načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kulturní život a my -- Vztahy na poptávkové straně trhů kulturních produktů 2013 - Radim Bačuvčík

Kulturní život a my -- Vztahy na poptávkové straně trhů kulturních produktů 2013

Elektronická kniha: Kulturní život a my -- Vztahy na poptávkové straně trhů kulturních produktů 2013
Autor:

Monografie přináší závěry rozsáhlého výzkumu postojů obyvatel České republiky k návštěvám kulturních akcí a nákupu kulturních produktů. Na základě výsledků výzkumu je ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  69
+
-
2,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Verbum
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 274
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Monografie přináší závěry rozsáhlého výzkumu postojů obyvatel České republiky k návštěvám kulturních akcí a nákupu kulturních produktů. Na základě výsledků výzkumu je představena segmentační typologie vztahu lidí ke kultuře dle jeho intenzity a zaměření.

Zařazeno v kategoriích
Radim Bačuvčík - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kulturní život a my

Nákupní chování na trzích kulturních produkt ů 2013

Radim Bačuvčík

Radim Bačuvčík – VeRBuM, 2014


2 .

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Ba čuv čík, Radim

Kulturní život a my : vztahy na poptávkové straně trh ů kulturních produkt ů 2013 /

Radim Ba čuv čík. – 1. vyd. – Zlín : VeRBuM, 2014. – 274 s.

Anglické resumé

ISBN 978-80-87500-53-8

316.7:658.8 * 366.1 * (437.3)

- marketing kultury – Česko

- spot řebitelské chování – Česko

- monografie

316.7 - Sociologie kultury. Kulturní život [1]

Recenzovali: doc. Ing. Ivana Butoracová Šindleryová, PhD.

doc. PhDr. Ludmila Čábyová, PhD.

Monografii doporu čila k publikaci V ědecká redakce nakladatelství VeRBuM

© Ing. Mgr. Radim Ba čuv čík, Ph.D., 2014

© Radim Ba čuv čík – VeRBuM, 2014

ISBN 978-80-87500-53-8

Vznik této monografie byl podpo řen v rámci Interní grantové agentury

Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlín ě

v rámci projektu č. IGA/FMK/2014/002

www.fmk.utb.cz


Radim Bačuvčík: Kulturní život a my 3

Obsah

ÚVOD ......................................................................................................................... 9

Metodologická poznámka ....................................................................................... 10

1 TRHY KULTURNÍCH PRODUKT Ů ................................................................ 11

2 VÝZKUM NÁKUPNÍHO CHOVÁNÍ NA TRZÍCH

KULTURNÍCH AKTIVIT ..................................................................................... 19

2.1 Cíl výzkumu .................................................................................................... 19

2.2 Metoda realizace výzkumu a jeho vyhodnocení ............................................. 19

2.3 Základní charakteristiky výb ěrového souboru ................................................ 20

2.4 Další charakteristiky výb ěrového souboru ...................................................... 22

2.5 Um ělecké vzd ělání a aktivity výb ěrového souboru ........................................ 24

2.6 Zp ůsob vyhodnocení výzkumu ....................................................................... 25

3 POSTOJ K JEDNOTLIVÝM KULTURNÍM AKTIVITÁM .......................... 26

4 DIVADLO A JEHO NÁVŠT ĚVNÍCI ................................................................ 30

4.1 Návšt ěva divadla jednotlivými segmenty........................................................ 30

4.2 Demografický profil návšt ěvník ů divadla ....................................................... 35

4.3 Návšt ěva divadla a ostatní kulturní aktivity .................................................... 36

5 OPERA A JEJÍ NÁVŠT ĚVNÍCI ........................................................................ 40

5.1 Návšt ěva opery jednotlivými segmenty .......................................................... 40

5.2 Demografický profil návšt ěvník ů opery.......................................................... 43

5.3 Návšt ěva opery a ostatní kulturní aktivity ....................................................... 44

6 OPERETA A JEJÍ NÁVŠT ĚVNÍCI .................................................................. 47

6.1 Návšt ěva operety jednotlivými segmenty ....................................................... 47

6.2 Demografický profil návšt ěvník ů operety ....................................................... 50

6.3 Návšt ěva operety a ostatní kulturní aktivity .................................................... 51

7 MUZIKÁL A JEHO NÁVŠT ĚVNÍCI ............................................................... 53

7.1 Návšt ěva muzikál ů jednotlivými segmenty .................................................... 53

7.2 Demografický profil návšt ěvník ů muzikál ů .................................................... 56

7.3 Návšt ěva muzikál ů a ostatní kulturní aktivity ................................................. 57

8 BALET A JEHO NÁVŠT ĚVNÍCI ..................................................................... 60

8.1 Návšt ěva baletních p ředstavení jednotlivými segmenty ................................. 60

8.2 Demografický profil návšt ěvník ů baletu ......................................................... 63

8.3 Návšt ěva baletu a ostatní kulturní aktivity ...................................................... 63

9 MODERNÍ TANEC A JEHO NÁVŠT ĚVNÍCI ................................................ 66

9.1 Návšt ěva moderního tance jednotlivými segmenty ........................................ 66

9.2 Demografický profil návšt ěvník ů moderního tance ........................................ 69

9.3 Návšt ěva moderního tance a ostatní kulturní aktivity ..................................... 70 . 10 KINO A JEHO NÁVŠT ĚVNÍCI ...................................................................... 72

10.1 Návšt ěva kina jednotlivými segmenty ........................................................... 72

10.2 Demografický profil návšt ěvník ů kina .......................................................... 75

10.3 Návšt ěva kina a ostatní kulturní aktivity ....................................................... 76

11 KONCERTY VÁŽNÉ HUDBY A JEJICH NÁVŠT ĚVNÍCI ........................ 78

11.1 Návšt ěva koncert ů vážné hudby jednotlivými segmenty .............................. 78

11.2 Demografický profil návšt ěvník ů koncert ů vážné hudby ............................. 81

11.3 Návšt ěva koncert ů vážné hudby a ostatní kulturní aktivity .......................... 82

12 KONCERTY POPULÁRNÍ HUDBY A JEJICH NÁVŠT ĚVNÍCI .............. 85

12.1 Návšt ěva koncert ů populární hudby jednotlivými segmenty ........................ 85

12.2 Demografický profil návšt ěvník ů koncert ů populární hudby ....................... 88

12.3 Návšt ěva koncert ů populární hudby a ostatní kulturní aktivity .................... 89

13 VÝSTAVY A JEJICH NÁVŠT ĚVNÍCI .......................................................... 91

13.1 Návšt ěva výstav jednotlivými segmenty ....................................................... 91

13.2 Demografický profil návšt ěvník ů výstav ...................................................... 94

13.3 Návšt ěva výstav a ostatní kulturní aktivity ................................................... 95

14 MUZEA A JEJICH NÁVŠT ĚVNÍCI ............................................................... 97

14.1 Návšt ěva muzeí jednotlivými segmenty ........................................................ 97

14.2 Demografický profil návšt ěvník ů muzeí ..................................................... 100

14.3 Návšt ěva muzeí a ostatní kulturní aktivity .................................................. 100

16 NÁKUP NOSI ČŮ S VÁŽNOU HUDBOU ..................................................... 103

16.1 Nákup nosi čů s vážnou hudbou jednotlivými segmenty ............................. 103

16.2 Demografický profil osob nakupujících nosi če s vážnou hudbou .............. 106

16.3 Nákup nosi čů s vážnou hudbou a ostatní kulturní aktivity ......................... 107

17 KOPÍROVÁNÍ NOSI ČŮ S VÁŽNOU HUDBOU ......................................... 109

17.1 Kopírování nosi čů s vážnou hudbou jednotlivými segmenty ..................... 109

17.2 Demografický profil osob kopírujících nosi če s vážnou hudbou ................ 112

17.3 Kopírování nosi čů s vážnou hudbou a ostatní kulturní aktivity .................. 113

18 NÁKUP VÁŽNÉ HUDBY V ELEKTRONICKÉM FORMÁTU ................ 115

18.1 Nákup vážné hudby v elektronickém formátu jednotlivými segmenty ....... 115

18.2 Demografický profil osob nakupujících vážnou hudbu

v elektronickém formátu ...................................................................................... 118

18.3 Nákup vážné hudby v elektronickém formátu a ostatní kulturní aktivity ... 119 19 KOPÍROVÁNÍ VÁŽNÉ HUDBY V ELEKTRONICKÉM FORMÁTU.... 121

19.1 Kopírování vážné hudby v elektronickém formátu

jednotlivými segmenty ........................................................................................ 121

19.2 Demografický profil osob kopírujících vážnou hudbu

v elektronickém formátu ...................................................................................... 124

19.3 Kopírování vážné hudby v elektronickém formátu

a ostatní kulturní aktivity ..................................................................................... 125 Radim Bačuvčík: Kulturní život a my 5 20 NÁKUP NOSI ČŮ S POPULÁRNÍ HUDBOU .............................................. 127

20.1 Nákup nosi čů s populární hudbou jednotlivými segmenty ......................... 127

20.2 Demografický profil osob nakupujících nosi če s populární hudbou........... 130

20.3 Nákup nosi čů s populární hudbou a ostatní kulturní aktivity ...................... 131

21 KOPÍROVÁNÍ NOSI ČŮ S POPULÁRNÍ HUDBOU .................................. 133

21.1 Kopírování nosi čů s populární hudbou jednotlivými segmenty.................. 133

21.2 Demografický profil osob kopírujících nosi če s populární hudbou ............ 136

21.3 Kopírování nosi čů s populární hudbou a ostatní kulturní aktivity .............. 137

22 NÁKUP POPULÁRNÍ HUDBY V ELEKTRONICKÉM FORMÁTU ...... 139

22.1 Nákup populární hudby v elektronickém formátu

jednotlivými segmenty ........................................................................................ 139

22.2 Demografický profil osob nakupujících populární hudbu

v elektronickém formátu...................................................................................... 142

22.3 Nákup populární hudby v elektronickém formátu

a ostatní kulturní aktivity ..................................................................................... 143

23 KOPÍROVÁNÍ POPULÁRNÍ HUDBY

V ELEKTRONICKÉM FORMÁTU .................................................................. 145

23.1 Kopírování populární hudby v elektronickém formátu

jednotlivými segmenty ........................................................................................ 145

23.2 Demografický profil osob kopírujících populární hudbu

v elektronickém formátu...................................................................................... 148

23.3 Kopírování populární hudby v elektronickém formátu

a ostatní kulturní aktivity ..................................................................................... 149

24 NÁKUP FILMOVÝCH NOSI ČŮ ................................................................... 151

24.1 Nákup filmových nosi čů jednotlivými segmenty ........................................ 151

24.2 Demografický profil osob nakupujících filmové nosi če ............................. 154

24.3 Nákup filmových nosi čů a ostatní kulturní aktivity .................................... 154

25 KOPÍROVÁNÍ FILMOVÝCH NOSI ČŮ ...................................................... 157

25.1 Kopírování filmových nosi čů jednotlivými segmenty ................................ 157

25.2 Demografický profil osob kopírujících filmové nosi če .............................. 160

25.3 Kopírování filmových nosi čů a ostatní kulturní aktivity ............................ 160

26 NÁKUP FILM Ů V ELEKTRONICKÉM FORMÁTU ................................ 163

26.1 Nákup film ů v elektronickém formátu jednotlivými segmenty .................. 163

26.2 Demografický profil osob nakupujících filmy v elektronickém formátu ... 166

26.3 Nákup film ů v elektronickém formátu a ostatní kulturní aktivity ............... 167

27 KOPÍROVÁNÍ FILM Ů V ELEKTRONICKÉM FORMÁTU .................... 169

27.1 Kopírování film ů v elektronickém formátu jednotlivými segmenty ........... 169

27.2 Demografický profil osob kopírujících filmy v elektronickém formátu ..... 172

27.3 Kopírování film ů v elektronickém formátu a ostatní kulturní aktivity ....... 173 . 28 NÁKUP KNIH .................................................................................................. 175

28.1 Nákup knih jednotlivými segmenty ............................................................. 175

28.2 Demografický profil osob nakupujících knihy ............................................ 178

28.3 Nákup knih a ostatní kulturní aktivity ......................................................... 179

29 P ŮJČOVÁNÍ KNIH ......................................................................................... 181

29.1 P ůjčování knih jednotlivými segmenty ....................................................... 181

29.2 Demografický profil osob p ůjčujících si knihy ........................................... 184

29.3 P ůjčování knih a ostatní kulturní aktivity .................................................... 185

30 NÁKUP ELEKTRONICKÝCH KNIH .......................................................... 187

30.1 Nákup elektronických knih jednotlivými segmenty .................................... 187

30.2 Demografický profil osob nakupujících elektronické knihy ....................... 190

30.3 Nákup elektronických knih a ostatní kulturní aktivity ................................ 190

31 KOPÍROVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH KNIH .............................................. 193

31.1 Kopírování elektronických knih jednotlivými segmenty ............................ 193

31.2 Demografický profil osob kopírujících elektronické knihy ........................ 195

31.3 Kopírování elektronických knih a ostatní kulturní aktivity ......................... 196

32 ČTENÍ KNIH .................................................................................................... 199

32.1 Čtení knih jednotlivými segmenty ............................................................... 199

32.2 Demografický profil čtená řů knih ............................................................... 202

32.3 Čtení knih a ostatní kulturní aktivity ........................................................... 202

33 NÁVŠT ĚVA SPORTOVNÍCH AKCÍ ............................................................ 205

33.1 Návštěva sportovních akcí jednotlivými segmenty ..................................... 205

33.2 Demografický profil návšt ěvník ů sportovních akcí .................................... 208

33.3 Návšt ěva sportovních akcí a ostatní kulturní aktivity ................................. 208

34 CESTOVÁNÍ ZA AKTIVNÍM SPORTEM .................................................. 211

34.1 Cestování za aktivním sportem jednotlivými segmenty .............................. 211

34.2 Demografický profil osob cestujících za aktivním sportem ........................ 214

34.3 Cestování za aktivním sportem a ostatní kulturní aktivity .......................... 214

35 PLESY A JEJICH NÁVŠT ĚVNÍCI ............................................................... 217

35.1 Návšt ěva ples ů jednotlivými segmenty ....................................................... 217

35.2 Demografický profil návšt ěvník ů ples ů ...................................................... 220

35.3 Návšt ěva ples ů a ostatní kulturní aktivity ................................................... 220

36 TANE ČNÍ ZÁBAVY A JEJICH NÁVŠT ĚVNÍCI ....................................... 223

36.1 Návšt ěva tane čních zábav jednotlivými segmenty ...................................... 223

36.2 Demografický profil návšt ěvník ů tane čních zábav ..................................... 226

36.3 Návšt ěva tane čních zábav a ostatní kulturní aktivity .................................. 226 Radim Bačuvčík: Kulturní život a my 7 37 DISKOTÉKY A JEJICH NÁVŠT ĚVNÍCI ................................................... 229

37.1 Návšt ěva diskoték jednotlivými segmenty .................................................. 229

37.2 Demografický profil návšt ěvník ů diskoték ................................................. 232

37.3 Návšt ěva diskoték a ostatní kulturní aktivity .............................................. 232

38 TRHY KULTURNÍCH AKTIVIT A JEJICH SOUVISLOSTI .................. 235

38.1 Celková aktivita jednotlivých segment ů ..................................................... 235

38.2 Srovnání profilu konzument ů jednotlivých aktivit ...................................... 243

38.2 Význam jednotlivých segmenta čních kritérií .............................................. 251

38.3 Typologie nakupujících podle vztahu ke kulturním produkt ům ................. 253

ZÁV ĚR ................................................................................................................... 264

SUMMARY ........................................................................................................... 265

SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................... 266

PŘÍLOHA – DOTAZNÍK .................................................................................... 268

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM .......................................................................... 272


8 .


Radim Bačuvčík: Kulturní život a my 9

ÚVOD

Zp ůsoby, jimiž lidé konzumují kulturní produkty, se v čase prom ěň ují. Snad si

můžeme s jistou dávkou um ělecké licence dovolit říct, že d říve lidé museli za

kulturou mnohem více sami chodit, tedy pokud ji chtěli poznávat, nezbylo jim než

navšt ěvovat kulturní akce nebo se nau čit hrát na hudební nástroj, zatímco dnes stále

více chodí kultura za námi v podob ě r ůzných nahrávek, nejlépe v nehmotném

elektronickém formátu plujícím kyberprostorem, jejichž po řízení, konzumace a

snad i likvidace jsou až nebezpe čně snadné. Mohlo by být p ředm ětem

dlouhodobého v ědeckého zkoumání a mnohých filozofických disputací, jestli tato

snadnost m ůže také zp ůsobit, že nyní m ůžeme být mnohem kulturn ější než d říve,

nebo jestli je tomu práv ě naopak a ona snadnost vede pouze k plytkosti.

Jisté je, že r ůzných druh ů, typ ů a variant kulturních produkt ů zárove ň neustále

přibývá. Pokud se na problém p řestaneme dívat z filozofického hlediska a zam ěř íme

se na stránku ekonomickou či marketingovou, m ůže nás zajímat, jaké jsou mezi trhy

jednotlivých kulturních produkt ů vztahy a jak se ovliv ňují. Tím zde není ani tak

myšlen sv ět mediálních magnát ů, do jejichž podnikatelských skupin zpravidla pat ří

vydavatelské domy denního tisku, knih, časopis ů i hudebních a audiovizuálních

nosi čů , p řípadn ě také agentury po řádající kulturní akce, ale sv ět spot řebitel ů, kte ří

dané produkty podle svých vlastních preferencí nakupují. A práv ě tyto preference

mohou být p ředm ětem podrobného zkoumání – můžeme si nap říklad položit

otázku, jestli z hlediska „zákazníka“ existuje v ětší souvislost mezi vážnou a

populární hudbou, nebo mezi populární hudbou a filmem či vážnou hudbou a

literaturou. To jinými slovy znamená, že nás m ůže zajímat, jestli člov ěk, který si

práv ě koupil CD s vážnou hudbou, si za chvíli spíše koupí nosi č s populární hudbou

nebo knihu.

Tato monografie je práv ě pokusem odpov ědět na otázku, jaké existují souvislosti

mezi poptávkovou stranou jednotlivých kulturních produkt ů (či obecn ěji aktivit) při

nákupním chování a rozhodovacím procesu spot řebitel ů. Cílem je na základ ě

konfrontace sociologických a marketingových dat z pr ůzkum ů ukázat, nakolik spolu

jednotlivé kulturní aktivity souvisejí či nikoliv a jaký je vlastn ě postoj lidí a v tomto

speciálním p řípad ě českého národa ke kultu ře či um ění. To, co zde bude řečeno,

bude samoz řejm ě pouze výse č celého problému, který je p říliš široký a složitý na to,

aby bylo možno jej obsáhnout na tak malém prostoru, jaký poskytuje tato kniha.


10 .

Metodologická poznámka

Data výzkumné povahy, která jsou v této studii využita, byla z větší části získána

v rámci výzkumu vztahu lidí ke kulturním aktivitám, který byl proveden v letech

2012 a 2013. Jeho podrobný metodologický popis je uveden v kapitole 2. Tato data

byla v jednotlivých kapitolách konfrontována s výsledky dalších výzkum ů autora,

zejména výzkumu nákupního chování na trzích kulturních produkt ů (Ba čuv čík,

2009), výzkumu vztahu obyvatel České republiky k hudb ě (Ba čuv čík, 2010),

výzkumu publika moravských symfonických orchestr ů (Ba čuv čík, 2011), výzkumu

zp ůsob ů trávení volného času (Ba čuv čík, 2011), výzkumu vztahu obyvatel České

republiky k divadlu a filmu (Ba čuv čík, 2012), výzkumu vztahu lidí k muzeím a

galeriím (Ba čuv čík, 2013), případn ě s dalšími údaji prezentovanými v odborné

literatu ře uvedené v soupisu zdroj ů na konci této monografie.


Radim Bačuvčík: Kulturní život a my 11

1 TRHY KULTURNÍCH PRODUKTŮ

Výzkum ů vztahu lidí ke kultu ře a kulturním aktivitám lze dohledat celou řadu.

Jejich zadavateli jsou instituce ve řejné správy, nekomer ční v ědecké a výzkumné

organizace i komer ční subjekty. Rozsáhlý výzkum na celoevropské úrovni byl

v rámci šet ření Special Eurobarometr 278 proveden v roce 2007 (European Cultural

Values, 2007). V jednotlivých otázkách bylo mimo jiné zjiš ťováno, kolikrát

obyvatelé jednotlivých zemí v posledních 12 m ěsících navštívili balet, tane ční

představení nebo operu (BO), kino (Ki), divadlo (Di), sportovní akci (SA), koncert

(Ko), ve řejnou knihovnu (VK), historickou památku (paláce, zámky, kostely,

zahrady; HP), muzeum nebo galerii (MG), sledovalo kulturní program v televizi

nebo v rádiu (TV) a četlo knihu (Kn). V tabulce jsou uvedeny podíly respondent ů

z daných zemí, kte ří danou aktivitu vykonali alespo ň jednou za posledních 12

měsíc ů. Státy jsou v tomto p řípad ě se řazeny podle sou čtu jednotlivých

procentuálních údaj ů (poslední sloupec), což v podstat ě znamená po řadí dle toho,

jak intenzivn ě jejich obyvatelé vyhledávají kulturní aktivity.

Stát BO Ki Di SA Ko VK HP MG TV Kn

Švédsk o 26% 71% 47% 54% 53% 70% 75% 62% 88% 87% 961%

Dánsko 27% 69% 40% 49% 58% 68% 76% 65% 89% 83% 875%

Nizozemsko 26% 62% 58% 49% 56% 51% 71% 62% 84% 84% 829%

Finsko 23% 52% 48% 50% 51% 72% 63% 51% 89% 79% 812%

Estonsko 23% 34% 49% 41% 62% 51% 63% 48% 93% 79% 771%

Lucembursko 27% 62% 40% 46% 53% 21% 64% 54% 76% 72% 746%

Slovensko 16% 50% 37% 61% 37% 42% 64% 40% 92% 80% 734%

Velká Británie 20% 53% 41% 40% 40% 53% 61% 49% 77% 82% 714%

Německo 19% 53% 37% 46% 42% 28% 65% 48% 78% 81% 712%

Česko 20% 53% 44% 50% 45% 32% 68% 44% 87% 82% 709%

Slovinsko 16% 47% 36% 50% 49% 53% 60% 39% 86% 72% 693%

Francie 19% 63% 23% 36% 35% 33% 54% 43% 79% 71% 670%

Lotyšsko 21% 36% 41% 48% 59% 39% 62% 47% 90% 75% 670%

Belgie 17% 54% 33% 43% 40% 37% 54% 42% 79% 65% 659%

Irsko 13% 66% 33% 62% 49% 47% 51% 38% 64% 75% 655%

Rakousko 18% 56% 42% 57% 43% 24% 50% 39% 58% 79% 634%

EU27 18% 51% 32% 41% 37% 35% 54% 41% 78% 71% 634%

Ma ďarsko 16% 36% 31% 41% 31% 33% 45% 39% 87% 78% 578%

Litva 20% 33% 27% 29% 52% 32% 51% 33% 90% 64% 560%

Malta 28% 49% 25% 39% 32% 24% 47% 34% 81% 45% 553%

Špan ělsko 12% 56% 25% 38% 34% 29% 50% 38% 71% 59% 550%

Itálie 20% 54% 26% 41% 31% 29% 49% 34% 74% 63% 548%

Polsko 12% 41% 18% 33% 29% 37% 48% 32% 81% 64% 527%

Kypr 10% 38% 25% 34% 29% 13% 35% 25% 67% 56% 473%

Řecko 12% 46% 30% 32% 21% 15% 33% 25% 64% 59% 473%

Rumunsko 8% 22% 20% 30% 28% 22% 40% 27% 75% 58% 468%

Portugalsko 9% 39% 19% 38% 23% 24% 35% 24% 67% 50% 440%

Bulhars ko 9% 22% 21% 23% 28% 19% 30% 20% 72% 58% 411%

Tabulka 1 – Kulturních aktivity v evropských zemích (European Cultural Values, 2007)


12 .

Vlastní výzkum, který sledoval n ěkteré podobné otázky v rámci České republiky, se

uskute čnil o rok pozd ěji (Ba čuv čík, 2009). Na tomto míst ě p ředstavíme pouze

základní výsledky, jejich detailní analýza bude uvedena v dalších kapitolách.

Sledovanými aktivitami (viz tabulky dále) byly návšt ěvy divadla (Div), opery

(Ope), operety (Opt), muzikál ů (Muz), kina (Kin), koncert ů vážné hudby (KoV),

koncert ů populární hudby (KoP) a výstav (Vys), nákup knih (KnN), p ůjčování knih

(KnP), čtení knih (Kn Č), čtení odborné literatury (KnO), nákup nahrávek vážné

hudby na nosi čích (VNN), kopírování nahrávek vážné hudby na nosi čích (VNK),

nákup nahrávek vážné hudby v elektronickém formátu (VEN), kopírování nahrávek

vážné hudby v elektronickém formátu (VEK), nákup nahrávek populární hudby na

nosi čích (PNN), kopírování nahrávek populární hudby na nosi čích (PNK), nákup

nahrávek populární hudby v elektronickém formátu (PEN), kopírování nahrávek

populární hudby v elektronickém formátu (PEK), nákup nahrávek film ů na nosi čích

(FNN), kopírování nahrávek film ů na nosi čích (FNK), nákup nahrávek film ů

v elektronickém formátu (FEN) a kopírování nahrávek film ů v elektronickém

formátu (FEK). Údaje jsou op ět v procentech a zna čí podíl respondent ů, kte ří

v posledních 12 m ěsících vykonali danou aktivitu alespo ň jednou.

Návšt ěva kulturních akcí (%) Knihy a čtení (%)

Div Ope Opt Muz Kin KoV KoP Vy s KnN KnP Kn Č KnO

Česko 50,1 14,4 11,4 29,7 62,3 28,4 55,3 45,3 64,7 58,2 81,2 56,9

Tabulka 2 – Návšt ěva kulturních akcí a čtení

Vážná hudba (%) Populární hudba (%) Filmy (%)

VNN VNK VEN VEK PNN PNK PEN PEK FNN FNK FEN FEK

Česko 20,9 12,5 3,1 8,5 46,0 50,9 10,0 36,8 48, 3 48,4 7,2 24,8

Tabulka 3 – Nákup a kopírování nahrávek hudby a film ů

Další výzkumy se týkají jednotlivých oblastí kultury. Pom ěrn ě detailn ě je

zmapován vztah obyvatel České republiky k literatu ře a čtení. Dlouhodobý výzkum

nazvaný Čtená ři a čtení v České republice realizuje Ústav pro českou literaturu AV

ČR, v.v.i ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, hlavním řešitelem projektu je Ji ří

Trávní ček. Dosud byla realizována t ři kola výzkumu v letech 2007, 2010 a 2013.

Jedná se o kvantitativní výzkum formou dotazníkového šet ření, p řičemž část otázek

se vždy opakuje a část je zam ěř ena na ur čité speciální téma, dopln ěná kvalitativní

formou výzkumu zam ěř enou na tzv. čtená řské biografie. Výsledky výzkumu z roku

2007 jsou shrnuty v monografii Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke

knize (Trávní ček, 2008), z roku 2010 v monografii Čtená ři a internauti. Obyvatelé

České republiky a jejich vztah ke čtení (Trávní ček, 2011), monografie k třetímu

výzkumu by m ěla vyjít v roce 2014 (tisková zpráva viz Čtená ři a čtení, 2013).

Srovnání mezi lety 2007 a 2013 nap říklad ukázalo, že v roce 2013 si alespo ň jednu

knihu p řečetlo 84 % respondent ů (v roce 2007 to bylo 83 %, v roce 2013 79 %,

73 % muž ů a 85 % žen); pr ůměrný čtená ř p řečetl 13,2 knih (v roce 2007 to bylo

16,1 knih, v roce 2010 17,3 knih; lidé starší 65 let p řečetli 22 knih). Další data se

vztahují k výzkumu z roku 2010. 13 a více knih p řečetlo 29,4 % respondent ů,

v rámci toho 50 a více knih p řečetlo 6,5 %, naopak ne čte tedy 21,2 % respondent ů.

Lidé nejvíce preferují sou časnou oddechovou beletrii (14 %) a literaturu faktu

(10 %). Beletrii čte 68 % lidí, výrazn ěji více ženy než muži (78 % : 57 %).


Radim Bačuvčík: Kulturní život a my 13

Zajímavostí je, že 50 % lidí starších 15 let nikdy ne četlo poezii. V pr ůměru lidé

čtení knih v ěnují 38 minut denn ě ( čtení novin a časopis ů 28 minut, sledování

televize 113 minut, poslechu rozhlasu 106 minut, sledování videa/DVD 51 minut,

poslechu auditivních médií 61 minut, práci s internetem 92 minut). Nej čast ěji lidé

čtou knihy n ěkolikrát týdn ě, nejv ětší vliv na čtení má podle nich to, že „se doma

četlo“. Nejoblíben ějším autorem Čech ů je Michal Viewegh, nejoblíben ější knihou

Vejce a já (Betty MacDonaldová; v roce 2013 to byla Babi čka Boženy N ěmcové).

Alespo ň jednu knihu si koupilo 46 % lidí (v roce 2007 71 %, v roce 2013 48 %),

přičemž pr ůměrn ě za knihy za rok utratili 1 214 K č (v roce 2007 1 303 K č, v roce

2013 už ale pouze 691 K č) a koupili si 5,0 knih (v roce 2007 6,6 knih, v roce 2013

už ale pouze 2,3 knihy). Nejvíce lidí nakupuje v tradi čních knihkupectvích (89 %),

v levných a zlevn ěných knihách (55 %), antikvariátech (27 %), supermarketech

(21 %) na internetu (21 %) a p řes knižní kluby (18 %). Pr ůměrný Čech má

v knihovn ě 245 knih (v roce 2007 274 knih, v roce 2013 250 knih). Do ve řejných

knihoven chodí 38 % respondent ů (v roce 2007 40 %). Do knihoven si lidé chodí

půjčovat knihy (96 %), p ůjčovat časopisy (50 %), číst v čítárnách/studovnách

(35 %) a pro informace z publikací (34 %). Zajímavým záv ěrem je, že ve srovnání

let 2007 a 2010 se rozev řely pomyslné n ůžky mezi kulturn ě chudými a bohatými.

Kulturn ě chudí mírn ě zchudli (p řibylo ne čtená řů , týká se to nap ř. lidí s nejnižším

vzd ěláním ve v ěkové skupin ě 25 – 44 let a z nejnižších p říjmových skupin),

kulturn ě bohatí mírn ě zbohatli (nap ř. p řibylo vášnivých čtená řů , kte ří přečetli více

než 50 knih za rok). Jak nazna čují zmín ěná díl čí data z roku 2013 (kompletní zpráva

v dob ě p řípravy této monografie ješt ě nebyla k dispozici), v posledním období

mohlo dojít k mnohem výrazn ějšímu poklesu, který by se týkal p ředevším nákupu

knih.

Další pom ěrn ě d ůkladn ě zmapovanou oblastí je poslech hudby. Z poslední doby je

možno za východiskový považovat výzkum Mikuláše Beka z roku 2001, který

zkoumal celkovou hudebnost Čech ů a mimo jiné se též zam ěř oval na vztah

k jednotlivým hudebním styl ům a druh ům. Záv ěry jsou shrnuty v monografii

Konzervato ř Evropy? K sociologii české hudebnosti (Bek, 2003). V této knize jsou

mimo jiné také shrnuty výsledky dalších muzikologických výzkum ů na podobná

témata od t řicátých let do konce 20. století, jsou zde komentovány rozdíly ve

výsledcích související s rozdílností použitých výzkumných metod a nazna čen

případný vývoj v hudebních preferencích české populace za celé období.

(%) Pohl. (%) Věk (%) Vzd ělání (%)

C M Ž 24 25 30 40 50 60 ZŠ OU SŠ VŠ

Ne 75,8 73,0 78,6 53,3 57,6 72,4 81,9 89,0 90,1 78,8 80,5 68,5 75,0

1 – 2 18,8 19,6 18,0 32,7 31,8 24,7 14,4 10,5 7,8 16,7 15,5 24,6 17,6

3+ 5,3 7,4 3,3 14,1 10,6 2,9 3,7 0,5 2,1 4,5 4,0 6,9 7,4

Tabulka 4 – Návšt ěva koncert ů populární a rockové hudby (Bek, 2001, s. 36)

(%) Pohl. (%) Věk (%) Vzd ělání (%)

C M Ž 24 25 30 40 50 60 ZŠ OU SŠ VŠ

Ne 85,4 82,6 88,0 84,8 77,6 79,2 86,6 84,6 93,7 90,5 85,9 83,4 80,4

1 – 2 11,7 13,5 9,9 11,6 17,6 16,8 9,7 12,9 5,8 9,5 10,0 14,2 15,9

3+ 2,9 3,8 2,0 3,5 4,7 4,0 3,7 2,5 0,5 0,0 4,1 2,4 3,7

Tabulka 5 – Návšt ěva koncert ů folku (Bek, 2001, s. 40)


14 .

V knize je nap říklad v ěnována pozornost návšt ěvám jednotlivých typ ů hudebních

událostí. V Tabulkách 4 – 10 jsou hlavní záv ěry týkající se toho, jaká část

respondent ů (údaje jsou v procentech) danou aktivitu za posledních 12 m ěsíc ů

nevykonala ani jednou ( řádek Ne), jednou či dvakrát (1 – 2) a t ři a vícekrát (3+),

přičemž jsou zde srovnány celkové výsledky (C), výsledky muž ů (M) a žen (Ž),

jednotlivých v ěkových skupin (do 24 let, 25 – 29, 30 – 39, 40 – 49, 50 – 59, 60 let a

více) a skupin vy člen ěných podle vzd ělání (základní – ZŠ, st řední bez maturity –

OU, st řední – SŠ, vysokoškolské – VŠ).

(%) Pohl. (%) Věk (%) Vzd ělání (%)

C M Ž 24 25 30 40 50 60 ZŠ OU SŠ VŠ

Ne 78,6 75,3 81,8 79,9 79,8 75,1 71,8 80,1 85,4 86,4 76,4 76,2 80,4

1 – 2 16,3 17,8 14,9 13,1 19,0 19,1 22,2 15,4 10,4 12,6 16,0 18,7 17,8

3+ 5,1 6,9 3,3 7,0 1,2 5,8 6,0 4,5 4,2 1,0 7,6 5,1 1,9

Tabulka 6 – Návšt ěva koncert ů country music (Bek, 2001, s. 43)

(%) Pohl. (%) Věk (%) Vzd ělání (%)

C M Ž 24 25 30 40 50 60 ZŠ OU SŠ VŠ

Ne 84,8 91,4 83,3 85,1 87,5 82,5 77,5 89,9 91,7 82,8 53,7

1 – 2 11,4 6,6 11,9 10,9 10,2 14,5 14,7 7,5 6,0 13,0 35,2

3+ 3,9 2,0 4,8 4,0 2,3 3,0 7,9 2,5 2,4 4,2 11,1

Tabulka 7 – Návšt ěva koncertů vážné hudby (Bek, 2001, s. 46)

(%) Pohl. (%) Věk (%) Vzd ělání (%)

C M Ž 24 25 30 40 50 60 ZŠ OU SŠ VŠ

Ne 92,7 90,9 91,7 94,8 92,6 91,0 94,8 93,4 96,4 89,2 89,6

1 – 2 4,8 8,6 6,0 3,4 2,3 6,0 3,1 3,0 2,4 8,1 4,7

3+ 2,5 0,5 2,4 1,7 5,1 3,0 2,1 3,5 1,2 2,7 5,7

Tabulka 8 – Návšt ěva jazzových koncert ů (Bek, 2001, s. 51)

(%) Pohl. (%) Věk (%) Vzd ělání (%)

C M Ž 24 25 30 40 50 60 ZŠ OU SŠ VŠ

Ne 91,0 94,5 87,7 92,0 92,9 93,7 91,2 92,0 85,9 92,0 97,1 88,6 74,1

1 – 2 6,6 4,6 8,6 6,0 6,0 4,0 6,5 5,0 12,0 5,5 2,1 9,0 17,6

3+ 2,3 1,0 3,7 2,0 1,2 2,3 2,3 3,0 2,1 2,5 0,7 2,4 8,3

Tabulka 9 – Návšt ěva operních p ředstavení (Bek, 2001, s. 54)

(%) Pohl. (%) Věk (%) Vzd ělání (%)

C M Ž 24 25 30 40 50 60 ZŠ OU SŠ VŠ

Ne 76,1 79,9 72,3 71,9 72,6 72,8 70,4 80,6 87,5 84,8 80,7 69,9 62,0

1 – 2 20,8 17,4 24,0 23,6 25,0 24,3 27,3 15,9 10,4 12,6 16,0 27,7 33,3

3+ 3,2 2,7 3,7 4,5 2,4 2,9 2,3 3,5 2,1 2,5 3,3 2,4 4,6

Tabulka 10 – Návšt ěva muzikálových p ředstavení (Bek, 2001, s. 58)

Vybrané hudební styly nechal Bek hodnotit také z hlediska toho, s jakou oblibou je

respondenti poslouchají. Respondenti m ěli hodnotit jednotlivé hudební styly (typy

hudby) na p ětistup ňové škále (5 = poslouchám velmi rád, 3 = poslech nevadí, 1 =

poslouchám velmi nerad). Čísla v Tabulce 11 představují pr ůměrné hodnocení ( čím

vyšší, tím lepší vztah k stylu). Jsou zde prezentovány pouze styly, jichž se týkaly

tabulky prezentující návšt ěvy koncert ů (viz výše; celkem bylo sledováno 21 styl ů,

z nichž n ěkteré byly díl čími styly v rámci jednotlivých skupin výše

prezentovaných). Styly jsou se řazeny dle celkového po řadí, pro v ětší p řehlednost

jsou v jednotlivých skupinách normálním písmem nadpr ůměrné výsledky (>3,0) a


Radim Bačuvčík: Kulturní život a my 15

kurzívou výsledky podpr ůměrné. Styly, které se umístily na prvním a posledním

míst ě, jsou navíc podtrženy. Z konfrontace všech tabulek vidíme, že nejoblíben ější

je u Čech ů hudba countryová, popová a muzikálová, což odpovídá jak v tabulce

preferencí (Tabulka 11) tak i v tabulkách prezentujících návšt ěvnost (Tabulky 4 –

10), by ť po řadí se v obou p řípadech pon ěkud liší. Krom ě toho si Bek ve svém

výzkumu všímal i vztahu k po řizování si nahrávek hudby, vzhledem k vývoji,

kterým tato oblast recepce kultury za danou dobu prošla, data nebudeme rozvád ět.

Pohlaví Věk

C M Ž 18 25 30 40 50 60

Country & Western 3,61 3,58 3,64 2,91 3,27 3,71 4,03 3,90 3,63

Pop 3,58 3,50 3,66 3,71 4,05 3,76 3,75 3,36 3,04

Muzikál 3,53 3,15 3,91 3,36 3,40 3,80 3,64 3,63 3,29

Folk 3,36 3,33 3,39 2,83 3,26 3,55 3,71 3,43 3,32

Rock 3,19 3,39 3,00 3,76 3,58 3,51 3,41 2,88 2,18

Klas ická vážná hudba 2,81 2,67 2,95 2,60 2,56 2,87 2,78 2,75 3,19

Opera 2,54 2,27 2,80 2,03 2,20 2,47 2,50 2,70 3,15

Tradi ční jazz 2,53 2,56 2,50 2,34 2,36 2,28 2,49 2,70 2,89

Soudobá vážná hudba 2,40 2,27 2,53 2,23 2,29 2,51 2,31 2,43 2,62

Moderní jazz 2, 37 2,40 2,34 2,44 2,33 2,27 2,43 2,37 2,32

Tabulka 11 – Obliba jednotlivých hudebních styl ů (Bek, 2003, s. 89)

Vztahem k hudb ě se zabýval také vlastní výzkum realizovaný v roce 2009

(Ba čuv čík, 2010). Podle tohoto výzkumu má velká část lidí k hudb ě pom ěrn ě

intenzivní vztah: 17,8 % respondent ů souhlasí s výrokem „Hudba m ě fascinuje a

neumím si život bez ní p ředstavit“, 36,9 % lidí s výrokem „Hudbu mám rád/a a

dlouho bez ní nevydržím“, 31,8 % s výrokem „Hudbu mám rád/a, ale klidn ě se bez

ní obejdu“, 10,8 % se přiklonilo k výroku „Hudba mne p říliš nezajímá a její poslech

nevyhledávám“ a kone čně 2,7 % lidí zvolilo výrok „Hudba je pro mne jen sm ěs

zvuk ů, které nedávají žádný smysl“. 19,6 % respondent ů v ěnuje poslechu hudby

nej čast ěji mén ě než hodinu denn ě, 24,2 % jednu až dv ě hodiny denn ě, 18,5 % dv ě

až t ři hodiny denn ě, 15,1 % tři až p ět hodin denn ě, 10,6 % pět až osm hodin denn ě a

7,6 % více než osm hodin denn ě. Nejv ětší část lidí poslouchá hudbu z rozhlasu

(72,1 %), dále z CD/DVD p řehráva če (51,0 %), televize (41,1 %), ze soubor ů

v po číta či (25,8 %), z CD/DVD p řehrávaných v po číta či (23,6 %), z přenosného

přehráva če elektronických formát ů typu mp3 (23,0 %), z mobilního telefonu

(19,0 %), on-line (17,9 %), z magnetofonu (8,9 %), p řenosného p řehráva če CD/MC

(8,6 %) a nejmén ě z gramofonu (7,4 %). Hudbu nejvíce lidí poslouchá doma

(85,2 %), p ři řízení auta (42,5 %), v zam ěstnání (39,4 %), u přátel (28,3 %), venku,

ve m ěst ě (19,8 %) a v dopravních prost ředcích (19,8 %).

(%) Pohl. (%) Věk (%)

C M Ž 15 20 25 30 40 50 60 70

Pop a Melodický rock 55,1 51,9 58,2 65,6 66,4 67,7 70,2 67,2 47,4 29,0 18,6

Folk a Country 19,0 20,3 17,8 9,0 10,7 9,3 15,0 25,1 31,3 24,4 15,8

Jazz a blues 12,8 14,8 10,8 14,1 10,7 13,8 17,1 13,9 12,1 11,4 7,1

Klasická vážná hudba 9,6 8,5 10,6 4,2 4,0 5,6 7,4 8,5 12,8 12,9 20,2

Folklór 8,8 7,7 9,8 1,5 2,0 2,0 2,6 7,5 9,4 21,4 25,5

Soudobá vážná hudba 4,1 3,6 4,6 2,2 3,5 3,1 5,0 2,3 4,4 4,9 6,5

Tabulka 12 – Častý poslech jednotlivých typ ů hudby (Ba čuv čík, 2010)


16 .

V Tabulce 12 jsou shrnuty záv ěry série otázek, v nichž respondenti odpovídali na

frekvenci poslechu vybraných typ ů hudby (jak často danou hudbu poslouchají, což

může znamenat zám ěrný i nezám ěrný poslech). Čísla v tabulce p ředstavují procento

respondent ů, kte ří uvedli, že daný typ hudby poslouchají alespo ň n ěkolikrát týdn ě

(tedy často). Jedná se op ět pouze o výb ěr hudebních styl ů (kterých bylo celkem 10).

Tyto záv ěry je p ředevším zajímavé konfrontovat s výše uvedenými daty Bekovými.

Je jist ě možné poukázat na podobnosti v přístupu k jednotlivým typ ům hudby

u jednotlivých věkových skupin (v záhlaví Tabulky 12 je vždy uvedena spodní

hranice dané v ěkové skupiny; nap ř. „25“ znamená skupinu 25 – 29 let). V Tabulce

12 si lze nap říklad povšimnout, že soudobá vážná hudba je možná jediným typem

hudby, který má relativn ě stabilní podíl poslucha čů ve všech v ěkových skupinách;

u všech ostatních typ ů hudby jejich podíl s věkem výrazn ě klesá nebo stoupá.

Dále byl ve výzkumu sledován zp ůsob poslechu hudby. 9,6 % respondent ů se

přihlásilo k výroku „Soust ředím se jenom na hudbu a p řemýšlím o ní, ned ělám p ři

tom nic jiného“ (otázka se týkala toho, jakým zp ůsobem respondenti nej čast ěji

poslouchají hudbu, kterou ozna čili jako svoji nejoblíben ější), 10,7 % zvolilo výrok

„Zav řu o či, relaxuji, medituji, nic ned ělám, ale myslím p ři poslechu na n ěco

jiného“, 70,1 % výrok „Pustím si ji a p řitom d ělám n ěco jiného (nap ř. domácí práce,

učím se, čtu, prohlížím internet...)“ a 9,7 % zvolilo výrok „Hudba mi hraje celý den

a vlastn ě ji moc nevnímám“.

Další výzkumy z oblasti hudby se týkaly speciálních témat – nap říklad vztahu

vysokoškolských student ů k ope ře a baletu na Slovensku (Tajtáková, Klepochová,

2006), souvislostem v rámci chování mladých lidí na tane čních party (výzkum

Národního monitorovacího st řediska pro drogy a drogové závislosti; Tanec a drogy,

2007), a podobn ě. Výsledky r ůzných pr ůzkum ů ze zahrani čí lze najít v literatu ře,

která se zabývá marketingem kultury a um ění (Colbert, 2001, Hill, O ́Sullivan,

O ́Sullivan, 2007, Kotler, Scheff, 1997, Scheff Bernstein, 2007, etc.).

Návšt ěvám divadel a kin byl v ěnován vlastní výzkum realizovaný v roce 2011

(Ba čuv čík, 2012). Podle n ěj bylo za posledních 12 m ěsíc ů v divadle jednou či

dvakrát 33,6 % respondent ů, t ři a vícekrát 22,9 % respondent ů, v divadle nebylo

43,6 % respondent ů. V kin ě bylo jednou či dvakrát 30,5 % respondent ů, t ři a

vícekrát 42,2 % respondent ů a v kin ě nebylo 27,4 % respondent ů. Spontánní

atraktivitu návšt ěvy divadla a kina testovala otázka „P ředstavte si, že máte dnes

volno (nemáte žádné povinnosti) a n ěkdo Vám nabídne, že m ůžete jít zadarmo do

divadla/kina (na p ředstavení, které by se Vám mohlo líbit). Jak byste reagoval/a?“.

Variantu „Zajímalo by mne to, do divadla/kina bych ur čit ě šel/šla“ zvolilo v případ ě

divadla 37,6 % a v případ ě kina 46,7 % respondentů, variantu „Musel/a bych si to

rozmyslet, ale asi bych šel/šla“ v případ ě divadla 26,5 % a v případ ě kina 25,0 %

respondent ů, variantu „Bylo by mi to jedno, možná bych šel/šla, možná ne“

v případ ě divadla 11,3 % a v případ ě kina 11,4 % respondent ů, variantu „Spíš bych

nešel/nešla, mám dost jiné zábavy“ v případ ě divadla 13,7 % a v případ ě kina 9,2 %

respondent ů a variantu „Nezajímalo by mne to, ur čit ě bych nešel/nešla“ v případ ě

divadla 10,9 % a v případ ě kina 7,7 % respondent ů.

V oblasti divadla lidé nejvíce preferují komedii (62,5 %), dále muzikál (40,5 %),

drama (24,2 %), operu (15,0 %), balet (12,4 %), tragédii (12,3 %), operetu (11,1 %),


Radim Bačuvčík: Kulturní život a my 17

kabaret (9,9 %), výrazový tanec (9,5 %), absurdní divadlo (5,3 %), loutkové divadlo

(5,1 %), cool drama (4,3 %) a pantomimu (3,5 %). Z filmových žánr ů by nejv ětší

část lidí do kina nejrad ěji zašla na komedii (60,5 %), historický film (29,6 %), ak ční

film (26,1 %), drama (23,2 %), thriller (20,0 %), sci-fi (18,8 %), muzikál (16,0 %),

fantasy (15,9 %), dokumentární film (14,9 %), pohádku (14,6 %), horor (13,5 %),

animovaný film (13,0 %), western (9,6 %) a erotický film (5,6 %). Divadla a kina

lidé nej čast ěji navšt ěvují s partnerem (divadlo 27,7 %, kino 39,7 %; otázka zn ěla

tak, s kým respondenti byli p ři své poslední návšt ěvě t ěchto za řízení), s rodi či nebo

dětmi (divadlo 11,6 %, kino 13,8 %), se známými (divadlo 17,8 %, kino 21,9 %),

v rámci školy nebo práce (divadlo 16,2 %, kino 2,4 %) nebo sami (divadlo 3,0 %,

kino 3,5 %). Za iniciátory návšt ěvy (otázka v dotazníku se op ět týkala poslední

návšt ěvy) respondenti nej čast ěji považují n ěkoho jiného než sebe (divadlo 44,9 %,

kino 34,0 %), sami sebe (divadlo 25,4 %, kino 37,5 %), nejmén ě iniciativu považují

za spole čnou s tím, s kým za řízení navštívili (divadlo 5,9 %, kino 9,8 %).

Pokud se týká návšt ěv t ěchto za řízení v dětství, nejmenší část respondent ů je

navšt ěvovala s rodi či či jinými p říbuznými často (divadlo 9,6 %, kino 15,5 %),

zbytek bu ď ob čas (divadlo 34,1 %, kino 46,0 %) nebo nikdy (divadlo 56,3 %, kino

38,6 %). U otázky, zda divadlo a kino navšt ěvují také jejich známí či p řátelé,

respondenti zhruba vyvážen ě volili varianty „ano, a n ěkdy chodíme spole čně“

(divadlo 22,7 %, kino 35,0 %), „ano, ale spole čně nechodíme“ (divadlo 37,8 %,

kino 37,3 %), „nevím o tom, nebavíme se o tom“ (divadlo 28,6 %, kino 21,8 %) a

podle nejmenší části „z mých p řátel ur čit ě nikdo do divadla/kin nechodí“ (divadlo

10,9 %, kino 5,9 %).

Otázce vztahu ve řejnosti k výtvarnému um ění (návšt ěvám výstav) a muzejnictví

(návšt ěvám muzeí) byl v ěnován vlastní výzkum realizovaný v roce 2012 (Ba čuv čík,

2013). Podle n ěj bylo za posledních 12 m ěsíc ů v muzeu jednou či dvakrát 45,9 %

respondent ů, t ři a vícekrát 19,7 % respondent ů, v muzeu nebylo 34,3 %

respondent ů. Na výstav ě výtvarného um ění (v galerii) bylo jednou či dvakrát

34,0 % respondent ů, t ři a vícekrát 18,4 % respondent ů a na výstav ě nebylo 47,6 %

respondent ů. Spontánní atraktivitu návšt ěvy muzeí a výstav výtvarného um ění

testovala otázka „P ředstavte si, že máte dnes volno (nemáte žádné povinnosti) a

někdo Vám nabídne, že m ůžete jít zadarmo do muzea (takového, kde by se Vám

mohlo líbit) / na výstavu výtvarného um ění (která by se Vám mohla líbit). Jak byste

reagoval/a?“. Variantu „Zajímalo by mne to, do muzea/na výstavu bych ur čit ě

šel/šla“ zvolilo v případ ě muzeí 36,4 % a v případ ě galerií 29,7 % respondent ů,

variantu „Musel/a bych si to rozmyslet, ale asi bych šel/šla“ v případ ě muzeí 28,6 %

a v případ ě galerií 25,9 % respondent ů, variantu „Bylo by mi to jedno, možná bych

šel/šla, možná ne“ v případ ě muzeí 16,1 % a v případ ě galerií 14,6 % respondent ů,

variantu „Spíš bych nešel/nešla, mám dost jiné zábavy“ v případ ě muzeí 12,9 % a

v případ ě galerií 17,7 % respondent ů a variantu „Nezajímalo by mne to, ur čit ě bych

nešel/nešla“ v případ ě muzeí 6,0 % a v případ ě galerií 12,2 % respondent ů.

V oblasti muzejnictví by nejv ětší část ve řejnosti nejrad ěji navštívila hrad nebo

zámek (41,5 %), muzeum technické (24,9 %), p řírodov ědné (23,7 %), filmu či

hudby (23,6 %), automobil ů (23,5 %), řemesel (19,8 %), z říceninu (19,8 %),

muzeum letecké (19,3 %), architektury (18,1 %), od ěvů a obuvi (17,2 %), vojenské

a policejní (17,2 %), lidové kultury (15,9 %), sklářské (15,5 %), hra ček (15,2 %),


18 .

konkrétních osobností (12,5 %) a sakrální památky (10,9 %). V oblasti výtvarného

um ění by respondenti nejrad ěji navštívili výstavu fotografií (54,1 %), klasické

malby či kresby (35,9 %), moderní malby, kresby či grafiky (25,1 %), moderních

soch či objekt ů (15,0 %), klasického socha řství (14,2 %) a performanci (8,1 %).

Muzea a galerie lidé nej čast ěji navšt ěvují s partnerem (muzea 26,3 %, galerie

23,7 %; otázka zn ěla tak, s kým respondenti byli p ři své poslední návšt ěvě t ěchto

za řízení), s rodi či nebo d ětmi (muzea 22,7 %, galerie 13,4 %), se známými (muzea

16,7 %, galerie 17,8 %), v rámci školy nebo práce (muzea 9,9 %, galerie 11,8 %)

nebo sami (muzea 5,3 %, galerie 6,8 %). Za iniciátory návšt ěvy (otázka v dotazníku

se op ět týkala poslední návšt ěvy) respondenti nej čast ěji považují n ěkoho jiného než

sebe (muzea 28,9 %, galerie 29,9 %), iniciativu považují za spole čnou s tím, s kým

za řízení navštívili (muzea 27,6 %, galerie 20,0 %) a nejmén ě sami sebe (muzea

18,1 %, galerie 18,4 %).

Pokud se týká návšt ěv t ěchto za řízení v dětství, nejmenší část respondent ů je

navšt ěvovala s rodi či či jinými p říbuznými často (muzea 11,7 %, galerie 6,7 %),

zbytek bu ď ob čas (muzea 46,4 %, galerie 25,3 %) nebo nikdy (muzea 41,9 %,

galerie 68,0 %). Na otázku, zda výstavy výtvarného um ění navšt ěvují také jejich

známí či p řátelé, 21,7 % respondent ů odpov ědělo, že „ano, a n ěkdy chodíme

spole čně“, 29,2 % „ano, ale spole čně nechodíme“, 35,8 % zvolilo variantu „nevím

o tom, nebavíme se o tom“ a podle 13,3 % respondentů „z mých p řátel ur čit ě nikdo

na výstavy nechodí“ (ve vztahu k muzeím tato otázka nebyla položena). Muzea lidé

nej čast ěji navšt ěvují „na dovolených a rodinných výletech“ (75,6 %), „p ři

pracovních a podobných cestách“ (9,0 %), 12,8 % řeklo, že „chodím opakovan ě do

muzeí ve svém m ěst ě“ a 10,8 % řeklo, že „n ěkdy cestuji hlavn ě proto, abych

navštívil/a muzeum“ (ve vztahu k výtvarnému um ění tato otázka nebyla položena).

Výsledky t ěchto výzkum ů rozvád ějí data prezentovaná v dalších kapitolách. V nich

budou ukázána p ředevším základní čísla týkající se frekvence konzumace

jednotlivých kulturních aktivit. Údaje prezentované výše (a p ředevším

v odkazovaných zdrojích) tento pohled v mnohém rozši řují a vysv ětlují a pro

pochopení zp ůsob ů, jak lidé konzumují kulturní aktivity, mohou být zcela klí čové.


Radim Bačuvčík: Kulturní život a my 19

2 VÝZKUM NÁKUPNÍHO CHOVÁNÍ NA TRZÍCH

KULTURNÍCH AKTIVIT

2.1 Cíl výzkumu

Výzkum, jehož záv ěry budou prezentovány v následující kapitole, si kladl za cíl

zjistit postoje obyvatel České republiky k nákupu a konzumaci kulturních produkt ů

jako jedné z možností volno časových aktivit. Konkrétn ě se jednalo o frekvenci

návšt ěv r ůzných kulturních akcí či za řízení (divadlo, opera, opereta, muzikál, balet,

moderní tanec, kino, výstavy, muzea, tane ční akce), nákup, p ůjčování a kopírování

hudebních a filmových nahrávek, nákup, p ůjčování a čtení knih a pro srovnání také

vztah k aktivnímu a pasivnímu sportu. Krom ě porovnání frekvence nákupu či

konzumace jednotlivých kulturních aktivit bylo hlavním cílem prozkoumání vztah ů

na poptávkové stran ě jejich trh ů, tedy zjišt ění, nakolik se prolíná publikum

jednotlivých kulturních aktivit a které aktivity tedy spolu navzájem z hlediska

marketingového souvisejí a které nikoliv.

2.2 Metoda realizace výzkumu a jeho vyhodnocení

Pro realizaci kvantitativního výzkumu byla zvolena metoda dotazování s využitím

standardizovaného dotazníku (dotazník viz na konci této monografie; dotazník byl

odvozen z výzkumu realizovaného v roce 2008, viz Bačuv čík, 2009). Dotazování

prob ěhlo od října 2012 do dubna 2013. Tazateli byli studenti Fakulty

multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlín ě (obor marketingová

komunikace v prezen ční i kombinované form ě), kte ří ší řili standardizované

dotazníky mezi nahodile vybrané respondenty, kte ří vypl ňovali dotazník sami bez

nutné ú časti tazatele. Dotazníky byly v zásad ě ší řeny dv ěma zp ůsoby – v tišt ěné

podob ě a v on-line verzi na portálu vyplnto.cz (zde byl dotazník neve řejný; tazatelé

podepsali čestné prohlášení, že své respondenty pou čili, aby dotazník vyplnili pouze

jednou a pravdiv ě, a že si nejsou v ědomi, že by n ěkterý z na jejich jméno

odevzdaných dotazník ů nereprezentoval unikátního respondenta), p řičemž tišt ěné

dotazníky byly po vypln ění tazateli p řevedeny do digitální podoby pomocí služby

vyplnto.cz. Pro dopln ění jinak neoslovených respondent ů byl dále využit on-line

ve řejný dotazník (identický s neve řejnou verzí) op ět na portálu vyplnto.cz (ve všech

případech se tedy jedná o nahodilý výb ěr vzorku respondent ů).

Celkem se poda řilo získat 4 817 kompletn ě vypln ěných dotazník ů od respondent ů

z České republiky (dotazník byl ší řen také na Slovensku, pro zpracování této

monografie nebyla data od slovenských respondent ů využita). Ve výb ěrovém

souboru byli v dostate čné mí ře zastoupeni respondenti z jednotlivých

demografických skupin vymezených parametry pohlaví, v ěku a vzd ělání a také


20 .

obyvatelé sídel r ůzné velikosti a jednotlivých kraj ů. Protože výb ěrový soubor

neodpovídal procentuálním zastoupením jednotlivých demografických skupin

profilu obyvatelstva České republiky, byla jednotlivým skupinám vymezeným

podle pohlaví, v ěku a vzd ělání p řiřazena procentuální váha podle toho, jakou část

obyvatelstva České republiky (základního souboru) tvo řily, a dále byl každému

respondentu ve výb ěrovém souboru p řiřazen unikátní index podle zmi ňované váhy

jeho skupiny a celkového po čtu respondent ů v této skupin ě tak, aby vážené složení

vzorku bylo reprezentativní vzhledem ke složení obyvatelstva České republiky

podle t ěchto t ří demografických kritérií (konkrétní hodnoty jednotlivých vah a

index ů viz dále). Takto vážený vzorek byl využit pro vyhodnocení všech otázek

podle jednotlivých segmenta čních skupin. Shromážd ěná data byla zpracována a

vyhodnocena v programu Microsoft Excel (v četn ě použitých statistických

ukazatel ů), klastrová analýza (kapitola 38.3) byla zpracována programem SPSS

PAWS Statistics 18.

2.3 Základní charakteristiky výběrového souboru

ZS % ZS VS % VS ZS % ZS VS % VS

Muži 4 112 772 49,0% 1 912 39,7% 12 -14 345 489 4,1% 360 7,5%

Ženy 4 281 156 51,0% 2 905 60,3% 15 -19 511 568 6,1% 468 9,7%

ZŠ 1 758 093 20,9% 719 14,9% 20 -24 631 810 7,5% 719 14,9%

OU 2 822 742 33,6% 548 11,4% 25 -29 663 349 7,9% 601 12,5%

SŠ 2 371 054 28,2% 1 854 38,5% 30 -39 1 635 581 19,5% 839 17,4%

VO 35



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist