načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Křehký pacient a primární péče - Zdeněk Kalvach; Roman Jirák; Helena Zavázalová; Libuše Čeledová; Iva Holmerová; kolektiv; Petr Wija

Křehký pacient a primární péče

Elektronická kniha: Křehký pacient a primární péče
Autor: ; ; ; ; ; ;

Publikace poprvé u nás zveřejňuje komplexní přístup ke znevýhodněným, křehkým, závislým lidem se závažným zdravotním postižením. Seznamuje tak odbornou veřejnost s postupně se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  548
+
-
18,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 399
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4026-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace zveřejňuje komplexní přístup ke znevýhodněným, křehkým, závislým lidem se závažným zdravotním postižením. Seznamuje tak odbornou veřejnost s postupně se vyvíjející koncepcí dlouhodobé péče (long-term care, LTC), kterou se mezinárodní společenství snaží v duchu nejlepších humanistických tradic a s využitím moderních medicínských i technických možností zajistit těmto "lidem v ohrožení" kvalitní život, a to pokud možno v přirozeném domácím prostředí asistovaném komunitními službami. Publikace reaguje a uvádí do praxe doporučení EU z posledních let. Nakladtelská anotace.

Popis nakladatele

Publikace poprvé u nás zveřejňuje komplexní přístup ke znevýhodněným, křehkým, závislým lidem se závažným zdravotním postižením. Seznamuje tak odbornou veřejnost s postupně se vyvíjející koncepcí dlouhodobé péče (long-term care, LTC), kterou se mezinárodní společenství snaží v duchu nejlepších humanistických tradic a s využitím moderních medicínských i technických možností zajistit těmto "lidem v ohroženíí" kvalitní život, a to pokud možno v přirozeném domácím prostředí asistovaném komunitními službami. Publikace reaguje a uvádí do praxe doporučení EU z posledních let.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Z. Kalvach, L. Čeledová, I. Holmerová, R. Jirák, H. Zavázalová, P. Wija a kolektiv

Křehký pacient

a primární péče

Křehký pacient a primární péče

Z. Kalvach, L. Čeledová, I. Holmerová, R. Jirák, H. Zavázalová, P. Wija a kolektiv

Publikace poprvé u nás načrtává ucelený přístup ke znevýhodněným, křehkým, závislým lidem

se závažným zdravotním postižením. Seznamuje tak odbornou veřejnost s postupně se vyvíjející

koncepcí tzv. dlouhodobé péče (long-term care, LTC), kterou se mezinárodní společenství snaží

v duchu humanistických tradic a s využitím moderních medicínských i technických možností

usnadnit těmto „lidem v ohrožení“ kvalitní život, a to pokud možno v přirozeném domácím prostředí

asistovaném komunitními službami. Publikace reaguje na materiály Evropské komise, Světové

zdravotnické organizace, OSN a OECD z posledních let. Současně tak kniha mapuje oblastzdravotně

-sociální primární péče a podpory pro 21. století.

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz



Z. Kalvach, L. Čeledová, I. Holmerová, R. Jirák, H. Zavázalová, P. Wija a kolektiv

Křehký pacient

a primární péče

GRADA Publishing


Z. Kalvach, L. Čeledová, I. Holmerová, R. Jirák, H. Zavázalová, P. Wija

KřeHKý PacIent a PRImáRní PéČe

Vedoucí autorského kolektivu: MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., MUDr. Libuše Čeledová, Ph.D.,

doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., doc. MUDr. Roman Jirák, CSc.,

doc. MUDr. Helena Zavázalová, CSc., Mgr. Petr Wija, Ph.D.

autorský kolektiv: MUDr. Petra Andělová, PhDr. Bohumila Baštecká, Ph.D.,

Mgr. Bohumil Baštecký, MUDr. Ivo Bureš, Mgr. Květoslava Čanaklisová, Mgr. Soňa Čechová,

MUDr. Libuše Čeledová, Ph.D., Kateřina Dušková, PhDr. Karolína Friedlová,

prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Ing. Jiří Horecký, MBA,

PhDr. Hana Janečková, Ph.D., Zdeňka Jelínková, doc. MUDr. Roman Jirák, CSc.,

MUDr. Božena Jurašková, Ph.D., MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D., MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.,

doc. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., PhDr. Milena Košťálová, prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc.,

RNDr. Eva Maršounová, Bc. Blanka Misconiová, Ing. Bc. František Pavlásek, Jaroslava Pavlíčková,

MUDr. Ondřej Pěč, Ing. Zuzana Pěchotová, Bc. Robert Pitrák, Mgr. Jiří M. Prokop, Ph.D.,

Mgr. Eva Rohanová, MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., PhDr. Leoš Spáčil, Mgr. Kateřina Svěcená,

doc. PhDr. Dana Sýkorová, Ph.D., PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D., MUDr. Josef Štolfa,

prof. PhDr. Josef Švancara, CSc., doc. MUDr. Olga Švestková, CSc., PhDr. Jiří Tošner,

Mgr. Marie Šamánková, PhDr. Martina Venglářová, Mgr. Lucie Vidovičová, Ph.D.,

Vítězslav Vurst, B.Th., Mgr. Petr Wija, Ph.D., doc. MUDr. Helena Zavázalová, CSc.

Recenze: prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc., prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Autoři i nakladatelství děkují společnosti LUNDBECK ČESKÁ REPUBLIKA s. r. o. za finanční

podporu, která umožnila vydání publikace.

© Grada Publishing, a.s., 2011

Obrázky 1.1, 1.2, 2.2 a 2.3 podle podkladů autorů překreslila Jana Řeháková, DiS.

Obrázky 3.1, 3.3 a 6.7 přejaty z knihy Plevová, I., Slowik, R.: Komunikace s dětským pacientem.

Praha, Grada Publishing 2010. Autorkou kreseb je Miloslava Krédlová.

Ostatní obrázky a tabulky dodali autoři.

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2011

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 4658. publikaci

Odpovědná redaktorka PhDr. Alena Palčová

Sazba a zlom Antonín Plicka

Počet stran 400

1. vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Názvy produktů, firem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registro vanými ochrannými

známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v  knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a  aplikaci jsou sestaveny

s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné

právní důsledky.

ISBn 978-80-247-4026-3 (tištěná verze)

ISBn 978-80-247-7628-6 (elektronická verze ve formátu PDF)

ISBn 978-80-247-7629-3 (elektronická verze ve formátu ePUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Seznam autorů MUDr. Petra Andělová, Klinika gerontologická a metabolická LF UK a FN Hradec Králové PhDr. Bohumila Baštecká, Ph.D., Evangelická teologická fakulta UK, Praha Mgr. Bohumil Baštecký, Domov pro seniory Diakonie ČCE, Libice nad Cidlinou MUDr. Ivo Bureš, Geriatrické centrum, Pardubická krajská nemocnice Mgr. Květoslava Čanaklisová, Psychiatrická léčebna, Opava Mgr. Soňa Čechová, KDP Naděje, Roudnice nad Labem MUDr. Libuše Čeledová, Ph.D., Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Kateřina Dušková, Česká asociace domácí péče, Praha PhDr. Karolína Friedlová, Institut bazální stimulace s.r.o., Frýdek-Místek prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., Urologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Fakulta humanitních studií UK, Praha a Gerontocentrum Praha Ing. Jiří Horecký, MBA, Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, Tábor PhDr. Hana Janečková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství 3. LF UK, Praha Zdeňka Jelínková, Lorm o.s., Brno doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Božena Jurašková, Ph.D., Klinika gerontologická a  metabolická LF UK a  FN Hradec

Králové MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D., Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa, Rajhrad MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., Medicover, Praha doc. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN

Motol, Praha PhDr. Milena Košťálová, Neurologická klinika, LF, Masarykova univerzita a FN Brno prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc., Fakulta humanitních studií UK, Praha RNDr. Eva Maršounová, Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Praha Bc. Blanka Misconiová, Národní centrum domácí péče ČR, Praha Ing. Bc. František Pavlásek, odbor sociálních věcí, Magistrát města Karlovy Vary Jaroslava Pavlíčková, Klinika gerontologická a metabolická LF UK a FN Hradec Králové MUDr. Ondřej Pěč, ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika, Praha Ing. Zuzana Pěchotová, Život 90 – Jihlava o.s., Jihlava Bc. Robert Pitrák, Život 90 o.s., Praha Mgr. Jiří M. Prokop, Ph.D., Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa, Rajhrad Mgr. Eva Rohanová, Vyšší odborná škola zdravotnická Ústí nad Labem MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický

ústav a Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno PhDr. Leoš Spáčil, Jihomoravská krajská rada zdravotně postižených, Brno Mgr. Kateřina Svěcená, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha doc. PhDr. Dana Sýkorová, Ph.D., Filozofická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc Mgr. Marie Šamánková, Ústav ošetřovatelství, 2. LF UK, Praha PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D., Filozofická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc MUDr. Josef Štolfa, Katedra všeobecného praktického lékařství IPVZ Praha prof. PhDr. Josef Švancara, CSc., Psychologický ústav Filozofické fakulty, Masarykova univerzita,

Brno doc. MUDr. Olga Švestková, CSc., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha PhDr. Jiří Tošner, Hestia – Národní dobrovolnické centrum, Praha PhDr. Martina Venglářová, supervizní a lektorská činnost v oblasti pomáhajících profesí Mgr. Lucie Vidovičová, Ph.D., Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno Vítězslav Vurst, B.Th., nemocniční kaplan, Fakultní nemocnice Motol, Praha Mgr. Petr Wija, Ph.D., Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice, Pardubice doc. MUDr. Helena Zavázalová, CSc., Ústav sociálního lékařství LF UK, Plzeň Obsah

Obsah

7

Obsah

Seznam autorů ........................................................................................................ 5

Zkratky .................................................................................................................. 11

Předmluva (R. Čevela) ........................................................................................... 17

Úvod (Z. Kalvach) .................................................................................................. 19

1 Zdravotní postižení, disabilita (Z. Kalvach) ........................................... 23

Literatura ........................................................................................................................... 29

2 Obecný koncept lidských potřeb a vybrané aspekty lidské existence

v kontextu zdravotního postižení ........................................................... 31

2.1 Koncept lidských potřeb a jejich kontext (J. Křivohlavý) ............................. 31

2.2 Autonomie (D. Sýkorová) ................................................................................. 34

2.3 Smysluplnost života s omezením a utrpením (J. Křivohlavý) ...................... 38

2.4 Participace versus osamělost lidí v tísni (J. Křivohlavý) ............................... 41

2.5 Komunikace s lidmi v tísni (J. Křivohlavý) .................................................... 43

2.6 Identita, životní koncept a příběh, sociální role (J. Švancara) ..................... 46

2.7 Život, komunikace a deficity stáří aneb Když nás stáří odděluje

od druhých a světa (B. Baštecký) ..................................................................... 49

2.8 Maligní komunikace a maligní vzorce chování ve zdravotnických

a sociálních službách (E. Rohanová) .............................................................. 51

2.9 Důstojnost (Z. Kalvach) ................................................................................... 52

2.10 Životní krize a krizová intervence (N. Špatenková) ..................................... 56

2.11 Zabezpečenost (Z. Kalvach) ............................................................................. 60

2.12 Systém dlouhodobé péče ve společenském kontextu (L. Vidovičová) ....... 61

Literatura ........................................................................................................................... 65

3 Skupinové potřeby lidí se zdravotním postižením ................................ 69

3.1 Specifické potřeby a ohrožení lidí se sluchovým postižením

(E. Maršounová) ................................................................................................ 69

3.2 Potřeby a ohrožení lidí s tělesným postižením (L. Spáčil) ........................... 74

3.3 Potřeby a ohrožení lidí s hluchoslepotou (Z. Jelínková) ............................... 75

3.4 Potřeby a ohrožení lidí s duševním onemocněním (O. Pěč) ....................... 78

3.5 Potřeby a ohrožení křehkých starých lidí (Z. Kalvach, P. Wija) .................. 80

3.6 Potřeby a ohrožení lidí umírajících (Z. Kalvach, L. Kabelka) ...................... 84

3.7 Potřeby a ohrožení lidí se zrakovým postižením (Z. Kalvach) ................... 87

Literatura ........................................................................................................................... 89

Příloha – Desatera komunikace s lidmi se zdravotním postižením

nejen ve zdravotnických zařízeních ............................................................................... 91

4 Hodnocení funkčního stavu a klinický popis klientů Ltc .................... 97

4.1 Obecné hodnocení soběstačnosti a výkonnosti (functioning)

(Z. Kalvach) ........................................................................................................ 98

Křehký pacient a primární péče Obsah

8

4.1.1 Aktivity každodenního (všedního) života ....................................... 98

4.1.2 Výkonové testy .................................................................................. 105

4.1.3 Hodnocení náročnosti a bezpečnosti domácího prostředí ......... 110

4.1.4 Hodnocení sociálního prostředí a sociálních souvislostí ............ 110

4.2 Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability

a zdraví (MKF) (O. Švestková) ....................................................................... 112

4.3 Multikauzální geriatrické syndromy (Z. Kalvach) ...................................... 117

Literatura ......................................................................................................................... 119

5 Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti v systému

sociálního zabezpečení ......................................................................... 121

5.1 Význam a role lékařské posudkové služby v systému

sociálního zabezpečení (L. Čeledová) ........................................................... 121

5.2 Posuzování zdravotního stavu v nemocenském pojištění

(L. Čeledová) .................................................................................................... 122

5.3 Posuzování zdravotního stavu v důchodovém pojištění

(L. Čeledová) .................................................................................................... 127

5.4 Posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory

(L. Čeledová) .................................................................................................... 134

5.5 Posuzování zdravotního stavu pro účely sociální pomoci (péče)

(L. Čeledová) .................................................................................................... 137

5.6 Posuzování zdravotního stavu pro účely pomoci ve hmotné nouzi

(L. Čeledová) .................................................................................................... 141

5.7 Posuzování zdravotního stavu pro účely sociálních služeb

(L. Čeledová) .................................................................................................... 144

Literatura ......................................................................................................................... 150

6 Podpora lidí se zdravotním postižením v kontextu dlouhodobé

péče ........................................................................................................ 151

6.1 Koncept dlouhodobé péče (Z. Kalvach, P. Wija) ........................................ 151

6.1.1 Základní přístupy k LTC .................................................................. 155

6.1.2 Medicínský přístup ke klientům dlouhodobé péče,

ke křehkosti a zdravotnímu postižení ............................................ 158

6.2 Nárys systému integrovaných podpůrných služeb (Z. Kalvach) ............... 158

6.3 Koordinace dlouhodobé péče, depistáž, dispenzarizace

(S. Čechová, Z. Kalvach) ................................................................................. 162

6.3.1 Depistáž a dispenzarizace ................................................................ 163

6.3.2 Komunitní sestra ............................................................................... 164

6.3.3 Dokumentace .................................................................................... 165

6.4 Prvky uceleného systému LTC ...................................................................... 166

6.4.1 Klient (Z. Kalvach) ............................................................................ 166

6.4.2 Laická péče a podpora pečujících rodin (Z. Kalvach) .................. 166

6.4.3 Obce (Z. Kalvach) ............................................................................. 169

6.4.4 Sociální práce na příkladu podpory klientů dlouhodobé péče –

seniorů bez přístřeší a finančních prostředků (F. Pavlásek) ........ 171

6.4.5 Asistované prostředí a univerzální design – gerontologické

aspekty (Z. Kalvach) ......................................................................... 174

Obsah

9

6.4.6 Nestátní neziskové organizace – občanská sdružení

a podpůrné organizace (Z. Kalvach) .............................................. 179

6.4.7 Všeobecný praktický lékař (J. Štolfa) .............................................. 182

6.4.8 Domácí péče (B. Misconiová) .......................................................... 183

6.4.9 Pečovatelská služba (K. Dušková) ................................................... 188

6.4.10 Tísňová péče (R. Pitrák) ................................................................... 191

6.4.11 Osobní asistence (Z. Pěchotová) ...................................................... 197

6.4.12 Komplexní rehabilitace a fyzioterapie (P. K o l á ř) .......................... 200

6.4.13 Ergoterapie (O. Švestková, K. Svěcená) ........................................... 202

6.4.14 Kommunitní péče o duševně nemocné (O. Pěč) .......................... 212

6.4.15 Pobytové služby sociální péče pro seniory (J. Horecký) ............... 215

6.4.16 Léčebny pro dlouhodobě nemocné, tzv. následná péče

a zdravotně sociální péče (Z. Kalvach) ........................................... 220

6.4.17 Hospice a paliativní péče (Z. Kalvach, L. Kabelka) ....................... 222

6.4.18 Spirituální podpora a působení nemocničních kaplanů

(V. Vu r s t) ............................................................................................ 225

6.4.19 Logopedie (M. Košťálová) ................................................................ 229

6.4.20 Psychoterapie (M. Venglářová) ........................................................ 234

6.4.21 Neuropsychologická (kognitivní) rehabilitace

(K. Čanaklisová) ................................................................................ 238

6.4.22 Nutriční terapeuté a nutriční poradenství (J. Pavlíčková) ........... 240

6.4.23 Dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče (L. Kabelka) ........... 245

6.4.24 Koncept bazální stimulace v dlouhodobé péči (K. Friedlová) .... 248

6.4.25 Akutní hospitalizace a akutní dekompenzace zdravotního

stavu klientů LTC (Z. Kalvach) ....................................................... 252

6.4.26 Geriatrie (Z. Kalvach) ....................................................................... 255

6.4.27 Gerontologie (Z. Kalvach, P. Wija) ................................................. 258

6.4.28 Dobrovolnictví (J. Tošner) ................................................................ 259

6.4.29 Podpora lidí s tělesným postižením (L. Spáčil) ............................. 267

6.4.30 Komunitní podpora sluchově postižených lidí

(E. Maršounová) ................................................................................ 275

6.4.31 Podpora lidí s hluchoslepotou (Z. Jelínková) ................................ 280

6.4.32 Animace života se zdravotním postižením

(Z. Kalvach, H. Janečková) ............................................................... 282

6.4.33 Podpora lidí se zrakovým postižením (Z. Kalvach) ..................... 284

Literatura ......................................................................................................................... 285

7 Vybrané odborné výzvy u klientů Ltc a při péči o ně ......................... 289

7.1 Úzkost a úzkostné poruchy (R. Jirák) ........................................................... 289

7.2 Smutek a deprese (R. Jirák) ............................................................................ 290

7.3 Agrese a agresivita (R. Jirák) .......................................................................... 294

7.4 Deliria (R. Jirák) .............................................................................................. 295

7.5 Demence, mentální retardace a péče o lidi s tímto postižením

(I. Holmerová) .................................................................................................. 298

7.6 Poruchy chování u pacientů s demencí (I. Holmerová) ............................. 303

7.7 Nevhodné zacházení s klienty LTC (Z. Kalvach) ........................................ 306

7.8 Hospitalizmus a maladaptační syndrom (Z. Kalvach, H. Janečková) ....... 312

Křehký pacient a primární péže Zkratky

10

7.9 Syndrom vyhoření aneb Vyhoření vychází z módy; moderní je

profesionálně se angažovat (B. Baštecká) ..................................................... 315

7.10 Eutanazie (J. Prokop) ....................................................................................... 317

7.11 Bolest (L. Kabelka, O. Sláma) ........................................................................ 320

7.12 Imobilizační syndrom (Z. Kalvach) .............................................................. 327

7.13 Termoregulace, hypotermie a hypertermie (Z. Kalvach) ........................... 330

7.14 Dehydratace a poruchy příjmu tekutin (Z. Kalvach) .................................. 334

7.15 Výživa a její poruchy (B. Jurašková, P. Andělová) ....................................... 337

7.16 Inkontinence moče a stolice (T. Hanuš, M. Šamánková) ........................... 346

7.17 Pády (Z. Kalvach) ............................................................................................ 351

7.18 Chronické rány a jejich ošetřování (I. Bureš) .............................................. 355

7.19 Geriatrická křehkost (Z. Kalvach) ................................................................. 360

Liteatura ........................................................................................................................... 366

Příloha: addenbrookský kognitivní test ............................................................ 371

Jmenný rejstřík ................................................................................................... 379

Věcný rejstřík ...................................................................................................... 381

Souhrn ................................................................................................................ 397

Summary ............................................................................................................. 399

Zkratky

11

Zkratky

a

AAATE Association for the Advancement of Assistive Technology in Europe(Asociace pro pokrok v asistenčních technologiích v Evropě) AAHSA American Association of Homes and Services for the Aging (Americkáasociace domovů a služeb pro seniory) AAL ambient assissted living (prostředí podporující život) AARP American Association of Retired Persons (Americká asociacepenzionovaných lidí) ACE units acute care of the elderly units (oddělení akutní péče pro seniory) ACE-R The Addenbrooke ́s  Cognitive Examination Revised (Addenbrookské vyšetření kognitivního stavu) AD Alzheimerova demence ADAS Alzheimer ́s Disease Assessment Scale (Hodnotící škála Alzheimerovychoroby) ADL activities of daily living (aktivity denního života) AIDS acquired immunodeficiency syndrome (syndrom získané imunodefi cience) AIUTA International Association of Universities of the Third Age (Mezinárodní

Asociace univerzit třetího věku) APHPP Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče APOA Asociace pro osobní asistenci ARAS aktivační retikulární ascendentní systém ARO anesteziologicko-resuscitační oddělení ASNEP Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel B BADL basic activities of daily living (základní aktivity denního života) BC Bobath Concept, koncept podle Bobathové BI Barthel Index, index Barthelové BMI body mass index BPI Brief Pain Inventory (Krátké zhodnocení bolesti) BPSD behavioral and psychological symptoms of dementia (poruchy chovánía psychické příznaky u demence) BS bazální stimulace c CASP control, autonomy, self-realization, pleasure (britský dotazník kvality života) CAST Center for Aging Services and Technologies (Centrum služeb a technologií

pro seniory) CGA comprehensive geriatric assesment (komplexní geriatrické hodnocení) CMP cévní mozková příhoda COTEC Council of Occupational Therapists for the European Countries (Radaergoterapeutů pro evropské země) CSUN California State University, Northridge CTV celková tělesná voda

Křehký pacient a primární péže Zkratky

12

Č

ČALS Česká alzheimerovská společnost

ČČK Český červený kříž

ČGGS Česká geriatrická a gerontologická společnost

ČLK Česká lékařská komora

ČSLR Česká společnost pro léčbu rány

ČSPM Česká společnost paliativní medicíny

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

ČSÚ Český statistický úřad

D

DAD The Disability Assesment for Dementia (škála hodnocení disability u demence)

DC denní komunitní centrum

DD domov důchodců

DFLE disability-free life expectancy (naděje dožití bez disability)

DIC diseminovaná intravaskulární koagulace

DIOP dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče

DIP dlouhodobá intenzivní péče

DNZS dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

DP domácí péče

DPN dočasná pracovní neschopnost

DPS dům s pečovatelskou službou

DS Dementi Score (skóre demence)

e

EAN elder abuse and neglect (syndrom zneužívání a zanedbávání starších lidí)

ECT tekutina extracelulární

EDAN elder dignity, abuse and neglect (důstojnost, zanedbávání a zneužívánístarších lidí) EDeAN European Design for All e-Accessibility Network (Evropská síť designu pro

všeobecnou elektronickou přístupnost) EDF European Disability Forum (Evropské fórum zdravotního postižení) EDU European Deafblind Union (Evropská unie hluchoslepých) EEG elektroencefalografie EFHOH European Federation of Hard of Hearing People (Evropská federacenedoslýchavých) EFM/EDM European Functioning Module/European Disability Module (část ECHIS) ECHIS European Core Health Interview Survey (Evropské výběrové šetřenío zdravotním stavu) ELSA English Longitudinal Study of Ageing (Anglická longitudinální studiestárnutí) EOL care end-of-life care (terminální péče, péče na konci života) EPUAP European Pressure Ulcer Advisory Panel (Evropský expertní panel prodekubity) EQ-5D EuroQuol (Evropský dotazník kvality života) ESAAT European Society for Animal Assisted Therapy (Evropská společnost pro

zvířaty asistovanou terapii)

Zkratky

13

ESPEN European Society for Clinical Nutrition and Metabolism (Evropskáspolečnost pro klinickou výživu a metabolizmus) EU Evropská unie EUD European Union of the Deaf (Evropská unie neslyšících) EVS European voluntary service (Evropská dobrovolnická služba) EWMA European Wound Management Association (Evropská společnost pro léčbu

rány) F FAQ Functional Activities Questionnaire (Dotazník funkčních aktivit) FICCDAT Festival of International Conferences on Caregiving, Disability, Aging and

Technology (Festival mezinárodních konferencí o pečování, zdravotním

postižení, stárnutí a technologiích) FIM Functional Independence Measure (hodnocení funkční míry nezávislosti) FRIDs fall-risk-increasing drugs (léky zvyšující riziko pádů) G GDS Global Deterioration Scale (Globální škála deteriorace) GEM geriatric evaluation and management (geriatrické hodnocení a uspořádání

podpory) GGT Deutsche Gesellschafr für Gerontotechnik (Německá společnost progerontotechnologii) GGP Generations and Gender Programme GGS Generations and Gender Survey GIT gastrointestinální trakt GS geriatrické syndromy H HALE health-adjusted life expectancy (naděje dožití adjustovaná na zdravotní stav) HC home care (domácí péče) I IA individualizovaná asistence IADL instrumental activities of daily living (instrumentální aktivity denního života) IAGG International Association of Gerontology and Geriatrics (Mezinárodnígerontologická a geriatrická asociace) IAHSA International Association of Homes and Services for the Ageing(Mezinárodní asociace bydlení a služeb pro seniory) IASP International Association for the Study of Pain (Mezinárodní asociace pro

studium bolesti) IBITAH International Bobath Instructors and Tutors Association and AdultHemilegy (Mezinárodní společnost bobathovských instruktorů a tutorů a  pro

hemiplegii v dospělosti) IBS Institut bazální stimulace ICF (MKF) International Clasification of Functioning, Disability and Health (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví)

Křehký pacient a primární péže Zkratky

14

ICCHP International Conference on Computers Helping People with Special Needs

(Mezinárodní konference o počítačích pomáhajících lidem se specifickými

potřebami) ICS International Continence Society (Mezinárodní společnost pro kontinenci) ICT intracelulární tekutina IDA International Disability Alliance (Mezinárodní aliance zdravotního postižení) IFA International Federation on Ageing (Mezinárodní federace o stárnutí) IFHOH International Federation of Hard of Hearing People (Mezinárodní federace

nedoslýchavých) ILC International Longevity Center (Mezinárodní centrum dlouhověkosti) INIA UN International Institute on Ageing of United Nations (Mezinárodnígerontologický institut OSN) INR international normalization ratio IPG Illness Perception Questionnaire (Dotazník pacientského vnímání nemoci) ISG International Society for Gerontechnology (Mezinárodní společnost pro

gerontotechnologii) ICHS ischemická choroba srdeční IT informační technologie IZS integrovaný záchranný systém K KLP kontrolní lékařské prohlídky KP kompenzační pomůcky KPR kardiopulmonální resuscitace L LDN léčebna pro dlouhodobě nemocné LPS lékařská posudková služba LSI-A Life Satisfaction Index – A (Index spokojenosti života) LTC long-term care (dlouhodobá péče) LT V léčebná tělesná výchova m MBI Maslah Burnout Inventory MDS Minimal Data Set (Minimální soubor údajů) MIPAA Madrid International Plan of Action on Ageing (Madridský mezinárodní

akční plán ke stárnutí) MKF (ICF) International Classification of Functionning, Diasability and Health(Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví) MKN Mezinárosní klasifikace nemocí MMSE Mini-Mental State Examination (Minimální hodnocení mentálního stavu) MNA Mini Nutritional Assessment (Minimální hodnocení nutričního stavu) MoCa Montreal Cognitive Assessment (Montrealské kognitivní hodnocení) MOT multioborový tým MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MRSA meticilin rezistentní Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok rezistentní

k meticilinu) Zkratky n NATTAP National Assistive Technology and Technical Assistance Partnership (Národní partnerství asistenčních technologií a technické asistence) NGO nemocniční geriatrická oddělení NIPI Národní institut pro integraci NNO nestátní nezisková organizace NNP nemocnice následné péče NRZP Národní rada osob se zdravotním postižením ČR NSAIDs non-steroidal antiinflammatory drugs (nesteroidní antiflogistika, antirevmatika) O OA osobní asistence OCG Oesterreichische Computer Gesellschaft (Rakouská počítačová společnost) ODN oddělení pro dlouhodobě nemocné OECD Organization for Economic Co-operation and Development (Organizace

pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) ONS oral nutritional support (perorální nutriční podpora) ORL otorinolaryngologie OSN Organizace spojených národů OSSZ Okresní správa sociálního zabezpečení P P paměť PA programované aktivity PCP person centered planning (plánování zaměřené na člověka) PEG perkutánní endoskopická gastrostomie PL praktický lékař pro dospělé PMK permanentní močový katétr PN parenteral nutrition (parenterální výživa) PS pečovatelská služba PSSZ Pražská zpráva sociálního zabezpečení PVS perzistentní vegetativní stav PZT prostředky zdravotnické techniky R RESJA Rehabilitation Engineering Society of Japan (Japonská společnostrehabilitačního inženýrství) RESNA Rehabilitation Engineering and Assistive Technology Society of NorthAmerica (Severoamerická společnost rehabilitačního inženýrství a asistenční

techniky) RI Rehabilitation International S SAOP Sdružení pro aktivní odpočinek a integraci postižených SIMP Sdružení pro integraci mentálně postižených SIPS systém integrovaných podpůrných služeb

+


Křehký pacient a primární péže Předmluva

16

SMI severe mental illness (závažné mentální postižení)

SNN Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR

SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých

SQUALA Subjective Quality of Life Analysis (dotazník subjektivního hodnoceníkvality života) SZO (WHO) Světová zdravotnická organizace t TEN tromboembolická nemoc TF tube feeding (výživa sondou) TK tlak krevní TP tělesné postižení; těžké postižení TTS transdermální lékové formy U UN: ICCPR United Nations: International Covenant on Civil and Political Rights (OSN:

Mezinárodní úmluva o občanských a politických právech) UNECE United Nations Economic Commission for Europe (Ekonomická komise

OSN pro Evropu) ÚP úřad práce ÚSP ústav sociální péče ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR V VAC vacuum assisted closure (podtlakový systém ošetřování chronických ran) VA S Vizuální analogová škála VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna W WFD World Federation of the Deaf (Světová federace neslyšících) WHO (SZO) World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) WHO-DAS World Health Organization Disability Assessment Schedule (Škála prohodnocení disability Světové zdravotnické organizace) WUWHS World Union of World Healing Societies (Světová unie společností pro hojení

rány) Z ZDP zákon o důchodovém pojištění ZHN zákon o pomoci v hmotné nouzi ZNP zákon o nemocenském pojištění ZoZ zákon o zaměstnanosti ZP zdravotní pojišťovna ZSS zákon o sociálních službách ZSSP zákon o státní sociální podpoře ZTP zvlášť těžké postižení ZTP/P zvlášť těžké postižení/průvodce ZTV zdravotní tělesná výchova

Předmluva

17

Předmluva

Vážení čtenáři,

držíte v rukou knihu, která je určena především jako průvodce pro lékaře zvláště v praxi,

ale i pro sociální pracovníky, psychology a studenty. Každá ze sedmi kapitol je doplněna

rozsáhlou literaturou.

První část knihy je věnována pojmům, jako je zdravotní postižení, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a  disabilita. Ve druhé kapitole se autoři věnují obecnému konceptu lidských potřeb, cílesměrným aktivitám založeným na hodnotách, vedoucím ke smyslu života. Za takřka posvátnou považuji část na téma dignitogeneze (2.8)a zabezpečenosti (2.10). Plynule navazující kapitoly 3, 4 a 5 se stávají stavebními kameny pro dvě poslední nejdůležitější kapitoly knihy věnované konceptu LTC a  vybraným zdravotním výzvám u klientů LTC. Jak zdůrazňuje autor v úvodu, „geriatrie senevyčerpává pouze záležitostmi LTC a soběstačnosti“, cílem LTC je sociální inkluze.

Náš život často přirovnávám k závodu Tour de France, který je považován za jednu z vrcholných zkoušek lidské odolnosti. V rovinatém terénu se závodníci seskupív peloton, pak ale přijde namáhavá zkouška života jako v horách. Zde udeří nepředvídatelné proměnlivé počasí v divokém kraji jako v našich životech a týmy se trhají. Závodníci začínají být unavení, stejně jako účastníci života. Právě v  extrémních podmínkách, které přináší horský terén i náš život, se vedení ujímají výjimeční jedinci.

I váš život se někdy potýká s mimořádnými podmínkami, nikdo nedokážepředovědět, co nás čeká za dalším kopcem. Budoucí krize života, nemoci či stáří mohou být zákeřnější než ty, které jsme až dosud prožili. Vlastně od narození se pohybujeme v „horském terénu“ a nikdo neví, jak dlouho zůstaneme.

Tehdy přichází doba pro výjimečné lidi, neboť jsou jiní. Opírají se totiž o principy života, jisté a trvalé principy dokonce i v nejistém a proměnlivém počasí. Principy nám zůstávají oporou. Svět je sice nepředvídatelný, přesto ti vynikající dosahujípředvídatelných výsledků. V čem se odlišují? Zvažme příčiny, proč množství závodníků ochabne a odpadne, když zdolává horský terén své trasy. Obvykle to nezpůsobí nedostatek sil ani schopností. Tour de France je ve skutečnosti týmová soutěž a neúspěšné týmypostrádají disciplínu, schopnost dotáhnout věci do konce. Členové vítězného týmu musí být trvale zaměření na své cíle a aktivně využívat každou příležitost, aby svou strategii závodu posunuli vpřed. Jinak pro ně zbude průměrnost, a ta ani v životě nestačí.

Pracovní tým desítek spoluautorů a pěti editorů zdolal „horský terén“ a připravil čtenářům hodnotný třetí díl trilogie. Kniha Křehký pacient a primární péče se stává totiž dovršením volné trilogie věnované geriatrii a gerontologii, po čtyřech letech pak geriatrickým syndromům a geriatrickému pacientovi.

S chutí jsem si přečetl text autorů a přijal jsem s radostí i možnost napsat ke knize předmluvu. Vřele mohu knihu doporučit jak studentům, tak lidem z praxe, ať lékařům, psychologům, nebo sociálním pracovníkům. Co tato takřka čtyřsetstránková publikace obsahuje, najdete v obsahu knihy. Co si však z přívětivých stránek odnesete, záleží na každém z vás. Ostatně některé či mnohé otázky a odpovědi řešené v knize, kterou máte v rukou, se jednou budou bytostně dotýkat i vás osobně.

Rostislav Čevela


Úvod


Úvod

19

Úvod

„Bože, dej nám sílu měnit změnitelné,

pokoru snášet nezměnitelné

a moudrost k jejich rozlišení.“

Sentence je připisována řadě autorů

od rabínské moudrosti přes antické filozofy,

k Serenity Prayer R. Niebuhra.

Tato kniha završuje jakousi volnou trilogii; navazuje tematicky, koncepčně i autorsky

na publikace Geriatrie a gerontologie (2004) a Geriatrické syndromy a geriatrický pacient

(2008). Je prvním pokusem zformulovat v českém písemnictví uceleně podporu lidí

s ohroženou či ztracenou soběstačností, podporu, pro niž se užívá označení „long-term

care“ (LTC, dlouhodobá péče). Pojem je v českém prostředí bohužel poněkud zavádějící

jednak pro apriorní asociaci s léčebnami pro dlouhodobě nemocné a dlouhodobým

ústavnictvím, jednak proto, že LTC lze chápat jak v podobě košatě ucelené, v širším

slova smyslu, jak je námětem této knihy, tak v podobě základní, v užším slova smyslu,

jako legislativní, organizační a fiskální sjednocení elementární péče zdravotně sociální

na úrovni průniku pečovatelské služby a ošetřovatelské péče, jak ji v ČR chápe chystaný

zákon o dlouhodobé péči.

I proto jsme se rozhodli vložit do názvu knihy nikoliv „dlouhodobou péči“, ale „křehkého pacienta“, „člověka v  ohrožení“. Ten potřebuje nejen zákony, odborné znalosti, dovednosti či sociální dávky, ale také pochopení své lidské situace, podporu lidských potřeb, personalizovanou medicínu poskytovanou v kontextu životak podoře důstojnosti, smyslu a vůle k němu a také podporu všeho, co lze využít, nejen toho, co zvažuje dílčí zákon.

Výstižným symbolem křehkosti se nám jeví rokokový porcelánový pár zobrazený na obálce – kavalír podpírá a doprovází křehkou dámu. Oproti běžnému ztotožnění klientů dlouhodobé péče ve zdravotnické praxi s obtěžujícími, nechtěnými„sociálními případy“, jsou kavalír i dáma elegantní, movití – ale křehcí. Nepotřebují základní zabezpečenost, útulek, peníze ani charitu, potřebují vstřícnou intervenci, pochopení, pomoc, respekt k ohrožením a znevýhodněním, ocenění důstojnosti, vůle ke smyslu, životní statečnosti – obdobně jako onen cínový vojáček H. Ch. Andersena, což není zvěcnění ani infantilizace křehkých pacientů a klientů dlouhodobé péče, nýbržmetafora o podceňovaných trápeních, bojích i odvaze jejich životů.

Návaznost na předcházející geriatrické publikace je dána tím, že staří lidé jsou a budou zdaleka nejpočetnější klientelou LTC. Mají tedy největší zájem na jejím rozvoji a geriatrie se s potřebou LTC setkává u svých pacientů nejčastěji ze všech medicínských oborů. Je však nutno zdůraznit, že LTC se netýká pouze starších lidí; musí vyhovovat i nárokům klientů mladších a nesmí vést k věkové ani jiné segregaci – cílem je naopak sociální inkluze. A geriatrie se nevyčerpává pouze záležitostmi LTC a soběstačnosti; její medicínské těžiště spočívá v intervencích akutních stavů křehkých seniorů, v prevenci a rehabilitaci geriatrické křehkosti.

Je symbolické, že kniha vznikala v roce 2010, který byl Evropským rokem boje proti chudobě a  sociálnímu vyloučení, jimiž jsou mimořádně ohroženi právě lidé se závažným zdravotním postižením a  omezenou soběstačností. Jsou nejen trvale

Křehký pacient a primární péže Úvod

20

znevýhodněni neléčitelným stavem, ale také ohroženi náhlými zvraty zdravotního

a funkčního stavu, komplikacemi chorob i zdravotnických výkonů, odbornýmipochybeními lékařů i ostatních zdravotnických pracovníků, nepochopením měnících

se zdravotních potřeb, nevyužitím všech intervenčních možností i výslovnoudiskriminací (frailtizmus, sociální darwinizmus), nevhodným zacházením, zanedbáním

péče – křehcí lidé se specifickými problémy nízkého potenciálu zdraví, nízkézdatnosti, odolnosti, adapta bility i snížené sebeobrany.

Dnes jsou tito rizikově křehcí „lidé v  ohrožení“ často neúčelně a  nebezpečně roztáčeni v  labyrintu specializované medicíny bez přiměřeného pochopení svých zdravotních problémů, ohrožení, deficitů, přání i  životních kontextů, aby se dříve či později ocitli, různě iatrogenně poškozeni, v území nikoho, v území negativních kompetenčních konfliktů medicínských odborností specializovaných podle chorob a  vzniklých v  podmínkách a  pro potřeby demograficky, zdravotně i  funkčně zcela jinak utvářené společnosti. Často jsou také vytrženi z  přirozeného prostředí i přirozených rolí a podřízeni odosobňující péči, často ústavní. naléhavě potřebujeme moderní ucelenou teorii života se závažným zdravotním postižením, funkčního zdraví, bezpečného průniku animace a paliace. Potřebujeme také ucelený systém podpory místo „záplavy péče“, setrvalé směřování ke světu bez ústavů i nové pojetí tzv. primární péče chápané multidisciplinárně a zdravotně sociálně, jak odpovídá potřebám klientů 21. století.

Zdravý výkonný člověk, podle Světové zdravotnické organizace (SZO) člověk bez zdravotního problému, je schopen plánovat, organizovat a zajišťovat své aktivitysamostatně. Je schopen zvažovat priority, rozlišovat práci, zábavu a odpočinek, uspokojivým způsobem naplňovat své potřeby, realizovat kontakty, zapojovat se do různých aktivit. Je schopen podle potřeby a svých rozhodnutí střídat činnosti sebeobslužné a individuální s aktivitami prováděnými ve spolupráci s jinými lidmi či pro jiné.

Lidé se zdravotními problémy a především s dlouhodobým zdravotnímpostižením, s poruchami mobility, motoriky, orientace, mentálních, kognitivních či fatických schopností, s únavou a nevýkonností jsou ve svých aktivitách, v naplňování obvyklých sociálních rolí, svých plánů, přání a potřeb včetně komunikace a participace na životě společnosti více či méně znevýhodněni a omezeni. Velmi sice záleží na individuální míře adaptace, kompenzace, motivace a vůle, obecně však hrozí nenaplněníosobnostního potenciálu, nízká kvalita života, strádání tělesné i psychické, sociální vyloučení – osamělost, ztráta autonomie.

Čím těžší je zdravotní postižení – tělesné, duševní, smyslové či kombinovanéomezení, tím důležitější je podpůrná role prostředí (okolí), jeho vstřícnost, přátelskost, vcítivost (empatie), přístupnost, bezbariérovost, nediskriminačnost i obecná znalost problematiky zdravotního postižení a lidských potřeb, ucelenost podpůrných služeb, soudržnost pospolitosti.

Lidské potřeby, hodnotové priority, jsou kulturně, historicky a individuálněvariabilní. Přijímá se však jejich obecná hierarchie (pyramida), formulovaná především A.  Maslowem (1908–1970): na základní potřeby biologické navazují vyšší potřeby psychické (poznávání, sounáležitost, pozitivní přijímání, uznání) a vrcholem jeosobnostní růst, rozvoj, transcendentální přesahování, smysl (kap. 2.1).

Ucelený systém podpůrných služeb by měl postihnout všechny tři úrovně obecných potřeb zdravotně znevýhodněných lidí i jejich potřeby skupinově specifické, a to nejen v úrovni vzdělávání, zaměstnávání a jiného rozvíjení a využívání maximálních



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist