Kniha: Křižovníci v době vrcholného baroka – Marek Pučalík

Kniha popisuje vývoj řádu křižovníků s červenou hvězdou, který se z nevelké řeholní komunity stal zásadním hybatelem barokní kultury. Období za velmistra Františka Matouše Böhmba patřilo k nejvýznamnějším. Kniha popisuje vývoj řádu křižovníků s červenou hvězdou, který se z nevelké řeholní komunity stal zásadním hybatelem barokní kultury. V nejvýznamnějším období za velmistra Františka Matouše Böhmba došlo k rozšíření řádu i do Uher a Vídně. Jednotlivé kapitoly líčí unikátní barokní stavby nejen u nás - kostel Svatého Františka v Praze nebo Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu Svaté Maří -, ale i řádové stavby ve střední Evropě, na nichž se podíleli umělci jako V. V. Reiner, K. I. Dientzenhofer nebo J. K. Liška. Autor také osvětluje, jakým způsobem křižovníci ovlivnili českou hudbu, malířství i sochařství.

Kniha popisuje vývoj řádu křižovníků s červenou hvězdou, který se z nevelké řeholní komunity stal zásadním hybatelem barokní kultury. S podporou velmistra řádu Františka Matouše B?hmba, jenž vedl řeholní komunitu bezmála třicet let, proběhla řada barokizací řádových objektů či budování staveb nových. Pro řád pracovali oba Dientzenhoferové, Kilián Ignác se stal přímo řádovým architektem. Jedním z největších přínosů velmistra B?hmba bylo pěstování hudby v pražském řádovém centru. Zasloužil se i o rozšíření křižovníků mimo hranice Českého království do Uher a Vídně.