knihy
abz.cz
+420 595 782 815
sleva
Audio kniha (ke stažení):
Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky - výňatky z divadelních her
Autor:
Josef Kajetán Tyl
| Nakladatelství: | » Supraphon |
| Dostupné formáty ke stažení: | MP3 |
| Médium: | Audio kniha ke stažení |
| Rok vydání: | 2016-07-11 00:00:00 |
| Jazyk: | cz |
| Délka: | 46 minut |
| Namluveno: | Miroslav Saic,Karel Fořt,Eva Boušková,Karel Richter,Dana Franková,Miroslav Doubrava,Karel Sekera,Helena Nováčková,Bohuslav Kalva,Zdeněk Peroutka |
JJOSEF KAJETÁN TYL (*4.2.1808-†11.7.1856)
byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář.
Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři je první Tylovo sociální drama odehrávající se v Kutné hoře za vlády Ludvíka Jagelonského. V Kutné hoře se tehdy razily mince, horníci pracovali těžce a za malou mzdu, to vedlo k rebelii, která je potlačena a její vůdčí osobnosti popraveny.
Žertovná báchorka Lesní panna aneb Cesta do Ameriky vypráví o touze lidí po novém ráji v Americe, které někteří podlehnou a nechají se zlákat k daleké cestě.
A všichni ti, kteří této touze podlehli, se dříve či později přesvědčí, že v Americe se mají podstatně hůř než ve své vlasti...vrací se tedy všichni zpět domů.
A nebyla by to báchorka, kdyby v ní svoji úlohu nesehrála právě lesní panna Jasana a láska hlavních hrdinů Terezky a venkovského učitele Isidora, jenž hledal štěstí tam, kde není..
Nahrávka inscenace dramatického oratoria Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři v podání Divadla Jiřího Wolkra v Praze (režie Karel Texel) byla realizována v roce 1975
Nahrávka divadelní inscenace činohry Národního divadla v Praze "Lesní panna aneb Cesta do Ameriky" (v režii Vítězslava Vejražky) z roku 1967 byla původně zaznamenána v monaurální verzi.
Kapitoly:
1. Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři. Dramatické oratorium o dvou dílech - délka: 24m
2. Lesní panna aneb Cesta do Ameriky. Hra o 6 obrazech - délka: 21m
Katalog vybraných autorů > T > Tyl - Josef Kajetán Tyl
Audio knihy
Katalog nakladatelství > S > Supraphon
JOSEF KAJETÁN TYL
4. 2. 1808 - 11. 7. 1856
Josef Kajetán Tyl byl český dramatik a spisovatel.
Studoval gymnázium v Praze (od r. 1822), roku 1827 odešel studovat do Hradce Králové, kde se seznámil V. K. Klicperou. Po ukončení gymnázia (1828) odešel studovat filosofickou fakultu do Prahy. Studia nedokončil.
Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, se kterou se brzy oženil. Po dvou letech u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního (fourier) ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině.
Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy. Ty redigoval do r. 1836 a v letech 1840-1845. Dále vydával časopis Vlastimil (1840-1842), v letech 1846-1849 vydával Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro vesnice - Selské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal.
V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle. V roce 1833, společně s K. S. Amerlingem, F. Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, F. Hejnišem, K. H. Máchou ad., založil Kajetánské divadlo. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své 4 leté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Klicpera, Štěpánek ad.). Roku 1846 odchází do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem je pověřen řízením českých představení (do roku 1851). V této době se dostal na vrchol kariéry, vychází všechny jeho spisy, dostal cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem českého národa. V této době působí jako organizátor českého kulturního života (organizuje plesy atp.).
V roku 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské Lípy. Byl zvolen poslancem do říšského sněmu. V této době si udělal spoustu nepřátel, a jakmile se situace změnila, byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě.
Cílem jeho tvorby bylo vytvořit české drama. Nejprve hry pouze překládal, ale pak je začal i psát.
