načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Lázeňská kúra - Ivanka Devátá

Lázeňská kúra
-15%
sleva

Kniha: Lázeňská kúra
Autor:

Rozvod se ženskou většinou pořádně zamává. Hrdinku této knihy ovšem zasáhl natolik, že se z jeho důsledků musí zotavovat v lázních. Potkává tam spoustu nových lidí a nemine den, ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 83.3%hodnoceni - 83.3%hodnoceni - 83.3%hodnoceni - 83.3%hodnoceni - 83.3% 92%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 1 recenze

Specifikace
Nakladatelství: » MOTTO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012-08-08
Počet stran: 184
Rozměr: 115 x 185 mm
Úprava: 176 stran
Vydání: Vyd. 4.
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Umístění v žebříčku: 305. nejprodávanější kniha za poslední měsíc
ISBN: 9788072466849
EAN: 9788072466849
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Rozvod se ženskou většinou pořádně zamává. Hrdinku této knihy ovšem zasáhl natolik, že se z jeho důsledků musí zotavovat v lázních. Potkává tam spoustu nových lidí a nemine den, aby se jí nepřihodilo něco mimořádného. A protože ony veselé příhody i trapasy popisuje Ivanka Devátá, která si získala širokou čtenářskou oblibu svým úsměvným pohledem na svět, můžete si být jisti, že se nebudete nudit ani chvíli.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Ivanka Devátá - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Lázeňská kúra" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu



Super Hanka 2011-01-08 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Pohodová a vtipná knížka. Moc doporučuji.
reagovat
 


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

DEN PRVNÕ ñ STŘEDA

ÑTak ahoj,ì nasadil Cyril přÌsn ̋ v ̋raz. ÑZa třineděle jsem zas tady a nechci vidět û·dn ̋ hlubok ̋ vztah

k citově mělkÈmu p·novi!ì

ÑZ hlubokÈho vztahu k mělkÈmu p·novi jsem se přijela zotavit,ì op·čila jsem stroze. Pak jsem sezastyděla a přeöla k vroucnějöÌmu tÛnu: ÑDÌky, Cyrile, jsi hodn ̋. Ani nevÌm, jak ti to oplatÌm.ì

To jsem vskutku nevěděla. Nikdo mi nikdy neoradil, jak spl·cet něûn ̋ cit a galantnÌ ̇sluhy s nÌm spojenÈ muûi, k němuû chov·me pouze vöe promÌjejÌcÌ shovÌvavost obvykle vyhrazenou milovan ̋m mladöÌm bratrům. Kdyby se mi napřÌklad Cyril jednoho dne svěřil, ûe pozval sekret·řkusvÈho öÈfa k sobě do bytu, tam ji v n·hlÈm hnutÌ mysli uökrtil a schoval do gauče, velice laskavě bych mu vysvětlila, ûe mordovat slečny je bakanÈ. NavÌc to přin·öÌ jistÈ problÈmy, protoûe jestli to nevÌö,Cyrilku, takov· slečna v gauči začne brzy oöklivězatouchat. Půjdeme pěkně na Veřejnou bezpečnost,povÌme to tam p·nům, kteřÌ budou tak hodnÌ a slečnu si odvezou. No, ty pak budeö nějak ̋ čas klečet nahrachu, ale j· ti budu posÌlat buchty a psanÌčka.

Jenomûe Cyril se k takovÈmu vztahu stavěl odmÌtavě. Ochotně by nějakou tu slečnu zaökrtil,kdyby měl zaručeno, ûe začnu řv·t: ÑCoûe? Takovou couru tlustou si tah·ö do bytu? Uhuhuhu·!!! äkyt ökyt. Zlomil jsi mi srdce!ì

Srdce mi bohuûel zlomil někdo jin ̋ a v Cyrilovi začala vzkvÈtat naděje, ûe přÌötě dostane přÌleûitost

8

LázeÀská kúra 2010 - zlom 30.12.2009 9.07 Stránka 8


on. I rosil tu naději dobr ̋mi skutky poukazovan̋mi na můj ̇čet. JednÌm z nich byl můj přesun zPrahy do Smrčin.

A tak jsme onoho 14. července v jeden·ct třicet st·li uprostřed malebn ̋ch lesů před l·zeňskoubudovou Diana. Uû jsem se přihl·sila v přijÌmacÌkancel·ři a zavazadla odloûila v pokoji. Zb ̋valo jen rozloučit se. Rozpačitě jsme öoupali nohama vprachu cesty, nevědouce, jak se majÌ rozûehnat lidÈ,jejichû city se mÌjejÌ, kdyû tu kolem n·s přeöel dlouh·n v nejlepöÌch letech, obtěûkan ̋ kufry. Věnoval mi oceňujÌcÌ pohled, jak ̋ by potěöil kaûdou ûenu, neřku-li ûenu zrazenou a podvedenou. Cyril okamûitě zaměnil přÌsn ̋ v ̋raz za nerudn ̋. TrpÌ totiû cel ̋ ûivot chronickou nechutÌ ke ztepil ̋m muûům, neboť ho osud obdařil postavou přerostlÈhopermonÌka. Co naplat, ûe jeho duch dlÌ ve v ̋öin·ch, kam čahouni zpravidla ani nedohlÈdnou! Cyril by byl mnohem öťastnějöÌ, kdyby mu ûenskÈ nedohlÈdly na bradu. NavÌc k n·m jeötě otevřen ̋m oknempřijÌmacÌ kancel·ře vz·pětÌ dolehlo nadöenÈ cvrlik·nÌ:

ÑVÌt·m v·s, pane docente! Uû se na v·s těöÌme. Ale jděte, vy jeden, to vy jste čÌm d·l mladöÌ!Budete si př·t trojku jako vûdycky?ì

Bylo zřejmÈ, ûe jde o st·lÈho hosta ozdobenÈho nejen akademick ̋m titulem, ale i öarmem, a jakotakovÈho těöÌcÌho se v ̋jimečnÈ přÌzni dam. Cyril by se jistě chmuřil mÈně, kdyby nově přÌchozÌ bylnevrl ̋ penzionovan ̋ hrobnÌk.

Z tÈto situace jaksi přirozeně vyplynulo, ûe na mně začal m·mit slib, ûe budu hodná. Tv·řil se, ûe tÌm mÌnÌ dodrûov·nÌ lÈčebnÈho reûimu, j· vöak dobře věděla, ûe m· na mysli sexu·lnÌ zdrûenlivost.

9

LázeÀská kúra 2010 - zlom 30.12.2009 9.07 Stránka 9


Projela mnou vlna nevole. Za ta lÈta, co se zn·me,

by přece mohl vědět, ûe nejsem û·dn·nymfomanka, n ̋brû notoricky věrn ̋ idiot! Kter ̋ navÌc v danÈ

chvÌli ani nem· komu b ̋t věrn ̋. Přesto jsem se

ovl·dla a posluöně k ̋vala, ûe ano, budu hodn·.

Stejně to přijal s nedůvěrou otce, jemuû se dcerka

zapřÌsah·, ûe uû nikdy, opravdu nikdy nebude řÌkat

teta Kr·va, ale vûdycky jen teta Kl·ra. NicmÈně po

mÈm slibu nebylo co dodat, a tak Cyril odfrčel.

Loudala jsem se k jÌdelně, abych zjistila, dostane-li se mi nějakÈho ûvance, a pokud snad ano, kde mi bude servÌrov·n.

ÑMlad· pani, večer se tu hraje,ì ozvalo sepojednou za m ̋mi z·dy. Kde se vzal tu se vzal dědouöek o holi.

Hraje se, hm. Asi nějakÈ oblastnÌ divadlo zajÌûdÌ na melouch.

ÑAno? A co?ì pokusila jsem se o zdvořil ̋ z·jem.

ÑJak to co? Přeceť k tanci! PřÌdete?ì naklonil se ke mně stařÌk dychtivě a vytvořil pro n·s kouseksoukromÌ v oblaku česnekovÈ vůně.

Pěkn ̋ dědouöek, chlÌpn ̋ dědek! Sotva se drûÌ na nohou, ale očima mls· ve v ̋střihu!

ÑNe, nepřijdu. Jsem tady nov·. Odpusťte, uû musÌm...ì Překotně jsem se vrhla mezi lÌtačky dojÌdelny.

ÑNo pr·vě ûe nov·! Mlad· krev, hehe,ì sÌpaldědouö za dveřmi.

Trochu zad ̋chan·, jako bych pr·vě uniklastraölivÈmu nebezpečÌ, jsem s kartičkou z kancel·ře

v ruce přistoupila k prvnÌ čÌönici, kter· senamanula. PřelÈtla pohledem jmÈno, potom mne, a v oku jÌ

svitla spikleneck· jiskra:

10

LázeÀská kúra 2010 - zlom 30.12.2009 9.07 Stránka 10


ÑPan docent H·n by si př·l sedět s v·mi u stolu.

Na oběd bude chodit v jeden·ct třicet.ì

PohlÈdla na mne t·zavě. Neměla jsem tuöenÌ,

kdo je docent H·n, ačkoliv vyslovila jeho jmÈno

způsobem, jak ̋m řÌk·me Karel IV. ée by to byl ten

okufrovan ̋ eleg·n? Ovöem v rozpoloûenÌ, v němû

jsem se pr·vě nach·zela, jsem kaölala na vöechny

muûskÈ včetně Otce vlasti.

ÑJestli je to moûnÈ, r·da bych jedla později.ì

Odmrötěn· kuplÌřka se na mě podÌvala sohromenÌm, jakÈ by si zaslouûil dědic zřeknuvöÌ se jměnÌ po

str ̋ci z Kanady ve prospěch RevolučnÌhoodborovÈho hnutÌ, a ucedila: ÑPůl jednÈ, stůl čÌslo pět.ì

JejÌm ûivotnÌm snem zřejmě bylo sedět sdocentem H·nem a obědvat do roztrh·nÌ těla.

Protoûe jeötě nebylo ani dvan·ct, vyöla jsem před

lÈčebnu a usedla na lavičku rozp·lenou červencov ̋m sluncem. Přese vöechnu snahu zahloubat se

nad programem přÌötÌch třÌ t ̋dnů se mi myölenky

smučivou ne ̇prosnostÌ st·le znovu a znovuvracely k ̇střednÌmu tÈmatu poslednÌch měsÌců mÈhoûivota ñ k Tonkovi.

Shrůzou jsem cÌtila, jak se mi oči plnÌ slzami.

Neřvi, okřikla jsem se surově a otevřela oči dokoř·n, aby mi slzy nevyhrkly na tv·ře. S Tonkem jekonec. Tonek je zkr·tka uzavřen· kapitola. A ty jsi

tady proto, aby ses dala dohromady, a ne se dr·sala

vzpomÌnkami.

Radöi jsem se zvedla. Vida, za chvÌli bude půl!

Zvolna jsem zamÌřila k jÌdelně, a n·hle byl můjmÌrn ̋ hlad zahn·n pocitem silnÈ nelibosti. Ach boûe,

m·lem bych byla zapomněla! Zase se budu muset

představovat!

11

LázeÀská kúra 2010 - zlom 30.12.2009 9.07 Stránka 11


Představov·nÌ je pro mne něco asi takpřÌjemnÈho jako kamÌnek v botě. M·m totiû poněkudneobvyklÈ přÌjmenÌ. Johana JarnÌ. A pokaûdÈ kdyû tovyřknu, můj protějöek, byť se s·m jmenoval třeba

VrtipÌrko, pokl·d· přÌmo za svou povinnostuvtÌpnout se: ÑJarnÌ? A proč ne PodzimnÌ?ì Je to takzoufale stereotypnÌ! Tak nudnÈ. Přitom si kaûd ̋ tenvti·lek myslÌ, jak ̇ûasně je origin·lnÌ. Z·bavn ̋

chlapÌk. Čtver·k KacafÌrek. Cheche.

To Tonek, kdyû jsem se po absolutoriu představovala v divadle jednomu po druhÈm, podrûel mou

ruku ve svÈ a přimhouřil öedÈ oči: ÑChr·něn·?ì

Bylo to tak nečekanÈ, ûe jsem jen nejapnězakoktala: ÑNe-e.ì

Pouötěl mi ruku pomalu, jako by ji z·roveňhladil, a öedÈ oči se sm·ly. ÑTak tedy nechr·něn·? To tě,

děvč·tko, utrhnu jak sedmikr·sku!ì

A taky ûe utrh. No nic.

U stolu čÌslo pět uû seděly dvě ûeny. Jedna staröÌ,

proöedivěl·, s hladk ̋mi vlasy sv·zan ̋mi v t ̋le do

uzlu, a křehk· mlad· tmavovl·ska. Odhodlaně

jsem k nim přistoupila.

ÑDobr ̋ den. Jsem přidělen· k vaöemu stolu.Dovolte, abych se představila. Johana JarnÌ.ì

ÑTěöÌ mě, Vachov·. Marie,ì podala mi rukustaröÌ panÌ.

ÑHelena Lich·,ì pÌpla tmavovl·ska.

PrvnÌ, co mi projelo hlavou, bylo: A proč ne

Sud·? Tak JarnÌ je taky čtver·k KacafÌrek, cheche!

NeodolatelnÈ nutk·nÌ k smÌchu jsem se snaûila

zamaskovat společensk ̋m ̇směvem. Určitě marně. éensk·, co se jako smyslů zbaven· křenÌ na talÌř

čočky, sotva odpovÌd· vöeobecnÈ představě o lvici

12

LázeÀská kúra 2010 - zlom 30.12.2009 9.07 Stránka 12


salÛnů. Proboha, j· opravdu nejsem norm·lnÌ! Před

chvÌlÌ slzy, a teď zas tohle...

ZjiötěnÌ, ûe jsem öÌlen·, mě rozjařilo natolik, ûe jsem ze sebe vydala několik zvuků nikolinepodobn ̋ch kr·tkÈmu zaötěknutÌ. Moûn· by se tÌmtozpůsobem vhodně uvedl hrav ̋ teriÈr. Moje spolustolovnice musely nab ̋t dojmu, ûe jsem se do l·znÌ přijela lÈčit z představy, ûe teriÈr jsem. Koneckonců ve Smrčin·ch se lÈčÌ předevöÌm nervy.

Kdyû jsem vdechla a opět vykaölala p·r čoček, uklidnila jsem se natolik, abych mohla zapřÌstnez·vaznou konverzaci o přÌrodnÌch kr·s·ch okolÌ, lÈčebn ̋ch procedur·ch a počasÌ. Druh ̋ chod na mne ̇činkoval jako sedativum. PolovařenÈ vepřovÈ ve vodnatelnÈm sÛsu se ustraöeně krčilo vedleöpen·tu, v němû mouka jasně vyhr·vala nad zeleninou. Větöinu talÌře zabÌraly knedlÌky bělostnÈ jako padl ̋ snÌh, jelikoû se jim nedostalo potěöenÌ sezn·mit se s vajÌčkem. Nasoukala jsem do sebe p·r soust a zdvořile vyčkala, aû si obě ûeny vezmou zespolečnÈho talÌřku broskev, coû bylo celkem zbytečnÈ gesto, poněvadû vöechny tři plody byly tvrdÈ jako křemen.

Po obědě jsem se vydala hledat ordinaci čÌslo dvě. Po menöÌm t·p·nÌ jsem ji nalezla v suterÈnu budovy. V ček·rně seděl jak ̋si mladÌk a proti němu dvě tlustÈ mandy v přÌliö těsn ̋ch a přÌliö kr·tk ̋ch suknÌch, s nohama roztaûen ̋ma, takûe jim bylovidět aû do kapličky. Jedna měla silonovou blůzkurůûovou, druh· ûlutou, a obě ötrikovaly cosi bÌlÈho. Usedla jsem na lavici vedle nich. Kdyû můj zrak po chvÌli zabloudil k mladÈmu muûi, překvapeně jsem zamûikala.

13

LázeÀská kúra 2010 - zlom 30.12.2009 9.07 Stránka 13




Ivanka Devátá

IVANKA DEVÁTÁ


27. 11. 1935

Ivanka Devátá, herečka a spisovatelka, dcera skladatele a dirigenta Antonína Devátého, bývalá manželka herců Josefa Vinkláře a Miloše Hlavici, a matka novináře Marka Hlavici.

Dětství strávila v Brně, hrála dětské role ve škole, v rozhlase, hostovala v Divadle na Veveří a pokoušela se psát básničky. Po maturině na gymnáziu absolvovala DAMU a nastoupila do angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze, jehož členkou byla až do jeho zániku a současně svého odchodu do důchodu. Do raného období její herecké dráhy spadá spolupráce s rozhlasem a televizí, hrála v prvním českém seriálu Bláhova rodina, Hříšní lidé města pražského, Nemocnice na kraji města, atd..

V současné době se věnuje především literární tvorbě, její povídky a fejetony nacházejí uplatnění v tisku i rozhlase. Publikovala v několika vydáních deset knih, čerpajících většinou z vlastního života a divadelní praxe.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist