načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Krev na sněhu - Jo Nesbo

Krev na sněhu
-15%
sleva

Kniha: Krev na sněhu
Autor:

Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  259 Kč 220
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,3
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 75.2%hodnoceni - 75.2%hodnoceni - 75.2%hodnoceni - 75.2%hodnoceni - 75.2% 84%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » KNIHA ZLÍN
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015
Počet stran: 151
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: z norského originálu Blod p sn ... přeložila Kateřina Krištůfková
Jazyk: česky
Vazba: pevná
Doporučená novinka pro týden: 2015-24
EAN: 9788074733192
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Nepříliš bystrý Olav Johansen je zaměstnán jako zabiják ve službách vládce podsvětí Hoffmanna. Své "povolání" vykonává spolehlivě, jeho jedinou slabostí je sledování tajemné hluchoněmé Marie. Vše se změní, když mu šéf nařídí zabít svou nevěrnou choť Corinu. Olav se do krásné nevěrnice zamiluje a místo ní zavraždí jejího milence. Následují krvavé přestřelky a nemilosrdné zrady, vrcholící v neodvratnou tragédii. Mrazivý příběh od klasika severské krimi je tentokrát bez detektiva, což mu nijak neubírá na kvalitě a napínavosti. Norský psychologicko-kriminální román z Osla 70. let minulého století je osobní výpovědí mladého nájemného vraha.

Popis nakladatele

Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Něco málo přečetl, ale moc toho neví a rozhodně nemá takové znalosti, které by byly k něčemu užitečné. A píše pomaleji, než roste stalaktit. K čemu se tedy hodí? Je skvělý zabiják. Nemusí přitom jezdit autem, zabíjí většinou lidi, kteří si to zasluhují, a nejsou to žádné složité počty. Alespoň prozatím nebyly. Dokud od šéfa nedostal nový úkol: vyřídit jeho manželku.

Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Krev na sněhu" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

JO

NESBØ

KREV NA SNE

ˇ

HU


Copyright © Jo Nesbø 2015

Published by agreement with Salomonsson Agency

Translation © Kateřina Krištůfková 2015

ISBN 978-80-7473-319-2

This translation has been published with the financial support

of NORLA.


16

Kapitola 2

„Olave, chci, aby to vypadalo jako vloupání.“

„A proč?“ zeptal jsem se.

„Protože to musí vypadat jako něco jiného, než co to bude, Olave. Policie je vždycky auf, když jde o životy civilistů. Pouští se pak do vyšetřování s  vervou. A  jestliže je nalezena mrtvá žena, která měla milence, ukazuje všechno na manžela. V devadesáti procentech případů samozřejmě oprávněně.“

„V sedmdesáti čtyřech, pane.“

„Cože?“

„To jsem se někde dočetl, pane.“

V  Norsku už dnes obvykle nikomu neříkáme „pane“, bez ohledu na to, o kolik výš než my dotyčný stojí. Samozřejmě s výjimkou královské rodiny, jejíž členové se oslovují Vaše královská Výsosti. Daniel Hoffmann to tak ovšem měl rád. Oslovení „pane“ si dovezl z Anglie společně s  nábytkem čalouněným kůží, s  knihovnami z mahagonu plnými starých svazků se zažloutlými,neřečtenými stránkami, jistě angličtí klasikové, i  když co já vím, identifikoval jsem jenom ty běžné: Dickense, Brontëovou a  Austenovou. Ti mrtví autoři ovšem vysušili vzduch v  jeho kanceláři natolik, že jsem ještě

17

dlouho po návštěvách u  něj kašlal celulózu rozdrole

nou v  prach. Netuším, co Hoffmanna na Anglii tak

fascinovalo, věděl jsem ale, že tam krátce studoval

a  vrátil se domů s  kufrem našlapaným tvídovými ob

leky, s ambicemi a s afektovaným oxfordskýmvyjadřo

váním s  norským přízvukem. Nicméně bez osvědčení

o  absolvovaných zkouškách nebo jakéhokoli jiného

poznání, než že o všem rozhodují peníze. A že jestli má

člověk v podnikání uspět, musí vsadit na oblast, v níž

je konkurence nejslabší. Což byl v té době v Oslu trh

s prostitucí. Myslím, že analýza byla v podstatě velmi

jednoduchá. A Daniel Hoffmann pochopil, že na trhu

provozovaném šarlatány, idioty a amatéry se můžei sa

ma průměrnost chopit žezla. Bylo jen otázkou, zdabu

de mít potřebnou morální flexibilitu, která je nutná pro

to, aby člověk denně rekrutoval mladé ženy a vysílal je

šlapat ulici. Po krátké úvaze došel Daniel Hoffmann

k závěru, že tu má. Když po několika letech expandoval

na trh s heroinem, považoval se už za úspěšnéhopod

nikatele. A protože trh s heroinem tehdy v Osluprovo

zovali lidi, co byli nejenom šarlatáni, idioti a amatéři,

ale ke všemu ještě vygumovaní feťáci, a protože seuká

zalo, že Hoffmann má morální flexibilitu i  na to, aby

dokázal posílat mládež do drogového pekla,zazname

nal i v tomhle případě úspěch. Jediný problém teď pro

Hoffmanna představoval Rybář. To byl jeho relativně

nový konkurent na trhu s heroinem, a jak se ukázalo,

bohužel to nebyl idiot. Bůh ví, že v Oslu by bylo dost

prostoru pro ně pro oba, jenže oni se přesto ze všech sil

snažili smést se vzájemně z povrchu zemského. Proč? No... Předpokládám, že ani jeden z nich se nenarodil s mým talentem podřizovat se někomu jinému.A situace se akorát víc zkomplikuje, když takoví, co prostě musí vládnout, co musí sedět na trůně, zjistí, že jsou jim jejich manželky nevěrné. Mám dojem, že Danielové Hoffmannové by měli lepší a  jednodušší život, kdyby byli schopní zavřít oči před tím, že jejich žena mělajeden nebo dva románky, nebo kdyby jí to alespoňdokázali odpustit.

„Chtěl jsem o Vánocích vyrazit na dovolenou,“namítl jsem. „Říct někomu a na chvíli odjet.“

„Doprovod na cesty? Nehádal bych u tebe, Olave, že znáš někoho natolik důvěrně. Právě to se mi na tobě totiž líbí. Že nemáš komu svěřovat tajemství.“ Zasmál se a  odklepl popel z  doutníku. Nedotklo se mě to, myslel to dobře. Na prstýnku doutníku stálo Cohiba. Kdesi jsem se dočetl, že na přelomu století byl doutník v západním světě nejběžnějším vánočním dárkem. Nepřipadal by jí takový dárek divný? Vždyť ani nevím, jestli vůbec kouří. V práci jsem ji rozhodně kouřitneviděl.

„Ještě jsem nikomu neřekl,“ odpověděl jsem. „Ale...“

„Zaplatím ti pětinásobek obvyklého honoráře,“umlčel mě Hoffmann. „Pak můžeš vzít dotyčnou na věčnou vánoční dovolenou, pokud budeš chtít.“

Zkusil jsem si to spočítat. Jenže jak jsem říkal,v tomhle ohledu jsem nepoužitelný.

„Tady je adresa,“ pronesl Hoffmann.

Pracoval jsem pro něj v tu dobu už čtyři roky, aniž bych věděl, kde bydlí. Proč bych to taky měl vědět? Ani on neví, kde bydlím já. Nikdy jsem se taky neseznámil s jeho novou ženou, jenom Pine pořád mlel o tom, jaká to je kost, kolik by mohl nahrabat, kdyby měl na ulici pár takovejch koček jako vona.

„Většinou bývá přes den sama doma,“ pokračoval Hoffmann. „Alespoň mi to tvrdí. Proveď tu práci, jak uznáš za vhodné, Olave. Věřím ti. Tím míň toho budu vědět, čím líp. Chápeš?“

Přikývl jsem. Čím míň, pomyslel jsem si. Tím líp.

„Olave?“

„Ano, pane, chápu.“

„Dobře.“

„Dejte mi do zítra čas si to rozmyslet, pane.“

Hoffmann povytáhl pečlivě upravené obočí. Nevím toho o evoluci a podobných záležitostech zrovna moc, ale nebyl snad Darwin toho názoru, že existuje jenom šest univerzálních výrazů obličeje, které vyjadřují lidské emoce? Netuším, jestli má Hoffmann šest lidských emocí, ale vzhledem k tomu, že pouze pozvedl obočí, místo aby mu zřetelně klesla brada, se domnívám, že chtěl nejspíš vyjádřit jen lehký úžas kombinovanýs reflexí a inteligencí.

„Právě jsem ti prozradil podrobnosti, Olave. A  ty teď – po tomhle – zvažuješ, že bys to nevzal?“

Výhrůžka byla sotva slyšitelná. Vlastně jinak –nějaké náznaky bych sotva zachytil, jsem totiž zoufalenemuzikální, pokud jde o rozpoznávání podtónůa nadtónů v tom, co lidi říkají. Takže se dá předpokládat, že ta výhrůžka byla naprosto zřetelná. Daniel Hoffmann měl jasné modré oči a černé řasy dole i nahoře. Kdyby byl holka, myslel bych si, že je má nalíčené. Nevím, proč to zmiňuju, nemá to s věcí nic společného.

„Nestihl jsem odpovědět, než jste mi ty detailyprozradil, pane,“ namítl jsem. „Dám vám odpověď večer, stačí to, pane?“

Zadíval se na mě. Vyfoukl kouř z  doutníku mým směrem. Seděl jsem tam s rukama v klíně. Hladil jsem si lem bekovky, kterou jsem neměl.

„Do šesti,“ odpověděl. „Pak už v kanceláři nebudu.“

Přikývl jsem.



Jo Nesbo

JO NESBO


narozen 29. 3. 1960

Jo Nesbo je norský spisovatel, publicista a rocker.

Narodil se a vyrůstal v Molde, pobřežním městě v Norsku. Jako malý byl velkým fanouškem a vynikajícím hráčem fotbalu, pomýšlel i na profesionální sportovní kariéru. Tento sen ukončilo zranění kolene a Nesbo se obrátil k další své velké zálibě a tou je hudba. Zpočátku se věnoval skládání písní a hře na kytaru. Po komplikovaných počátcích založil skupinu Di Derre (s mladším bratrem) a dostavil se značný úspěch.
Vystudoval ekonomii a obchodní administrativu a působil jako novinář na volné noze a burzovní makléř. Strávil několik měsíců v Austrálii, kam původně odjel odpočívat a napsat knihu o životě hudení kapely na cestách, a odkud se vrátil s téměř hotovým "Netopýrem".

Jeho nejznámější dílo, které mu přineslo celosvětovou popularitu, je soubor detektivních příběhů s osloským kriminalistou Harry Holem. Hlavní hrdina je drsný, autoritami pohrdající alkoholik, který se ve světě kriminálníků, vrahů a psychopatů pohybuje jako žralok ve vodě a v loužičce soukromého života se nekonečně plácá. Napínavé a propracované případy plné nečekaných zvratů čtenáře zavedou do Norska, Austrálie ale třeba i Bangkogu. Série čítá celkem deset samostatných knih - Netopýr (Flaggermusmannen, 1997), Švábi (Kakerlakkene, 1998), Červenka (Redstrupe, 2000), Nemesis (Sorgenfri, 2002), Pentagram (Marekors, 2003), Spasitel (Frelseren, 2005), Sněhulák (Snmannen, 2010), Levhart (Panserhjerte, 2011), Přízrak (Gjenferd, 2012) a Policie (Politi, 2013) (uvedeny jsou roky vydání v Norsku).
V roce 2008 vydal dílo Lovci hlav (Hodejegerne), detektivní román z prostředí vyšší společnosti v Norsku.
Jo Nesbo je rovněž autorem knih pro děti - Doktor Proktor a prdící prášek (Doktor Proktors prompepulver, 2007), Doktor Proktor a vana času (Doktor Proktors tidsbadekar, 2008), Doktor Proktor a konec světa. Možná... (Doktor Proktor og verdens undergang. Kanskje, 2010) a Doktor Proktor a velká loupež zlata (Doktor Proktor og det store gullrveriet, 2012). Tyto knihy věnoval Nesbo své dceři.
Po ukončení kriminální série o Harrym Hoelovi se Nesbo rozhodl pro unikátní projekt - pod pseudonymem Tom Johansen plánuje napsat trilogii ze sedmdesátých let. První část Krev na sněhu (Blod pä snö) již vyšla i v českém překladu v roce 2015 a práva na filmové zpracování koupilo studio Warner Bros. Druhá část Půlnoční slunce (Mere blod) vyšlo u nás na podzim stejného roku. Jedná se o krátké příběhy ze života lidí většinou z okraje společnosti, svým nábojem, přímočarostí a rozuzlením připomínající gangsterské film noir ze čtyřicátých let.

Jo Nesbo je vášnivý horolezec a na skalách zdolává trasy s lezeckým stupňem obtížnosti 7c (dle francouzské stupnice).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist