načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Léčba zlomenin pánve a acetabula - Valér Džupa; Tomáš Pavelka; Stanislav Taller

Léčba zlomenin pánve a acetabula

Elektronická kniha: Léčba zlomenin pánve a acetabula
Autor: ; ;

Monografie předních odborníků poskytuje ucelený přehled terapeutických možností v problematice poranění pánve a acetabula a navazuje na čtyři roky starou publikaci Diagnostika zlomenin ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  800
+
-
26,7
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Galén
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 276
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-749-2003-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Monografie předních odborníků poskytuje ucelený přehled terapeutických možností v problematice poranění pánve a acetabula a navazuje na čtyři roky starou publikaci Diagnostika zlomenin pánve a acetabula od stejného kolektivu autorů. V posledních dvaceti letech došlo k enormnímu nárůstu těchto zlomenin, nezřídka v rámci polytraumatu s poraněním životně důležitých orgánů.

Zařazeno v kategoriích
Valér Džupa; Tomáš Pavelka; Stanislav Taller - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Vydání podpořila společnost

Upozornění

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické

či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Galén

Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5

www.galen.cz

© Galén, 2013


Léčba

ZLOMENIN PÁNVE

a aCETabULa

Valér Džupa

Tomáš Pavelka

Stanislav Taller

et al.

Galén


Valér Džupa, Tomáš Pavelka, Stanislav Taller et al.

LÉČBA ZLOMENIN PÁNVE A ACETABULA

První vydání

Vydalo nakladatelství Galén, Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5

Editor PhDr. Lubomír Houdek

Šéfredaktorka PhDr. Soňa Dernerová

Odpovědná redaktorka Ing. Barbora Bartíková

Autoři ilustrací MUDr. Radek Jakša a MUDr. Jan Vavrečka

Dokumentace z archivu autorů

Sazba Kateřina Dvořáková, Galén

Určeno odborné veřejnosti

G321047

Kniha byla vydána v roce 20. narozenin nakladatelství Galén.

Hlavní autoři a pořadatelé

doc. MUDr. Valér Džupa, CSc.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Ortopedicko-traumatologická klinika

doc. MUDr. Tomáš Pavelka, Ph.D.

Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň,

Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí

MUDr. Stanislav Taller

Krajská nemocnice Liberec, a.s., Traumatologicko-ortopedické centrum

Recenzenti

prof. MUDr. Jiří Látal, CSc.

Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave, Lekárska fakulta a Univerzitná nemocnica Bratislava,

Klinika úrazovej chirurgie

prof. MUDr. Peter Wendsche, CSc.

Úrazová nemocnice v Brně, Základna traumatologie

Všechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani žádná její část nesmějí být reprodukovány, uchovávány v rešeršním systému nebo přenášeny

jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, elektronického, fotografického či jiného záznamu) bez písemného

souhlasu nakladatelství.

Autoři i nakladatel vynaložili značné úsilí, aby informace o léčivech odpovídaly stavu znalostí v době zpracování díla.

Nakladatel za ně nenese odpovědnost a doporučuje řídit se údaji o doporučeném dávkování a kontraindikacích

uvedených výrobci v příbalovém letáku příslušného léčivého přípravku. Týká se to především přípravků vzácněji

používaných nebo nově uváděných na trh.

© Galén, 2013

První vydání v elektronické verzi

ISBN 978-80-7492-003-5 (PDF)

ISBN 978-80-7492-004-2 (PDF pro čtečky)


V

Hlavní autoři a pořadatelé

doc. MUDr. Valér Džupa, CSc.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Ortopedicko-traumatologická klinika

doc. MUDr. Tomáš Pavelka, Ph.D.

Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta

v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň,

Klinika ortopedie a traumatologie

pohybového ústrojí

MUDr. Stanislav Taller

Krajská nemocnice Liberec, a.s.,

Traumatologicko-ortopedické centrum

Autoři

doc. MUDr. Václav Báča, Ph.D.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta,

Ústav anatomie

doc. MUDr. Pavel Douša, CSc.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Ortopedicko-traumatologická klinika

MUDr. Vítězslav Ducháč, Ph.D.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Chirurgická klinika

doc. MUDr. František Duška, Ph.D.

Nottingham University Hospitals NHS Trust and

Queen’s Medical Centre, Consultant Critical Care

Autorský kolektiv

MUDr. Martin Frank

Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta

v Hradci Králové a Fakultní nemocnice Hradec

Králové, Chirurgická klinika;

6. polní nemocnice Armády České republiky

MUDr. Vladimír Frič, CSc.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Ortopedicko-traumatologická klinika

MUDr. Filip Fridrich

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Ortopedicko-traumatologická klinika

doc. MUDr. Robert Grill, Ph.D.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Urologická klinika

prof. MUDr. Robert Gürlich, CSc.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Chirurgická klinika

prof. MUDr. Pavel Haninec, CSc.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Neurochirurgická klinika

prof. MUDr. Petr Havránek, CSc.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Thomayerova nemocnice,

Klinika dětské chirurgie a traumatologie

Ing. Zdeněk Horák, Ph.D.

České vysoké učení technické v Praze,

Fakulta strojní, Ústav mechaniky, biomechaniky

a mechatroniky, Laboratoř biomechaniky člověka VI Léěba zlomenin pánve a acetabula MUDr. Filip Hron Ústav pro péči o matku a dítě v Praze, Centrum pro trofoblastickou nemoc doc. MUDr. Jana Chmelová, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Olomouc, Radiologická klinika; Městská nemocnice Ostrava, Radiologie a zobrazovací metody doc. MUDr. David Kachlík, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Ústav anatomie MUDr. Radek Kaiser, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Neurochirurgická klinika prof. MUDr. Martin Krbec, CSc. Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Ortopedicko-traumatologická klinika MUDr. Jiří Kříž, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice v Motole, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, Spinální jednotka MUDr. Jiří Marvan Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Ortopedicko-traumatologická klinika doc. MUDr. Jiří Matějka, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň, Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí

doc. MUDr. Michal Otčenášek, CSc.

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

a Nemocnice Na Bulovce,

Gynekologickoorodnická klinika;

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Urologická klinika

doc. MUDr. Jiří Skála-Rosenbaum, Ph.D.

Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta

a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,

Ortopedicko-traumatologická klinika

prof. MUDr. Peter Šimko, CSc.

Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave,

Lekárska fakulta a Univerzitná nemocnica

Bratislava, Klinika úrazovej chirurgie

MUDr. Jaroslav Šrám

Krajská nemocnice Liberec, a.s.,

Traumatologicko-ortopedické centrum,

Spinální jednotka

MUDr. Jan Vavrečka

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

a Všeobecná fakultní nemocnice,

I. chirurgická klinika;

Vysoká škola ekonomická v Praze,

Fakulta mezinárodních vztahů,

Katedra podnikového a evropského práva

Recenzenti

prof. MUDr. Jiří Látal, CSc.

Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave,

Lekárska fakulta a Univerzitná nemocnica

Bratislava, Klinika úrazovej chirurgie

prof. MUDr. Peter Wendsche, CSc.

Úrazová nemocnice v Brně,

Základna traumatologie

VII

Autorský kolektiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

V

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

XI

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

XIII

1. Epidemiologie zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

2. Anatomie pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

3. Anatomická a klinická terminologie používaná v pánevní chirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21

4. Biomechanika pánve. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

5. Mechanismus vzniku poranění pánevního kruhu a zlomenin acetabula . . . . . . . . . . . . . .

35

6. Diagnostika zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

45

7. Klasifikace poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

53

8. Klasifikace zlomenin acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

67

9. Přidružená poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

77

10. Primární léčebná opatření u pacientů s poraněním pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

85

11. Primární ošetření poraněné pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

89

12. Indikace a časování definitivního ošetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

93

13. Operační přístupy k pánvi a acetabulu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

95

14. Standardní techniky osteosyntézy zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

109

15. Možnosti miniinvazivních postupů při osteosyntéze zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . .121

16. Možnosti navigace při osteosyntéze zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .131

17. Osteosyntéza poranění předního segmentu pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .137

18. Osteosyntéza poranění zadního segmentu pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .149

19. Zavádění iliosakrálních šroubů pomocí klasické CT navigace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .159

20. Role zevní fixace při léčení poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .165

21. Lumbopelvická fixace u poranění lumbosakrálního přechodu a pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . .173

22. Léčba poranění pánve u dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .179

23. Léčba poranění pánve u pacientů s osteoporózou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .183

24. Osteosyntéza zlomenin zadní stěny a zadního pilíře acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .191

25. Osteosyntéza zlomenin přední stěny a předního pilíře acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .199

26. Osteosyntéza zlomenin obou pilířů acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .207

27. Ošetření kombinovaných poranění acetabula a pánevního kruhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .217

28. Ošetrenie kombinovaných zlomenín acetabula a proximálneho femuru . . . . . . . . . . . . . . . . . .223

29. Léčba zlomenin acetabula u dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .229

30. Léčba zlomenin acetabula u pacientů s osteoporózou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .233

31. Komplikace léčby zlomenin pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .241

32. Komplikace léčby zlomenin acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .247

33. Rehabilitace pacientů po zlomeninách pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .259

34. Paklouby pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .265

35. Možnosti léčby neurologických následků po zlomeninách pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . .271

36. Urologické a sexuální poruchy po závažném poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .275

37.Gynekologickoorodnická problematika poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .279

38. Možnosti léčby gastroenterologických následků po poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .283

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .287

Použité zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .291

Obsah

Autorský kolektiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XI

Oldřich Čech

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII

Valér Džupa, Tomáš Pavelka, Stanislav Taller

I. OBECNÁ ČÁST

1. Epidemiologie zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3

Valér Džupa, Jana Chmelová, Filip Fridrich

2. Anatomie pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9

Václav Báča, David Kachlík, Jan Vavrečka

3. Anatomická a klinická terminologie používaná v pánevní chirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21

David Kachlík, Václav Báča, Valér Džupa

4. Biomechanika pánve. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25

Zdeněk Horák, Valér Džupa, Václav Báča

5. Mechanismus vzniku poranění pánevního kruhu a zlomenin acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35

Tomáš Pavelka, Valér Džupa, Zdeněk Horák

6. Diagnostika zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45

Jana Chmelová, Valér Džupa, Jiří Marvan

7. Klasifikace poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53

Valér Džupa, Martin Frank, Jiří Skála-Rosenbaum

8. Klasifikace zlomenin acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67

Valér Džupa, Jana Chmelová, Tomáš Pavelka

9. Přidružená poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77

Valér Džupa, Martin Krbec, Robert Grill

10. Primární léčebná opatření u pacientů s poraněním pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .85

František Duška

VIII Léěba zlomenin pánve a acetabula

11. Primární ošetření poraněné pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .89

Tomáš Pavelka, Valér Džupa, Stanislav Taller

12. Indikace a časování definitivního ošetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93

Tomáš Pavelka, Valér Džupa, Martin Krbec

13. Operační přístupy k pánvi a acetabulu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95

Valér Džupa, Jan Vavrečka, Stanislav Taller

14. Standardní techniky osteosyntézy zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .109

Pavel Douša, Valér Džupa, Vladimír Frič

15. Možnosti miniinvazivních postupů při osteosyntéze zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . .121

Stanislav Taller, Jaroslav Šrám

16. Možnosti navigace při osteosyntéze zlomenin pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .131

Stanislav Taller, Jaroslav Šrám

II. LÉČENí PORANěNí PÁNVE

17. Osteosyntéza poranění předního segmentu pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .137

Valér Džupa, Tomáš Pavelka, Stanislav Taller

18. Osteosyntéza poranění zadního segmentu pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .149

Tomáš Pavelka, Valér Džupa, Stanislav Taller

19. Zavádění iliosakrálních šroubů pomocí klasické CT navigace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .159

Stanislav Taller, Jaroslav Šrám

20. Role zevní fixace při léčení poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .165

Martin Frank, Valér Džupa, Tomáš Pavelka

21. Lumbopelvická fixace u poranění lumbosakrálního přechodu a pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . .173

Jiří Matějka

22. Léčba poranění pánve u dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .179

Petr Havránek

23. Léčba poranění pánve u pacientů s osteoporózou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .183

Stanislav Taller, Valér Džupa

III. LÉČENí ZLOMENIN ACETABULA

24. Osteosyntéza zlomenin zadní stěny a zadního pilíře acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .191

Jiří Skála-Rosenbaum, Valér Džupa, Tomáš Pavelka

25. Osteosyntéza zlomenin přední stěny a předního pilíře acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .199

Tomáš Pavelka, Valér Džupa

26. Osteosyntéza zlomenin obou pilířů acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .207

Tomáš Pavelka, Valér Džupa

IXObsah

27. Ošetření kombinovaných poranění acetabula a pánevního kruhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .217

Jaroslav Šrám, Stanislav Taller

28. Ošetrenie kombinovaných zlomenín acetabula a proximálneho femuru . . . . . . . . . . . . . . . . . .223

Peter Šimko, Valér Džupa

29. Léčba zlomenin acetabula u dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .229

Petr Havránek

30. Léčba zlomenin acetabula u pacientů s osteoporózou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .233

Valér Džupa, Stanislav Taller

IV. K OMPLIKACE

31. Komplikace léčby zlomenin pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .241

Tomáš Pavelka, Valér Džupa

32. Komplikace léčby zlomenin acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .247

Tomáš Pavelka, Valér Džupa

V. REHABILITACE

33. Rehabilitace pacientů po zlomeninách pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .259

Jiří Kříž, Valér Džupa

VI. TRVALÉ NÁSLEDKy A MOžNOSTI JEJICH řEŠENí

34. Paklouby pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .265

Stanislav Taller, Jaroslav Šrám

35. Možnosti léčby neurologických následků po zlomeninách pánve a acetabula . . . . . . . . . . . . . .271

Pavel Haninec, Radek Kaiser

36. Urologické a sexuální poruchy po závažném poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .275

Robert Grill, Michal Otčenášek, Valér Džupa

37.Gynekologickoorodnická problematika poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .279

Filip Hron, Michal Otčenášek, Valér Džupa

38. Možnosti léčby gastroenterologických následků po poranění pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .283

Vítězslav Ducháč, Robert Gürlich

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .287

Použité zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .289

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .291

Motto

Type B fractures including the transverse or T types with or without posterior wall involvement, and the

anterior with posterior hemitransverse, are among the most difficult to manage. If, as it often the case, such

fractures are produced by significant forces and energy, the shearing force often damages the articularsur

faces, and gross displacement and often instability results. Reduction may be very difficult to achieve,espe

cially for T type fractures, the latter for which an anatomic reduction is obtained in only 60 % of cases, even

in the most expert hands.

LETOURNEL, E., JUDET, R.: Fractures of the acetabulum. Berlin, Springer-Verlag 1993.

XI

Předmluva

Vážení čtenáři,

dostává se vám do ruky výjimečná monografie věnovaná léčení poranění pánve a zlomenin acetabula.

V posledních 20 letech došlo k enormnímu nárůstu

těchto zlomenin, nezřídka v rámci polytraumatu

s poraněním životně důležitých orgánů. V roce 2004

bylo na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

v Praze založeno Centrum pro integrované studium

pánve, jehož cílem bylo zintenzivnit spolupráci

všech pánevních chirurgů i lékařů jiných oborůzabývajících se problematikou poranění pánve a zlomenin acetabula. Prvním knižním počinem této

skupiny byla monografie Diagnostika zlomenin

pánve a acetabula, která vyšla v roce 2009. Mo nografie Léčba zlomenin pánve a acetabula jepokračováním díla započatého předchozí knihou. Než se

budu věnovat jejímu obsahu, je třeba se několika

větami vrátit do historie a ukázat, jak se tatodiscilína vyvíjela ve světě a kde jsme stáli my.

V roce 1966, který byl pro ortopedii atraumatologii pohybového aparátu zlomový, se konal v Paříži

kongres Světové společnosti pro ortopedii atraumatologii SICOT. Kongres znamenal počátekendoprotetiky kyčelního kloubu (Charnley, Müller, McKee),

představitelé AO školy zde bojovali o mezinárodní

uznání (Müller), Judetova škola prezentovaladekortikaci a zevní osteosyntézu při léčbě pakloubů,stabilizaci zlomenin pánve, acetabula a páteře (bratři

Judetové, Letournel, Roy-Camille). Měl jsem toštěstí, že jsem již před kongresem SICOT v Pařížipracoval v St. Gallenu u prof. Müllera, zúčastnil se tohoto

přelomového kongresu a následně absolvovaldvouměsíční studijní pobyt v Paříži na klinice prof. Judeta; byl jsem přítomen, když operovali Judet,

Letournel a Roy-Camille. Paříž té doby sevyznačovala intenzivním provozem automobilů nepříliš

odolných proti nárazu, důsledkem čehož bylo velké

množství pacientů s traumaty pánve a páteře, kteří

se léčili na Judetově klinice. Po mém návratu jsme

zavedli operační léčení zlomenin acetabula a pánve

na I. ortopedické klinice v Praze a principyprezentovali v obou monografiích věnovaných moderní

osteosyntéze (1972, 1982), ve kterých jsou kapitoly

zabývající se problematikou zlomenin acetabula

včetně operačních přístupů a způsobem využitízevní fixace při stabilizaci poranění pánevního kruhu.

Nyní zpět ke knize Léčba zlomenin pánve aacetabula. Prolistujte ji a uvidíte, že zasahuje všechny

oblasti týkající se traumatologie pánve. V obecné

části je věnována pozornost epidemiologii, anatomii, biomechanice, mechanismům vzniku poranění, diagnostice a klasifikaci, přidruženým poraněním, časování a provedení primárních léčebných

opatření, operačním přístupům a obecným poznámkám týkajícím se techniky osteosyntézy standardní, miniinvazivní i navigované. Druhá část

knihy je věnována léčení poranění pánve včetněpoisu jednotlivých technik a k mému potěšenízahrnuje i kapitoly týkající se odlišnosti postupů ustarších pacientů s osteoporózou a pacientů dětského

a adolescentního věku. Třetí část zahrnuje návody

k ošetření acetabulárních zlomenin, kombinovaných poranění pánve a acetabula, kombinovaných

zlomenin acetabula a proximálního femuru a rovněž acetabulárních zlomenin ve stařeckém a dětském věku. Následující čtvrtá část precizněpopisuje možné komplikace léčby a postupy při jejich

řešení. Pátá část knihy je věnována rehabilitacipacientů po těžkých poraněních. Poslední šestá část je

zaměřená na problémy spojené s trvalými následky

po poranění pánve a acetabula, vyžadující mnohooborovou spolupráci napříč celým spektrem nejen

chirurgických oborů moderní medicíny.

Dovolte mi konstatovat, že takto ucelený přehled

dokladuje bohatou zkušenost autorů v léčběpacienbr />

XII Léěba zlomenin pánve a acetabula

tů s poraněním v oblasti pánve a vyzrálý plán při

tvorbě této knihy. Domnívám se, že má co nabídnout všem chirurgům, traumatologům a ortopedům, ale i diagnostikům, intenzivistům afyzioteraeutům věnujícím se problematice poranění pánve

a zlomenin acetabula. A to nejen těm začínajícím,

jimž doporučuji knihu jako celek, ale také zkušeným úrazovým chirurgům, kteří v ní po přečtení

jednotlivých kapitol najdou inspiraci pro řešení

konkrétních poranění.

Na závěr mi dovolte několik slov k autorskému

kolektivu. Dát dohromady monografii, která má

28 autorů, je obtížný úkol. Můj obdiv patří především hlavním autorům a editorům knihy, kteří se

do takto náročné práce pustili. Valér Džupa je mým

nejmladším žákem, s nímž jsme společně operovali

stovky pacientů a strávili desítky hodin společnými

rozhovory. Jsem rád, že se mi podařilo předat mu

jednu z hlavních myšlenek, kterou považuji za základní pro každého ortopeda a traumatologa, a sice

„mluv a piš jen o tom, co děláš“. Tato myšlenka je

prostoupena v celé knize. To m á š P a v e l k a se celýživot systematicky věnuje traumatologii pohybového

aparátu, v posledních letech jeho přednášky ačasoisecké publikace zaměřené na problematiku zlomenin pánve a acetabula pomohly vytvořit „zlatý

fond“ v naší literatuře. Stanislav Taller je jedním

z doyenů české traumatologie. Váže mě k němuceloživotní přátelství. Byl jedním z prvních chirurgů

u nás, který přijal AO učení; v roce 1977 jsmespolečně sestavili seznam indikací osteosyntézy a zveřejnili ho ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

Jeho celoživotní zaměření na traumatologii pánve

přineslo několik prioritních prací a hlavně objevů

a postupů, za které si ho hluboce vážím. Věřím

tomu, že i další spoluautoři knihy se s vědomím, že

práce „koordinuje“ tato editorská trojice, podíleli

na vzniku jednotlivých kapitol s radostí a vědomím

účasti na „správné věci“ bez ohledu na to, zda sejednalo o začínající autory střední generace čivýznamné univerzitní profesory.

Knihu Léčba zlomenin pánve a acetabula považuji za základní literaturu, která patří do knihovny

a zejména na pracovní stůl každého traumatologa

a ortopeda v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

prof. MUDr. Oldřich Čech, DrSc.


XIII

Úvod

V posledních deseti letech jsme zaznamenali velký

rozvoj pánevní chirurgie. Byl způsoben nárůstem

počtu poranění pánve a zlomenin acetabulaošetřovaných v traumacentrech, ale také v ostatních nemocnicích zabývajících se péčí o traumatizované

pacienty. Aby s kvantitou práce narůstala i kvalita

péče o tyto pacienty, bylo třeba splnit několikpožadavků. Prvním bylo zlepšení komunikace lékařů

různých odborností podílejících se na primárním

ošetření, druhým bylo zrychlení a zpřesnění diagnostiky na podkladě pochopení možnostíjednotlivých zobrazovacích metod, třetím dovybavenípracovišť materiály potřebnými k zajištění primární

stabilizace, čtvrtým bylo získání dostatečné erudice

při plánování jednotlivých terapeutických postupů

a při jejich správném načasování, pátým zvládnutí

operačních přístupů a nacvičení použití všechsoučasných prostředků určených k definitivní fixaci

zlomenin. Později se ukázalo, že toto nestačí.

Dalšími nezbytnými podmínkami pro zajištěníkvalitní péče o pacienty bylo správné vedení následné

péče včetně načasování vertikalizace, zátěže arehabilitace, včasné rozpoznání komplikací a vhodná

reakce na ně a konečně vyhodnocení výsledků se

snahou o určení správných postupů, jakož i sesnahou o nalezení cest pro minimalizaci trvalých následků pro pacienty s reziduálními obtížemi. Aby

byly splněny všechny tyto podmínky, bylo třebapokládat si správné otázky, nacházet na ně odpovědi

v dostupných monografiích a časopiseckých publikacích, vést dialog s odborníky jiných oborů, naslouchat pacientům a znovu číst a konfrontovat

vlastní výsledky se zkušenostmi kolegů z jinýchpracovišť i zahraničních autorů.

Platformou pro takto koncipovanou práci svedením věcného dialogu napříč obory se stalo Centrum

pro integrované studium pánve 3. lékařskéfakulty Univerzity Karlovy v Praze, založené v roce

2004. Zpočátku nám umožnilo diskutovat problematiku poranění pánve a zlomenin acetabula zpohledu lékařů různých odborností (anatom,

rentgeno log, chirurg, traumatolog, ortoped, anesteziolog-intenzivista, urolog, gynekolog, cévní chirurg, neurochirurg, neurolog, gastroenterolog, rehabilitační lékař). Později jsme dokázali rozšířit tuto

diskusi o řadu dalších odborníků z většinytraumacenter v České republice a několika dalších českých

i slovenských nemocnic. Od prvních časopiseckých

publikací jsme se přes několikaletou práci namulticentrické studii dostali k napsání útlé knížky

Diagnostika zlomenin pánve a acetabula. Velmi

nás potěšilo a motivovalo udělení Chlumského ceny

výborem České společnosti pro ortopedii atraumatologii za nejlepší knižní publikaci s ortopedickou

tématikou v roce 2009. Tehdy jsme se rozhodlidoplnit „diagnostiku“ o „terapii“. Nechtěli jsme přeložit

či opsat slavné zahraniční monografie. Věděli jsme,

že chceme psát jen o tom, co sami děláme. Proto

předkládáme tuto knihu ke kritickému čtení všem

českým a slovenským pánevním chirurgům i dalším

lékařům zabývajícím se traumatologií s upozorněním, že nemáme ambici považovat ji za jediný

správný návod, ale pouze za popis postupu, podle

kterého jsme si za léta naší spolupráce sami navykli

pracovat.

Vznik knihy, její příprava a konečná úprava byly

podpořeny ze Strukturálních fondů Evropské unie,

Operační program Praha Konkurenceschopnost

(OPPK) CZ216/3100/24018 (INO/02/01/0017/2010)

„Podpora báze základního výzkumu Centra prointegrované studium pánve“. Kromě této institucionální podpory však vděčíme i mnohaspolupracovníkům. Jsou to především kolegové lékaři, zdravotní

sestry, radiologičtí asistenti, fyzioterapeuti a další

zaměstnanci našich mateřských pracovišť (Fakultní

nemocnice Královské Vinohrady v Praze, Fakultní

nemocnice Plzeň, Krajská nemocnice Liberec, a.s.).

Jejich péče byla nezbytná pro uzdravení našichpaXIV Léěba zlomenin pánve a acetabula cientů. Dále děkujeme všem lékařům a vedenímradiodiagnostických klinik a oddělení z mateřských nemocnic hlavních autorů a spoluautorů zaposkytnutí obrazové dokumentace uvedené v této knize.

Konečně chceme poděkovat recenzentům, za jejich

trpělivou práci při vznášení podnětných připomínek k napsanému textu i obrázkům.

Valér Džupa, Tomáš Pavelka, Stanislav Taller


I. Obecná část


3

1. epidemiologie zlomenin pánve a acetabula

Valér Džupa, Jana Chmelová, Filip Fridrich

souhrn

Výskyt poranění pánve kolísá podle různých autorů

v rozmezí 3–9 % a zlomenin acetabula do 1 % ze

všech zlomenin. Incidence je udávaná u poranění

pánve 23 zraněných na 100 000 obyvatel a rok

a u zlomenin acetabula tři pacienti na 100 000obyvatel a rok. Věková a pohlavní distribuce souborů

pacientů se zlomeninou v oblasti pánve je závislá

na metodice sběru dat a výrazně je ovlivňuje to, zda

jsou nebo nejsou do souboru pacientů zahrnováni

pacienti (většinou pacientky) vyššího věku se zlomeninou ramének stydké kosti v terénuosteoporózy. Mezi způsoby vzniku zlomenin v oblasti pánve

dominují dopravní nehody. Počet úmrtí kolísá vzávislosti na tom, zda jsou vyhodnocovány zlomeniny

v oblasti pánve jako samostatná poranění nebo jako

součásti polytraumatu.

Úvod

Zlomeniny v oblasti pánve patří mezi nejzávažnější

poranění skeletu. Nejdůležitějším faktorempodílejícím se na vzniku určitého typu poranění a tím

i na jeho závažnosti je velikost a směr působícího

násilí v průběhu úrazového děje /15/. Proto spektrum jednotlivých typů poranění v oblasti pánvekolísá od minimálních lézí, které způsobí přechodné

klinické obtíže a nemají vliv na budoucí život pacienta (zlomenina ramének stydké kosti), přesporanění vyžadující různě složitou léčbu včetněoperační s možným vyústěním do trvalých obtíží (avulze

spina iliaca anterior superior, symfyzeolýza) až kporaněním, která se spolupodílí na ohrožení života

(nestabilní poranění pánevního kruhu jako součásti

polytraumatu). Giannoudis a spolupracovníciuvedli, že nestabilní zlomeniny pánve jsou třetínejčastější příčinou smrti u dopravních úrazů, hned zatěžkými kraniotraumaty a poraněním hrudníku se

závažným poškozením nitrohrudních orgánů /10/.

Zlomeniny v oblasti pánve rozdělujeme naporanění pánve jako celku (tedy zlomeniny jednotlivých

kostí a poranění pánevního kruhu) a zlomeniny

acetabula. I když se tyto dvě nozologické jednotky

často kombinují, je několik důvodů, proč jeodlišovat. Nejdůležitějším z nich je rozdílný přístup kterapii (poranění pánve vyžaduje pro obnovu jejínosné funkce stabilní fixaci zejména zadního segmentu

s určitou mírou tolerance při dosažení přesnérepozice, zlomenina acetabula jako typická intraartikulární zlomenina vyžaduje před stabilizací exaktní

repozici všech fragmentů nesoucích kloubní plochu). Další rozdíly se týkají výskytu, věku a pohlaví

zraněných, způsobu vzniku poranění a počtu úmrtí.

Výskyt poranění pánve a zlomenin acetabula

Výsky t zlomeniny v oblasti pánve se obvykle uvádí

v rozmezí 3–9 % ze všech poranění skeletu, avšak

Rommens publikoval výskyt pouze v rozmezí 1–3 %

/7, 10, 17/. Je velmi pravděpodobné, že toto široké

rozmezí je ovlivněno tím, zda autoři zařadili dosledovaných souborů pouze poranění pánevního

kruhu a zlomeniny acetabula nebo i zlomeniny

jednotlivých kostí pánve v terénu osteoporózy.

Ve vlastním souboru pacientů sledovaném v roce

2004 jsme našli 3,9% výskyt zlomenin v oblastipánve v rámci všech zaevidovaných zlomenin, ovšem

poranění pánevního kruhu se vyskytlo pouze

u 1,9 % pacientů /23/. Tato čísla odpovídajírozmezím zahraničních autorů a potvrzují, že určení výskytu zlomenin v oblasti pánve výrazně ovlivňuje

metodika sledování.

Existují epidemiologické studie snažící se ourčení incidence těchto zlomenin. Australští autoři

v jednoleté prospektivní studii určili incidenciporaI. OBECNÁ ěÁST nění pánve u 23 zraněných na 100 000 obyvatel a rok /1/. Studie britských autorů při 16letémsledování konstatovala neměnící se incidenci zlomenin acetabula na úrovni tří pacientů na 100 000 obyvatel a rok /14/. Při sledování vlastního souboru pacientů jsme nalezli pouze čtyřnásobný (nikolisedminásobný) rozdíl mezi počtem poranění pánve a zlomenin acetabula. Přehled uvádíme v tab. 1.1. Věk a pohlaví pacientů Otázka věku pacientů se zlomeninou v oblastipánve je další nevyjasněnou problematikou závislou na metodice sběru dat. Někteří autoři poukázali na to, že podle věku lze vyčlenit dvě většípodskupiny pacientů: 1. pacienty mladšího a středního věku (převážně muži) s poraněním pánevního kruhu po vysokoenergetickém úrazu; 2. pacienty vyššího věku (převážně ženy) se zlomeninou v terénuosteooroticky změněné kosti (především raménekstydké kosti nebo acetabula) po prostém pádu /1, 5, 6, 12/. Průměrný věk pacientů ve studiích věnovaných poranění pánve po vysokoenergetickém úrazu se pohybuje kolem 40 let. Tabulka 1.1 ukazuje, že vnašem souboru pacientů se tomuto věku blížili pouze muži s poraněním pánve a že průměrný věkpacientů s poraněním pánve i zlomeninou acetabula jepřibližně stejný, avšak významně vyšší než v citovaných studiích.

Velké epidemiologické studie zaměřené na pohlavní distribuci pacientů u zlomenin pánveupozornily na vyšší zastoupení těchto zlomenin u mužů

/2, 12, 20/. V našem souboru však toto můžemepotvrdit pouze u pacientů se zlomeninou acetabula,

kde byla převaha zastoupení mužů nad ženami

v poměru 3:1. Při posouzení vlivu věku na typporanění můžeme konstatovat, že převaha mužů nižších

věkových skupin je patrná u vysokoenergetických

poranění pánve a zlomenin acetabula, zatímco

ve skupině zlomenin pánve a acetabula vzniklých

po nízkoenergetickém traumatu (prosté pády) vterénu osteoporózy (zlomeniny ramének stydké kosti,

zlomeniny acetabula bez dislokace) dominují ženy

vyššího věku.

Způsob vzniku poranění

Většina autorů uvádí jako dominantní způsobvzniku poranění pánve vysokoenergetické trauma

vzniklé při dopravních nehodách, pádech z výšky

a závalech břemeny /1, 2, 12, 18, 20, 22/. Toto se

však týká poranění pánve a zlomenin acetabula

u mladších jedinců. Naopak ve vyšším věkudominují prosté pády, jelikož tady zlomeniny pánve

i acetabula vznikají v terénu osteoporotické kosti /1,

5, 6, 12/. V souboru našich pacientů byly způsoby

vzniku poranění pánve a acetabula rozdílné, jak je

patrné z tab. 1.2. Dopravní nehoda byla častějšípříčinou zlomenin acetabula, naproti tomu pád z výšky

byl častější příčinou poranění pánve. Při dopravních

nehodách vznikala poranění pánve častěji uporažených chodců a cyklistů, zatímco zlomeninyacetabula u řidičů.

Počet úmrtí

V literatuře udávaný počet úmrtí u pacientů sporaněním pánve kolísá v rozmezí 10–16 %, u otevřených zlomenin až 45 % /7, 11/. Naštěstí výskytotevřených zlomenin je udáván pouze v rozmezí 2–4 %

ze všech zlomenin pánve /11/. Rovněž počet úmrtí

pacientů se zlomeninou pánve jako součástí polytraumatu je vyšší a blíží se až k 30 % /7/. Naproti

tomu je udáván počet úmrtí u pacientů sezlomeninou acetabula na hranici 3 % /9/. I tento ukazatel

dokumentuje skutečnost, že poranění pánve a zlomeniny acetabula jsou správně odlišovány jako dvě

samostatné nozologické jednotky.

Diskuse

Výskyt poranění pánve a zlomenin acetabula.

Většina literárních zdrojů pracuje s údajihospitalizovaných pacientů po vysokoenergetickémporanění pánve /3, 20/. Nejčastěji jsou data sbíránaretrospektivně z traumaregistrů a z údajů traumacenter.

Prospektivních studií je málo /1, 10, 20/. Navícnejsou zaměřené na zlomeniny v oblasti pánve vzniklé Tab. 1.1. Přehled poranění pánve a zlomenin acetabula v souboru 307 pacientů léčených v letech 2008–2010

Poranění pánve Zlomeniny acetabula

počet procento průměrný věk počet procento průměrný věk

Ženy 130 52 % 61 let 14 24 % 59 let

Muži 119 48 % 43 let 44 76 % 53 let

Celkem 249 100 % 52 let 58 100 % 54 let


51. Epidemiologie zlomenin pánve a acetabula

v osteoporotickém terénu u pacientů vyššího věku

po prostém pádu /4/. Přitom skupina pacientekvyššího věku se zlomeninou ramének stydké kosti(zlomeniny typu A2.2 a B2.1 podle AO klasifikace) či

nedislokovanou zlomeninou acetabula významně

ovlivní počet zlomenin v oblasti pánve i celkové

procento jejich výskytu v rámci všech zlomeninskeletu. Další skupina, která v epidemiologickýchpřehledech obvykle chybí, jsou pacienti s poraněním

pánve, kteří zemřou dříve, než se dostanou dozdravotnického zařízení. Proto skutečné procentuální

zastoupení zlomenin v oblasti pánve nadálepovažují někteří autoři za neznámé /1, 10/.

Věk a pohlaví pacientů. Průměrný věk pacientů

s poraněním pánve se udává kolem 40 let /1, 5, 6,

12/. Výrazně vyšší průměrný věk našich pacientů je

dán opět rozdílnou metodikou sledování. My jsme

byli důslední při řazení všech pacientů (tedy i těch

starších s osteoporotickými zlomeninami pánve)

do souboru a tím jsme dosáhli poněkud jinéhověkového rozložení souboru než výše uvedení autoři.

Rovněž zařazení pacientek vyššího věku sezlomeninou typu A2.2 a B2.1 do našeho souboru znamenalo

významný posun v pohlavní distribuci. Zatímco

v citovaných studiích převažují muži, my jsme uporanění pánve toto neprokázali. Proto si dovolíme

konstatování, že při zhodnocení epidemiologických

údajů pacientů se zlomeninou v oblasti pánve jsou

výsledky výrazně ovlivněny tím, zda jsou, nebonejsou do souboru zařazené pacientky vyššího věku se

zlomeninami ramének stydké kosti.

Způsob vzniku poranění. Nejčastější příčinou

vzniku zlomeniny v oblasti pánve jsou dopravnínehody /1, 10, 18, 22/. V souladu s naším sledováním je

uvedeno v pracích zahraničních autorů, že procento

automobilových kolizí a motocyklových havárií je

vyšší u zlomenin acetabula ve srovnání s poraněním

pánve /9, 16/. Kelsey a spolupracovníci upozornili, že

vedle osteoporózy jako hlavní příčiny vznikuzlomenin v oblasti pánve u pacientů vyššího věku poprostém pádu se na riziku vzniku těchto zlomenin podílí

kouření a stav po hysterektomii /13/; avšak kouření

i stav po hysterektomii jsou faktory zvyšující riziko

rozvoje osteoporózy. Další často pozorovanou skutečností u zlomenin pánve je stav po ozařováníoblasti malé pánve v anamnéze (z důvodu karcinomuprostaty či gynekologických tumorů).

Počet úmrtí. Citované údaje ukazují, jak obtížné

je zhodnotit počet úmrtí pacientů se zlomeninou

v oblasti pánve /7–9, 11/. Je to dáno především tím, že

skupina těchto pacientů je různorodá. Jiné výsledky

dostaneme, budeme-li hodnotit pacienty s poraněním pánevního kruhu jako monotraumatem, a jiné,

bude-li se jednat o pacienty polytraumatizované.

Dále můžeme hodnotit zlomeniny v oblasti pánve

jako celek, nebo pouze ty bez osteoporotických zlomenin, nebo pouze acetabulární zlomeniny. Pak samozřejmě výsledky budou nutně výrazně kolísat.

Proto snad důležitější než určit počet úmrtí jepřipomenout studie konstatující, že zlomenina v oblasti

pánve jako součást polytraumatu zvyšuje u těchto

pacientů riziko úmrtí /1, 19, 21/.

Závěr

Při hodnocení epidemiologických údajů týkajících

se zlomenin v oblasti pánve můžeme konstatovat:

Tab. 1.2. Způsob vzniku poranění pánve a zlomenin acetabula v souboru 307 pacientů léčených v letech 2008 až

2010

Poranění pánve Zlomeniny acetabula

počet procento počet procento

Dopravní nehoda 86 35 % 28 49 %

řidič 15 6 % 15 26 %

spolujezdec 10 4 % 5 9 %

poražený chodec a cyklista 43 18 % 5 9 %

motocyklista 18 7 % 3 5 %

Pád z výšky 60 24 % 6 10 %

nehoda 44 18 % 4 7 %

suicidium 16 6 % 2 3 %

Pád břemena 7 3 % 2 3 %

Sport 18 7 % 3 5 %

Prostý pád 78 31 % 19 33 %

Celkem 249 100 % 58 100 %


6 I. OBECNÁ ěÁST

1. Výskyt poranění pánve je udáván v rozmezí

3–9 % a zlomenin acetabula do 1 % všech skeletálních zlomenin.

2. Poranění pánevního kruhu je častější u mladších

mužů.

3. Zlomeniny ramének stydké kosti po prostém

pádu se častěji vyskytují u žen vyššího věku.

4. Směšování těchto dvou rozdílných skupin pacientů významně mění základní demografické

charakteristiky sledovaných souborů.

5. Zlomeniny acetabula se výrazně častěji vyskytují

u mužů.

6. Při vzniku zlomenin v oblasti pánve dominují

dopravní nehody.

7. Poranění pánve vzniká častěji u pacientůporažených autem, zatímco zlomeniny acetabula jsou

častější u řidičů.

8. Určit počet úmrtí u pacientů se zlomeninou

v oblasti pánve je obtížné vzhledem k různorodosti sledovaných souborů, avšak poraněnípánve v rámci polytraumatu lze považovat za faktor

zhoršující prognózu pacienta vzhledem k přežití.

Literatura

1. BALOGH, Z., KING, K.L., MACKAY, P., DOUGALL,

D., MACKENZIE, S., EVANS, J.A., LYONS, T.,

DEANE, S.A.: The epidemiology of pelvic ringfractures: a population-based study. J. Trauma, 63: 1066-

1073, 2007.

2. BARZILAY, Y., LIEBERGALL, M., SAFRAN, O.,

KHOURY, A., MOSHEIFF, R.: Pelvic fractures in

a Level I Trauma Center: a test case for the efficacy of

the evolving trauma system in Israel. Isr. Med. Assoc.

J., 7: 619-622, 2005.

3. BLACKMORE, C.C., CUMMINGS, P., JURKOVICH, G.J., LINNAU, K.F., HOFFER, E.K., RIVARA,

F.P.: Predicting major hemorrhage in patients with

pelvic fracture. J. Trauma, 61: 346-352, 2006.

4. BOUFOUS, S., FINCH, C., LORD, S., CLOSE, J.: The

increasing burden of pelvic fractures in older people,

New South Wales, Australia. Injury, 36: 1323-1329,

2005.

5. COSKER, T.D., GHANDOUR, A., GUPTA, S.K.,

TAYTON, K.J.: Pelvic ramus fractures in the elderly:

50 patients studied with MRI. Acta Orthop., 76: 513-

516, 2005.

6. CULEMANN, U., SCOLA, A., TOSOUNIDIS, G.,

POHLEMANN, T., GEBHARD, F.: Versorgungskonzept der Beckenringverletzung des alten

Patienten. Unfallchirurg, 113: 258-271, 2010.

7. DEMETRIADES, D., KARAISKAKIS, M.,

TOUTOUZAS, K., ALO, K., VELMAHOS, G.,

CHAN, L.: Pelvic fractures: epidemiology and predictors of associated abdominal injuries and outcomes. J. Am. Coll. Surg., 195: 1-10, 2002.

8. DENTE, C.J., FELICIANO, D.V., ROZYCKI, G.S.,

WYRZYKOWSKI, A.D., NICHOLAS, J.M.,

SALOMONE, J.P., INGRAM, W.L.: The outcome of

open pelvic fractures in the modern era. Am. J. Surg.,

190: 831-837, 2005.

9. GIANNOUDIS, P.V., GROTZ, M.R., PAPA KOSTIDIS, C., DINOPOULOS, H.: Operative treatment of

displaced fractures of the acetabulum: ameta-analysis. J. Bone Jt Surg., 87-B: 2-9, 2005.

10. GIANNOUDIS, P.V., GROTZ, M.R., TZIOUPIS, C.,

DINOPOULOS, H., WELLS, G.E., BOUAMRA, O.,

LECKEY, F.: Prevalence of pelvic fractures, associated injuries, and mortality: the United Kingdom

perspective. J. Trauma, 63: 875-883, 2007.

11. GROTZ, M.R., ALLAMI, M.K., HARWOOD, P.,

PAPE, H.C., KRETTEK, C., GIANNOUDIS, P.V.:

Open pelvic fractures: epidemiology, current concepts of management and outcome. Injury, 36: 1-13,

2005.

12. KABAK, S., HALICI, M., TUNCEL, M., AVSAROGULLARI, L., BAKTIR, A., BASTURK, M.

Functional outcome of the open reduction andinternal fixation for completely unstable pelvic ringfractures (type C): a report of 40 cases. J. Orthop.

Trauma, 17: 555-562, 2003.

13. KELSEY, J.L., PRILL, M.M., KEEGAN, T.H.,

QUESENBERRY, C.P., SIDNEY, S.: Risk factors for

pelvis fracture in older persons. Am. J. Epidemiol.,

162: 879-886, 2005.

14. LAIRD, A., KEATING, J.F.: Acetabular fractures:

a 16-year prospective epidemiological study. J. Bone

Jt Surg., 87-B: 969-973, 2005.

15. PENNAL, G.F., TILE, M., WADELL, J.P., GARSIDE,

H.: Pelvic disruption: assessment and classification.

Clin. Orthop., 151: 124-129, 1980.

16. PORTER, S.E., SCHROEDER, A.C., DZUGAN, S.S.,

GRAVES M.L., ZHANG, L., RUSSELL, G.V.:

Acetabular fracture patterns and their associatedinjuries. J. Orthop. Trauma, 22: 165-170, 2008.

17. ROMMENS, P.M.: Pelvic ring injuries: a challenge

for the trauma surgeon. Acta Chir. Belg., 96: 78-84,

1996.

18. SALIM, A., TEIXEIRA, P.G., DUBOSE, J., OTTOCHIAN, M., DEMETRIADES, D.: Predictors of

positive angiography in pelvic fractures: a prospective study. J. Am. Coll. Surg., 207: 656-662, 2008.

19. SATHY, A.K., STARR, A.J., SMITH, W.R., ELLIOT,

A., AGUDELO, J., REINERT, C.M., PINEI, J.P.: The

effect of pelvic fracture on mortality after trauma: an

analysis of 63.000 trauma patients. J. Bone Jt Surg.,

91-A: 2803-2810, 2009.

20. SCHMAL, H., MARKMILER, M., MEHLHORN,

A.T., SUDKAMP, N.P.: Epidemiology and outcome

of complex pelvic injury. Acta Orthop. Belg., 71: 41-

47, 2005.1. Epidemiologie zlomenin pánve a acetabula

21. SCHULMAN, J.E., O’TOOLE, R.V., CASTILLO,

R.C., MANSON, T., SCIADINI, M.F., WHITNEY,

A., POLLAK, A.N., NASCONE, J.W.: Pelvic ring

fractures are an independent risk factor for death

after blunt trauma. J. Trauma, 68: 930-934, 2010.

22. SMITH, W., WILLIAMS, A., AGUDELO, J.,

SHANNON, M., MORGAN, S., STAHEL P.,

MOORE, E.: Early predictors of mortality inhemodynamically unstable pelvis fractures. J. Orthop.

Trauma, 21: 31-37, 2007.

23. ŠKAPINEC, P., TISLICKÝ, J., DŽUPA, V.,

PROCHÁZKA, B.: Přehled úrazových diagnóz

pacientů ošetřených na traumatologické ambulanci

v zimních měsících. Osteol. Bull., 10: 27-32, 2005. 2. Anatomie pánve a acetabula

Václav Báča, David Kachlík, Jan Vavrečka

okraj symphysis pubica, je pánev rozdělena naobjemově větší pelvis major (obsahuje zejména kličky

tenkého střeva) a menší pelvis minor (obsahujeorgány vylučovacího, pohlavního a trávicího systému

s jejich fixačním a podpůrným aparátem, závěsy

a fasciálními kryty).

Pánevní kost vzniká srůstem původně založených tří kostí – kyčelní kosti (os ilium), sedací kosti

(os ischii) a stydké kosti (os pubis), křížová kost pak

srůstem jednotlivých původně založených křížových obratlů.

Kostěná pánev

Os coxae (pánevní kost). Kyčelní, sedací a stydká

kost se ve vývojové a růstové periodě stýkají v místě

formující se jamky kyčelního kloubu zvanéacetabulum. V tomto místě vzniká chrupavka, která svým

tvarem připomíná písmeno ypsilon (cartilago ypsiloformis) (obr. 2.1). Horizontálním raménkemsměřuje vzad a odděluje os ilium a os ischii, vertikálním

směřuje dolů a odděluje os ischii a os pubis apředním raménkem směřuje lehce vzhůru a odděluje os

ilium a os pubis. Chrupavka má strukturu bipolární

fýzy, zajišťuje tedy proporcionální růst všech kostí

pánve a acetabula jako epifyzární růstováchrupavka. Dalšími růstovými zónami jsou chrupavkastydké spony, dále kloubní chrupavky v křížokyčelním

kloubu, synchondrosis ischiopubica a apofýzy nakyčelním hřebeni (crista iliaca) a sedacím hrbolu(tuber ischiadicum).

Vlastní acetabulum (obr. 2.2) má polokulovitý

tvar průměru asi 5 cm, vnější hrana mírně vyčnívá

(prominuje) do podoby valu (limbus acetabuli),který je kaudálně přerušen zářezem (incisuraacetabuli). K vnější hraně se připojuje vazivově-chrupavčitý

lem (labrum acetabuli); ten je v místě překračování

incisura acetabuli vyztužen přemosťujícím vazem souhrn Pánev jako celek představuje anatomicky velmizajímavou oblast. Jsou tu umístěné systémy kostní, kloubní, svalový, močopohlavní a trávicí, se svými vazivovými kryty a závěsy. Popis tak může vycházet jednak z anatomie systematické, jednaktopografické a funkční. Vedle kostěného a vazivovéhopodkladu, svalů a orgánů je třeba věnovat pozornost i strukturám pánevního dna – zevně od peritonea pokrývá vnitřní stěnu pánve vazivová vrstva fascia pelvis parietalis, orgány pak kryje trojrozměrná funkční podpůrná struktura fascia pelvis visceralis, v klinické praxi nazývaná fascia endopelvica, která je zesílená v dobře patrných pruzích zejména u ženy v parametriu a parakolpiu. V retroperitoneálním prostoru do pánve vstupují cévy, nervy a nervové pleteně zásobující mimo pánevní orgány také dolní končetinu. Topograficky významná místa v pánvi ve vztahu k pohybovému aparátu a chirurgickým přístupům k němu jsou na přední straně lacunavasorum et musculorum, canalis obturatorius, na zadní straně pak foramen suprapiriforme et infrapiriforme, foramen ischiadicum minus a canalis pudendalis Alcocki. Vymezení pánevního kruhu Pánví v anatomickém slova smyslu je oblastohraničená pánevním kruhem, který se skládá ze dvoupánevních kostí (ossa coxae) a křížové kosti (os sacrum). Ventrálně jsou pánevní kosti spojené navzájem pevnou vazivově-chrupavčitou stydkou sponou (symphysis pubica) a dorzálně s křížovou kostí tuhým kloubním spojením (amphiarthrosis), zvaným křížokyčelní kloub (articulatio sacroiliaca). Průběhem linea terminalis, kterou tvořípromontorium, linea arcuata ossis ilii, pecten ossis pubis a horní I. OBECNÁ ěÁST

(lig. transversum acetabuli) připojeným k oběmaramenům zářezu. Má povrchovou část, která je pevně

spojena s lemem, a hlubokou samostatnou část,

od níž pak začíná vaz jdoucí k hlavici stehenní kosti

(lig. capitis femoris). Na vnitřní straně stěny acetabula v jejích kraniálních dvou třetinách najdeme

poloměsíčitou kloubní plochu krytou hyalinní

chrupavkou (facies lunata) pro kontakt s hlavicístehenní kosti (caput femoris). Střed jamky představuje

vyhloubená jáma (fossa acetabuli) vyplněná tukovým polštářem (pulvinar acetabuli) a ve svém vrcholu krytá pouze velmi tenkou kostěnou ploténkou. Na vnější straně stěny acetabula se nachází

žlábek (sulcus supraacetabularis) obkružujícíkraniální okraj jamky, ve kterém začíná jedna hlava přímého

stehenního svalu (caput reflexum m. recti femoris).

Kaudálně může být patrný otisk (sulcusinfraacetabularis) od šlachy m. obturatorius externus.

Laterálně od lemu obkružuje kloubní jamku

kloubní pouzdro (obr. 2.3); to je zesílenomohutnými vazy rozbíhajícími se od jednotlivých částí pánevní kosti, které jsou tak zcela překryty: lig.iliofemorale začíná na horním předním kyčelním trnu

(spina iliaca anterior inferior), lig. ischiofemoralezačíná nad sedacím hrbolem (tuber ischiadicum) a lig.

pubofemorale začíná na hřebeni stydké kosti (pecten

ossis pubis).

Kaudálně od acetabula se nachází otvor (foramen

obturatum) ohraničený rameny sedací a stydkékosObr. 2.1. Zobrazení jednotlivých částí a růstových zón v os coxae (volně podle Williamse /4/): 1 – apofýzahřebene kyčelní kosti, 2 – labrum acetabuli, 3 – epifýza(ypsilonovitá chrupavka), 4 – apofýza hrbolu sedací kosti,

5 – apofýza stydké kosti, 6 – epifýza dolního



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist