načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Léčivá moc kamenů – Miroslav Procházka

Léčivá moc kamenů

Elektronická kniha: Léčivá moc kamenů
Autor: Miroslav Procházka

Abecední přehled drahých kamenů, popis, vzhled, lokalita výskytu a léčivé účinky. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  365
+
-
12,2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Alferia
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 235
Rozměr: 16 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: fotografie Lubomír Thin
Skupina třídění: Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2821-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Abecední přehled drahých kamenů, popis, vzhled, lokalita výskytu a léčivé účinky.

Popis nakladatele

Knihu napsal lékař a milovník minerálů MUDr. Miroslav Procházka. Zájem o tradiční medicínské systémy a etnomedicínu jej vedl k tomu, že se podrobně zabývá fenoménem drahých kamenů v lékařských vědách.

Barevná publikace je bohatě fotograficky dokumentována. Autorem snímků kamenů je Mgr. Lubomír Thin.

Vždyť až do nedávné doby cenu kamene netvořila kritéria estetická, ale právě možnost pragmatického užití v terapii, ovlivnění nálady, nastavení myšlenkových pochodů nositele!
Kameny a polodrahokamy fascinovaly lidské pokolení od pradávna. Léčivou moc krystalů objevili lidé už v temném středověku. Zajímavá je přitom shoda kultur, vzdálených si časem a prostorem v náhledu na účinky konkrétních drahých kamenů. Údaje v knize jsou shromážděné z různých starých pramenů, mají čtenáři poskytnout informace o této zajímavé oblasti, nejsou však návody k samoléčbě. Už v sedmdesátých letech 20. století doporučila Světová zdravotnická organizace (WHO) studium tradičních technik, v nichž může být i mnoho racionálních mechanizmů účinku platných i v 21. století.

Jedinečnost této knihy tkví také v profesionální fotogalerii jednotlivých drahokamů. V příloze jsou kameny přiřazeny i k jednotlivým znamením zvěrokruhu, dnům v týdnu. (harmonie a zdraví v krystalu zakleté)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Miroslav Procházka - další tituly autora:
Antény - encyklopedická příručka -- rozšířené vydání včetně CD s anténními programy a animacemi Antény - encyklopedická příručka
 (e-book)
Sociální pedagogika Sociální pedagogika
Metodik prevence a jeho role na základní škole Metodik prevence a jeho role na základní škole
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Harmonie a zdraví v krystalu zakleté

LÉČIVÁ MOC

KAMENŮ

Miroslav Procházka

Fotografi e Lubomír Thin

LÉČIVÁ MOC KAMENŮ

Harmonie a zdraví v krystalu zakleté

MUDr. Miroslav Procházka

Fotografi e Mgr. Lubomír Thin

© Grada Publishing, a. s., 2009

Cover Photo © Allphoto 2009

Vydala Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 3599. publikaci

Odpovědný redaktor Mgr. Václav Urban

Grafi cké zpracování Jitka Kocábková

Sazba a zlom Mgr. Václav Urban

Počet stran 240

1. vydání, Praha 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými

ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci

jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory

ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány,

ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-2821-6 OBSAH Historie využití drahých kamenů . 8 Drahé kameny a české země . 13 Terapie drahými kameny a 21. století . . . . . . . . . . . . 17 Kvality kamene z hlediska jeho terapeutických účinků . . . . . . 19 Malá poznámka k terminologii . 22 JEDNOTLIVÉ KAMENY ADULÁR . . . . . . . . . . . . . . 23 ACHÁT . . . . . . . . . . . . . . . 26 AKVAMARÍN . . . . . . . . . . . 32 ALABASTR . . . . . . . . . . . . . 35 ALEXANDRIT . . . . . . . . . . . 37 AMAZONIT . . . . . . . . . . . . 40 AMETYST (viz i KŘEMEN) . . . . . 42

APATIT . . . . . . . . . . . . . . . 48

AVANTURÍN . . . . . . . . . . . . 50

AZURIT . . . . . . . . . . . . . . 53

BERYL . . . . . . . . . . . . . . . 56

BEZOÁR . . . . . . . . . . . . . . 60

CITRÍN . . . . . . . . . . . . . . . 62

DIAMANT . . . . . . . . . . . . . 65

FLUORIT . . . . . . . . . . . . . . 71

GAGÁT (+ ŠVARTNA) . . . . . . . 74

GRANÁT . . . . . . . . . . . . . . 76

HALIT . . . . . . . . . . . . . . . . 83

HELIODOR . . . . . . . . . . . . . 85

HELIOTROP . . . . . . . . . . . . 87

HEMATIT . . . . . . . . . . . . . . 89

HYACINT . . . . . . . . . . . . . . 92

CHALCEDON . . . . . . . . . . . 95

CHRYZOBERYL . . . . . . . . . . 98

CHRYZOKOL . . . . . . . . . . . 100

CHRYZOLIT viz OLIVÍN . . . . . . 102

CHRYZOPRAS . . . . . . . . . . . 103

JADEIT . . . . . . . . . . . . . . . 106

JANTAR . . . . . . . . . . . . . . 110

JASPIS . . . . . . . . . . . . . . . 114

KALCIT . . . . . . . . . . . . . . . 119

KARNEOL . . . . . . . . . . . . . 122

KORÁL . . . . . . . . . . . . . . . 125 KORUND viz SAFÍR, RUBÍN . . . . 128 KREVEL viz HEMATIT . . . . . . . . 129 KŘEMEN . . . . . . . . . . . . . . 130 KŘIŠŤÁL . . . . . . . . . . . . . . 132 LABRADORIT viz SPEKTROLIT . . . 136 LAPIS LAZULI (LAZURIT) . . . . . . 137 MALACHIT . . . . . . . . . . . . . 140 METEORIT . . . . . . . . . . . . . 143 MORGANIT . . . . . . . . . . . . 145 NEFRIT . . . . . . . . . . . . . . . 147 OBSIDIÁN . . . . . . . . . . . . . 150 OLIVÍN . . . . . . . . . . . . . . . 153 ONYX . . . . . . . . . . . . . . . 156 OPÁL . . . . . . . . . . . . . . . 158 PERIDOT viz OLIVÍN . . . . . . . . 162 PERLA . . . . . . . . . . . . . . . 163 PYROP viz GRANÁT . . . . . . . . 166 RUBÍN . . . . . . . . . . . . . . . 167 RUTIL . . . . . . . . . . . . . . . . 171 RŮŽENÍN . . . . . . . . . . . . . . 173 SAFÍR . . . . . . . . . . . . . . . . 176 SAGENIT . . . . . . . . . . . . . . 179 SARDONYX . . . . . . . . . . . . 181 SMARAGD . . . . . . . . . . . . . 183 SODALIT . . . . . . . . . . . . . . 187 SPEKTROLIT (LABRADORIT) . . . . 189 SPINEL . . . . . . . . . . . . . . . 191

SUGILIT (česky i SUGELIT) . . . . . 193

TOPAZ . . . . . . . . . . . . . . . 195

TURMALÍN . . . . . . . . . . . . . 198

TYGŘÍ OKO . . . . . . . . . . . . 201

TYRKYS . . . . . . . . . . . . . . . 203

VLTAVÍN . . . . . . . . . . . . . . 206

ZÁHNĚDA . . . . . . . . . . . . . 210

ZIRKON . . . . . . . . . . . . . . 213

PŘÍLOHA 1 – Drahé kameny

a jejich vztahy ke zvířetníkovým

znamením . . . . . . . . . . . . 215

PŘÍLOHA 2 – Drahé kovy . . . . . 218

PLATINA . . . . . . . . . . . . . . 219

ZLATO . . . . . . . . . . . . . . . 221

STŘÍBRO . . . . . . . . . . . . . . 224

PŘÍLOHA 3

Teorie energetických drah

a center – čaker – podle

jógové fyziologie . . . . . . . . . 226

PŘÍLOHA 4 – Aktivace drahých

kamenů a výroba elixírů . . . . . 230

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . 232

Poděkování . . . . . . . . . . . 233

Doporučená literatura . . . . . . 234

7

INCE HISTORIE VYUŽITÍ DRAHÝCH KAMENŮ Kámen provázel člověka od dávných časů. Stal se jeho prvním nástrojem, první surovinou, které se člověk vědomě zmocnil a opracoval ji podle své představy do podoby konkrétního nástroje. Úplně první známá historická epocha lidstva je proto po zásluze nazývána dobou kamennou. A nejedná se přitom o dobu pro lidstvo historicky i významově okrajovou.

Doba kamenná je nejdelším

obdobím lidského vývoje: nejranější opracované kamenné nástroje jsou dnes datovány do doby před téměř čtyřmi miliony let na nálezech afrických, v Evropě pak přibližně okolo jednoho a půl milionu let.

Doba bronzová, jakožto období

jasně defi nované nástupem nového

materiálu, bronzu, pak začíná až

okolo roku 2000 př. n. l.. Náš ato

mový věk je tudíž z tohoto úhlu po

hledu jen mžikem, zanedbatelnou

epizodou v dějinách lidského rodu.

Je jasné, že za miliony let práce

s tak mnohotvárnou surovinou, ja

kou je kámen, minerály, o ní člověk

získal řadu znalostí. Již od nejstarších

dob si často vybíral k použití surovinu

nejen podle aspektů užitkových, ale

i jiných. Jistě ne vzácně byla ve hře

otázka estetická. A tak již ze starší

doby kamenné, paleolitu, známe

nástroje z atypických minerálů: hroty

z achátů, netypických barevných

forem rohovce. V Africe vidíme užití

libyjského skla, zvláštního nerostu

řazeného k tektitům.

U nás v Čechách a v sousedním

Rakousku byly nalezeny nástroje

z vltavínu, pro jejich malou velikost

asi spíše s významem rituálním než

čistě funkčním. Nálezy v Rakousku

současně svědčí o významu těchto

nástrojů pro tehdejší populaci – do rakouských lokalit musely být totiž tyto nástroje aktivně transportovány. Transportovány člověkem, a to často na překvapivě velké vzdálenosti, byly v paleolitu i jiné materiály, například baltské rohovce, pazour ky, obsidián.

V době prvních historicky zmi

ňovaných obyvatel českých zemí, Keltů (kteří dali naší zemi i jméno, Boiohemum), pak ozdoby z tzv. švartny byly exportovány z českých lokalit po celé keltské Evropě. Pro Kelty švartnové náramky (jak je zpíváno ve známé písni „jak smůla černý“) plnily se vší pravděpodobností nám neznámou – zřejmě především magickou – roli. Role to byla natolik důležitá, že známe nálezy zlomených náramků ze švartny, pracně vyspravených pomocí bronzových nýtků! V lokalitách výskytu švartny pak existovala řada specializovaných dílen, někteří archeologové po právu hovoří o „švartnové industrii“. Keltové byli na našem

území i velkými milovníky jantaru,

který importovali po již tehdy známé

tzv. jantarové stezce z Pobaltí.

Depoty jantarové suroviny na území

někdejších sídel, vlastně prvních

městských aglomerací, oppid, byly

natolik mohutné, že sloužily jako

zdroj těžby jantaru ve středověku

(o čemž píše i J. A. Komenský...).

Tržní cenu drahých kamenů až

do doby velmi nedávné, do 19. sto

letí, netvořila pouze jejich estetická

hodnota či míra vzácnosti výskytu

v přírodě. Byla to především mož

nost potenciálního užití v terapii, od

které se hodnota drahých kamenů

odvíjela. Dodnes se v některých

kulturách setkáváme s velmi vyso

kým hodnocením určitého kamene

z důvodu jeho terapeutických či

jiných pozitivních vlastností (nefrit

a jadeit na Dálném východě, tyrkys

a karneol v centrální Asii, spektrolit

ve Skandinávii...).

A je více než zajímavé, jak často

kultury vzdálené si časem, prostorem, bez možností vzájemného kontaktu, dospěly k identickému nahlížení na určitý minerál z hlediska jeho vlastností pro terapii. Příkladem může být užívání tyrkysu na Dálném východě a mezi předkolumbovskými kulturami jižní Ameriky, užití jadeitu v Orientu a v maorské populaci Nového Zélandu.

I křesťanská tradice má své

vazby k drahým kamenům. Již staré židovské prameny jasně defi nují dvanáct kamenů tzv. efodu, tedy obřadního roucha. Těchto dvanáct kamenů je symbolem dvanácti židovských kmenů. V křesťanském pojetí pak jsou stejné kameny symbolem dvanácti apoštolů. Z Bible známe slavný náprsník, sloužící jako honosná ozdoba starozákonních velekněží, zejména pro soudní řízení. Proto také často náprsník soudu.

Bible kralická praví, jistě v ne

zcela správném mineralogickém překladu jednotlivých minerálů:

Kniha Exodus, kapitola 28: „Udě

láš také náprsník dílem řemesl ným,

takovým dílem jako nárameník udě

láš jej z zlata, z postavce modrého,

z šarlatu, z červce dvakrát barve

ného a z bílého hedvábí přesuko

vaného. Čtverhranný bude a dvoj

násobní: pídí dlouhost a pídí širokost

jeho bude. A vysadíš jej kamením

drahým. Čtyřmi řady ať jest kamení,

pořádkem tímto: sardius, topazius

a smaragdus v prvním řadu; v dru

hém pak zpořádání karbunkulus,

zafír a jaspis; a v řadu třetím linkurius,

achates a ametyst; v čtvrtém řadu

chryzolit, onychin a beryl. Vsazeni

budou do zlata ve svém pořádku.

Těch pak kamenů s jmény synů Iz

raele bude dvanácte, podlé jmen

jejich, dílem řežících pečeti; jeden

každý podlé jména svého, pro dva

náctero pokolení budou...“

Velmi důležitou součástí ná

prsníku pak byly drahokamy urim

a tumim, centrované k srdci, drahokamy, které doposud nikdo nezkusil ztotožnit s moderními mineralogickými termíny...

Soubor drahých kamenů náprs

níku a jejich lokalizace je opětně potvrzena i v Knize Exodus, kapitole 39. Ve Starém zákoně jsou drahé kameny symbolem kmenů Izraele. Pokud má náprsník svatý Petr, tedy v novější křesťanské tradici, pak je každému kameni přiřazen jeden ze dvanácti apoštolů, stejně jako v symbolice kněžského novozákonního roucha – efodu. V nové době pak se opakovaně objevuje snaha o co nejlepší identifi kaci starých hebrejských termínů. Asi nejuznávanější je následující seznam, v pořadí shodném s Biblí kralickou (jasně vidíme dost významné rozdíly): jaspis, safír, chalcedon, smaragd, sardonyx, sardius (kámen červené barvy, identifi kován pro současnou mineralogii s rudým achátem, jaspisem nebo karneolem), chryzolit, beryl, topaz, chryzopras, hyacint a ame

tyst. Tyto kameny proto často tvoří

výzdobu královských kaplí (Karlštejn)

či součást kabalistických talismanů

(příkladem může být slavný talisman

Rudolfa II., evidentně česká práce,

nyní v Kunsthitorisches Museum ve

Vídni).

Mimochodem, Rudolfa II. při

tvorbě jeho talismanu „napálili“, do

místa, kde by měl být umístěn topaz,

bylo užito mnohem levnějšího cit

rínu... Dvanáct biblických kamenů

bylo i souborem drahokamů, z nichž

je vystavěn nebeský Jeruzalém...

Ve starověku a středověku vy

chází řada tzv. lapidářů, encyklope

dií o využití minerálů a zejména pak

drahokamů. Lapidáře referovaly

o vazbách mezi minerály a astro

logií, o praktickém využití minerálů,

ale i o využití v lékařských vědách.

Asi nejstarší známé lapidáře jsou

publikace Theofrasta z Efezu

(371–286 př. n. l.) a lapidář Plinia

Staršího (23–79 n. l.). Ze středově

kých lapidářů pak byly slavnými a často opisovanými lapidáře Isidora ze Sevilly či Alberta Velikého. Pro nás, české mineralogy, je více než přitažlivé, že nejstarším textem psaným staročeštinou je právě lapidář.

Je jím tzv. Vodňanský lapidář,

s poměrně jasnou datací na rok 1389. Obsahuje na jedenácti rukopisných stránkách výčet celkem 66 tehdy známých drahých kamenů (včetně některých mytických, pověrečných minerálů). Dochoval se ve Vodňanech, kde byl v 19. století nalezen Václavem Hankou ve vazbě s 17 lékařskými rukopisy v latině. Dnes je uložen a pečlivě opatrováván v Knihovně Národního muzea v Praze. Z Vodňanského lapidáře, či jeho dosud neznámých zdrojů, poměrně jednoznačně vycházejí i pozdější lapidáře z území Čech, například lapidář Agricoly Boethia ze 16. století.

Terapeutické užití drahého

kamene ovlivňovalo i užití v konkrét

ním šperku. Staří šperkaři kameny ve

šperku zásadně nepodkládali, aby

se nerušil kontakt mezi tělem nositele

šperku a kamenem. Přitom se připra

vovali o „zrcátkový“ efekt, jímž by

projasnili kámen z hlediska estetic

kého vzhledu klenotu při jeho pod

ložení kovem. Podívejte se schválně

na šperky po babičce – jistě mi dáte

za pravdu, kameny jsou vesměs bez

podkladu.

Tento pragmatický pohled

na drahé kameny ovlivnil i jejich

opracování do brusu. Ve starých

dobách brus nehrál velký vliv v oce

nění konkrétního kamene, důležité

bylo spíše zachovat jeho velikost

a hmotnost. Stačí se podívat na

královské insignie, třeba na jedny

z nejkrásnějších na světě, ty naše

české. Všechny kameny ve starých

typech brusu, a přesto vznešené,

krásné. A s jednoznačným vlivem

na nositele, proto také byli králové

po celém světě korunováni korunou s pečlivě voleným výběrem drahých kamenů. Jen těžko naleznete královskou korunu, v níž by chyběl safír či rubín – a po četbě naší knihy pochopíte, proč tomu tak je.

Teprve od 18. století se, zejména

u diamantu, klade výraznější důraz i na typ brusu (a pravdou je, že teprve v briliantovém brusu nám konkrétně diamant ukáže svou plnou krásu).

Ve 20. století se nově objevuje

zájem o brusy, které nemají účel estetický, nýbrž mají za úkol právě potencovat energii kamene, případně ji cílit na určité konkrétní místo. Typickým takovým brusem je tvar pyramidy. A každá brusičská aktivní dílna potvrdí narůstající zájem o tyto typy brusu: v dnešní době dle některých dílen tvoří již více jak třetinu opracovávaných kamenů.

DRAHÉ KAMENY

A ČESKÉ ZEMĚ

České země – tedy Čechy, Morava

a Slezsko – měly od pradávna více

než štěstí z hlediska dostupných

zdrojů drahých kamenů. Jak jsme si

již řekli, už v době paleolitu k výrobě

nástrojů, často asi spíše rituálních

než ryze užitkových, bylo opako

vaně užito kamenů vzhledově atrak

tivních.

Z našeho území známe nástroje

z křišťálu, záhnědy, achátu, jaspisu,

a dokonce i vltavínu. Tyto nástroje

musely mít ve své době značnou

hodnotu, o čemž svědčí i někdy až

překvapivě daleký transport od lo

kality zdroje. Za prvou skutečně hor

nickou aktivitu je pak považována

těžba křemencové suroviny v ob

dobí doby kamenné, kdy poprvé

nacházíme i stopy hlubinné těžby.

Keltská civilizace, prvá historicky

známá civilizace z našeho území, začala důsledně těžit zdroje zlata. Svědky těchto aktivit jsou dodnes patrné sejpy, násypy z hlušiny po oddělení zlaté suroviny při rýžování. Tyto sejpy lze nalézt podél mnoha toků, zejména v jižních Čechách. Některé z nich mají i pozdější, středověký, původ. Keltové se však věnovali i těžbě a opracovávání švartny, sapropelitu, kdy doklady o exportu české suroviny nalézáme prakticky po celém území keltské civilizace, včetně známek evidentní drahocennosti suroviny (náramky pracně opravené bronzovými nýtky).

Středověk viděl Čechy jako zemi

drahým kamenům přímo zaslíbenou. Ve 14.–16. století k nám přicházeli prospektoři i z cizích zemí, především z Itálie, Vlaši. Termínem Vlaši však byli označováni i prospektoři valonští a němečtí – prostě, kdo se zabýval hledáním drahých kamenů, ten byl

Vlach... Oni byli těmi, kdo poprvé

pochopil význam nalezišť v Podkrko

noší a v Krušných horách.

Asi nejkrásněji a přitom hluboce

pravdivě o bohatství českých zemí

z hlediska náhledu středověkého

učence hovoří Bohuslav Balbín, ve

svém díle Miscellania historica regni

Bohemiae (překládáno jako Rozma

nitosti z historie Království českého).

Dílo vycházelo postupně v letech

1679–1687 a je dnes dostupné i v so

lidním převodu do češtiny. Je to po

zoruhodná encyklopedie své doby,

věnovaná výlučně naší krásné zemi.

Je stále živým pramenem pro sou

časné historiky, folkloristy, právníky,

lékaře. Je neméně zajímavým zdro

jem informací i pro milovníky dra

hých kamenů.

Citujme tedy ctihodného

B. Balbína, z knihy I., kapitoly XXIX.:

„Někdo by mohl považovat za velký

hřích, kdybych mezi dary české

země opomenul mlčením vzácné

kameny, drahokamy a perly. Tímto

věnem obdařila příroda českou

zemí v takové štědrosti, že ji lze při

rovnat k bohaté matce, která shání, ba přímo hromadí pro svou dceru na vdávání skutečné poklady, všechno to, co je milé ženskému světu...“

Již Balbín znal dávné úsloví, že

v Čechách je možné, že kámen, jímž pasáček hodí po krávě na pastvě, má často větší cenu, než celé stádo. Na půvabné tzv. Aretinově mapě z roku 1619 je tento motiv dokonce vyobrazen, a to – jak typicky – nedaleko od Turnova, dodnes činného centra šperkařství v Čechách, mj. i díky své specializované škole, i s latinskou citací úsloví...

Balbín hrdě tvrdil, že není prak

ticky drahého kamene, který by v Čechách nebylo možné najít. Hovoří tak i o českých diamantech, smaragdech, topazech, rubínech... Dnes víme, že to až tak

úplně pravda není, ale přesto, jen

obtížně nalezneme drahokam, který

by v naší zemi nebylo možné nalézt.

I pár diamantů je známo, pravda, ni

koli smaragd, ale zase Safírový potok

v Jizerských horách je prakticky je

dinou lokalitou mimo Orient, kde lze

dodnes nalézt safíry drahokamové

kvality! Z této lokality existují i ojedi

nělé nálezy rubínu, vesměs drobných

kaménků – ale znám i facetovaný

brus rubínu ze suroviny ze Safírového

potoka. O Safírovém potoku se zá

konitě vedla řada sporů již mezi stře

dověkými šlechtici, o čemž dodnes

hovoří staré archiválie.

Bohuslava Balbína budeme

v naší knize ještě opakovaně citovat

u popisů konkrétních drahých ka

menů.

I v současnosti, ať se na mapu

našich zemí podíváme kamkoli, ne

najdeme prakticky místo, aby z něj

nebylo známo naleziště nějakého

ozdobného kamene. Podkrkonoší,

+


16

Krušné hory, zdroj dodnes fascinující výzdoby posvátných míst z doby Karla IV. Ale též místní olivíny, nádherné acháty, jaspisy. Jižní Čechy a jejich vltavíny, drahokamové křemeny.

Granátové lokality středních

Čech, kde dodnes můžeme po jediném záběru rýžovací pánve dosáhnout rudého středu pánve po odplavení lehčích hmot.

Morava – opět vltavíny, ale také

drahokamové odrůdy křemene, někdy v obřích krystalech, beryly... Je žádoucí pořídit si dobrého průvodce po našich lokalitách (a bylo jich již vydáno více). Jde navíc o místa často turisticky a vzhledově atraktivní, s mnoha památkami i historickými – za celý život se vám nepodaří všechny známé naše lokality obejít a poznat.

Dva kameny pak zůstanou králi

českých drahokamů, český granát a vltavín. Žádná jiná země se

nemůže pochlubit těmito unikátními

kameny, které v dobře opracova

ném šperku budou vždy krásnou

a vzácnou ozdobou.

Jen pozor, aby vás nakonec

hledačství nechytilo stejně jako

písmáka Františka Plecháče ze

Staňkova u Pecky, kterého jednou

vzal na sběr kamenů kamarád. Jak

to nakonec dopadlo? Citujme:

„Tahal mě po nějakejch vejmolech

a stržích i do rošti lez porád ňáký

voblázky sbíral a voblizoval. Už sem

se chtěl vrátit, když tu koukám,

koukám, Franta jeden takovej stra

katej, červenej, ňák dlouho blízal.

Vokazoval mě ho. A už sem byl tam.

Víte, víte já to podnes cejtím, že to

bylo vod Ty doby, né a né si pomoci

snád Pán Bůh ví, mě ten kámen uřkl.

Tak asi...“

Z písmáka se stal sběratel.

Mimochodem, test kamene jeho

olíznutím při nedostatku jinak do

stupné tekutiny dodnes užívají snad všichni sběratelé. Nedoporučuji jeho aplikaci u sporných malých vltavínů, jejich podoba s oschlými zaječími bobky je někdy až příliš dokonalá. Ačkoli: když se vám testovaný předmět zvolna rozpouští v ústech, víte s naprostou jistotou, že se o vltavín nejedná... A bez drahé přístrojové techniky!

TERAPIE DRAHÝMI

KAMENY A 21. STOLETÍ

Sám autor se k problematice tzv.

gemoterapie, tedy léčby drahými

kameny, dostal shodou zajímavých

okolností. Profesí lékař, s letitým ko

níčkem v mineralogii. On je to pro

lékaře koníček ideální: celé dny

jste mezi lidmi, s jejich problémy

a strastmi. Co může být lepší rela

xací než vyrazit na čerstvý vzduch,

do přírody. Po dnech především

intelektových aktivit je hledání mi

nerálů dobrou cestou k zlepšení

tělesné kondice: dlouhé pěší túry

na lokality, často pak aktivní fyzická

námaha při hledání a dobývání ka

menů.

Protože jsem člověk cílevědomý,

studoval jsem mnoho knih o mine

ralogii a geologii. Zaujalo mě, že prakticky v každé byla i kapitola o historii užití kamenů, a to především v terapii. Nešlo nevidět shody mezi různými autory, shody mezi různými lidskými kulturami a historickými obdobími. Od poloviny osmdesátých let jsem se začal intenzivně věnovat medicíně Tibetu, respektive tradiční medicíně centrální Asie. Nešlo opět přehlédnout, jak často je v lékopise této překvapivě moderní a racionální tradiční medicíny věnována pozornost drahým kamenům a jejich terapeutickým účinkům.

Za pobytu v Mongolsku a Burjat

sku jsem měl možnost tyto tradice vidět živé. Ve své praxi užívám i dnes běžně tlaku drobných českých granátů jako trvalé stimulace akupunkturních bodů. Opakovaně jsem viděl pacienty, kterým viditelně prospívalo nošení konkrétního šperku s konkrétním drahým kamenem. Stejně tak jsem nejednou viděl pacienty, kterým určitý kámen či kov

dělal zdravotní problémy. Problémy,

které zcela vymizely po prostém od

stranění šperku.

Zdržuji se jakýchkoli komentářů

či snahy o tvorbu teorií k těmto ka

zuistikám, protože bych jistě velmi

jednoznačně zašel na okraj hluboké

propasti léčitelství. Ale existuje-li uni

verzální zákon akce a reakce, proč

by nemohlo, dosud neznámými me

chanismy, docházet i k interferen

cím mezi dokonale organizovanou

hmotou krystalu a lidským tělem?

Krystal minerálu je vlastně hmotou

s nejlépe organizovanou strukturou

ve vesmíru, hmotou s nejnižší entro

pií. Jak říkali staří mineralogové: krys

tal, to je zhmotněná harmonie. Mů

žeme hovořit i o možném přestupu

mikrokvant hmoty minerálů skrze

pokožku do lidského těla, a nemys

lím tím jen otázku přestupu homeo

patických kvant hmoty.

Jak často jsou také kameny

integrální součástí kroje v určitých kulturách – český granát u nás, jadeit a nefrit v civilizacích Dálného východu (a předkolumbovských jihoamerických). A viděli jste někdy Tibeťana v kroji bez tyrkysu či karneolu?

Ostatně: již v sedmdesátých le

tech 20. století doporučila Světová zdravotnická organizace (WHO) studium starých tradičních technik, v nichž může být i mnoho racionálních mechanismů účinku, platných i v našem „rozumném“, 21. století. Studujme je, než poslední nositelé informací vymřou...

KVALITY KAMENE

Z HLEDISKA JEHO

TERAPEUTICKÝCH ÚČINKŮ

Zcela lhostejnou v otázce terapeu

tického využití drahého kamene je

velikost konkrétního kamene.

Za samozřejmé lze považovat to,

aby kámen byl pravý, a nikoli syn

tetický. Bohužel, tato samozřejmá

pravda je dnes často obcházena.

Po řadu let je známa syntéza více

drahých kamenů – typickým příkla

dem je rubín, kde sehnat kvalitní

přírodní kámen je dnes již opravdu

těžkou úlohou. Kameny jsou také

často prodávány tzv. ošetřené, trea

tované – aplikací tepla, radioak

tivního záření je dosahováno „lepší

kvality“ vzhledu, případně úplné

změny barvy. Typickým příkladem je

citrín, žlutá odrůda drahokamového



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.