načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Léčba onemocnění čelistního kloubu – kolektiv; Vladimír Machoň

Léčba onemocnění čelistního kloubu

Elektronická kniha: Léčba onemocnění čelistního kloubu
Autor: kolektiv; Vladimír Machoň

Příručka poskytuje přehled onemocnění čelistního kloubu a současné možnosti konzervativní, miniinvazivní a chirurgické léčby. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  186
+
-
6,2
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 88
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2008
ISBN: 978-80-247-2394-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka poskytuje přehled onemocnění čelistního kloubu a současné možnosti konzervativní, miniinvazivní a chirurgické léčby.

Popis nakladatele

Předkládaná publikace je odbornou učebnicí, která by se měla stát plnohodnotnou příručkou v praxi stomatologa, popřípadě ORL-specialisty i praktického lékaře. Poskytuje základní přehled jednotlivých onemocnění čelistního kloubu spojený se současnými možnostmi konzervativní, miniinvazivní a chirurgické léčby, uvádí základní postupy při vyšetření a diagnostice onemocnění. Text je doplněn základy anatomie kloubu a etiologií onemocnění. Závěr tvoří příklady z praxe - kazuistiky, předkládající možná řešení jednotlivých typů onemocnění.Publikace je doplněna množstvím obrazové dokumentace, která napomáhá pochopení problematiky.Autorsky se na knize podíleli lékaři pracovišť: Nemocnice Na Homolce v Praze a Nemocnice Ružinov v Bratislavě.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
kolektiv; Vladimír Machoň - další tituly autora:
Traumatológia skeletu tváre Traumatológia skeletu tváre
Tretie moláre (M3) Tretie moláre (M3)
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MUDr. Vladimír Machoň a kolektiv

LÉČBA ONEMOCNĚNÍ ČELISTNÍHO KLOUBU

Pořadatel díla:

MUDr. Vladimír Machoň

Autorský kolektiv:

MUDr.Vladimír Machoň – Chirurgie hlavy a krku, Nemocnice Na Homolce, Praha

prim. MUDr. Jan Paska – Chirurgie hlavy a krku, Nemocnice Na Homolce, Praha

prim. MUDr. Dušan Hirjak, PhD. – Klinika ústnej, čeľustnej a tvárovej chirurgie, Fakultní

nemocnice Ružinov, Bratislava

Recenze:

Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.

Doc. MUDr. Jiří Zemen, PhD.

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Photo © Allphoto, 2008

Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 3345. publikaci

Odpovědná redaktorka Lucie Kettnerová

Spolupráce při redakčním zpracování PhDr. Anna Monika Pokorná

Sazba a zlom Josef Lutka

Obrázky dodali autoři.

Počet stran 88

Vydání první, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými

ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou

sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro

nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, uklá

dány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-2394-5 Kniha Praktická příručka.indb 4Kniha Praktická příručka.indb 4 6.6.2008 12:54:336.6.2008 12:54:33 Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá

(tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)

© Grada Publishing, a.s. 2011

ISBN 978-80-247-6281-4


Obsah Poděkování .............................................................. 7

Úvod ..................................................................... 8

1 Anatomie .............................................................. 9

2 Etiologie onemocnění temporomandibulárního kloubu .................... 13

2.1 Anatomické faktory ............................................... 13

2.2 Traumatické faktory ............................................... 13

2.3 Psychosociální faktory ............................................. 13

2.4 Patofyziologické faktory ........................................... 14

2.5 Celkové faktory ................................................... 14

3 Vyšetření čelistního kloubu ............................................. 15

3.1 Klinické vyšetření ................................................ 15

3.2 Zobrazovací metody ............................................... 18

4 Onemocnění čelistního kloubu .......................................... 23

4.1 Extrakapsulární (mimokloubní) onemocnění .......................... 23

4.2 Intrakapsulární (nitrokloubní) onemocnění ........................... 25

4.3 Zánětlivě degenerativní onemocnění ................................. 30

4.4 Poruchy hybnosti – hypermobilní stavy .............................. 33

4.5 Poruchy hybnosti – hypomobilní stavy .............................. 34

5 Léčba onemocnění temporomandibulárního kloubu ...................... 37

5.1 Léčba příčinná .................................................... 37

5.2 Léčba symptomatická ............................................. 37

6 Konzervativní (nechirurgická) léčba .................................... 39

6.1 Primární pohovor ................................................. 39

6.2 Domácí šetřicí režim .............................................. 39

6.3 Cvičení otevírání .................................................. 39

6.4 Relaxační cvičení ................................................. 40

6.5 Masáže žvýkacích svalů ........................................... 40

6.6 Klidová poloha dolní čelisti ........................................ 41

6.7 Izometrická cvičení ............................................... 41

6.8 Repoziční cvičení ................................................. 42

6.9 Termoterapie ..................................................... 42

6.10 Imobilizace kloubu ................................................ 43

6.11 Mobilizace kloubu ................................................ 43

6.12 Okluzní dlaha .................................................... 44

Kniha Praktická příručka.indb 5Kniha Praktická příručka.indb 5 6.6.2008 12:54:346.6.2008 12:54:34

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


7 Miniinvazivní léčba .................................................... 47

7.1 Opich kloubu ..................................................... 47

7.2 Intraartikulární aplikace ........................................... 48

7.3 Artrocentéza ..................................................... 49

7.4 Artroskopie ...................................................... 52

8 Další možnosti léčby .................................................... 55

8.1 Chirurgická léčba ................................................. 55

8.1.1 Operace na měkkých tkáních kloubu ......................... 56

8.1.2 Operace na tvrdých tkáních kloubu ........................... 57

8.2 Rekonstrukce čelistního kloubu ..................................... 59

8.2.1 Kostní štěp ................................................ 59

8.2.2 Totální kloubní náhrada ..................................... 60

9 Příklady z praxe. Kazuistiky ............................................ 63

Literatura ................................................................ 77

Rejstřík .................................................................. 83

Kniha Praktická příručka.indb 6Kniha Praktická příručka.indb 6 6.6.2008 12:54:346.6.2008 12:54:34

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


Poděkování Za to, že vznikla tato příručka, náleží nezměrný dík mým spoluautorům, prim. MUDr. J. Pas kovi a prim. MUDr. D. Hirjakovi, Ph.D., a to za maximální podporu a přízeň.

Další díky patří lidem, kteří mi ukázali krásu chirurgie a stomatochirurgie. Lidem, kteří mi umožnili pracovat, pomáhali mi a učili mě: MUDr. L. Sefzig, Dr. med. dent. M. Mrzilek, MUDr. L. Štětka, doc. MUDr. M. Machálka, CSc., MUDr. O. Bulik, Ph.D., doc. MUDr. J. Ko zák, CSc., prim. MUDr. M. Hubáček, MUDr. A. Kašťáková, Ph.D., a zejména pak M. F. Dol wick z University of Florida.

Zvláštní poděkování patří doc. MUDr. J. Zemenovi, Ph.D. a prof. MUDr. J. Mazánkovi, DrSc., kteří se ujali důkladné recenze knihy a za jejichž cenné připomínky upřímně děkuji.

Poděkování za pomoc při realizaci knihy náleží D. Schönové a MUDr. V. Lukášové. V neposlední řadě děkuji svým rodičům a nejbližším. V Praze dne 7. 10. 2007

Vladimír Machoň

Poděkování 7

Kniha Praktická příručka.indb 7Kniha Praktická příručka.indb 7 6.6.2008 12:54:346.6.2008 12:54:34

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


8 Léčba onemocnění čelistního kloubu

Úvod ... i malé věci mohou způsobovat velké potíže ... ... tvrzení, které bezpochyby platí pro čelistní kloub. Pro kloub, který spojuje lebku s mandi bulou. Pro kloub, který umožňuje pohyb dolní čelisti. Pro kloub, který se podílí na příjmu potravy a mluvě. A jak je zřejmé – pro kloub, jenž patří k nejvytíženějším v lidském těle. Proto i onemocnění čelistního kloubu jsou velice častá. Podle některých studií trpí poruchou funkce čelistního kloubu 40–60 % populace.

Zapeklitostí tohoto kloubu je jeho lokalita – hlavice je součástí dolní čelisti, jamka se na chází na lebeční spodině v intimní blízkosti zvukovodu. Není divu, že diagnostika poruch svádí k mylným úvahám, v řadě případů pacienti migrují mezi ORL lékaři, stomatology, neurology, aniž by byl učiněn správný diagnostický závěr.

Čelistní kloub zároveň patří k nejsložitějším kloubům lidského těla, a proto ani jeho léčba není jednoduchá – naopak. Je náležitě problematická a velice často zdlouhavá, vyžadující trpělivost pacienta i lékaře.

Cílem následujícího textu je prezentovat složitou problematiku onemocnění temporomandibulárního kloubu pokud možno co nejjednodušeji. Tento text nemá ambice stát se přísně vědeckou publikací, ale naopak být pomocníkem v každodenní praxi (nejen) stomatologa.

Kniha Praktická příručka.indb 8Kniha Praktická příručka.indb 8 6.6.2008 12:54:346.6.2008 12:54:34

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


Anatomie 9

1 Anatomie Temporomandibulární kloub (TMK) spojuje dolní čelist s lebeční spodinou a umožňuje pohyb mandibuly. Tento malý kloub má oproti jiným několik zvláštností a priorit:

1. Jako jediný kloub lidského těla vykonává dva druhy pohybů – pohyb otáčivý

(rotační) a pohyb posuvný (translační).

2. Jedná se o párový kloub – oba čelistní klouby jsou spojeny dolní čelistí – pohyb

vykonávají vždy oba současně. Případná dysfunkce na jedné straně se projevuje

i na druhostranném kloubu.

3. Kloubní prostor je kloubním diskem rozdělen na dva spolu nekomunikující pro

story – horní a dolní kloubní štěrbinu.

4. Čelistní kloub patří k nejvytíženějším kloubům lidského těla.

Kraniomandibulární spojení je tvořeno kloubním výběžkem dolní čelisti (processus condylaris mandibulae) zakončeným kloubní hlavičkou (caput mandibulae) a kloubní jamkou (fossa mandibularis), která je součástí spánkové kosti. Celý kloub je zavzat do kloubního pouzdra (capsula articularis). Kraniálně se toto pouzdro upíná na spánkovou kost, kaudálně na krček kloubního výběžku dolní čelisti. Pouzdro obklopuje kloubní struktury, zamezuje úniku synoviální tekutiny, působí proti silám, které by mohly kloubní struktury dislokovat, podílí se na propriocepci a výživě.

Kloubní hlavice je zakončením kloubního výběžku, má elipsovitý tvar. V anteropost e riorním rozměru měří v průměru 10 mm, v mediolaterálním rozměru 20 mm. Podélné osy obou kloubních hlavic svírají společně dopředu otevřený úhel 150–160°.

Kloubní jamka je konkávní prohlubní na spodině lebeční – na pars squamosa ossis temporalis. Kraniálně je oddělena tenkou lamelou od spodiny lebeční, v přední části přechází jamka v hrbolek – tuberculum articulare.

Povrch jamky a kloubní hlavice jsou pokryty vazivovou chrupavkou (na rozdíl od ostatních kloubů, kde se nachází chrupavka hyalinní). Vazivová chrupavka vykazuje větší odolnost a vyšší stupeň regenerace, což odpovídá nárokům, které jsou na ni kladeny. Chrupavčitá tkáň kloubu je avaskulární, bez inervace, výživa této tkáně je zajištěna ze synoviální tekutiny.

Kloubní hlavice je od jamky oddělena diskem (discus articularis), který tak kloubní prostor rozděluje na dva vzájemně nekomunikující prostory – horní kloubní štěrbinu – diskotemporální (prostor mezi diskem a jamkou o objemu asi 1,2 ml) a dolní kloubní štěrbinu – diskokondylární (prostor mezi diskem a kloubní hlavicí o objemu asi 0,9 ml). Kloubní disk je avaskulární ploténka bikonkávního tvaru. Okraje disku jsou silné 3–4 mm, uprostřed se ztenčuje na 1–1,6 mm v intermediální zónu. Úlohou disku je vyrovnávat zakřivení kloubních ploch, působí při převodu žvýkacích sil. Laterálně a mediálně je disk při svém obvodu připojen ke kloubnímu pouzdru, anteriorně se do disku upíná musculus pterygoideus lateralis (pars superior). Zadní část disku je rozdělena v horní a dolní lamelu, mezi nimiž se nachází bohatě vaskularizované vazivo – tzv. Zenkerův retroartikulární polštář. Tato vaskularizovaná tkáň slouží ke stabilizaci disku a dále k nutrici a propriocepci.

Kniha Praktická příručka.indb 9Kniha Praktická příručka.indb 9 6.6.2008 12:54:346.6.2008 12:54:34

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


10 Léčba onemocnění čelistního kloubu

Vnitřní plochy kloubního pouzdra jsou pokryty synoviální tkání. Je složena ze dvou vrstev – intimy (což je vlastní endotel) a subintimy (podpůrné vrstvy bohatě zásobené cévami a nervy, která odděluje synoviální buňky od vazivových buněk kloubního pouzdra). Funkcí synovie je produkce kloubní tekutiny, jež zajišťuje výživu avaskulárních částí kloubu a zároveň slouží jako lubrikans – mazadlo. Svým složením je synoviální tekutina podobná krevní plazmě, ovšem s menším obsahem proteinů.

Cévní zásobení kloubních struktur zajišťují konečné větve arteria carotis externa: arteria temporalis superficialis a arteria maxillaris, které vytvářejí cévní pleteň okolo pouzdra kloubu.

Senzitivní inervaci obstarává nervus auriculotemporalis. Jedná se o větev nervus mandibularis, která odstupuje pod bazí lební směrem za čelistní kloub a míří do spánkové krajiny. Během svého průběhu vydává řadu větví:

– rr. communicantes cum ganglio otico (přivádějí parasympatická vlákna do ner

vus auriculotemporalis)

– rr. commmunicantes cum n. facialis (vedou sympatická vlákna z ganglion oti

cum přes n. auriculotemporalis do n. facialis)

– rr. articulares (zajišťují senzitivní inervaci kloubu)

– n. meatus acustici externi (senzitivně inervují zevní plochu bubínku)

– nn. auriculares anteriores (senzitivně inervují zevní strany boltce)

– rr. temporales superficiales (konečné větve pro senzitivní inervaci spánkové kra

jiny)

Vzhledem k senzitivní inervaci, kterou zajišťuje auriculotemporální nerv a jeho vět ve, může se bolest čelistního kloubu promítat na různá místa obličeje. Není tedy lokalizovaná pouze preaurikulárně v místě kloubu, ale může se šířit do oblasti ucha, spánku, čela, do horní i dolní čelisti.

Čelistní kloub umožňuje pohyb čelisti ve všech třech rovinách (sagitální, vertikální, transverzální), tedy:

– anteriorně: vpřed (protruze)

– posteriorně: vzad (retruze)

– laterálně: do stran (laterotruze)

– deprese: pokles dolní čelisti, její oddálení od horní (otevírání úst, abdukce)

– elevace: zdvih dolní čelisti, její přiblížení k horní (zavírání úst, addukce)

K provedení těchto pohybů slouží nejen struktury kloubu, ale podílejí se na nich také vazy (ligamenta) a svaly. Kloubní vazy zesilují kloubní pouzdro a limitují nadměrné pohyby, mají stabilizační úlohu.

V oblasti čelistního kloubu jsou to:

– ligamentum laterale (zabraňuje oddálení kloubní hlavice dolů a vpřed, limituje

zároveň posteriorní posun při úplném zavření úst)

– ligamentum mediale (zesiluje kloubní pouzdro na vnitřní straně)

– ligamentum stylomandibulare (limituje hypermobilitu ve smyslu protruze)

– ligamentum sphenomandibulare (limituje hypermobilitu ve smyslu protruze)

Kniha Praktická příručka.indb 10Kniha Praktická příručka.indb 10 6.6.2008 12:54:346.6.2008 12:54:34

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


Anatomie 11

Svaly, které se podílejí na pohybu dolní čelisti:

– musculus masseter

– musculus temporalis

– musculus pterygoideus medialis

– musculus pterygoideus lateralis

– suprahyoidní svaly (musculus digastricus)

Pohyb čelistního kloubu je kombinací obou pohybových složek: translační i rotační.

Pohyb rotační se odehrává v dolním kloubním prostoru (mezi hlavicí a diskem) – hlavice se pohybuje ve vztahu k disku. Pohyb translační pak v horním kloubním prostoru (mezi diskem a jamkou) – kloubní disk se posouvá společně s kloubní hlavicí ve vztahu k jamce a kloubnímu hrbolku.

Abdukce, addukce: Při otevíracím pohybu (depresi mandibuly) vykonává kloubní hlavice nejdříve rotační pohyb a to do postavení, kdy se hrany řezáků od sebe vzdálí asi na 10 mm. Při dalším otevírání provádí hlavice pohyb translační (a částečně i rotační), během nějž se posouvá na vrchol, event. mírně za vrchol kloubního hrbolku.

Zavírání úst (elevace mandibuly) je opačným procesem – nejdříve provádí kloubní hlavice translační pohyb (s posuvem do jamky), který je vystřídán rotací při dovření úst.

Svaly, které se podílejí na abdukci: suprahyoidní svaly, m. pterygoideus la teralis.

Svaly, které se podílejí na addukci: m. masseter, m. pterygoideus me dialis, m. temporalis.

Protruze a retruze: Jedná se o oboustranný translační pohyb obou kloubních hlavic vpřed a dolů (resp. vzad při retruzi).

Svaly, které se podílejí na protruzi: m. pterygoideus lateralis, m. pterygoideus medialis.

Svaly, které se podílejí na retruzi: m. temporalis.

Laterotruze: Kombinace translačních pohybů s posunem čelisti do strany.

Svaly, které se podílejí na laterotruzi: m. pterygoideus lateralis, m. pterygoideus medialis. Obr. 1 Anatomie kloubu: 1 – kloubní hlavice, 2 – kloubní jamka, 3 – kloubní hrbolek, 4 – disk, 5 – retrodiskální tkáň, 6 – m. pterygoideus lateralis, 7 – zvukovod

Kniha Praktická příručka.indb 11Kniha Praktická příručka.indb 11 6.6.2008 12:54:346.6.2008 12:54:34

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


12 Léčba onemocnění čelistního kloubu

Obr. 2 Dolní čelist

Kniha Praktická příručka.indb 12Kniha Praktická příručka.indb 12 6.6.2008 12:54:346.6.2008 12:54:34

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


2 Etiologie onemocnění temporomandibulárního

kloubu

Vznik poruch temporomandibulárního kloubu (TMK) vychází v současné době z multifaktoriální teorie – na vzniku onemocnění se nepodílí jedna příčina, ale několik.

Nejčastější příčiny, které způsobují vznik onemocnění čelistního kloubu, jsou:

– anatomické

– traumatické

– psychosociální

– patofyziologické

– celkové 2.1 Anatomické faktory Anatomické faktory zahrnují změny tvaru kloubních výběžků a jamky, změny strmosti tuberculum articulare (ty souvisejí nejčastěji s poruchami hybnosti – příliš ploché tuberculum je jedním z důvodů hypermobility kloubu).

Do anatomických příčin patří také poruchy dentice, nestabilní okluze (vady skusu, chybějící zuby, artikulační překážky, např. povystouplé zuby, vysoké výplně, nevhodné protetické náhrady).

Porucha dentice působí na kloub dvěma způsoby:

– alterací neuromuskulárního nastavení (což vede ke svalovým spazmům, proje

vujícími se bolestí)

– mikrotraumatizací kloubu (způsobuje degenerativní změny kloubních povr chů) 2.2 Traumatické faktory Traumatické faktory je možné rozdělit na mikrotraumata a makrotraumata.

Mikrotrauma čelistního kloubu je způsobováno opakovaným přetěžováním nefyziologickými pohyby čelistního kloubu (parafunkčními pohyby, např. skřípání, zatínání zubů). Vlivem dlouhodobého zvýšení intraartikulárního tlaku může dojít k poškození disku, ke vzniku adhezí či rozvoji osteoartrotických změn. Mikrotraumatizace dále způsobuje dlouhodobou svalovou kontrakci s následným zhoršeným prokrvením svalu a vznikem bolestivých svalových spazmů.

Makrotrauma je výrazné (nejčastěji jednorázové) přetížení kloubu (náraz, úder, přílišné otevření úst, prudký nákus). Může být spojeno se zlomeninami kloubního výběžku, kdy bývá přítomno poškození intraartikulárních tkání s rozvojem zánětu, hemarthrosis. Trauma kloubu se na vzniku onemocnění kloubu nemusí projevit okamžitě, mnohdy se následky poranění projeví až za řadu let. 2.3 Psychosociální faktory Psychosociální faktory jsou zařazovány mezi nejčastější příčiny. Do této skupiny patří zejména stres. V důsledku vnitřních mechanizmů ovládání stresové situace dochází

Etiologie onemocnění temporomandibulárního kloubu 13

Kniha Praktická příručka.indb 13Kniha Praktická příručka.indb 13 6.6.2008 12:54:356.6.2008 12:54:35

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


14 Léčba onemocnění čelistního kloubu

často ke vzniku hypertenze, gastroduodenálních vředů, ale také ke zvýšenému napětí svalstva hlavy a krku. Právě zvýšená aktivita žvýkacích svalů vede ke vzniku parafunkčních pohybů (nadměrné zatínání zubů, skřípání, atypické pohyby dolní čelisti). Tyto parafunkční pohyby pak působí na čelistní kloub ve smyslu mikrotraumatizace se všemi výše popsanými důsledky. 2.4 Patofyziologické faktory Patofyziologické faktory jsou systémová onemocnění projevující se v oblasti TMK (endokrinní, degenerativní, infekční a revmatologická onemocnění). Nejvýraznější podíl tvoří revmatoidní onemocnění (související s degenerativními změnami kloubu). Dalším výrazným faktorem jsou vertebrogenní onemocnění, a to zejména krční páteře (spojené se změnou napětí krčních svalů, s vyzařováním bolesti do oblasti kloubů, tváře).

Do patofyziologických příčin pak také patří lokální faktory spojené se stavem chrupu a mastikační funkcí. 2.5 Celkové faktory Celkové faktory jsou podmíněné dědičností, pohlavím a věkem. Podílejí se na odpovědi organizmu na podnět a na adaptabilitě organizmu na zatěžující situace.

Celkově je možné konstatovat, že mezi nejčastěji postižené věkové skupiny se řadí jedinci ve věku kolem 20 a 40 let (což souvisí i s faktem, že tyto věkové skupiny jsou častěji vystaveny zvýšenému psychickému tlaku). Co se týče pohlaví, onemocnění TMK postihují více ženy než muže (v poměru 3:1). Přesná příčina této skutečnosti je zatím neznámá (v úvahu přichází hormonální etiologie, nižší adaptace na stres ...?)

Poznámka závěrem:

Etiologické faktory by měly být vždy brány v úvahu při léčbě čelistního kloubu, tak aby se léčba nezaměřovala pouze na odstranění dysfunkce, ale též na odstranění faktorů, které tuto dysfunkci způsobily. Jen komplexním ošetřením je možné pacienta plně rehabilitovat a omezit tak vznik recidivy onemocnění.

Kniha Praktická příručka.indb 14Kniha Praktická příručka.indb 14 6.6.2008 12:54:356.6.2008 12:54:35

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


Vyšetření čelistního kloubu 15

3 Vyšetření čelistního kloubu Vyšetření pacientů s onemocněním čelistního kloubu se sestává z několika kroků:

– klinické vyšetření

– použití zobrazovacích metod

– užití miniinvazivní léčby

3.1 Klinické vyšetření Je obvykle prvním kontaktem s pacientem, proto by mělo být provedeno v klidné atmosféře, bez zjevného spěchu. Klinické vyšetření musí v pacientovi vyvolat pocit důvěry.

Prvním krokem je anamnéza. Ta spočívá zejména ve zjištění pacientových potíží. Zaměřuje se na trvání a charakter potíží. V případě bolesti je vhodné zaznamenávat pacientovo hodnocení intenzity (využívá se buď stupnic 1–5, nebo 1–10), stejně tak šíření bolesti, přítomnost spouštěcích bodů (nebo aktivit, které vyvolávají bolest). Pacient je dotazován na změnu hybnosti čelisti (tedy zda má problém maximálně otevřít ústa nebo má potíže se zavřením úst po maximálním otevření). U přítomnosti

patologických zvukových fenoménů se zjišťuje jejich četnost (při každém pohybu

čelisti, jen občas) i charakter (krátké lupnuté nebo déletrvající vrzavé zvuky). Zjišťuje

se dosavadní léčba a její efekt.

Anamnéza je složena z několika bodů:

– osobní anamnézy (celková onemocnění, cíleně se lékař dotazuje na revmatoidní

onemocnění, zánětlivá onemocnění, osteoporózy, prodělané operace)

– zjištění alergie (zejména před operačními zákroky je důležitá znalost přecitlivě

losti na dezinfekční látky, anestetika)

– pracovní anamnézy (v rámci níž je možné hodnotit stresové situace, řada povo

lání je spojena s nucenými polohami těla)

– psychické anamnézy (pacient je dotazován na psychiatrickou léčbu, medikaci,

stresové zátěže)

Dále je anamnéza cílena na možné etiologické faktory: prodělané operace a úrazy v oblasti hlavy a krku (zjišťuje se i doba dětství), vertebrogenní potíže, ortodontická léčba, parafunkce (noční skřípání zubů, nadměrné zatínání), stresová zátěž.

Prvním krokem vyšetření pacienta je aspexe, kdy je možné hodnotit barvu kůže, symetrii obličeje a viditelné patologické nálezy orofaciální oblasti.

Následuje palpační vyšetření žvýkacích svalů a oblasti kloubu. Palpace se provádí bimanuálně, a to jak dynamická (při pohybu čelisti), tak statická (při zavřených ústech – v klidu a při maximálním skusu).

Při vyšetření žvýkacích svalů se zaznamenává bolestivost (event. přítomnost bolestivých bodů), symetrie, svalové spazmy.

Kniha Praktická příručka.indb 15Kniha Praktická příručka.indb 15 6.6.2008 12:54:356.6.2008 12:54:35

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá

+


16 Léčba onemocnění čelistního kloubu

Palpací kloubních hlavic se porovnává symetrie (a to v klidu i pohybu dolní čelisti), bolestivost. Bolestivá palpace bývá příznakem zánětlivých onemocnění.

Dalším krokem je vyšetření pohybu dolní čelisti: otevírání, zavírání, protruze, laterotruze, retruze. Rozsah těchto pohybů se měří pomocí měřítka, a to v pomyslné přímce mezi interinciziválními body (horní a dolní řezákový bod).

Průměrné fyziologické hodnoty jsou:

– otevírání 40–56 mm (pro minimální otevření úst je hranice 30–35 mm)

– laterotruze 10–13 mm

– protruze 9–11 mm

– retruze 0–2 mm

Otevírání úst pod hranici 30 mm se označuje jako hypomobilita. Může nastat v důsledku omezeného pohybu kloubní hlavice (diskopatie, adheze), dále jako příznak zánětlivých onemocnění a svalových poruch. U ankylos (patologické srůsty kloubní hlavice s jamkou) je pohyb kloubu téměř nemožný, většinou jen naznačený.

Při vyšetření pohybu čelisti se nezaznamená jen rozsah, ale také symetrie pohybů (zejména otevírání):

– symetrické otevírání (řezákový bod dolní čelisti se neuchyluje od kolmé osy ote

vírání)

– deviační otevírání (řezákový bod dolní čelisti se uchyluje při otevírání do stra ny)

– deflekční otevírání (řezákový bod dolní čelisti opisuje při otevírání esovitý po

hyb)

Obr. 3 Symetrické otevírání

Součástí dynamických vyšetření pohybu čelistního kloubu je taktéž manuální dynamický test. Vyšetřující stojí za pacientem, prsty obou rukou má vloženy oboustranně pod pacientovu hranu dolní čelisti v postranních úsecích. Následně pacient vysouvá čelist do protruze a z maximální protruze poté otevírá ústa (oba pohyby jsou prováděny za současného tlaku vyvinutým lékařovými prsty vloženými zespodu na hranu čelisti). Bolest při tomto testu indikuje zánětlivé intraartikulární procesy, lupání potvrzuje diskopatie.

Obr. 4 Deviační otevírání Obr. 5 Deflekční oteví

rání

Kniha Praktická příručka.indb 16Kniha Praktická příručka.indb 16 6.6.2008 12:54:356.6.2008 12:54:35

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


Vyšetření čelistního kloubu 17

Po palpačním vyšetření následuje vyšetření chrupu: skusové poměry, abraze, arti

kulační překážky, defekty v zubních obloucích a stav pacientových zubních náhrad.

Poslední částí klinického vyšetření je auskultace kloubů. Provádí se při pomalých,

opakovaných pohybech čelisti, a to za pomoci fonendoskopu.

Zaznamenává se:

– lupání (krátký, ohraničený zvukový fenomén, který může nastat na začátku

pohybu – iniciální, v průběhu pohybu a nebo na konci pohybu – terminální)

– krepitace (déletrvající zvuk projevující se jako vrzání, skřípání)

Obr. 6 Palpace žvýkacích svalů Obr. 7 Palpace kloubních hlavic

Obr. 9 Dynamický test – pacient vysu

ne čelist do maximální protruze a poté

otevírá proti odporu prstů vložených

pod hranu dolní čelisti

Obr. 8 Palpace žvýkacích svalů

při maximálním zatnutí zubů

Kniha Praktická příručka.indb 17Kniha Praktická příručka.indb 17 6.6.2008 12:54:356.6.2008 12:54:35

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá


18 Léčba onemocnění čelistního kloubu

Obr. 10 Vyšetření otevírání 3.2 Zobrazovací metody Rentgenový snímek: Nejčastěji užívanými typy jsou ortopantomogram (OPG), za dopřední snímek lebky kaudálně excentrický (Clementchitschova projekce) a boční snímek lebky. Umožňují posoudit symetrii čelisti, tvar kloubních hlavic, polohu kloubní hlavice v jamce a tvar kloubních ploch, stejně tak hodnotit šíři kloubní štěrbiny. OPG zároveň napomáhá v diferenciální diagnostice potíží (je možné s jeho pomocí vyloučit dentální patologické procesy, neoplastické či zánětlivé procesy čelistí, zlomeniny atd.).

Další možností je OPG s otevřenými a zavřenými ústy cílený na oblast čelistního kloubu. Na jednom rozfázovaném snímku se nachází zobrazení obou kloubů jak v klidu, tak při maximálním otevření (tento snímek je vhodný pro posouzení hypermobility kloubu).

Nevýhodou rentgenového vyšetření je jeho nepřesnost, protože se jedná o dvourozměrné zobrazení, při kterém dochází k sumaci skeletálních struktur. Pomocí rentgenových snímků je možné odečítat pouze okrajové části anatomických částí kloubu

Obr. 12 Ortopantomogram

Obr. 11 Auskultace zvukových feno

ménů kloubu

Kniha Praktická příručka.indb 18Kniha Praktická příručka.indb 18 6.6.2008 12:54:356.6.2008 12:54:35

Výtažková azurováVýtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková žlutáVýtažková černáVýtažková černá




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.