načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Křečci a jejich chov – Vladimír Motyčka; Hana Motyčková

Křečci a jejich chov

Elektronická kniha: Křečci a jejich chov
Autor: Vladimír Motyčka; Hana Motyčková

Z publikace se chovatel křečků dozví vše potřebné, aby se dokázal o své svěřence řádně postarat a aby mu jejich chov přinášel co nejvíce radosti a poučení. Její autoři vycházejí z vlastních dlouholetých chovatelských zkušeností a obohacují ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 144
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Chov zvířat. Živočišná výroba
Jazyk: česky
Téma: křečci, chov domácí
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1780-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Z publikace se chovatel křečků dozví vše potřebné, aby se dokázal o své svěřence řádně postarat a aby mu jejich chov přinášel co nejvíce radosti a poučení. Její autoři vycházejí z vlastních dlouholetých chovatelských zkušeností a obohacují je o aktuální poznatky uváděné v odborné literatuře. Jdou více do hloubky a poskytované rady odpovídají situacím, do nichž se může chovatel u nás dostat, což je velké plus této knížky oproti překladům zahraničních prací. Dalším kladem je, že se nezabývají jen křečkem zlatým, ale i řadou méně známých druhů, které si rozhodně zaslouží, abychom o nich věděli více.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Vladimír Motyčka; Hana Motyčková - další tituly autora:
Hlasy našich zvierat -- CD + sprievodný text Hlasy našich zvierat
 (e-book)
Pískomilové a jejich chov Pískomilové a jejich chov
Zvířátka kolem nás Zvířátka kolem nás
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Hana a Vladimír Motyčkovi

Křečci a jejich chov

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3131. publikaci

Odpovědná redaktorka Erika Mravinačová

Grafi cká úprava Jiří Kliment

Sazba Jiří Kliment

Fotografi e na obálce Vladimír Motyčka

Fotografi e v knize Hana a Vladimír Motyčkovi

Ilustrace Hana Motyčková

Počet stran 144

První vydání, Praha 2008

Vytiskl EKON, družstvo

Srázná 17, Jihlava

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Design © Jiří Kliment, 2008

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-1780-7

PODĚKOVÁNÍ

Za poskytnutí informací a pomoc při fotografování bychom chtěli poděkovat především pracovníkům

zoologických zahrad v Plzni, Praze, Antverpách, Lipsku, Berlíně a na ostrově Jersey. Náš dík patří i maji

telům a zaměstnancům fi rem Jiří Plaček a Kásim.

978-80-247-6065-0ISBN

© Grada Publishing, a.s. 2011

(tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)


4

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 NĚKOLIK SLOV K ZAMYŠLENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 KŘEČCI SE PŘEDSTAVUJÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Život křečků v přírodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 JAK ZVÍŘATA ZÍSKAT – NÁKUP A ODCHY T . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Transport zvířat a předpisy s tím související . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 CHOVNÁ ZAŘÍZENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Vnitřní vybavení ubikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 MANIPULACE SE ZVÍŘATY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Jak svým křečkům porozumět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 KRMENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 HYGIENA A PÉČE O ZDRAVÍ KŘEČKŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Hygiena chovu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Péče o zdraví a první pomoc křečkům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 CHOV A PLEMENITBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 PŘEHLED DOSUD POPSANÝCH DRUHŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 MALÝ „ATLAS“ KŘEČKŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Křeček zlatý (Mesocricetus auratus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Historie chovu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Výběr a nákup křečka zlatého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Křeček zlatý jako „mazlíček“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Chov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Plemena křečka zlatého a základy genetiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

Příprava zvířat na výstavy a vystavování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

Křečík džungarský (Phodopus sungorus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

Křečík Campbellův (Phodopus campbelli) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

Křečík Roborowského (Phodopus roborowskii) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Křečík šedý (Cricetulus migratorius) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

Křečík daurský (Cricetulus barabensis) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Křeček polní (Cricetus cricetus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111

Křečík Eversmannův (Allocricetulus eversmanni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Křeček bělohrdlý (Neotoma albigula) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .115

Křeček huňatoocasý (Neotoma cinerea) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

OBSAH


5

Křeček velký (Hypogeomys antimena) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .117

Křeček kaktusový (Peromyscus eremicus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Křeček bělonohý (Peromyscus leucopus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

Křeček dlouhoocasý (Peromyscus maniculatus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Křeček rýžový (Oryzomys palustris) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

Křečík myší (Calomyscus bailwardi) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Křeček bavlníkový (Sigmodon hispidus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

Křečík krysí (Tscherskia triton) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

Křeček Brandtův (Mesocricetus brandti) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

Křeček Newtonův (Mesocricetus newtoni) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 ZAJÍMAVOSTI O KŘEČCÍCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 SLOVNÍČEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 REJSTŘÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139



Úvod


KŘEČCI A JEJICH CHOV

8

Zvířata chovají lidé již odedávna. Zpočátku

na nich byli existenčně závislí a bez dostatečně velkého stáda ovcí, koz, hovězího skotu či jiných zvířat poskytujících maso a další důležité suroviny by v drsné přírodě, která je obklopovala, jen těžko přežívali. Dnes je situace podstatně jiná, většina z nás již dávno není odkázána na to, jak velké stádo dobytka vlastní, a někteří lidé pomalu ani nevědí, že mléko pochází od krav a vajíčka se nevyrábějí v továrně. Zvířata proto nalézají cestu do našich domovů především jako jakési pojítko mezi námi a živou přírodou a nahrazují tak dříve samozřejmý každodenní kontakt s domácími zvířaty. Je tudíž pochopitelné, že se značně změnil také sortiment chovaných zvířat a místo užitkových druhů se v domácnostech objevují většinou živočichové, které můžeme označit anglickým slovem „pet“ nebo krásně česky „mazlíček“.

Kromě obvyklých psů a koček všech

možných plemen se – zvláště v malých městských bytech – setkáváme stále častěji s příslušníky řádu hlodavců, ať už jsou to morčata, potkani, různé druhy myší, činčily či křečci. A právě o těch posledních pojednává tato publikace. Dnes již naštěstí neplatí slova, která jsme napsali v úvodu naší první příručky o chovu hlodavců, vydané zhruba před patnácti lety, kde se pozastavujeme nad tím, že v češtině neexistuje žádná specializovaná publikace o chovu těchto zvířat. Naopak, na našem knižním trhu je jich hotová záplava, a tak by se zdálo skoro zbytečné přidávat k nim další. Pokud však začneme v těchto knížkách listovat, zjistíme, že jde většinou o překlady zahraničních prací, které mají jen málo společného se situací u nás. Navíc se v mnoha případech zdá, že

překladatelé (a někdy možná i autoři) viděli

popisovaná zvířata jenom z okénka hodně

rychle jedoucího vlaku. V jedné z příruček

jsme se například dočetli takovouto radu

k výběru chovných zvířat: „Plemeno: Chcete-li

si pořídit páreček křečků k chovu a nemáte dosud

žádné zkušenosti, doporučuji vám trpasličí, ruské

nebo krémově zbarvené křečky. Ti jsou obvykle

velmi mírumilovní, takže samečkové a samičky

mohou být chováni trvale spolu, dokonce i tehdy,

když samice porodí a kojí mláďata.“ Chováme

Křeček velký

ÚVOD


9

ÚVOD

křečky a jiné hlodavce již téměř padesát let, ale dodnes jsme nepochopili, jakéže to křečky nám autor – či spíše překladatel – doporučuje. Vzhledem k tomu, že rozsah příruček vydávaných v této edici poskytuje autorům poměrně značný prostor, rozhodli jsme se o křečcích pojednat poněkud obšírněji a seznámit čtenáře i s druhy, které se zatím příliš často nechovají, a také s životem křečků v přírodě, jejich tělesnou stavbou a dalšími zajímavostmi, na které se obvykle v chovatelských příručkách nedostává místo. Neznamená to ovšem, že chceme na druhé straně ošidit vlastní chovatelský obsah. Čtenář – úplný začátečník i zkušený chovatel – by tu měl nalézt vše potřebné, aby se dokázal o své svěřence řádně postarat a aby mu jejich chov přinášel co nejvíce radosti a poučení. Vycházíme především ze svých vlastních dlouholetých zkušeností, ale i z poznatků našich přátel – většinou profesionálních chovatelů v zoologických zahradách – i z údajů publikovaných v odborné literatuře.

Na tomto místě bychom chtěli pozna

menat, že nás velice zklamal jinak vynikají

cí zdroj informací – internet –, na kterém

jsme na českých stránkách nalezli převážně

bezvýznamné odkazy. Několik málo výjimek

uvádíme v seznamu literatury. Jinak je tomu

naštěstí na stránkách cizojazyčných, kde se

dají většinou nalézt informace i o druzích ve

lice málo známých. Přestože jsme se snažili,

aby podávané informace měly pokud mož

no obecnou platnost, jsme si vědomi toho,

že někdy mohou být polemické a některý

chovatel může s jinými zvířaty dojít třeba

i k závěrům zcela opačným. Ale právě to se

nám zdá na chovu zvířat zajímavé, a jistě je

to i jeden z důvodů, proč se k chovatelství

obrací v dnešním poněkud přetechnizova

ném světě stále více zájemců.

Chov hlodavců a křečků především je

právě tak pestrý a různorodý jako chov ptá

ků či plazů, a zdaleka ne všechno ze života

těchto zvířat bylo již objasněno. Chovají se

stále nové druhy, vznikají nové mutace a pro

zvířata se nacházejí stále nová uplatnění. Je

možné, že právě některý z druhů křečků,

považovaných dnes v chovech za vzácnost,

pomůže již zítra lidem rozřešit třeba tak zá

važný problém, jako pomohl křeček zlatý

při výzkumu zhoubných nádorů. Ale i kdyby

chov těchto drobných zvířátek přinesl svým

majitelům „jen“ trochu zábavy a poučení,

bude to jistě dost a dost.

I když jsme se snažili, aby informace

v této knize byly co nejúplnější, jsme si vě

domi toho, že tu možná nenaleznete vše,

co by vás zajímalo. Pokud proto budete mít

nějaké dotazy či připomínky, napište nám

na naši e-mailovou adresu, rádi vám vaše

otázky zodpovíme, nebo se případně poučí

me z vašich vlastních zkušeností. Adresa je:

foto.moty@volny.cz, předmět „křečci“.

V Křekovicích, říjen 2007

AutořiKřečík džungarský (gold)



Několik slov

k zamyšlení


KŘEČCI A JEJICH CHOV

12

Předtím, než si pořídíme křečka – a vlastně jakékoli jiné zvíře –, bychom měli zvážit, jaký máme ke zvířatům vztah a co jsme ochotni obětovat, aby se u nás zvířatům vedlo co nejlépe. Pokud považujeme – podobně jako náš právní řád – zvíře za věc, která má sloužit k našemu obveselení, pak raději tuto knihu odložíme a půjdeme do hračkářství nebo na pivo (podle věku) a na chov zvířat zapome

neme. Každé zvíře, které se rozhodneme cho

vat, se zcela nutně stává naším partnerem,

a proto způsobí v našem životě určité změny

a kromě nových zážitků a obohacení života

nám přinese i určitá omezení. Není tedy od

věci položit si ještě před jeho pořízením ně

kolik otázek a poctivě si na ně odpovědět.

V případě křečků bychom si měli rozmyslet

především následující otázky: I drobný křečík myší se může při dobré péči dožít věku 9 let

NĚKOLIK SLOV K ZAMYŠLENÍ


13

NĚKOLIK SLOV K ZAMYŠLENÍ

1. Křečci patří ve své většině ke zvířatům se

soumračnou a noční aktivitou. Můžeme je ve svém bytě umístit tak, aby nerušili nikoho ze spaní a místo lásky ke zvířatům nevyvolávali neurózy a nenávist?

2. Křečci jsou zvířata, která nevyžadují (větši

nou) žádnou složitou péči, potřebují pravidelně krmit, čistit ubikaci, a pokud chceme, aby dostatečně zkrotli, tak i čas, kdy se jimi osobně zabýváme. To vše pochopitelně stojí trochu času, kterého většina z nás nemá nazbyt. Jsme schopni a ochotni věnovat jim část dne, kterou bychom mohli jinak strávit jinými aktivitami?

3. I křeček může onemocnět. Jsme ochot

ni obětovat za jeho léčení částky, které mnohdy několikanásobně přesáhnou jeho kupní cenu?

4. Chovat křečky ve staré láhvi od okurek,

jako se to dělávalo dříve, již dnes, při současných znalostech potřeb zvířat, nepřichází v úvahu. Jsme ochotni a můžeme si dovolit obětovat několik set korun na nákup odpovídajícího vybavení pro chov a následně několik desítek korun měsíčně na jeho krmení?

5. Křečci – podle druhu a individuálních

vloh – žijí 2 roky až 10 let. Jsme ochotni starat se o ně po celou dobu jejich života stejně dobře jako první týden, kdy pro nás byli atraktivní novinkou?

6. Během roku pravděpodobně několikrát

opouštíme na delší dobu svůj byt a odjíždíme na prázdniny nebo na dovolenou. Křečci však stěhování nijak nezbožňují, nehledě na to, že jejich převoz třeba do ciziny by byl velice složitý a narážel by na spoustu administrativních a veterinárních předpisů. Máme někoho, kdo se nám v době naší nepřítomnosti o zvíře postará?

7. Křečci chovaní po mnoho generací v lid

ské péči nejsou přenašeči chorob přenos

ných na lidi. Přesto však mohou u aler

gických osob vyvolat značné zdravotní

potíže. Víme, že nejsme alergičtí na zvíře

cí srst, nebo není takto postižen některý

člen naší rodiny?

8. Většina chovatelů pouští křečky z jejich

ubikace „proběhnout“ po bytě. Stačí

však chvilka nepozornosti a křeček může

napáchat svými hlodáky značné škody

na vybavení bytu. To samé se může stát,

když se mu podaří z ubikace uprchnout.

Jsme ochotni škody tolerovat?

9. Křečci mají svou aktivitu rozloženou ji

nak než lidé. Můžeme jim přes den zajis

tit dostatek klidu k nerušenému spánku,

aby se mohli dožít bez stresů svého maxi

málního věku?

10. I při sebelepším zacházení se může stát,

že nás křeček kousne. Budeme hledat

chybu u sebe a nezanevřeme na něj?

Pokud jsme na všechny otázky odpovědě

li ano, není co řešit a máme pravděpodobně

všechny předpoklady k tomu, aby se z nás

stali vynikající chovatelé křečků. Zvířata u nás

budou spokojená a prožijí svůj křeččí život

v láskyplné péči. Pokud jsme však, byť i jedin

krát, odpověděli ne, měli bychom zvážit, zda

se raději nevěnovat fi latelii, fotografování či

nějakému sportu. Péče o zvířata je vždy velký

závazek a ne každý člověk se pro chovatelství

hodí. Přeje-li si však křečka naše dítě, je situa

ce poněkud jiná. U dětí je zájem o zvířata cosi

jako dětská nemoc a tímto obdobím prochá

zejí prakticky všechny. Je-li to jen trochu mož

né, měli bychom jim v jejich přání vyhovět,

i s rizikem, že po nějakém čase budeme mu

set péči o zvířátko převzít sami. Zkušenost se

zvířetem obohatí dítě nejen citově, ale v klad

ném případě ho naučí i zodpovědnosti a pra

videlné péči o živého tvora – v záporném nám

aspoň ukáže, kde jsou jeho slabiny.



Křečci se

představují

+


KŘEČCI A JEJICH CHOV

16

Které hlodavce považujeme za křečky? Tato otázka není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Zvířata, která v českém názvosloví označujeme jako křečky, případně křečíky, byla ještě poměrně nedávno řazena do zvláštní čeledí křečkovitých (Cricetidae), která spolu s čeleděmi slepcovitých (Spalacidae), hlodounovitých (Rhizomyidae), myšovitých (Muridae), plchovitých (Gliridae), seleviniovitých (Seleviniidae), myšivkovitých (Zapodidae) a tarbíkovitých (Dipodidae) tvořila podřád myšovců (Myomorpha). V tomto pojetí pak patřili mezi křečky i hraboši, pískomilové a lumíci.

V současné době se zoologové přiklá

nějí k tomu, že křečci zvláštní čeleď netvoří, a všichni takto označovaní hlodavci jsou zařazováni do čeledi myšovitých (Muridae), kde vytvářejí šest podčeledí: křečci praví (Cricetinae), křečci myší (Calomyscinae), křečci nepraví (Mystrominae), křečci madagaskarští (Nesomyinae), chlupáči (Lophiomyinae) a křečci američtí (Sigmodontinae).

Ne všichni však vypadají tak, jak si větši

na lidí křečka představuje – tedy jako středně

velkého hlodavce se zavalitým tělem, krátkým

ocasem a objemnými lícními torbami. Již let

mý pohled na křečka velkého, poskakujícího

po silných zadních nohách po způsobu klo

kanů, nás přesvědčí, že křečci jsou mnohem

různorodější, než by se na první pohled zdálo.

Většina z nich dokonce vůbec našeho křečka

polního, nebo nejčastěji chovaného křečka

zlatého vůbec nepřipomíná, o čemž svědčí

i to, že dříve byli označováni jako „krysy“,

„myši“ či „lesomyši“. Přesto však tato zvířata

určité společné znaky mají, i když „křečci“ ve

smyslu českého názvosloví jsou skupina zcela

umělá a jejich postavení mezi ostatními hlo

davci není vždy úplně jasné.

Podobně jako ostatní příslušníci řádu

hlodavců (Rodentia), mají i všechny podče

ledi křečků silně redukovaný chrup, který je

u nich složený z 16 zubů (1003/1003), což

znamená, že mají v každé polovině čelisti po

jednom řezáku, odděleném od tří, obvykle

hrbolkatých stoliček, širokou mezerou, která

se nazývá diastema. Hraboš východní (Microtus fortis) připomíná svou postavou některé americké křečky, ale v současné době stojí již v systému na jiném místě

Křeček polní je typickým zástupcem eurasijských křečků

KŘEČCI SE PŘEDSTAVUJÍ


17

KŘEČCI SE PŘEDSTAVUJÍ

Na rozdíl od některých svých příbuzných,

například morčat nebo činčil, mají křečci hypsodontní pouze řezáky, což znamená, že jejich stoličky mají kořeny a ukončený růst. Obloukovitě prohnuté řezáky (hlodáky) dorůstají po celý život a jsou na vnější, konvexní straně pokryty velice tvrdou sklovinou (emailem). Vnitřní, měkčí část, tvořená zubovinou (dentinem) se proto při hlodání obrušuje mnohem rychleji a tím se zuby neustále „přibrušují“. Není sporu o tom, že tato vlastnost je pro křečky a ostatní hlodavce velice výhodná, protože mají neustále k dispozici dokonalé nástroje, které jim umožňují proniknout k potravě i přes velice tvrdé překážky. Na druhé straně to však pro ně přináší i určité nebezpečí – nezaměstnávají-li dostatečně hlodáky při zpracovávání tvrdé potravy (a to se v lidské péči může velmi snadno stát), začnou tyto zuby přerůstat, a nakonec mohou zvířeti dokonce zcela zabránit přijímat potravu. Za charakteristickou vlastnost křečků bývá ob

vykle považována přítomnost prostorných

lícních toreb, v nichž si zvířata přenášejí do

nor zásoby potravy („křečkují“). Beze zbytku

to však platí pouze o podčeledi křečků pra

vých, příslušníci ostatních podčeledí křečků

mají lícní torby malé, nebo je nemají vyvinuty

vůbec. Zato u křečka polního či zlatého (ale

i u dalších druhů) tvoří lícní torby objemné

vaky, které mohou při naplnění sahat až do

poloviny těla. Lícní torby si křečci vyprazdňují

za pomoci předních, čtyřprstých, končetin se

zakrnělými palci.

Vzhledem k převážně rostlinné potravě

tvoří trávicí soustavu objemný vakovitý žalu

dek a značně dlouhé střevo, na kterém vyniká

zvláště objemné slepé střevo, jež má pro trá

vení nemalý význam. Srst většiny druhů křeč

ků je v přírodních podmínkách krátká, hustá,

přiléhavá. U některých druhů jsou patrné

(zvláště na bocích) malé lysinky, které nazna

čují, kde jsou vývody pachových žláz. U mno

ha plemen chovaných křečků se však kvalita Na lebce křečka zlatého je dobře patrná stavba chrupu hlodavců – dlátovité řezáky i stoličky s hrbolatými třecími plochami (podle V. E. Sokolova)


KŘEČCI A JEJICH CHOV

18

srsti značně změnila, takže – zvláště u křečka zlatého – můžeme spatřit jedince s dlouhou hedvábnou srstí, rexy, či křečky saténové, kteří mají srst neobvykle lesklou. Ocas bývá, na rozdíl od myší, pokrytý hustými chloupky. Jeho délka je velmi variabilní, od několika málo milimetrů u křečíků rodu Phodopus až po délku přesahující délku těla, například u křečků rodu Eliurus, kteří mají ocas navíc zakončený výrazným chvostkem z prodloužených chlupů. Nejmenším dosud popsa

ným druhem křečka je křečík Roborowského

(Phodopus roborowskii), který dorůstá délky

50–90 mm při hmotnosti nanejvýš 29 g.

Jeho pravým opakem je křeček největší

(Kunsia tomentosus), jehož tělo může dosáh

nout délky až 300 mm a ocas 160 mm. Ani

ten však není největším křečkem, jak napovídá

jeho jméno, protože chlupáč dlouhosrstý (Lo

phiomys imhausi) může měřit až 360 mm a jeho

ocas má délku až 220 mm. Může dosáhnout

hmotnosti až 920 g. Celkovou délkou ho však Křečík Roborowského Křeček velký z Madagaskaru Klokanomyš žlutohnědá (Notomys cervinus) připomíná na první pohled některé dlouhoocasé křečky, ale není s nimi vůbec spřízněna – pochází z Austrálie, kde křečci vůbec nežijí




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.