načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání -- praktický průvodce - Petr Valouch

Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání -- praktický průvodce

Elektronická kniha: Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání
Autor: Petr Valouch
Podnázev: praktický průvodce

Leasing je vysvětlen z pohledu nájemce i pronajímatele, z hlediska právního, účetního i daňového. Čtenář si může porovnat výhody úvěrového a leasingového financování, dozví se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 120
Rozměr: 24 cm
Úprava: sv.
Skupina třídění: Finance
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, [2005]-
ISBN: 978-80-247-4081-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Leasing je vysvětlen z pohledu nájemce i pronajímatele, z hlediska právního, účetního i daňového. Čtenář si může porovnat výhody úvěrového a leasingového financování, dozví se podle jakých kritérií si má vybrat leasingovou společnost, jaké náležitosti má obsahovat leasingová smlouva i předčasné ukončení leasingu. Vysvětleny jsou základní pojmy – akontace, časové rozlišení splátek, splátkový kalendář, tuzemský pronájem a pronájem přes hranice, nepeněžní plnění nájemného apod. Na konkrétních příkladech je znázorněn způsob účtování základních leasingových operací v podvojném účetnictví i při vedení daňové evidence (např. při změně osoby nájemce nebo pronajímatele, při předčasném ukončení smlouvy s následnou koupí a při užití předmětu zčásti pro podnikání a zčásti pro osobní účely). Publikace je praktickou příručkou, kterou oceňují nejen zaměstnanci leasingových společností a účetní, ale i každý, kdo si již nějaký předmět na leasing pořídil nebo o tom uvažuje. (praktický průvodce)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Petr Valouch - další tituly autora:
Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání -- praktický průvodce Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání
 (e-book)
Účetní a daňové odpisy 2012 Účetní a daňové odpisy 2012
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

LEASING

V PRAXI

Petr Valouch

LEASING V PRAXI

Petr Valouch

 právní úprava leasingu k datu 1. 1. 2012

 srovnání ekonomické efektivnosti leasingu,

úvěru a pořízení majetku za hotové

 účetní a daňová evidence

leasingových splátek

 daňové dopady operativního

a fi nančního leasingu

 technické zhodnocení u leasingu

 nepeněžní příjmy spojené s leasingem

 postoupení leasingu na straně

pronajímatele i nájemce

Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

praktický průvodce

5. aktualizované

vydání

5. aktualizované vydání

Publikace Leasing v praxi – praktický průvodce se zabývá účetními, daňo

vými, právními a ekonomickými aspekty operativního i fi nančního leasin

gu. Rozebírá postupně právní úpravu leasingu, jeho ekonomické srovnání

s hotovostním i úvěrovým fi nancováním, účetní dopady leasingu a v ne

poslední řadě daňové souvislosti leasingu, a to zejména vzhledem k dani

z příjmů a DPH. Kniha tak představuje informační zdroj vhodný jak pro le

asingové společnosti, účetní a daňové experty, tak také pro podnikatele, ale

i soukromé osoby, které fi nancují „pořizování“ majetku prostřednictvím

operativního či fi nančního leasingu.

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Je vedoucím katedry fi nancí na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy

univerzity v Brně. Na ESF MU působí profesně od roku 2001. V součas

nosti odborně garantuje předměty Přímé daně, Nepřímé daně a Účetnictví

fi nančních institucí. Je autorem či spoluautorem více než 50 odborných

publikací. Kromě akademické činnosti působí také jako daňový a účetní

konzultant.



GRADA Publishing

LEASING

V PRAXI

Petr Valouch

praktický průvodce

5. aktualizované vydání


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být repro

dukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Účetnictví a daně Ing. Petr Valouch, Ph.D. Leasing v praxi – praktický průvodce 5. aktualizované vydání Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 4 721. publikaci Realizace obálky Jan Dvořák Zlom Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 120 Páté vydání, Praha 2005, 2007, 2008, 2009, 2012 Vytiskla tiskárna Tisk Centrum, s.r.o., Moravany _____________________________________ © GRADA Publishing, a.s., 2012 978-80-247-4081-2 (tištěná verze) 978-80-247-7834-1 (elektronická verze ve formátu PDF) 978-80-247-7835-8 (elektronická verze ve formátu EPUB) GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax 234 264 400, www.grada.cz

Obsah

PředmLuva .......................................................... 7

1. Leasing, jeho druhy, cena Leasingu a Právní úPrava ........ 9

1.1 Druhy leasingu a jeho cena ......................................... 9

1.2 Cena leasingu ................................................... 10

1.3 Právní úprava leasingu ............................................ 11

1.4 Leasingová smlouva .............................................. 13

1.5 Podklady k uzavření leasingové smlouvy ............................. 15

2. KouPě za hotové, úvěr, Leasing .............................. 17

2.1 Koupě za hotové ................................................. 17

2.2 Koupě na úvěr .................................................. 17

2.3 Leasing ........................................................ 18

2.4 Úvěr versus leasing .............................................. 19

2.4.1 Srovnání administrativní náročnosti a práva volně disponovat

s majetkem ............................................... 19

2.4.2 Daňové dopady ........................................... 20

2.4.3 Finanční náročnost pořízení .................................. 22

3. daňové a účetní asPeKty Leasingu ........................... 26

3.1 Leasingové nájemné z hlediska ZDP ................................. 26

3.2 Finanční leasing ................................................. 32

3.2.1 Postup při dodatečném zjištění daňové neuznatelnosti nájemného .... 39

3.2.2 Problém „akontace“ ........................................ 40

3.2.3 Leasingové odpisy ......................................... 48

3.2.4 Předčasné ukončení smlouvy u finančního pronájmu s následnou

koupí najatého hmotného majetku z důvodu prodeje nájemci ....... 50

3.2.5 Finanční leasing sjednaný na dobu kratší než uvedenou v § 24 odst. 4

písm. a) ZDP ............................................. 53

3.2.6 Postup podle § 24 odst. 6 ZDP ............................... 54

3.2.7 Postoupení leasingové smlouvy ............................... 56

3.2.8 Technické zhodnocení u leasingu ............................. 60

3.2.9 Nepeněžní příjem pronajímatele z titulu technického zhodnocení

hrazeného nájemcem ....................................... 72

3.2.10 Opravy pronajatého majetku ................................. 76

3.2.11 Rezervy na opravy pronajatého majetku ........................ 77

3.2.12 Daňová uznatelnost dalších výdajů (nákladů) týkajících se

pronajatého majetku hrazených nájemcem ...................... 81

3.2.13 Problém tzv. „manažerského“ automobilu pořizovaného formou

leasingu ................................................. 82

3.2.14 Využívání pronajatého předmětu k podnikatelským i soukromým

účelům .................................................. 83

3.2.15 Pronajímatel – fyzická osoba nevedoucí účetnictví ani daňovou

evidenci ................................................. 86

3.2.16 Zahraniční leasing z pohledu ZDP ............................. 89


4. Leasing a dPh ................................................... 91

4.1 Leasing z hlediska DPH ........................................... 93

4.2 Sazby DPH uplatňované v nájemních vztazích ......................... 94

4.3 Uskutečnění zdanitelného plnění a daňové doklady u leasingu ............. 95

4.4 Zálohy u leasingu z hlediska ZDPH .................................. 98

seznam nejdůLežitějších Právních norem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

PříLohy – vzory smLuv .......................................... 108

Smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci ................ 108

Nájemní smlouva .................................................. 110

Smlouva o nájmu dopravního prostředku ................................ 113

Smlouva o nájmu nebytových prostor ................................... 115

Pře DMLUVa 7

Předmluva

Vážení čtenáři,

publikace Leasing v praxi – praktický průvodce vás seznamuje se základními praktickými

úskalími operativního a finančního leasingu. Tato úskalí jsou postupně probírána v členění

na zhodnocení výhodnosti či nevýhodnosti leasingu v porovnání s pořízením majetku formou

úvěru, úskalí právní úpravy leasingových operací, účetní aspekty leasingu (a to jak u osob

vedoucích účetnictví, tak i u osob vedoucích daňovou evidenci) a daňové dopady leasingu

(a to především z pohledu zákona o daních z příjmů a zákona o dani z přidané hodnoty).

Publikace reaguje na rozsáhlé změny daňových zákonů, zejména zákona č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů a zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ke kterým došlo v průběhu let 2009–2011.

Publikace tak vychází z aktuální právní úpravy známé k 1. 1. 2012. Na několika desítkách

konkrétních příkladů jsou vysvětlovány typické problémové situace, na které může nájemce

či pronajímatel v praxi narazit. Celá publikace je doplněna několika přílohami, které poskytují

čtenáři základní přehled aktuálních zákonů a souvisejících právních předpisů, které se přímo

týkají leasingu. V neposlední řadě lze v přílohách nalézt také základní vzory smluv vážících

se k leasingovým vztahům.

Doufám, že tato publikace přispěje k vyřešení vašich praktických problémů spojených s lea

singem a zabrání tak budoucím komplikacím, které by mohly v souvislosti s leasingem nastat

např. při finanční kontrole.

Brno, leden 2012 autor

Lea SIN g, J eHO DRUHy, C eNa L ea SIN gU a PRáVN í ÚPRaVa 9

1. Leasing, jeho druhy, cena leasingu

a právní úprava

Pojem leasing pochází z anglického výrazu „lease“ znamenajícího pronájem, resp. smlouvu o pronájmu. Leasing tedy neznamená nic jiného, než pronájem (nájem) hmotných či nehmotných věcí a práv, kdy pronajímatel (osoba, která majetek pronajímá) poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci (osobě, která získává možnost majetek používat) právo danou věc (nebo právo) v průběhu doby pronájmu používat. Důležité je, že po dobu pronájmu zůstává majetek ve vlastnictví pronajímatele. Na nájemce přechází pouze právo daný majetek používat. 1.1 druhy leasingu a jeho cena Z hlediska praktického leasingu se rozlišují dva základní druhy leasingu – leasing operativní a leasing finanční. 1. Finanční leasing – finančním leasingem se obecně rozumí pronájem, u něhož dochází po

skončení doby pronájmu k odkupu najaté věci nájemcem. Místo pojmu finanční leasing se

můžeme setkat v českých daňových předpisech s pojmem finanční pronájem s násled

nou koupí najaté věci (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tento druh pronájmu

je zpravidla dlouhodobější než pronájem operativní a doba pronájmu se obvykle kryje

s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku. V případě finančního leasingu

pronajímatel obvykle smluvně přenáší na nájemce i povinnosti spojené s údržbou, opra

vami a servisními službami pronajatého majetku. Česká leasingová a finanční asociace

definuje finanční leasing na svých internetových stránkách jako smlouvu, podle níž jedna

strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně – tzv. leasingovému

nájemci – jím vybraný předmět do užívání za účelem dlouhodobého užívání předmětu

leasingu s:

a) přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím před

mětu leasingu na nájemce,

b) právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu

obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy

za podstatně výhodnějších podmínek.

2. Operativní leasing – operativním leasingem se pak obecně rozumí všechny ostatní druhy

leasingu, které nejsou leasingem finančním. Jedná se tedy zejména o takový leasing, kdy

po skončení doby pronájmu dochází k vrácení pronajatého majetku pronajímateli (vlastní

kovi). Operativní leasing je obvykle krátkodobější než leasing finanční a také doba proná

jmu je obvykle kratší než doba ekonomické životnosti pronajatého majetku. U této formy

leasingu je také častější, že náklady spojené s údržbou, opravami či servisními službami

pronajatého majetku hradí pronajímatel (ovšem i tato povinnost může být smluvně přene

sena na nájemce). Česká leasingová a finanční asociace na svých internetových stránkách

definuje operativní pronájem jako smlouvu, podle níž jedna strana s podnikatelským

záměrem a za úplatu poskytne druhé straně – tzv. leasingovému nájemci – jím vybraný

předmět do užívání za účelem jeho dočasného používání bez:

a) přenosu většiny rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu,

b) jakéhokoliv smluvního nároku na možný přechod vlastnictví předmětu leasingu na

nájemce.


10 Lea SIN g V PRaXI – PRaKTICKÝ PRŮVODCe

Důsledné rozlišení finančního a operativního leasingu je nutné zvláště pro účely daňového posouzení jednotlivých leasingových případů. Z praktického posuzování daňových dopadů leasingu je nutno také mít na zřeteli, že v případě, kdy je uzavřena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku (finanční leasing hmotného majetku) a tato smlouva je předčasně ukončena, považuje se tato smlouva z hlediska daně z příjmů podle § 24 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů od počátku za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli (operativní leasing). To ovšem znamená, že se mění zpětně daňový pohled na celý případ, což může vést k problémům při finanční kontrole, a to zvláště u nájemce, pokud si tuto skutečnost neuvědomí.

Předčasně ukončená smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku

vede pro účely daně z příjmů ke zpětnému přehodnocení finančního leasingu na leasing ope

rativní s možnými negativními daňovými dopady na pronajímatele a zvláště nájemce! Jak se těmto problémům vyhnout, resp. kdy k negativním daňovým dopadům nedojde, je popsáno v kapitole č. 3. Při vymezování pojmů operativní a finanční leasing pro daňové účely je nutno věnovat pozornost také ustanovení § 24 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, týkajícímu se tzv. subleasingu (podnájmu) spojenému s uzavřenou smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku. Podle tohoto ustanovení je nutno počínaje rokem 2001 považovat za smlouvu o operativním leasingu také nájemní smlouvu, na jejímž základě nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechá tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu

1

.

Pozor: Je potřeba mít na paměti, že se může lišit ekonomické pojetí operativního a finanč

ního leasingu od pojetí daňového! 1.2 cena leasingu Cenou za leasing je leasingová cena, která je obvykle placena v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, případně ročních). Leasingová cena placená nájemcem pronajímateli zahrnuje jednak postupné splátky pořizovací ceny majetku, leasingovou marži pronajímatele (leasingové společnosti) a v neposlední řadě ostatní náklady pronajímatele spojené s pronajatým majetkem, které jsou v rámci leasingových splátek přesouvány na nájemce (jedná se zejména o úroky z úvěru, který si leasingová společnost bere na pořízení majetku, který poté pronajímá nájemci, případné poplatky bance za vedení úvěrových účtů, jiné správní náklady spojené s leasingem atd.). Celková výše leasingové ceny je pak dána součtem jednotlivých leasingových splátek. V leasingových smlouvách se také často objevuje tzv. leasingový koefi­ cient. Leasingový koeficient udává, o kolik je vyšší leasingová cena pronajatého majetku oproti pořizovací ceně (příp. pořizovací ceně zvýšené o rekapitalizaci nebo snížené o dekapitalizaci dopředu poskytovaných záloh na pořízení posléze pronajímaného majetku). Výše leasingového koeficientu tak na první pohled říká, jaký násobek pořizovací ceny (příp. upravené o rekapi- 1

Toto ustanovení však nelze použít pro subleasing v podmínkách operativního leasingu.


Lea SIN g, J eHO DRUHy, C eNa L ea SIN gU a PRáVN í ÚPRaVa 11

talizaci či dekapitalizaci) pronajatého majetku zaplatí nájemce pronajímateli za dobu trvání leasingové smlouvy. Výše leasingového koeficientu tak umožňuje základní (nicméně nikoliv jediné) orientační měřítko pro zhodnocení nabídek jednotlivých leasingových společností. Výpočet leasingové ceny a leasingového koeficientu je tedy v zásadě velmi jednoduchý. Postup výpočtu těchto ukazatelů ukazuje následující příklad. Příklad č. 1 Společnost arma, s. r. o. uvažuje o leasingu obráběcího stroje, jehož pořizovací cena na trhu činí 1 000 000 Kč

2

. Po prostudování nabídky leasingové společnosti zjistila, že v případě, že

se rozhodne tento stroj pronajmout u této leasingové společnosti na období 5 let, bude platit na základě splátkového kalendáře v prvním měsíci zvýšenou leasingovou splátku ve výši 255 700 Kč a poté pravidelně po následujících 59 měsíců řádné splátky ve výši 17 700 Kč. Jaké výše dosahuje leasingová cena a jaké výše leasingový koeficient? Řešení: Leasingová cena se vypočte jako souhrn jednotlivých leasingových splátek: Leasingová cena = 255 700 + 59 x 17 700 = 1 300 000 Kč. Leasingový koeficient je pak poměr leasingové a vstupní ceny: Leasingový koeficient = 1 300 000 / 1 000 000 = 1,3. Ekonomická interpretace leasingového koeficientu je v tomto případě následující: V průběhu 5 let trvání leasingového vztahu zaplatí společnost Arma, s. r. o. v leasingových splátkách celkem 130 % pořizovací ceny obráběcího stroje. Přeplatí tak hodnotu pořizovací ceny o 30 %. V souvislosti s interpretací leasingového koeficientu je však nutno mít na zřeteli ještě další fakt, a sice, zda se jedná o leasing finanční či operativní. V případě operativního leasingu obvykle platí, že jeden nájemce v leasingových splátkách splatí v době trvání leasingového vztahu pouze část pořizovací ceny pronajatého majetku, a to z důvodu, že nájemní smlouva obvykle trvá období kratší než je ekonomická životnost pronajatého majetku. Zbytek pořizovací ceny poté splácí další nájemce, jemuž je majetek pronajat následně. V případě finančního leasingu je obvyklé, že leasingové splátky jednoho nájemce pokryjí celou pořizovací cenu pronajatého majetku. 1.3 Právní úprava leasingu Základními právními normami upravujícími leasing (resp. nájem, pronájem, či výpůjčku) je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. Klíčová ustanovení týkající se nájmu představují především: 1. § 659 – § 662 občanského zákoníku, které upravují smlouvu o výpůjčce. Smlouvou o vý

půjčce vznikne vypůjčiteli (ten, kdo si věc vypůjčuje) právo věc po dohodnutou dobu

bezplatně užívat. Půjčitel (ten, kdo věc vypůjčil) je povinen předat vypůjčiteli věc ve

stavu způsobilém k řádnému užívání. Vypůjčitel je oprávněn užívat věc řádně a v souladu 2

Připomeňme si základní účetní oceňovací souvislost pořizovaného majetku, kdy se u plátce DPH,

který uplatní nárok na odpočet DPH na vstupu, zvažuje cena bez DPH, u neplátce DPH, ale i plátce

DPH, který neuplatní nárok na odpočet DPH nebo na něj nemá nárok, cena včetně DPH, neboť

u těchto subjektů je DPH placená na vstupu zahrnuta účetně do hodnoty pořizovací ceny majetku. Lea SIN g V PRaXI – PRaKTICKÝ PRŮVODCe

s účelem, který byl ve smlouvě dohodnut nebo kterému obvykle slouží; je povinen chránit

ji před poškozením, ztrátou nebo zničením. Není­li dohodnuto jinak, nesmí vypůjčitel

přenechat věc k užívání jinému. Vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje,

nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení. Půjčitel může požadovat vrácení

věci i před skončením stanovené doby zapůjčení, jestliže vypůjčitel věc neužívá řádně

nebo jestliže ji užívá v rozporu s účelem, kterému slouží. Zároveň v návaznosti na § 617

a § 660 občanského zákoníku platí, že je­li třeba, aby při užívání věci byla zachována

zvláštní pravidla, zejména řídí­li se užívání návodem nebo je upraveno technickou nor

mou, je půjčitel povinen vypůjčitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.

Nesplní­li půjčitel tuto povinnost, lze dovodit, že je povinen vypůjčiteli nahradit škodu

z toho vzniklou.

2. § 663 – § 723 občanského zákoníku, které upravují nájemní smlouvu. Nájemní smlouva

se liší od smlouvy o výpůjčce především v tom, že nájem se sjednává za úplatu. Z tohoto

důvodu je nájemní smlouva základem pro vytvoření právního vztahu chápaného z hle

diska leasingu jako operativní leasing. V § 663 – § 684 občanského zákoníku jsou řešeny obecné náležitosti nájemního vztahu, je vymezen pojem nájem a definováno ustanovení o skončení nájmu. Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání nebo, nebyl­li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. Nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo­li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem. Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc také do podnájmu (subleasing), pokud není stanoveno ve smlouvě o nájmu jinak. Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne­li se pronajímatel s nájemcem jinak. V § 685 – § 716 občanského zákoníku jsou upravena zvláštní ustanovení o nájmu bytu, nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení je upraven v § 717 – § 718 občanského zákoníku, § 719 se týká podnájmu bytu a v § 721 – § 723

3

jsou upravena zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých.

3. Ohledně nájmu a podnájmu nebytových prostor odkazuje § 720 občanského zákoníku

na speciální zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Tento zákon

se vztahuje:

a) na nebytové prostory, jimiž jsou místnosti nebo soubory místností, které podle rozhod

nutí stavebního úřadu jsou určeny k jinému účelu než k bydlení, jimiž jsou zejména

prostory určené k provozování výroby, obchodu, služeb, výzkumu, administrativní

činnosti, umělecké, výchovné a vzdělávací činnosti, dále archivy, garáže, skladové

prostory a části veřejně přístupných prostorů budov; nebytovými prostory nejsou pří

slušenství bytu, prádelny, sušárny, kočárkárny a půdy;

b) na byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům.

Na základě § 3 tohoto zákona musí mít smlouva o nájmu nebytových prostor písemnou formu

4

a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění posky

tovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde­li

o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde­li o nájem sjednaný

3

§ 720 občanského zákoníku je zmíněn v souvislosti s nájmem a podnájmem nebytových prostor.

4

U nájemních smluv zmíněných v předchozích odstavcích občanský zákoník formu smlouvy výslovně

nenařizuje, pro praktické prokazování souvislostí je však vždy vhodné mít uzavřenu písemnou

smlouvu.

Lea SIN g, J eHO DRUHy, C eNa L ea SIN gU a PRáVN í ÚPRaVa 13

k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání

v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru. 4. Obchodní zákoník samostatně upravuje v § 488b – § 488i smlouvu o nájmu podniku.

Smlouvou o nájmu podniku se pronajímatel zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby

jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky.

Nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné. Ve smlouvě musí být dohodnuta

výše nájemného nebo způsob jejího určení. Smlouva o nájmu podniku musí mít písem

nou formu. V obchodním zákoníku lze nalézt i samostatnou úpravu smlouvy o nájmu

dopravního prostředku. Tato smlouva je upravena v § 630 – § 637. Smlouvou o nájmu

dopravního prostředku se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci dopravní prostředek

k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje zaplatit úplatu (nájemné). I smlouva o nájmu

dopravního prostředku vyžaduje písemnou formu. 5. Z hlediska finančního leasingu je nutno ještě upozornit na § 489 – § 496 obchodního záko

níku upravující smlouvu o koupi najaté věci, podle níž se postupuje při odkupu najatého

majetku, což přichází do úvahy pouze v souvislosti s finančním leasingem. 6. Z hlediska daňových zákonů upravujících problematiku leasingu je nutno zmínit zejména

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákon č. 235/2004 Sb., o DPH. 1.4 Leasingová smlouva Jak je vidět z předchozí kapitoly, české právní předpisy obsahují celou řadu ustanovení týkajících se nájemních vztahů a smluv, nicméně vlastní pojem leasingová smlouva v právních předpisech nalézt nelze. Doslovný pojem leasingová smlouva český právní řád nezná. Při uzavírání leasingových smluv se postupuje částečně podle výše zmíněných předpisů za využití § 273 ObchZ, který doslova říká: (1) Část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované

odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež

jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. (2) Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených

v odstavci 1. (3) K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku. Obecně se tedy při sepisování leasingové smlouvy vychází z výše popsaných nájemních smluv, které lze obvykle pro účely leasingu využít pouze částečně. Pro účely leasingu je pak využito ustanovení § 273 ObchZ, které umožňuje ve specifických částech leasingové smlouvy odkázat na všeobecné obchodní podmínky. V tomto případě se jedná zejména o všeobecné obchodní podmínky leasingu movitých věcí vytvořené Českou leasingovou a finanční asociací, které lze nalézt např. na oficiálních internetových stránkách této asociace www.clfa.cz. Leasingová smlouva by obecně měla mít alespoň tyto náležitosti: 1. Identifikaci smluvních stran (nájemce a pronajímatele), tzn. jméno a příjmení, resp. název,

adresu bydliště, resp. sídla, IČ, příp. DIČ (může být doplněno údajem o zápisu do obchod

ního rejstříku, včetně spisové značky u osob, kterých se to týká). 2. Předmět smlouvy – identifikaci pronajímaného předmětu (pokud možno co nejpřesnější,

tzn. vč. výrobního čísla, čísla karoserie atd.). 3. Datum uzavření smlouvy. Lea SIN g V PRaXI – PRaKTICKÝ PRŮVODCe 4. Datum účinnosti smlouvy, je­li odlišné od data uzavření smlouvy – tímto datem se obvykle

rozumí datum předání předmětu ve stavu obvyklém k užívání a důležité je proto, že od

tohoto okamžiku dochází k účtování o nákladech a výnosech (výdajích a příjmech) týka

jících se leasingového vztahu. 5. Dobu trvání leasingového vztahu, příp. datum ukončení leasingového vztahu. 6. Údaj o ceně pronajatého předmětu (vstupní ceně u pronajímatele, leasingové ceně, odkupní

ceně po skončení pronájmu – může být doplněno formou dodatků ke smlouvě – a splátkách

nájemného v průběhu leasingového vztahu). 7. Identifikaci, příp. první mimořádné splátky (zvýšené splátky), zálohy na splátky nájem

ného, zálohy na kupní cenu (doporučuji se vyhnout pojmu akontace, viz dále). 8. Obecné stanovení podmínek a povinností nájemce a pronajímatele – odborné užívání

předmětu nájemcem, stanovení odpovědnosti za škody způsobené na pronajatém majetku,

ustanovení o tom, zda nájemce může dát pronajatý předmět do podnájmu další osobě,

povinnost oznámení škody pronajímateli nájemcem včetně stanovení termínu pro tento

úkon atd. 9. Ustanovení o pojištění předmětu leasingu (kdo je povinen daný předmět pojistit, kdo bude

platit pojistné atd.). 10. Ustanovení o povinnosti provádět opravy na pronajatém majetku. 11. Ustanovení o skutečnosti, zda je nájemce oprávněn provádět na pronajatém majetku

technické zhodnocení a dohodu o tom, kdo toto technické zhodnocení bude hradit a odpi

sovat. 12. Údaj o případných sankcích vyplývajících z nesplnění podmínek nájemcem či pronajíma

telem (nehrazení nájemného, nesplnění oznamovací povinnosti atd.), včetně penále. 13. Údaj o případném ručení či garanci. 14. Ustanovení o případném předčasném ukončení smlouvy a podmínkách, za kterých toto

předčasné ukončení lze provést (způsoby předčasného ukončení – např. dohodou, zniče

ním předmětu leasingu, odcizením předmětu leasingu, písemnou výpovědí atd., stanovení

povinností, které z toho pro nájemce a pronajímatele vyplývají atd.). 15. Ustanovení o přechodu vlastnictví pronajatého majetku z pronajímatele na nájemce (týká

se finančního leasingu).

16. Závěrečná ustanovení (např. za jakých podmínek lze smlouvu měnit v době trvání lea

singu atd.).

17. Podpisy obou smluvních stran, příp. jejich razítka. 18. Seznam příloh (např. splátkový kalendář apod.).

Při vlastním uzavírání leasingových smluv u leasingových společností lze očekávat, že tyto

podmínky již jsou zahrnuty do příslušných formulářů. V případě, že je uzavírána smlouva

s pronajímatelem, jehož hlavní činností není pronájem, je vhodné se těmito podmínkami

řídit. To ovšem platí i v případě smluv uzavíraných s leasingovými společnostmi, u nichž je

vhodné si formulář smlouvy před podpisem porovnat se všeobecnými smluvními podmín

kami, ale také s konkrétními požadavky nájemce a případně požadovat doplnění některých

ustanovení, která nájemce považuje v souvislosti s konkrétním leasingovým vztahem za ne

zbytná. Při podpisu jakékoliv smlouvy vždy platí, že je vhodné vyžádat si dostatečný čas na

její prostudování, a to zásadně před podpisem smlouvy (např. s pomocí právního zástupce).


LeaS INg, JeHO DRUHy, CeNa LeaSINgU a PRáVNí ÚPRaVa 15

1.5 P odklady k uzavření leasingové smlouvy Pro uzavření leasingové smlouvy je obvykle nutno mít k dispozici vybrané doklady, které leasingové společnosti pro uzavření smlouvy požadují. Uzavírá­li smlouvu nájemce s pronajímatelem, jehož hlavní činností není pronájem, pak se požadované dokumenty mohou lišit podle jednotlivých pronajímatelů, nicméně obecně lze očekávat, že požadované dokumenty a podklady pro uzavření leasingové smlouvy budou zhruba odpovídat požadavkům leasingových společností. Nájemce uzavírající leasingové smlouvy lze rozdělit na 3 samostatné skupiny: 1. Právnické osoby. 2. Fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost. 3. Soukromé osoby (nevedou účetnictví ani daňovou evidenci). V případě právnických osob je možné očekávat, že leasingové společnosti budou požadovat od zástupce právnické osoby především tyto dokumenty: 1. Ověřený výpis z obchodního rejstříku (příp. další potvrzení prokazující oprávnění zástupce

právnické osoby k uzavření leasingové smlouvy). 2. Účetní závěrku (min. za poslední rok, často je vyžadována také mezitímní účetní závěrka

běžného účetního období). 3. Přiznání k DPH za několik posledních zdaňovacích období (obvykle 3). 4. Výpisy z bankovního (bankovních) účtu. 5. Přehled o příjmech a výdajích (výkaz cash­flow). 6. Příp. doklady o ručitelích – způsobu ručení (týká se pouze leasingových smluv na vysoké

částky). 7. Přehled o dalších závazcích společnosti (přehled o úvěrech, půjčkách atd.). V případě fyzických osob­podnikatelů lze očekávat, že leasingové společnosti budou především požadovat: 1. Živnostenský list a jeho kopii nebo koncesní listinu a jeho kopii nebo doklad o přidělení

IČ a jeho kopii nebo jiný platný doklad o registraci spolu s kopií. 2. Občanský průkaz a jeho kopii. 3. Kopii daňového přiznání. 4. Výpis z bankovního účtu. 5. Výkaz o majetku a závazcích, přehled o příjmech a výdajích. 6. Přehled o případných dalších závazcích nájemce (přehled o poskytnutých úvěrech a jiných

půjčkách). 7. Příp. daňová přiznání k DPH za několik posledních zdaňovacích období (v případě plátců

DPH).

+


16 Lea SIN g V PRaXI – PRaKTICKÝ PRŮVODCe

V případě soukromých fyzických osob­nepodnikatelů lze očekávat, že leasingové společnosti

budou požadovat především následující podklady:

1. Občanský průkaz a jeho kopii.

2. Příp. druhý doklad totožnosti (řP, cestovní pas).

3. Potvrzení o výši čistého měsíčního příjmu od zaměstnavatele s vyčíslením jiných zá

vazků.

4. Počet vyživovaných osob.

5. Souhlas manžela (manželky) s uzavřením leasingové smlouvy.

6. U cizinců se vyžaduje povolení k pobytu a jeho kopie.

Pochopitelně, že každý pronajímatel může mít i další požadavky na předložení určitých doku

mentů, které jiný pronajímatel požadovat nebude, takže výše uvedené dokumenty představují

pouze nejčastější dokumenty, která jsou pro uzavření leasingové smlouvy v praxi požadovány

a nelze vyloučit, že v každém jednotlivém případě bude požadovaná struktura těchto doku

mentů odlišná.


KOUP ě Z a HOTOVé, ÚVěR, L ea SIN g 17

2. Koupě za hotové, úvěr, leasing Podnikatel (ale i soukromá fyzická osoba) stojí často před zásadním ekonomickým rozhodnutím, zda pořídit určitý majetek za hotové, nebo raději pro pořízení využít úvěr nebo si tento majetek pronajmout. Každá z těchto možností má své výhody i nevýhody. 2.1 Koupě za hotové Předpokladem koupě majetku v hotovosti je, že subjekt má k dispozici volné finanční prostředky. Přesto i v situaci, kdy jsou volné peněžní prostředky k dispozici, nemusí být koupě za hotové automaticky nejvhodnější formou pořízení majetku. Je totiž nutno zvažovat také alternativní metody pořízení (úvěr, leasing) a tzv. náklady obětované příležitosti. Náklady obětované příležitosti jsou obvykle definovány jako prospěch, o který je dotyčný subjekt připraven tím, že se rozhodne pro jinou alternativu. Náklady obětované příležitosti lze definovat také jako nerealizovaný prospěch druhé nejlepší varianty umístění volných peněžních prostředků. Rozhoduje­li se podnik např. mezi koupí nového osobního automobilu a investicí do nového účetního softwaru zefektivňujícího ekonomickou činnost podniku, investicí do koupě automobilu se dobrovolně vzdává výnosů ze zvýšené efektivity ekonomické činnosti vyplývající z modernizace softwaru. Na tuto skutečnost je tedy také nutné brát zřetel. Přesto má koupě za hotové řadu výhod – dotyčný subjekt se nezadlužuje, jako je tomu v případě pořizování majetku formou úvěru, a de facto i v případě leasingu, koupí majetku za hotové se stává okamžitě vlastníkem pořízeného majetku, není v žádném případě omezován v možnosti nakládání s tímto majetkem a jeho peněžní toky nejsou zatíženy v dalších obdobích po koupi nutností úvěrových či leasingových splátek ani nutností hradit další náklady spojené s alternativními formami pořízení (např. poplatky za vedení úvěrových účtů, poplatky za uzavření a správu úvěrových, případně leasingových smluv atd.). Hlavními nevýhodami tohoto způsobu pořízení je nutnost vysokého jednorázového výdaje hotovosti negativně se promítajícího do cash–flow v okamžiku pořízení a u většiny dlouhodobého majetku také skutečnost, že dle § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

5

, nelze výdaje (náklady) na pořízení dlou

hodobého hmotného a nehmotného majetku považovat pro daňové účely za výdaje (náklady) daňově uznatelné

6

. Daňovým nákladem (výdajem) se v případě odpisovaného dlouhodobého

nehmotného a hmotného majetku rozumí pouze daňové odpisy vypočtené v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů (jedná se o § 26 – § 33 ZDP). To ovšem znamená, že jednorázový výdaj hotovosti uskutečněný v jednom roce je z hlediska ZDP obvykle nutno rozložit do více zdaňovacích období, což není z čistě ekonomického hlediska nejefektivnější. 2.2 Koupě na úvěr Při koupi majetku na úvěr má podnik oproti koupi za hotové jednu velkou výhodu, a sice, že nepotřebuje větší množství volných finančních prostředků. Ty si obstarává půjčkou prostřed- 5

Dále bude používána zkratka ZDP = zákon o daních z příjmů. 6

Výjimku tvoří dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP výdaje na pořízení nehmotného majetku vymezeného

zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a to u poplatníků daně z příjmů s příjmy podle § 7 nebo § 9

ZDP, pokud nevedou účetnictví. Jedná se tedy o fyzické osoby vykazující příjmy z podnikání a z jiné

samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu vedoucí daňovou evidenci nebo uplatňující výdaje

procentem z příjmů. Lea SIN g V PRaXI – PRaKTICKÝ PRŮVODCe nictvím banky či jiné úvěrové instituce. Kromě této výhody získává podnik koupí majetku na úvěr další neoddiskutovatelné profity – majetek je sice nakoupen za „cizí“ peněžní prostředky, ovšem již okamžikem nákupu se stává majetkem kupujícího s právem tento majetek daňově odpisovat. Tuto výhodu umocňuje dále fakt, že úroky z úvěru jsou za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP daňově uznatelným nákladem (výdajem)

7

. Koupí na úvěr tak

podnik obvykle získává za vypůjčené peníze právo do daňově uznatelných nákladů (výdajů) uplatňovat jak odpisy majetku, tak i placené úroky z úvěrů a půjček. Nevýhodou koupě na úvěr oproti koupi za hotové je nutnost vynakládat další náklady na koupi – jedná se zejména o placené úroky z úvěrů, poplatky spojené s vedením úvěrových účtů, poplatky za vyřízení žádosti o úvěr a v neposlední řadě také fakt, že přijmutím úvěru dochází k účetnímu zadlužení podniku, neboť výše přijatého úvěru se objeví přímo v rozvaze podniku jako položka cizích zdrojů. To samozřejmě poněkud zhoršuje pozici podniku v případě hodnocení rizikovosti investory, obchodními partnery atd. 2.3 Leasing Třetím způsobem „pořízení“ majetku je leasing. Slovo pořízení je v tomto případě v uvozovkách zcela záměrně, neboť leasingem (ať již operativním či finančním) nedochází k pořízení majetku v pravém slova smyslu. Vlastnické právo k majetku zůstává po celou dobu trvání leasingového vztahu pronajímateli. V případě operativního leasingu nedojde k převodu vlastnických práv na nájemce dokonce ani po skončení platnosti leasingové smlouvy. Na nájemce tedy přechází pouze právo takový majetek používat, za což se nájemce smluvně zavazuje platit pronajímateli leasingové splátky. Hlavní výhoda tohoto způsobu pořízení je podobná jako v případě úvěru – podnik nepotřebuje k nákupu majetku k datu nákupu velký objem finančních prostředků, neboť platby za leasing jsou rozloženy do delšího časového období. Výhodou je také, že nájemné (leasingové splátky) je za podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. h) a § 24 odst. 4 – 6, 15, 16 ZDP daňově uznatelným nákladem (výdajem). Další výhodou je fakt, že leasing (na rozdíl od úvěru) nepředstavuje účetně zvýšení zadluženosti podniku (byť z ekonomického hlediska se o zadlužení bezesporu jedná), neboť fakticky vzniklý závazek z leasingové smlouvy se neprojeví v rozvaze podniku jako položka zvyšující cizí zdroje. O závazcích z leasingu se účtuje v podmínkách ČR pouze v podrozvahové evidenci

8

. Případný

externí analytik tak v podmínkách ČR nevyčte z rozvahy podniku žádné informace o majetku pořízeném formou leasingu. Je tak odkázán na doplňující údaje např. z přílohy k účetní závěrce. Nevýhodou leasingu je, že majetek zůstává po dobu trvání leasingového vztahu ve vlastnictví pronajímatele. Nájemce v tomto případě nemá možnost uplatňovat do svých daňově uznatelných nákladů (výdajů) daňové odpisy tohoto majetku. Další nevýhodou bývá, že i když zůstává pronajatý majetek ve vlastnictví leasingové společnosti (pronajímatele), zvláště v případě finančního leasingu přenáší pronajímatel na nájemce rizika vyplývající z vlastnictví majetku, jako by vlastníkem byl skutečně nájemce (a v případě operativního leasingu je tato skutečnost často dobře schována v leasingové ceně). Často je tak např. vyžadováno pojištění pronajatého 7

Daňovým nákladem (výdajem) však nejsou úroky z úvěrů podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. 8

Na tomto místě je vhodné upozornit, že Mezinárodní účetní standardy (IaS, resp. IFRS), které jsou

ve stále větší míře implementovány do české účetní legislativy (v tomto případě se jedná o IaS

17 – Leasingy) připouští podobné účtování, jako se provádí v ČR, pouze v případě operativního

leasingu. V případě finančního leasingu je nutno v souladu s IaS 17 účtovat o majetku pořízeném

formou finančního leasingu přímo do aktiv v rozvaze a o závazku z pronájmu přímo do pasiv v roz

vaze. Účtování podle IaS 17 je v případě finančního leasingu velmi podobné účtování o pořízení

majetku formou úvěru. V budoucnu lze očekávat, že ustanovení IaS 17 o účtování finančního lea

singu vstoupí v platnost i v ČR.

KOUP ě Z a HOTOVé, ÚVěR, L ea SIN g 19

majetku nájemcem, na nájemce jsou přenášeny náklady spojené s opravami pronajatého majetku atd. Jelikož pronajatý majetek má ve svém vlastnictví pronajímatel, nájemcova práva volně nakládat s pronajatým majetkem jsou také značně omezena. Pokud nájemce potřebuje provést na pronajatém majetku jakékoliv úpravy, je nutno žádat o souhlas pronajímatele, v případě technického zhodnocení

9

je nutno dopředu dohodnout, kdo jej bude hradit. V souvislosti

s leasingovou smlouvou bývá k nevýhodám řazena také obtížná vypověditelnost leasingové smlouvy ze strany nájemce a také možné problémy, které nájemci vznikají v případě, kdy je pronajatý majetek např. odcizen. 2.4 úvěr versus leasing Každý ze způsobů pořízení majetku má své výhody a nevýhody. Má­li podnik (či fyzická osoba) dostatek volných finančních prostředků, zřejmě se rozhodne pro koupi majetku za hotové. avšak i v tomto případě je možné zvažovat i pořízení formou leasingu, a to např. z důvodu různých relativně výhodných leasingových akcí (0 % navýšení apod.), ale i např. díky poskytovanému havarijnímu pojištění u automobilů, povinnému ručení atd., nabízeným leasingovými společnostmi. Hlavní rozhodovací dilema stojí před kupcem v okamžiku, kdy se má rozhodnout mezi koupí na úvěr a pořízením majetku formou leasingu. Jak tedy v tomto případě postupovat? Při rozhodování o způsobu pořízení majetku na úvěr či formou leasingu jsou klíčové tři oblasti: 1. administrativní náročnost a právo disponování s majetkem. 2. daňové dopady. 3. Finanční náročnost pořízení. 2.4.1 srovnání administrativní náročnosti a práva volně

disponovat s majetkem

Jedním z důvodů, proč je leasing v ČR tak populární, je skutečnost, že ve srovnání s pořízením majetku na úvěr je tento způsob pořizování majetku administrativně méně náročný. Při vyřizování leasingové smlouvy je potřeba podstoupit obvykle mnohem méně procedur než v případě zařizování úvěru. K sepsání leasingové smlouvy obvykle stačí pouze potvrzení o výši příjmů fyzické osoby (potvrzení zaměstnavatele u fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, daňové přiznání, přehled o příjmech pro účely zdravotního a sociálního pojištění a případně přehled o majetku a závazcích v případech fyzických osob majících příjmy z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti vedoucích daňovou evidenci), popsání rodinného stavu žadatele a písemný souhlas partnera (manžela, manželky) s pořízením majetku na leasing. V případě osob vedoucích účetnictví

10

je obvykle vyžadována účetní závěrka za minulé roky a někdy též

mezitímní účetní závěrka aktuálního roku. Zajištění je vyžadováno obvykle pouze u majetku pořizovaného formou leasingu s velmi vysokou pořizovací cenou. Další administrativní úlevy poskytují leasingové společnosti zejména v souvislosti s leasingem dopravních prostředků (tedy nejžádanější formou leasingu). V souvislosti s leasingem dopravních prostředků bývá stále častěji přímo do leasingové smlouvy zakomponováno povinné ručení a příp. i havarijní 9

Pojem technické zhodnocení je definován v § 33 ZDP. 10

Podmínky pro povinnost vést účetnictví stanovuje § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

v platném znění. Jedná se zejména o právnické osoby se sídlem v ČR, fyzické osoby zapsané v ob

chodním rejstříku a jiné fyzické osoby, které jsou podnikateli, s ročním obratem podle zákona

č. 235/2004 Sb., o DPH vyšším než 25 000 000 Kč.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist