E-kniha: Krizová komunikace -- a komunikace rizika – Štěpán Vymětal

Publikaci věnuji své manelce Jevgeniji Vymětalové s díky za podporu v mé práci a svému dědovi Václavovi Berdychovi za inspirace v oblasti psychologie mimořádných událostí.

Zvlátní poděkování patří australskému expertovi na krizovou komunikaci Berndu Rohrmannovi z Univerzity v Melbourne, který mi laskavě poskytl k vyuití řadu svých odborných materiálů.

Za přípravu grafických podkladů k publikaci děkuji svému bratrovi Alei Vymětalovi, upřímné poděkování patří také vem ostatním, kteří se podíleli na jejím vzniku.

těpán Vymětal

5. tisk - osvit - 13.10.2009, Radek Vokál

PhDr. těpán Vymětal

KRIZOVÁ KOMUNIKACE

a komunikace rizika

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3802. publikaci

Odpovědný redaktor Martin Hrdina

Sazba a zlom Radek Vokál

Počet stran 176

Vydání 1., 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Photo Š fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-2510-9

OBSAH

Úvod .....................................9

1. Teoretická část ...............................13

1.1 Vymezení pojmů ...........................13

1.2 Vývoj krizové komunikace .....................25

1.2.1 Vývoj v posledních 30 letech .................25

1.2.2 Aktuální trendy a nové výzvy v krizové komunikaci ....30 1.3 Média v krizové komunikaci .....................42

1.3.1 Monosti médií a jejich potřeby ...............43

1.3.2 Mediální spoutěče ......................44

1.3.3 Limity na straně médií ....................45

1.3.4 Výzkum mediálního působení ................48

1.4 Teoretické modely krizové komunikace ...............49

1.4.1 Teorie vnímání rizika .....................49

1.4.2 Teorie negativní dominance .................52

1.4.3 Teorie mentálního ohluení ..................52

1.4.4 Teorie ovlivnění důvěry ...................54

1.4.5 Teorie sociální amplifikace rizika ..............58

1.4.6 Interaktivní model komunikace rizika ............59

1.5 Multidimenzionální pojetí rizika ...................61

1.5.1 Riziko jako multidimenzionální pojem ............62

1.5.2 Aspekty vnímání rizika ....................63

1.5.3 Aspekty postoje k riziku ...................66

1.5.4 Aspekty komunikace rizika ..................67

1.5.5 Aspekty řízení rizika .....................69

1.6 Potřeby a reakce lidí zasaených mimořádnou událostí .......70

1.6.1 Lhostejnost, znepokojení, panika ...............73

1.6.2 Popření ............................76

1.6.3 Příliné uklidňování .....................77

1.6.4 Bdělost, zvýená bdělost, podezřívavost ...........77

1.6.5 Empatie, útrapy, smutek a deprese ..............78

1.6.6 Zlobaavztek .........................79

1.6.7 Vina..............................80

/ 5

1.6.8 Odolnost ...........................81

1.6.9 Emoce u profesionálů .....................83

1.7 Podstata a zásady psychosociální pomoci lidem zasaeným

mimořádnou událostí .........................84

1.8 Komunikace s lidmi zasaenými mimořádnou událostí .......88

1.8.1 Pravidlo optimální komunikace ...............88

1.8.2 Empatie, uznání a aktivní naslouchání ............89

1.8.3 Monosti svépomoci .....................91

1.8.4 Komunikační zlozvyky ....................93

1.8.5 Základní doporučení .....................94

1.8.6 Vhodné a nevhodné výroky .................97

1.9 Interkulturní aspekty krizové komunikace ..............98

1.9.1 Severní Amerika, západní Evropa .............102

1.9.2 JiníAmerika ........................102

1.9.3 Jihovýchodní Asie, Japonsko, Čína .............103

1.9.4 Západní Afrika .......................104

1.9.5 idé .............................105

1.9.6 Muslimové .........................107

1.9.7 Hinduisté ..........................109

1.9.8 Specifické křesanské církve a hnutí působící v ČR ....110 1.10 Stres a psychohygiena .......................111

1.10.1 Stresory ...........................112

1.10.2 Stres a výkon ........................113

1.10.3 Syndrom vyhoření ......................113

1.10.4 Zvládání stresu .......................114

1.10.5 Ochrana (psychického) zdraví pracovníků .........117

2. Praktické postupy v krizové komunikaci ................121

2.1 Sdělení ...............................122

2.2 Sdělující osoba (mluvčí) ......................125

2.3 Média ................................126

2.3.1 Prostředky krizové komunikace ...............126

2.3.2 Společná setkání s veřejností ................127

2.3.3 Masové sdělovací prostředky ................129

2.3.4 Úskalí v komunikaci s médii ................131

2.3.5 Plán krizové komunikace a mapy sdělení ..........132

2.4 Zapojení komunity .........................134

2.5 Sedm kroků v krizové komunikaci s médii .............136

6 / Krizová komunikace

3. Krizová komunikace ve vybraných oblastech ..............137

3.1 Specifika krizové komunikace v bezpečnostních sborech .....137

3.1.1 Příklady bezpečnostních sborů v rezortu

ministerstva vnitra ......................138

3.1.2 Krizové vyjednávání ....................142

3.2 Specifika krizové komunikace ve zdravotnictví ..........147

3.2.1 Kontext nových zdravotních a civilizačních rizik ......147

3.2.2 Příprava na krizovou komunikaci u zdravotnické

záchranné sluby ......................150

Závěr ....................................153

Příloha: 77 nejčastějích otázek, které novináři pokládají

při mimořádné události ..........................157

Příloha: Vodítka pro tvorbu letáků v přípravě na mimořádné

události a pro jejich zvládání .......................160

Zkratky ..................................164

Literatura .................................166

Příručky a vodítka pro krizovou komunikaci ............170

Související webové odkazy .....................170

Rejstřík věcný ...............................172

Rejstřík jmenný ..............................176

/ 7

ÚVOD

Psychologie mimořádných událostí je relativně mladou aplikač

ní oblastí psychologie, která má jako svůj předmět zájmu člověka, skupiny a populace v situacích krizí, katastrof a hromadných netěstí. Dynamický rozvoj této oblasti psychologie souvisí s nárůstem přírodních i člověkem způsobených mimořádných událostí, které mohou mít pro člověka závané psychosociální důsledky a mohou vyvolávat nové formy sociálního, ekonomického a politického chování jednotlivců a skupin. V posledních letech převládá v odborných kruzích trend odklonu od psychiatrizace člověka zasaeného mimořádnou událostí a od hledání jeho posttraumatických symptomů. Meziaktuální psychologická témata v této oblastipatří například: n faktory odolnosti u jedince a komunity, n budování odolnosti, adaptace na mimořádnou událost, n podpora zvládacích mechanismů, n problematika zotavení, n zapojení komunity do přípravy a řeení následků mimořádných událostí.

Psychologie mimořádných událostí úzce souvisí s řadou příbuzných oborů a v poslední době významně ovlivňuje postupy krizového řízení. Jedná se o řeení interdisciplinárních otázek, kdy do hry vstupují také dalí obory, jako je medicína katastrof a hromadných netěstí, fyziologie, hygiena, sociologie, politologie, ekonomie, právo, lingvistika, mediální studia, informační a komunikační technologie apod. Z psychologických disciplín je zde nejvýraznějí přínos psychologie sociální, klinické, interkulturní a psychologie organizace a řízení. Krizová komunikace a komunikace rizika patří k základním tématům, které psychologie mimořádných událostí zpracovává.

Tato publikace se bude zabývat specifickými tématy aplikace sociální psychologie do krizového řízení s důrazem na práci s lidmi v situacích mimořádných událostí. Krizové řízení tvoří ze 7080 % předávání informací

/ 9

a práce s nimi, nejdůleitějím tématem proto bude krizová komunikace a komunikace rizika.

Krizovou komunikaci můeme chápat jako výměnu informací, která nastává mezi odpovědnými autoritami, organizacemi, médii, jednotlivci a skupinami před mimořádnou událostí, během ní a po jejím skončení. Komunikaci rizika lze chápat jako podstatnou součást krizové komunikace.

Krizovou komunikaci můeme vymezovat z několika základních perspektiv: n jako komunikaci interní, uvnitř organizace (např. mezi slokami krizo

vého řízení nebo mezi managementem a pracovníky firmy), n jako komunikaci externí, která se týká vnějích vztahů organizace

(např. s obyvatelstvem skrze sdělovací prostředky), n jako komunikaci přísluníků zasahujících sloek s jednotlivci a sku

pinami, zasaenými mimořádnou událostí (např. komunikace zdravot

nických záchranářů se zraněnými a jejich rodinami, komunikace policis

tů s přihlíejícími a zástupci médií).

V průběhu mimořádné události jsou důleité tři dimenze: n průběh aktuální krize, n způsob, jak autority a organizace s krizí pracují, n obraz (image) krize.

Největí problémy často nastávají nikoliv z mimořádné události, ale ze způsobu, jak se s ní různí aktéři dovedou nebo nedovedou vyrovnávat. Problémy často nastávají kvůli slabé přípravě, nedostatcích v improvizaci a flexibilitě, nedostatečnému pochopení toho, co se stalo, nepochopení zúčastněných osob a jejich potřeb, kvůli problémům v pochopení nových rolí a funkcí atd.

Kadý aktér má vlastní percepci toho, zda se o krizi jedná, jaký má rozsah, povahu a dopady na jednotlivce a organizaci. Mnozí se cítí odpovědní za rozhodování během mimořádné události. Autority proto musí být dobře informovány o různých účastnících, o jejich způsobech vnímání a o znalostech různých procesů a situací. Do mimořádné události bývá obvykle zahrnuto značné mnoství účastníků. Jsou to zasaení lidé a jejich blízcí, zasahující sloky, autority a organizace, regionální, národní a mezinárodní média, dobrovolníci. Krize vyburcuje zvědavost, zájem, závazek, prosoci- 10 / Krizová komunikace ální chování i některé negativní jevy. Její zvládnutí nebo nezvládnutí můe mít bezprostřední i následné důsledky zdravotní, ekonomické, sociální a politické.

Osoby odpovědné za oblast bezpečnosti, veřejného zdraví a krizového řízení musí být připraveny nejen na to, co mají dělat, ale i na to, co a jakým způsobem říkat. Vnímání rizika, které událost přináí pro člověka samotného a jeho blízké, můe podporovat vznik chování, které je řízeno nedůvěrou, popřením, úzkostí nebo vystraeností. Toto chování pak můe vést k sociálním konfliktům, ekonomickým ztrátám i politickým změnám, bez ohledu na míru závanosti skutečné mimořádné události.

V české odborné literatuře je téma krizové komunikace zatím zmiňováno velmi sporadicky a větinou se týká pouze otázek řeení krizí velkých firem, je mají ekonomické souvislosti a kde je klíčové budování vzájemného vztahu mezi firmou a spotřebitelem. Tato publikace proto vychází zejména ze zahraničních odborných zdrojů a z české zkuenosti s praktickou aplikací psychologie do krizového řízení.

Publikace se v prvním plánu zaměřuje do oblasti krizového řízení při mimořádných událostech, řadu jejích poznatků vak lze zobecnit a aplikovat při řeení závaných krizí v ivotě výrobních podniků, obchodních firem, politických subjektů apod.

Úvod / 11

1. TEORETICKÁ ČÁST

1.1 VYMEZENÍ POJMŮ

Psychologie mimořádných událostí i oblast krizového řízení jsou cha

rakteristické pojmovou nejednotností, proto je uitečné zde základní pojmy vymezit (v závorce jsou uváděny anglické ekvivalenty, za lomítkem případně akronym). Bezpečnostní rada státu / BRS (National Security Council) Stálý pracovní orgán vlády ČR v oblasti bezpečnostní problematiky. BRS byla zřízena na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Základním úkolem BRS je podílet se na tvorbě spolehlivého bezpečnostního systému státu, zabezpečovat koordinaci a kontrolu opatření k zajitění bezpečnosti ČR a mezinárodních závazků. Stálými pracovními orgány BRS jsou: Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, Výbor pro obranné plánování, Výbor pro civilní nouzové plánování a Výbor pro zpravodajskou činnost. Pracovním orgánem BRS pro řeení krizových situací je Ústřední krizový táb. BRS tvoří předseda vlády ČR a dalí vybraní členové vlády ČR podle rozhodnutí vlády ČR (viz Usnesení vlády ČR č. 391 ze dne 10. června 1998, ve znění pozdějích usnesení). CBRN / CBRN-E(chemical, biological, radiological, nuclear, explosive) Zkratka označuje skupinu chemických, biologických, radiačních a nukleárních zbraní, prostředků nebo látek. Přidání E ve zkratce navíc označuje vyuítí explozivních látek, výbunin (časté např. u sebevraedných teroristických útoků). Zkratka je pouívána v oficiálních dokumentech EU a NATO, není zcela totoná s vojenským pojmem zbraně hromadného ničení. Civilní nouzové plánování (civil emergency planning) Proces plánování opatření k zajitění ochrany obyvatelstva, ochrany ekonomiky, trvalé funkčnosti státní správy, přijatelné úrovně společenské

/ 13

a hospodářské činnosti státu a obyvatelstva. Nedílnou součástí je koordina

ce poadavků na civilní zdroje, které jsou nezbytné pro zajitění bezpeč

nosti státu.

Civilní ochrana (civil protection)

Souhrn činností a postupů věcně přísluných orgánů a dalích zainteresova

ných orgánů, organizací, sloek a obyvatelstva, prováděných s cílem mini

malizace negativních dopadů moných mimořádných událostí a krizových

situací na zdraví a ivoty lidí a jejich ivotní podmínky.

Dopad (impact)

Přímý nebo zprostředkovaný vliv mimořádné události na zdravotní, sociál

ní, psychickou a duchovní stránku člověka. Tento dopad se zároveň odráí

ve fungování skupiny, komunity, případně celé společnosti.

Havarijní připravenost / krizová připravenost (emergency prepared

ness)

Příprava opatření na odvrácení dopadů havárií a dalích mimořádných udá

lostí nebo na jejich zmírnění. Zahrnuje zpracování scénářů moných záva

ných mimořádných událostí, včetně odezvy na ně. Řízení této reakce u or

ganizací zahrnuje kromě přípravy postupů, zdrojů, prostředků, pomůcek

také řízení vnitřní komunikace uvnitř organizace a vnějí komunikace s dal

ími zainteresovanými stranami včetně veřejnosti.

Hrozba / ohroení (threat)

Objektivní skutečnost, která můe znamenat ohroení na určitém území

a v určitém období. Hrozbě lze čelit určitými protiopatřeními. V některých

případech můe sama hrozba významně ovlivňovat emoce a chování jed

notlivců a skupin a naruit fungování společnosti (hrozba teroristického

útoku, epidemie, energetické krize apod.). Míra hrozby je dána velikostí

moné kody a časovou vzdáleností (vyjádřenou obvykle pravděpodobnos

tí čili rizikem).

Humanitární pomoc (humanitarian aid)

Činnost vládních i nevládních orgánů a organizací, dobročinných spolků

a jednotlivců konaná ve prospěch obyvatelstva určitého regionu, postiené

ho krizovou situací. V mezinárodním měřítku pak jde o pomoc obyvatel

stvu regionů na území jiného státu, strádajícího v důsledku vnitřních či me

zinárodních konfliktů. Je vnímána často jen jako pomoc materiální, měla

14 / Krizová komunikace

by vak respektovat i psychosociální potřeby zasaených lidí, případně pů

sobit v součinnosti s psychosociální krizovou pomocí.

Integrovaný záchranný systém / IZS (Integrated Rescue System)

Koordinovaný postup sloek IZS při přípravě na mimořádné události a při

provádění záchranných a likvidačních prací. Koordinací postupu sloek

IZS při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidač

ních prací včetně řízení jejich součinnosti. Mezi základní sloky IZS patří

hasičský záchranný sbor, policie a zdravotnická záchranná sluba; mezi

ostatní sloky IZS patří armáda, neziskové organizace, státní a soukromé

společnosti a dalí subjekty, které lze vyuít k záchranným a likvidačním

pracím na základě dohody o plánované pomoci na vyádání. Činnost IZS je

v ČR dána Zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému

a o změně některých zákonů. Zasahující členové IZS bývají v zahraničí

označováni pojmem first responders (FR).

Kritická infrastruktura (critical infrastructure)

Výrobní i nevýrobní systémy, jejich nefunkčnost by měla váné dopady

na bezpečnost, ekonomiku a zachování nezbytného rozsahu dalích základ

ních funkcí státu při krizových situacích. Naruením kritické infrastruktury

při rozsáhlých mimořádných událostech můe docházet k přenosu krizové

situace do dalích oblastí mimo časové a prostorové hranice původní udá

losti.

Krize (crisis)

Situace, v ní je významným způsobem naruena rovnováha mezi základ

ními charakteristikami systému narueno je poslání, filozofie, hodnoty,

cíle, styl fungování systému. Na druhé straně ji můeme chápat jako postoj

okolního prostředí k danému systému. U kadého krizového jevu můeme

vysledovat časově ohraničené fáze, které tvoří dohromady tzv. ivotní cyk

lus krize.

Krize psychická (psychological crisis)

Naruení nebo ztráta duevní rovnováhy, která nastává, pokud se člověk

střetne s překákou, kterou není schopen vlastními silami zvládnout v přija

telném čase a navyklým způsobem. Psychologie rozliuje krizi akutní

(vzniká náhle, např. vlivem neočekávané ztráty) a chronickou (působí po

zvolna, je dlouhodobě zatěující). S psychickou krizí se jedinec vyrovná

tím, e ji sám nebo s pomocí druhých vyřeí, někdy krize sama spontánně

Teoretická část / 15

+

odezní, jindy můe vést k psychosomatickým potíím nebo k psychické po

rue. Duevní krize můe nastat po mimořádné události v souvislosti s trau

matizující záitky nebo po obdrení nepříznivé zprávy.

Krizová atribuce (crisis attribution)

Připisování příčin a důvodů vzniku mimořádné události jedincem, mnohdy

je v rozporu se skutečným stavem věcí.

Krizová intervence (crisis intervention)

Specializovaná okamitá pomoc lidem, kteří se ocitli v krizi. Jejím cílem je

vrátit jedinci psychickou rovnováhu, která byla naruena kritickou ivotní

událostí. Krizová intervence je komplexní, prakticky zaměřená pomoc, kte

rá můe zahrnovat pomoc psychologickou (zaměřuje se na problém, který

krizi vyvolal, kdy je jedinec s krizí konfrontován a dochází k jejímu řeení),

lékařskou pomoc (psychiatrická intervence, medikace, hospitalizace), so

ciální pomoc (sociální intervence) a právní pomoc.

Krizová komunikace (crisis communication, risk communication,

emergency communication, communication in crisis and emergencies)

Výměna informací mezi odpovědnými autoritami, organizacemi, médii,

jednotlivci a skupinami před mimořádnou událostí, v jejím průběhu a po

jejím skončení. Bývá označována té jako komunikace v krizi, komunikace

při mimořádné události, komunikace v krizovém řízení nebo komunikace

rizika. Komunikaci rizik můeme pojímat jako klíčovou sloku krizové ko

munikace. Mezi hlavní aspekty krizové komunikace patří: obsah a forma,

moná úskalí, problematika budování důvěry a otázky percepce rizika. Klí

čové pro praxi je, zda vnímání lidí odpovídá reálnému stavu, a jakou mají

lidé schopnost asimilovat informace v období ohroení.

Krizová situace (emergency, crisis situation)

Typ mimořádné události, v jejím důsledku se vyhlauje stav nebezpečí,

nouzový stav, stav ohroení státu nebo válečný stav. Jsou při ní ohroeny

důleité hodnoty, zájmy či statky státu a jeho občanů. Hrozící nebezpečí

nelze odvrátit a způsobené kody nelze odstranit běnou činností orgánů

veřejné moci, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, záchranných sborů,

havarijních a jiných slueb, právnických a fyzických osob.

16 / Krizová komunikace

Krizové plánování (contingency planning, crisis planning)

Ucelený soubor postupů, metod a opatření, které věcně přísluné orgány

uívají při přípravě na činnost v krizových situacích a k minimalizaci mo

ných zdrojů krizových situací a jejich kodlivých následků. Krizový plán

(contingency plan, response plan, crisis plan) je soubor dokumentů

obsahující popis a analýzu hrozeb a souhrn krizových opatření a postupů

instituce nebo organizace.

Krizové řízení (crisis, emergency management)

Skupina odpovědných osob nebo systém a proces zahrnující preventivní

aktivity, přípravu na mimořádnou událost a řeení mimořádné události a je

jích následků. Krizová připravenost souvisí s krizovým plánováním, které

představuje tvorbu tzv. typových plánů a jejich rozpracování (konkretizaci)

do operačních plánů pro jednotlivé stupně řízení a konkrétní řeitele. Krizová

opatření představují konkrétní činnosti. Krizové řízení je úzce provázáno

s analýzou rizik. Logistika krizového řízení pokrývá finanční, komunikační

a informační, zdravotnické a sociální zabezpečení. Mezi orgány krizového

řízení patří v ČR: vláda, ministerstva a správní úřady, Česká národní banka,

orgány kraje a obce. Pracovní orgány krizového řízení v ČR jsou Bezpeč

nostní rada státu a její pracovní výbory, Ústřední krizový táb a krizové

táby územních orgánů krizového řízení (viz zákon č. 240/2000 Sb., o kri

zovém řízení a o změně některých zákonů). Krizové řízení se uplatňuje také

decentralizovaně na úrovni jednotlivých organizací.

Krizové vyjednávání (crisis negotiation)

Metoda řeení incidentů a krizí pomocí komunikace policie s pachateli

a dalími zúčastněnými osobami, která je důleitou součástí zvládání ně

kterých typů krizových situací. Vyuívá se v těch případech, kdy by pouití

síly znamenalo pro nevinné účastníky události příli velké riziko zranění

nebo smrti. Krizové vyjednávání vyuívá poznatky sociální, forenzní a kli

nické psychologie, ale i znalosti informačních a komunikačních technolo

gií a speciálních policejních postupů. Jeho cílem je nejen přesvědčit jedin

ce, aby zanechal nebezpečného jednání, často má předevím zklidnit situaci

a vytvořit časový a sociální prostor pro řeení krize jinými ne silovými

prostředky.

Krizový stav (state of crisis, crisis state)

Stav, který vyhlauje hejtman kraje nebo primátor hl. m. Prahy (stav nebez

pečí), vláda ČR, popř. předseda vlády ČR (nouzový stav) nebo Parlament

Teoretická část / 17

ČR (stav ohroení státu a válečný stav) v případě hrozby nebo vzniku krizo

vé situace a v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu.

Kyberterorismus (cyber-terrorism)

Souhrnný název pro teroristické aktivity, jejich cílem útoku, pouitým

prostředkem nebo přenaečem je tzv. kyberprostor. Jde tedy o teroristic

ké aktivity zaměřené proti počítačové síti a proti systémům, které jsou touto

sítí řízeny. Prostředkem útoků tohoto typu jsou opět informační technolo

gie. Cílem útoku můe být kritická infrastruktura.

Likvidační práce (clearance operations, salvage operations)

Činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí, při

čem následky se rozumí účinky (dopady) a rizika působící na osoby, zvířa

ta, věci a ivotní prostředí.

Mimořádná situace (extraordinary situation, emergency situation)

Situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku hrozby vzniku nebo v dů

sledku působení mimořádné události, která je řeena obvyklým způsobem

slokami integrovaného záchranného systému, bezpečnostního systému,

systému ochrany ekonomiky, obrany apod. a příslunými orgány za pouití

jejich běných oprávnění, postupů a na úrovni běné spolupráce bez vyhlá

ení krizových stavů.

Mimořádná událost (extraordinary event, emergency, disaster)

Jedná se o náročnou ivotní situaci, která postihuje obvykle větí mnoství

osob, je nebezpečná, obtíně zvladatelná, ohrouje ivot a zdraví, často leí

za hranicí běné lidské zkuenosti a mívá fatální důsledky. Můe se jednat

o katastrofu nebo hromadné netěstí. Mimořádná událost vak můe, ale

nemusí vést ke vzniku krizové situace. Kadou krizovou situaci lze pova

ovat za událost mimořádnou. Česká krizová legislativa vymezuje mimo

řádnou událost jako kodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člově

ka, přírodními vlivy a haváriemi, které ohroují ivot, zdraví, majetek nebo

ivotní prostředí a vyadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Mezi mimořádné události patří ivelní pohromy, technologické a provozní

havárie, závané dopravní nehody, rozsáhlé poáry a inverzní stavy, epide

mie a epizootie, migrace, závané ohroení bezpečnosti a veřejného pořád

ku (např. terorismus).

18 / Krizová komunikace

Nebezpečnost (hazardousness)

Vlastnost určité látky nebo typ moného pokození. Riziko látky je podmí

něno nejen její nebezpečností, ale také velikostí a charakterem expozice

lidské populace, která závisí na mnoha dalích okolnostech.

Nevojenská krizová situace (non-military crisis situation)

Situace v souvislosti se vznikem ivelních pohrom, havárií a nehod velkého

rozsahu, při ohroení demokratického zřízení, chodu hospodářství nebo zá

kladních lidských práv a svobod, ohroení veřejného pořádku, naruení

státních hranic migrační vlnou velkého rozsahu nebo při jiném rozsáhlém

ohroení ivotů, zdraví, majetku a ivotního prostředí, která přímo nesou

visí s obranou státu.

Nouzový stav (state of emergency)

Stav vyhlaovaný vládou ČR, popř. předsedou vlády ČR v případě ivel

ních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného

nebezpečí, které ve značném rozsahu ohroují ivoty, zdraví, majetkové

hodnoty nebo vnitřní pořádek a bezpečnost (viz Ústavní zákon č. 110/1998

Sb., o bezpečnosti České republiky).

Obnovovací práce (renovation works)

Činnosti spočívající v revitalizaci ivotního prostředí a směřující k únosné

obnově ivotního prostředí, společenského ivota a materiálních hodnot.

Obecně jde o činnosti směřující k obnově území, které neodstraňují riziko

ohroení ivota a ivotního prostředí a nemají charakter záchranných a lik

vidačních prací (bezprostředních opatření).

Ochrana obyvatelstva (protection of population)

Plnění úkolů civilní ochrany při ozbrojeném konfliktu i mimo něj, zejména

varování, vyrozumění, evakuace, ukrytí a nouzové přeití obyvatelstva

a dalí opatření k zabezpečení ochrany ivota, zdraví a majetku.

Ochrana vnitřní bezpečnosti (protection of internal security)

Souhrn opatření k zabezpečení ochrany ústavního zřízení státu, zákonnosti

a lidských práv a svobod proti vem druhům stávajících i potenciálních

vnitřních hrozeb.

Teoretická část / 19