načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kuba - Josef Opatrný

Kuba

Elektronická kniha: Kuba
Autor: Josef Opatrný

Autor popisuje v krátkých kapitolách historii země - předkolumbovské kultury, příchod Španělů (1492), conquistu a kolonizaci země, boje za samostatnost a nezávislost i Castrovu Kubu ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  50
+
-
1,7
bo za nákup

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Libri
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2002
Počet stran: 100
Rozměr: 19 cm
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Dějiny Střední Ameriky a Karibské oblasti
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Libri, 2002
ISBN: 978-80-727-7089-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor popisuje v krátkých kapitolách historii země - předkolumbovské kultury, příchod Španělů (1492), conquistu a kolonizaci země, boje za samostatnost a nezávislost i Castrovu Kubu současnosti. Stručný text vyzdvihuje i řadu významných osobností, které zasáhly do osudů země zejména v průběhu posledních dvou staletí. Na závěr je připojena kapitola o česko-kubánských vztazích, dále základní informace pro české turisty, bibliografická poznámka a přehledné encyklopedické heslo. Pouchovv D3d2c Práce českého odborníka na dějiny iberoamerické oblasti představuje ve stručném přehledu Kubu, její dějiny a současnost.

Popis nakladatele

První svazek nové ediční řady přináší z pera předního amerikanisty prof. J. Opatrného pestré dějiny ostrovního karibského státu - Kuby, která je dnes známá především díky kontroverzní postavě diktátora Fidela Castra. Autor v přehledně pojaté knize však líčí dějiny od osídlení ostrova Indiány, přes španělské panství a snahu Kubánců o samostatnost až po současný stav. Knihu doplňuje mapka, encyklopedické heslo zasvěcené Kubě včetně rad případným turistům.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Josef Opatrný - další tituly autora:
Pamatujte na Alamo - Od reality k mýtu a zase zpátky Pamatujte na Alamo
Las relaciones checo-argentinas Las relaciones checo-argentinas
 (e-book)
USA USA
Kuba Kuba
 
K elektronické knize "Kuba" doporučujeme také:
 (e-book)
Mexiko Mexiko
 (e-book)
Panama Panama
 (e-book)
Fidel Castro Fidel Castro
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Administrativní dělení Kuby dle ústavy z roku 1976


Nakladatelství Libri, Praha 2002

Kuba

JOSEF OPATRNÝ

Stručná historie států


© Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., 2002

© Libri, 2002

ISBN 80-7277-089-6


5 Obsah Předkolumbovské kultury a první Evropané 6

První zemědělci 8

Příchod Španělů 10 Conquista a kolonizace 13

Velázquezovo tažení 14

Koloniální společnost 18 Tabák, cukr a káva 22

Správní reformy na Kubě 24

Sedmiletá válka 26

Cukřenka Evropy 29 „Jsme Španělé!“ – kreolský reformismus 34

Vzestup Kuby 36 Anexionismus a cubanidad José Antonia Saca 39

Vytváření kubánské identity 42 „Třicetiletá válka“ 44

Republika ve zbrani 46

Mezičas bojů za nezávislost 49

Fenomén Martí 53

Krize vrcholí 55 Plattův dodatek a republika omezené suverenity 57

Závislá svobodná Kuba 59

Stín ze severu 61

Nástup diktatury 65 Batistův režim a vítězství „vousáčů“ 70

Hnutí 26. července 71 Castrova Kuba 73

Neúspěšná invaze 74

Kubánská krize 75 Ve službách impéria 78

Export revoluce 78 Poslední bašta socialismu 81

Rozčarování 82

Přetrvávání 84 Česko-kubánské vztahy 86 Základní informace pro české turisty 89 Bibliografická poznámka 91 Encyklopedické heslo 94 Předkolumbovské kultury a první Evropané Až do druhé poloviny 60. let 20. století byli kubánští archeologové přesvědčeni, že první obyvatelé se na ostrově, později pojmenovaném Kuba, objevili přibližně před 3 000 let. Velký rozmach karibské archeologie, ale také pokroky v historické klimatologii a s nimi související prohloubení poznatků o změnách výšky mořské hladiny v regionu však v posledních třiceti letech posunuly datum příchodu prvních lidí na Kubu asi o sedm až devět tisíc let. Většina odborníků tak dnes soudí, že čluny migrujících lovců připluly ke břehům ostrova už někdy v letech 10 000–8 000 před n. l.

Badatelé spojují tuto migraci zpravidla se změnami výšky hladiny moře. V období cca 13 000–8 000 před n. l. existovalo v karibském regionu a v jeho bezprostřední blízkosti několik obrovských ostrovů oddělených úzkými průlivy. Kuba, podstatně větší než dnes, byla od sousedních ostrovů či pevniny vzdálena jen dvě desítky kilometrů, a vodní plochu navíc přerušovaly menší ostrůvky. Této skutečnosti využily patrně tlupy paleolitických kočovníků čítající dvacet až pětadvacet členů. Přicházely ze severní pevniny přes velký ostrov na místě dnešních mělčin v okolí Baham a postoupily rychle až na severní břehy dnešní Kuby. První osadníci připluli zřejmě na primitivních vorech, případně na kánoích. Na pobřeží dnešní provincie Holguín lovili tropické tuleně, v bažinatých ústích řek mořské savce podobné sviňuchám (zvané zde manatí), dále pak velké suchozemské hlodavce hutíe a také ptáky.

Tato první migrace zanechala na Kubě málo stop. Jen na několika místech, především v ústích a podél toků řek Mayarí a Levisa, byly nalezeny kamenné nástroje. Karibští archeologové, včetně kubánských, z nich dedukují, že jedna část této první populace pronikla někdy v letech 5 000–3 000 před n. l. do vnitrozemí ostrova až k pohoří Cristal, zbytek pak opustil Kubu a osídlil přinejmenším část pobřeží nedalekého Haiti. Vývoj kamenné industrie v podobě štípaných nástrojů směřoval od hrubších tvarů k jemnějším; značného mistrovství dosáhli tito lovci při výrobě dokonalých hrotů šípů a oštěpů. Kubánští archeologové spojují tuto proměnu s přechodem na lov drobnější zvěře, která postupně nahradila velká zvířata jako hlavní zdroj potravy. Nálezy z jeskyně Santa Rita pak dokazují, že si lovci začínají v období 3 000–2 500 před n. l. doplňovat jídelníček stále častěji sběrem mořských mlžů, jejichž lastur využívali k výrobě nástrojů. Do jaké míry byl tento přechod od lovu k rybolovu a sběru dán měnícími se přírodními podmínkami a jak zde působil kontakt s další migrační vlnou, je dosud předmětem diskuse.

Třebaže většina nálezů z první fáze zalidnění Kuby pochází z jeskyní, soudí archeologové, že nejstarší obyvatelé Kuby žili hlavně pod širým nebem a jako ochranu před nepříznivým počasím si budovali z proutí primitivní chatrče se stříškou a jedinou stěnou. Znali oheň a kromě nástrojů k lovu si vyráběli z jemně štípaného pazourku také nože, škrabky, škrabáky atd. Velké kamenné sekery nalezené na březích zátoky Nipe a úpatí pohoří Cristal sloužily podle archeologů především ke kácení stromů, používaných k výrobě vorů a kánoí.

Asi před 4 500 lety dospěla ke kubánským břehům další migrační vlna, tentokrát představovaná mezolitickými rybáři. Přicházeli z karibského pobřeží dnešní Venezuely, odkud však nemířili k severním ostrovům přímo, ale dorazili k nim oklikou přes území dnešní Kolumbie, Nicaraguy a Hondurasu. Na Kubě se usadili na Isla de Juventud, v regionu Zapata a na poloostrově Guanahacibes a postupně pronikali dál po pobřeží. Velká zvířata už byla zřejmě vyhubena paleolitickými lovci, drobné zvěře však žilo na bažinatých březích stále dost, hojně se vyskytovaly také ryby, mořské želvy a především mlži, kteří se stali hlavním zdrojem obživy těchto rybářů a sběračů. Archeologické nálezy prokázaly jejich dovednost při výrobě předmětů různého určení (nádob, dlát, kladiv nebo korálů) z velkých lastur a při stavbě dokonalých kánoí. Tito noví usedlíci jen zřídka opouštěli úzký pobřežní pás, kde žili jednak v jeskyních a pod převislými skalami, jednak v chýších kruhového či obdélníkového půdorysu. Jejich osady měly někdy podobu elipsy, jejíž delší osa měřila přes čtyřicet metrů. Ve své další migraci na východ dospěli přes pobřeží pozdější provincie Camagüey až k ústí řeky Cauto v dnešní provincii Oriente. V po- 8

lovině prvního tisíciletí n. l. však tato kultura z Kuby zmizela,

její nositelé zřejmě zčásti odešli na Haiti, zčásti byli asimilováni

novou migrací.

První zemědělci

Již v polovině prvního tisíciletí před n. l. se však na Kubě obje

vila zcela nová kulturní forma nazývaná kubánskými archeo

logy protozemědělská. Její nositelé přicházeli ze západního

pobřeží Floridy a od ústí řeky Mississippi a usazovali se na

severním pobřeží Kuby mezi Havanou, Matanzasem a záto

kou Santa Clara. Později expandovali dále na východ, kde tato

kultura prošla dalším vývojem a vzdálila se od původních ko

řenů, což se projevilo jinými tvary kamenných nástrojů a odliš

nostmi primitivní keramiky. Pozornost archeologů vzbudily ze

jména nálezy nádob s geometrickým figurálním dekorem se

zbytky červeného barviva, neboť již prozrazují jistý stupeň vy

spělosti civilizace. Příslušníci protozemědělské kultury lovili

ryby různými způsoby, mimo jiné do sítí, různých vrší a ok; sbí

rali také měkkýše, semena a kořínky a na malých políčkách

pěstovali rostliny. Při rybolovu používali kánoí vypalovaných

ze silných kmenů – jejich podobu známe díky nálezu kánoe

nedaleko útesů Jorajuría v Matanzasu. Tato kulturní forma

přežívala na některých místech severního pobřeží Kuby až do

příchodu Španělů.

V prvních stoletích po začátku křesťanského letopočtu do

razili ze sousedního Haiti neolitičtí zemědělci, kteří přinesli na

ostrov vyspělou keramiku. Ze svých prvních osad na východ

ním pobřeží, zejména v Banes, pak šířili na Kubě umění pěs

tovat kukuřici, tabák a jedlé hlízy (maniok). Kubánští archeo

logové dělí neolitickou etapu do dvou fází. První trvá od

poloviny prvního tisíciletí n. l. do jeho konce, druhá pak do pří

chodu Evropanů. Řada charakteristik obou etap je však velmi

těžko odlišitelná. Nositelé neolitické zemědělské kultury patři

li do jazykové skupiny aruaka, jejíž původní vlastí bylo ústí

Orinoka v Jižní Americe. Jejich postup ze severní části subkon

tinentu na ostrovy Velkých Antil zmapovali archeologové pro

střednictvím analýzy tvaru a dekoru typické keramiky. Po ce

lém území ostrova, zejména v jeho východní a střední části,

 Předkolumbovské kultury... 9 existují desítky dobře prozkoumaných sídlišť. Kromě zbytků obydlí, nástrojů, nářadí, ozdob, keramiky a zbraní zde bylo nalezeno velké množství kosterních pozůstatků. Antropologové tedy mohli rekonstruovat fyzickou podobu těchto zemědělců. Muži dosahovali průměrné výšky 158 cm, ženy o 10 cm méně, lebky odpovídaly mongoloidnímu typu a jejich tvar nesl stopy umělé deformace v útlém dětství, která se praktikovala ještě v době příchodu Španělů v první polovině 16. století.

Hlavní surovinou k výrobě nástrojů zůstával kámen. Nástroje – sekery, šídla atd. – měly dokonalý tvar, stejně jako ozdoby a drobné plastiky nábožensko-magického charakteru. Aruakové používali k výrobě těchto předmětů i dřeva a zvířecích kostí či zubů. Běžným typem obydlí byly dřevěné chýše kruhového půdorysu pokryté palmovými listy, čtyřúhelníkový půdorys byl mnohem řidší a v domech tohoto typu bydleli patrně především náčelníci. Velikost obydlí se lišila, velké stavby obývalo zřejmě několik spřízněných rodin, existovaly také stavby sloužící kultovním a ceremoniálním účelům. Zařízení domů bylo víc než prosté, kromě ohniště lze zmínit pouze závěsná lůžka (hamaky) z bavlny či jiných přírodních vláken. Ze dřeva vyráběli domorodci také kánoe, často značně veliké a poháněné pádly několika desítek veslařů. Mimo stěhování a válečné výpravy sloužily kánoe i při rybolovu. Třebaže tito indiáni nedospěli k objevu hrnčířského kruhu, dokázali vyrobit nádoby dokonalých tvarů. Vypalovali je v otevřených pecích a málokdy používali barev. Mísy, talíře a další nádoby různých tvarů, si tak zachovávaly barvu přírodní hlíny. Zdobily je řady vpichů, vlnovek či rovných čar.

Nejdůležitější hospodářskou aktivitu představovalo zemědělství. Pro likvidaci hustého porostu indiáni volili zpravidla kombinaci mýcení kamennými sekerami a vypalování. Na místa s tenkou vrstvou půdy na skalnatém podloží přinášeli úrodnou zeminu a vršili ji do potřebné výše. Hlavní plodiny představovaly i nadále maniok a kukuřice a také fazole. Pěstovali i tabák, především pro rituální kouření či vdechování tabákového prachu. Písemné prameny ani archeologické nálezy nenasvědčují tomu, že by byla na Kubě tímto etnikem pěstována bavlna. Neolitičtí zemědělci ale získávali bavlněná vlákna z divoce rostoucích rostlin. Nepěstovali zřejmě ani ovoce; ananas

První zemědělci 




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist