E-kniha: Lege artis v medicíně – Jan Mach; Petr Bartůněk; Radek Ptáček; kolektiv

Lege artis

v medicíně

Radek Ptáček, Petr Bartůněk Jan Mach a kolektiv

EDICE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČLK

Radek Ptáček, Petr Bartůněk, Jan Mach a kolektiv

Lege artis

v medicíně

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Předkládaná publikace je dalším dílem spojeným se sérií publikací na téma „Etika

a komunikace v medicíně“. Jedná se o monografickou publikaci, která skládá fakta, poznatky

a názory významných reprezentantů daných oborů. Je uvedena poměrně obsáhlou částí

o právním vymezení a souvislostech lege artis ve smyslu „náležité úrovně zdravotních

služeb“ tak, jak ji definuje zákon o zdravotních službách. Druhá část je oborovým pohledem

na danou problematiku a třetí část publikace se zabývá problematikou lege artis v širších

a obecnějších souvislostech – např. historických, etických a psychologických.

Publikace tak představuje nejen odborně zajímavou, ale díky právní části i praktickou

publikaci, která je vhodná pro lékaře všech odborností.

GRADA Publishing

EDICE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČLK

Radek Ptáček, Petr Bartůněk, Jan Mach a kolektiv

Lege artis

v medicíně

Editoři velice děkují prof. MUDr. Janu Petráškovi, DrSc. za jeho mimořádný

a vysoce odborný i osobní přístup, kterým napomohl nejen vzniku této publikace,

ale i publikací předchozích v ediční řadě Celoživotního vzdělávání lékařů České

lékařské komory. Tvůrčí a laskavý přístup pana profesora dává publikaci poctivou

recenzní garanci, ale i jednoznačný tvůrčí přínos.

Velké díky patří též Mgr. Heleně Glezgové za mimořádné profesní i lidské

nasazení, bez kterého by tato publikace nevznikla.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduková

na a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakla

datele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA, doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., JUDr. Jan Mach a kolektiv LEGE ARTIS V MEDICÍNĚ EDICE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ČLK Recenze: Prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2013 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5372. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Helena Glezgová Sazba a zlom Jan Šístek Počet stran 232 1. vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-5126-9 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8889-0 (pro formát PDF) ISBN 978-80-247-8890-6 (pro formát ePUB) Hlavní editoři PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. JUDr. Jan Mach Autorský kolektiv Doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. – IV. interní klinika, 1. lékařská fakulta, Uni

verzita Karlova a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Praha Prof. JUDr. Dagmar Císařová, DrSc. – Právnická fakulta, Univerzita Karlova,

Praha doc. MUDr. Bc. Libuše Čeledová, Ph.D. – Odbor lékařské posudkové služby,

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. – LEVRET s.r.o., Praha MUDr. Rostislav Čevela – Odbor lékařské posudkové služby, Ministerstvo práce

a sociálních věcí ČR, Praha Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. – Oddělení chronické resuscitační a inten

zivní péče Fakultní nemocnice Motol, Praha Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. – Fakulta humanitních studií,

Univerzita Karlova, Praha Prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc. – Neurologická klinika, 3. lékařská fakulta,

Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha Prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc. – I. chirurgická klinika, 1. lékařská fakulta,

Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha Mgr. Bc. Miloš Máca – právní kancelář, Česká lékařská komora, Praha JUDr. Jan Mach – právní kancelář, Česká lékařská komora, Praha Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. – Klinika plastické chirurgie, 1. lékařská fakulta,

Univerzita Karlova a Nemocnice Na Bulovce, Praha MUDr. Mgr. Dita Mlynářová – právní kancelář, Česká lékařská komora, Praha Prof. MUDr. Marta Munzarová, CSc. – Lékařská fakulta Masarykovy univerzity,

Brno Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. – III. chirurgická klinika, 1. lékařská fakulta,

Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Fakultní ne

mocnice Motol, Praha Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. – Revmatologický ústav, Praha PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA – Psychiatrická klinika, 1. lékařská

fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Česká

lékařská komora, Praha Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. – Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta,

Univerzita Karlova a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Praha MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. – Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův

onkologický ústav, Brno JUDr. Olga Sovová, Ph.D. – Ústav sociální práce, Univerzita Hradec Králové Doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc. – Klinika anesteziologie, resuscitace a inten

zivní medicíny, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná

fakultní nemocnice v Praze, Praha JUDr. Jan Vondráček – Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická,

Praha Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D. – Sexuologický ústav, 1. lékařská fakulta, Univerzita

Karlova a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Praha MUDr. Mgr. Dagmar Záleská – právní kancelář, Česká lékařská komora, Praha Prof. MUDr. Eduard Zvěřina, DrSc., FCMA – Klinika ORL a chirurgie hlavy

a krku 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecné fakultní nemocnice

v Praze a Fakultní nemocnice Motol a Klinika neurochirurgie, 3. lékařská

fakulta, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

Obsah

Předmluva ............................................... 13

Medicína – věda i umění ............................... 13

Úvod .................................................... 15

Lege artis medicinae – náležitá úroveň zdravotních

služeb... .......................................... 15

P R ÁV N Í S O U V I S L O S T I

1 Lege artis jako náležitá odborná úroveň poskytování

zdravotních služeb Co je a co není lege artis a kdo to posoudí? (J. Mach)....... 20

Co konkrétně vyplývá z pojmu lege artis .................. 27

Kdo posoudí, zda odborný postup lékaře byl, či nebyl

na náležité odborné úrovni? ........................ 28

Závěry a doporučení kongresu České lékařské komory

k problematice znaleckých posudků z oboru

zdravotnictví a postupů lege artis konaného dne

18. června 2009 v Praze ............................ 30

Některé případy posuzování, zda postup byl lege artis,

či nikoliv v praxi .................................. 34

2 Lege artis – konkrétní podmínky a objektivní možnosti

(D. Mlynářová) ....................................... 40

Konkrétní podmínky a objektivní možnosti léčby ......... 47

3 Lege artis a ekonomické zdroje z veřejného zdravotního

pojištění Právo na náležitou léčbu a limitace úhrad (D. Záleská) .... 51 Právo pojištěnce na bezplatné poskytnutí zdravotních služeb

a jeho možné omezení ............................. 52

Závěrem – lege artis a ekonomické limity ................. 57

4 Profesní povinnost odborného a etického výkonu profese

a postup lege artis (O. Sovová).......................... 59

5 Návrhy na úpravu pojmu lex artis v současné právní situaci

v České republice (D. Císařová) ......................... 65

Co je tedy možné dnes zařadit pod pojem lege artis? ........ 67

OBOROVÉ SOUVISLOSTI

6 Postupy lege artis v gynekologii a porodnictví

(P. Čepický) .......................................... 74

Postup lege artis versus právní norma .................... 74

Co je to postup lege artis a problémy s tím související ....... 76

Doporučené postupy ................................... 76

Mezinárodní souvislosti ................................ 78

Doporučení týkající se oboru, ale sepsaná experty jiného

oboru ........................................... 79

Situace, kdy nemáme žádné „poznatky lékařské vědy“ ...... 80

Postup lege artis vs. etika ............................... 80

Právo pacientky na postup non lege artis .................. 81

Kdo za co odpovídá .................................... 81

7 Lege artis v neurochirurgii (E. Zvěřina).................. 84

MZ ČR a lege artis neurochirurgie ....................... 84

Česká lékařská komora (ČLK) a lege artis v neurochirurgii .. 85

Standardy, nadstandardy (a podstandardy?) a lege artis

neurochirurgie ................................... 85

Pacient, nemocný nebo pouze nakupující klient a lege artis

neurochirurgie ................................... 86

Lege artis – veřejné zdravotní pojištění, více zdrojové

financování ...................................... 87

Hodnocení „úrovně“ neurochirurgických pracovišť

a lege artis léčba .................................. 88

Právo pacienta zvolit si poskytovanou péči a lege artis ...... 88

Historická podmíněnost pojmu lege artis a EBM

v neurochirurgii .................................. 89

Příklady, kazuistiky ................................... 89

Lege artis v neurochirurgii při interdisciplinární spolupráci

s anestezií, resuscitací a pooperační péčí ............. 90

Kazuistika ............................................ 91

Hodnocení poruchy vědomí a její význam pro léčbu

lege artis v neurochirurgii ......................... 92

Léčba lege artis a podíl neurochirurga na eutanazii ........ 92

Nadbytečná neurochirurgická péče a operace jako

non lege artis neurochirurgie ....................... 93

Smrt mozku a lege artis neurochirurgie ................... 93

Nanoneurověda, nanoneurochirurgie, kmenové buňky

a léčba lege artis .................................. 94

Co není lege artis a je až iatrogenním poškozováním

a malpraxí v neurochirurii ........................ 95

Závěrem .............................................. 96

8 Zamyšlení nad oborem plastické chirurgie současnosti

(J. Měšťák) ........................................... 97

Kritéria lege artis při výběru pacientů/indikaci k výkonu ... 98

9 (Nejen) kritické stavy a lege artis (J. Drábková,

J. Vondráček) ........................................ 101

Vývoj a rozdíly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Pojem de lege artis a jeho právní vymezení ............... 103

Lege artis postupy a opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Specifická témata v rámci akutních kritických stavů,

resuscitační a intenzivní medicíny ................. 106

Prognózování, jeho filozofie a logistika v prognosticky

nepříznivých stavech a v konečné fázi života ........ 109

Objektivní ověřování lege artis postupů a výsledků

u kritických stavů ................................ 112

Příjem pacienta do intenzivní péče ...................... 113

Indikátory kvality poskytované urgentní a intenzivní péče . 113 Jemné dovednosti – „soft skills“ a jejich lege artis požadavky

a využití ........................................ 115

Další lege artis povinnosti a činnosti lékařů/zdravotníků .. 117

Anesteziologická problematika v akutní medicíně

kritických stavů ................................. 117

Omezovací prostředky v akutní medicíně kritických stavů .. 118

Dovednosti zachraňující život a jejich nácvik u právě

zemřelých jedinců ............................... 118

PŘÍLOHA 1 .......................................... 121

PŘÍLOHA 2 .......................................... 122

PŘÍLOHA 3 .......................................... 123

PŘÍLOHA 4 .......................................... 124

10 Co je postup lege artis u onkologických pacientů

v terminálním stavu? (O. Sláma) ...................... 125

Klinická kritéria pro definici pacienta v „terminálním

stav u“ .......................................... 126

Co je postupem lege artis u pacienta v terminálnim stavu? . 127

Komunikace s pacientem v terminálním stavu a informovaný

souhlas s plánem paliativní péče ................... 128

Poskytujeme v České republice pacientům v terminálním stavu

paliativní péči lege artis? .......................... 129

11 Posudková medicína prizmatem lege artis (L. Čeledová,

R. Čevela) .......................................... 131

Lékařská posudková služba ............................ 133

Lege artis postupy lékařské posudkové služby

v nemocenském pojištění ......................... 133

Posuzování invalidity lege artis ......................... 134

Posuzování stupně závislosti lege artis ................... 135

Znalecká činnost lékařů odboru posudkové služby ....... 135

Kazuistiky lege artis ................................... 137

Diskuze ............................................. 139

Závěrem ............................................ 14 2

12 Omezování osobní svobody ze zdravotních důvodů –

postupy lege artis (J. Raboch).......................... 145

13 Lege artis v revmatologii (K. Pavelka) .................. 154

OBECNÉ SOUVISLOSTI

14 Lege artis v klinickém kontextu (P. Bartůněk) ........... 162

15 Lege artis v proměnách času (H. Haškovcová)............ 165

16 Lege artis a respekt k individualitě nemocného

(M. Munzarová) ..................................... 170

Léčíme nemoc anebo člověka? .......................... 171

Celostní pojetí člověka ................................ 173

Vnitřní mravnost lékařství ............................. 174

Kazuistika ........................................... 175

17 Poznámky k de lege artis medicinae (M. Stříteský)........ 178

18 Lege artis pohledem lékaře a právníka (P. Pafko,

J. Mach) ............................................ 180

Pohled klinika ....................................... 180

Pohled právníka ...................................... 181

19 Lege artis v lékařské komunikaci (R. Ptáček)............. 186

Lékařská komunikace ................................. 186

Lege artis v lékařské komunikaci ........................ 188

Lege artis vedení lékařské konzultace .................... 192

Zvláštní otázky lege artis v lékařské komunikaci .......... 192

Perspektivy lege artis v lékařské komunikaci ............. 194

20 Reálná klinická problematika a výklad pojmu lege artis

(Z. Krška) .......................................... 197

Definice ............................................. 197

Lege artis – analýza pojmu definice a její dopady .......... 197

Lege artis z hlediska možných medicínských postupů ..... 199

Kdo stanovuje lege artis postup a časové faktory .......... 200

Rizika lege artis ...................................... 202

Lege artis jako technikálie nebo medicínsko-filozofický

směr ........................................... 204

Lege artis jako konflikt a byznys ........................ 204

Lege artis – sumarizace uvedených poznámek

k problematice .................................. 205

21 Teorie a praxe lege artis medicíny (P. Kalvach)........... 206

Kolísání v čase ....................................... 206

Odkud bereme vědomosti? ............................. 207

Lex artis pro podnikatele? ............................. 208

Lex artis byrocratica .................................. 210

Suprema lex .......................................... 212

22 K otázce prohřešků vůči lege artis v kontaktu mezi

pacientem a lékařem (P. We i ss) ........................ 213

PŘÍLOHA

23 Přehled právních předpisů upravujících definici lege

artis a povinnost zdravotníků poskytovat péči lege artis

(M. Máca) .......................................... 218

Rejstřík ................................................. 221

Souhrn ................................................. 225

Summary ............................................... 227

Předmluva

13

Předmluva Medicína – věda i umění Přírodní zákony sice mají všeobecnou platnost, avšak jednou z nejdůležitějších biologických zákonitostí je individualita každého jedince. Tedy skutečnost, že až na výjimky jsou všichni živočichové i lidé rozdílnými bytostmi. Každý člověk je jiný a různým způsobem reaguje na poškození zevními vlivy, na infekci, na psychickou zátěž, ale třeba i na léčebnou snahu nás lékařů. Nic neplatí absolutně, vždy existující výjimky potvrzující pravidla a i výsledky těch nejmodernějších vědeckých studií mají podobu pouhé větší či menší pravděpodobnosti. A právě proto je, a snad i navždy zůstane, medicína kouzelnou směsí kauzální vědy a umění, kterou lze jen stěží vměstnávat do předem připravených škatulek.

Skutečnost, že medicína je současně lékařskou vědou i uměním, dobře ilustruje termín lege artis, jehož výkladu je věnována tato kniha. Termín, který je v souvislosti s hodnocením správnosti a úspěšnosti diagnostického a léčebného procesu široce užíván odborníky i laiky. Lex = zákon, ars = umění, čili „lege artis“ znamená „podle zákona umění“. Pouhým překladem do češtiny můžeme tedy uvést na pravou míru rozšířený omyl, že správný, tedy lege artis postup musí vždy vést k léčebnému úspěchu. To pochopitelně není pravda. I když lékař postupuje podle současných poznatků vědy, maximálně se snaží a pracuje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, i přesto může pacient špatně dopadnout. A naopak to, že navzdory všeobecnému očekávání operace či jiný zákrok špatně skončí, nemusí nutně znamenat, že lékař postupoval chybně, že něco zanedbal, že porušil některou svoji povinnost.

Z individuality každého pacienta vyplývá, že veškeré léčebné standardy, které souvisejí s rozhodováním, zda lékař postupoval lege artis, či nikoliv, mohou mít pouze podobu doporučení, od kterých je možné se v důvodných a zdůvodněných případech odchýlit, a nikoliv exaktní platnost výjimky nepřipouštějícího zákona. Pokud by bylo možné nastavit přesná pravidla, pak by z medicíny zmizela ta část povyšující ji z vědy na umění a nemocné lidi by mohly léčit dobře naprogramované počítače.

Postup lege artis však v sobě zahrnuje nejenom možnost odchýlit se v zájmu pacienta od doporučených postupů, ale v případě správného pochopení zohledňuje i konkrétní situace a podmínky, za kterých je lékařská péče poskytována. Tedy,

Lege artis v medicíně

jaké měl v dané chvíli ten který lékař možnosti. Jinak přece vypadá optimální postup ve všední den dopoledne na specializované klinice a jinak při noční službě v okresní nemocnici, na pohotovosti nebo dokonce při poskytování první pomoci někde v polních podmínkách. A právě z této rozdílnosti vyplývá další, občas žel porušovaná samozřejmost, že práci lékaře může posuzovat pouze lékař, a to lékař stejné odbornosti, který přihlédne k podmínkám, jaké měl v daný okamžik jeho kolega k dispozici, a zohlední to, jak se případ jevil v době, kdy tento lékař často ve stresu a pod časovým tlakem přijímal svá rozhodnutí.

Lékaři jako nejkvalifikovanější zdravotničtí profesionálové logicky nesou plnou zodpovědnost za důsledky svých rozhodnutí. Má-li tomu tak být, pak v zájmu bezpečnosti pacientů musejí být při svém rozhodování o odborných otázkách léčby zároveň zcela nezávislí. Zní to jako samozřejmost, ale v reálném životě je to bohužel často trochu jinak. Profesní autonomii lékařů v současnosti stále častěji omezují rozhodnutí manažerů, kteří jsou často ekonomové, medicíně vůbec nerozumí, a tedy nenesou vůči zdraví pacientů žádnou odpovědnost. Ta zůstává stále na bedrech lékařů, kteří by se, když už ne kvůli etickým ohledům na své pacienty, tak alespoň z vlastního pudu sebezáchovy, nikdy neměli nechat dotlačit k tomu, aby bez jasného právního podkladu nějak omezovali kvalitu, dostupnost a bezpečnost lékařské péče.

Lékaři se dnes ale ocitají také pod stále tvrdším tlakem zdravotních pojišťoven. Pojišťovny i politici se prostřednictvím penalizací na jedné straně a finančních bonifikací na straně druhé snaží přinutit lékaře, aby omezovali nároky pacientů. Úhradové a regulační mechanismy jsou často v příkrém rozporu s pravidly lékařské etiky a prakticky vylučují postup v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy. Nemusí se nám to líbit, ale je to realita. A také proto považuji za velmi důležité, že se právníkům České lékařské komory podařilo prosadit do zákona o zdravotních službách jako definici lege artis postup, který je v souladu s uznávanými pravidly lékařské vědy a respektuje nejen individualitu jednotlivého pacienta, ale také podmínky a možnosti, které má lékař v konkrétní situaci k dispozici.

Problematika lege artis postupu v medicíně je velmi složitá, komplikovaná úměrně tomu, jak promiskue je tento pojem běžně používán. Doufám, že kniha vydaná Českou lékařskou komorou, kterou právě držíte v ruce, vám pomůže se v této problematice lépe zorientovat. Kolektiv špičkových odborníků, kteří svými názory do knihy přispěli, je podle mého názoru toho nejlepší zárukou. S kolegiálním pozdravem MUDr. Milan Kubek prezident České lékařské komory

Úvod

15

Úvod Lege artis medicinae – náležitá úroveň zdravotních služeb... Předkládaná publikace je dalším dílem spojeným se sérií publikací na téma „Etika a komunikace v medicíně“. Tematika lege artis je v tomto ohledu hraniční, ale množství styčných témat jednoznačně převažuje, a proto jsme se opět rozhodli oslovit poměrně široký tým předních odborníků z různých vědních oblastí, aby společně sestavili dílo, které se bude problematikou lege artis v medicíně zabývat. Nejde o učebnici ani vyčerpávající dílo k danému tématu. Jedná se o monografickou publikaci, která skládá fakta, poznatky a názory významných reprezentantů daných oborů. Publikace je uvedena poměrně obsáhlou částí o právním vymezení a souvislostech lege artis ve smyslu „náležité úrovně zdravotních služeb“ tak, jak ji definuje zákon o zdravotních službách. Tato část je legislativní vymezení této problematiky a jeho souvislosti v klinické praxi. Druhá část je oborovým pohledem na danou problematiku. Není zde přehled všech medicínských oborů, protože to by bylo mimo možnosti této publikace. Třetí část publikace se zabývá problematikou lege artis v širších a obecnějších souvislostech – např. historických, etických a psychologických. Publikace tak představuje nejen odborně zajímavou, ale díky právní části i praktickou publikaci, která je vhodná pro lékaře všech odborností.

Pojem lege artis je v laické, ale i odborné společnosti často zúžen pouze na otázky léčby. Fakticky se ovšem vztahuje k otázkám komunikace s pacientem, diagnostice (v nejširším smyslu slova), léčbě, ale též i biomedicínskému výzkumu.

Faktická náplň pojmu lege artis je v procesu vývoje medicíny značně měnlivá. To, co bylo po desetiletí lege artis, může být během krátké chvíle překonáno. To, co bylo kdysi „špičkovou medicínou“, je překonáno a zapomenuto. Někdy dokonce zakázáno. Příčinou je především pokrok v oblasti medicínských znalostí a technologií. Jako příklad lze uvést moderní vyšetřovací metody, jako jsou CM, MR apod., které se v podstatě staly běžným standardem, a lege artis diagnostiku si bez nich v podstatě nelze představit. Za změnami v pohledu na lege artis problematiku stojí též změny v oblasti etických a šířeji společenských norem. Příkladem může být umělé přerušení těhotenství, které i v historii české legislativy a medicíny se doslova ze dne na den stalo z trestného činu postupem lege artis.

+

Lege artis v medicíně

16

Zcela samostatnou a zajímavou je též otázka lege artis v lékařské komunikaci. V postupující technologizaci medicíny pacient ztrácí své postavení člověka a stává se objektem diagnostiky a léčby, která v řadě případů může proběhnout zcela bez kontaktu s lékařem. Pomalu se tak z medicíny vytrácí zcela elementární princip – kontakt lékaře s pacientem. Přibývající řada studií ovšem jasně prokazuje, že zcela prostý lidský kontakt může v medicíně udělat více než moderní složité technologie. Proto v odborné literatuře najdeme stále častěji otázku lege artis v lékařské komunikaci.

Jestliže pojem lege artis je vzhledem k času prakticky v neustálé proměně, jak je tomu v jiných ohledech? Můžeme říci, že lege artis je univerzálně platné alespoň v daný moment? Tedy, že je synonymem „špičkové medicíny“ v dané době? I tato otázka má svá zásadní úskalí.

Diagnostické a léčebné možnosti univerzitních/fakultních pracovišť a „periferních“ nemocnic nebo dokonce ambulancí jsou kvalitativně i kvantitativně odlišné. To, co je v univerzitních nemocnicích běžné nebo dosažitelné, může být pro lékaře v malé nemocnici mimo jakoukoliv možnost použití. Lege artis je tedy modifikováno nejen časem, ale též místem. Tato skutečnost neznamená, že zdravotní služby jsou někde „méně“ nebo „více“ lege artis, ale pouze vyjadřuje skutečnost, že pojem lege artis se odkazuje k tomu, zda byly zdravotní služby poskytnuty v daném čase a místě odpovídajícím, tedy náležitým způsobem. Lege artis se v tomto případě tedy stává „uměním možného“.

V tomto kontextu a zvláště v dnešní době nabývá problematika lege artis i dalšího, pro lékaře a pacienty velmi důležitého rozměru, který lze vyjádřit otázkou: „Kdo posoudí, zda daný postup byl proveden lege artis?“

V odborné, ale i laické veřejnosti lze v současné době pozorovat dva názorové extrémy. V idealistickém (spíše ovšem nerealistickém) pohledu je lege artis bez výhrady otázkou špičkové medicíny. Jestliže pacient není ošetřen v souladu s nejmodernějšími poznatky a nejmodernějšími metodami, je postup nutné považovat za non lege artis. Možnost takového přístupu by si bez pochyby přáli všichni pacienti i lékaři. Nicméně v reálném světě je tento požadavek doposud z oblasti science-fiction. Skeptický pohled na problematiku lege artis na druhou stranu říká, že postup lege artis stanovit prakticky nelze, protože nikdo nezná dokonale ex ante – tedy konkrétní podmínky a souvislosti výkonu, který lékař provádí, kromě lékaře samotného. Ten posuzuje daný stav s ohledem na danou situaci, stav a přání pacienta a samozřejmě dostupné možnosti a dané podmínky. Obě názorová stanoviska nelze v podmínkách současné společnosti akceptovat. Možnosti reálné definice lege artis postupů jsou ochranou jak pro lékaře, tak pro pacienta.

Úvod

17

Lege artis v medicíně

Praktikovaný konsenzus v řadě zemí světa je takový, že při definici lege artis je nutné zohlednit tři základní faktory: 1. aktuální medicínské poznání, 2. jeho dostupnost a 3. proveditelnost v místě a čase. Postupem lege artis se tak stává takový postup, který je v daném místě a čase proveden způsobem odpovídajícím možnostem dosažitelných prostředků moderní medicíny.

V praxi se tak stává, kromě samotného medicínského vymezení, velmi důležitá a v podstatě dnes již nezbytná právní definice lege artis.

Pojem lege artis je v České republice vyjádřen zákonnou definicí „náležitá odborná úroveň poskytování zdravotních služeb“. Její definici v zákoně o zdravotních službách potvrdil Ústavní soud nálezem ze dne 27. 11. 2012 tím, že je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a odpovídá realitě. Lékař, s ohledem na individualitu pacienta a s jeho informovaným souhlasem – lze-li jej získat – volí nejvhodnější uznávaný medicínský postup. Přidrží-li se kteréhokoliv uznávaného postupu, splnil své profesní povinnosti a postupoval lege artis. Je-li nutné volit výjimečně jiný než obvyklý a uznávaný medicínský postup, je povinností lékaře odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci případ, kdy se poskytování zdravotních služeb odchýlilo z individuálních důvodů od uznávaného medicínského postupu. Při posuzování práce lékařů je nutné brát ohled na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Posuzovat činnost lékařů je nutné z pohledu ex ante – tak, jak se jevil stav lékaři v době, kdy rozhodoval o dalším postupu, nikoliv ex post – za situace, kdy výsledek je již znám. Limity úhrady zdravotních služeb dané zdravotně pojistnými plány zdravotních pojišťoven či úhradovou vyhláškou musí ustoupit požadavku postupovat při poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. Prokáže-li poskytovatel, že limity dané úhradovou vyhláškou nemohl dodržet, měl-li postupovat na náležité odborné úrovni, nelze tyto limity uplatnit.

Problematika lege artis v medicíně je velmi rozsáhlá a složitá. Nicméně v případě reálného výkonu klinické medicíny je třeba zohlednit nutnost srozumitelné definice, která umožňuje, aby lékař v daných podmínkách věděl, jak má postupovat a co je v dané situaci lege artis, a na druhou stranu, aby i pacient v případě domněnky o pochybení toto mohl prokázat.

Doufáme, že překládaná publikace dobře poslouží lékařům, ale i všem odborníkům v oboru zdravotnictví. Radek Ptáček, Petr Bartůněk, Jan Mach