sleva
Kniha:
Labyrint z ledu
Autor:
Buddy Levy
Podtitul: Triumf i tragédie polární výpravy A. W. Greelyho
Kdy zboží dostanu
TIŠTĚNÁ
ELEKTRONICKÁ
| Nakladatelství: | » PROSTOR |
| Médium / forma: | Tištěná kniha |
| Rok vydání: | 2020 |
| Počet stran: | 470 |
| Rozměr: | 22 cm |
| Úprava: | ilustrace, portréty, faksimile |
| Vydání: | V českém jazyce vydání první |
| Spolupracovali: | přeložila Martina Lustigová |
| Skupina třídění: | Geografie jako věda. Výzkum. Cestování |
| Jazyk: | česky |
| Vazba: | kniha, vázaná vazba |
| Novinka týdne: | 2020-43 |
| Datum vydání: | 15.10.2020 |
| ISBN: | 9788072604593 |
| EAN: | 9788072604593 |
Příběh polární expedice, která v roce 1881 vyplula vstříc severnímu pólu s cílem vybudovat vědeckou stanici v Arktidě. Kapitoly líčí včechny útrapy a překážky, které museli polárníci přečkat před vznikem stanice i po jejím nuceném opuštění.
Příběh americké polární expedice vedené poručíkem A. W. Greelym patří k nejdramatičtějším v historii dobývání severního pólu. V roce 1881 vyplula skupina pětadvaceti mužů na tuleňářském parníku Proteus do jedné z posledních oblastí, které dosud nebyly vyznačeny na mapách, na samý konec světa. Jejím posláním bylo zřídit nejseverněji položenou vědeckou stanici v Arktidě, která by zkoumala vše od drsného počasí až po zamrzlá moře, severní polární záři a magnetické pole. Dále měla pátrat po posádce ze ztracené lodi USS Jeannette. Hlavním cílem však bylo dosáhnout severního pólu nebo se alespoň dostat co nejdál na sever - tento rekord byl pro polárníky svatým grálem a už tři sta let ho drželi Britové.
Greely a jeho muži úspěšně vybudovali výzkumnou stanici Fort Conger v odlehlém zálivu severovýchodní části Kanady a dobyli vytoužené nejsevernější místo, kam dosud lidská noha nevkročila. Expedice přitom prošla obrovskými útrapami. V nehostinném ledovém labyrintu musela čelit napadení vlky, větrům o síle hurikánu, extrémnímu mrazu a stavům blížícím se šílenství v důsledku mnoha měsíců strávených v absolutní tmě. V létě 1882 Greely očekával příjezd lodi s posilou nových mužů a se zásobami. Ta však nepřiplula a stejně tomu bylo i následující rok. Žádné z lodí se nepodařilo překonat ledové bariéry. Greely vydal rozkaz k opuštění výzkumné stanice a přesunu ke skrýši potravin na mysu Sabine.
Ti, kdo zůstali v následujících měsících naživu, prošli peklem. Levy sugestivně líčí zvuk praskajícího ledu, mráz polární noci a napětí. Vnímáme strach trosečníků uvězněných na ledové kře, kterou kvílející vichr unáší neznámo kam. Slyšíme skřípění a dunění ledových mas v okolním moři. Jsme svědky mučivého hladovění a zoufalé snahy najít potravu.
Levy vypráví skutečný příběh statečnosti, ctižádosti a odhodlání přežít. Cituje z dobových deníků, dopisů a telegramů. Publikaci doprovázejí mapy a autentické snímky seržanta George Rice, fotografa expedice. (triumf i tragédie polární výpravy A. W. Greelyho)
Autor sugestivně líčí neuvěřitelný, přesto pravdivý příběh americké polární výpravy plukovníka A. W. Greelyho, jedné z nejdrsnějších v historii. V 19. století se uskutečnila řada velkých polárních výprav, jejichž záměrem byl průzkum dosud neprobádaných území. Jednou z nich byla i Expedice do zálivu Lady Franklinové vedená poručíkem A. W. Greelym. Skupina 25 mužů vyplula v červenci 1881 s cílem probádat na mapě dosud nevyznačená území a meteorologické podmínky života v Arktidě. Následovala strastiplná cesta plná neobyčejných a často drsných zkušeností. Členové výpravy zřídili výzkumnou stanici v odlehlém zálivu v severovýchodní části Kanady. Během výzkumného pobytu museli čelit snad všem útrapám, které je mohly potkat: napadení vlky, větrům o síle hurikánu, teplotám 40 °C pod nulou a stavům blížícího se šílenství v důsledku mnoha měsíců strávených ve tmě polární noci. V květnu 1882 se jim podařilo překonat rekord v dosažení nejsevernějšího místa, kam do té doby lidská noha vkročila. Tou dobou již očekávali příjezd zásobovací lodi. Ta však nepřiplula a stejně tomu bylo i další rok. Rozsáhlé bariéry mořského ledu se žádné z lodí nepodařilo překonat. Po měsících čekání vydal Greely rozkaz k opuštění výzkumné stanice. Muži se nalodili na pět menších plavidel, která měli, a vydali se do zrádných vod rozbouřeného ledového moře. Jaký osud je čeká v zajetí ledových ker? Záleží na schopnostech, nebo na štěstí? Může vůbec někdo přežít? Příběh vychází ze skutečné události a opírá se o autorův podrobný výzkum.
Autor sugestivně líčí neuvěřitelný, přesto pravdivý příběh americké polární výpravy plukovníka A. W. Greelyho, jedné z nejdrsnějších v historii.
V 19. století se uskutečnila řada velkých polárních výprav, jejichž záměrem byl průzkum dosud neprobádaných území. Jednou z nich byla i Expedice do zálivu Lady Franklinové vedená poručíkem A. W. Greelym. Skupina 25 mužů vyplula v červenci 1881 s cílem probádat na mapě dosud nevyznačená území a meteorologické podmínky života v Arktidě. Následovala strastiplná cesta plná neobyčejných a často drsných zkušeností. Členové výpravy zřídili výzkumnou stanici v odlehlém zálivu v severovýchodní části Kanady. Během výzkumného pobytu museli čelit snad všem útrapám, které je mohly potkat: napadení vlky, větrům o síle hurikánu, teplotám 40 °C pod nulou a stavům blížícího se šílenství v důsledku mnoha měsíců strávených ve tmě polární noci. V květnu 1882 se jim podařilo překonat rekord v dosažení nejsevernějšího místa, kam do té doby lidská noha vkročila. Tou dobou již očekávali příjezd zásobovací lodi. Ta však nepřiplula a stejně tomu bylo i další rok. Rozsáhlé bariéry mořského ledu se žádné z lodí nepodařilo překonat.
Po měsících čekání vydal Greely rozkaz k opuštění výzkumné stanice. Muži se nalodili na pět menších plavidel, která měli, a vydali se do zrádných vod rozbouřeného ledového moře. Jaký osud je čeká v zajetí ledových ker? Záleží na schopnostech, nebo na štěstí? Může vůbec někdo přežít?
Příběh vychází ze skutečné události a opírá se o autorův podrobný výzkum.
Lady Franklin Bay Expedition(1881-1884)
Polární badatelé – Spojené státy americké – 19.-20. století
Polární expedice – Arktida – 19. století
Polární stanice – Arktida
