13

2 Evropská Unie – úvod .............................................................................................................14

2.1 Prameny práva ....................................................................................................................16

2.2 Instituce ..............................................................................................................................19

3 Evropský Parlament ...............................................................................................................22

3.1 Struktura .............................................................................................................................24

3.1.1 Politická ...................................................................................................................24

3.1.2 Organizační .............................................................................................................26

3.1.3 Funkční ....................................................................................................................30

3.2 Pravomoci – zaměřeno na legislativní pravomoci .............................................................35

3.2.1 Řádný legislativní postup .......................................................................................38

3.2.2 Zvláštní legislativní postup ....................................................................................48

4 Zájmové skupiny a jejich zástupci ..........................................................................................53

5 Legislativní proces EP v praxi ................................................................................................58

5.1 Ochrana spotřebitele ..........................................................................................................59

5.1.1 Historický vývoj ......................................................................................................60

5.1.2 Ochrana spotřebitele v EU institucích a organizacích ..........................................64

5.2 Legislativní proces v EP – výbor, plenární zasedání .........................................................65

5.3 Balíček o energetické účinnosti .........................................................................................76

5.3.1 Označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost ...................................79

5.3.2 Energetická náročnost budov .................................................................................85

5.3.3 Označování výrobků energetickými štítky .............................................................89

6 Závěr .......................................................................................................................................93

Seznam citovaných zdrojů informací ............................................................................................96

Reference ......................................................................................................................................98

Přílohy .........................................................................................................................................103

kapitola

Úvod

1

Ke zpracování tohoto tématu mne vedlo několik pohnutek. V době svého bakalářského studia jsem se zabývala základními otázkami práva ES/EU. Již tehdy se mi tato problematika zdála poměrně složitá. Domnívám se, že pro člověka, který se otázkami práva nezabývá, je téměř nepochopitelná. Proces formování a vzniku ES/EU byl vskutku velmi rychlý a plný změn (struktury, fungování, pravomocí i názvosloví), které běžný občan nezabývající se tuto problematikou, mohl jen stěží zaznamenat nebo správně pochopit.

Později, v rámci svého studia LLM, jsem se otázkám práva EU věnovala podrobněji. Mnoho publikací zabývající se problematikou ES/EU poskytuje základní popis jimi vybrané oblasti, nebo se zaměří na detailní zkoumání jen určitého prvku nebo fáze procesu.

Téměř okamžitě po svém nastoupení stáže a následně i práce vEvropském parlamentu na pozici asistentky poslance Evropského parlamentu jsem si uvědomila svůj deficit vědomostí v oblasti přijímání legislativy EU a role Evropského parlamentu v tomto procesu. Vzhledem k novémuprofesnímu zařazení bylo nezbytné se touto problematikou zabývat podrobněji a rychle se v této oblasti zorientovat. 1.1 Cíle publikace

Základním cílem publikace je blíže objasnit a popsat proces přijímání legislativy v Evropské unii (dále pouze EU) z pohledu Evropskéhoparlamentu. Středem mého zájmu se tedy stává způsob zapojení EP do procesu


12

přijímání legislativy EU, jeho role v tomto procesu a hlavně průběh afungování vnitřních procesů EP vztahující se k této problematice, v níž došlo

k jistým změnám po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Dílčím cílem

je snaha rovněž poukázat na různé zainteresované strany, které se dolegislativního procesu EU zapojují ve snaze tento proces ovlivnit. Uvedených

cílů se pokusím dosáhnout způsobem prezentace, který by mohl být snáze

pochopitelný pro širší veřejnost. Jako praktický příklad pro ilustraci výše

popsaného mi poslouží soubor legislativních aktů tzv. „Balíček oenergetické účinnosti“.

Vzhledem k výše zmíněnému jsem se rozhodla publikaci rozčlenit do

čtyř hlavních oblastí, kromě úvodu a závěru.

První oblast publikace se za účelem lepší orientace a zasazenínásledujících oblastí publikace do kontextu alespoň ve stručnosti snaží nastínit

historický vývoj EU a stručně popsat instituce EU a následně představit

i základní prameny práva EU.

Druhá oblast se zabývá Evropským parlamentem, jedná se o úvod do dané

problematiky, o představení základních faktů a souvislostí. Prvotnímzáměrem je snaha popsat nejdůležitější aspekty EP, které nám pomohouzodpovědět následující otázky: Kdy EP vznikl, jaká je jeho struktura a jeho hlavní

orgány? Jaké jsou pravomoci EP, jeho funkce a postavení v institucionálním

systému EU? Co to jsou meziskupiny a jaká je jejich funkce? Jaký byl vývoj

legislativních pravomocí EP a příslušných postupů? Jaké máme legislativní

postupy a který z těchto postupů je nejvíce používaný? Jaký je průběh,schéma těchto postupů? Pro jaké právní základy se konkrétní postup aplikuje?

Třetí oblast se zaměřuje na problematiku zájmových skupin, které sice

nejsou součástí struktury EP, ale přesto hrají v legislativním procesunezanedbatelnou roli. Snaží se tedy nalézt odpovědi na otázky: Co to jsou zájmové

skupiny? Je Evropský parlament pro zájmové skupiny zajímavý? Jakou roli

hrají v Evropském Parlamentu a na které jeho složky se obracejí? Existuje

nějaká regulace vzájemných vztahů, interakce mezi zákonodárci azájmovými skupinami? Jaký je postoj zákonodárců k zájmovým skupinám?

Čtvrtá oblast dále rozvádí získané poznatky o další informace spojené

s touto problematikou a pokouší se o ilustraci získaných poznatků nakonkrétním příkladu z praxe. Na začátku je poskytnut stručný úvod dohistorického vývoje komunitární ochrany spotřebitele. Nicméně vzhledem ke

komplexnosti ochrany spotřebitele se publikace dále zabývá, pro účelyilustrace legislativního procesu EP v praxi, pouze oblastí týkající seinformovanosti spotřebitele, jehož součástí je značení nepotravinářských výrobků, v jejímž rámci se soustřeďuji na oblast týkající se energetického značení. Jako konkrétní příklad nám poslouží, jak již bylo uvedeno výše, v nedávné době projednávaná legislativa zabývající se energetickým značením, a sice tzv. „Balíček o energetické účinnosti“. Ambicí tohoto bodu není poskytnout rozbor „Balíčku o energetické účinnosti“ a v něm obsažených směrnic anařízení, jde spíše o praktickou ilustraci legislativního procesu v Evropském parlamentu a jeho výstupů. Pokusím se zde nalézt odpovědi hlavně nanásledující otázky: Jakými oblastmi se ochrana spotřebitele zabývá a jaký byl její historický vývoj? Jaké EU instituce a organizace se zabývají ochranou spotřebitele? Jakým způsobem jsou zapojeny jednotlivé složky EP dolegislativního procesu? Kteří hráči do legislativního procesu projednávání v EP vstupovali s cílem proces ovlivnit? Jakým způsobem probíhá procesprojednávání v rámci legislativního procesu na úrovni výborů a na plenárním zasedání? Jaké byly důvody pro přijetí tohoto „Balíčku“? Jakým způsobem se „Balíček o energetické účinnosti“ vztahuje na ochranu spotřebitele? Jaké cíle mají jednotlivé směrnice a nařízení zahrnuté v tomto „Balíčku“ a jakým způsobem byly tyto legislativní akty projednávány? 1.2 Metody shromáždění fakt a zdroje informací (výzkum)

Pro dosažení vytyčeného cíle jsem se rozhodla zvolitanalyticko‑deskriptivní metodu a metodu sběru informací, které je možné pro potřeby této

publikace rozdělit na primární (zejména právní předpisy) a sekundární(odborná literatura).

Při přípravě této publikace jsem se neomezila pouze na čerpáníinformací z literatury, ale využila jsem svých poznatků získaných během svépráce jako asistentka poslance Evropského parlamentu. Dále jsem zužitkovala

i své vědomosti získané účastí na neformálních jednáních kprojednávaným zprávám, jako jsou například schůzky stínových zpravodajů,technické schůzky a trialogy, jakož i účast na formálních jednáních a akcích,naříklad seminář o energetické účinnosti: „Workshop on Energy Eficiency“,

veřejné slyšení k energetickému označování výrobků pořádané výborem EP

pro průmysl, vědu a energetiku (dále jen ITRE), konference pořádané místo‑

předsedy Evropského parlamentu odpovědnými za dohodovací řízení na

téma „Spolurozhodování a Lisabonská smlouva“, nebo prezentaci určenou

pro asistenty poslanců EP týkající se organizace a procesů na plenárním

zasedání – „Plenary made simple!“.

V neposlední řadě jsem se setkala a o problematice diskutovala sadministrátory výboru ITRE dále s poradcem politické skupiny GUE/NGLodpovědným za zde popsané zprávy jakož i konzultovala některé otázky se svými

kolegy z řad asistentů poslanců a kvestorů Evropského parlamentu.

kapitola

Chtěla bych podotknout, že si tato kapitola nedává za cíl hloubějiproniknout do dané problematiky či se zabývat jejím detailním rozborem.

Spíše jde o poskytnutí stručného základu pro další studium a úvod kdalším částem této publikace.

Nejprve uvádím základní informace o EU, jejím složení a vzniku.Následně se zabývám přiblížením pramenů práva a v neposlední řadě se

pokusím představit základní instituce EU, u nichž se vzhledem kvytyčeným cílům spokojím pouze s jejich vyjmenováním a dále sesoustředím pouze na tři hlavní instituce tvořící tzv. institucionální trojúhelník (Obr. 2.2-1) a pokusím se o jejich stručnou charakteristiku.

Evropskou unii tvoří v současné době 27 členských zemí: Belgie, Francie,

Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Spolková republika Německo (od roku

1951), Dánsko, Irsko a Spojené království (od roku 1973), Řecko (od roku

1981), Portugalsko a Španělsko (od roku 1986), Finsko, Rakousko a Švédsko

(od roku 1995), Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko,

Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko (od roku 2004), Bulharsko, Rumunsko

(od roku 2007).

Evropská unie tak zabírá plochu 4.215,1 tisíc km

2

a počet jejích obyvatel

dosahuje výše 500 milionů

1

. Zajímavým údajem je i rozpočet EU a složení

rozpočtových příjmů, kdy rozpočet pro finanční rok 2010 byl stanoven na

1

Viz Newsrelease Eurostat 113/2009 – 3 August 2009 (dostupné z http://epp.eurostat.

ec.europa.eu).

Evropská Unie – úvod

2


15

141.5 miliard EUR a rozpočtové příjmy EU jsou založeny na DPH, celních

poplatcích, zdroji založeném na HND, zemědělských dávkách a dávkách

z cukru a ostatních příjmů.

Je možné souhlasit, že k založení Společenství vedla po druhé světovéválce hlavně ekonomická potřeba států sloučit klíčové hospodářské obory. Celý

proces započal v roce 1952 založením Evropského společenství uhlí a oceli

(ESUO)

2

, které uzavřelo šest zemí – Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko,

Nizozemsko a Spolková republika Německo. Tato spolupráce byla o pět let

později dále rozšířena vytvořením Evropského hospodářského společenství

(EHS)

3

, neboli Římská smlouva, a Evropským společenstvím pro atomovou

energii (EURATOM) v roce 1958. Členské země spolupracovaly přivytváření celní unie a společného trhu (volný pohyb zboží, osob, služeb akapitálu). Dalšími kroky bylo vytvoření pravidel například v oblasti hospodářské

soutěže či společné zemědělské a rybářské politiky. První velkou změnou

zakládajících Římských smluv byl Jednotný evropský akt (JEA)

4

, jenž byl

impulsem k evropské integraci a budování vnitřního trhu. V roce 1993 vešla v platnost Smlouva o Evropské unii (SEU)

5

, čímž byl změněn dosavadní

název EHS na ES a zároveň zaveden nový termín „Evropská unie“. Změna

názvu jako by dokládala fakt, že se již nejednalo pouze o spolupráci vhosodářské oblasti tedy o hospodářské společenství, ale že došlo k vytvoření politické unie a tím k dalšímu rozšíření spolupráce například na sociální politiku, kulturu, zdravotnictví a ochranu spotřebitele, výzkum, vzdělávání, dopravní politiku, daňovou politiku, životní prostředí a rozvojovou pomoc. Následovaly další smlouvy tzv. Amsterodamská

6

smlouva a tzv. Niceská

7

smlouva, které je možné označit za smlouvy spíše organizačníhocharakteru, než že by rozšiřovaly oblast spolupráce členských zemí. Zatím poslední

smlouvou vedoucí k rozšíření spolupráce členských zemí EU je tzv.Lisa>2

ESUO byla podepsána 18. dubna 1951 v Paříži, v platnost vstoupila 23. července 1952. Její

platnost však skončila 23. července 2002 a přešla do SES.

3

Byla podepsána 25. března 1957, v platnost vstoupila 1. ledna 1958. Současně bylapodepsána smlouva EURATOM. Oběma se proto říká Římské smlouvy. Následovala smlouva

o jednotných orgánech, která byla podepsána v Bruselu 8. dubna 1965, v platnost vstoupila

1. července 1967.

4

Byl podepsán v Lucemburku a Haagu, v platnost vstoupil 1. července 1987.

5

Neboli Maastrichtská smlouva, která byla podepsána 7. února 1992 v Maastrichtu, vplatnost vstoupila 1. listopadu 1993.

6

Byla podepsána 2. října 1997, v platnost vstoupila 1. května 1999. Zejména změnila apřečíslovala Smlouvy o EU a ES.

7

Byla podepsána 26. února 2001, v platnost vstoupila 1. února 2003. Týkala se zejména

reformy orgánů a na základě které bylo vytvořeno úplné znění původní SEU a SES. bonská smlouva (LS)

8

pozměňující Smlouvu o Evropské unie a Smlouvu

o založení Evropského společenství.

2.1 Prameny práva

Primární právo

„Primární právo je tvořeno přímo členskými státy a vychází z pravidel

mezinárodního práva veřejného. Jakákoliv změna smluv navíc musí projít

schválením (ratifikací či referendem v závislosti na vnitrostátníchpředpisech) na národní úrovni.“

9

Pod primární právo řadíme takzvané Zakládací smlouvy, k nimž patří

Smlouva EURATOM, Smlouva o založení ES a Smlouva o EU. Dále doplňky

a změny zakládacích smluv jako je JEA, Maastrichtská smlouva,Amsterodamská smlouva, Niceská smlouva a zatím poslední doplněk Lisabonská smlouva. K tomuto souboru primárního práva se řadí taky smlouvypřístuové, ale i řada protokolů a deklarací.

Změn primárního práva bylo, jak konstatuje König, Lacina a Přenosil,

10

mnoho, a proto není podle nich na první pohled vztah mezi jednotlivými

smlouvami zcela patrný. S tímto názorem souhlasím a v tomto bodě používám

právě vysvětlení těchto autorů osvětlující tento vztah. Jak již bylo uvedeno

výše, existuje soubor zakládajících smluv a ostatní dokumenty jejich znění

pouze upravují. Z tohoto důvodu je možné se setkat s původními verzemi

smluv i s verzemi konsolidovanými – tedy zahrnujícími změny a doplňky

vyvolané později přijatými smlouvami primárního práva. Při analýzepráv> 8

Lisabonská smlouva následovala po diskusi o Smlouvě o ústavě pro Evropu, která byla

sice na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 17. a 18. června 2004 přijata a podepsána

v Římě dne 29. října 2004, avšak nikdy nebyla ratifikována. Byla podepsána 13. prosince

2007 před jejím vstoupením v platnost muselo dojít k její ratifikaci ve všech 27 členských

zemích, což byl dlouhodobý proces. V rámci tohoto procesu, kdy po konání referenda v Irsku

Irové hlasovali v neprospěch LS, a hrozilo zastavení ratifikačního procesu, bylo uspořádáno

referendum nové, což vzbudilo spoustu rozporuplných reakcí široké veřejnosti i politiků, ale

nakonec vyústilo ve schválení LS (67,1% Irů se vyjádřilo pro, 32,9% proti). Po tomto druhém

irském referendu zbývaly jen dvě členské země, Polsko a Česká republika (ČR). Polskýprezident podepsal ratifikaci smlouvy 10. října 2009. Komplikace však opět nastala v případě ČR,

kdy český prezident musel vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu, který se zabýval již druhým

podáním skupiny senátorů žádající přezkoumání souladu LS s českým ústavním pořádkem.

Ve věci rovněž byl požadavek prezidenta ČR na výjimku z platnosti Charty základních práv

EU, která je připojena k LS, a která budila určité obavy týkající se možného zrušení tzv.Benešových dekretů. Po vydání rozhodnutí Ústavního soudu 3. listopadu 2009 a předchozím

schválením výjimky pro ČR dne 29. října 2010, prezident Václav Klaus 3. listopadu 2009 LS

podepsal, čímž byl ratifikační proces dokončen a LS vstoupila v platnost 1. prosince 2009. Pro více informací srov. (Monitoring EU – rok 2009, dostupný z http://fajmon.eu/cze/index.php). 9

CIHELKOVÁ, Eva; JAKŠ, Jaroslav. Učebnice Evropské integrace – Evropská unie. Vyd. první.

Praha: Oeconomica, neuvedeno. s.145. ISBN 80‑245‑0854‑0.

10

CIHELKOVÁ, Eva; JAKŠ, Jaroslav. Učebnice Evropské integrace – Evropská unie. Vyd. první.

Praha: Oeconomica, neuvedeno. s.145. ISBN 80‑245‑0854‑0.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist