načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

La Loba - Karolína Ryvolová; Alan Russell

Kniha: La Loba
Autor: ;

V rozmezí tří let se v hlubinách zmrzlé Aljašky ztratí dvě mladé ženy. Tváří v tvář nehostinné krajině je ruka zákona liknavá a nedůsledná, ale sewardský seržant Hamilton a ...
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  313
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 0Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  369 Kč
15%
naše sleva
10,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » KNIHA ZLÍN
Rok vydání: 2017-02-01
Počet stran: 367
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 367 stran
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: z anglického originálu A cold war ... přeložila Karolína Ryvolová
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2016-37
ISBN: 9788074734588
EAN: 9788074734588
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V rozmezí tří let se v hlubinách zmrzlé Aljašky ztratí dvě mladé ženy. Tváří v tvář nehostinné krajině je ruka zákona liknavá a nedůsledná, ale sewardský seržant Hamilton a Greg Martin, manžel první zmizelé, mezi oběma případy vidí jasnou spojitost. Společně jdou po stopách tajemného Grizzlyho Adamse, drsného zálesáka skrývajícího se v divočině. Mezitím se Nina, druhá žena násilím držená v pustině, připravuje na největší klání svého života, v němž zvítězit znamená přežít. Z hlavního proudu žánrové literatury tento thriller vyděluje prostředí Aljašky, v níž se snoubí nedotčenost přírody s extrémní izolovaností. Americký stát s nejnižší hustotou zalidnění se stává jedním z protagonistů příběhu a kromě zábavy tak čtenáři poskytuje i řadu fascinujících reálií. „Tento neobvykly´ thriller nabízí čtenářů nejen dramaticky´ boj o přežití, ale také fascinující zážitek z aljašské divočiny.“ — Booklist „Vynikající thriller. (…) Sledovat proměnu Niny z role oběti do role mstitele je bolestivé, ale naprosto přesvědčivé.“ — Publishers Weekly

Kniha je zařazena v kategoriích
Karolína Ryvolová; Alan Russell - další tituly autora:
Ostuda ostudná Ostuda ostudná
Kavennová, Joanna; Ryvolová, Karolína
Cena: 233 Kč
Zrození lásky Zrození lásky
Ryvolová, Karolína; Kavennová, Joanna
Cena: 237 Kč
La Loba La Loba
Russell, Alan
Cena: 177 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Copyright © Alan Russell, 2015
This edition made possible under a license arrangement
originating with Amazon Publishing, www.apub.com
Translation © Karolína Ryvolová, 2016
ISBN 978-80-7473-458-8





13
PROLOG
Greg Martin před svou ženou uhýbal pohledem. Ne -
chtěl v Elese vzbudit naději, že by ho dokázala
přemluvit k další výpravě za nákupy.
„Jestli mi zase budeš ve výloze ukazovat losí lejna
v bronzu, tak se neznám,“ řekl. „Jedna věc je prodávat
cetky, ale prodávat skutečná pobronzovaná losí
hovna...“
„Tobě se ta losí lejna nelíbí? Myslela jsem si, že by
to byla skvělá upomínka. Mohli bychom je vystavit na
krbovou římsu vedle tvých minerálů a nasvítit je. To by
bylo fajn, ne?“
Elese dělala, jako že klade imaginární losí lejna na
čestné místo. Předstíranou instalaci opepřila lehkým
zavrtěním zadku.
„Kdybys nebyla tak roztomilá,“ řekl, „asi bych ti
naplácal.“
„A kdybys ty nebyl tak zatvrzelý a šel se mnou,“
vrátila mu to, „možná bych ti to i dovolila.“
Sešli se vprostřed kajuty a políbili se. Líbánky
trávili na Severní ledovcové trase podél aljašského pobřeží
se zastávkami v Ketchikanu, Juneau, Skagwayi a Sitce.
Momentálně se nacházeli v Sewardu, posledním
přístavu na závěrečné plavbě sezóny. Bylo sice teprve září, ale
na Aljašce už o sobě zima dávala vědět. Noci na lodi
byly větrné a chladné, ale jejich kajuta zůstávala příjemně
vytopená.





14
„Ne abys šel honit nějaké sukně, než se vrátím!“ va -
rovala ho Elese.
„Napadlo mě zastavit se za paní Carpenterovou.“
Paní Carpenterové bylo devadesát sedm let. Věk jí
však nijak nebránil, aby při každé vhodné příležitosti
s Gregem neflirtovala.
„Sukničkáři!“ zasmála se Elese.
Okružní plavba naplnila všechna jejich očekávání.
Viděli skupinky keporkaků, majestátní plovoucí kry,
velkolepé ledovce, kroužící orly bělohlavé i úchvatné
fjordy. Elese byla podle všeho ráda, že ji Greg přemluvil
k líbánkám na Aljašce. Ani jeden z nich tam ještě nebyl
a všechno pro ně bylo nové. Čekaly je ještě další
destinace, ale ty se už chystali prohlédnout z pevniny,
nejprve dálkovým autobusem do národního parku Denali
a  pak vlakem do Anchorage. Líbánky měli zakončit
právě v  Anchorage, kde žije téměř polovina ze sedmi
set tisíc obyvatel Aljašky. Někteří Aljašané ale neměli
o svém velkoměstě valné mínění. Během plavby Elese
zaslechla jednoho místního obyvatele, jak říká:
„Anchorage je báječný město. A je to jen dvacet minut od
Aljašky!“
Greg pozoroval svou ženu, jak si před malým
zrcadélkem upravuje dlouhé černé vlasy. Klidně mohla jít
ven v koupací čepici, a stejně se po ní muži otáčeli.
Jednou se mu přiznala, že se do něj zamilovala kvůli
těm jeho psím očím. Díky Bohu za ta moje velká hnědá
smutná kukadla, pomyslel si Greg. Bez nich by svou
manželku nesbalil.
Zvedla k  němu bradu, aby jí dal pusu na
rozloučenou. Neváhal a věnoval jí tak dlouhý polibek, že si
odchod téměř rozmyslela.
Greg se vzpamatoval první: „Já si to později vyberu.“
„Jen aby sis to zasloužil,“ zasmála se Elese.





15
Vzala si kabelku a vyšla z kajuty. Ve dveřích mu po -
slala vzdušnou pusu.
Polibek, a byla pryč.
— — —
Sewardská městská policejní stanice sídlila v  budově
radnice spolu s dalšími městskými a státními úřady,
například Aljašskou státní policií nebo Aljašským úřadem
pro hon a rybolov. V noci měla policie budovu
převážně pro sebe. Protože seržant Evan Hamilton sloužil
noční službu, schytal případ Martinových.
Hamilton byl důsledný policajt. Rád měl všechno
pod kontrolou. Kdo ho neznal, často jeho pečlivý styl
mylně považoval za upachtěnost a pomalost, nebo
dokonce omezenost. Napomáhal tomu i jeho vzhled. Byl
to hřmotný chlap středního věku, který neměl daleko
k oplácanosti.
Seržant se podíval na muže sedícího u stolu naproti
němu. Už Grega Martina zpovídal půl hodiny, ale ještě
si nebyl jistý, co si má o něm myslet. Každý jeho výraz
a gesto bylo ztělesněním zoufalého manžela. Ale přesto
tu něco nehrálo, jen Hamilton nemohl přijít na to, co.
„Takže když manželka odešla na nákupy, šel jste si
zdřímnout?“ zeptal se.
„Odpověď zní ,ano‘, stejně jako už třikrát předtím.“
Nenechal se jeho netrpělivostí rozhodit. Spěchej
pomalu. Hamilton se tímto heslem řídil, a dosud nelitoval.
Seward bylo sice malé městečko, rozhodně
nesrovnatelné s Anchorage, ale za ty roky už se tady vyšetřovala
slušná řádka drobných i závažnějších zločinů.
„A jak dlouho jste spal?“
„Jak už jsem řekl, asi čtyři hodiny. Proto jsem byl tak
překvapený, když jsem zjistil, že už je sedm.“





16
Hamilton si hodinu podtrhnul ve svých poznám -
kách. „A  říkáte, že tehdy jste tedy vyrazil svou ženu
hledat?“
„Nejdřív jsem se domníval, že se vrátila z  nákupů,
zjistila, že spím, a nechtěla mě budit. Tak jsem se šel po
ní poohlédnout.“
Pan Martin nervózně bubnoval prsty na desce stolu.
Hamilton ho tak dlouho fixoval pohledem, až toho
nechal a složil ruce do klína. „Říkáte, že jste obešel
některé salóny a bufety?“
Pan Martin si povzdechl. „A  taky lodní knihovnu
a  několik vyhlídek na palubě. Na výletní lodi člověk
musí prohledat spoustu míst.“
„Zapojil jste do hledání několik stevardů a 
cestujících a nakonec jste informoval bezpečnostní službu, což
vám zabralo další hodinu a půl.“
„Ano, ano a ještě jednou ano.“
„A pak jste ještě strávil půl hodiny hledáním v centru
Sewardu, než jste přišel sem.“
Pan Martin vzdychl a přikývl a jeho prsty se znovu
nutkavě rozeběhly po stole. Hamilton si udělal další
poznámku. Za mužovou nervozitou může být zmizení
jeho ženy. Nebo je taky možné, že ho zneklidňuje něco
jiného.
Telefon na stole zazvonil. Hamilton se podíval, kdo
volá, a zvedl sluchátko. Mluvil krátce, pak se opět
soustředil na pana Martina.
„Posádka ukončila předběžné prohledávání lodi.
Vaši ženu bohužel nenašli. Teď prohledávají všechny
kajuty a lůžka.“
„Co záznamy z bezpečnostních kamer?“
„Šéf ochranky je právě prochází.“
„Něco se stalo.“
Hamilton si ho chvíli prohlížel, než se ho zeptal:
„Proč si to myslíte, pane Martine?“





17
„Moje žena je pryč už skoro šest hodin. Od svatby
jsme nebyli jeden bez druhého déle než hodinu či dvě.“
„Kdy jste se brali?“
„14. září.“
Praví novomanželé , pomyslel si Hamilton. Napadlo
ho, jestli pobláznění nevyprchalo a jestli si paní
Martinová ten sňatek náhodou nerozmyslela.
„Kde jste do toho praštili?“
„V San Franciscu.“
„Byla to velká svatba?“
Pan Martin si znechuceně odfrkl. „Bylo to spíš
komorní.“
„A před svatbou jste se s manželkou znali jak dlouho?“
„Necelých šest měsíců.“
„To byly rychlé námluvy.“
Pan Martin zvedl oči v sloup a postavil se. „Jdu
hledat svou manželku.“
„Měl byste tu raději zůstat, pane Martine.“
„Co když nějakou nešťastnou náhodou spadla z mo -
la do zálivu?“
„Už jsem volal správci přístavu. Osobně prohlédne
přístaviště trajektu, lodní mola a okolí.“
Pan Martin se znovu posadil, tentokrát shrbený
a s lokty na kolenou. Otřel si pot z dlaní. „V životě jsem
se tolik nebál.“
„Co je vaše profese, pane Martine?“
„Jsem geolog.“
„A vaše žena?“
„Pracuje v reklamě jako grafička. Ale ve skutečnosti
je výtvarnice.“
„Jak jste se poznali?“
„Seznámili nás přátelé.“
„Vy jste o dost starší než ona, ne?“
Martin si povzdychl. „Rozdíl sedmi let podle mě
není ,o dost‘. Jí je dvacet dva a mně dvacet devět.“





18
„Měli jste během líbánek nějaké třenice?“
Pan Martin nevěřícně zavrtěl hlavou a  napřímil se.
„Vy jste úplný magor. Vždyť vy vyslýcháte mě, že ano?“
Hamilton nereagoval.
„Moje žena je nezvěstná a vy si tady se mnou hrajete
na kočku a  na myš. Plýtváte časem a  ona třeba může
někde ležet zraněná. Ježíš Maria. Možná bych si měl
promluvit s nějakým opravdovým policajtem.“
Hamilton jenom pokrčil rameny. „Existuje nějaký
důvod, pane Martine, aby vás žena opustila? Třeba mi -
lenecká hádka?“
„Nehádali jsme se,“ odpověděl Martin a  stěží
ovládal hlas. „Něco se muselo stát, jinak by se ode mě
neodloučila. A  teď už sakra dělejte svoji práci. Vyhlaste
nějaké to pátrání. Zapněte houkačku. Dělejte něco.“
Hamilton přikývl. „To už jsem všechno udělal, pane
Martine. Takže, říkal jste, že jste z kajuty vyšel až
kolem sedmé, je to tak?“
— — —
Hamilton zavěsil. Pan Martin už vypovídal tři hodiny
a Hamilton právě získal dojem, že to začne být
zajímavé. „Jste si jistý, že jste kajutu zhruba mezi třetí
a sedmou ani na okamžik neopustil?“
Greg Martin jen unaveně přikývl. „Hodinu jsem si
četl a pak jsem usnul.“
„Právě jsme získali výpověď dvou cestujících, kteří
vás v pozdním odpoledni viděli odcházet z lodi.“
„Mýlí se.“
„Nic jiného mi k tomu neřeknete?“
„Nic jiného se k tomu říct nedá. Možná si spletli den.
Možná viděli někoho jiného. Co k  tomu kruci mám
říct?“
„Jste bystrý muž, pane Martine. Vědec. Vsadím se, že
chytrý chlap jako vy nerad dělá chyby. Takže když jste





19
se probudil a  došlo vám, že vaše manželství je jedna
obrovská chyba, rozhodl jste se s tím něco udělat. Má
vaše žena životní pojistku, pane Martine?“
Martin přikývl.
„Na kolik?“
„Půl milionu. Pojistil jsem nás oba. Nechtěli jsme če -
kat, až budeme mít děti. Bylo logické, abychom se
pojistili oba dva.“
„Bylo to logické?“
„Chápu, že se mě snažíte nachytat při lži. Ale vždyť
jsem si ani nezavolal právníka, seržante. Jediný důvod,
proč tady pořád sedím, jsou obavy o manželku
a naděje, že vás přiměju, abyste vynaložil veškeré úsilí
k jejímu nalezení. Jen doufám, že se Elese kvůli tomu
vašemu okounění neocitla v nebezpečí.“
Hamilton chvíli přemítal a pak řekl: „Už jsme
s fotografií vaší ženy obešli centrum a promluvili jsme
s majiteli obchodů a s prodavači. Paní Martinová si podle
všeho prohlížela šperky a umění po celé Třetí a Čtvrté
avenue. Zaměstnanci ji zahlédli v  Alaska Shop,
Starboard Studios a  v  galerii Resurrection Bay. Podle
našich zdrojů se v  těchto místech pohybovala mezi třetí
a čtvrtou.“
„A od té doby ji nikdo neviděl? Co záznamy
z průmyslových kamer?“
„V  Sewardu téměř žádné nejsou. Moji kolegové ze
státní policie už se podívali na to málo, co je
k dispozici. Zdá se, že kolem čtvrté ze záznamů mizí.“
„A co je vidět na záznamech z lodi?“
„Ještě to neviděli všechno, ale prozatím to vypadá,
že se vaše žena na loď vůbec nevrátila.“
Hamiltonovi opět zazvonil telefon. Všiml si, že sebou
Martin trochu škubl. S každým dalším zazvoněním byl
napjatější. Snad se bál nových zpráv, ale možná byl taky
jen dobrý herec.





20
Tentokrát když si Hamilton vyslechl, co zjistil jeden
z jeho podřízených, zvedl se a vyšel i s telefonem z ma -
lé kanceláře ven. Mluvil tiše, tlumil hlas, aby ho Martin
neslyšel. Když se vrátil, dlouze si sedícího muže
prohlížel.
„O co jde?“ naléhal Martin. Hamilton si nebyl jistý,
jestli v jeho hlase slyší útočnost nebo nervozitu.
„Říkal jste, že jste nikdy nebyl zatčen?“
„Řekl jsem, že jsem nikdy nebyl odsouzen.“
„Ale zatčený jste byl?“
„To obvinění bylo staženo.“
Hamilton věnoval Martinovi svůj typický nehnutý
pohled. „Vyprávějte mi o svém zatčení.“
„Byl jsem nespravedlivě nařčen z celé řady věcí.
Žalující strana vše odvolala, když se zapletla do svých
vlastních lží.“
„Žalující strana,“ zopakoval Hamilton a záměrně
výraz protáhl. „Tou žalující stranou byla vaše první
manželka.“
„Naše manželství bylo anulováno.“
„Vy jste mi řekl, že manželství s Elese bylo vaše první.“
„Tak to vnímám já.“
„Víte, jak to vnímám já? Připadá mi, že jste mě
obelhal.“
Martinovi se nahrnula krev do tváří. „Bál jsem se, že
uděláte z komára velblouda. Měl byste se soustředit na
zmizení mojí manželky, místo...“
„Lhaní komplikuje vyšetřování.“
„Nelhal jsem.“
Hamilton se tvářil neutrálně. „Věděla Elese, že vás
vaše první žena obvinila z napadení a ublížení na
zdraví, domácího násilí a celého seznamu dalších věcí?“
„Žádná z nich se neprokázala!“
„Vaše první žena vypověděla, že svá obvinění stáhla
proto, že ji děsili vaši obhájci, ale vy jste ji prý děsil
ještě víc.“





21
„Děsila ji pravda.“
„Vaše žena...“
„Nenazývejte ji tak. Moje první manželství byla fraš -
ka. Byl jsem mladý a hloupý. Netušil jsem, že trpí
hraniční poruchou osobnosti a že se ráda sjíždí
oxycontinem. Ženil jsem se narychlo a pak jsem měl dost času
litovat.“
„Podle časové osy bych řekl, že i Elese jste si bral
narychlo.“
„Zamiloval jsem se. Chápete to? Měl jsem z toho
dobrý pocit. Chtěl jsem s Elese strávit zbytek života.“
„Řekl jste jí o svém prvním manželství a následných
problémech?“
Martin uhnul pohledem, zavrtěl hlavou a povzdychl
si. „Bylo to mezi námi dokonalé. Dokážete pochopit,
že jsem to nechtěl pokazit?“
„Takže co se stalo, když na to přišla?“
„Elese na to nepřišla.“
„Řekl bych, že si připadala zrazená. Určitě se jí
nelíbilo, že jste ji obelhal. Vsadím se, že musela výrazně
zapochybovat o muži, kterého si vzala.“
„To se nestalo!“
Hamilton na něco ukázal bradou a Martin sledoval
trajektorii onoho gesta. Uvědomil si, že pravým
ukazovákem míří jako pistolí a levou ruku má zaťatou v pěst.
Hamilton pozoroval, jak se Martin opanoval a uvolnil
ruce.
Manžel Elese byl prudké povahy, i  když se velmi
snažil to skrýt. Taky má špatné svědomí, pomyslel si
Hamilton. Nebude to s ním snadné, ale čas hrál ve
prospěch policisty.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist