načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kutnohorská pátračka na stopě - Michal Dlouhý

Kutnohorská pátračka na stopě

Elektronická kniha: Kutnohorská pátračka na stopě
Autor:

Kriminální případy, které se udály v obvodu kutnohorského krajského trestního soudu a svého času vzbuzovaly zájem široké veřejnosti, jsou zpracovány čtivou formou literatury faktu s ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  109
+
-
3,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Pragoline
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 152
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-865-4633-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kriminální případy, které se udály v obvodu kutnohorského krajského trestního soudu a svého času vzbuzovaly zájem široké veřejnosti, jsou zpracovány čtivou formou literatury faktu s uvedením reálií z historie četnictva. Kniha je volným pokračováním titulů Případy z pátrací služby a Veselé příhody z pátrací služby a Záhadné příběhy z pátrací služby. Dle těchto příběhů byly seriálově zpracovány  ČETNICKÉ HUMORESKY .

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MICHAL DLOUHÝ

KUTNOHORSKÁ PÁTRAČKA NA STOPĚ

Praha 2014

Nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE


© JUDr.Michal Dlouhý 2014

© Nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE 2014

ISBN 978-80-87872-78-9


Zhruba před osmnácti lety přivedl ke mně pan Josef Dlouhý, můj známý,

svého syna Michala se žádostí, zda bych mu nemohl poskytnout nějakéinformace o československém četnictvu, vzhledem k tomu, že je mu známo, že můj

otec byl četníkem a zástupcem velitele kutnohorské četnické pátrací stanice.

Netušil jsem, že přede mnou stojí mladík, ve kterém dokáži vzbudit svým

vyprávěním tak velikou touhu po poznání pravdy a jemuž se témačeskoslovenského četnictva a jeho rehabilitace stane podstatnou částí jeho volného

času.

Během našich rozhovorů jsem nabyl přesvědčení, že se nejedná o povrchní,

ryc hle pomíjející zájem a zvědavost a rozhodl jsem se dát mu k dispozici astudijním účelům můj soukromý, poměrně obsáhlý archiv, zděděný po mém otci,

který jsem s pietou a láskou uchovával a opatroval po celou dobu totalitního

režimu.

V množství archivního materiálu jsem nalezl opravdový unikát, a to pět

svazků Četnických humoresek z pamětí penzionovaných četníků.Tytopaměti posloužily jako základ k natočení úspěšného stejnojmenného televizního

seriálu, který v očích diváků dokázal rehabilitovat četnický sbor.

Můj otec Rudolf Votruba často říkával: „Klid, čas všechno přinese!“Naplnilo se tak jeho i moje přání o pravdivé vylíčení historie československého četnictva. Vylíčení poctivé práce četníků pro svoji zemi, kterou nadevše milovali

a sloužili jí čestně a řádně jak jim ukládala služební přísaha.

Michal Dlouhý dokázal kromě zaujetí televizních diváků nabídnout svým

úsilím čtenářům řadu odborných článků a publikací o československém četnictvu. Jeho čtvrtá samostatná knížka je věnována četníkům z kutnohorské

pátračky.

Je namístě poděkovat mu za tuto jeho, vysoce kvalifikovanou činnost. Policie

České republiky v něm nachází odborníka a znalce na dobu, která měla být

vymazána z historie státu a navždy zapomenuta. Čtenářům pak přeji hezké

zážitky a pohodu při při pročítání této s láskou tvořené knížky.

Jaromír Votruba

syn zástupce velitele kutnohorské pátračky


PÁR ŘÁDEK ÚVODEM

Kutnohorská pátračka byla jednou ze čtyřiceti pátracích stanic

zřízených dnem 1. ledna 1928 u československého četnictva. Pátrací

stanice byly elitní složkou v organizační struktuře četnického sboru

a těšily se díky svým úspěchům široké oblibě občanstva a oprávněně

byly postrachem zločinců. Svědčí o tom jejich označení používaná

mezi zločinci i dobovým tiskem: "pátračka", "stíhačka", "rudí ďáblové",

"létající oddíl" apod.

Samostatný československý stát byl záhy po svém vzniku v roce

1918 konfrontován s prudce se měnícími společenskými podmínkami

amusel reagovat na poválečný stav společnosti. Jednalo se v prvé řadě

o neobyčejný rozmach zločinnosti způsobený zejména válečným

úpadkem morálky, neúctou před zákonem a právním řádem, ale

ipoválečnou bídou, nedostatkem a drahotou. Rozmach zločinnosti

nastal jak z hlediska kvantitativního, tak, ale i kvalitativního, k čemuž

přispěl i technický pokrok jehož výdobytky mimo jiné sloužilyzločincům k provádění jejich nekalého řemesla a zahlazování stop jejichčinnosti.

Zmiňovaný kvalitativní nárůst zločinnosti, zejména zvětšováníakčního rádiu řemeslných zločinců nutil četnickou správu k přijímáníadekvátních opatření. Za účelem zkvalitnění pátrací služby dosudvykonávané výhradně četnickými stanicemi, bez jakékoliv koordinace

v této oblasti, bylo v roce 1922 zřízeno Četnické oddělení upoznávacího úřadu policejního ředitelství v Praze podřízené přímo

ministerstvu vnitra, jehož úkolem bylo zejména jednotné řízení četnické pátrací služby. Toto opatření mělo vést zejména ke zkvalitnění

pátrání po hledaných osobách.

Četnická správa byla nucena rovněž posilovat výkonný potenciál

četnického sboru.V prvních deseti letech existence státupostupovala výlučně extenzivním způsobem, to znamená, že zřizovala pouze

nové četnické stanice, jejich expozitury, případně prozatimní četnické

stanice a zároveň zvyšovala počet příslušníků četnického sboru.Posaným způsobem se však podařilo zastavit prudký nárůst trestnéčinnosti v poválečném období pouze z hlediska kvantitativního.V oblasti

pátrací služby se navíc projevila nemožnost přímého řízení jejího výkonu prováděného 14.123 příslušníky sboru na 2.777 četnických

6


stanicích na celém území státu, rozesetých doslova od Aše v Čechách

až po Rachovo na Podkarpatské Rusi.

Uvedený model organizace sboru však již vyčerpal své možnosti aproto bylo ze strany četnické správy přistoupeno k intenzivnímuzpůsobu zvyšování výkonného potenciálu četnictva, a to prostřednictvím specializace při plnění jednotlivých úkolů a na to navazující dělby práce mezi četnickými stanicemi a nově vznikajícími specializovanými útvary. Z tohoto důvodu bylo koncem roku 1927 rozhodnuto o zřízeníprvních z nich,pátracích stanic u okresních četnických velitelství vsídlech krajských soudů, jejichž působnost byla totožná s místní působností těchto soudů.V návaznosti na to došlo k osamostatněníČetnického oddělení u poznávacího úřadu policejního ředitelství v Praze

a změně jeho názvu na Ústřední četnické pátrací oddělení.

Předpokladem nového přístupu četnické správy k organizaci četnictva bylo postupné zavádění spojovacích a dopravních prostředků do běžného výkonu četnické služby.

Činnost pátrací stanice řídil vrchní strážmistr, nebo strážmistr, který musel absolvovat hodnostní školu, nebo speciální kurs výcviku v pátrací a daktyloskopické službě u Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze. Jako pomocné síly zde pracovali z počátku dvastrážmistři, jeden jako fotograf a druhý jako stálý řidič motorového kola. Vzhledem k narůstajícím evidencím a korespondenci byl pátracímstanicím přidělen kancelářský pomocník.

V rámci svěřeného obvodu plnily pátrací stanice následující úkoly: ❏ spolupůsobily při každém větším trestném činu, k vypátrání pachatele,odcizeného majetku a k zajištění důkazů ❏ prováděly objížďky motorovým kolem, jakožto preventivní činnost při které

byla věnována pozornost dodržování dopravních předpisů a pořádku na

veřejných komunikacích a místech ❏ vedly soustředěnou evidenci pátrací služby a evidenci cikánů ❏ vobvodu místní stanice vypomáhaly výjimečně, nebo při naléhavých aneodkladných úkonech, pokud na místě nebylo místní četnictvo, nebo když na

případ nestačilo.

Pokud nebyl některý z příslušníků pátrací stanice s výjimkou řidiče psovod, zařazoval se psovod na četnickou stanici v místě pátracístanice.Výkon jeho služby byl upraven tak, aby byl vždy co nejdříve kdisozici pátrací stanici. Vzhledem k pokračujícímu nárůstu služební

7


8

agendy u pátracích stanic byl koncem roku 1929 navýšen jejich stav

o další pomocnou sílu v hodnosti štábního strážmistra nebo strážmistra jako vůdce služebního psa.

K plnění výše uvedených úkolů byly pátrací stanice vybavenynásledujícími technickými prostředky a pomůckami:

❏ dopravní prostředky - motorovým kolem s postranním vozíkem a od roku

1932 byly postupně přidělovány osobní automobily

❏ fotografický přístroj

❏ souprava daktyloskopických potřeb

❏ pokyny pro výkon služby, daktyloskopickou službu, údržbu dopravníchprostředků a fotografování.

Na konci roku 1932 bylo rozhodnuto o budování specializovaných

útvarů četnictva, které budou vybaveny potřebnými dopravními aspojovacími prostředky, v podřízenosti četnickým oddělením a spůsobností v celém jejich obvodu. Nejprve došlo ke změně podřízenosti

pátracích stanic a změně jejich názvu na četnické pátrací stanice.

Od 1. září téhož roku byly zřizovány četnické pohotovostní oddíly

k udržování veřejného klidu a pořádku. Neustálý rozvoj motorismu

vyvolal potřebu zřizovat počínaje 1. květnem 1935 četnické silniční

kontrolní stanice 1935. Posledním ze specializovaných útvarůčetnictva byly četnické letecké hlídky podřízené přímo ministerstvuvnitra, jejichž úkolem bylo zajištění svrchovanosti československého státu ve vzdušném prostoru, postupně zřizované od 1. července 1935. Pro úplnost je třeba uvést, že v Čechách byly 1. dubna 1935 pokusnězřízeny 3 okresní četnické stanice a to v Benešově u Prahy, Kolíně

a Slaném, ve snaze vytvořit záložní síly pro potřebu posílení zákroku

jednotlivých stanic v rámci politického okresu.

Dnem 1. ledna 1933 byly četnické pátrací stanice u okresníchčetnických velitelství z výše popsaných důvodů přeměněny nasamostatné útvary podřízené velitelství četnického oddělení, v jehož sídle byly

zřízeny. I když se služební obvod pátrací stanice nekryl s obvodem

oddělení, řídil její činnost v celém obvodu velitel tohoto oddělení.

Pokud se stal případ, že se na místo události dostavili oba velitelé

oddělení, přebíral řízení funkčně starší.

Současně se změnou podřízenosti byl doplněn i stav příslušníků

pátracích stanic.V čele byl velitel v hodnosti vrchního strážmistra,praorčík ve funkci jeho zástupce, 2 štábní strážmistři, pokud možno


absolventi školy pro výcvik velitelů stanic jako pomocné síly, z nichž

jeden byl jako fotograf, dále stálý a náhradní řidič automobilu, který

byl zároveň řidičem motocyklu, služební psovod a dva kancelářští

pomocníci, kteří nebyli vhodní pro přímý výkon bezpečnostní služby.

Výkon pátrací služby s cílem: "Odkrýti a objasniti trestné činy, zjistiti, vypátrati a zadržeti pachatele a jejich pomocníky, zjistiti, jak dalece jsouúčastni na trestném činu a konečně vypátrati zcizený majetek nebo zameziti škodu." byl jednotně řízen Ústředním četnickým pátracím oddělením v Praze. Pátrací stanice řídily dále výkon pátrací služby na četnických stanicích ve svém služebním obvodu, a prováděly daktyloskopickou službu.

Knížka Kutnohorská pátračka na stopě obsahuje padesát z velké řady kriminálních případů na jejichž objasňování se podíleli spolu s příslušníky jednotlivých četnických stanic v obvodu kutnohorského krajského soudu příslušníci kutnohorské pátračky. Při popisujednotlivých případů je formou literatury faktu, za využití citací z dobových předpisů a dobové terminologie, dokumentována patnáctiletá činnost kutnohorské pátrací stanice. Některé z případů jsou ještě v matném povědomí starší generace, řada z nich však upadla v zapomnění. Nechť je tato knížka připomenutím činnosti padesátky četníků, kteří prošli kutnohorskou pátračkou za celou dobu její existence v letech 1928- 1942 a neúnavně bojovali jak se zločinci velkého formátu a vrahy, tak idrobnými zloději a podvodníky.

Policejní rada

plk. JUDr. Michal Dlouhý

9


10


ÚKOL KAPITÁNA STIBŮRKA

Dne 16. listopadu 1927 se o deváté hodině ranní v kancelářivelitele četnického oddělení v Čáslavi kapitána Aloise Stibůrkarozezvučel telefon. Kancelářský pomocník strážmistr Rudolf Kubánek na

dotaz II. pobočníka zemského četnického velitele štábního kapitána

Karla Vašků, kde se nachází velitel oddělení, sdělil, že pan kapitán právě

koná přehlídku okresního četnického velitelství Německý Brod.Strážmistr Kubánek dostal rozkaz vyřídit veliteli oddělení, že v pátek 18.

listopadu 1927 se na zemském velitelství četnictva v Praze koná od 8.

hodiny ranní porada svolaná zemským velitelem.

Kapitán Stibůrek, když se po svém návratu z Německého Brodu

dozvěděl o poradě, zrovna nehýřil nadšením. Hlavou mu proběhly

všechny možné resty, které by mohly být předmětem zájmu pana

zemského. Jelikož nepřišel na nic konkrétního, přestal si lámat hlavu

a nechal věc osudu.

V zasedací síni na zemském velitelství četnictva pro Čechy v Praze

III, Karmelitské ulici č. 388 se v pátek ráno kromě zemského velitele

generála Bohuslava Knoblocha, jeho náměstka plukovníka Rudolfa

Mládka a velitele četnického oddělení u poznávacího úřadupolicejního ředitelství v Praze štábního kapitána výkonného Josefa Povondry

sešlo celkem sedmnáct velitelů četnických oddělení.

Náměstek zemského velitele seznámil přítomné s výnosem ministerstva vnitra č. 73.481-13 ze dne 15. listopadu 1927, který se týkalzřízení pátracích stanic. Dnem 1. ledna 1928 zřizují se pátrací stanice

u okresních četnických velitelství v: České Lípě, Českých Budějovicích,

Hradci Králové, Chebu, Chrudimi, Kladně, Kutné Hoře, Liberci,Litoměřicích, Mladé Boleslavi, Mostě, Písku, Plzni, Praze,Táboře a Trutnově.

Štábní kapitán výkonný Povondra poté podrobně vysvětlil důvody

zřízení pátracích stanic a rozebral dopodrobna úkoly svěřené nově

vznikajícím útvarům:

1) spolupůsobení s četnickými stanicemi při spáchání každéhovětšího trestného činu,

2) obchůzky obvodu motorovým kolem,

3) vedení soustředěné evidence pátrací služby a evidence potulných cikánů,

11


4) v naléhavých případech pomoc místním četnickým stanicím.

Přítomní velitelé oddělení se nestačili divit, když jim bylo sděleno, jaké technické prostředky budou pátracím stanicím přiděleny:motorové kolo s postranním vozíkem, fotografický přístroj a soupravadaktyloskopických potřeb. Záhy obdrželi řadu úkolů: zajistit pro úřadovnu pátrací stanice u příslušného okresního četnického velitelství jednu prostornou místnost, ubytovací prostory pro ubytování osazenstva pátrací stanice, bezpečné garážování pro motorové kolo a místnost pro fotografické práce.

Zvláštní důraz byl zemským velitelem kladen na odpovědný výběr osazenstva stanice, které mělo být tvořeno jedním vrchním strážmistrem jako vedoucí silou, jedním strážmistrem jako silou pomocnou, jejímž úkolem bude provádění fotografických prací a jedním strážmistrem jako stálým řidičem motorového kola a zároveňpomocnou silou. Na četnickou stanici v místě stanice pátrací měl být navíc zařazen vůdce se služebním psem. Při výběru adeptů má býtipřihlíženo zejména k jejich zájmu o pátrací službu, dosahovaným výsledkům apředpokladu delšího setrvání na funkci. Generál Knobloch popřál velitelům oddělení při plnění uložených úkolů mnoho zdaru a ukončil poradu.

Hned druhého dne, v sobotu ráno se kapitán Stibůrek vypravil na okresní četnické velitelství do Kutné Hory. Okresní četnický velitel vrchní strážmistr František Němec byl velmi překvapen, když namísto očekávané přehlídky byl nadřízeným informován o zřízení pátracístanice. Kapitán Stibůrek probíral jeden bod ministerského výnosu po druhém.

Obvod kutnohorské pátrací stanice bude vzhledem k místnípůsobnosti zdejšího krajského soudu zahrnovat celkem sedm politických okresů: Kutná Hora, Kolín, Čáslav, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Německý Brod a Humpolec. Z hlediska soudního členění se jednalo o obvody patnácti okresních soudů: Německý Brod, Čáslav, Habry, Kutná Hora, Humpolec, Chotěboř, Uhlířské Janovice, Kolín, Kouřim, Dolní Kralovice, Ledeč, Poděbrady, Polná, Přibyslav a Štoky.

Potřebné prostory budou pro pátrací stanici vyčleněny přímo v budově okresního četnického oddělení na Riegrově třídě. Okresní velitel zajistí vše potřebné, včetně žádosti na zřízení telefonní stanice. 12


Problémem však je, že na kutnohorské četnické stanici není vsoučasnosti zařazen vůdce se služebním psem. Kapitán Stibůrek rozhodl, že

do Kutné Hory přemístí schopného vůdce služebního psa.

Velikou starost oběma velitelům však činilo obsazení pátracístanice vhodnými příslušníky. Kapitán Stibůrek konstatoval, že na místo vedoucí síly by se nejvíce hodil vrchní strážmistr Ladislav Kousal,velitel četnické stanice v Habrech. Má letité zkušenosti a jeho výsledky v pátrací službě jsou výtečné. Bude to důstojné završení jehoceloživotní služby u četnictva. Na místo pomocné síly si dovolil vrchnístrážmistr Němec navrhnout strážmistra Jaroslava Oppelta z četnickéstanice v Nových Dvorech. Nedávno byl přijat do definitivního stavu, má zálibu ve fotografování a v pátrací službě má výborné výsledky. Mimo jiné vypátral pachatele přes rok starého případu vloupání do novodvorské zámecké hrobky, který při hledání šperků zohavil pozůstatky 10 mrtvol významných osob z rodu Chotků. Ještě tedy zbývá řidič motorového kola, povzdechl si velitel oddělení.

Ve čtvrtek 28. prosince 1927 odejel ranním vlakem do Prahy pro motorové kolo strážmistr Václav Sainer, rovněž nedávno přijatý do definitivního stavu, který byl vyučen strojním zámečníkem.Vgenerálním zastupitelství firmy Breitfeld-Daněk na Palackého třídě čís. 34 v Karlíně převzal motorové kolo značky BD s postranním vozíkem, které převezl do Kutné Hory.

Na první motorový dopravní prostředek u četnictva se na Silvestra přijel v rámci přehlídky podívat i velitel oddělení kapitán Stibůrek, který představil okresnímu četnickému veliteli vrchnímu strážmistru Němcovi osazenstvo pátrací stanice.Vrchní strážmistr Ladislav Kousal

13


jako vedoucí síla, strážmistr Jaroslav Oppelt jako pomocná síla afotograf a strážmistr Václav Sainer jako stálý řidič motorového kola

a pomocná síla. Pro potřeby pátrací stanice bude na kutnohorskou

četnickou stanici přemístěn z Čáslavi strážmistr Josef Oplištil seslužebním psem Adou.Velitel četnického oddělení po prohlídce staniční

kanceláře, fotokomory a garáže konstatoval, že všechny úkolystanovené výnosem ministerstva vnitra byly splněny a popřál okresnímu

veliteli a jemu podřízené pátrací stanici mnoho zdaru při pátrání po

pachatelích trestných činů.

Slavnostní proslov byl však přerušen telefonním přístrojem.Četnická stanice Čáslav hlásila na kutnohorské telefonní číslo 79, které patřilo nově zřízené pátrací stanici vloupání do ohnivzdornépokladny ve Filipově.

Na svůj první případ kutnohorská pátrací stanice vyjela ještě téhož dne, 31. prosince 1927 krátce po poledni. Kapitán Alois Stibůrekpovažoval svůj úkol uložený generálem Knoblochem za splněný, neboť jeho pátrací stanice zahájila svoji činnost namísto 1. ledna 1928 o den dříve...

PRVNÍ PŘÍPAD

Motorové kolo BD si bublalo po zasněžené silnici k Čáslavi. Za řidítky strážmistr Václav Sainer, za ním strážmistr Jaroslav Oppelt avpostranním vozíku vrchní strážmistr Ladislav Kousal. V úložném prostoru postranního vozíku se nacházel nový fotoaparát a souprava daktyloskopických potřeb.

Po příjezdu do Filipova obdržel vrchní strážmistr Kousal hlášení od strážmistra Václava Bořivoje Eidlpesa z čáslavské četnické stanice. V noci na 31. prosince 1927 došlo k vyloupení ohnivzdornépokladny v kanceláři správce místního statku. Z pokladny bylo odcizeno 1.490 Kč a pět státních stavebních losů série: 1277/216, 1789/179, 3492/271, 3538/98 a 3699/131. Služební pes Ada uvedený na stopu strážmistrem Josefem Oplištilem sledoval stopu pachatelů k silnici na Drobovice, kde ji vzhledem velkému pohybu osob po několikametrech ztratil. 14


Strážmistr Oppelt zhotovil fotografie z boku vyloupené pokladny a zjistil v prachu tvořícího výplň stěny pokladny stopy obuvi dvou osob. Strážmistr Eidlpes spolu se strážmistrem Janem Boulou zjistili výslechem obyvatel obce, že předchozího dne se po Filipověpohybovali tři neznámí muži a jedna žena. Jeden byl větší, oděný v dlouhý tmavý zimník, na hlavě černý měkký klobouk a v ruce lýkovounákupní tašku. Druhý byl menší, měl hubený obličej a byl oblečen v krátký tmavý kabát, žluté boty a kamaše. Třetí muž měl rovněž tmavéoblečení a na hlavě placatou čepici. Žena byla prostředně velká, oděná v tmavou sukni,tmavý krátký plyšový kabát a na hlavě měla žinilkovou šálu.

Pátrání strážmistrů Sainera a Bouly za využití motorového kola vDrobovicích,Tupadlích a Potěhách zůstalo bezvýsledné.

A tak první záznam ve staniční služební knize kutnohorské pátrací stanice nebyl spojen s kýženým úspěchem a navíc se objevil prvnízáznam v přehledu nevypátraných trestných činů.

Četnická stanice Čáslav uveřejnila 12. ledna 1928 popis z činu podezřelých osob v Ústředním policejním věstníku vydávaném Policejním ředitelstvím v Praze.

15


Přehled nevypátraných trestných činů vedených pátrací stanicí u okresního četnického velitelství v Kutné Hoře, jak zněl úplný název pátrací stanice, se množil neobjasněnými případy vyloupení pokladen. V měsíci březnu 1928 se pokusili neznámí pachatelé vyloupitpokladnu cukrovaru v Kouřimi, byli však vyplašeni ponocným a při útěku zanechali na místě čepici a gumové rukavice. Počátkem dubna byla vyloupena pokladna obecního úřadu ve Velimi, ze které bylo odcizeno 600 Kč. Den poté byla napadena pokladna velkostatku v Molitorově uKouřimi. Pachatelé měli v tomto případě smůlu. Zlomil se jim hasák. V nepokořené pokladně přitom bylo přes 100.000 Kč. Podle způsobu napadání pokladen vše nasvědčovalo, že se jedná o jednu a tutéžlupičskou bandu. Vrchní strážmistr Kousal s hrůzou očekával, kde kasaři opět udeří.

V noci na 30. dubna 1928 byli v Černém Kostelci vyplašeni tři pachatelé, kteří se pokusili z garáže odcizit osobní automobil značky Praga. Automobil již byl natočen, ale pachatelé byli majitelem vozu vyplašeni a utekli do lesa směrem na Krupou.

Soustředěným četnictvem z okresů Kolín a Český Brod a hlídkou kutnohorské pátrací stanice byli uprchlí pachatelé pronásledováni. U obce Svatbín po četnické hlídce ze stanice Oleška tvořené vrchním strážmistrem Janem Hepem a strážmistrem Františkem Nechvátalem dokonce stříleli.

Povedenou trojici se podařilo zadržet hlídce kutnohorské pátrací stanice tvořené strážmistry Oppeltem, Sainerem a Oplištilem seslužebním psem Adou nedaleko Bulánky u Kouřimi v ranních hodinách 1. května 1928.V zatčených byli zjištěni lupiči pokladen Václav Novák 16


zKouřimi, Josef Vokurka a Josef Šesták z Prahy a byl u nich nalezen

šestiranný revolver a kasařské náčiní.

Tr ojici lupičů pokladen se podařilo prokázat vyloupení pokladen ve statku ve Filipově a v obecním úřadě ve Velimi, dále oba pokusy o vyloupení pokladny v Kouřimi a Molitorově. Byli dodáni pro zločin krádeže podle § 174 trestního zákona do vazby krajského soudu vKutné Hoře. Ženu, která s nimi byla spatřena při vloupání veFilipově však neprozradili.

Objasnění prvního případu kutnohorské pátračky si vyžádalo pět měsíců, ale po úspěšném zákroku byla na nějaký čas zajištěnabezpečnost všech "nedobytných" v obvodu kutnohorského krajského soudu...

ADIN ÚSPĚCH

Výnos ministerstva vnitra č. 73.481-13 ze dne 15. listopadu 1927, který se týkal zřízení pátracích stanic stanovil: "Na četnické stanici v místě stanice pátrací budiž zařaděn vůdce se služebním psem ať erárním nebo vlastním. Jeho obchůzková služba budiž upravena tak, aby byl pátracístanici vždy co nejdříve k dispozici pro služby se služebním psem a abyvypomáhal pátrací stanici při pracích kancelářských v případě potřeby".

Jelikož na četnické stanici v Kutné Hoře nebyl žádný z četníkůvůdcem služebního psa, rozhodl velitel četnického oddělení v Čáslavi kapitán Stibůrek o přemístění vůdce služebního psa strážmistraJosefa Oplištila s erárním služebním psem Adou z četnické stanice vČáslavi na četnickou stanici do Kutné Hory, aby byl tamní pátrací stanici kdykoliv k dispozici.

V sobotu 25. února 1928 časně ráno ohlásil telefonicky velitelčetnické stanice Konárovice vrchní strážmistr Václav Falta, že v noci z pátku na sobotu se neznámý pachatel vloupal do místního konsumu. Do Konárovic okamžitě vyrazila na motorovém kole hlídka pátrací stanice ve složení řidič strážmistr Václav Sainer, strážmistr Jaroslav Oppelt s fotografickým přístrojem a daktyloskopickou soupravou avpostranním vozíku strážmistr Oplištil se služebním psem Adou.

Na místě činu se od vrchního strážmistra Falty dozvěděli, ženeznámý pachatel nejprve omráčil psa majitele domu, aby nerušil svýmště>17


kotem. Poté vymáčkl okenní tabule u oken ze zahrady a do v krámě

odcizeného koše naskládal velké množství zboží. Způsobeným hlukem

však vzbudil Josefa Chalupu bydlícího v domě, který zalarmovalsousedy. Zloděj byl občany vyplašen a na útěku zanechal pod okny

v zahradě část odcizených věcí. O případu byla ihned vyrozuměna

místní četnická stanice.

Zatímco strážmistr Oppelt pořizoval fotografie místa činu azajišťoval stopy, strážmistr Oplištil, doprovázený konárovickým strážmistrem Josefem Krejčím, uvedl Adu na stopu. Ada sledovala stopu pachatele, která vedla oklikou z obce do lesa, přes les na druhoustranu obce a poté zpět do Konárovic a zastavila se u jednoho z domů. Dle sdělení strážmistra Krejčího se jedná o obecní dům, v němž bydlí rodina potulného harmonikáře Kovaříka.

Na výzvu četnické hlídky však otevřely tři malé děti, které sdělily, že jsou samy doma, neboť rodiče šli na sobotní trh do Kolína.Motorové kolo se strážmistry Sainerem a Krejčím proto vyrazilo doKolína, kde četnická hlídka na náměstí zatkla 22 letého Karla Kovaříka, který byl přivezen na místo činu.

Eskortovaný muž byl nejen vyštěkán Adou, ale byl usvědčen iútržkem tkanice, kterým uvázl v okně a jenž mu chyběl nanedošněrované botě, a dále stopami obuvi na místě činu a v jeho blízkosti. Karel Kovařík byl dodán spolu s usvědčujícími důkazy do vazby okresního soudu v Kolíně pro přestupek krádeže podle § 460 trestního zákona.

Obyvatelé Konárovic s povděkem hodnotili rychlost objasnění činu přispěním služebního psa Ady a motorového kola, což redaktorPosázavského kraje prezentoval jako doklad odůvodněnosti nedávného zřízení pátracích stanic.

Okresní četnický velitel František Němec, čerstvě povýšený po absolvování školy pro výkonné důstojníky do hodnosti poručíka výkonného, pochvalný článek vystřihl a nalepil do památníkuokresního velitelství a Adě přinesl jako pochvalu špekáček.

Přípisem ministerstva vnitra čís. jedn. 23.188-13 ze dne 14.listopadu 1928 byly stanoveny podrobnosti pro zřizování boud a výběhů na četnických stanicích, na nichž jsou trvale zařaděni erární služební psi. Boudy měly být zhotoveny dle přiložených obrázků z hoblovaných prken s pultovou odnímací střechou a natřené roztokem karbolínu. 18


Kotce o rozměrech 2 x 2 m měly být zhotoveny ze čtyř 1.8 mvysokých sloupků zhotovených z železné roury o průměru 33 mm nebo

z uhlového železa 10 mm silného, obehnaných pletivem zpozinkovaného drátu 2.8 - 3 mm silného (oka pletiva o velikosti 5 x 5 cm) ajednokřídlými dvířky o rozměrech 0.8 x 1.8 m se zámkem na trnový klíč.

Kotce měly být zřizovány pokud možno stranou frekvence.V případě,

že pro ně nebylo dosti místa, měly být zřízeny pouze boudy u nichž

byl služební pes uvázán na řetízku upevněném druhým koncem vkolíku zaraženém do země blízko boudy. Přípis v závěru ukládal zaslat

rozpočet na zbudování kotce a boudy vyžádaný od místníchživnostníků ke schválení ministerstvu vnitra.

Okresní velitel poručík výkonný Němec po seznámení se spříisem okamžitě rozhodl o zbudování nového výběhu a boudy pro Adu i přes to, že v něm bylo uvedeno, že: "stávající boudy a kotce nebuďtéž, pokud vyhovují vyměňovány ani podle směrnic těchtopředělávány". Dle názoru pana okresního však dosavadní bouda pro jejich Adu nevyhovovala. Ada si přece zaslouží příbytek odpovídající jejím kvalitám...

Na ministerstvo vnitra byl z Kutné Hory zaslán rozpočetzpracovaný truhlářskou firmou Václava Exnera ze Sedlce, která po jeho schválení kotec a boudu pro služebního psa Adu dodala.

VEŘEJNÝ TISK

Četnická správa si velmi dobře uvědomovala význam veřejného tisku.Výnosem ministerstva vnitra č. 2012-13 z 21. ledna 1922 proto stanovila, že: "četnickým stanicím jest dovoleno informovati na požádání

veřejný tisk jestliže by tiskem bylo usnadněno vykonávání bezpečnostní služby,

na př. při pátráních." Na druhé straně v souvislosti s informováním

19


20

veřejného tisku opakovaně apelovala na nutnost udržení státníautority, cti zúčastněných osob, služebního tajemství a v neposlední řadě

dobrého jména četnického sboru.

Kutnohorský okresní četnický velitel poručík výkonný Němecbedlivě sledoval, jak místní tisk informuje své čtenáře o činnostičetnického sboru. Na jedné straně jak Hlas demokracie, tak i Posázavský kraj

byly nápomocny četnictvu při pátrání po pachatelích trestných činů,

na straně druhé redaktoři Sociálně demokratického podvysocka

nenechali na četnickém sboru niť suchou.

Od počátku roku 1927 město a jeho okolí sužovala zlodějská

banda provádějící krádeže vloupáním.V dubnu 1928 se Městská rada

vKutné Hoře usnesla a vypsala odměnu 500 Kč tomu, kdo uvede na

stopu pachatelům krádeží v poslední době v městě Kutné Hoře

páchaných.

V pátek 27. dubna 1928 odpoledne se neznámý pachatel zřejmě

nechal zavřít ve výstavním paláci kutnohorské průmyslové školy.

Kolem 21. hodiny byl vyrušen hasičskou hlídkou, když si vybíral kožich

u stánku firmy Březina. Muž se po zpozorování hasičské hlídky vrhnul

na její členy, jednomu z hasičů hodil těžký kožich na hlavu, povalil ho

a zmizel oknem dříve, než hasiči stačili zavolat pomoc. O případu byla

okamžitě vyrozuměna nedaleká četnická stanice v Kutné Hoře a na

místo se v krátkosti dostavila hlídka tvořená štábním strážmistrem

Františkem Vávrou, strážmistrem Břetislavem Stehlíkem a strážmistrem Josefem Oplištilem se služebním psem Adou. Pachatele se ani

za pomoci služebního psa nepodařilo vypátrat. Do již tak dostdlouhého seznamu nevypátraných trestných činů vedeného jakkutnohorskou četnickou stanicí, tak i stanicí pátrací, přibyl další případ...

Poručík výkonný Němec pociťoval příznaky žaludeční neurózy

vždy, když bral do ruky výtisk Sociálně demokratického podvysocka.

Po otištění každého hanlivého článku totiž následovala návštěva, nebo


21

alespoň telefonický dotaz velitele četnického oddělení z Čáslavikapitána Aloise Stibůrka na postup pátrání. V červnovém vydání "Podvysocka" byl uveřejněn následující článek: "Co máme pátrací stanici

vKutné Hoře všichni delikventi jakoby se "spikli", navštěvují město. Patrně

zkoušejí pohotovost stanice." To už okresnímu veliteli došla trpělivost

a vydal se na pátrací stanici. Spolu s vrchním strážmistrem Kousalem

vymysleli strategii jednání s místním veřejným tiskem, která spočívala

vpreventivním upozorňování čtenářů na působení neznámýchpachatelů a v osvětovém působení na obyvatelstvo.

Již 9. června 1928 otiskl Hlas demokracie obšírný článekzpracovaný poručíkem výkonným Němcem, který začínal slovy:"Pátrání úředních

orgánů bývá často velmi stíženo...". Článek informoval o doporučeném

postupu obyvatelstva v případě zjištění zločinu. Upozorňoval nanutnost neprodleného vyrozumění bezpečnostních orgánů, zamezenípřístupu osob na místo činu a potřebu ochrany pachatelem zanechaných

stop. V závěru článku byla ze strany bezpečnostních orgánůdeklarována mlčenlivost o důvěrných sděleních občanů.

Vrchní strážmistr Kousal do téhož listu před koncem školního roku nechal uveřejnit článek s názvem: "Správcové škol - pozor!", kterýupozorňoval na působení neznámého pachatele vykrádajícího za využití paklíčů školy, předvídajíce, že ve školních budovách jsou před koncem školního roku větší obnosy peněz vybrané od dítek na školní výlety.

Kapitán Stibůrek pochvalně hodnotil výše uvedené aktivity podřízených, ale na druhé straně musel konstatovat, že řádění lupičské bandy nebyla učiněna přítrž. Strážmistr Václav Sainer motorovým kolem nejméně jednou týdně odvážel zajištěné stopy, zejména otisky prstů a stopy obuvi z míst trestných činů k vyhodnocení azpracování znaleckých posudků na Ústřední četnické pátrací oddělení do Prahy.

V noci na 23. září 1928 vnikli tři pachatelé do bytu hokynářeTurečka na dolejším městě v Kutné Hoře, sundali ze spícího hokynáře




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist