načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kultura jako faktor volného času -- Nákupní chování na trzích vybraných volnočasových aktivit 2010 - Radim Bačuvčík

Kultura jako faktor volného času -- Nákupní chování na trzích vybraných volnočasových aktivit 2010
-12%
sleva

Elektronická kniha: Kultura jako faktor volného času -- Nákupní chování na trzích vybraných volnočasových aktivit 2010
Autor:

Monografie se pokouší přispět k odpovědi na otázku, jakým způsobem lidé tráví svůj volný čas, jaká část jejich volnočasových aktivit je kulturní povahy a zejména jak tyto aktivity ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  69 Kč 61
+
-
2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Verbum
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 116
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-875-0011-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Monografie se pokouší přispět k odpovědi na otázku, jakým způsobem lidé tráví svůj volný čas, jaká část jejich volnočasových aktivit je kulturní povahy a zejména jak tyto aktivity souvisí s ostatními způsoby trávení volného času. (nákupní chování na trzích vybraných volnočasových aktivit 2010)

Předmětná hesla
* 2001-2010
* 2010
Kultura -- Česko -- 2001-2010
Volný čas -- Česko -- 2001-2010
Kulturní život -- Česko -- 2001-2010
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Radim Bačuvčík: Kultura jako faktor volného času

© VeRBuM, 2011


Kultura jako faktor volného času

Nákupní chování na trzích vybraných

volnočasových aktivit 2010

Radim Bačuvčík

Radim Bačuvčík – VeRBuM, 2011


4

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Bačuvčík, Radim

Kultura jako faktor volného času : nákupní chování na trzích vybraných

volnočasových aktivit 2010 / Radim Bačuvčík. – 1. vyd. – Zlín : VeRBuM, 2011.

– 116 s.

ISBN 978-80-87500-11-8

316.7 * 79 * 316.72/.75-027.22 * (437.3)

- kultura – Česko

- volný čas – Česko

- kulturní život – Česko

- monografie

316.7 – Sociologie kultury. Kulturní život [1]

Recenzovali: doc. Ing. Mária Tajtáková, PhD.

doc. Ing. Vratislav Kozák, Ph.D.

Tuto monografii doporučila k publikaci Vědecká redakce nakladatelství

VeRBuM

© Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D., 2011

© Radim Bačuvčík – VeRBuM, 2011

ISBN 978-80-87500-11-8

Vznik této publikace byl podpořen v rámci Interní grantové agentury

Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

www.fmk.utb.cz


Radim Bačuvčík: Kultura jako faktor volného času 5

Obsah

Úvod....................................................................................................................... 7

Metodologická poznámka.................................................................................... 8

1 Kultura, společnost a volný čas........................................................................ 9

2 Výzkum způsobů trávení volného času obyvatel České republiky ............ 14

2.1 Cíl výzkumu ............................................................................................... 14

2.2 Metoda realizace výzkumu a jeho vyhodnocení ........................................ 14

2.3 Složení základního a výběrového souboru podle pohlaví.......................... 15

2.4 Složení základního a výběrového souboru podle věku .............................. 15

2.5 Složení základního a výběrového souboru podle vzdělání ........................ 16

2.6 Zastoupení respondentů v jednotlivých demografických segmentech....... 18

2.7 Složení výběrového souboru podle ekonomické aktivity .......................... 18

2.8 Složení výběrového souboru podle hudebního vzdělání............................ 19

2.9 Složení výběrového souboru podle velikosti sídla ..................................... 19

2.10 Složení výběrového souboru podle krajů................................................. 20

2.11 Způsob vyhodnocení výzkumu ................................................................ 20

3 Způsoby trávení volného času........................................................................ 21

3.1 Čas strávený prací nebo studiem ................................................................ 21

3.2 Domácí práce.............................................................................................. 25

3.3 Ruční práce ................................................................................................. 27

3.4 Poslech rozhlasu ......................................................................................... 29

3.5 Sledování televize....................................................................................... 31

3.6 Domácí sledování filmů ............................................................................. 33

3.7 Čtení denního tisku a časopisů................................................................... 35

3.8 Čtení knih ................................................................................................... 37

3.9 Poslech nahrávek vážné hudby .................................................................. 40

3.10 Poslech nahrávek populární hudby .......................................................... 42

3.11 Práce s počítačem ..................................................................................... 44

3.12 Rodinné a společenské hry ....................................................................... 46

3.13 Individuální hry ........................................................................................ 48

3.14 Nakupování .............................................................................................. 51

3.15 Aktivní sport............................................................................................. 53

3.16 Pasivní sport ............................................................................................. 55

3.17 Návštěva kulturních akcí .......................................................................... 57

3.18 Návštěva restaurací a klubů...................................................................... 60

3.19 Porovnání jednotlivých aktivit ................................................................. 62

3.20 Významnost jednotlivých segmentačních kritérií .................................... 63 4 Čas strávený jednotlivými aktivitami ........................................................... 65

4.1 Čas strávený domácími pracemi ................................................................ 65

4.2 Čas strávený ručními pracemi .................................................................... 67

4.3 Čas strávený poslechem rozhlasu............................................................... 69

4.4 Čas strávený sledováním televize a filmů.................................................. 71

4.5 Čas strávený čtením tisku a knih................................................................ 73

4.6 Čas strávený poslechem hudby .................................................................. 75

4.7 Čas strávený u počítače .............................................................................. 77

4.8 Čas strávený hraním společenských her..................................................... 79

4.9 Čas strávený hraním individuálních her..................................................... 81

5 Specifika chování jednotlivých segmentů ..................................................... 83

5.1 Rozdíly v odpovědích podle pohlaví.......................................................... 83

5.2 Rozdíly v odpovědích podle věku .............................................................. 83

5.3 Rozdíly v odpovědích podle obecného a hudebního vzdělání ................... 86

5.4 Rozdíly v odpovědích podle ekonomické aktivity a zaměstnání ............... 88

5.5 Rozdíly v odpovědích podle velikosti sídla ............................................... 93

5.6 Rozdíly v odpovědích podle rodinného stavu ............................................ 94

6 Vztahy mezi jednotlivými aktivitami ............................................................ 98

Závěr.................................................................................................................. 107

Summary ........................................................................................................... 109

Seznam zkratek ................................................................................................ 110

Dotazník ............................................................................................................ 111

Bibliografický záznam ..................................................................................... 114


Radim Bačuvčík: Kultura jako faktor volného času 7

Úvod

Tato monografie se zabývá konzumací kulturních produktů jakožto jednou

z možností, jak lidé tráví svůj volný čas. Pozornost je tentokrát zaměřena na

aktivity kulturní povahy, které člověk vykonává spíše o samotě, především doma,

případně ale také v rámci své pracovní či studijní aktivity, cestování a podobně.

Aktivitami, které se v této knize staly hlavním předmětem analýzy, jsou cílený

poslech nahrávek vážné a populární hudby, čtení knih, denního tisku a časopisů,

poslech rozhlasu, sledování televize a filmů na nosičích. Jak je zřejmé, jedná se

o kulturní statky, které často mnohem více než s uměním souvisí se zábavou,

relaxací, zpříjemněním, ale často až spíše „zabíjením“ volného času či

odfiltrováním negativních vlivů okolí. Cílem bylo v tomto případě zjistit, jak se tyto způsoby trávení volného času doplňují s dalšími „domácími“ aktivitami

spíše mimo-kulturní povahy, jako jsou domácí a ruční práce (úklid domácnosti

nebo všelijaké hobby či koníčky), trávení času u počítače nebo různými společenskými a individuálními hrami (jako je luštění křížovek, v současné době populárního sudoku apod.), a s aktivitami, které člověk koná mimo svůj domov, jako je nakupování, aktivní a pasivní sport (návštěva sportovních akcí), návštěva restaurací a klubů a návštěva kulturních akcí. Dalším cílem bylo zjistit, jak tyto aktivity souvisí s objemem času, který člověk věnuje své práci nebo studiu. Výčet aktivit v předchozím odstavci odpovídá také otázkám, které byly součástí průzkumu trávení volného času provedeného v letech 2009 a 2010, z nějž je čerpána část dat využitých v této knize. Na první pohled je zřejmé, že tento výčet

neobsahuje veškeré možnosti trávení volného času; naopak, jde spíše

o schematizující pohled, který lidské chování zasazuje do určitých kategorií.

Takový postup je samozřejmě vždy problematický, ale zároveň také jediný

možný: v žádné studii podobného druhu není možné postihnout veškeré aktivity,

které člověk ve svém volném čase vykonává, na druhou stranu, pokud hledáme

souvislosti mezi tím, jakým aktivitám se typicky určité skupiny populace věnují,

podobným zjednodušením se neubráníme.

Monografie „Kultura jako faktor volného času“ je dalším výstupem odborného

zájmu autora o marketing, respektive sociologii kultury. Navazuje na jeho knihy

„Kultura a my“ (2009), v níž byl hlavní zájem soustředěn na nákupní chování na

trzích kulturních produktů (návštěva kulturních akcí, nákup knih a nosičů

s hudbou a filmy), a „Jak posloucháme hudbu?“ (2010), která byla zaměřena na

motivace při výběru preferované hudby a typické způsoby jejího poslechu.

8

Metodologická poznámka

Data výzkumné povahy, která jsou v této studii využita, byla z větší části získána

v rámci výzkumu způsobů trávení volného času, který byl proveden v letech

2009 a 2010. Jeho podrobný metodologický popis je uveden v kapitole 2. Tato

data byla v jednotlivých kapitolách konfrontována s výsledky dalších výzkumů

autora, zejména výzkumu nákupního chování na trzích kulturních produktů

(Bačuvčík, 2009) a výzkumu vztahu obyvatel České republiky k hudbě

(Bačuvčík, 2010), případně s dalšími údaji prezentovanými v odborné literatuře

uvedené v soupisu zdrojů na konci této monografie.

Radim Bačuvčík: Kultura jako faktor volného času 9

1 Kultura, společnost a volný čas

Kultura a společnost jsou dvě věci, které spolu úzce souvisejí. Kultura kultivuje

společnost, nebo naopak, podle toho, jak je společnost kultivovaná, tak vypadá i

její kulturní život. Hovoříme zde o kultuře v širokém slova smyslu, která je

definována jako to, co „povznáší člověka ze stavu zvířecího“ a zahrnuje tedy

prakticky vše, čím se člověk či lidstvo za dobu své existence dokázal odlišit od

přírody. Jiné je samozřejmě postavení kultury v užším slova smyslu, tedy

kulturních institucí a produktů. Obecně řečeno, společenská role kulturních

institucí se odvíjí od toho, jakým způsobem reflektují a zároveň spoluutvářejí

danou kulturní identitu (hodnoty, které společnost vyznává, témata, která ji

zajímají, nebo tabu, o kterých nemluví) prostřednictvím formy a obsahu děl,

která tvoří nebo prezentují. Jejich role je tedy determinována společenským

prostředím, které ovšem není statické a v průběhu času se poměrně významně

proměňuje (lze předpokládat, že v souvislosti se současnými globálními

společenskými a technologickými změnami se bude měnit ještě rychleji, než

kdykoliv předtím; Colbert, 2001: 4).

Z historického hlediska se proměňuje zájem o jednotlivé druhy kulturní a

umělecké tvorby. Jejich společenské preference se přelévají v prostředí všech

ostatních volnočasových pobídek a sociologové i teoretici umění vedou spory,

zda konjunktura zájmu o umění jako takové je již za námi, nebo jestli je zájem

o ně stabilní a mění se spíše složení publika a projevy jeho zájmu o umění či

kulturu. Tyto proměny lze dobře pozorovat například ve světě vážné hudby,

o němž se experti neshodnou, zda v současné době zažívá krizi, či nikoliv. Scheff

Bernstein ve své knize Arts Marketing Insights shrnuje názory několika osobností

činných v oboru, které se shodují, že vážná hudba stojí na okraji zájmu

konzumentů kultury, publikum stárne, neboť je zanedbáváno kulturní vzdělávání

na školách, repertoár orchestrů stagnuje, neboť není obohacován o nová díla a je

tudíž velmi předvídatelný, což činí vážnou hudbu nekonkurenceschopnou ve

srovnání s jinými druhy kulturních produkcí.

Pokud se tato krize dnes ještě výrazněji neprojevuje, může být problémem za

několik (desítek) let, když již ovšem bude nemožné získat nové publikum. Proti

těmto názorům staví Scheff Bernstein pohledy jiné, podle nějž zažívá vážná hudba

zlaté období, neboť je dostupná jako nikdy předtím, její nahrávky se kupují a

dokonce i stahují z internetu; ani ukazatele návštěvnosti nenaznačují žádný

dramatický propad, byť mnohé koncertní instituce čelí problémům s prodejem

abonmá (Scheff Bernstein, 2007: 6). Podobné rozpory můžeme vidět také

v pohledech na svět populární hudby. Například Adorno již v šedesátých letech

soudil, že „masová produkce hudby a dalších kulturních produktů vyústí

v homogenizaci umění. To povede k pasivní konzumaci umění, které již nebude

mít žádný hlubší význam. Umění by mělo komunikovat nové myšlenky, ale tímto

způsobem dojde spíše k neustálému opakování myšlenek, které vůbec lze

komunikovat.“ (Adorno, 1998, in Kolb, 2005: 32) Vývoj hudebního průmyslu

10

v posledních desetiletích však možná spíše naznačuje, že i v prostředí populární

hudby vždy vznikne nové avantgardní hnutí, které se staví do opozice vůči

převládající masové produkci a které se pokouší o komunikaci nových myšlenek,

nebo alespoň nových pohledů na svět. Je nicméně pravda, že z každé takové

avantgardy se po určité době stane masová záležitost (jak se to stalo rock ́n ́rolu,

metalu, punku, hip-hopu nebo technu) a její prostředky se rozpustí v prostředí

středního proudu, který na druhou stranu určitým způsobem obohatí. „Nové

myšlenky“ jsou v zárodečné fázi avantgardního hnutí vyhrazeny jen úzké

skupině lidí a ve chvíli, kdy se rozmělní hudba, rozmělní se i ony, což konvenuje

s obecným vývojem umění (v úzkém slova smyslu), které také v minulosti často

komunikovalo své myšlenky spíše jen úzké skupině osob s určitým

společenským statutem a až sekundárně se rozšířilo do širšího povědomí.

Pokud se podíváme na vývoj společenského postavení kulturních produkcí ve

druhé polovině 20. století, období po druhé světové válce přineslo obrovský

zájem o ně. Tato oblast společenského života byla vládami jednotlivých zemí

poměrně masivně podporována, a to jak v Evropě (včetně našich zemí), tak i ve

Spojených státech, tedy dá se říci bez ohledu na formu politického zřízení.

V období po druhé světové válce vznikla také u nás celá řada symfonických

orchestrů a divadel, které se setkávaly s obrovským zájmem veřejnost (např.

produkce zlínské filharmonie sledovalo pravidelně zcela zaplněné Velké kino,

v té době mající kapacitu více než 2 000 míst, což je dnes nemyslitelné).

V našich podmínkách byl navíc masový dosah těchto produkcí podporován tehdy

znárodňovanými nebo již znárodněnými podniky, v jejichž provozních

prostorách se mnohé z produkcí také konaly (Bačuvčík, 2006, 2011). Podobná

situace byla také v západní Evropě nebo v Severní Americe. Počet amerických

orchestrů se v celém poválečném období zvýšil z padesáti na více než tisíc,

podobně se rozšířil počet divadel, operních a tanečních společností. Od poloviny

padesátých do poloviny osmdesátých let se zmnohonásobila podpora z nadačních

i komerčních zdrojů (v USA z 15 na 500 mil. USD; Kotler, Scheff, 1997: 5,6).

Soudě podle zahraničních zdrojů, západní kulturní instituce nijak významně

neohrozila technologická revoluce v podobě vynálezu a rozšíření televize jako

hlavního prostředku domácí rodinné zábavy (v našich podmínkách naopak

postupné pronikání televize do domácností spolu s rozmachem dobových estrád

bývá pokládáno za hlavní důvod snižujícího se zájmu o koncerty symfonické

hudby, který začal být pozorovatelný již v průběhu padesátých let). Po celé

období šedesátých až osmdesátých let rostlo ve Spojených státech publikum, což

je připisováno některým významným sociálním změnám, například růstu

celkového objemu volného času, ale také lepší nabídce v podobě většího počtu

představení nabízených větším počtem různorodých kulturních či uměleckých

institucí ve větších sálech, které umožnily na jedné straně držet v rozumné výši

cenu vstupného, na druhé straně představovaly pro organizace samotné větší

podnikatelské riziko v podobě vysokých fixních nákladů (Kotler, Scheff, 1997:

24).

Radim Bačuvčík: Kultura jako faktor volného času 11

Situace se na západ od našich hranic začala měnit v osmdesátých letech. Ta

přinesla domácnostem masové rozšíření videorekordérů a záznam hudby

v digitální kvalitě. Změnil se životní styl velké části obyvatelstva, neboť firmy

začaly v souvislosti s novými poměry na trzích charakterizovanými obrovskou

konkurencí a diskontinuitami v hospodářském vývoji vyžadovat mnohem větší

angažovanost pracovníků v jejich zaměstnáních, což v podstatě znamenalo

prodloužení doby strávené v práci (včetně dopravy) a menší objem

disponibilního volného času. Nové možnosti kulturní samodramaturgie (zmíněné

videorekordéry a CD nahrávky) tomuto trendu v podstatě vyšly vstříc, což však

zároveň znamenalo velké ohrožení pro kulturní instituce nabízející volnočasové

aktivity. V jejich prospěch nehrála ani zmenšující se úroveň kulturního

vzdělávání na základních a středních školách ve většině západních zemí.

Všechny tyto faktory přinesly obrovské problémy, jimž musela velká část

kulturních organizací, z nichž mnohé v minulých desetiletích získaly nová sídla

či rekonstruovaly své sály pro potřeby většího publika, čelit (Kotler, Scheff,

1997: 513, Kerrigan, Frazer, Özbilgin, 2004).

V souvislosti s tím, jak se snížil objem volného času (podle průzkumu

deklarovalo mezi lety 1973 a 1987 37 % Američanů snížení volného času z 26,2

hodin na 16,6 hodin týdně; Kotler, Scheff, 1997: 9), proměnilo se na západ od

našich hranic také nákupní chování spotřebitelů na trzích kulturních produktů.

V šedesátých až osmdesátých letech zaznamenal velký rozmach prodej

celoročního předplatného divadel nebo koncertních institucí, avšak zároveň s tím,

jak zaměstnaní lidé dokázali stále méně odhadovat svůj pracovní program, zájem

o ně postupně upadal a naopak se začal zvyšovat zájem o jednotlivé vstupenky,

případně o kratší než celoroční abonentní řady. K jisté krizi mnoha kulturních

organizací přispěla také větší náročnost představení (a také publika), která si

z důvodu větší atraktivity vynutila stálé angažmá hvězdných umělců, což značně

zvýšilo jejich fixní náklady (podle Kotlera a Scheff se mezi lety 1977 a 1987

zvýšily tržby ze vstupného o 50 %, ale zaměstnanost se zvýšila v neziskových

divadlech o 161 % a v orchestrech a operních souborech 83 %; Kotler, Scheff,

1997: 10). Růst ceny vstupného byl neúměrný obvyklé inflaci nebo růstu mezd

ve veřejné a podnikatelské sféře, a to i přesto, že v západní Evropě a v Americe

platí publikum kulturních institucí i v dnešní době průměrně 39 % nákladů na jim

poskytované služby (Kotler, Scheff, 1997: 11).

Proměnu nákupního chování rodin dokumentují i další průzkumy. Colbert uvádí,

že mezi lety 1964 a 1984 se procento rodin, které v průzkumech udaly, že

navštívily sportovní akci, snížilo z 35,5 % na 28,4 %, naopak návštěvnost

kulturních akcí (stage productions) se zvýšila z 26,0 % na 43,1 % (Colbert, 2001:

63). Na druhou stranu však prokazatelně existují společenské změny či trendy,

které návštěvě kulturních akcí a volnočasovým aktivitám rodin obecně nepřejí -

oproti minulým desetiletím lidé jsou více stresovaní, pracují déle, bydlí dále od

své práce a dlouho dojíždějí, proto mají méně času a energie na volnočasové

aktivity, jejichž konzumace je po všech stránkách náročnější, než např. sledování

televize (Kolb, 2005: 1, 91). Pokud mají volný čas, věnují jej svým dětem, což na



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist