načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Labské vyhlídky – Ivan Klich

Labské vyhlídky
-40%
sleva

Elektronická kniha: Labské vyhlídky
Autor: Ivan Klich

Průvodce seznamuje s jednapadesáti vyhlídkovými místy při toku řeky Labe. Zaměřuje se na úsek od soutoku s Vltavou po saské okresní město Pirna. U každé jednotlivé vyhlídky najde čtenář vedle barevných fotografií informace o souřadnicích, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254 Kč 152
+
-
5,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 192
Rozměr: 21 cm
Úprava: barevné ilustrace, mapy
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Geografie Evropy, reálie, cestování
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0549-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Průvodce seznamuje s jednapadesáti vyhlídkovými místy při toku řeky Labe. Zaměřuje se na úsek od soutoku s Vltavou po saské okresní město Pirna. U každé jednotlivé vyhlídky najde čtenář vedle barevných fotografií informace o souřadnicích, přístupu a zajímavostech v okolí; připojen je vždy drobný výřez z turistické mapy. Publikace volně navazuje na titul Vltavské vyhlídky od téhož autora (E 18463).

Popis nakladatele

Navštivte 51 vyhlídkových míst na řece Labe od jeho soutoku s Vltavou pod Mělníkem až po saské město Pirna. Jedná se o nejatraktivnější úsek řeky, která pramení na území Čech (a jako jedna z mála nemá jméno v ženském rodě) a pod názvem Elbe protéká územím Spolkové republiky Německo, kde se také vlévá do Severního moře. Labské vyhlídky se často nacházejí ve velké výšce nad hladinou řeky, přístup k nim je tedy náročnější. U každého z našich povídání o vyhlídce proto najdete kromě fotografií i výřez z turistické mapy, souřadnice místa, popis přístupu k vyhlídce (autem, autobusem, na kole či pěšky) a popis zajímavostí v okolí. Zbývá tedy už jen obout boty, vzít fotoaparát a vyrazit po proudu Labe!

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Ivan Klich - další tituly autora:
 (Knihy - Flexo)
Vltavské vyhlídky Vltavské vyhlídky
Labské vyhlídky Labské vyhlídky
Vyhlídky nad přítoky Vltavy -- Otava, Lužnice, Sázava, Berounka Vyhlídky nad přítoky Vltavy
Vyhlídky nad přítoky Labe -- Ohře, Jizera, Ploučnice a Kamenice Vyhlídky nad přítoky Labe
 (Knihy - Flexo)
Výlety podél Berounky Výlety podél Berounky
 (e-book)
Vyhlídky nad přítoky Labe -- Ohře, Jizera, Ploučnice a Kamenice Vyhlídky nad přítoky Labe
 
K elektronické knize "Labské vyhlídky" doporučujeme také:
Slavnosti sněženek Slavnosti sněženek
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

LABSKÉ

VYHLÍDKY

LABSKÉ

VYHLÍDKY

[

Ivan Klich

]



LABSKÉ VYHLÍDKY

Ivan Klich

Grada Publishing

LABSKÉ VYHLÍDKY


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné

či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě

bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Ivan Klich

LABSKÉ V YHLÍDKY

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz

www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

jako svou 6594. publikaci

Odpovědná redaktorka Alice Zavadilová

Grafická úprava Martin Dubský

Sazba Eliška Mojzesová

Jazyková korektura Martina Mojzesová

Fotografie Ivan Klich

Mapky zdroj: mapy.cz

Počet stran 192

První vydání, Praha 2017

Vytiskla tiskárna FINIDR

© Grada Publishing, a.s., 2017

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2017

ISBN 978-80-271-9791-0 (pdf)

ISBN 978-80-271-0549-6 (print)


Vážení  čtenáři,  dostává  se  vám do  rukou  volné  pokračování  mého  turisticko-průvodcovského a  fotografického  dílka  „Vltavské  vyhlídky“.  Tentokrát  se  předmětem  mého  zájmu  stalo  celkem  51  vyhlídkových míst na  řeku Labe od  soutoku s Vltavou pod Mělníkem až  po  saské okresní město Pirna.  Vltavu  můžeme  s  klidným  svědomím  prohlásit za  naši „národní“ řeku, neboť  v  žádném místě svého 433 km  dlouhého  toku – od  pramene u obce Kvilda na  Šumavě  až  po  soutok právě  s  Labem  pod Mělníkem – neopouští území České  republiky. Labe je  na  tom trochu jinak.  Za  českou řeku ji  považujeme proto, že  pramení  na  území Čech  (v  Krkonoších  v  nadmořské výšce 1  387 m  z  rašeliniště  na  Labské louce). Z  toku o  celkové  délce 1  094 km  však připadá na  Čechy  „pouze“ 370,74 km,  „zbytek“ pak  délkou  723,26  km  protéká  pod  názvem  Elbe  územím  Spolkové  republiky  Německo.  Na  jeho území se  také vlévá do  Severního  moře. Celková rozloha Povodí Labe  je  144  055  km

2

,  z toho v Čechách 49  933, 

v Německu 97  175, v Polsku 239,3 a v Ra-

kousku  920,7  km

2

.  Labe je  tedy řekou 

česko-německou, jeho povodí dokonce  česko-německo-polsko-rakouským.  Zajímavostí  je  fakt, že  Labe je  jednou  z velice mála českých řek, jejíž jméno je  jiného než ženského rodu.  Na  svém horním  toku  protéká  Labe  atraktivním  horským  a  podhorským  územím  Labské  rokle,  Špindlerova  Mlýna, Vrchlabí a městem Dvůr Králové  nad  Labem.  Dále  však  teče  terénem  povětšinou  rovinatým.  Této  oblasti  až 

ÚVOD

5



po  Litoměřice se  říká Polabí a není tak  docela  předmětem  mého  zájmu.  Pro  účely  této  publikace  mě  zajímá  část 

toku  právě  za  Litoměřicemi, přesněji 

nedaleko  Lovosic,  kde  se  řeka noří  do  hlubokého kaňonu zvaného Brána Čech  (Porta  Bohemica)  a  začíná  protékat  Labským  údolím,  roklí  Labských  pís - kovců a  Českým Švýcarskem a  posléze  i  v Německu Saským Švýcarskem, až  po  Pirnu (resp. ještě kousek za  ní),  kde se  rozšiřuje a okolní terén klesá. Kousek za  obcí Dolní Žleb až  po  německou Schmilku tvoří Labe česko-německou hranici. Nejatraktivnějším  územím  je  pro nás  tedy  část  toku  Labe  od  Brány Čech  u Lovosic až  po  skalní město Bastei nad  lázeňskou  obcí  Kurort  Rathen.  Udělal  jsem  však  kompromis  a  své  vyprávění  o labských vyhlídkách začínám pod měl - nickým  zámkem  a  končím  jej  městem  Pirna. Jaký  je  zásadní rozdíl  mezi  vltavskými  a  labskými vyhlídkami? Ty  vltavské  jsou z  převážné části nad tzv. výsepní- mi  (vnějšími) břehy říčních zákrut a dále  nad hladinou přehrad Vltavské kaskády  (vodní nádrže Orlík, Kamýk, Slapy a Ště- chovice). Až  do  bezprostřední blízkosti  mnohých z  nich se  lze  dostat motorovým vozidlem či  na  kole. Počet labských  vyhlídek nad meandry je  menší, nena- cházejí se  nad přehradami, ale  nad pů - vodním tokem, zato jsou mnohé ve  větší  výšce nad hladinou řeky. Přístup k nim  je  tedy náročnější  a  možností,  jak  se  k  nim  dostat  dopravním  prostředkem,  je  omezeně. Z  toho vyplývá, že  při  ná - vštěvě labských vyhlídek jsem našlapal 

podstatně více kilometrů a zdolal větší 

převýšení.

Povídání  o  jednotlivých  vyhlídkách 

včetně  fotografií,  souřadnic,  popisu 

přístupu  (autem,  autobusem,  na  kole 

či  pěšky) a  výřezu  z  turistických  map 

bude za  sebou řazeno tak, jak  po  sobě 

následují  po  proudu řeky  Labe,  bez 

ohledu  na  to,  zda jsou  na  pravém či 

levém  břehu  řeky.  Jednotlivé  vyhlídky 

jsou pojmenovány tak, jak  uvádějí turi -

stické mapy nebo jak  je  nazývají místní 

obyvatelé.  Některé  z  nich  jsou  známé 

více, jiné méně. Některé vyhlídky spolu 

těsně sousedí a výhled z nich se  liší  jen 

málo, proto je  zahrnu do  jedné kapitoly. 

Většina vyhlídek je  přístupná po  turistic

kých trasách nebo naučných stezkách, 

k některým se  dostanete jen  s popisem 

trasy  nebo  díky  souřadnicím,  které 

záměrně uvedu. Všechny vyhlídky mají 

své  kouzlo, přitahují vyznavače rodinné 

i  individuální turistiky nebo jsou cílem 

zamilovaných  párů  a  nejrůznějších  ro -

mantiků, amatérské či  profesionální fo -

tografy nevyjímaje.

Jelikož hodně Němců jezdí do  Českého 

Švýcarska  a  někteří  Češi  do  Saského 

Švýcarska,  rozhodl  jsem  se  pro roz -

šíření  počtu  vyhlídek  i  na  německou 

stranu Labe. Proto vám hned v  úvodu 

kapitoly o  první německé vyhlídce při -

blížím  rozdíl  ve  značení turistických 

map v Sasku a na závěr publikace uvedu 

překlad  základních  turistických  pojmů 

z němčiny do češtiny.

  Přeji  vám  pohodové  putování,  hezké 

počasí,  dobrý  výhled,  romantický 

východ či západ slunce a „dobré světlo“.

7


[ 1 ] VYHLÍDKA ZÁMEK MĚLNÍK A VRÁZOVA VYHLÍDKA 11

– výhled na soutok Labe s Vltavou [ 2 ] VYHLÍDKA HOŠTKA / LABSKÁ TERASA 17

– výhled na Labe, horu Říp a Štětí [ 3 ] VYHLÍDKA TŘI KŘÍŽE / KALVÁRIE 23

– výhled na Labe, kopec Lovoš, kopec Malá Vendula a vinici pod ním [ 4 ] VYHLÍDKY SKALKY, MLYNÁŘŮV KŘÍŽ, DUBIČKY, 29

DOERELLOVA A JAROSLAVA SRBY

– výhled na Labe, kopec a lom Deblík, Dolní Zálezly a Církvice [ 5 ] VYHLÍDKY CHVALOV A JOSEFÍNKA 35

– výhled na Labe, Církvice, Sebuzín a čedičový hřbet Čertova jizba  [ 6 ] VYHLÍDKA VAŇOVSKÁ SKÁLA 41

– výhled na Labe, Brnou, Malý a Vysoký ostrý [ 7 ] VYHLÍDKA VRKOČ 45

– výhled na Labe, zdymadlo TGM, hrad Střekov a Ústí nad Labem [ 8 ] VYHLÍDKY VYSOKÝ OSTRÝ A MALÝ OSTRÝ 49

– výhled na Labe, Vaňov a NPP Vrkoč [ 9 ] VYHLÍDKA HRAD STŘEKOV 53

– výhled na Labe, zdymadlo TGM, NPP Vrkoč a Ústí nad Labem [10] VYHLÍDKY HUMBOLDTOVA A VĚTRUŠE 57

– výhled na Labe, hrad Střekov a Ústí nad Labem

[11] VYHLÍDKA MARIÁNSKÁ SKÁLA 63

– výhled na Labe a Ústí nad Labem

[12] VYHLÍDKA KOZÍ VRCH 69

– výhled na Labe, Valtýřov, Velké Březno a Ústí nad Labem

[13] VYHLÍDKA PASTÝŘSKÁ STĚNA 75

– výhled na Labe, Děčín a děčínský zámek

[14] VYHLÍDKY ČERVENÝ VRCH, DOLNÍ A HORNÍ 81

– výhled na Labe, Stoličnou horu a Děčín

[15] VYHLÍDKA CÍSAŘSKÝ VÝHLED 87

– výhled na Labe, Děčín a Labské pískovce

[16] VYHLÍDKY SNĚŽNICKÁ A LABSKÁ STŘÁŽ 91

– výhled na Labe, Labské pískovce a Děčín – Prostřední Žleb

[17] VYHLÍDKY SPÁLENISKO, DOLNÍ VĚŽ A RŮŽOVÁ 95

– výhled na Labe, Labské pískovce, Prostřední Žleb a Růžový hřeben

OBSAH


[18] VYHLÍDKA BELVEDER 103

– výhled na Labe a Labské pískovce

[19] VYHLÍDKA LABSKÉ ÚDOLÍ 109

– výhled na Labe, skalní věže Růžového hřebene

[20] VYHLÍDKA LABSKÁ 115

–   výhled na Labe a jeho soutok s Kamenicí, část Hřenska, 

přívoz a nádraží Schöna

[21] VYHLÍDKA KIPPHORN 121

–   výhled na Labe, Stříbrné stěny, část masivu Schrammsteine, 

Kaiserkrone a Zirkelstein

[22] VYHLÍDKA KLEINE BASTEI/SCHMILKA 125

– výhled na Labe, Labské pískovce a část masivu Schrammsteine [23] VYHLÍDKA HUNDSKIRCHE 129

– výhled na Labe proti proudu a obec Schmilka

[24] VYHLÍDKOVÁ TRASA MITTELHANGWEG, 135

VYHLÍDKA KLEINE BASTEI/KRIPPEN

– výhled na Labe a vrcholky masivu Schrammsteine

[25] VYHLÍDKA CAROLAHÖHE 141

– výhled na Labe, Postelwitz a Krippen [26] VYHLÍDKY KIRSCHLEITE, ZAHNSBERG A EMMABANK 145

– výhled na Labe, okraj masivu Schrammsteine a Postelwitz  [27] VYHLÍDKY TIERGEHEGE, PERSONENAUFZUG 151

– výhled na Labe a okrajovou část Bad Schandau

[28] VYHLÍDKA KARLS RUH 155

– výhled na Labe a centrum Bad Schandau

[29] VYHLÍDKA LILIENSTEIN 159

– výhled na Labe, obec a pevnost Königstein

[30] VYHLÍDKA KÖNIGSTEIN 165

– výhled na Labe, město Königstein a Lilienstein

[31] VYHLÍDKY BASTEI 171

– výhled na Labe, skalní masiv Bastei a Rauenstein

[32] VYHLÍDKY WILKEAUSSICHT A STEINBRUCHPFAD 17 7

– výhled na Labe, obec Stadt Wehlen a Pötzscha [33] VYHLÍDKA GELBER PUNKT 181

– výhled na Labe, hrad Sonnenstein a město Pirna [34] VYHLÍDKY SONNENSTEIN, CANALETTOWEG 187

A KLEINE BASTEI

– výhled na Labe a okrajovou část města Pirna


Letní polední slunce nad mělnickými vinicemi a soutokem Labe s Vltavou


VYHLÍDKA Z celé vyhlídkové trasy z ulic Na  Vyhlídce  a  Vinohrady Karla IV.  až  po  Vrázovu  vyhlídku je  hlavním objektem vyhlídky  soutok  Vltavy  s  Labem,  svírající  mezi svými toky přírodní rezervaci (PR) Úpor-Černínovsko, dále závěrečná část Vra - ňansko-Hořínského  plavebního  kanálu  včetně  zdymadla,  obec  Hořín  včetně  areálu  jezdecké  společnosti  a  zámku,  most  přes  Labe  s  místní  komunikací  a  dále  po  proudu přístaviště,  most  na  silnici I/16  a na obzoru hora Říp. Zajíma-

vý je též pohled na vinice pod zámkem.

PŘÍSTUP

Okresní město Mělník se  nachází ve  Stře - dočeském kraji 30  km  severně od  Prahy.  Autem či  na  motorce je  z Prahy dostupné  po  silnici I/9,  exit  z dálnice D8 – přes  Neratovice  až  po  Rumburk  – nebo  po  silnici I/16, exit  39  z dálnice D10 – Slaný. 

Vlakem sem dojedete po  trati 072 Lysá 

nad  Labem  –  Ústí  nad  Labem  západ. 

Autobusy  vyjíždějí  z  Prahy-Ládví  nebo 

nádraží  Holešovice.  Z  hlavních  silnic, 

vlakového  i  autobusového  nádraží  je 

nutno  k  vyhlídce  projít  historickým 

centrem města přes náměstí Míru, Sva -

továclavskou ulicí mezi zámkem a  kos

telem sv. Petra a Pavla. VYHLÍDKA ZÁMEK MĚLNÍK [ 1 ] A VRÁZOVA VYHLÍDKA GPS vyhlídkové trasy: 50.3515756N, 14.4718911E až 50.3485072N, 14.4753486E

Jak již z úvodu knížky vyplývá, moje vyprávění o vyhlídkách nad řekou

Labe začíná v místě jejího soutoku s naší nejdelší řekou Vltavou

(posuzováno z hlediska pramene i soutoku na území České republiky).

Tím místem je okresní město Mělník a jeho historická část – zámek

a kostel sv. Petra a Pavla včetně místa, kterému se říká Vrázova vyhlídka.

Terénem vyhlídkových míst je vlastně vydlážděný chodník pod zámkem

a kostelem sv. Petra a Pavla nebo částečně travnatá a částečně

šotolinová plošina těsně vedle kostela. Výhledu občas částečně brání

stromy pod pěšinou.

11


ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Největší  a  vyhlídkám  nejbližší  zajímavostí  je  samotné město  Mělník  s  jeho  památkami  a  pozoruhodnostmi.  Název  Mělník  pochází  ze  slovanského pojmenování  mělnících  se  hornin, jež  tvoří  svah  zámeckého  kopce.  Město  vzniklo  ve  13. století z podhradí a trhové osady,  zakládací  listinu  nemá,  a  tak  první  zpráva, na  jejímž základě by  bylo možné  jej  považovat za  město, je  listina Pře - mysla Otakara II.  z  roku 1274. Natrvalo  prohlásil  Mělník  královským  věnným 

městem  až  Karel IV.,  který  sem  dal  

přivézt  z  Burgundska  a  Champagne 

vinnou révu a založil zde  vinařství. Hos -

podářsky  Mělník  prosperoval  za  vlády 

Jiřího  z  Poděbrad,  naopak  stagnoval 

a upadal od  konce 15.  století. Vinařství 

doznalo  největšího  rozmachu  v  období 

od  husitských válek do  třicetileté války, 

kdy  byly rozšiřovány vinice a bohatnoucí 

měšťané  investovali  do   náboženských 

svatostánků.  Dalšího  markantního 

rozvoje se  město dočkalo až  v době po  

vzniku  první  republiky,  kdy  byly  vybu

dovány  přístav,  okresní  úřad,  kulturní 

dům,  pošta,  kanalizace  a  provedena 

12

Svatováclavská ulice směrem ke Kostelu sv. Petra a Pavla a k zámku

Pražská brána – součást bývalého

městského opevnění

elektrifikace.  Nejvýznamnější  památ

kou  města je  zámek stojící na  místě, kde   v 9. století stávalo slovanské hradiště. Až   do  roku 1542 zůstal původně románský  a  poté  gotický  mělnický  hrad  v  držení  královské  koruny.  V  tom  roce  jej  král   Ferdinand  I.  zastavil Zdislavu  Berkovi  z Dubé a Lipé, který ho  přestavěl na  sídlo  v renesančním slohu. Po  třicetileté válce  zámek pustl a v roce 1646 byl  zastaven  Černínům  z  Chudenic,  kteří  jej  později  od  císaře Leopolda I.  koupili a  v  letech  1685–1686 přestavěli do  dnešní podoby.  Roku  1753  přešel  zámek  sňatkem  Marie Ludmily, poslední dědičky z rodu 

Černínů  (odtud  jméno  nejznámějšího 

mělnického  vína),  s  Augustem  Antoní

nem z Lobkovic do  majetku Lobkoviců. 

Ti  jej  vlastnili až  do  roku 1938, kdy byl  

nacisty zkonfiskován a po roce 1948 ko -

munisty znárodněn. Restitucí byl  Lobko

vicům zámek vrácen v roce 1992.

Přírodní rezervace Úpor-Černínovsko je 

s rozlohou 877  ha  od  roku 2014 chráně-

ným územím. Předmětem ochrany jsou 

evropsky  významné  lokality  s  výsky

tem   zachovalých  lužních  lesů,  slepých 

labských  ramen  a  vlhkých  nivních  luk 

s  výskytem  chráněných  druhů  rostlin 

a živočichů.

13

Severní křídlo mělnického zámku

Tok Labe ze zámeckých vyhlídek

směrem ke Štětí

Vyhlídková plošina

před Kostelem sv. Petra a Pavla


Vraňansko-Hořínský plavební kanál byl  vybudován v letech 1903–1905. V době  svého  vzniku  patřil  k  největším  technickým dílům svého druhu v celé habs- burské monarchii. Jeho hlavním účelem  se  stalo dokončení  splavnosti  úseku  Vltavy  mezi  Prahou  a  Mělníkem.  Zdy - madlo kanálu překonává spád 8,5  m  a je  nejvyšším plavebním stupněm v  úseku  Praha – Mělník. Pod  zámkem,  na  protilehlém břehu  Labe,  leží  ve  vzdálenosti 2  km od  Mělníka obec Hořín. První zmínka o obci  pochází  z  roku  1336.  Vesnice  spolu  s  celým  mělnickým  panstvím  patřila  císaři Ferdinandu III.,  který dal  panství  roku 1646 do  zástavy Černínům. Ti  ho  na  konci 17.  století získali do  dědického  vlastnictví. Hlavním  lákadlem  obce  je  lovecký zámeček  postavený  v  roce  1696. Stejným způsobem jako mělnický  zámek přešel i tento zámeček roku 1753  do  majetku Lobkoviců a vrácen jim  byl  v roce 1992. V  celé  naší  knize  se  bude točit  řeč  kolem  Labe.  Využívám  tedy  první  ka - pitolu k  tomu, abych napsal pár  řádků  i o Vltavě. Vltava je  nejdelší řekou s pramenem  (u  obce  Kvilda  na  Šumavě)  i  ústím  na  území České  republiky.  Její  celková  délka  činí  433  km  a  rozloha  povodí  (opět  pouze  na  území České  republiky)  zabírá  plochu  27  006 km

2

.

Hlavní  pramennou  větví  řeky  je  Teplá  Vltava,  která  pramení  na  východním 

svahu  Černé  hory.  Vedlejší  větví  je 

Studená  Vltava  pramenící  v  Bavorsku 

u obce Haidmühle. Obě větve se  stékají 

u  osady  Chlum  uprostřed  1.  zóny NP 

Šumava.  Vltava  protéká  významnými 

městy, jako jsou Český Krumlov, České 

Budějovice a  Praha. Na  svém toku míjí 

tak  významná místa, jako jsou Čertova 

14

Kousek proti proudu Vltavy před

soutokem s Labem

Soutok Labe s Vltavou


stěna,  h rad  Rožmberk,  klášter  Zlatá  Koruna,  zřícenina  hradu  Dívčí  Kámen,  zámek  Hluboká  nad  Vltavou,  jaderná  elektrárna Temelín, hrad Zvíkov, zámek  Orlík  či  Žďákovský  most.  Největšími  přítoky  jsou  z  pravé  strany  Lužnice  a Sázava, z levé strany Otava a Beroun- ka.  Vyvrcholením  historických  snah  o splavnost celého toku byla výstavba  tzv.  Vltavské  kaskády.  Ta  obnáší  přehradní hráze (případně zdymadla) a pře- hradní jezera v pořadí Lipno I, Lipno II,  vodní  nádrže  Hněvkovice,  Kořensko,  Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. Největší  přehradou  je  vodní  nádrž  Orlík. Přehrada byla budována v letech  1954–1961.  Její  název  je  odvozen  od  zámku Orlík, který se kdysi tyčil nad hla- dinou řeky vysoko na skále, kdežto dnes je jen pár metrů nad hladinou přehrady. Největší hloubka přehrady je 74  m.  Celková  plocha  činí  24  km

2

,  c elková 

délka 68 km. Objemem zadržené vody 

je největší v Čechách a může dosáhnout 

maximální hodnoty skoro 717 mil. km

3

.

Nepočítám-li vozovku hráze nádrže, pře-

hradu lze překonat z jednoho břehu na 

druhý kterýmkoli z pěti mostů – Žďákov

ským mostem na silnici I/19, Zvíkovským 

otavským mostem a Zvíkovským vltav

ským  mostem  na  silnici  II/121,  želez -

ničním mostem na trati Tábor  – Ražice 

a  Podolským  mostem  na  silnici  I/29. 

Vodní  nádrž  Orlík  patří  k  nejvyhledá

vanějším turistickým a rekreačním ob

lastem. Většina rekreačních zařízení se 

nachází na pravém břehu. Vedle energe-

tického a rekreačního využití je hlavním 

posláním  přehrady  funkce  regulační, 

což se ověřilo při povodních v roce 2002 

a  2006,  kdy  dokázala  zadržet  nepřed

stavitelné  množství  vody,  a  prodloužit 

tak čas pro realizaci protipovodňových 

opatření  v  Praze.  Naopak  při  extrém

ním suchu v létě 2015 byl díky upouště-

ní vody z nádrže pokles hladiny Vltavy 

v Praze téměř neznatelný. Fenoménem 

vodní  nádrže  Orlík  jsou  rybáři,  jejichž 

loďky,  sezení  a  přístřešky  potkáte  „na 

každém  kroku“.  Mezi  nejhojněji  se  vy

skytující a chytané rybí druhy patří kapr, 

štika, sumec, lín a okoun. Orlická pře -

hrada neblaze proslula i díky tzv. orlic-

kým  v raždám.  Chlubit  se  jistě  nemůže 

ani skutečností, že kvůli ní bylo zatope-

no deset obcí a osad s celkovým počtem 

650 obytných a hospodářských staveb, 

se 14 mlýny a s velkým množstvím pil.

15

Přírodní rezervace Úpor-Černínovsko

mezi Vltavou a Labem Vinice pod zámkem, mosty přes Labe, na obzoru Říp a České středohoří

+


Vinice a vinný kopec Sovice


VYHLÍDKA Z  vyhlídky  se  nabízí pohled  na  Labe  protékající  zde  rovinatým  terénem,  ze  kterého se  na  pravém břehu  zvedá  278  m  vysoký kopec  Sovice  porostlý  po  značné části  svého  svahu  vinnou  révou. Pod kopcem lze  spatřit přírodní  památku Sovice u Brzánek. Tok řeky je 

viditelný  po  proudu až  téměř po  Lito -

měřice a  proti proudu až  po  Štětí, a  to 

včetně  zdymadla  Štětí  s  malou  vodní 

elektrárnou.  Na  protilehlém obzoru  se 

rýsuje hora Říp  a při pohledu po  proudu 

České  středohoří  se  svým vrcholem 

Milešovkou.

PŘÍSTUP Město Hoštka se  nachází na  silnici II/261  Štětí – Litoměřice. Vlakem sem dojedete  po  trati 072  Lysá nad Labem – Ústí nad 

Labem  západ.  Dále  vede  přes  Hoštku 

autobusová linka Štětí  – Roudnice nad 

Labem – Litoměřice. Mezi Roudnicí nad 

Labem a Hoštkou vede modrá turistická 

trasa.  K  samotné  vyhlídce  dojdete 

z Hoštky po  místní komunikaci přes část 

obce Kochovice. 

ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ

Město  Hoštka  sestává  ze  čtyř částí  – 

Malešov,  Kochovice,  Hoštka  a  Veleši

ce.  Neví se,  kdy bylo  město  založeno, 

první zprávy o osídlení pocházejí z roku 

[ 2 ] VYHLÍDKA HOŠTKA / LABSKÁ TERASA GPS vyhlídky: 50.4743964N, 14.3278153E

Hoštka (podle blízkého výchozího města) nebo též Labská terasa (podle

jižním směrem orientované stráně nad Labem s četnými vinicemi) –

to jsou dva názvy používané pro vyhlídku, která se nachází zhruba

ve třetině cesty mezi Štětím a Litoměřicemi. Toto území je součástí

litoměřické podoblasti vinařské oblasti Čechy. Vyhlídku tvoří rovný

plácek nevábného vzhledu, pokrytý drobnými kamínky a opatřený

přístřeškem, informační tabulí a zábradlím.

17


1266  a  jeho  zakladatelem  byl  údajně  Přemysl Otakar II.  Statut města získala  Hoštka v  roce 2006. V  současnosti v  ní  žije  přibližně  1  700 obyvatel.  Nejdůležitějšími  pamětihodnostmi  jsou  kostel  sv.  Otmara a kostel Nanebevzetí Panny  Marie.  Potenciálu  místního  vinařství  a  agroturistiky  využívá  Labská  stezka,  tvořící  pomyslnou  hranici  mezi  Ústeckým a Středočeským krajem. Viniční hora Sovice je  278  metrů vysoký  kopec s vinicí, která funguje již  od  roku  1603.  Na  původně panské  vinici  dnes  rostou  hrozny  těch  nejlepších  roudnických vín. Víno se  stáčí v  zámeckých  sklepích  pod  hlavičkou  Lobkowiczkého  zámeckého vinařství  Roudnice  nad  Labem. 

Přírodní  památka  Sovice  u  Brzánek  je 

chráněným  územím  na  jihovýchodním 

svahu kopce Sovice o rozloze 1,16 ha,  jež 

bylo  vyhlášeno  v  roce  2012  za  účelem 

ochrany této evropské významné loka -

lity  polopřirozených  suchých  trávníků 

a křovin na vápnitém podloží.

Město  Štětí,  které  leží  na  silnici I/9 

a  II/261  mezi  Mělníkem  a  Litoměřice

mi,  50  km  severně od  Prahy a 16 km  od 

Mělníka, je  známé největšími papírnami 

v  České  republice.  Na  město, papírnu 

a  Labe  se  nabízí ještě  jedna  vyhlíd

ka,  kterou  však  podrobněji  zmiňovat 

nebudu  –  je  jí  281 metr  vysoký  kopec 

Špičák.  Název  města  pochází  s  nej

větší  pravděpodobností  od  slova štít, 

resp. záštita, a je  uváděn v historických  18 Pohled po proudu Labe a na horu Říp listinách z let 1314 a 1467 jako Sstiet. Po   zrušení roudnického okresu v roce 1960 bylo město připojeno k okresu Litoměřice. V současné době v něm žije  necelých  8  tisíc obyvatel.  Zmíněné  papírny  byly založeny v  roce 1949 jako národní 

podnik  Papírny  Štětí,  který  zpočátku 

vyráběl  strojní  lepenku,  k  níž  v  roce 

1963 přibyla výroba novinového papíru 

s denní produkcí až  250 tun. V porevo-

luční  historii  firmy  sehrála  nejvýznamnější roli  norská firma Norske Skog, díky  jejímž investicím narostla výroba papíru  v roce 2008 až  na  453  tuny denně. Tento  rok  byl  zároveň rokem, kdy  norská firma  své  působení v papírnách ukončila. Dnes  je  v  areálu největším výrobcem papíru  firma Mondi Štětí, a.  s.,  a  vedle ní  zde 

působí řada menších firem. V době „nej -

větší slávy“ zaměstnávaly papírny 3 600 

zaměstnanců,  tedy  téměř  polovinu 

obyvatel města. Nejvýznamnějšími kul -

turními  pamětihodnostmi  města  jsou  

kostel sv.  Šimona a Judy, socha sv.  Jana 

Nepomuckého,  farní  budova,  sousoší 

T. G. Masaryka a Eduarda Beneše.

Nesmím  zapomenout  na  příznivce vo -

dáckého  sportu,  pro  které  je  pojmem 

veslařský  a  vodácký  areál  v  Račicích. 

Jeho  dráha  vznikla  na  místě bývalé 

pískovny  v  roce  1986.  Celková  délka 

vodního kanálu je  2  350 m,  šířka hlav -

ního  kanálu  130  m.  Kanál umožňuje 

pořádání  závodů  až  na  200 m.  Kromě 

hlavního  kanálu  disponuje  areál 

o  celkové  rozloze  73  ha  ještě kanálem 

19

Pohled proti proudu a na zdymadlo Štětí



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.