načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Krev pod obojí - Břetislav Olšer

-6%
sleva

Elektronická kniha: Krev pod obojí
Autor:

Šestá kniha Břetislava Olšera je opět zaměřena na složitou problematiku izraelsko-palestinských vztahů. Mnohovrstevnatý román, plný napětí a dramatických zvratů, není jen pestrou ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  79 Kč 74
+
-
2,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » En Face
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 304
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-872-6408-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Šestá kniha Břetislava Olšera je opět zaměřena na složitou problematiku izraelsko-palestinských vztahů. Mnohovrstevnatý román, plný napětí a dramatických zvratů, není jen pestrou mozaikou osudů hrdinů dvou znepřátelených komunit; je to v mnohém i zamyšlení nad jejich osudovým předurčením a představou možností existence v této původně Zaslíbené zemi.

Zařazeno v kategoriích
Břetislav Olšer - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Ve, co je na internetu zd arma... * poí taové pro gramy, soft ware, free ware * leg ální MP3 písniky a alba zdarma * ser iály a TV pořady ke zhlédnut í online * poí taové hry zdarma, demov erze her B BŘŘEETTIISSLLAAVV OOLLEERR KK KK R R RR E E EE V V VV POD OBOJÍ OS TRA VA Š Břetis lav Ol er, 2 005, 2012 2. vydání Š EN FACE, 2012 Vydal Mgr. Radim Poláek, Vydavatelství EN FACE Zámecká 4, 702 00 Moravská Ostrava www. enface.cz ISBN 978-80-8726 4-08-9 Pa vlince , která m i uvěřila , e Bůh n ení v chr ám ech, synagogách ameitách kup íků, ale pouze v kadém z nás. Svým skvě lým synům Tomái a Martinovi, e usku tenili m é nespl něné sny. B. O . P PŘŘEEDDMMLLUUVVAA Kdy jse m dopsal tuto knihu, opět j sem s i vyzkouel osvědený způso b, jak svůj hru bopis tenářs ky ověři t jetě př ed j eho vydání m. Vytiskl jsem n ěkolik exemplářů a rozdal je známým , aby se oběto vali, ví ce ne tři sta redaktorským dotekem za tím nepoznamenaných st ránek přeetli a s děl ili mi pak své dojmy. Uinili ádané a nelí tostně se do mě pus tili. Kr omě jed noho izrael - ského plu kovní ka ve výslu bě, který nad mým t ext em a ni okem ne mrkl, s uznáním mě poplácal po zádec h, jeliko věděl své, co byl o pro m ě znamení, e ve je jak má být. A kdo jiný by s e v tom vem měl líp vyz - nat, n e voják, který bojoval v pěti blízkovýcho dních válkách. Urá í islám a dopadne jak Salman Rushdie se Satanskými veri! dostal jsem va rování, e m é znevao vá ní p erfora cí pa ne nskýc h bla n dvaa se dmdes áti ern ookýc h panen v ráji není zrovna koer. Kdo vak víc znectil korán? Já c itací jedné z jeho súr, neb o mus limtí muedníci, vradící nevinné idovské dě ti, eny a starce? Copak se v ko - ránu nepíe, e muslimové mají ctít vy znavae V elké kn ihy, tedy idy? Nes tará se snad Izrael o své muslimy líp, ne kterákoli ji ná neislámská země? V idovském státě je ví c meit, ne kolik je dohromady s ynagog ve vech arabský ch zemí ch. A copak éfové islám ských zem í sami ne - proh lásili, e vraedné útoky Usáma bin Lád ina, Abú Músy Zarkáviho adalích te rori stů j sou urákou i slámu, kt erý je prý nejmírumilovnějím náboe nstv ím? Výhr ady m no hých lék ařů, jim jsem ta ké dal rukopis přeíst, se rovn ě n edají obejít. Jsou to odborníci a as i věd í, co říkají. Jed en, který v ak vě ří v literární licenc i, byl shoví vavý, p rotoe věd ěl, e na Blízkém vý chodě je vechno úplně jinak, ted y i t ra nsplantace . Zbýv ající dva tvrdili, e můj popis hemodialýzy a a tmosf éry kolem dár covství ledvin je př íli zje dnodu en ý a jiné medicí nské věci e zase nepřesně formuluji ae v Ostrav ě n en í zr ovna eti cké psát o kupení s orgány... Rád bych lask av é ten ář e upozor nil, e tato kniha nemá slouit jako skripta pro studenty lékařskýc h faku lt, ale e jde o dobro druný r omán sprvky ve ho , c o ivot přináí tedy té s láskou, vá nivým sexem, spleti tou výměnou orgán ů i se zákeřnými vradami a rafinov anou fikcí. Hlavně mi lo o přiblíení bezmo cnosti semitskýc h, te dy ara bský ch i he - brej ských ob yvatel Bl ízkého výc hodu, které u přestává ba vit to kado - denní kr ut é umírání, nekonící strac h z atentátů a hrůzy zraket kasam i scud. Lékař ské p rostř edí je v mém podán í jen ku lisou pro tragéd ii dvou hrdi ne k m é knihy, je usi lují o to, aby idovské i pale stinské mat ky ily kon eně v míru a bez obav o ivoty svých dětí. Ví m, e p řes vechny mé dobré úmysl y m i b udou spílat idé, mus - limové i mudrcov é, kteří se vdy uměli p řimknout k jakém ukoli d ubisku, je n aby si kryli záda a jim bylo ukrad ené, jestli ten jejich strom konformnosti rostl směrem k Moskvě neb o k Washingtonu D C. Ale ti jsou nám, Valach ům zHovězí, ukradení, jeliko m y mám e valaská du - biska ve sv ých du ích a bude me s i vdyck y říkat a psát, co nás tíí ipovzná í, zkrátka co máme na srdci, v něm nám proudí kr ev na ich něných matek a bájených otců. ivo tadár ná krev pod obojí . B ŘETISLAV OLER ,,...Tím, e se idé navrátí d o I zraels ké z emě, vrátí se ke ,kos - mickým pr amenům s vé z vlá tní idovské tvořivosti a duchovnosti. Ve vztazích s Neidy se idé mu sejí v Pal esti ně vyhýbat vylepování své situace na úk or jin ých. Nár od Izrae le se mus í s tát humá nním národem . J eho zkou kou bude v ztah k pal estinsk ých Ara bů m. Postoj idů vůi nim musí být postoje m lidsko sti, m orální odvahy, která se udruje na n ej vy í úr ovni, i kd y druhá s trana ne ní vůbe c tak ová, jakou bycho m si př áli . Ve skutenosti je jejich nepřátels tví dalím důvodem pro nai lidskost.. . AHARON DAVID GORDON , sionista, Tel Aviv r oku 1 914 ,,...idovská národní domovina by měla být poehnáním pro vechny oby vatele Palestiny bez ohledu na jeji ch r asu a nábo en ství. Na j edné stra ně jsme slíbili poskytnou t pomoc sionism u, a na d ruhé stra ně jsm e z ar uili neidovským oby vatelům , e by v j eho důsled - ku neměli nijak trpět. Kad ý krok, který podniknete, by tudí měl při nést m orální a ma - teriáln í zisk vem Palestincům. Udělá te-li to, P alestina bude iastná a úspěná, mír a shoda zde budou vdyc ky vládnout. Změní se v ráj a stane se, jak je psán o v Písmu , které jste mi právě věnovali, zemí, v ní proudí mléko i med a k de trp ící vech r as a náboenství naj dou út oi tě př ed svým u trpením. Vy, id é v Pa lestině, má te velmi velkou odpovědnost; jste př ed - staviteli idovského národa z celé ho světa, a vae chování poskytne příklad id ům ze vec h zemí a bude jim dělat est. Naděje vaí rasy za tolik s toletí budou post upně usk uteňovány zde, nejen pro vae vlastní dobro, ale i pro dob ro celéh o s věta... Z pr ojevu W insto na Chur chilla, ministra kolonií Ve lké Británie, kter ý přednesl v roce 1921 při sázení st romu na staveniti Hebrejské uni ver zity v Je ruzalémě. 8 / B Ř E T I S L A V O L E R KAPITOLA PRV NÍ IITTĚĚNNÍÍ KKRRVVEE Izraelský muslim Muhammad Ali Fajsal n esnáel idy, přesto muse l l eet na překrobeném prostěradle jejic h di al yzaního lůka v jeruzalémské nemocn ici Hadassah. Dřevěněl y mu hýdě i mysl a ve své be zmocn ost i slábl jak moucha uvízlá v pavuině a vysávaná elektrickým pavouk em. Cí til se zrádně oputěný v ciz ím pokoj i pod dohledem předpojitěný ch drénů a komisních sester, je sic e o vládal y spo ustu úkonů, větinou v ak jen stereot ypně podle medi cínského itineráře. Měl padesát roků, ale připa dal si jak st oletý vorvaň, vyvrený osudem na mělinu trablů, kde bezmocně lapal po dechu. A kdy ho popa dla spás ná dřímota, za al s tařecky chr ápat aodfoukávat svým syrov ým dechem zbytky su en ky n a drsné pokrývce. Vyp ada lo to, jako by po namo dral ém písku pochodovali malí krabí pou stevn íci. Byl sp olumajit elem cest ovní kanceláře Palest ina Tours ve východní m Jeruzalémě. Dostal ji jako invalida za věrné s luby v boji z a svobodnou Palestinu od Organizace a sám tuto ivnost povaoval za politickou trafik u pro voj enského vyslouilce a stranic kého zkrachovance. Natěstí b yl té manel em e ny Fat imy, j e mu dala ty ři děti. Mrzelo ho, e poř ád neměl vnouata, a u vůbe c ho ne těil neur itě vyme zený zbyte k po ch murnéh o a - su, jeliko z ledvin se mu staly skoro zbytené s valy a je tě mu inily těce zvladatelné potíe. lo v ak pou ze o pik u ledov ce jeho iv otní smůly; k e v emu by l přes vě d en ý, e n aro dit se izraelským Arabem je z na ně horí vada , ne ně - jak á zlo třilá le dvino vá koli ka v tě le, i kd y bez ka ménk ové liti ázy. Medicínské termí ny se n euil zpa mět i, ale znal j e jako cv iený kakadu; tisíckr át je sly el z úst vy dezinfik ovaných l ék ařů, kteří mu bez lidský ch pachů připadali přísně neos obní. A tak zhrzeně chodil na hemodialýzu k idům, aby střídav ě skř ípal zuby a díval se nekonené hodiny do bílého stropu a na umělou náhraku své dávné výrobny moe. Jedi nou výhodou toho mart yri a bylo, e obas nem us el pít ani moit azvedat prkýnka na WC. A tak trpkl a zkro tle vní mal monotónní předení divného mec hanismu, jen mu nepochopitelnou technologií istil krev, ikdy m nohem víc by to uvítala j eho due zanesená beznadějí, je v něm obsadila volné místo po vyp ovězené p ompéznosti. Dvakrát v t ýdnu se s ním na oddělen í zachr aňovali d alí tři pac ient i, a k dy vi děl dva mla díky a docel a K R E V P O D O B O J Í/ 9 slin ou třicátnici s ce lým i votem pře d sebou, měl na chvíli zklidňující pocit, e n a tom není ve svém věk u úpln ě nejhů ř. Byli v tom ét erově ne vraivém politickém kl imat u tragikomickou s elost í; tři pravověrní idé a jeden m uslim , jen r ouhasky váhal, jestli má ít zfar izejství idovské dobrotivosti , která s tála daňo vé poplatníky desetitisíce ek elů z a měsíc, nebo zdali se má na sv é Izrae lem pl acené pozem ské poníen í vykalat a spěcha t p ředasně do islámského ráje za proroky a er - no okým i hu riskam i. Z nudy někdy rouh a sky pře mítal o reálnosti Alláhov ých slibů. Kdoví, jestli ty pan ny měly té obřízku a zda byly frigidní, nebo si dopřávaly i orgasmus. Kdy by s e do inzerovaných nebesk ých konin do stá valo v p růměru jen sto tisíc muslimů roně, mus elo by s nimi dvaasedmdesát krásek obcovat sfrekv encí znaně nadzems ko u, aby kadodenně vecky ukoj ily, ja k sl ibo val a jedna ze súr. V té ásti korá nu mu nebylo jas né, jestl i b ud e mít kadý mu ední k svýc h dvaasedmdesát pannen , nebo zdali se o ně bude muset poděl it s ostatními. To by j ich a le mus elo b ýt dvaasedmdesátkrát víc ne mu edníků . A jak by kněky rajské lásky j etě po kadé pen etrac i stíh aly ob - no vu per for ova ných panenských blán, na to u jeh o vilná představivost nestaila. Mě l ale k projednání se sebo u s amým mn ohem h orí nelogism y a i deologická l ascivno st koránu pro něj b yla v té chvíli a na druhé kolej i, o ní je tě nev ěd ěl, e je sl epějí ne ve chny Alláhovy c esty z Mekky do ráje azpět. A jeliko i ta nej okázalej í hrdost lov ěka s e jednou zlomí pod tíhou bezpro stř ední hr ozby smrt i, př estal být i on hr dinou a slabo sky prahl den ode dne víc ít ne umírat . Př esto cht ěl svému palestinskému snu dál slouit. Hrd inská setr vanost v genech byla al e jeh o dalí svízel. Aby si oivil m áton é i deá ly, chabě si přik az ov al , e m usí zís kat nov ou ledvinu, aby se s ní př iinil o zánik I zr aele. To si před stavoval zcela prag maticky; idy v yenou, jako oni vyh nali Pal estince, ale jinak n ic n iit nebu dou. Ani nemocn ici Had assah. Ste jně by tady byla i bez idů. Jen v n í vyměn í personál. Arabové jsou př ece ne jlepí i v medi cí ně. T upí Hebrejci jetě s louili v Egyptě jako ot roci , kdy arabtí lékaři u d ělal i se svými pacienty zázraky. .. Od mi nulého týdne jste přibral t yři kila! vztekala se peovatelka zi - dovské sekty Samaritánů na jednoho z pacien tů, připomínajíc ího dob ře kr - meného zápasníka sumo. Vdával a se moje sestra, zmoh l se ml adík na pasivní rezistenci. Chcete vůbec př eít ? vyváděla řeholnice. Nechtěl byste míst o dialýzy raději na liposupci? zle vrel a a Muhammad měl pocit, e tu star í enu se patně de pilovaným knírkem příl i zdravo tnictví nebaví. 1 0 / B Ř E T I S L A VO L E R On sám s e mezi je dnotli vými akt y toho hř ínéh o proi siování krve sna il jíst málo a cucal led s ci tronem, j en kdy měl opravdu nezvládnutelnou ízeň. I jemu se stalo, e se neudrel, říkal si, e ije jenom jed no u, a nacp ával se jak o iv ot a pět hodin s umělou ledvinou se mu pak stalo n apínáním na skř ipe c. A lláhu, c o je to za i vot , kd y nic nemů u a pod krkem m ě dr í nějaká zasraná umělá le dvina v krabici! klel pak potichu, ale s tejně se mu neul evilo , jako niko mu, kd o se stal rukojmí smrti. Ani souloit u nemůu, ani odjet s rodinou k moři, nato abych si vyr azil na ryby jako dřív! stěo - va l s i, skuel a marně poklesle l áteřil . Jinak ho ale ostatní m oc n ezajím al i. Měl sv ých problémů dost, na se jetě zab ývat iv otním i nesrovnalost mi zlo třilý ch idů. Nemohl se skoro pohn out, p rot oe do něho na píchali a napojili spoustu jehel, hadiek adrátů , j eden měl dokonce př ipnut ý na u ním boltc i, a připadal si jako in - tox ikovaný násilník přiváz aný k l ů ku na protia lkoholní stanici. Nepřiel sice z opileckého veírku, přesto mu třetila h lava , v ú stec h měl pachui al udeních iáv a jaz yk se m u lepil palivou v yprahlostí na ro zb olavěl é p at ro . Vě děl, e ta zatracená ledvinová kocovina se jen tak nevypaří a on se z toh o prkennéh o l eení asi b rzy vstřeb á do krobu vprostěrad le pod sebou. Z mozku m ěl velbloudí tlamu, v ní převýkáv al pich lav é m ylenky, je se nedaly st rávit. Okno v pokoji m ělo průsvitn é, al e n eprůhled né aluzie, proto s e dív al jen do stropu, na jeho kdysi bělostné omítce u znal zpaměti vechny její praskl inky a stroupky vápenné barvy. U nevzýval Alláha a nevolal ho na po - moc, př estal odříkávat súry. Pro by se namáhal, kdy ho nikdo nevysly el, nic boského mu ivo t neuleh i lo a ke zdi ho tiskla malověrnost. Prahl po milodaru zapomnění al espoň v e snu , v něm byl s ice ztřetěný, ale zdravý. Ch těl usí nat, ale n edařil o se mu to a zkouel dě tinsky poítat krouení umělé l edviny. Za minutu to bylo pade sát o to ení podivného kruhu dia - lyzátoru, j e se v jeho obluz en ém vědo mí jevilo jako miniaturní otáivá klec s věně běhající veverko u, k terou si kdysi v průběhu svého krátkého působení v Torontu p oří dil do ho telov ého po koje, ab y s e pohledem na hlodavc e za mříemi kochal vlastní svobodou. An i s imaginární zběsile p eláí cí vever ko u vak neusnul a dál po ítal jen pro za hnán í nud y. Za hodinu zaznamenal přes tři tisíce obrátek a stále ani náznak dřímoty, tak se ale spoň po tic hu vemlouval do přízně vytrvale pře - dou cí mainky , aby své posl ání neodby la. Sloil pro ni súr u Ó slitovná má elekt ronick á sp áso moopudná, a vdy po jejím odříkání ekal, jestli ho Alláh neztr está za to rouhání. K R E V P O D O B O J Í / 11 Ó slitov ná má elektr oni cká s páso moopudná, nech i ti má kr ev dobře c hutná. Vysaj si mě a zase naplň, ai s iln ý j sem jak o pakůň, aby pope lnice mého těl a nejmí ň týden vydrela! Potřeboval pro dalí d ny ivota, aby ho boí vůle uinila v dokonalé souhře s jeho isti kou pat řině il ým , jak s e sluí a patří na muslima sice schimé rickým, ale přece jen s poslá ní m bojovníka za Palestinu, jeho ivot byl sloi tý u tím, e se nezávisle na své arabské vůli stal vin ou repr oduk ního prohř ek u svých ro diů oba nem s tátu Iz rael. Asi a př íli touil po ma gii dřím ot y, ab y mohl na pár hodin vymazat zmysli sv ět kolem sebe a svou zbytenos t. ím víc se snail upadnout do stavu sn ivého mámení, tím víc trpěl nespavostí. A i k dy s e po nořil do polo spánku , n ekonej i l ho sladký sen, ale pitvor né no ní můry . Nejhorí muka pr oí val, kd y se na něh o ve snu sápa ly vzteklé Samaritánky, aby ho př ipo utaly k posteli drény. O oslavě svých padesátých narozenin měl sv é představy, přes to i ten jindy h ektický den protrpěl na dialyzaní m lůku a znov u se po p ře tení no vin pln ých výh růe k, vytáek a krv e raději bavil otupujíc ím po ítáním . Přeju ti hlavn ě lásku! Na by bylo lověku zdrav í, kdy by ho nikdo nemi loval ! eptala mu Fati ma, i kdy si mys lel, e líp by mu by lo zdr avému avemi milovanému. Láska je nejl epí lék. .. Po ítal. i l pře sně os mnáct t isíc dvě stě padesát dnů, tedy tyři s ta třicet osm tisíc hodin, co inilo u dvacet est mi lion ů dvě stě osmdesát tisí c mi - nut, třic et osm vte řin, tř icet dev ět, tyřicet ... A nebyl o co bil ancov at. Prvních deset let prozevloval v ulikách východního Jeruzaléma, dal ích pět let se vztekal, e se narodil tím, ím se narodil, protoe ho nechtěly holky, a do tyřiceti zcela programově nesnáel idy. P řito m by l skálopevně přes vědený, e dalí roky u p roi je jako iastný bohá a pořád jetě ivý islá mský hrdina. Místo toho dál ne náviděl, jen místo idů s vůj osud. Le el b ezmo cně na lůku a t ítil se sám sebe. Byl niký m, přikur tovaný kpelesti, celé hodiny se potil a nemohl se umýt. Kdyby měl anc i si oplách - no ut alespoň dlaně, je měl odpud ivě lepkavé. Přip ada l si trapn ě, je ho sva ly ochably a z pór ů mu pěl pot. Za horkou sprchu by zradil Husajnův úkryt, chor obné n utká ní být i stý a vonět vodou po holení ho suovalo. Ne si zvykl na pět dialyzaních hodin bez mýdla, v břichu ho tlaila neuróza, jak hr omad a kamení. 1 2 / B Ř E T I S L A VO L E R Kdy mě l příle itost, k oupa l se dvakrát denně. Peliv ě, dlouze a voňavě. Trpěl utk vělou představou, e kdyby ná hle zemřel, ned ěl al by nikomu p otíe s t ím, e b y museli je ho m rt vol u sl oitě omý vat. Připadal si jak podivín Igor z Ir kutsk a, sp oluák z káhirské univerzity , který na ulici vdy při chůzi etl. Věřil v nahodilost osudu, e d o ně j tak jednou vrazí nevídaná kráska, s ní pak bu de mít úasný ivot . Podív al se na okno, v něm ně kd o p ovytáhl aluz ii, a uvi děl ří msu a za n í vrky oli vovníků na nedalekém kopci. By l rád, e v té nemocniní ble dos ti měl pře d oima i trochu zeleně. Naj ed nou s i uvědomil, e si u nedokáe předst av it, jak krá sně voní větve borovic. A ty záh on ky n arcisů a rů í u domů ve s tráni napr oti mu se ly být t ěmi nejopojně jími. Le el a hodinu nic jiného ned ělal, ne jen nasával svým chřípím vůni pár set metrů vz dá len ých stro mů a květin. Marně. Byl plný j en koř ení Fatimy a nemocniního pachu. Za přísáhl se, e hned jak p ůjde z dialý zy, bude ichat ke vem náhodným kyt kám a ků ře str om ů, a by d o sebe nabral v zpr uujíc í aroma do zásoby apřevoněl jím přítě vechny tinktur y, éte ry a odéry kolem um ělé ledv iny i nak yslý pac h mooviny ze patně vypl áchlých baantů. Obezřetně hypno - tizoval kvírou v okně t ěch pá r strom ů a zřejmě záhon růí před nimi, na dálku vi děl jen rud é chomá ky vyit é na zelené látce. Jinak b ylo v echno písko vě edé. Při lo mu líto, e Jeruz além není ta k iav natý a sm yslně zvlhlý jako Paří a írný j ako On tario a e mí sto plodných lánů penice má kolem sebe jen beduíns ky zákeř ná sk ali ska stejn ě fád ní barvy jako pís ek, jen m ěst o sv íral v pasti, z ní nebylo úniku. Jako by za trest pro dědiný h řích idů byla vude jen pí sitá e ď. Poui měli lidé ve své isláms ké, kře sians ké i idovs ké krv i, voích i duích, a ti , kteří j i měl i j en ve v las ech a jim s křípala křemiitě mezi zuby, na tom byli nej líp. Mě l z toho ne utě eného pohledu sucho v ústech i v srdci a vzpomínal, jak v dě tství r ád p adal do mořské ho přílivu. Stál v ně m a ekal, a se příboj s uměním rozpoutěné obří tabl et y ce las konu přiřítí, a pak do něj plácl po zádech a díval se, jak se nad n ím z avírá chladivě pr ůzr a ný p oklop, jak by - la najed nou nebeská modř rámovaná zelenkavými vlnami a svě t pohltil chřtán v odní p říer y s pěnou u tlamy. Str alivě s i přál zn ovu se po noř it do mo řských v ln; ur itě by pod nimi vy - drel s dechem co nejvíc, jen aby si to ho oistného blaha uil. Místo toho mu jen nějaký stín př eletěl přes tv ář a za okne m spatřil chaotický záblesk, moná se mu to jen zdálo. Byla to velká bělostná mouha přip omínajíc í má chn utí p taích křídel, proti světlu zářících j ak peru tě arc han děla G abriela z j eho dě tskýc h chvil ví ry. K R E V P O D O B O J Í / 13 Sestr o, kde s e tad y u vás b er ou rackové? zeptal se udiv eně a přihlouple civěl na opeřence, kter ý se usa di l na parapetu a dív al se na něho zpod alu zi í s ote vřeným zobákem , jak o by se mu vysmí val. patn ě naladě ná sam aritánka s e úkosem podívala smě rem k o knu a pak su e po zname nala, ani by z vedl a h lavu od dialyzaního přístr oje: Kde by s e tady vzal racek ! To mohl být jedině holub! Přece nejsem cvok! zasmál se bezm ocně. Snad jetě rozeznám racka od holuba! Byl to bílý r acek a chechtal se mi, protoe to byl idovs ký ba cilono si! mu mlal unaveně. Holubi jsou v elijací! ř ekla ena s rou kou na hl avě. To má te z toh o, e jst e také př ibra l skoro tři kila! dodala pří sně. Teď na vá s jdou ha luci nace! Jste dietní, nebo dialyzaní sest ra? vz tekl se a prudc e sebou tr hl, a ho zabo lel o od napíc haných pout, v nich mu cirkulovala vlas tní kr ev. Boí slu ebnice u neřek la n ic, přek ontr olovala jeho drénová připojení letm ým pohybem ukazov áku, jako b y je pouze poítala, a pak vy la na chodb u. Byl zmatený, zne jist il a sá m nevěděl, jestli to na říms e byl h olub, nebo racek, a jestli tam vůbec něco bylo, pr otoe s e mu udělalo patně aklidně mohl mít vidiny. Nemohl to být ani h olub na střee, jeliko neměl v hrsti ani ádného vrabce. A co kdy to opravd u byl a rchanděl Gabr iel? pomy slel si zmoe ný léky a z př edstavy nebesk ého posla ho zamrazilo. As i se budu muset přes tat přejí da t! poru il si. Zv aoval , zdali by křesia nsko-muslimský anděl vůb ec mohl přistát na pa ra petu judaistického okna. Jedině, e by lo o melachomaneze, jak říkali idé andělu smrti. Umíral a měl str ac h. U to nebyla o tázka desítek roků, ale mon á kadé přítí minuty, hodiny , dne... Um írání. Jak snadné bylo vyslovit to slovo , jak tě ké bylo se s ním smí řit. Řekl si , e je par anoidní poděs, a raději si přip omněl, e si u dávno nebroukal ádnou melodii, jak to d ělával běně doma i běhe m jízdy za volantem svého autob usu. Dělalo mu p říjemně, kdy v ně m v ibr ac e h lasivek jem ně rezonovala a roze chvívala m u mozek. Cítil se v takový ch chv ílích slast ně, jak o by měl ui pod vodo u a ne slyel plá ový h ala s, a le jen hebce u - mi vou hudbu, znějící z ni tra eptaj ících mu lí.. . Měli s Fatimou zamilov anou p íseň. Ani s i u neuvědomoval, kde se ji na u il, al e vryla se mu do pa měti tklivou melodií a dala se zpívat dívkám sromantickou duí. A Fat ima ta kovou dui měla. Al-hubb fí kalbí ámana Fatima, malakti kal bí bi ri dáj ek...zpíval jí a ona zpíva la j emu, ale jen kdy byl i sam i a nikdo je nemohl slyet. Věř pr ov dy lásce v srdci mé m, ó Fati mo , ó Muhammade, neb ovládla je cel é m ilost má.. .pěli si a v ůbe c jim neva dil o, e ta píseň b yla v ěnov ána 1 4 / B Ř E T I S L A V O L E R jisté K áfiji a ne Fa timě, nato Muhammadov i, ale j ejic h pa rafr áze se ji m lí - bila nejví c. Je kadý k out mé due tvůj , ó Fa tim o, ó Muhammade, ve tvých r uko u osud te ď spoí vá můj ... MUSLIMOVO TR ÁPE NÍ O své ledviny se nikdy mo c nestaral, vlastně o n ich prakti ck y a ni nevěděl. Říkal j im dva přerostl é dv acetide kov é boby, z nich jeden byl vý ne ten druhý a d oko nce mohl bloudit po těle. A to byl o ve. Uvědomil si, e an i při moen í nikdy neh lou bal , ja k jsou l edviny a vy měování pro tělo důleité. Zvedl sv oji vo lnou ruku, přip adala mu průsvitná, zatnul prsty a p ředs tavo - va l si, e potí mu dělá sval, který byl me n í ne jeho pěst. Mus el t o bý t hou ev natý orgán ; denně m u kdysi proistil skoro sedmnáct set litrů krve. Vae k rev je hn ána pum pou přes hadiky do pr vní ásti dialyzát oru, v té dr uhé proudí d ialyzát, řekla mu stroze u ne samaritánská, ale obyejná zdra votní sestr a z řad ruských imigran tů. Napoj ovala ho na umělou ledvin u a cítila povinnost mu říct, co s ním dělá. Zpo á tku se snail vnímat, jestl i cítí ve svých ilách nějak ý nez vyklý po - hyb a jes tli pozná, e jeho kre v j de z těla ven a zase zpátky a jes tli mu idé do il nevr acejí n ějakou úplně jinou zkaenou t ek uti nu. Kromě křeí valu dku a zloby v dui nezare gistroval nic, co by napovídalo převratným změn ám v jeh o krevn ím oběhu. Krev i dialyzaní roztok jso u od dě leny polopropustnou membránou sotvory ve likosti jed né molekuly, které umoňují, aby kodliviny z krve přecházel y do dialyzátu, jen pak jde do odpadu, zatímco istá krev se vrací zpátky do vaeho těla, c hrli la z e sebe sestr a. Asi měla práv ě po zkou kách a chtě la p rokázat, e i v Moskvě věděli o hemodialýze. Kolikpak mě ří jedna m olekula? zeptal se poiouchle, ab y v sobě zamluvi l vý itku, e by jí měl spí projevi t úc tu a neskonalý vděk. Tolik, co vae nekalé odpad y! věděla si rady s jeho tiplavo stí. Myslíte nekalé nebo výk al é! pok usil se o e rt a hned nepochopil, pro se n a něh o sestra dívá j ako na idio ta. Zp oátk u na prot es t proti zradě svého osudu se vůbec nechtěl o tyto vě - ci za jímat a upovídanou zdravotnici vnímal během dialýz jen proto, e se mu líbil a; byla to málo vída ná i dovská blondýnka z venkova od Vo lhy , neměla knír , zato tlust ý cop a t ěsně nad minisukni, v ní se jí pnul pev ný zadek . Kdy se sklán ěla n ad pacient em na vedlejím lůku, s chutí se díva l na je - jí svůdné bo ky pod bíl ým minihábitem. Hladil o ima její nohy a kdyby se K R E V P O D O B O J Í/ 15 nec ítil trapně, ne chal by svoji fa ntazii vy plhat a do jejího rozkroku, ale raději otoil hlavu. Myslel na něco ú plně ji ného. Pro itěn í svých útr ob pova oval za nezv ykle důleité. Musel bý t v po - hodě; ekal ho sloitý úkol m ěl projet sv ým mikrobusem s mírov ými ak - tivi sty a k sídlu Organizace v Ramalláhu , v n ěm i zr aeltí voj ác i v ěznil i skvěl ého vůdc e vůdců Jásira Arafa ta a jeho s polubojovníky. Jednou se na něho do nemocnice p řila bez ohlá ení podívat F atima. Ajelik o měl a ob chod s koř ením ve ho druh u, voněla víc ne i ndick ý kuc hař , a kdy p řila do oddělení , vi chni se za ní ohlíeli, jak kolem sebe ířila do pach u lyzolů a injekcí opojno u vůni tymiánu s drceným hřebíkem a sladem skořice. Mysl el a jsem si, e b ys m ě tady chtěl mít, badyánk u! p ovzbudivě s e us mála. Bylo mi smutno... Z jejího d ávn ého opti mismu j í z byl jen a romaticky romantický zvy k po - jmeno vávat své blízké i roz liné ivo tní situace různě kořeněnými a jin ak drádivými ingredienc emi . Své n ejmlad í d ce ři Neheře řík ala afránku, kdruho rozenému Alim u se podle ní hodil kmínek, k dos pívajíc ímu sy nov i Abd ulláh ovi zase anýzek, a le m usel a si dávat pozor, aby t o nes lyeli jeho vrstevn íci. N ejstarí Sabra byla t ymiánek a kadá ivotní příje mnost i nepříjemno st byl pukvorec a ernobýl. Chřadnu ! vydec hl Muhammad, jako by vypoutěl krouky dýmu, ale byl rád, e se můe v tom dezinf ikovaném smradu ales poň nadechnout př ívětivého aroma skořice. Vali l se n a něj svět, v n ěm slabí mar ně chtě li být siln í a silní byli jen vyz - tu ená e latina, na ní ne l o stavět ani vzduné zámky . Sv ět, jen mu připa dal j ako velký kom plot jeho nefunkích ledvin s prolhaný mi idy a se zhrz eno u studentkou práv Suli K urájov ou, kterou kdysi opustil pár dnů před je jic h svatbou, jeli ko se z am iloval d o d ívky , j e s i ho j ak o jediná promy le ně nevímala a jmenoval a se Fatima. N eříkej taková slova, badyánku, utřela mu kapesníkem pot z ela apo hladi la před oucí umělou ledvi nu, aby ji oarovala ve jménu věrných slueb svém u milému. Pro jsem zro vn a badyán ? zeptal se jí jednou, kdy h o to oslovení jet ě nedep ri movalo. Je to takové anýzové voňavé koření ve tvaru hv ězdi ky , něně k němu př iichl a. Ty jsi přece moje hvězdika... Kd y on emoc něl, pří li mo nost í k vybraným ně nost em u nem ěli aka d é je jich připomenut í h o nepovz budilo, ale přidávalo mu na skleslosti. Jak ýpak jsem teď voňavý b ad yán? Sp í páchnu jak stará oliv a usychající 1 6 / B Ř E T I S L A VO L E R bez vo dy, kter ou nám idé odv edli z Jor dánu! zav rel ti e nasáklý nemoc - nin ím odérem. Ne tak n ahlas! Tady vude jsou přece idé! neklidně se rozhlédla. Js i moje lás ka, badyánku! eptla pa k spokojeně, e je na ní tak závislý a u jí nikam daleko neujede; nakl oni la se a políb ila ho na elo. Cí tila se vin ná, e neo bst ál a v testec h. Tajně s e k nim přihlásila, aby mu darov ala svou led vinu. T ranspl anta ní centr um oilo reálnou nadějí. Jsi mo c pr ima, ale kdy u ne ví , co s em ocemi, raději nadávej na idy, jen mi před nimi neříkej badyánku! řekl tak tie, e pouze artikulo va l, aFatimy se jeho slova do tkla, ale ch áp avě ho pohladila. Dala mu svoji znásilněnou enskou i stotu, ale v ěděla, e za tu cenu by ji měl raději hřínou a plnou váně a milostné fantazie. Nemohla za svůj chlad, který ma rně přek onával a. Jako dívka musela prodělat obřízku. ást eně přila o klitoris a mal é stydk é pys ky, ale pořád na tom byla lépe , ne j iné muslimky v její m věku, je n áboens ké tmářs tví poníilo jetě víc apřipra vilo je tak é o ji né ,neisté ásti genitáli í. Pro jst e mi to museli udělat ? vzlyk ala v hrůze, kdy ve sv ých osmi letech us ínala zmámená dávkou va lia, které přesto n eutiilo pálivou bolest v jejím klíně. Cht ěl to tak Bůh! ř ekl a jí pla ící matka, je trpěla víc ne dcerka. Bylas neistá! zab ru ela te ta Sura da, otřela břitvu po svém ne botíkovi a uloila ji zpět do brany s inst rumenty vykonav atelky obřízkové oisty. Tak pr o nás Bů h st vořil s neist ým tělem? Aby nám působil boles t? ptala se n ic nec hápají cí dívk a. Bůh ví, c o dělá! ř ekl a teta a ode l a k dal í ne ias tnici. Fatimu nap adlo, e Al láh bud e a si tak patný a zmatený stvořitel, jak pat ní a zmatení byli stavitel é babylo nské věe. Jak o odpor ný lep na ní od těch chvil lpěla nezbavitel ná výitka, e není plnohodnotná, později přiby - la dalí obav a, e svého mue idí a e půjde za j inou . Ni kdy jí to sice an i ne - naznail, ale nebylo těké si p řebrat , co m ui potřebují. Ty is láms ké nevy jímaje. Prot o m u u dávno chtěla pom oci, aby odini la příkoří, které mu napáchala svým nezavi něným zohyzděním. Měla př ec e obě ledv iny zdravé, zř ejm ě b y byla s chopná bez vě tích pot íí ít je n s jednou . Neb yla ale vhodným dárc em. Ne měli stejno u krev . Něk olik nocí kvůli tomu proplakala. Stejně dopadli i dalí a jed iní dv a ochotní kamarádi: Ibrahim měl problémy s b ílý mi krvinkami a Sal ima v G aze bez hygieny nainfikov ali loutenkou. Atak Muhammad i Fat ima si j en sami pro sebe přemítali, co by s e dalo dělat. Věd ěli, e se dá ledvina koupit z a n ek řesianské pen íze, a le nikdy spolu na K R E V P O D O B O J Í / 17 toto t éma příli ne mluvili; měli strach, e by jim někdo něco takového moh l na bídnout a oni by se jen trápili , e b y by li nuceni tuto anci odmít - nou t. Slyeli o statisících dol arech a riz iku v ěze ní za nelegální obchodování s lidský mi org ány a jetě ví c jim i z mítala beznaděj, kd e by takovou sumu iod vah u vůbec vzali. Byl v registru ekatelů na orgán, musel oznamovat, kde se kdy nacházel, aby byl l ékařům kdykoli k dispozici. Myslel si ale, e je to jen zámink a idů, a by ho m ěli neustále pod doh ledem. Zbabělý str ach o ivot ho doista pobláznil, a kdy jel v autě , hypnotiz oval kole m ílenou rychlostí se řítící ři die a uvaoval, jestli právě někter ý znich neskoní divokou jízdu někde pod sráze m a nestane se t ak je ho dá rcem. Neb o dárcem těch, je jsou v pořadníku př ed ním a on by tak mohl post oup it b lí ke ký en é metě. Sledoval statistiky vrad i obětí při ne jrůz nějích katast rofách a atentáte ch a snail si z toho odvodit po et pr avdě podobn osti. St ál e mu ale vycházela anc e na p řeití jen asi tis íc ku jedn é. Za vím by la jen krev. Prolína la se i nakř áplým p alestinským ivotem. Děti v e kolách v G az e si zpívaly, e obětují svo ji krev za Jeruzalém, Jásir Arafat vy bízel poddané, aby zaplavili krv í bezv ěrců ulice satanských měst, ej k Jásín jim zase vtlouk al do h lav, e bez prolití vlastní krve nebude svo - bodné Palestiny. Krev n a hla vy idů. Kr ev ve vech podobách. Bolestně prolévaná. Muhamm ad pořád jetě ze set rvanosti nenáviděl, ve s kutenosti ale u pr ah l pouze po krvi iastně darované. lo o stejnou ivotadárnou tekutinu; její skupenství u va k pro něj nebylo p otravo u nenávisti, ale kajícnou zách ranou. Nikdy předtím si nepři poutěl, e by i nula s ama o sobě m ohla mí t takovou hodnotu. Nula poz itivní . Krev podobojí. Fatima uvaova la podob ně ; schvál ně mě la v kr ámku tr anzis tor ák, akdy ko li uslye la o něja kém netěstí, hned byla ve s třehu. Před televizí jen úz kostlivě eka la, jes tli s e po zprávě o tragické události ne ozve někdo zHadassah, aby oznám il j ejím u mui , e se nala vho dná ledvina ze zahynul ého dár ce. Takov é myle ní ji děsi lo a unavovalo, ale vzápětí své mor - bi dní uvaování ve jménu sv ého mue omlouvala. Jsem cel ý zp ocený , vlasy má m m ast né! bránil se os týchavě, kdy ho zno vu pohladila po hlavě. Co pak na tom záleí, kdy jsi moje veck o, bad yánku? políbila ho zas na neholenou tvář a za jejími zády se oz valo rozpaité zaka lání. Byl to j eho lékař profesor David Gozovský. Tak co, mladíku, jak ti nae l edvinka slouí? zeptal se bodře ten do - bros rde ný edovl asý id , který i p ře s svých sedmdesát le t p ořád je tě pilně pe oval o pacienty. 1 8 / B Ř E T I S L A VO L E R Fatima ti e p ozdravil a, usmá la se n a svéh o mue a po pi kách zmizela na chodb ě. Snaila se být co nejrychleji na erstvém vzduchu; medi cíns ké prost ředí ji de primovalo drádivý m pachem a kumulací vech moných ine mo nýc h b oles tí světa. Skliovalo ji, e míra toho utrpení s e bezp rostř edně týkala také jej ího mue. Je to prima vynález, jenom k dybyste mi ho mohli zaít pod kůi, abych se tady nemusel celé dny nudit k smrti! zatvářil se Muhammad naoko přívěti vě, a le někde v něm se z veda la vlna animozity, s ní ale v případě svéh o lékaře vnitřně bojoval. Nechtěl si to připoutět , al e ve svýc h před stavách obdarováv al vý jime - nou pří zn í toho edovlasého doktora, jeho nos připomínal velký svr atělý fí k, a při zni ení Izraele by ho nejspí nechal velkoryse ít, ab y mu dál za - opatřo val jeho ledviny. Dav id Go zovský pocházel z polské Lo de; je ho ote c byl kd ysi uznávaným chirur gem na tam ní klinice, přesto musel v roce 1940 přenechat svůj ma - jetek zlod ějům a přemíst it se do ghetta, z něho putovala jeho prominentní p ěti le nná rodina do Osvětimi i s t řináctiletý m Dav idem , který v tom pozemském pe kle sice u neměl sv ůj ele gantní pokoj a koupel she řm ánkovou pěnou, ani b arevné sny a bar micva, zato jako jediný zpříbuzen stva unikl plynovým komorám. Je nom buď rád , mladíku , e má al espo ň led vinový záskok, jinak by s es tady mohl k smrti unudit doslova , usmál se profesor pichlavě. Po dětství plném hrubostí, hrůz a ná silí miloval pouívání zdrobnělin, ím vzbuzoval v Muhamm adovi odpor. Připomínal mu jedince s neujas - něnou sexuální ide nti tou, a t o se mu pro tivilo. Ví, e umělou ledvin u poprvé pouil v roce 1943 Niz ozemec Kolff? řek l prof esor a mimoděk ho napadlo, e v tom obj evném roce mu té umuili otce s matkou. Mu hammad mle l. Sugeroval si, e zatímco mu dialýza krev istí, pouhá přítomn ost toho starého ida j i znovu piní. By l v ak natol ik so udný, e sám tuto svoj i tezi pova o val za zcestnou a neprak tickou . Věděl , e bez těchto , idovských pinavců by u dá vno dodýchal. Poslyte, doktore, co vy ví te o bezna ději! řekl rázně, ale důvěrně, pro - toe v ten den byl na pokoji úplně sá m. Trpě l jste snad v ivotě ně jak ou vá - nou cho robu, kte rá b y vám ohro oval a ivo t? Kdy si j se m měl namále i bez zá keřn é choroby a byl jsem na tom hůř ne teď ty, svěř il se profesor, přivřel oi a za klebil se, a v ycenil zuby, jako by dělal rekla mu na zubní pastu a zá rov eň trpěl zánětem okostice. Tí mto způ - sobem si zaostřoval svou da lekozrakost v mysli, kd y chtěl s patřit zlovolnosti K R E V P O D O B O J Í / 19 své minu losti. A tenkrá t jsem se modlil, ab y mě někdo zachr ánil, e to pak cel ému s vě tu stonásobně vrátím! odml el s e a přes tal se kl ebit. Přeil jsem a tak se snaí m. Co to by l za problém? Říkalo se mu h olo caust... Muha mmad se zarputile podív al skrz aluzie. Pomy slel s i, e ti zatracení idé bu dou s tím svým holocauste m vě ně m áva t jak o s vem ocným trum - fem fatální ublíenost i a adoni t o soucit. Přesto mlel a c habě se pobízel, aby se omluvil, nebo ud ělal alespoň nějaké vstřícné gesto. Ten idovský dok - tor př ece nemohl za to, e netrpěl ja ko on obtí nou chorobou, je roztří tila jeho křiiálovou koul i plnou smělých vizí. Stailo, e se ten id dlouze ach rapl avě smál svým chra c hra a za k adou slabikou mu pos koil ohryzek, take v ypadal, jako by se mu z krku přes sv ratělou kůi dobýval poutní korpion. Můe te mi říct, jak to tedy se mnou vlastně je? broukl Muhammad poslu ně, aby nějak odinil svůj výbuc h emocí. Ptá se otráveně, jak o bys řík al mechaniko vi, e za ty peníze by ti mohl alesp oň vysvětl it, co na tvé m au tě opra voval, z asmál s e lékař chápav ě, ím chtěl naznait, e ho jen tak něco nerozhází . Vy by ste nebyl otrávený, doktůr ku ? pok usil s e Muhammad o odevz - da ný úsmě v, ale vyla mu j en st rnulá kře. Takov ý podraz.. . Trpí , chlape ku , chronick ým sel há ní m ledv in, způso bený m rychlejím odumíráním buněk ne je běné, a istící funkce j e ned ostatená! snail se profeso r pac ienta nevyděsit. A kdyby bylo to odum írání pom al ejí, problém b ych neměl? Pr of esor Gozovský si připada l jak o na semináři pro zaínajíc i zdravot - ni cký pe rsonál. Led vinové buňky nám na rostou v potřebném mnoství as i milio nu vkadé ledvině u v dětst ví, z aal roz pa itě, jeliko padesátiletého studenta j etě ni kdy neměl. Poto m se u netvoří a je n odumír ají. N ěkdy jic h ubude moc a ledv iny ma jí malér ! zakonil svoji lekci, otřel si pot z ela a se svým nev kusným puntíkovaným z elenolutý m motýlkem po d krk em vy - pa dal j ako star ý klaun, j emu se u nikdo nes měje . Ar ab n ic ne řekl, jen nasupeně vyfoukl n osem a mrzelo ho, e se vůbec ptal; poc ítil zhrzenost, e má v sobě sp oustu vě cí skoro nadranc, a to jednou provdy. P roto u ml el a dál j en d ělal , co mu přikázali. J si, chlape ku, na seznamu ekatelů, to ví, take se moná brzy do ká ! ře kl slavnost ně profeso r, aby ho pozvedl na duchu. Na ledv inu unás ve frontě přelapuje pře s t yřicet pacientů, z toho pět eká na dárce s kre vní s kup inou nula ja ko ty! dodal. 2 0 / B Ř E T I S L A VO L E R Mám u padesát a nejsem ád ný mla díe k ani chlapeek! z areag oval Muha mm ad podráděně. Mo hl bys mí t ledvinu hne d, p okud sám obj ev í ně koho, kdo by t i ji věnoval, řekl lékař a děl al , e na rá ku přes lechl. Víte, e to zk ouela moje en a i kámo i a marně! zavřel Ar ab oi a na - padlo ho , co by s e st alo, kdyby krom ě seb e jetě někoho z příbuzný ch oe - br ail tím, e by ho připravil o zdravý orgán. Vlastně by lo dobře, e Fatima neprola. S am a u byl a i t ak zm rzaená a dost. Kdy by si lidé uvědomili, e po smrti si stejně své orgány do nebe nevez - mou , bylo by tvoje eká ní mn ohem kratí, ký vl hlavou profesor. A co kd y p ůjdo u do p ekl a? myslel si Muhammad, e je v tipný. Do kt or se ale neza smál a jen dál kontroloval písk lavé přístr oj e. Pa cient se pod íval na jeho netřesoucí se ru ce a vytetované íslo na silném předloktí jedné z ni ch, na hu sté prostříbřené oboí i chlupy v nose, a měl vztek, e t en id ovský děde k je pořád tak il ý, i kdy přeil v yhlazovací tábor, zatí mco on o s vého tátu přie l záhy; zemřel na infarkt u v devětapadesáti a při tom b yl pr avo vě rn ý muslim a nikdy nekouřil ani nepil. A co k dybych si n ějakého dá rce zabil? chtěl být Muh amma d za kadou cenu vtipný , ale ihned pochopil, e se mu jeho ert nepovedl. To ses moc nepř edved l, chl apeku ! zas upě l o tráve ně profesor. A le z hlediska lidského pudu sebezáchovy je to logic ké, ne? e ses nepředvedl? e chci ít! Kadý lidsk ý ivot má svůj scénář , d o něho nelze dělat samovolně krty, po díval se shovív avě profesor. To by se osudu ne líbilo. Vy e v ěříte na osud? nevěřícně se podíval Muhammad. Věřím, e nic v ivotě není náhoda! Take to, e moje ledvi ny z kola bov al y, je promy lený tah os udu? Kdyby ch om znali na ve odpověď, to bychom tady moná nebyli. Myslíte, e bychom nikdy neexistova li, nebo e bychom s i v ichni ili vpohod ě v jedné Vel ké Palesti ně? z aklebil se Muhammad. Uvidíme se za týden, broukl na půl úst profes or zklamaně. Jen patně př edstír al , e j eho h loupou větu přeslechl, a v duchu si říkal, koho to, pr oboha, zachraňuje, a jestl i to vůbec má nějakou cenu. Dokto re! zavolal Muhammad na udobřenou, kdy u profesor saha l n a kl iku dveří. Jak se vám vla stn ě řík á? Ledviná? usmál s e bolavě. Jsem nefrolog... To zní jako nekrolog! z af uel Muhammad zklamaně. A ni neví , chlape ku, kol ik krá sné ho se pro tebe za tím slovem skr ývá, pokývl lékař prorocky hlavou. K R E V P O D O B O J Í/ 21 Jenom aby od toho nefrologa opravdu neb yl jen krok k nekrologu, povzdechl si Muhammad a byl n a sebe zlý, e přivoláv á ne těs tí. Věř medicíně; není to hra se slovíky! Slova jso u fa kt d ivná. Nefrit je polodrahokam, nefri tis zase zánět ledv in, zafuněl Muhammad otráveně. D vě hl ásky a s vět je nar ub y.. . Měl by s, chlapeku, íst radě ji Robinsona Cru soa, n e své ch orobopis y! řekl stroze profesor . A pro s e říká ledvině té re nes? A pro by ne moh la být nová ledvina i znovuzrozením, přes talo profe - sora bavi t pacientovo mudr ov ání. Lepí být nefritik em pod m ým dohle - dem, ne nekontr olov aným ch olerikem v Gaze! nechal se unést. Muhammad se n eurazil; by l s ám ze své v anivosti roztrpený. Nerad si to připoutěl , ale měl toho idov ské ho doktora nepat řině rád. Musel přiznat, e ten edovlasý teplouský dědek měl na něj otcovsky konejivý vliv . Ale vdycky , kdy takhle u vaov al, h ned h o jeho arab ská pýcha zapřísahala, aby toho i da ze své přízně ok am itě vyk rtl. A t aké David G ozovský se něk oli krát p řis tihl, jak p řemý lí o to m, e poku d by mě l svou rodi nu a vla st ní dítě, ur itě by to byl syn a mohl by být pr ávě v Muhammadově věku. Pr oto se na s vého pacienta dí val mnohem něněj i ne na jiné, i kdy nikdy př edtím nic takového jako je otcovs ká lás - ka k syno vi nepozna l. Tak se na mě nezlo bte, doktor e! pok usil se Muhammad omluvit. Jetě před dvěma roky jsem byl normá lní muský, letec s e s uper zdr av ím, který mo hl vecko, c o si zam anul, nadechl se a dělal, e těce hledá slova, aby n a něm nebylo znát, e je naměkko. A teď jsem lazar. Dokáete si to vůbec před stav it? Kdy mi bylo d ese t, spa l jsem ve vytopeném pokoji na istě povleené postel i a jídla jsem měl plnou lednici, poruil profesor s voji zásadu, e se ni komu s e svým osudem nebude svěřovat. A potom, ze dne na den, jsem se ocitl v zapác hající m dobytím vagoně, který mě vezl do lágru na smrt vplynov é ko moř e. Místo postele pryna v baráku bez topení, k jídlu hnijící br am bory, star á řepa a plesnivý chléb... Nad ech l se , aby zakryl vzruení v hlase a zervenal rozpaky, jako kadý, kdo se odh aluje před ci zí m l ověkem. Nechápal, co ho přimělo k takové zpovědi . V duch u si z a to nadával tak hrubě, jak jen t o při své dis tingované povaze dokázal. Dokáe si to představit, ch lapeku? procedil mezi pobledlými rty. By l jste id! vypadla z Muhammada dal í hloupá věta, jako trus z ho luba , pin ící Mic helangelovu sochu. Říká to, jak o by být i dem byl zloin, neb o nevy lé itelné choroba! 2 2 / B Ř E T I S L A VO L E R zrudl star ý mu . Byl jsem děcko, nemohl j sem za t o, ím s e narodilo! pok ril neatletickými ram eny a ve své vrozené shov ívavo sti s e u d ál nemínil poh or ovat zmate nými e mocemi svého pacienta. Nen í to v ecko jeden děsivě podělaný svět? vydec hl Muhammad, zlý na svou neurvalost. Svět bu de jen t akový, jaký si ho udělá me! odvětil profesor a nes tyděl se za tu frázi, jeliko si ta si tuace ni c vhodněj ího ne patetickou p roklamaci nezaslouila. Svět je jen stav naí mysli! dořekl rychle, ab y se zbav il poc itu, e u ření, jak bez du chý polit ik. Jaké my sli? zamra i l se Muh am mad; nechápal starcovy řei. Ve, co vidí a vnímá j e j en takov é, j ak si t o vy bav uje tvůj mo zek , tvo - je smy sly. Svět ve skutenosti není kol em nás, ale v nás... A kdy Alláha nevidím , neslyím , necítím ani nenahmatám, znamená t o snad , e ne existuj e? Tvá my sl má i dar představi vosti ; t vůj Alláh je proto jen v t obě... Doktore ledvinái, myslel j sem si, e j ste judaista a ne buddhista... Jsem pragmatik! A co Jeruzalém? Rod inné stříbro... idovs ké, ne bo palesti nské ? Úplně vech.. . To ří ká stav vaí mysl i? Vidím je n jeho du chovn í krá su... A vidí te v něm i to věné za bíje ní? Ne vi chni prac ují na stavu své m ysl i! řekl profesor a znervózněl. Take kdy si budu myslet, e mám zdravou ledvinu, můu se vyka lat na ty vae dialyzaní in strum ent y a j ít klidně domů? Spr ávn ý s tav my sli by t ě měl uchránit před banálním řeením světských zbyte no stí. S tejně jednou k a dý z nás o vechno přijde! zhřeil pr ofesor proti ve m zásadám lékařské psychologie . To se vám to mluví o mém stavu mysl i, kdy je vám u skoro os mdesát a ten vá stav si u nemusí nic sugero vat! Nejde o sug esc i, ale o pokoru a nalezení duevního klidu! Jo, dal í vítězství ducha nad hmotou! řekl vztekle Arab. Jak můu být kl idný, kdy vy řadíte mezi svět ské zb yt enosti i délku ivota? Stav m ysli je o kvalitě a ne o k va nti tě... Jak se mám těit kvalitou své ho ivo ta, kdy to m ám za pár ? pr skal Muha mm ad, a kdyby mohl , o toil b y se k profesorovi zády. Ten se u nemínil s nevrl ým A rabem dál handrkovat, ani licitovat s jeho ivo tní mi prohr ami, a vyel na c hodbu , ab y nenadělal víc kody ne uitku. K R E V P O D O B O J Í/ 23 Tie za sebou zavř el dv eře a vě řil, e si Muhammad vechno v sobě mus - limsky pr ober e sám , ani b y k tomu potřeboval idov skou oponenturu. VZPOMÍNKY NA NESMRTELNOST Úmorné hodiny prole ené n a dialyza ním lůk u přece jen neby ly pro Muhamm ada tak zbytené, aby se staly marnou marností. Byl s ice nas áklý boleh lavem k omp lexů m rz ák a, ale na d ruhé s traně pořád il a měl spoustu pros toru pr o r ekapi tulaci v eho, co zatím tak hekticky proil. V hlavě mu ztoho b zu elo jak v roji nad re ných tr ubců kolem nenasytné k rálo vny, odhodl aných pro m ik rozk oe obětov at i vo t. Kdy pr olý as zvaov al , m oc se nel iil od chronického sázkaře rvouc ího si vlasy, jeliko právě z jist il, e po l etech nepřetritého s ázení opomněl poda t t iket se svým tutovými í sly, je v právě prome kaném tahu brala první pořadí. V rátily se mu i vz pomí nky na se bev ědomé spř ádání velký ch per - spektiv. P o vystudov ání stav ební ho oboru na káhir ské univer zitě, kde tuté fakultu absolvoval i Jásir Arafat, se stal jako izraelský ob an tajným lenem alFatáh u a vic hni zasvěcení Pale st inc i ho povaovali za per spektiv ního funkcionář e Organizace. Znam enalo to nejen mocno u poz ici, ale i peníze, které v té době j etě neměl , ale potř eboval je, i kdy víc by mu chutnala moc. Nestarej se oprachy! Kdy bude mocný, přijdou samy! říkáv al mu jeho velitel v Gaze, jeho m oc vak sahala jen po strání vě Izr aelc ů. Do jeho studií investoval a rodin a Fajsa lů celé jmění a o n nechtěl zůstat ni komu nic dluný . A kdy pak nal étal někde za Prahou st ovku hodin jako vojenský pilot na nejlepí stí hace své doby MIG 21, zdálo se, e jeho politická kari éra bud e zapsá na zl at ým písmem nejen do rodinné kroniky. Naml ouva l si, e ím dř ív vznikne stát Pale stina, tím spí se s tane je jím mi nistr em obr any. Ty ta m b yly chvíle , kdy se jako kluk s kr u ením v aludku panicky bál, e zůstane jen v enk ovským sluncem vys ueným feláhem sdlaněmi hrubými od oslího hřbetu a násad lopaty a krumpáe. Chtěl být efend im s ancí stát se úředníkem nebo uencem. Úpěnlivě si přál, aby si je - ho děti ni kdy nemohly říct, e j e z plodil zb ytený otec, který nic ne zname - na l a ni c po něm nez byl o. A kdy p ak s e slá vou p romo val a nech al se f otograf ovat s káhirskou meito u v pozadí, věděl , e u j e pan Někdo a těil se , jak bude efendim vobleku z kvalitní lát ky n a míru , a ne fe láhe m v hrubém kabátci bez ruk áv ů. Mohl zůstat ve světě , stavět domy a mít s rodinou dům, aut o a pe vný plat, a neili by si patně. Měl ale v ge nech způsob kariéry po p ales tinsku, co znamenalo bojovat 2 4 / B Ř E T I S L A VO L E R a nesnáet idy a také vechny, kdo jim pomáhají. Uměl dokonale arabsky i an glicky, byl pr ůbojný a zodpo vědný. První stěejní úkol jeho karierního post upu ve jménu koránu zněl: O dle tět do kanadského Toronta na Islá msk ou konferenci. Ve skute nosti se z de s et kal s pot řet ěným vědá - tor em Gerhardem Bullem, expe rtem n a balis tické s třely. Je to p říl i vz děl aný cvok, ale ná lověk. Sta ví děla a shání prachy na své výzkumy . Obchoduje se zbraněmi a prodává je kadému, kdo zaplatí, dostal Muha mm ad p řed cestou překvapivé ins trukc e. US A a Kanada zruily realizac i j eho projektu obřího d ěla, s ní m by se daly do vesmíru vys třelov at dr uice. S jeho kanonem by to l o pořídit o polovinu lev něji ne s raket ou, přes to bylo zásluhou lobistů z NA SA ozna eno jeho sup er dě lo jako nerenta bilní. .. Mohl bych v Iráku létat n a m igu, a n e dělat poskoka nějakému potrhl ému vědátor ovi, jeho chiméry jsou přinejm en ím utopické! bránil se, al e orozka zu muf tího se m ezi i sl ámskými bojovníky nedis kutovalo ani vtajný ch me dit acích je jich druhých já. Za kni pl em v Iráku bys odepsal sv oji rodinu v Izr ae li! dos tal radu. A tak se ocitl v kanadsk ém Torontu, aby pochopil, e jediné, co zbylo gen iální mu matematikovi Ger ha rdu Bull ov i z jeho s nů, by l sv ětov ý rekord vGuinn ess ově knize. lo o dolet střely z třic et imetrového děla Harp, je vytv ořil sv ařením dvou námořních hlavní. Z takt o v zniklého m ons tra by lo moné vy střelit tunový náboj do výky sto os mdesát pět kilometrů. Pokud by stř el a byla vyslána pod úhlem pěta tyř iceti s tupňů, zv ětila by se délka jejího doletu skoro dv akrát. Bull v ak mě l jiný cíl sestroj it největ í dělo na sv ětě. Aby si na to vy - dělal, v yprojekto val spousty meních kanonů pro z broja řské firmy, od nich pak k up ov al zbraně pro kl ient y na Blízkém a Středním východě. Muha mm ad měl za úkol vyu ít Bull ových k on exí a pořídit zbraně v etně mob ilní rake tové výzbr oje pro údajného adenského kupce. Jem en by l je dnou z m ála arab ských zemí, na které se vzhle dem k americkým zájmům v oblasti Perskéh o zá livu nevztahovalo zbrojní embarg o, take zásilky samoinných puek, l ehkých kulometů i raket zeměvzduch bez potíí létaly v nákladních l etounech přes oceán a proplouvaly v lodích pod panamskými vlajkami Středom ořím. A toho vyuívala Organi zace při svém vyzbrojování. Kdy byl ,horký náklad na loe n v kyperském Li massolu na loď, v ěděl jen úzký kr uh zasvě - cených, e stamilionové zboí zamíří míst o do A denu tajně k pobřeí Gazy, kde budou zbraně ve speciální ch kontejnerech spoutěny do moře, v něm u na ně budou ekat p osádky lunů, aby je přepravily na břeh, který neměli Izraelci pl ně pod kont rolou. K R E V P O D O B O J Í/ 25 Ten Bull je schopný slou it třeba ďáblu, jen kd y si uskutení sen o ně ko - likasetm etro vém děl u! p ochopil i p os edlost podivného Kanaďana té Palestinci i jejich spojenec Saddám H usajn. Ten u dlouho zvaoval, jak si levně pořídit střely s doletem a na území Izraele a j etě mn ohem dál . Muham mad Al i Fajsal byl v tét o hře tím, kdo měl Gerhardu Bullovi předlo it Hu saj nův poadavek, aby mu pos tavil největ í dě lo na světě v pouti nedaleko Bagdádu. Toronts ký profes or balis tiky nev áhal ani okamik a odletě l do Irák u, kde se ihned pus til do práce. Za půl roku u za al y firmy ve výcars ku, Velk é Br itánii, F rancii, paněl sku a Nizo zemsku vyrábět potřebné zbrojní souást i, o nic h si mn ozí odborníci údajně mysleli, e jd e o d íly pro obří pet roche mický projekt. Muham mad jako stavební technik pomáhal K anaďanovi s budování m speciálních leení pro montá jednot livý ch dílů nejdelí dělové hlavně, je měla b ýt poloe na na sva hu jednoho z kopců za Bagd ádem. U etřít e miliony dolarů j eno m na tom, e sv é satelity vy střelíte mý m dělem, a ne raketou! opakova l Bull svou představu v domění, e Husajn chce j eho dě lo nazva né Bab ylon pou ít pro k osmický výzkum. Di ktáto rovi se vak v choré mysli rodily jiné vize, o nich m ěl Bu ll jen ml - hav é tu ení, a pro to e pen ěz najednou nescház elo, d al se do díla . S upe rdě lo mělo vái t dva tisíce sto tun, jeho hl aveň měři la podle projektu neuvěřitel - nýc h sto pades át est metrů a byla schopná vys třelit do kosmu dvoutunovou střelu . Mysl í, e je to mo né ? z eptal se Muhammada Husajnův sy n Kusaj. Takov é dělo se musí rozsypat! krout il nedův ěřivě hlavou následník irác - kého trůnu. Viděl j sem v Kanadě Bullovy pokusy s dělem Har p a je t o něc o úas - né


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.