načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kyberšikana -- Průvodce novým fenoménem - David Šmahel; Alena Černá; Lenka Dědková; Hana Macháčková; Anna Ševčíková

Kyberšikana -- Průvodce novým fenoménem

Elektronická kniha: Kyberšikana -- Průvodce novým fenoménem
Autor: ; ; ; ;

Kniha představuje relativně nový společenský jev, jemuž se v současnosti dostává velké pozornosti ve školství, v médiích i v akademickém světě. Čtenář se seznámí s jevy, které s ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  203
+
-
6,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 150
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4577-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kyberšikanu lze chápat jako záměrné agresivní chování, které je prováděno buď jednotlivcem, nebo skupinou prostřednictvím elektronických médií vůči člověku, jenž se v danou chvíli nemůže bránit. Tento jev se týká především (avšak ne výlučně) dnešních dětí a dospívajících, kteří jsou nazývaní generací always on - stále připojení. Text nabízí za pomoci výsledků nejaktuálnějších výzkumů a konkrétních příběhů těch, kteří se s kyberšikanou setkali, možnost seznámit se s kyberšikanou a online obtěžováním natolik zblízka, aby pochopení komplexicity tohoto jevu umožnilo čtenáři kyberšikanu nejen rozeznat, ale také ji případně adekvátně řešit či jí předcházet. Poznatky o výskytu kyberšikany a online obtěžování na školách v dané oblasti spolu s vhledem do toho, jak se žáci a studenti, kteří se s kyberšikanou setkají, s touto zkušeností vypořádávají.

Popis nakladatele

Kniha představuje relativně nový společenský jev, jemuž se v současnosti dostává velké pozornosti ve školství, v médiích i v akademickém světě. Čtenář se seznámí s jevy, které s kyberšikanou souvisejí (agrese a agresivní chování), s rozdíly oproti tradiční (školní) šikaně a s tím, jak je tato nová forma šikany formována specifickým charakterem online prostředí. Prostor je věnován i kyberšikaně v českém a světovém kontextu a jejímu mediálnímu obrazu. Podrobně jsou představeny charakteristiky jejích aktérů – obětí, agresorů i přihlížejících. Pozornost je upřena též na možné dopady kyberšikany a na způsoby, jakými se s ní její oběti vyrovnávají. Závěrečná část knihy je zaměřena na možnosti prevence a zvládání tohoto jevu na individuální, rodinné a institucionální rovině. (průvodce novým fenoménem)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
David Šmahel; Alena Černá; Lenka Dědková; Hana Macháčková; Anna Ševčíková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

KYBERŠIKANA

Alena Černá (ed.), Lenka Dědková, Hana Macháčková, Anna Ševčíková, David Šmahel

Kniha představuje relativně nový společenský jev, jemuž se vsoučasnosti dostává velké pozornosti ve školství, v médiích i vakademickém světě. S nástupem nových technologií se kyberšikana

a online obtěžování staly problémem, který je nuceno řešit mnoho

pedagogických pracovníků, školních psychologů a v neposlední

řadě i rodičů. Ačkoli se kyberšikana řadou svých charakteristikblíží tradiční školní šikaně, jde o dva specifi cké fenomény, vyžadující

odlišné způsoby přístupu, prevence i řešení.

Čtenář se postupně seznámí s dalšími jevy, které se vznikemkyberšikany a šikany souvisejí (agrese a agresivní chování), srozdíly mezi tradiční (školní) šikanou a kyberšikanou a s tím, jak je

tato nová forma šikany formována specifi ckým charakterem online

prostředí. Prostor je věnován také výskytu kyberšikany v českém

i světovém kontextu a jejímu mediálnímu obrazu. Podrobně jsou

představeny charakteristiky jejích aktérů – obětí, agresorů ipřihlížejících – a dynamika mezi nimi.

Pozornost je upřena též na problematiku možných dopadůkyberšikany a na způsoby, jakými se s ní její oběti vyrovnávají.Závěrečná část knihy je pak zaměřena na možnosti prevence a zvládání

tohoto jevu na individuální, rodinné a institucionální rovině.

GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

KYBERŠIKANA

KYBERŠIKANA

Alena Černá (ed.), Lenka Dědková,

Hana Macháčková, Anna Ševčíková, David Šmahel

Alena Černá (ed.), Lenka Dědková,

Hana Macháčková, Anna Ševčíková, David Šmahel

Průvodce novým fenoménem

Průvodce novým fenoménem

9 788024 745770

ISBN 978-80-247-4577-0



Alena Černá (ed.), Lenka Dědková,

Hana Macháčková, Anna Ševčíková, David Šmahel

KYBERŠIKANA

Průvodce novým fenoménem


Kniha vyšla s grantovou podporou GA ČR (GAP407/11/0585)

a MŠMT (LD11008, MSM0021622406) v rámci mezinárodní COST sítě

zaměřující se na zkoumání kyberšikany.

Mgr. Alena Černá (ed.), Mgr. Lenka Dědková,

Mgr. et Mgr. Hana Macháčková, Mgr. Anna Ševčíková, Ph.D.

doc. PhDr. David Šmahel, Ph.D.

KYBERŠIKANA

Průvodce novým fenoménem

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:

Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou

vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 5347. publikaci

Recenzovala:

Mgr. Veronika Sobotková, Ph.D.

Odpovědná redaktorka Šárka Vieweghová

Sazba a zlom Antonín Plicka

Zpracování obálky Michal Němec

Počet stran 152

Vydání 1., 2013

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice

© Grada Publishing, a.s., 2013

© Masarykova univerzita, 2013

Cover Illustration © Alena Černá, 2013

ISBN 978-80-210-6374-7 (Masarykova univerzita. Brno)

ISBN 978-80-247-4577-0 (Grada Publishing)

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-8846-3 (ve formátu PDF)

ISBN 978-80-247-8847-0 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

/ 5

Obsah

ÚVOD 9

USPOŘÁDÁNÍ KNIHY .................................................................................... 12

1 KYbERŠIKaNa – NOVÝ TYP aGREsE U DĚTÍ

a DOsPÍVaJÍCÍCh 13

Alena Černá

1.1 DĚTI, DOSPÍVAJÍCÍ A TECHNOLOGIE ................................................ 14

1.2 AGRESE V DĚTSTVÍ A ADOLESCENCI ................................................ 17

1.2.1 Agresivita a agresivní chování ........................................................... 17

1.3 ŠIKANA A KYBERŠIKANA JAKO TYP AGRESIVNÍHO CHOVÁNÍ ..... 19

1.3.1 Definice tradiční (školní) šikany ....................................................... 19

1.3.2 Definice kyberšikany ........................................................................ 20

1.4 ŠKÁDLENÍ A KYBERŠKÁDLENÍ ............................................................. 24

1.5 FORMY KYBERŠIKANY ........................................................................... 24

1.5.1 Projevy kyberšikany ......................................................................... 25

1.5.2 Média (kanály) šíření kyberšikany .................................................... 27

1.6 PROČ DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ VLASTNĚ KYBERŠIKANUJÍ? ................. 31

1.7 SHRNUTÍ ................................................................................................... 32

Literatura ............................................................................................................ 34

2 VÝsKYT KYbERŠIKaNY 37

Lenka Dědková, David Šmahel

2.1 PROBLÉM DEFINOVÁNÍ KYBERŠIKANY ............................................. 38

2.1.1 Přímá otázka .................................................................................. 39

2.1.2 Otázky na konkrétní formy/projevy kyberšikany ................................. 39

2.2 VÝSKYT KYBERŠIKANY V ČR ................................................................. 43

2.2.1 Identifikování kyberšikany ve výzkumu COST .................................. 45

2.3 PROPOJENÍ S TRADIČNÍ ŠIKANOU ..................................................... 48

2.4 MEDIÁLNÍ OBRAZ KYBERŠIKANY ....................................................... 49

2.5 JAK KYBERŠIKANU U DÍTĚTE ROZPOZNAT ...................................... 52

2.6 SHRNUTÍ ................................................................................................... 53

Literatura ............................................................................................................ 54 / Kyberšikana: průvodce novým fenoménem 3 aKTÉŘI KYbERŠIKaNY 55

Hana Macháčková, Lenka Dědková

3.1 ŠIKANA A KYBERŠIKANA JAKO SKUPINOVÝ PROCES ...................... 56

3.1.1 Pozice a role ve skupině .................................................................... 56

3.1.2 Reakce okolí na šikanu ..................................................................... 57

3.1.3 Role skupiny u kyberšikany ............................................................... 58

3.1.4 Sociální pozice aktérů kyberšikany .................................................... 58

3.1.5 Reakce okolí na kyberšikanu ............................................................. 59

3.2 OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY A VRSTEVNICKÝ STATUS

AKTÉRŮ ŠIKANY A KYBERŠIKANY ....................................................... 60

3.2.1 Oběti šikany a kyberšikany ............................................................... 61

3.2.2 Agresoři šikany a kyberšikany ........................................................... 64

3.2.3 Oběti/agresoři .................................................................................. 67

3.2.4 Rozdíly v pohlaví ............................................................................. 68

3.2.5 Přihlížející ...................................................................................... 69

3.3 SHRNUTÍ ................................................................................................... 75

Literatura ............................................................................................................ 76

4 DOPaDY KYbERŠIKaNY 83

Lenka Dědková, Hana Macháčková

4.1 JAK PŘISTUPOVAT K POZNATKŮM O DOPADECH

KYBERŠIKANY .......................................................................................... 83

4.2 CHARAKTER DOPADŮ U KYBERŠIKANY ............................................ 84

4.3 DOPADY NA INDIVIDUÁLNÍ ÚROVNI ................................................ 86

4.3.1 Dopady kyberšikany u obětí .............................................................. 86

4.4 ROLE OBĚTÍ A AGRESORŮ .................................................................... 92

4.4.1 Dopady kyberšikany u agresorů ......................................................... 92

4.4.2 Sebevražedné tendence ..................................................................... 93

4.4.3 Dopady kyberšikany u přihlížejících .................................................. 94

4.5 DOPADY KYBERŠIKANY NA KOLEKTIVNÍ ÚROVNI ......................... 96

4.5.1 Dopady v rámci vrstevnické skupiny ................................................. 96

4.5.2 Dopady v rámci rodiny .................................................................... 98

4.5.3 Dopady v rámci školy ....................................................................... 99

4.6 SHRNUTÍ ................................................................................................. 100

Literatura .......................................................................................................... 101

5 sTRaTEGIE ZVLÁDÁNÍ KYbERŠIKaNY 105

Alena Černá

5.1 STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ JAKO REAKCE NA STRES ........................... 106

5.2 STRATEGIE ZVLÁDÁNÍ U KYBERŠIKANY ......................................... 107

5.2.1 Jiná možnost rozlišování – reakce a prevence ................................... 107

5.2.2 S čím se můžeme setkat přímo u obětí? ............................................ 108

/ 7

5.2.3 Znamená vyhýbání se nezvládnutí situace? ...................................... 114

5.2.4 Svěřit se, či nesvěřit? ...................................................................... 114

5.3 ÚČINNOST STRATEGIÍ VYROVNÁVÁNÍ SE S KYBERŠIKANOU .... 117

5.4 CO OVLIVŇUJE VOLBU STRATEGIÍ VYROVNÁVÁNÍ SE

S KYBERŠIKANOU? ................................................................................ 119

5.5 SHRNUTÍ ................................................................................................. 120

Literatura .......................................................................................................... 121

6 MOŽNOsTI PREVENCE a INTERVENCE 123

Anna Ševčíková, Lenka Dědková

6.1 DOPORUČENÍ NA ÚROVNÍ AKTÉRŮ – CO MŮŽEME UDĚLAT

PRO TY, KDO MAJÍ ZKUŠENOST S KYBERŠIKANOU ...................... 124

6.1.1 Doporučení na úrovni aktérů aneb co by děti a dospívající

měli znát ...................................................................................... 125

6.2 DOPORUČENÍ NA ÚROVNI AUTORIT .............................................. 127

6.2.1 Rodiče ........................................................................................... 127

6.2.2 Škola ............................................................................................ 133

6.3 DOPORUČENÍ NA ÚROVNI INSTITUCÍ ........................................... 137

6.4 SHRNUTÍ ................................................................................................. 139

Literatura .......................................................................................................... 140

sLOVNÍČEK POJMŮ 143

REJsTŘÍK 149

Autoři tímto děkují grantové podpoře GAČR (GAP407/11/0585)

a MŠMT (LD11008, MSM0021622406).

/ 9

ÚVOD

„Byl to první a  taky poslední člověk, kterému jsem odpověděla na

zprávu. Napsal mi na Líbímseti a vypadal absolutně normálněa neškodně. Napsal jen Ahoj, jak se máš... Prostě jsem odepsala a od té

doby se ho nemůžu zbavit.. Pořád píše o mých fotkách, zjistil si na

Facebooku mý číslo...“

(dívka, 16 let)

Někdy je to skutečně tak snadné – a někteří lidé se k nám dostanou

blíže, než bychom chtěli. Překotný vývoj technologií v  posledních několika

letech znesnadňuje určit, co to ona blízkost vlastně znamená. Je v podstatě lho­

stejné, jak to nazveme – internet, virtuální realita, online realita, kyber prostor.

Ať už se rozhodneme pro kteroukoli z variant, víme, že se jedná o prostor mimo

fyzickou realitu, který nám dává možnost neustálé propojenosti s  ostatními

a umožňuje nepřetržitý přístup k informacím. Tento prostor se nám stal do

jisté míry přirozeným a málokdo ve vyspělém světě jej dnes nevyužívá alespoň

částečně. Internet a technologie s ním související nepochybně změnily svět – ale

přes jejich nesporné výhody a pozitivní dopad na kvalitu života mají i stinnou

stránku v podobě určitých rizik. Ta mohou být jak v podstatě zanedbatelná,

tak velmi závažná. Stejně jako můžeme být čtyřiadvacet hodin denně nablízku

svým blízkým a dostupní pro ně, tak můžeme být čtyřiadvacet hodin denně

z různých důvodů zranitelní. V této knize se zabýváme jedním z rizik, která jsou

v poslední době hojně diskutována v odborných kruzích i médiích –kyberšikanou. Tu můžeme chápat jako záměrné agresivní chování, které je prováděno

buď jednotlivcem, nebo skupinou prostřednictvím elektronických médií vůči

člověku, jenž se v danou chvíli nemůže vůči útokům bránit. Přičemž kyber­

šikana může být ve svých dopadech stejně závažná, ne­li závažnější než tradiční

(školní) šikana.

Tento jev se týká především (avšak rozhodně ne výlučně) dnešních dětí

a zejména dospívajících, generace, kterou autor termínu kyberšikana Bill Belsey

nazývá generací always on  – pořád online, stále připojení. Potřeba být neu­

stále ve spojení s vrstevníky se přirozeně přesunula i do online světa, který se


10 / Kyberšikana: průvodce novým fenoménem

zdá být pro její naplnění ideální. V posledních několika letech jí pak vychází

vstříc i rychlý rozvoj technologií, zejména tzv. smartphonů (chytrých telefonů)

a podobně. Neustálá dostupnost se však z pozitiva může lehce stát negativem

a rizikem – což je právě případ kyberšikany.

Kyberšikana jako taková je zkoumána přibližně od začátku nového tisíciletí.

Intenzivní pozornost jí tedy začala být věnována poměrně nedávno a vymezení

a zkoumání tohoto jevu je stále ještě ve svých začátcích, v České republice ještě

ranějších než v  zahraničí. Rychlý vývoj komunikačních technologií zkrátka

často předbíhá snahy výzkumníků. Svět mladé online generace je dospělým

často neviditelný a nesrozumitelný, což s sebou mnohdy nese řadu nejasností. Je

tomu tak například u rozdílných údajů o prevalenci (tj. četnosti výskytu) kyber­

šikany. To je následek nejednotného pojetí a vymezení toho, co to kyberšikana

vlastně je: zatímco některé studie mají přísná kritéria pro to, co lze považovat

za kyberšikanu, jiné jsou v definici poměrně dost benevolentní, z čehož často

vyplývají velké rozdíly ve výsledcích. Mnohdy alarmující zprávy o extrémně

častém výskytu kyberšikany (některé výzkumy uvádějí, že se s  kyberšikanou

setkalo až 50 % dětí) je tak potřeba brát s rezervou a vždy se v prvé řadě zaměřit

na to, jak v tom kterém výzkumu kyberšikanu definují. Také tímto problémem

se budeme dále podrobněji zabývat, konkrétně v druhé kapitole. Vysvětlení řady

nesrovnalostí a mýtů, které se v souvislosti s kyberšikanou objevují, je jedním

z hlavních cílů této knihy.

Pokud se chceme věnovat možným příčinám vzniku kyberšikany (a  online

obtěžování) jak ve smyslu obecnějším (agrese a  agresivní chování v  dětství

a adolescenci), či konkrétnějším na úrovni možných osobnostních rysů aktérů

(agresora, oběti), zpravidla je nutné se obrátit také k mnohem bohatší literatuře

týkající se šikany tradiční (školní). Nejinak tomu bude i v této knize. Tradiční

nebo také školní šikana je intenzivně zkoumána přibližně od sedmdesátých let

minulého století, kdy se této problematice začali věnovat především skandi­

návští vědci. Ačkoli i u tradiční šikany se často výzkumníci potýkají s nejed­

noznačným vymezením pojmu, od doby prvních studií je možné zaznamenat

velký posun směrem ke sjednocení v přístupu a v měření šikany.

Zběžný úvod do tradiční (školní) šikany má však při zkoumání a představení

fenoménu kyberšikany své mnohem důležitější opodstatnění než jen mnohem

lepší zmapovanost. Většina výzkumů na poli kyberšikany, které zároveň měřily

výskyt šikany tradiční, totiž dospěla ke stejnému závěru – tradiční šikana a ky­

beršikana většinou nejsou dva oddělené jevy. Naopak, jsou provázány hned na

několika úrovních, o nichž budeme podrobněji v knize hovořit. Kyberšikana

se rozhodně nezdá být novým fenoménem či hrozbou jako spíš elektronickou

formou nepříjemností, které velmi často mívají kořeny v offline světě – školní


Úvod / 11

třídě, partě vrstevníků a podobně. Je tak vhodné zdůraznit, že zdrojem rizika

nejsou nové technologie samy o sobě, ale spíše způsob jejich použití některými

lidmi.

V této knize nabízíme za pomoci výsledků nejaktuálnějších výzkumů a kon­

krétních příběhů a výroků těch, kdo se s kyberšikanou sami setkali, možnost

seznámit se s kyberšikanou a online obtěžováním více zblízka. Natolik zblízka,

aby pochopení komplexity tohoto jevu umožnilo čtenáři kyberšikanu nejen

rozeznat, ale také ji případně adekvátně řešit či jí předcházet. Použité příběhy

a citáty z rozhovorů pocházejí z bakalářských prací Veroniky Šléglové a Mlady

Otavové, které svá data sbíraly v  rámci projektu Grantové agentury České

republiky Rizika používání internetu pro děti a  adolescenty.

1

Oběma tímto

velmi děkujeme.

K  ilustraci problematiky kyberšikany a  všeho, co s  ní souvisí, využíváme

výsledků velkého množství výzkumů, a to nejen těch zahraničních. Představu­

jeme také výsledky našeho výzkumu, provedeného na přelomu let 2011–2012

na školách v Jihomoravském kraji.

2

Výzkum probíhal formou dotazníkového

šetření a navazoval na mezinárodní projekt COST Action – Cyberbullying,

3

který je zaměřen na možnosti zvládání negativ spojených s užíváním nových

technologií a podporu pozitivních přístupů v této oblasti. Cílem našeho pro­

jektu bylo nejen získat poznatky o  výskytu kyberšikany a  online obtěžování

na školách v dané oblasti, ale také získat vhled do toho, jak se žáci a studenti,

kteří se s kyberšikanou setkají, s touto zkušeností vypořádávají. Dotazníkového

šetření v jihomoravských školách se zúčastnilo 2 092 žáků a studentů ve věku

12 až 18 let. Dotazovaným žákům bylo v průměru 15 let, z 55 % jsou mezi

nimi zastoupeny dívky a ze 45 % chlapci. Výzkumný soubor byl sestaven po­

mocí kvótního výběru. Všem školám a zejména respondentům, kteří se tohoto

výzkumu zúčastnili, patří velký dík.

1

Projekt podpořený GAČR, grantové číslo GAP407/11/0585. 2

Projekt podpořený MŠMT ČR – COST: Copingové strategie kyberšikany u adoles­

centů (LD  – COST CZ, více informací viz http://ivdmr.fss.muni.cz/projekt­

­copingove­strategie­kybersikany­u­adolescentu. 3

Více informací o mezinárodním projektu na https://sites.google.com/site/costis0801/. / Kyberšikana: průvodce novým fenoménem

UsPOŘÁDÁNÍ KNIhY

V knize souhrnně používáme pro označení toho, kdo kyberšikanu ini­

ciuje a páchá, termín agresor. Pro označení forem šikany, které se neodehrávají

v online kontextu, pak používáme termín tradiční (školní) šikana (ačkoliv

víme, že ta se může dle různých autorů dále dělit na jednotlivé subtypy). Je

tomu tak proto, že se snažíme zjednodušit orientaci v knize, která je primárně

zaměřena na kyberšikanu  – i  když víme, že je s  tradičními formami šikany

úzce spjata, k podrobnému popisu dalších forem agrese slouží jiné publikace.

Jednotlivé kapitoly jsou řazeny tak, aby na sebe logicky navazovaly –v úvodní kapitole se tedy čtenář kromě zběžného osvětlení charakteristik online

prostředí seznámí s možným pozadím vzniku šikany a kyberšikany v souvislosti

s agresivním chováním v dětství a adolescenci. Zároveň se dozví, jak dnes kyber­

šikanu definujeme, jaké jsou její typy a projevy a v jakých prostředích se obje­

vuje. V kapitole 2 pak popisujeme, jaký je v současnosti výskyt kyberšikany,

jak se takové údaje získávají a jak k nim kriticky přistupovat; také se dotkneme

mediálního obrazu kyberšikany, který často prezentuje skutečnost poměrně

zkresleně. Kapitola 3 podrobně popisuje aktéry kyberšikany (oběti, agresory,

přihlížející) a dynamiku mezi nimi. Kapitola 4 se týká možných následků zku­

šenosti s tímto typem online agrese a kapitola 5 navazuje představením toho,

jak se s takovou zkušeností oběti kyberšikany vyrovnávají. Poslední, 6. kapitola,

pak čtenáři nabídne náhled na současné možnosti prevence a intervence.

Na konci každé kapitoly najdete shrnutí nejdůležitějších poznatků. Některé

odborné termíny či termíny, které často používáme a  které nejsou součástí

běžného jazyka, jsou uvedeny na konci knihy ve stručném slovníčku. Tyto

termíny jsou v textu proloženě.

Kniha je určena zejména učitelům základních a středních škol, psychologům

a studentům psychologických a pedagogických oborů, sociálním pracovníkům

či lidem z pomáhajících profesí, ale i rodičům, kteří se o tuto problematiku

zajímají. Naší snahu bylo napsat knihu pro všechny, kterým tato problematika

není lhostejná.

V Brně dne 18. 4. 2013 Alena Černá

/ 13

1 KYbERŠIKaNa –

NOV Ý TYP aGREsE U DĚTÍ

a DOsPÍVaJÍCÍCh

Alena Černá

Příběh Jany

Janě je 18 let a studuje poslední rok učebního oboru. Před několika měsíci se od

kamaráda dozvěděla, že na Facebooku existuje skupina, kde je zveřejněna její

fotografie s negativními komentáři. Jana o odcizení fotografie neměla ponětí a ani

nerozuměla tomu, jak je možné, že se agresorka k jejím fotkám dostala, když je má

zablokované. Ve skupině je takových fotek dívek přes 2 000. Členové této skupiny

jednotlivé fotografie většinou negativně komentují. Jana nemohla agresorku, která

fotografii zveřejnila, nijak kontaktovat, protože ta má na Facebooku zablokované

přijímání zpráv od cizích lidí. Proto napsala alespoň do diskuse pod fotografií, kam

poté napsaly i její kamarádky. Agresorka ani ostatní uživatelé, kteří fotku zprvu

velmi negativně komentovali, na reakci Jany a jejích kamarádek neodpovídali. Když

se Jana o skupině dozvěděla, cítila lítost, zlost a plakala. Nechápala, jak se o ní

mohou tak negativně vyjadřovat bez toho, aniž by ji znali. Když se s kyberšikanou

svěřila kamarádkám, podpořily ji jak v diskusi, tak osobně, a potom se cítila lépe.

Stále ale přemýšlí nad tím, proč ji členové skupiny tak napadali, považuje je za

ubohé. Cítí, že má kvůli tomu, co se stalo, snížené sebevědomí, a přemýšlí o tom,

jestli nebyla pravda v tom, co o ní členové skupiny říkali – že má nadváhua vyadá ošklivě. S rodiči incident neprobírala, protože podle ní internetu nerozumějí

a nepochopili by to. Jana chtěla kontaktovat administrátory Facebooku, ale neví,

kde na ně sežene kontakt, a tak raději kontroluje, jestli je vše zablokované. Nechápe,

proč se takové věci na internetu dějí, a považuje ho za nevyzpytatelný. Agresorku

vnímá jako hloupou, namyšlenou pubertální dívku. Snaží se zapomenout a trávit

čas s kamarády, kteří ji vždy podporují.

Příběh Jany, který se skutečně stal,

4

se podobá mnoha jiným příběhům těch,

kdo se setkali s kyberšikanou. Dobře ilustruje jak pocity oběti, emoční dopady

4

Jméno dívky bylo pro zachování anonymity změněno, stejně jako všechna další

jména lidí se zkušeností s kyberšikanou, kteří nám poskytli rozhovor. / Kyberšikana: průvodce novým fenoménem a nejistotu, která pramení ze specifik online prostředí (což ještě popíšeme níže), tak i problematiku rodičovské či jiné podpory. Kyberšikana jako poměrně nový typ agresivity u dětí a dospívajících (a nejen u nich, ale jich se tato kniha týká především) je v současnosti hojně diskutovaným tématem, a to nejen v aka­ demickém či výzkumném prostředí, ale zejména v  prostředí pedagogickém. V této knize se zaměřujeme především na dospívající (tedy na mladé lidi ve věku 12–18 let), v jejichž skupině se kyberšikana vyskytuje nejčastěji.

1 1 DĚTI, DOsPÍVaJÍCÍ a TEChNOLOGIE

Pro většinu mladých lidí jsou nové technologie (informační a ko­

munikační technologie – dále jen ICT) a pobyt online důležité. Proto je

pro ty, kdo musí čelit nějaké formě online agrese, často skutečně těžké uniknout.

Přestat používat internet dost dobře nelze, přestat používat některé aplikace či

stránky by vedlo k sociálnímu vyloučení. Co vlastně ICT pro dnešní

děti a dospívající znamenají a jak souvisí s jejich vývojovými potřebami?

David­Ferdonová a Feldman­Hertzová (2007) popisují výhody ICT a po­ bytu online pro dospívající následovně: • umožňují komunikovat s lidmi z celého světa; • přinášejí snadnější a pravidelné spojení s rodinou a vrstevníky – následkem

pak může být větší pocit bezpečí a propojení s ostatními; • představují příležitost pro dospívající, kteří mají problémy navázat přátelství

ve světě offline, neboť v  online světě může být jednodušší získat sociální

kontakt; • díky dostupnému bezdrátovému internetu (WiFi) včetně internetu v mo­

bilních telefonech se rychle šíří informace a znalosti z různých oblastí, které

by jinak bylo obtížné získat.

Děti, a zejména dospívající touží po komunikaci a intenzivním kontaktu s vrstevníky. Právě pro adolescenty je klíčové obstát v mezilidském kontaktu s kamarády a spolužáky – taková dovednost je pak zdrojem jejich sebevědo­ mí, pocitu samostatnosti (Macek, 2003). Vrstevnické vztahy tak mají v živo­ tě dospívajícího velký význam, slouží k  vzájemnému sdílení názorů, pocitů, a zkušeností. V rámci vrstevnických vztahů zkoušíme a rozvíjíme schopnosti komunikace a  interakce. To se promítá i  do online světa  – dlouhé diskuse přes ICQ (tj. nástroj pro online komunikaci), chat, sdílení tzv. statusů na

kyberšikana – nový typ agrese u dětí a dospívajících / 15

Facebooku (krátká sdělení o tom, co dotyčný právě dělá, na co myslí apod.),

přeposílání hudby, fotek a jiných obrázků – to vše je projevem těch samých

potřeb, které měli dospívající vždy; nyní je to však přeneseno do jiného pro­

středí a mnohokrát zrychleno.

Na internetu se můžeme do velké míry prezentovat tak, jak chceme, aby

nás viděli druzí (ať už jako někdo, kým bychom chtěli být, nebo někdo, kým

se domníváme, že skutečně jsme). Internet také pomáhá navazovat a udržovat

sociální kontakty. Díky tomu poskytuje online svět možnost dosáhnout lepší

sociální pozice a pocitu vlastní hodnoty – atributy tolik potřebné právě v tomto

vývojovém období (Macek, 2003).

Jelikož k vývojovému období adolescence náleží potřeba prozkoumávat

a experimentovat, jsou dospívající skupinou potenciálně nejvíce ohroženou

riziky na internetu. Tyto potřeby se mohou projevovat i hledáním pozitivních

prvků ve společensky nebo zdravotně nebezpečném chování (Macek, 2003).

To může souviset s kyberšikanou ve více ohledech – jedním z nich je touha

být „in“, někam patřit, být s vrstevníky na jedné vlně. V případě, že dospí­

vající například přihlíží kyberšikaně, může to znamenat neochotu pomoci

oběti a přidání se na stranu agresora/agresorů. Stejně tak to může znamenat

„zkoušení“ role agresora nebo navazování překotných nových vztahů online

a nedokonalé zabezpečení osobních údajů, což pak potenciálním agresorům

hraje do karet.

K potřebě experimentovat se váže další důležitý prvek adolescence – a tím

je hledání vlastní identity. Experimentování s různými rolemi a zkoušení toho,

kým by člověk mohl být, je nedílnou součástí dospívání (Erikson, 1968).

Internet pak poskytuje skutečně svobodný prostor, kde k takovému zkoušení

může dojít, často anonymně a bez negativních následků. Bohužel je zde také

úplně stejný prostor pro experimentování s agresí a s identitami, které by si

v offline světě někteří vyzkoušet netroufli (především role agresora). To umož­

ňuje zmíněná anonymita, ale také s ní související disinhibice v chování

na internetu. Online disinhibice znamená ztrátu zábran v komunikaci

a „odvázanost“, která by v offline světě nebyla možná (Suler, 2004; Willard,

2005). Projevuje se například tím, že dítě/dospívající na internetu často udělá,

napíše, pošle atd. i věci, které by se v offline světě zdály „moc“. Suler rozlišuje

dva typy disinhibice: neškodnou (benign) a  nepříjemnou, otravnou (toxic).

První umožňuje prostřednictvím ztráty zábran lepší porozumění sobě samot­

nému, protože dovoluje projevit se tak, jak bychom chtěli, ale offline bychom

se třeba ani neodvážili. Díky ní se lidé na internetu také často k sobě chovají

pozitivněji než offline  – více se podporují a  vyjadřují si pochopení. Druhá

pak zahrnuje právě agresi, hrubou kritiku, výhrůžky a podobně (Suler, 2004). / Kyberšikana: průvodce novým fenoménem Je zřejmé, že zabýváme­li se kyberšikanou, je pro nás podstatný hlavně druhý typ online disinhibice.

Proč však k disinhibovanému chování na internetu dochází? Suler nabízí vysvětlení prostřednictvím šesti faktorů a popisuje jednotlivé prvkydisinhibičního efektu: • Disociační anonymita: možnost skrýt svou identitu, díky čemuž se lidé

cítí méně zranitelní než v reálném světě. • Neviditelnost: dává lidem odvahu dělat věci, které by jinak nedělali. Ostatní

nevidí náš výraz, stejně jako my nevidíme jejich – nevíme, jak druzí vypa­

dají, když něco sdělují, oni zase neznají naše reakce. • Asynchronicita: komunikace přes internet neprobíhá nutně ve stejném

čase; i pokud probíhá, stejně máme čas na rozmyšlenou, není třeba reagovat

okamžitě. • Solipsistická introjekce: na základě toho, jak se komunikační partner

jeví, si o něm vytváříme obrázek, k čemuž využíváme nejen to, co skutečně

vidíme, ale také svou vlastní fantazii. V podstatě do tohoto obrázku promí­

táme své vlastní představy a přání. Výsledkem není reálný obraz druhého,

ale směs některých charakteristik, viditelných prostřednictvím monitoru

a našich vlastních představ o druhém (které jsou do značné míry odrazem

spíše nás samých). • Disociační imaginace: spojení solipsistické introjekce se specifickým pro­

středím internetu vede člověka k  představě, že komunikace se odehrává

v  jiném  – virtuálním  – světě, mimo svět reálný, a  není třeba hledět na

následky. • Minimalizace autority: na internetu nevíme, jaký společenský status má

ten druhý; obavy, které plynou z otevření se před někým, kdo by mohl být

autoritou či mít vyšší společenský status, tak mizí.

Disinhibiční efekt můžeme pozorovat i  v  jiných prostředích než jen na internetu  – třeba ve společnosti neznámých lidí, o  nichž víme, že se s  nimi už znovu nesetkáme. Mnohdy jsme v takové společnosti otevřenější a ochot­ nější hovořit i  o  intimních záležitostech. Jinak řečeno, máme větší tendenci k sebeodhalování. Internet je v lecčem podobný – poskytuje určitou ano­ nymitu, svobodu, a tím i půdu pro otevření se a sdílení (Suler, 2004). Suler (2004) ale připomíná důležitou věc – že kromě disinhibičního efektu mají na sebeodhalování vliv také osobnostní charakteristiky.

Lidé si zpravidla uvědomují, že se na internetu chovají otevřeněji, a někteří

tuto tendenci kontrolují. Online disinhibice sama o sobě ovšem není něčím,


kyberšikana – nový typ agrese u dětí a dospívajících / 17

co by nám osvětlilo příčiny vzniku forem agrese, jako je šikana a kyberšika­

na. Abychom poskytli nezbytný teoretický základ pro vymezení kyberšikany

a jejího pozadí na úrovni jednotlivce i skupiny, je třeba si nejdříve říci pár slov

k agresivnímu chování a agresivitě obecně.

1 2 aGREsE V DĚTsTVÍ a aDOLEsCENCI

1.2.1 AGRESIvItA A AGRESIvNí cHováNí Hledáme­li jednotnou definici agrese, záhy zjistíme, že v dostupné literatuře se objevují definice poměrně různorodé. Zde můžeme použít jednu z kratších a výstižných definicí: „Lidská agrese je jakékoli chování zaměřené vůči druhé­ mu, které s sebou nese přímý záměr ublížit [...] náhodné ublížení není klasi­ fikováno jako výsledek agrese, protože není záměrné.“ (Anderson, Bushman, 2002, s. 28–29) 1.2.1.1 typy agresivity V rámci agresivity se v různých studiích můžeme setkat s mnoha jejími podtypy. Zde se budeme zabývat pouze těmi, které jsou relevantní s ohledem na šikanu a  kyberšikanu. Tyto podtypy zahrnují agresi reaktivní, proaktivní, zjevnou (overt) a vztahovou (relational). 1. Reaktivní a proaktivní agrese Reaktivní a proaktivní agrese se odlišují dle dvou hlavních faktorů: podle cha­ rakteru sociální události (podnětu), která agresivní chování vyvolala, a podle emocí, které v danou chvíli prožívá sám agresor.

Koncept reaktivní agrese je odvozen od tzv. frustračně­agresivního modelu

a reaktivní agrese je pak chápána jako obranná reakce vůči ohrožujícímu pod­

nětu, přičemž je přítomna nějaká zjevná forma vzteku či hněvu (Price, Dodge,

1989). V podstatě jde o prudkou a okamžitou reakci na vnímané ohrožení,

kdy chybí zhodnocení situace.

Oproti tomu agrese proaktivní (někdy také instrumentální) může být

nevyprovokovaná; jde o  chování, které slouží jako nástroj k  získání něčeho,

co agresor chce (Berkowitz, 1993). Z perspektivy teorie sociálního učení jde

patrně o naučený efektivní způsob dosahování cílů, přičemž velkou roli hraje


18 / K yberšikana: průvodce novým fenoménem

předchozí pozitivní zkušenost s touto strategií. U tohoto typu agrese je možné,

že agresor nemá potěšení z toho, že oběti ubližuje, nicméně bez agresivního

chování by nezískal to, oč mu jde. Zde se pak využívá právě termínu „instru­

mentální agrese“. Ovšem častěji se obecný konstrukt proaktivní agrese užívá

ve chvíli, kdy pozitivní emoce z ubližování druhému přítomny jsou, a ty jsou

pak také hlavním faktorem, který výrazně a zřetelně odlišuje proaktivní agre­

sivitu od agresivity reaktivní. Potěšení a  pocit stimulace (případně potěšení

z demonstrace vlastní síly) jsou pak u proaktivní agrese dominantními pocity

(Berkowitz, 1993; Dodge, Coie, 1987). Nejčastěji se v této souvislosti mluví

o potěšení z nadvlády nad obětí nebo z jejího ponížení. To se může stát při úto­

ku jediného nebo i více agresorů (zpravidla útočících na jednu oběť). Proaktivní

agrese za přítomnosti potěšení z tohoto aktu se nejčastěji nazývá právě šikanou

(Griffin, Gross, 2004). Agresor navíc může být podněcován ke svému chování

přítomností přihlížejících (pak jsou pochopitelně důležité vztahy a dynamika

ve skupině, více kapitola 3) (Sutton, Smith, 1999).

Celkový náhled na šikanu jako na typ proaktivní agrese však nelze brát až tak jednoznačně. V počátcích výzkumu šikany někteří autoři zařazovali tento jev jako agresi reaktivní, kdy se v podstatě mírumilovná skupina dětí či dospí­ vajících semkne vůči jednomu nepříteli (který agresi tak či onak vyprovokuje) (Roland, Idsøe, 2001). To je zjevně přístup, který celou situaci komplikuje a nebere v potaz určité stabilní charakteristiky agresorů (či obětí), stejně tak jako celou skupinovou dynamiku, která je mnohem složitější (a zcela zřejmě poskytuje prostor k útokům i na zcela „nevinné“ oběti). Na druhou stranu je třeba říci, že i u šikany se může vyskytnout situace, kdy je oběť v podstatě pro­ vokatérem (a to velmi často nechtěným – může jít o děti s poruchami chování apod.) a je třeba poskytnout místo i pro tyto úvahy (zejména s ohledem na poněkud jednostranné chápání šikany v některých studiích). 2. Přímá (overt) a nepřímá (covert, relational, indirect) agrese Agrese (a šikana jako taková) se pak dále dělí na přímou a nepřímou, podle charakteru útoku.

Přímá agrese je typická otevřeně provokativním až útočným chováním agresora vůči druhým (nebo vůči sobě samému). Jde zejména o fyzické útoky nebo hrozby fyzickým ublížením, další verbální hrozby a napadání, ničení či poškozování věcí oběti, ale i sebepoškozování (Connor, 1998). Přímou šikanu si můžeme představit typicky jako bití, vyhrožování a zesměšňování.

Nepřímá agrese se vyznačuje tím, že nedochází ke konfrontaci mezi agreso­ rem a obětí. Zahrnuje vyloučení oběti z kolektivu, odmítnutí, ignoraci, šíření

*


kyberšikana – nový typ agrese u dětí a dospívajících / 19

pomluv, ztrapnění či zesměšnění. Někdy se označuje také jako „psychologická“

agrese a její následky mohou být stejně či i více zničující než následky agrese

přímé. Tomuto typu agresivity se výzkumníci intenzivně věnují teprve v po­

sledním desetiletí, což vedlo k rozlišení a výzkumu mnoha podtypů agresivního

jednání včetně specifických forem šikany, která je vyjádřením tohoto typu

agrese. Hovoříme­li o kyberšikaně, je pro nás tento typ agresivního chování

patrně nejpodstatnější, neboť většina z  projevů kyberšikany spadá právě do

této kategorie.

1 3 ŠIKaNa a KYbERŠIKaNa

JaKO TYP aGREsIVNÍhO ChOVÁNÍ

1.3.1 DEfINIcE tR ADIČNí (ŠKoLNí) ŠIK ANY Šikana (a kyberšikana) a agrese (agresivita) jsou nerozlučně spjaty, avšak jsou to dva odlišné konstrukty. Mnohé studie poukázaly na vztah agrese a kyberšikany (Ang, Tan, Mansor, 2010; Aricak a kol., 2008; Calvete a kol., 2010; Dilmaç, 2009). Ačkoli někteří autoři používají souhrnný termín „agrese“, jiní trvají na odlišování těchto konceptů (šikana  – agrese) podle určitých kritérií. V  kaž­ dém případě vedou tyto neshody ke ztížené orientaci v jednotlivých zjištěních, především ohledně výskytu  šikany (a  kyberšikany). V  některých studiích se setkáme s tím, že podmínkou pro klasifikování určitého agresivního projevu jako šikany je potřeba, aby bylo splněno kritérium záměrnosti – šikanou tedy je jakýkoli agresivní akt, který má za cíl druhého zranit, poškodit. Jiní prosazují přístup, kdy za šikanu můžeme označit pouze takové útočné chování, které se děje opakovaně (Griffin, Gross, 2004). Požadavek na opakovanost pak má sku­ tečně oddělit šikanu (či kyberšikanu) od jednorázových útoků a umožnit nám pohlédnout na jev objektivněji. Většina nedávných studií se nicméně shoduje na tom, že kritérií je potřeba víc a specifičtějších.

Nejčastěji uváděná specifikace šikany pochází od předního odborníka na

tento jev Dana Olweuse (1994) a sestává ze tří hlavních kritérií:

1. jde o úmyslné agresivní jednání;

2. toto jednání je opakované;

3. mezi obětí a agresorem existuje mocenská nerovnováha – oběť se nemůže

snadno bránit. V případě tradiční (školní) šikany je agresor obvykle fyzicky

zdatnější nebo starší či má jinou výhodu v podobě pozice ve skupině apod.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist