načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Krizová komunikace -- a komunikace rizika - Štěpán Vymětal

-15%
sleva

Elektronická kniha: Krizová komunikace -- a komunikace rizika
Autor:

Psychologie mimořádných událostí je relativně mladou aplikační oblastí psychologie, která má jako svůj předmět zájmu člověka, skupiny a populace v situacích krizí, katastrof a ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229 Kč 194
+
-
6,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 176
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2510-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Psychologie mimořádných událostí je relativně mladou aplikační oblastí psychologie, která má jako svůj předmět zájmu člověka, skupiny a populace v situacích krizí, katastrof a hromadných neštěstí. Přinášíme vám proto jedinečnou publikaci, věnovanou všem odborníkům v oblasti pomáhajících profesí a zaměřenou právě na krizovou komunikaci. Renomovaný český autor, PhDr. Štěpán Vymětal zpracovává základní teoretická východiska krizové komunikace a postihuje hlavní trendy v jejich praktickém využití v oblasti krizového řízení. Usiluje o postižení hlavních psychologických modelů krizové komunikace, které dlouhodobě ovlivňují tvorbu praktických vodítek pro komunikaci v bezpečnostní oblasti. Přibližuje například teorii vnímání rizika, teorii negativní dominance, teorii mentálního ohlušení a teorii ovlivnění důvěry. Zaměřuje se na potřeby a reagování lidí zasažených mimořádnou událostí, přičemž zohledňuje aktuální trendy v této oblasti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
















































Publikaci věnuji své manelce Jevgeniji Vymětalové s díky za podporu v mé
práci a svému dědovi Václavovi Berdychovi za inspirace v oblasti psychologie mi -
mořádných událostí.
Zvlátní poděkování patří australskému expertovi na krizovou komunikaci
Berndu Rohrmannovi z Univerzity v Melbourne, který mi laskavě poskytl k vyuití
řadu svých odborných materiálů.
Za přípravu grafických podkladů k publikaci děkuji svému bratrovi Alei
Vymětalovi, upřímné poděkování patří také vem ostatním, kteří se podíleli na jejím
vzniku.
těpán Vymětal
5. tisk - osvit - 13.10.2009, Radek Vokál





PhDr. těpán Vymětal
KRIZOVÁ KOMUNIKACE
a komunikace rizika
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400
www.grada.cz
jako svou 3802. publikaci
Odpovědný redaktor Martin Hrdina
Sazba a zlom Radek Vokál
Počet stran 176
Vydání 1., 2009
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod
Š Grada Publishing, a.s., 2009
Cover Photo Š fotobanka Allphoto
ISBN 978-80-247-2510-9





OBSAH
Úvod .....................................9
1. Teoretická část...............................13
1.1Vymezení pojmů ...........................13
1.2Vývoj krizové komunikace .....................25
1.2.1 Vývoj v posledních 30 letech.................25
1.2.2 Aktuální trendy a nové výzvy v krizové komunikaci....30
1.3Média v krizové komunikaci .....................42
1.3.1 Monosti médií a jejich potřeby...............43
1.3.2 Mediální spoutěče......................44
1.3.3 Limity na straně médií....................45
1.3.4 Výzkum mediálního působení................48
1.4Teoretické modely krizové komunikace ...............49
1.4.1 Teorie vnímání rizika.....................49
1.4.2 Teorie negativní dominance.................52
1.4.3 Teorie mentálního ohluení..................52
1.4.4 Teorie ovlivnění důvěry...................54
1.4.5 Teorie sociální amplifikace rizika..............58
1.4.6 Interaktivní model komunikace rizika............59
1.5Multidimenzionální pojetí rizika ...................61
1.5.1 Riziko jako multidimenzionální pojem............62
1.5.2 Aspekty vnímání rizika....................63
1.5.3 Aspekty postoje k riziku...................66
1.5.4 Aspekty komunikace rizika..................67
1.5.5 Aspekty řízení rizika.....................69
1.6Potřeby a reakce lidí zasaených mimořádnou událostí .......70
1.6.1 Lhostejnost, znepokojení, panika...............73
1.6.2 Popření............................76
1.6.3 Příliné uklidňování.....................77
1.6.4 Bdělost, zvýená bdělost, podezřívavost...........77
1.6.5 Empatie, útrapy, smutek a deprese..............78
1.6.6 Zlobaavztek .........................79
1.6.7 Vina..............................80
/5





1.6.8 Odolnost ...........................81
1.6.9 Emoce u profesionálů.....................83
1.7Podstata a zásady psychosociální pomoci lidem zasaeným
mimořádnou událostí.........................84
1.8Komunikace s lidmi zasaenými mimořádnou událostí .......88
1.8.1 Pravidlo optimální komunikace...............88
1.8.2 Empatie, uznání a aktivní naslouchání............89
1.8.3 Monosti svépomoci.....................91
1.8.4 Komunikační zlozvyky....................93
1.8.5 Základní doporučení.....................94
1.8.6 Vhodné a nevhodné výroky.................97
1.9Interkulturní aspekty krizové komunikace ..............98
1.9.1 Severní Amerika, západní Evropa.............102
1.9.2 JiníAmerika ........................102
1.9.3 Jihovýchodní Asie, Japonsko, Čína.............103
1.9.4 Západní Afrika.......................104
1.9.5 idé .............................105
1.9.6 Muslimové.........................107
1.9.7 Hinduisté..........................109
1.9.8 Specifické křesanské církve a hnutí působící v ČR....110
1.10 Stres a psychohygiena.......................111
1.10.1 Stresory...........................112
1.10.2 Stres a výkon........................113
1.10.3 Syndrom vyhoření......................113
1.10.4 Zvládání stresu.......................114
1.10.5 Ochrana (psychického) zdraví pracovníků.........117
2. Praktické postupy v krizové komunikaci................121
2.1Sdělení ...............................122
2.2Sdělující osoba (mluvčí) ......................125
2.3Média ................................126
2.3.1 Prostředky krizové komunikace...............126
2.3.2 Společná setkání s veřejností................127
2.3.3 Masové sdělovací prostředky................129
2.3.4 Úskalí v komunikaci s médii................131
2.3.5 Plán krizové komunikace a mapy sdělení..........132
2.4Zapojení komunity .........................134
2.5Sedm kroků v krizové komunikaci s médii .............136
6/ Krizová komunikace





3. Krizová komunikace ve vybraných oblastech ..............137
3.1Specifika krizové komunikace v bezpečnostních sborech .....137
3.1.1 Příklady bezpečnostních sborů v rezortu
ministerstva vnitra......................138
3.1.2 Krizové vyjednávání....................142
3.2Specifika krizové komunikace ve zdravotnictví ..........147
3.2.1 Kontext nových zdravotních a civilizačních rizik......147
3.2.2 Příprava na krizovou komunikaci u zdravotnické
záchranné sluby......................150
Závěr....................................153
Příloha: 77 nejčastějích otázek, které novináři pokládají
při mimořádné události..........................157
Příloha: Vodítka pro tvorbu letáků v přípravě na mimořádné
události a pro jejich zvládání.......................160
Zkratky..................................164
Literatura.................................166
Příručky a vodítka pro krizovou komunikaci............170
Související webové odkazy.....................170
Rejstřík věcný...............................172
Rejstřík jmenný..............................176
/7










ÚVOD
Psychologie mimořádných událostí je relativně mladou
aplikační oblastí psychologie, která má jako svůj předmět zájmu člověka, skupiny
a populace v situacích krizí, katastrof a hromadných netěstí. Dynamický
rozvoj této oblasti psychologie souvisí s nárůstem přírodních i člověkem
způsobených mimořádných událostí, které mohou mít pro člověka závané
psychosociální důsledky a mohou vyvolávat nové formy sociálního,
ekonomického a politického chování jednotlivců a skupin. V posledních letech
převládá v odborných kruzích trend odklonu od psychiatrizace člověka
zasaeného mimořádnou událostí a od hledání jeho posttraumatických
symptomů. Meziaktuální psychologická témata v této oblastipatří například:
nfaktory odolnosti u jedince a komunity,
nbudování odolnosti, adaptace na mimořádnou událost,
npodpora zvládacích mechanismů,
nproblematika zotavení,
nzapojení komunity do přípravy a řeení následků mimořádných událostí.
Psychologie mimořádných událostí úzce souvisí s řadou příbuzných
oborů a v poslední době významně ovlivňuje postupy krizového řízení.
Jedná se o řeení interdisciplinárních otázek, kdy do hry vstupují také dalí
obory, jako je medicína katastrof a hromadných netěstí, fyziologie,
hygiena, sociologie, politologie, ekonomie, právo, lingvistika, mediální studia,
informační a komunikační technologie apod. Z psychologických disciplín
je zde nejvýraznějí přínos psychologie sociální, klinické, interkulturní
a psychologie organizace a řízení. Krizová komunikace a komunikace
rizika patří k základním tématům, které psychologie mimořádných událostí
zpracovává.
Tato publikace se bude zabývat specifickými tématy aplikace sociální
psychologie do krizového řízení s důrazem na práci s lidmi v situacích
mimořádných událostí. Krizové řízení tvoří ze 7080 % předávání informací
/9





a práce s nimi, nejdůleitějím tématem proto bude krizová komunikace
a komunikace rizika.
Krizovou komunikaci můeme chápat jako výměnu informací, která
nastává mezi odpovědnými autoritami, organizacemi, médii, jednotlivci
a skupinami před mimořádnou událostí, během ní a po jejím skončení.Ko-
munikaci rizikalze chápat jako podstatnou součást krizové komunikace.
Krizovou komunikaci můeme vymezovat z několika základních
perspektiv:
njako komunikaci interní, uvnitř organizace (např. mezi slokami
krizového řízení nebo mezi managementem a pracovníky firmy),
njako komunikaci externí, která se týká vnějích vztahů organizace
(např. s obyvatelstvem skrze sdělovací prostředky),
njako komunikaci přísluníků zasahujících sloek s jednotlivci a
skupinami, zasaenými mimořádnou událostí (např. komunikace
zdravotnických záchranářů se zraněnými a jejich rodinami, komunikace
policistů s přihlíejícími a zástupci médií).
V průběhu mimořádné události jsou důleité tři dimenze:
nprůběh aktuální krize,
nzpůsob, jak autority a organizace s krizí pracují,
nobraz (image) krize.
Největí problémy často nastávají nikoliv z mimořádné události, ale ze
způsobu, jak se s ní různí aktéři dovedou nebo nedovedou vyrovnávat. Pro -
blémy často nastávají kvůli slabé přípravě, nedostatcích v improvizaci
a flexibilitě, nedostatečnému pochopení toho, co se stalo, nepochopení
zúčastněných osob a jejich potřeb, kvůli problémům v pochopení nových
rolí a funkcí atd.
Kadý aktér má vlastní percepci toho, zda se o krizi jedná, jaký má
rozsah, povahu a dopady na jednotlivce a organizaci. Mnozí se cítí odpovědní
za rozhodování během mimořádné události. Autority proto musí být dobře
informovány o různých účastnících, o jejich způsobech vnímání a o
znalostech různých procesů a situací. Do mimořádné události bývá obvykle
zahrnuto značné mnoství účastníků. Jsou to zasaení lidé a jejich blízcí,
zasahující sloky, autority a organizace, regionální, národní a mezinárodní
média, dobrovolníci. Krize vyburcuje zvědavost, zájem, závazek, prosoci-
10/ Krizová komunikace





ální chování i některé negativní jevy. Její zvládnutí nebo nezvládnutí můe
mít bezprostřední i následné důsledky zdravotní, ekonomické, sociální
a politické.
Osoby odpovědné za oblast bezpečnosti, veřejného zdraví a krizového
řízení musí být připraveny nejen na to, co mají dělat, ale i na to, co a jakým
způsobem říkat. Vnímání rizika, které událost přináí pro člověka samotné -
ho a jeho blízké, můe podporovat vznik chování, které je řízeno
nedůvěrou, popřením, úzkostí nebo vystraeností. Toto chování pak můe vést
k sociálním konfliktům, ekonomickým ztrátám i politickým změnám, bez
ohledu na míru závanosti skutečné mimořádné události.
V české odborné literatuře je téma krizové komunikace zatím
zmiňováno velmi sporadicky a větinou se týká pouze otázek řeení krizí velkých
firem, je mají ekonomické souvislosti a kde je klíčové budování
vzájemného vztahu mezi firmou a spotřebitelem. Tato publikace proto vychází
zejména ze zahraničních odborných zdrojů a z české zkuenosti s
praktickou aplikací psychologie do krizového řízení.
Publikace se v prvním plánu zaměřuje do oblasti krizového řízení při
mimořádných událostech, řadu jejích poznatků vak lze zobecnit a aplikovat
při řeení závaných krizí v ivotě výrobních podniků, obchodních firem,
politických subjektů apod.
Úvod/ 11










1. TEORETICKÁ ČÁST
1.1 VYMEZENÍ POJMŮ
Psychologie mimořádných událostí i oblast krizového řízení jsou cha -
rakteristické pojmovou nejednotností, proto je uitečné zde základní pojmy
vymezit (v závorce jsou uváděny anglické ekvivalenty, za lomítkem
případně akronym).
Bezpečnostní rada státu / BRS(National Security Council)
Stálý pracovní orgán vlády ČR v oblasti bezpečnostní problematiky. BRS
byla zřízena na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.
Základním úkolem BRS je podílet se na tvorbě spolehlivého bezpečnostního
systému státu, zabezpečovat koordinaci a kontrolu opatření k zajitění
bezpečnosti ČR a mezinárodních závazků. Stálými pracovními orgány BRS
jsou: Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, Výbor pro
obranné plánování, Výbor pro civilní nouzové plánování a Výbor pro
zpravodajskou činnost. Pracovním orgánem BRS pro řeení krizových situací je
Ústřední krizový táb. BRS tvoří předseda vlády ČR a dalí vybraní členové
vlády ČR podle rozhodnutí vlády ČR (viz Usnesení vlády ČR č. 391 ze dne
10. června 1998, ve znění pozdějích usnesení).
CBRN / CBRN-E(chemical, biological, radiological, nuclear, explosive)
Zkratka označuje skupinu chemických, biologických, radiačních a
nukleárních zbraní, prostředků nebo látek. Přidání E ve zkratce navíc označuje
vyuítí explozivních látek, výbunin (časté např. u sebevraedných
teroristických útoků). Zkratka je pouívána v oficiálních dokumentech EU
a NATO, není zcela totoná s vojenským pojmem zbraně hromadného
ničení.
Civilní nouzové plánování(civil emergency planning)
Proces plánování opatření k zajitění ochrany obyvatelstva, ochrany eko -
nomiky, trvalé funkčnosti státní správy, přijatelné úrovně společenské
/13





a hospodářské činnosti státu a obyvatelstva. Nedílnou součástí je koordina -
ce poadavků na civilní zdroje, které jsou nezbytné pro zajitění
bezpečnosti státu.
Civilní ochrana(civil protection)
Souhrn činností a postupů věcně přísluných orgánů a dalích zainteresova -
ných orgánů, organizací, sloek a obyvatelstva, prováděných s cílem
minimalizace negativních dopadů moných mimořádných událostí a krizových
situací na zdraví a ivoty lidí a jejich ivotní podmínky.
Dopad(impact)
Přímý nebo zprostředkovaný vliv mimořádné události na zdravotní, sociál -
ní, psychickou a duchovní stránku člověka. Tento dopad se zároveň odráí
ve fungování skupiny, komunity, případně celé společnosti.
Havarijní připravenost / krizová připravenost(emergency
preparedness)
Příprava opatření na odvrácení dopadů havárií a dalích mimořádných
událostí nebo na jejich zmírnění. Zahrnuje zpracování scénářů moných
závaných mimořádných událostí, včetně odezvy na ně. Řízení této reakce u
organizací zahrnuje kromě přípravy postupů, zdrojů, prostředků, pomůcek
také řízení vnitřní komunikace uvnitř organizace a vnějí komunikace s
dalími zainteresovanými stranami včetně veřejnosti.
Hrozba / ohroení(threat)
Objektivní skutečnost, která můe znamenat ohroení na určitém území
a v určitém období. Hrozbě lze čelit určitými protiopatřeními. V některých
případech můe sama hrozba významně ovlivňovat emoce a chování jed -
notlivců a skupin a naruit fungování společnosti (hrozba teroristického
útoku, epidemie, energetické krize apod.). Míra hrozby je dána velikostí
moné kody a časovou vzdáleností (vyjádřenou obvykle
pravděpodobností čili rizikem).
Humanitární pomoc(humanitarian aid)
Činnost vládních i nevládních orgánů a organizací, dobročinných spolků
a jednotlivců konaná ve prospěch obyvatelstva určitého regionu, postiené -
ho krizovou situací. V mezinárodním měřítku pak jde o pomoc
obyvatelstvu regionů na území jiného státu, strádajícího v důsledku vnitřních či
mezinárodních konfliktů. Je vnímána často jen jako pomoc materiální, měla
14/ Krizová komunikace





by vak respektovat i psychosociální potřeby zasaených lidí, případně pů -
sobit v součinnosti s psychosociální krizovou pomocí.
Integrovaný záchranný systém / IZS(Integrated Rescue System)
Koordinovaný postup sloek IZS při přípravě na mimořádné události a při
provádění záchranných a likvidačních prací. Koordinací postupu sloek
IZS při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidač -
ních prací včetně řízení jejich součinnosti. Mezi základní sloky IZS patří
hasičský záchranný sbor, policie a zdravotnická záchranná sluba; mezi
ostatní sloky IZS patří armáda, neziskové organizace, státní a soukromé
společnosti a dalí subjekty, které lze vyuít k záchranným a likvidačním
pracím na základě dohody o plánované pomoci na vyádání. Činnost IZS je
v ČR dána Zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů. Zasahující členové IZS bývají v zahraničí
označováni pojmem first responders (FR).
Kritická infrastruktura(critical infrastructure)
Výrobní i nevýrobní systémy, jejich nefunkčnost by měla váné dopady
na bezpečnost, ekonomiku a zachování nezbytného rozsahu dalích
základních funkcí státu při krizových situacích. Naruením kritické infrastruktury
při rozsáhlých mimořádných událostech můe docházet k přenosu krizové
situace do dalích oblastí mimo časové a prostorové hranice původní
události.
Krize(crisis)
Situace, v ní je významným způsobem naruena rovnováha mezi základ -
ními charakteristikami systému narueno je poslání, filozofie, hodnoty,
cíle, styl fungování systému. Na druhé straně ji můeme chápat jako postoj
okolního prostředí k danému systému. U kadého krizového jevu můeme
vysledovat časově ohraničené fáze, které tvoří dohromady tzv. ivotní
cyklus krize.
Krize psychická(psychological crisis)
Naruení nebo ztráta duevní rovnováhy, která nastává, pokud se člověk
střetne s překákou, kterou není schopen vlastními silami zvládnout v přija -
telném čase a navyklým způsobem. Psychologie rozliuje krizi akutní
(vzniká náhle, např. vlivem neočekávané ztráty) a chronickou (působí
pozvolna, je dlouhodobě zatěující). S psychickou krizí se jedinec vyrovná
tím, e ji sám nebo s pomocí druhých vyřeí, někdy krize sama spontánně
Teoretická část/ 15





odezní, jindy můe vést k psychosomatickým potíím nebo k psychické po -
rue. Duevní krize můe nastat po mimořádné události v souvislosti s
traumatizující záitky nebo po obdrení nepříznivé zprávy.
Krizová atribuce(crisis attribution)
Připisování příčin a důvodů vzniku mimořádné události jedincem, mnohdy
je v rozporu se skutečným stavem věcí.
Krizová intervence(crisis intervention)
Specializovaná okamitá pomoc lidem, kteří se ocitli v krizi. Jejím cílem je
vrátit jedinci psychickou rovnováhu, která byla naruena kritickou ivotní
událostí. Krizová intervence je komplexní, prakticky zaměřená pomoc, kte -
rá můe zahrnovat pomoc psychologickou (zaměřuje se na problém, který
krizi vyvolal, kdy je jedinec s krizí konfrontován a dochází k jejímu řeení),
lékařskou pomoc (psychiatrická intervence, medikace, hospitalizace),
sociální pomoc (sociální intervence) a právní pomoc.
Krizová komunikace(crisis communication, risk communication,
emergency communication, communication in crisis and emergencies)
Výměna informací mezi odpovědnými autoritami, organizacemi, médii,
jednotlivci a skupinami před mimořádnou událostí, v jejím průběhu a po
jejím skončení. Bývá označována té jako komunikace v krizi, komunikace
při mimořádné události, komunikace v krizovém řízení nebo komunikace
rizika. Komunikaci rizik můeme pojímat jako klíčovou sloku krizové
komunikace. Mezi hlavní aspekty krizové komunikace patří: obsah a forma,
moná úskalí, problematika budování důvěry a otázky percepce rizika.
Klíčové pro praxi je, zda vnímání lidí odpovídá reálnému stavu, a jakou mají
lidé schopnost asimilovat informace v období ohroení.
Krizová situace(emergency, crisis situation)
Typ mimořádné události, v jejím důsledku se vyhlauje stav nebezpečí,
nouzový stav, stav ohroení státu nebo válečný stav. Jsou při ní ohroeny
důleité hodnoty, zájmy či statky státu a jeho občanů. Hrozící nebezpečí
nelze odvrátit a způsobené kody nelze odstranit běnou činností orgánů
veřejné moci, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, záchranných sborů,
havarijních a jiných slueb, právnických a fyzických osob.
16/ Krizová komunikace





Krizové plánování (contingency planning, crisis planning)
Ucelený soubor postupů, metod a opatření, které věcně přísluné orgány
uívají při přípravě na činnost v krizových situacích a k minimalizaci mo -
ných zdrojů krizových situací a jejich kodlivých následků. Krizový plán
(contingency plan, response plan, crisis plan) je soubor dokumentů
obsahující popis a analýzu hrozeb a souhrn krizových opatření a postupů
instituce nebo organizace.
Krizové řízení(crisis, emergency management)
Skupina odpovědných osob nebo systém a proces zahrnující preventivní
aktivity, přípravu na mimořádnou událost a řeení mimořádné události a je -
jích následků. Krizová připravenost souvisí s krizovým plánováním, které
představuje tvorbu tzv. typových plánů a jejich rozpracování (konkretizaci)
do operačních plánů pro jednotlivé stupně řízení a konkrétní řeitele. Krizová
opatření představují konkrétní činnosti. Krizové řízení je úzce provázáno
s analýzou rizik. Logistika krizového řízení pokrývá finanční, komunikační
a informační, zdravotnické a sociální zabezpečení. Mezi orgány krizového
řízení patří v ČR: vláda, ministerstva a správní úřady, Česká národní banka,
orgány kraje a obce. Pracovní orgány krizového řízení v ČR jsou
Bezpečnostní rada státu a její pracovní výbory, Ústřední krizový táb a krizové
táby územních orgánů krizového řízení (viz zákon č. 240/2000 Sb., o
krizovém řízení a o změně některých zákonů). Krizové řízení se uplatňuje také
decentralizovaně na úrovni jednotlivých organizací.
Krizové vyjednávání(crisis negotiation)
Metoda řeení incidentů a krizí pomocí komunikace policie s pachateli
a dalími zúčastněnými osobami, která je důleitou součástí zvládání ně -
kterých typů krizových situací. Vyuívá se v těch případech, kdy by pouití
síly znamenalo pro nevinné účastníky události příli velké riziko zranění
nebo smrti. Krizové vyjednávání vyuívá poznatky sociální, forenzní a
klinické psychologie, ale i znalosti informačních a komunikačních
technologií a speciálních policejních postupů. Jeho cílem je nejen přesvědčit
jedince, aby zanechal nebezpečného jednání, často má předevím zklidnit situaci
a vytvořit časový a sociální prostor pro řeení krize jinými ne silovými
prostředky.
Krizový stav(state of crisis, crisis state)
Stav, který vyhlauje hejtman kraje nebo primátor hl. m. Prahy (stav nebez -
pečí), vláda ČR, popř. předseda vlády ČR (nouzový stav) nebo Parlament
Teoretická část/ 17





ČR (stav ohroení státu a válečný stav) v případě hrozby nebo vzniku krizo -
vé situace a v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu.
Kyberterorismus(cyber-terrorism)
Souhrnný název pro teroristické aktivity, jejich cílem útoku, pouitým
prostředkem nebo přenaečem je tzv. kyberprostor. Jde tedy o teroristic -
ké aktivity zaměřené proti počítačové síti a proti systémům, které jsou touto
sítí řízeny. Prostředkem útoků tohoto typu jsou opět informační
technologie. Cílem útoku můe být kritická infrastruktura.
Likvidační práce(clearance operations, salvage operations)
Činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí, při -
čem následky se rozumí účinky (dopady) a rizika působící na osoby,
zvířata, věci a ivotní prostředí.
Mimořádná situace(extraordinary situation, emergency situation)
Situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku hrozby vzniku nebo v
důsledku působení mimořádné události, která je řeena obvyklým způsobem
slokami integrovaného záchranného systému, bezpečnostního systému,
systému ochrany ekonomiky, obrany apod. a příslunými orgány za pouití
jejich běných oprávnění, postupů a na úrovni běné spolupráce bez
vyhláení krizových stavů.
Mimořádná událost(extraordinary event, emergency, disaster)
Jedná se o náročnou ivotní situaci, která postihuje obvykle větí mnoství
osob, je nebezpečná, obtíně zvladatelná, ohrouje ivot a zdraví, často leí
za hranicí běné lidské zkuenosti a mívá fatální důsledky. Můe se jednat
o katastrofu nebo hromadné netěstí. Mimořádná událost vak můe, ale
nemusí vést ke vzniku krizové situace. Kadou krizovou situaci lze pova -
ovat za událost mimořádnou. Česká krizová legislativa vymezuje
mimořádnou událost jako kodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností
člověka, přírodními vlivy a haváriemi, které ohroují ivot, zdraví, majetek nebo
ivotní prostředí a vyadují provedení záchranných a likvidačních prací.
Mezi mimořádné události patří ivelní pohromy, technologické a provozní
havárie, závané dopravní nehody, rozsáhlé poáry a inverzní stavy,
epidemie a epizootie, migrace, závané ohroení bezpečnosti a veřejného
pořádku (např. terorismus).
18/ Krizová komunikace
*





Nebezpečnost (hazardousness)
Vlastnost určité látky nebo typ moného pokození. Riziko látky je podmí -
něno nejen její nebezpečností, ale také velikostí a charakterem expozice
lidské populace, která závisí na mnoha dalích okolnostech.
Nevojenská krizová situace(non-military crisis situation)
Situace v souvislosti se vznikem ivelních pohrom, havárií a nehod velkého
rozsahu, při ohroení demokratického zřízení, chodu hospodářství nebo zá -
kladních lidských práv a svobod, ohroení veřejného pořádku, naruení
státních hranic migrační vlnou velkého rozsahu nebo při jiném rozsáhlém
ohroení ivotů, zdraví, majetku a ivotního prostředí, která přímo
nesouvisí s obranou státu.
Nouzový stav(state of emergency)
Stav vyhlaovaný vládou ČR, popř. předsedou vlády ČR v případě
ivelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného
nebezpečí, které ve značném rozsahu ohroují ivoty, zdraví, majetkové
hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost (viz Ústavní zákon č. 110/1998
Sb., o bezpečnosti České republiky).
Obnovovací práce(renovation works)
Činnosti spočívající v revitalizaci ivotního prostředí a směřující k únosné
obnově ivotního prostředí, společenského ivota a materiálních hodnot.
Obecně jde o činnosti směřující k obnově území, které neodstraňují riziko
ohroení ivota a ivotního prostředí a nemají charakter záchranných a
likvidačních prací (bezprostředních opatření).
Ochrana obyvatelstva(protection of population)
Plnění úkolů civilní ochrany při ozbrojeném konfliktu i mimo něj, zejména
varování, vyrozumění, evakuace, ukrytí a nouzové přeití obyvatelstva
a dalí opatření k zabezpečení ochrany ivota, zdraví a majetku.
Ochrana vnitřní bezpečnosti(protection of internal security)
Souhrn opatření k zabezpečení ochrany ústavního zřízení státu, zákonnosti
a lidských práv a svobod proti vem druhům stávajících i potenciálních
vnitřních hrozeb.
Teoretická část / 19





Orgán ochrany veřejného zdraví (public health authority)
Orgánem, který vykonává státní správu v ochraně veřejného zdraví, je minis -
terstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice (viz zákon č. 258/2000
Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů).
Orgány krizového řízení(emergency management authorities)
Orgány, které ve prospěch svého zřizovatele zabezpečují analýzu a vyhodno -
cování moných ohroení jeho bezpečnosti, plánování, organizování,
realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravnými opatřeními
a řeením krizových situací. V České republice jsou to: vláda ČR,
ministerstva a ostatní správní úřady, Česká národní banka, orgány krajů, obcí a
určené orgány s územní působností.
Preventivní práce(preventive work)
Činnosti a opatření materiálního, plánovacího, organizačního a
vzdělávacího charakteru, které mají za účel předejít monosti vzniku mimořádné
události či krizové situace, sníit pravděpodobnost jejího vzniku nebo sníit
kodlivé působení mimořádné události či krizové situace po jejím
případném vzniku.
Psychosociální krizová pomoc(psycho-social
help/support/care/assistance)
Emoční, praktická a duchovní pomoc, která sytí psychosociální potřeby
lidí, vzniklé v souvislosti s mimořádnou událostí. Jejím základním
východiskem je, e reagování lidí při mimořádné události a po ní je normální reakcí
člověka na nenormální situaci. Opírá se o přirozené zvládací mechanismy
člověka a komunitní podporu. Vychází z psychologických poznatků, které
integruje s poznatky sociální práce, krizového řízení a dalích disciplín.
Psychosociální krizové potřeby(psychosocial needs)
Specifické potřeby, které u lidí vznikají v souvislosti s mimořádnou událos -
tí nebo krizovou situací. Tyto potřeby jsou rozmanité a mají různé trvání
v čase. Platí, e nejprve musí být naplněny základní fyziologické potřeby
a potřeba bezpečí, aby bylo moné naplňovat i potřeby dalí, jako je potřeba
blízkosti a akceptace, potřeba úcty a potřeba transcendence (přesahu). V
urgentní fázi po mimořádné události jde o oetření zranění, tiení, evakuaci
do bezpečí, zajitění pitné vody, léků a osobní hygieny, dodávání
základních informací, zajitění spojení a komunikace s rodinami, dále ochrana
zasaených osob před novináři a přihlíejícími apod. Dalí potřeby vznikají
20/ Krizová komunikace






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist