načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Krizová komunikace -- a komunikace rizika - Štěpán Vymětal

-6%
sleva

Elektronická kniha: Krizová komunikace -- a komunikace rizika
Autor:

Psychologie mimořádných událostí je relativně mladou aplikační oblastí psychologie, která má jako svůj předmět zájmu člověka, skupiny a populace v situacích krizí, katastrof a ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229 Kč 215
+
-
7,2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 176
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2510-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Psychologie mimořádných událostí je relativně mladou aplikační oblastí psychologie, která má jako svůj předmět zájmu člověka, skupiny a populace v situacích krizí, katastrof a hromadných neštěstí. Přinášíme vám proto jedinečnou publikaci, věnovanou všem odborníkům v oblasti pomáhajících profesí a zaměřenou právě na krizovou komunikaci. Renomovaný český autor, PhDr. Štěpán Vymětal zpracovává základní teoretická východiska krizové komunikace a postihuje hlavní trendy v jejich praktickém využití v oblasti krizového řízení. Usiluje o postižení hlavních psychologických modelů krizové komunikace, které dlouhodobě ovlivňují tvorbu praktických vodítek pro komunikaci v bezpečnostní oblasti. Přibližuje například teorii vnímání rizika, teorii negativní dominance, teorii mentálního ohlušení a teorii ovlivnění důvěry. Zaměřuje se na potřeby a reagování lidí zasažených mimořádnou událostí, přičemž zohledňuje aktuální trendy v této oblasti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Publikaci věnuji své manelce Jevgeniji Vymětalové s díky za podporu v mé práci a svému dědovi Václavovi Berdychovi za inspirace v oblasti psychologie mi - mořádných událostí. Zvlátní poděkování patří australskému expertovi na krizovou komunikaci Berndu Rohrmannovi z Univerzity v Melbourne, který mi laskavě poskytl k vyuití řadu svých odborných materiálů. Za přípravu grafických podkladů k publikaci děkuji svému bratrovi Alei Vymětalovi, upřímné poděkování patří také vem ostatním, kteří se podíleli na jejím vzniku. těpán Vymětal 5. tisk - osvit - 13.10.2009, Radek Vokál PhDr. těpán Vymětal KRIZOVÁ KOMUNIKACE a komunikace rizika Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3802. publikaci Odpovědný redaktor Martin Hrdina Sazba a zlom Radek Vokál Počet stran 176 Vydání 1., 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod Š Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo Š fotobanka Allphoto ISBN 978-80-247-2510-9 OBSAH Úvod .....................................9 1. Teoretická část...............................13 1.1Vymezení pojmů ...........................13 1.2Vývoj krizové komunikace .....................25 1.2.1 Vývoj v posledních 30 letech.................25 1.2.2 Aktuální trendy a nové výzvy v krizové komunikaci....30 1.3Média v krizové komunikaci .....................42 1.3.1 Monosti médií a jejich potřeby...............43 1.3.2 Mediální spoutěče......................44 1.3.3 Limity na straně médií....................45 1.3.4 Výzkum mediálního působení................48 1.4Teoretické modely krizové komunikace ...............49 1.4.1 Teorie vnímání rizika.....................49 1.4.2 Teorie negativní dominance.................52 1.4.3 Teorie mentálního ohluení..................52 1.4.4 Teorie ovlivnění důvěry...................54 1.4.5 Teorie sociální amplifikace rizika..............58 1.4.6 Interaktivní model komunikace rizika............59 1.5Multidimenzionální pojetí rizika ...................61 1.5.1 Riziko jako multidimenzionální pojem............62 1.5.2 Aspekty vnímání rizika....................63 1.5.3 Aspekty postoje k riziku...................66 1.5.4 Aspekty komunikace rizika..................67 1.5.5 Aspekty řízení rizika.....................69 1.6Potřeby a reakce lidí zasaených mimořádnou událostí .......70 1.6.1 Lhostejnost, znepokojení, panika...............73 1.6.2 Popření............................76 1.6.3 Příliné uklidňování.....................77 1.6.4 Bdělost, zvýená bdělost, podezřívavost...........77 1.6.5 Empatie, útrapy, smutek a deprese..............78 1.6.6 Zlobaavztek .........................79 1.6.7 Vina..............................80 /5 1.6.8 Odolnost ...........................81 1.6.9 Emoce u profesionálů.....................83 1.7Podstata a zásady psychosociální pomoci lidem zasaeným mimořádnou událostí.........................84 1.8Komunikace s lidmi zasaenými mimořádnou událostí .......88 1.8.1 Pravidlo optimální komunikace...............88 1.8.2 Empatie, uznání a aktivní naslouchání............89 1.8.3 Monosti svépomoci.....................91 1.8.4 Komunikační zlozvyky....................93 1.8.5 Základní doporučení.....................94 1.8.6 Vhodné a nevhodné výroky.................97 1.9Interkulturní aspekty krizové komunikace ..............98 1.9.1 Severní Amerika, západní Evropa.............102 1.9.2 JiníAmerika ........................102 1.9.3 Jihovýchodní Asie, Japonsko, Čína.............103 1.9.4 Západní Afrika.......................104 1.9.5 idé .............................105 1.9.6 Muslimové.........................107 1.9.7 Hinduisté..........................109 1.9.8 Specifické křesanské církve a hnutí působící v ČR....110 1.10 Stres a psychohygiena.......................111 1.10.1 Stresory...........................112 1.10.2 Stres a výkon........................113 1.10.3 Syndrom vyhoření......................113 1.10.4 Zvládání stresu.......................114 1.10.5 Ochrana (psychického) zdraví pracovníků.........117 2. Praktické postupy v krizové komunikaci................121 2.1Sdělení ...............................122 2.2Sdělující osoba (mluvčí) ......................125 2.3Média ................................126 2.3.1 Prostředky krizové komunikace...............126 2.3.2 Společná setkání s veřejností................127 2.3.3 Masové sdělovací prostředky................129 2.3.4 Úskalí v komunikaci s médii................131 2.3.5 Plán krizové komunikace a mapy sdělení..........132 2.4Zapojení komunity .........................134 2.5Sedm kroků v krizové komunikaci s médii .............136 6/ Krizová komunikace 3. Krizová komunikace ve vybraných oblastech ..............137 3.1Specifika krizové komunikace v bezpečnostních sborech .....137 3.1.1 Příklady bezpečnostních sborů v rezortu ministerstva vnitra......................138 3.1.2 Krizové vyjednávání....................142 3.2Specifika krizové komunikace ve zdravotnictví ..........147 3.2.1 Kontext nových zdravotních a civilizačních rizik......147 3.2.2 Příprava na krizovou komunikaci u zdravotnické záchranné sluby......................150 Závěr....................................153 Příloha: 77 nejčastějích otázek, které novináři pokládají při mimořádné události..........................157 Příloha: Vodítka pro tvorbu letáků v přípravě na mimořádné události a pro jejich zvládání.......................160 Zkratky..................................164 Literatura.................................166 Příručky a vodítka pro krizovou komunikaci............170 Související webové odkazy.....................170 Rejstřík věcný...............................172 Rejstřík jmenný..............................176 /7 ÚVOD Psychologie mimořádných událostí je relativně mladou aplikační oblastí psychologie, která má jako svůj předmět zájmu člověka, skupiny a populace v situacích krizí, katastrof a hromadných netěstí. Dynamický rozvoj této oblasti psychologie souvisí s nárůstem přírodních i člověkem způsobených mimořádných událostí, které mohou mít pro člověka závané psychosociální důsledky a mohou vyvolávat nové formy sociálního, ekonomického a politického chování jednotlivců a skupin. V posledních letech převládá v odborných kruzích trend odklonu od psychiatrizace člověka zasaeného mimořádnou událostí a od hledání jeho posttraumatických symptomů. Meziaktuální psychologická témata v této oblastipatří například: nfaktory odolnosti u jedince a komunity, nbudování odolnosti, adaptace na mimořádnou událost, npodpora zvládacích mechanismů, nproblematika zotavení, nzapojení komunity do přípravy a řeení následků mimořádných událostí. Psychologie mimořádných událostí úzce souvisí s řadou příbuzných oborů a v poslední době významně ovlivňuje postupy krizového řízení. Jedná se o řeení interdisciplinárních otázek, kdy do hry vstupují také dalí obory, jako je medicína katastrof a hromadných netěstí, fyziologie, hygiena, sociologie, politologie, ekonomie, právo, lingvistika, mediální studia, informační a komunikační technologie apod. Z psychologických disciplín je zde nejvýraznějí přínos psychologie sociální, klinické, interkulturní a psychologie organizace a řízení. Krizová komunikace a komunikace rizika patří k základním tématům, které psychologie mimořádných událostí zpracovává. Tato publikace se bude zabývat specifickými tématy aplikace sociální psychologie do krizového řízení s důrazem na práci s lidmi v situacích mimořádných událostí. Krizové řízení tvoří ze 7080 % předávání informací /9 a práce s nimi, nejdůleitějím tématem proto bude krizová komunikace a komunikace rizika. Krizovou komunikaci můeme chápat jako výměnu informací, která nastává mezi odpovědnými autoritami, organizacemi, médii, jednotlivci a skupinami před mimořádnou událostí, během ní a po jejím skončení.Ko- munikaci rizikalze chápat jako podstatnou součást krizové komunikace. Krizovou komunikaci můeme vymezovat z několika základních perspektiv: njako komunikaci interní, uvnitř organizace (např. mezi slokami krizového řízení nebo mezi managementem a pracovníky firmy), njako komunikaci externí, která se týká vnějích vztahů organizace (např. s obyvatelstvem skrze sdělovací prostředky), njako komunikaci přísluníků zasahujících sloek s jednotlivci a skupinami, zasaenými mimořádnou událostí (např. komunikace zdravotnických záchranářů se zraněnými a jejich rodinami, komunikace policistů s přihlíejícími a zástupci médií). V průběhu mimořádné události jsou důleité tři dimenze: nprůběh aktuální krize, nzpůsob, jak autority a organizace s krizí pracují, nobraz (image) krize. Největí problémy často nastávají nikoliv z mimořádné události, ale ze způsobu, jak se s ní různí aktéři dovedou nebo nedovedou vyrovnávat. Pro - blémy často nastávají kvůli slabé přípravě, nedostatcích v improvizaci a flexibilitě, nedostatečnému pochopení toho, co se stalo, nepochopení zúčastněných osob a jejich potřeb, kvůli problémům v pochopení nových rolí a funkcí atd. Kadý aktér má vlastní percepci toho, zda se o krizi jedná, jaký má rozsah, povahu a dopady na jednotlivce a organizaci. Mnozí se cítí odpovědní za rozhodování během mimořádné události. Autority proto musí být dobře informovány o různých účastnících, o jejich způsobech vnímání a o znalostech různých procesů a situací. Do mimořádné události bývá obvykle zahrnuto značné mnoství účastníků. Jsou to zasaení lidé a jejich blízcí, zasahující sloky, autority a organizace, regionální, národní a mezinárodní média, dobrovolníci. Krize vyburcuje zvědavost, zájem, závazek, prosoci- 10/ Krizová komunikace ální chování i některé negativní jevy. Její zvládnutí nebo nezvládnutí můe mít bezprostřední i následné důsledky zdravotní, ekonomické, sociální a politické. Osoby odpovědné za oblast bezpečnosti, veřejného zdraví a krizového řízení musí být připraveny nejen na to, co mají dělat, ale i na to, co a jakým způsobem říkat. Vnímání rizika, které událost přináí pro člověka samotné - ho a jeho blízké, můe podporovat vznik chování, které je řízeno nedůvěrou, popřením, úzkostí nebo vystraeností. Toto chování pak můe vést k sociálním konfliktům, ekonomickým ztrátám i politickým změnám, bez ohledu na míru závanosti skutečné mimořádné události. V české odborné literatuře je téma krizové komunikace zatím zmiňováno velmi sporadicky a větinou se týká pouze otázek řeení krizí velkých firem, je mají ekonomické souvislosti a kde je klíčové budování vzájemného vztahu mezi firmou a spotřebitelem. Tato publikace proto vychází zejména ze zahraničních odborných zdrojů a z české zkuenosti s praktickou aplikací psychologie do krizového řízení. Publikace se v prvním plánu zaměřuje do oblasti krizového řízení při mimořádných událostech, řadu jejích poznatků vak lze zobecnit a aplikovat při řeení závaných krizí v ivotě výrobních podniků, obchodních firem, politických subjektů apod. Úvod/ 11 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 VYMEZENÍ POJMŮ Psychologie mimořádných událostí i oblast krizového řízení jsou cha - rakteristické pojmovou nejednotností, proto je uitečné zde základní pojmy vymezit (v závorce jsou uváděny anglické ekvivalenty, za lomítkem případně akronym). Bezpečnostní rada státu / BRS(National Security Council) Stálý pracovní orgán vlády ČR v oblasti bezpečnostní problematiky. BRS byla zřízena na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Základním úkolem BRS je podílet se na tvorbě spolehlivého bezpečnostního systému státu, zabezpečovat koordinaci a kontrolu opatření k zajitění bezpečnosti ČR a mezinárodních závazků. Stálými pracovními orgány BRS jsou: Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, Výbor pro obranné plánování, Výbor pro civilní nouzové plánování a Výbor pro zpravodajskou činnost. Pracovním orgánem BRS pro řeení krizových situací je Ústřední krizový táb. BRS tvoří předseda vlády ČR a dalí vybraní členové vlády ČR podle rozhodnutí vlády ČR (viz Usnesení vlády ČR č. 391 ze dne 10. června 1998, ve znění pozdějích usnesení). CBRN / CBRN-E(chemical, biological, radiological, nuclear, explosive) Zkratka označuje skupinu chemických, biologických, radiačních a nukleárních zbraní, prostředků nebo látek. Přidání E ve zkratce navíc označuje vyuítí explozivních látek, výbunin (časté např. u sebevraedných teroristických útoků). Zkratka je pouívána v oficiálních dokumentech EU a NATO, není zcela totoná s vojenským pojmem zbraně hromadného ničení. Civilní nouzové plánování(civil emergency planning) Proces plánování opatření k zajitění ochrany obyvatelstva, ochrany eko - nomiky, trvalé funkčnosti státní správy, přijatelné úrovně společenské /13 a hospodářské činnosti státu a obyvatelstva. Nedílnou součástí je koordina - ce poadavků na civilní zdroje, které jsou nezbytné pro zajitění bezpečnosti státu. Civilní ochrana(civil protection) Souhrn činností a postupů věcně přísluných orgánů a dalích zainteresova - ných orgánů, organizací, sloek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů moných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a ivoty lidí a jejich ivotní podmínky. Dopad(impact) Přímý nebo zprostředkovaný vliv mimořádné události na zdravotní, sociál - ní, psychickou a duchovní stránku člověka. Tento dopad se zároveň odráí ve fungování skupiny, komunity, případně celé společnosti. Havarijní připravenost / krizová připravenost(emergency preparedness) Příprava opatření na odvrácení dopadů havárií a dalích mimořádných událostí nebo na jejich zmírnění. Zahrnuje zpracování scénářů moných závaných mimořádných událostí, včetně odezvy na ně. Řízení této reakce u organizací zahrnuje kromě přípravy postupů, zdrojů, prostředků, pomůcek také řízení vnitřní komunikace uvnitř organizace a vnějí komunikace s dalími zainteresovanými stranami včetně veřejnosti. Hrozba / ohroení(threat) Objektivní skutečnost, která můe znamenat ohroení na určitém území a v určitém období. Hrozbě lze čelit určitými protiopatřeními. V některých případech můe sama hrozba významně ovlivňovat emoce a chování jed - notlivců a skupin a naruit fungování společnosti (hrozba teroristického útoku, epidemie, energetické krize apod.). Míra hrozby je dána velikostí moné kody a časovou vzdáleností (vyjádřenou obvykle pravděpodobností čili rizikem). Humanitární pomoc(humanitarian aid) Činnost vládních i nevládních orgánů a organizací, dobročinných spolků a jednotlivců konaná ve prospěch obyvatelstva určitého regionu, postiené - ho krizovou situací. V mezinárodním měřítku pak jde o pomoc obyvatelstvu regionů na území jiného státu, strádajícího v důsledku vnitřních či mezinárodních konfliktů. Je vnímána často jen jako pomoc materiální, měla 14/ Krizová komunikace by vak respektovat i psychosociální potřeby zasaených lidí, případně pů - sobit v součinnosti s psychosociální krizovou pomocí. Integrovaný záchranný systém / IZS(Integrated Rescue System) Koordinovaný postup sloek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Koordinací postupu sloek IZS při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidač - ních prací včetně řízení jejich součinnosti. Mezi základní sloky IZS patří hasičský záchranný sbor, policie a zdravotnická záchranná sluba; mezi ostatní sloky IZS patří armáda, neziskové organizace, státní a soukromé společnosti a dalí subjekty, které lze vyuít k záchranným a likvidačním pracím na základě dohody o plánované pomoci na vyádání. Činnost IZS je v ČR dána Zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. Zasahující členové IZS bývají v zahraničí označováni pojmem first responders (FR). Kritická infrastruktura(critical infrastructure) Výrobní i nevýrobní systémy, jejich nefunkčnost by měla váné dopady na bezpečnost, ekonomiku a zachování nezbytného rozsahu dalích základních funkcí státu při krizových situacích. Naruením kritické infrastruktury při rozsáhlých mimořádných událostech můe docházet k přenosu krizové situace do dalích oblastí mimo časové a prostorové hranice původní události. Krize(crisis) Situace, v ní je významným způsobem naruena rovnováha mezi základ - ními charakteristikami systému narueno je poslání, filozofie, hodnoty, cíle, styl fungování systému. Na druhé straně ji můeme chápat jako postoj okolního prostředí k danému systému. U kadého krizového jevu můeme vysledovat časově ohraničené fáze, které tvoří dohromady tzv. ivotní cyklus krize. Krize psychická(psychological crisis) Naruení nebo ztráta duevní rovnováhy, která nastává, pokud se člověk střetne s překákou, kterou není schopen vlastními silami zvládnout v přija - telném čase a navyklým způsobem. Psychologie rozliuje krizi akutní (vzniká náhle, např. vlivem neočekávané ztráty) a chronickou (působí pozvolna, je dlouhodobě zatěující). S psychickou krizí se jedinec vyrovná tím, e ji sám nebo s pomocí druhých vyřeí, někdy krize sama spontánně Teoretická část/ 15 + odezní, jindy můe vést k psychosomatickým potíím nebo k psychické po - rue. Duevní krize můe nastat po mimořádné události v souvislosti s traumatizující záitky nebo po obdrení nepříznivé zprávy. Krizová atribuce(crisis attribution) Připisování příčin a důvodů vzniku mimořádné události jedincem, mnohdy je v rozporu se skutečným stavem věcí. Krizová intervence(crisis intervention) Specializovaná okamitá pomoc lidem, kteří se ocitli v krizi. Jejím cílem je vrátit jedinci psychickou rovnováhu, která byla naruena kritickou ivotní událostí. Krizová intervence je komplexní, prakticky zaměřená pomoc, kte - rá můe zahrnovat pomoc psychologickou (zaměřuje se na problém, který krizi vyvolal, kdy je jedinec s krizí konfrontován a dochází k jejímu řeení), lékařskou pomoc (psychiatrická intervence, medikace, hospitalizace), sociální pomoc (sociální intervence) a právní pomoc. Krizová komunikace(crisis communication, risk communication, emergency communication, communication in crisis and emergencies) Výměna informací mezi odpovědnými autoritami, organizacemi, médii, jednotlivci a skupinami před mimořádnou událostí, v jejím průběhu a po jejím skončení. Bývá označována té jako komunikace v krizi, komunikace při mimořádné události, komunikace v krizovém řízení nebo komunikace rizika. Komunikaci rizik můeme pojímat jako klíčovou sloku krizové komunikace. Mezi hlavní aspekty krizové komunikace patří: obsah a forma, moná úskalí, problematika budování důvěry a otázky percepce rizika. Klíčové pro praxi je, zda vnímání lidí odpovídá reálnému stavu, a jakou mají lidé schopnost asimilovat informace v období ohroení. Krizová situace(emergency, crisis situation) Typ mimořádné události, v jejím důsledku se vyhlauje stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohroení státu nebo válečný stav. Jsou při ní ohroeny důleité hodnoty, zájmy či statky státu a jeho občanů. Hrozící nebezpečí nelze odvrátit a způsobené kody nelze odstranit běnou činností orgánů veřejné moci, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních a jiných slueb, právnických a fyzických osob. 16/ Krizová komunikace Krizové plánování (contingency planning, crisis planning) Ucelený soubor postupů, metod a opatření, které věcně přísluné orgány uívají při přípravě na činnost v krizových situacích a k minimalizaci mo - ných zdrojů krizových situací a jejich kodlivých následků. Krizový plán (contingency plan, response plan, crisis plan) je soubor dokumentů obsahující popis a analýzu hrozeb a souhrn krizových opatření a postupů instituce nebo organizace. Krizové řízení(crisis, emergency management) Skupina odpovědných osob nebo systém a proces zahrnující preventivní aktivity, přípravu na mimořádnou událost a řeení mimořádné události a je - jích následků. Krizová připravenost souvisí s krizovým plánováním, které představuje tvorbu tzv. typových plánů a jejich rozpracování (konkretizaci) do operačních plánů pro jednotlivé stupně řízení a konkrétní řeitele. Krizová opatření představují konkrétní činnosti. Krizové řízení je úzce provázáno s analýzou rizik. Logistika krizového řízení pokrývá finanční, komunikační a informační, zdravotnické a sociální zabezpečení. Mezi orgány krizového řízení patří v ČR: vláda, ministerstva a správní úřady, Česká národní banka, orgány kraje a obce. Pracovní orgány krizového řízení v ČR jsou Bezpečnostní rada státu a její pracovní výbory, Ústřední krizový táb a krizové táby územních orgánů krizového řízení (viz zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů). Krizové řízení se uplatňuje také decentralizovaně na úrovni jednotlivých organizací. Krizové vyjednávání(crisis negotiation) Metoda řeení incidentů a krizí pomocí komunikace policie s pachateli a dalími zúčastněnými osobami, která je důleitou součástí zvládání ně - kterých typů krizových situací. Vyuívá se v těch případech, kdy by pouití síly znamenalo pro nevinné účastníky události příli velké riziko zranění nebo smrti. Krizové vyjednávání vyuívá poznatky sociální, forenzní a klinické psychologie, ale i znalosti informačních a komunikačních technologií a speciálních policejních postupů. Jeho cílem je nejen přesvědčit jedince, aby zanechal nebezpečného jednání, často má předevím zklidnit situaci a vytvořit časový a sociální prostor pro řeení krize jinými ne silovými prostředky. Krizový stav(state of crisis, crisis state) Stav, který vyhlauje hejtman kraje nebo primátor hl. m. Prahy (stav nebez - pečí), vláda ČR, popř. předseda vlády ČR (nouzový stav) nebo Parlament Teoretická část/ 17 ČR (stav ohroení státu a válečný stav) v případě hrozby nebo vzniku krizo - vé situace a v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu. Kyberterorismus(cyber-terrorism) Souhrnný název pro teroristické aktivity, jejich cílem útoku, pouitým prostředkem nebo přenaečem je tzv. kyberprostor. Jde tedy o teroristic - ké aktivity zaměřené proti počítačové síti a proti systémům, které jsou touto sítí řízeny. Prostředkem útoků tohoto typu jsou opět informační technologie. Cílem útoku můe být kritická infrastruktura. Likvidační práce(clearance operations, salvage operations) Činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí, při - čem následky se rozumí účinky (dopady) a rizika působící na osoby, zvířata, věci a ivotní prostředí. Mimořádná situace(extraordinary situation, emergency situation) Situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku hrozby vzniku nebo v důsledku působení mimořádné události, která je řeena obvyklým způsobem slokami integrovaného záchranného systému, bezpečnostního systému, systému ochrany ekonomiky, obrany apod. a příslunými orgány za pouití jejich běných oprávnění, postupů a na úrovni běné spolupráce bez vyhláení krizových stavů. Mimořádná událost(extraordinary event, emergency, disaster) Jedná se o náročnou ivotní situaci, která postihuje obvykle větí mnoství osob, je nebezpečná, obtíně zvladatelná, ohrouje ivot a zdraví, často leí za hranicí běné lidské zkuenosti a mívá fatální důsledky. Můe se jednat o katastrofu nebo hromadné netěstí. Mimořádná událost vak můe, ale nemusí vést ke vzniku krizové situace. Kadou krizovou situaci lze pova - ovat za událost mimořádnou. Česká krizová legislativa vymezuje mimořádnou událost jako kodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a haváriemi, které ohroují ivot, zdraví, majetek nebo ivotní prostředí a vyadují provedení záchranných a likvidačních prací. Mezi mimořádné události patří ivelní pohromy, technologické a provozní havárie, závané dopravní nehody, rozsáhlé poáry a inverzní stavy, epidemie a epizootie, migrace, závané ohroení bezpečnosti a veřejného pořádku (např. terorismus). 18/ Krizová komunikace Nebezpečnost (hazardousness) Vlastnost určité látky nebo typ moného pokození. Riziko látky je podmí - něno nejen její nebezpečností, ale také velikostí a charakterem expozice lidské populace, která závisí na mnoha dalích okolnostech. Nevojenská krizová situace(non-military crisis situation) Situace v souvislosti se vznikem ivelních pohrom, havárií a nehod velkého rozsahu, při ohroení demokratického zřízení, chodu hospodářství nebo zá - kladních lidských práv a svobod, ohroení veřejného pořádku, naruení státních hranic migrační vlnou velkého rozsahu nebo při jiném rozsáhlém ohroení ivotů, zdraví, majetku a ivotního prostředí, která přímo nesouvisí s obranou státu. Nouzový stav(state of emergency) Stav vyhlaovaný vládou ČR, popř. předsedou vlády ČR v případě ivelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohroují ivoty, zdraví, majetkové hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost (viz Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky). Obnovovací práce(renovation works) Činnosti spočívající v revitalizaci ivotního prostředí a směřující k únosné obnově ivotního prostředí, společenského ivota a materiálních hodnot. Obecně jde o činnosti směřující k obnově území, které neodstraňují riziko ohroení ivota a ivotního prostředí a nemají charakter záchranných a likvidačních prací (bezprostředních opatření). Ochrana obyvatelstva(protection of population) Plnění úkolů civilní ochrany při ozbrojeném konfliktu i mimo něj, zejména varování, vyrozumění, evakuace, ukrytí a nouzové přeití obyvatelstva a dalí opatření k zabezpečení ochrany ivota, zdraví a majetku. Ochrana vnitřní bezpečnosti(protection of internal security) Souhrn opatření k zabezpečení ochrany ústavního zřízení státu, zákonnosti a lidských práv a svobod proti vem druhům stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb. Teoretická část / 19


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.