načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Krasobruslení - Gabriela Hrázská

Krasobruslení

Elektronická kniha: Krasobruslení
Autor: Gabriela Hrázská

Autorka - trenérka a choreografka - po úvodních kapitolách o historii krasobruslení probírá pravidla této sportovní disciplíny, systém a hodnocení krasobruslařských soutěží. Věnuje ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  129
+
-
4,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 105
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Sport. Hry. Tělesná cvičení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2006
ISBN: 80-247-0984-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autorka - trenérka a choreografka - po úvodních kapitolách o historii krasobruslení probírá pravidla této sportovní disciplíny, systém a hodnocení krasobruslařských soutěží. Věnuje se i základnímu krasobruslařskému vybavení (boty, brusle, oblečení)a popisuje metodiku výcviku. Hlavní část věnuje technice krasobruslení - základní prvky, skoky, piruety a bruslení ve dvojicích. Přidává i kapitoly o choreogeafii, organizaci tréninku a obecné tělesné přípravě. Doplněno názornými kresbami. Příručka věnovaná základům krasobruslení, správné technice, vhodné metodice a choreografii, pravidlům i všeobecné tělesné přípravě bruslaře.

Popis nakladatele

Mistryně republiky v tancích na ledě připravila jedinečnou publikaci nejen pro výkonnostní sportovce a trenéry, ale rovněž pro nejširší okruh zájemců o tento krásný sport. Největší část knihy je věnována praktickému průvodci základním bruslařským výcvikem a technice krasobruslení s popisy a nákresy jednotlivých prvků. Nechybí ani informace o organizaci tréninku a jeho formách nebo o všeobecné tělesné přípravě krasobruslařů. (škola bruslení, choreografie, pravidla, vybavení, trénink)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Krasobruslení

Gabriela Hrázská

Krasobruslení

Recenzent PaedDr. Petr Starec

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 2446. publikaci

Odpovìdná redaktorka Magdalena Hrábková

Grafická úprava Jiøí Pros

Jazyková úprava Jitka Benešová

Sazba Kvìta Chudomelková

Ilustrace Monika Wolfová

Návrh obálky Trilabit s.r.o.

Grafická úprava obálky Artedit s.r.o., Praha

Fotografie archiv autora

Poèet stran 108

První vydání, Praha 2006

Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod

© Grada Publishing, a.s., 2006

ISBN 80-247-0984-8

Touto knihou bych chtěla poděkovat především mým rodičům, kteří mě do

světa krasobruslení přivedli a po celou dobu významně podporovali. Mé

poděkování patří rovněž panu PaedDr. Petru Starcovi, který ochotně přispěl

svými dlouholetými trenérskými zkušenostmi k napsání této knihy.

ISBN 978-80-247-6152-7

© Grada Publishing, a.s. 2011

(tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)


54Obsah

Úvod..................................................................................... 7

Výlet do bruslařské historie ................................................... 8

Bruslařské počátky ................................................................ 8

Moderní bruslení.................................................................... 8

Historie soutěží ................................................................... 13

Z pravidel krasobruslení ...................................................... 14

Krasobruslařské organizace ................................................. 14

Krasobruslařské disciplíny.................................................... 14

Systém soutěží .................................................................... 14

Charakteristiky a základní pravidla jednotlivých

krasobruslařských disciplín .................................................. 15

Nový systém hodnocení ....................................................... 18

Základní krasobruslařské vybavení ...................................... 22

Krasobruslařské boty ........................................................... 22

Krasobruslařské brusle ........................................................ 23

Krasobruslařské oblečení ..................................................... 25

Malá škola bruslení............................................................. 27

Metodická řada základního bruslařského výcviku ................... 27

Pohybové hry ....................................................................... 50

Technika krasobruslení ....................................................... 53

Základní bruslařské elementy ............................................... 53

Bruslařské skoky ................................................................. 56

Piruety ................................................................................ 68

Sportovní dvojice ................................................................. 75

Tance na ledě...................................................................... 80

Synchronizované bruslení ..................................................... 84

Krasobruslařská choreografie .............................................. 87

Kritéria krasobruslařské choreografie.................................... 87

Výběr hudebního doprovodu ................................................. 89

Vlastní choreografická práce ................................................ 90

Organizace tréninku ............................................................ 92

Sportovní trénink ................................................................. 92

Trenér pedagogem i psychologem ......................................... 93

Biologicko-psychologické charakteristiky dětí a mladistvých .... 93

Formy sportovního tréninku .................................................. 95


Etapy sportovního tréninku ................................................... 95

Plánování cyklů sportovního tréninku..................................... 96

Tréninková jednotka ............................................................. 98

Všeobecná tělesná příprava .............................................. 100

Kondiční trénink ................................................................ 100

Baletní a taneční příprava................................................... 102

Gymnastika ....................................................................... 103

Strečinková cvičení ............................................................ 103

Regenerace ....................................................................... 104

Literatura.......................................................................... 105


76Úvod

Úvod

Krasobruslení patří k velmi specifickým sportovním odvětvím. Již samotné

označení spojující slova „kraso“ a „bruslení“ charakterizuje jeho dvě nepostra

datelné složky — sportovní a umělecký projev. S jistotou lze říci, že krasobruslení

patří k nejkrásnějším sportům, ale stejně tak i k těm nejnáročnějším, neboò

od sportovců vyžaduje vysokou úroveň všestrannosti. Kromě vynikajících

fyzických kvalit musí být krasobruslaři vybaveni i výbornou schopností

interpretovat charakter hudebního doprovodu. Jedinečnost tohoto sportu tudíž

spočívá v dokonalé harmonii náročných sportovních výkonů s dokonalým

uměleckým vyjádřením přeneseným na ledovou plochu a přizpůsobeným

bruslařskému pohybu.

Hlavním impulsem k vydání této publikace byla především snaha podat

odborně-populární formou ucelený pohled na problematiku krasobruslení

a oslovit tak nejširší okruh aktivních i pasivních zájemců o tento krásný sport.

Dalším důvodem byla i dlouholetá absence podobně zaměřeného titulu na

českém knižním trhu a zároveň snaha tuto mezeru alespoň částečně vyplnit.

Publikace je rozdělena do devíti stěžejních kapitol, které přístupnou a srozu

mitelnou formou provedou čtenáře základními oblastmi krasobruslařského

sportu. Ti tak mohou nahlédnout do dějin bruslení, stručně se zorientovat

v pravidlech krasobruslení, stejně jako najít informace týkající se základního

bruslařského vybavení. Největší část publikace je věnována praktickému

průvodci základním bruslařským výcvikem a technice bruslení s popisy a ná

kresy jednotlivých prvků. V dalších kapitolách je zaměřena pozornost na

specifičnosti choreografické práce při vytváření krasobruslařských jízd,

na organizaci tréninku a jeho formy či na všeobecnou tělesnou přípravu

krasobruslařů.

Rozsah publikace nedovoluje zpracovat jednotlivé tematické oblasti zcela

vyčerpávajícím způsobem. Přesto je cílem obsáhnout to nejpodstatnější

z krasobruslařské problematiky a podnítit tak ještě hlubší zájem u nejširšího

okruhu sportovních příznivců. Rovněž obrázky znázorňující vybrané bruslařské

prvky jsou pouze ilustrační.


Výlet do bruslařské historie

Bruslařské počátky

Klouzání po zamrzlých vodních plochách využívali lidé s největší pravdě

podobností již před několika tisíciletími jako způsob dopravy při dlouhých

cestách za lovem zvěře. Úlovek znamenal nejen maso a kožešinu, ale i zvířecí

kosti vhodné k výrobě kostěných bruslí. O tom svědčí četné nálezy na území

Skandinávie, Anglie, Ruska a dalších oblastí včetně našeho území. Prvotní

způsob klouzání na kostěných bruslích, při kterém se k odrazu využívalo

odpichování jednou nebo dvěma tyčemi, byl společným předchůdcem bruslení

i lyžování. Přibližně od 4. století př. n. l., kdy se ve velké části Evropy usídlili

Keltové, známí především jako výborní zpracovatelé železa, začala nová epocha

ve vývoji bruslení. Kostěné brusle byly postupně nahrazovány bruslemi

železnými, které umožňovaly rychlejší a jistější pohyb po ledě. Stáří

pravděpodobně nejstarších nalezených kovových bruslí tvořených železným

páskem zasazeným do dřevěné destičky je odhadováno na dva tisíce let.

Další vývoj bruslení dokládají například i obrazy slavných holandských malířů

(Pieter Breughel, van Alstoot, Rembrandt), kteří na svých plátnech několikrát

zachytili oblíbené lidové zábavy na zamrzlých kanálech, typických pro holandské

území. Počátkem roku 1610 byl dokonce na dvoře císaře Rudolfa II. uspořádán

velký karneval na ledě. Bruslení tak získávalo oblibu ve všech společenských

kruzích, přestože mu byly ve vývoji kladeny nejrůznější překážky. Překvapivě

i J. A. Komenský, jeden z prvých propagátorů tělesné výchovy, řadil bruslení

společně s plaváním mezi hry životu nebezpečné a nedůstojné. Od 18. století

začali pořádat holandští bruslaři rychlostní závody na zamrzlých průplavech.

Kdo chtěl získat hlavní cenu, musel v těchto velmi náročných závodech

nejméně padesátkrát zvítězit. S velkou oblibou se bruslilo i v Paříži a na

zamrzlých jezírkách ve Versailles za vlády francouzského krále Ludvíka XVI.

K významným osobnostem neváhajícím obout brusle patřil například proslulý

dobrodruh Casanova, německý básník J.W. Goethe či F. Schiller.

Moderní bruslení

Významnou etapu vývoje bruslařských dějin zahájilo v roce 1744 skotské

město Edinburgh, kde byl založen první bruslařský klub na světě. Členem


98Výlet do bruslařské historie

klubu se mohl stát pouze bruslař schopný u přijímací zkoušky opsat na každé

noze kruhy, a poté na pravé i levé noze přeskočit jeden, dva a nakonec i tři na

sebe postavené klobouky. A je velmi důležité upozornit, že v té době byly

v módě právě cylindry. V roce 1772 vznikla první kniha věnovaná bruslařské

problematice "A Treatise on Skating" (Pojednání o bruslení), v níž její autor,

důstojník Robert Johns, popsal základní bruslařské prvky — zejména oblouky,

vlnovky a trojky. Postupně se na britských ostrovech začala formovat bruslařská

škola, která měla ve světě po několik generací vedoucí postavení.

Za zakladatele moderního bruslení je považován Američan Jackson Haines,

původním povoláním tanečník, bruslící zpočátku pouze pro radost. V letech

1864 a 1865 vyhrál mistrovství Spojených států a začal vystupovat na

exhibičních představeních. Na svém turné po evropských městech, při němž

navštívil mimo jiné Vídeň, Paříž, Stockholm nebo Prahu, zaznamenal své

největší úspěchy. Divákům Hainesovo bruslení doslova učarovalo a bylo

označováno za vzor obratnosti a elegance. Neustále se snažil své jízdy obo

hacovat o nové taneční prvky a propracovávat bruslařský styl. Po jeho vzoru

nadále rozvíjeli bruslařské umění Hainesovi žáci. Podle Hainese rovněž vznikla

první pravidla bruslení, která později převzala Mezinárodní bruslařská unie

(ISU) založená v roce 1892. Ta platila s menšími úpravami po mnoho let.

Bruslení se šířilo rychlým tempem i v českých zemích a stalo se oblíbenou

zábavou kupříkladu Pražanů, kteří jezdívali na zamrzlé Vltavě. K rozvoji bruslení

u nás přispěla do značné míry první metodická příručka Augustina Krejčího

Nauka bruslení, vydaná roku 1887, ve které jsou uvedeny přesné popisy

bruslařských prvků a figur. Značný vliv na vývoj bruslení měl rovněž známý

propagátor sportu v Čechách Dr. Josef Rössler-Ořovský, který roku 1888 založil

proslulý Bruslařský závodní klub (BZK) v Praze. "Krasobruslení" jako české

označení sportovního odvětví se začalo používat od roku 1888 u příležitosti

mistrovství Čech.

Na počátku dvacátého století vtiskl krasobruslení výrazně sportovní ráz Švéd

Ulrich Salchow a zároveň svým stylem posunul laòku bruslařské výkonnosti

o několik stupňů výše. Pro vývoj bruslení byl velmi přínosný i jeho vynález

bruslí se zoubky, které také sám používal. Umožňovaly mnohem silnější odrazy

Obr. 1 Brusle z roku 1840 Obr. 2 Brusle z roku 1870


při bruslařské jízdě a při skocích. Svou kariéru korunoval desetinásobný mistr

světa roku 1909 novým skokem, který patří pod názvem svého objevitele

dodnes mezi základní krasobruslařské skoky.

V meziválečném období se do dějin světového krasobruslení nesmazatelně

zapsali Sonja Henieová a Karl Schäffer. Norka Henieová, desetinásobná

mistryně světa, vnesla do krasobruslení, kromě nové módy zkrácených sukní

ke kolenům, především eleganci a propracovanost každého pohybu. Po celou

svou kariéru byla jednou z nejobdivovanějších žen na světě a dokázala úspěšně

dobýt i hollywoodská studia. V mužském krasobruslení třicátých let dvacátého

století vynikal rakouský závodník Karl Schäffer, který se v letech 1929 až

1936 stal osminásobným mistrem Evropy a sedminásobným mistrem světa.

Od roku 1922 zastřešoval společně krasobruslaře a rychlobruslaře v Česko

slovensku nově založený Bruslařský svaz republiky Československé. U jeho

vytvoření stáli bývalí závodníci z předválečného období, kteří spolupracovali

s bruslařskými kluby nejen z Prahy a okolí, ale navazovali styky i s ostatními

spolky v celé republice. Bruslařský svaz byl přijat Mezinárodní bruslařskou

unií za řádného člena již v roce 1923. Až do doby druhé světové války nemělo

československé krasobruslení mnoho výrazných osobností. Významněji se

prosadili pouze Hoppeová — Hoppe, kteří na mistrovství světa v roce 1927

získali bronzovou medaili. Obrat ve vývoji krasobruslení nastal až s budováním

umělých kluzišò, umožňujících pravidelný trénink po několik měsíců v roce na

lepším a stále obnovovaném ledě. První umělé kluziště v tehdejším Česko

slovensku bylo otevřeno roku 1931 v Praze na Štvanici.

Jednou z nejdůležitějších etap vývoje světového krasobruslení bylo období po

druhé světové válce, kdy tento sport prožíval nebývalý rozmach. Volná jízda

pozvolna získávala postavení nad povinnou jízdou (do té doby protěžovanou).

Ta však nebyla pro diváky tak atraktivní jako volná jízda se skoky, piruetami

a snahou o vyjádření hudby pohybem. K výrazným osobnostem poválečného

krasobruslení patřil například Američan Richard Button. Suverénně ovládal

dvojité i trojité skoky a svým sportovním pojetím jízdy dokázal při vystoupeních

okouzlit diváky po celém světě. Button, který velkou měrou podnítil nový vývoj

tohoto sportu, se během své závodní činnosti stal pětinásobným mistrem

světa a dvojnásobným vítězem zimních olympijských her v roce 1948 a 1952.

K jeho nástupcům patřili bratři Hayes Alan a David Jenkinsovi ze Spojených

států nebo KanaČan Donald Jackson. Toho si pamětníci nejčastěji spojují se

světovým šampionátem v Praze roku 1962, kde získal zlatou medaili za

bezchybnou jízdu s trojitým lutzem.


1110Výlet do bruslařské historie

Mezi ženami se v poválečném období prosadila zejména kanadská kraso

bruslařka Barbara Ann Scottová. Do svých jízd zařazovala celou řadu nových

prvků především sportovního charakteru. Z dalších úspěšných závodnic na

přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století, které získaly několik

světových titulů, lze jmenovat například Carol Heissovou ze Spojených států nebo

Sjoukje Dijkstrovou z Nizozemí. Sportovním dvojicím udávaly v tomto období

směr především zámořští závodníci. K nim patřili i čtyřnásobní mistři světa z let

1957 až 1960, KanaČané Wagnerová — Paul. V kategorii tanců na ledě

dominovali zejména anglické páry se svým charakteristických způsobem prove

dení tanců, tzv. anglickou taneční školou. Mezi slavné tanečníky této éry

zajisté patřili Westwoodová — Demmy, Markhamová — Jones či Towlerová — Ford.

Také Československo se po druhé světové válce zařadilo mezi krasobruslařské

velmoci. V letech 1949 a 1950 se stala mistryní světa Ája Vrzáňová. Poté

nastoupil Karol Divín, jenž získal dva tituly mistra Evropy a své úspěchy dovršil

stříbrnou medailí na olympijských hrách v roce 1960 a druhým místem na

mistrovství světa v Praze o dva roky později. Ve sportovních dvojicích dosáhli

velkých úspěchů pro naše národní barvy Suchánková s Doležalem, dvojnásobní

mistři Evropy a stříbrní ze světového šampionátu konaného roku 1958

v Bratislavě. Do dějin československého krasobruslení se nezapomenutelně

zapsali i sourozenci Romanovi, kteří v období let 1962 až 1965 získali

v kategorii tanečních párů čtyři tituly mistrů Evropy a tři tituly mistrů světa.

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století se k výrazným osob

nostem světového krasobruslení připojili další českoslovenští reprezentanti

Hana Mašková a Ondrej Nepela. Mašková získala v roce 1968 titul mistryně

Evropy a rovněž bronzová medaile z olympiády v Grenoblu byla velkým úspě

chem. Zlato tehdy získala Američanka Peggy Flemingová, o které se mluvilo

jako o nejlepší krasobruslařce moderní doby. Bezesporu nejúspěšnějším

krasobruslařem reprezentujícím československé barvy byl Ondrej Nepela, který

se stal v letech 1969—1973 pětinásobným mistrem Evropy, trojnásobným

mistrem světa a olympijským vítězem z OH 1972 v Sapporu.

V párových disciplínách se začátkem šedesátých let 20. století rozvinula

úspěšná éra sovětských reprezentantů, trvající několik desítek let. Ve

sportovních dvojicích patřili k nejúspěšnějším čtyřnásobní mistři světa z let

1965 až 1968 Bělousovová — Protopopov a desetinásobná mistryně světa

Irina Rodninová s Alexejem Ulanovem, a poté se svým novým partnerem

Alexandrem Zajcevem. Tancům na ledě vévodil po mnoho let taneční pár

Pachomovová — Gorškov, který za svou kariéru získal šest titulů z mistrovství


světa v letech 1970—1976. Dále získal několik prvenství z mistrovství Evropy

a především zlato z olympijských her v Innsbrucku roku 1976, kde se tance

na ledě poprvé představily jako olympijská disciplína.

V osmdesátých a devadesátých letech minulého století byly silně obsazeny

zejména soutěže mužů, ve kterých se prosazovali především sovětští

a zámořští závodníci. Bez zmínky nemohou zůstat jména jako Scott Hamilton

(čtyřnásobný mistr světa a zlatý ze sarajevské olympiády v roce 1984), Brian

Orser, Brian Boitano, Alexandr Fadějev, Viktor Petrenko, Kurt Browning nebo

Elvis Stojko. V ženském krasobruslení posbírala největší slávu německá

reprezentantka Katarina Wittová. Hvězdnou kariéru začala vítězstvím

na olympijských hrách v Sarajevu roku 1984, pokračovala vítězstvími na

mistrovstvích Evropy a světa a vyvrcholila obhájením zlaté medaile na

olympiádě v Calgary roku 1988. Její jízdy byly vždy technicky náročné a plné

nápadité choreografie s perfektním provedením. K dalším úspěšným kraso

bruslařkám tohoto období patřily Midori Itová, Kristi Yamaguchiová, Lu Chen

nebo Oksana Bajulová.

V párových disciplínách, a to jak ve sportovních dvojicích, tak i v tancích na

ledě, nadále pokračovala éra úspěšných sovětských reprezentantů. Sportovní

dvojice Valovová — Vasiljev, Gordějevová — Griňkov či Miškutěnková — Dmitrjev

získali na evropských a světových šampionátech mnoho cenných titulů. Zvláště

jízdy Gordějevové s Griňkovem vynikaly obtížností figur, procítěným projevem

a elegancí. V tancích na ledě nastoupily po odchodu Pachomovové s Gorškovem

taneční páry Mojsevová — Miněnkov a Liničuková — Karpanosov. Řadu

sovětských prvenství však na několik let přerušili vynikající angličtí tanečníci

Torvillová s Deanem, kteří získali čtyřikrát titul mistrů světa a v roce 1984 na

olympiádě v Sarajevu zlatou medaili. Nezapomenutelným zážitkem byl jejich

volný tanec na Ravelovo Bolero, za který byli ohodnoceni několika nejvyššími

známkami. Jejich vystoupení bylo zlomem v pojetí tanců na ledě a krokem

k výrazovému tanci. Po odchodu Torvillové s Deanem pokračovala opět

úspěšná sovětská (a později ruská) taneční škola, reprezentovaná jmény

Bestěmjanová — Bukin, Klimovová — Ponomarenko, Usová — Žulin či Griščuková

— Platov.

Na Nepelovy úspěchy v sedmdesátých letech dokázal o něco později navázat

další československý reprezentant Jozef Sabovčík, který se v průběhu let

1985 až 1987 stal třikrát mistrem Evropy. Na olympijských hrách v roce 1984

se na jeho hrudi blýskla dokonce bronzová medaile. Dalších úspěchů pro

československé barvy jsme se dočkali u Petra Barny, který zvítězil na evrop

ském šampionátu v roce 1991. Ve sportovních dvojicích se v devadesátých


1312Výlet do bruslařské historie

letech prosadili především Kovaříková s Novotným, kteří svou amatérskou

kariéru korunovali zlatou medailí na mistrovství světa v Birminghamu roku

1995. Následně přestoupili mezi profesionální krasobruslaře a získali další

dva tituly profesionálních mistrů světa.

V současné době se nejčastěji vybavují jména stále aktivních krasobruslařů,

případně již působících v profesionálním krasobruslení, jako Alexandr Jagudin,

Jevgenij Pljuščenko, Michelle Kwannová nebo Irina Slucká. V jejich jízdách

převažují trojité a čtverné skoky, nejrůznější skokové kombinace a sekvence,

obtížné piruety, či nápadité krokové a spirálové variace. Ve sportovních dvoji

cích se mezi výborné ruské závodníky jako Berežná — Shikarulidze, Petrovová

— Tichonov nebo Totmaninová — Marinin postupně dostávají zámořské a asijské

dvojice s programy, které vynikají vysokou technickou náročností. Rovněž

tradiční ruskou školu v tancích na ledě, reprezentovanou jmény Krylovová —

Ovsjanikov, Lobačevová — Averbuch či Navková — Kostomarov, dokázali

několikrát ze zlatých stupínků odsunout například charismatičtí Francouzi

Anissinová — Peizerat nebo temperamentní Italové Fusar-Poliová — Margaglio.

Historie soutěží

První mezinárodní závody organizované na základě Hainesových pravidel byly

uspořádány ve Vídni v roce 1882. Mistrovství Evropy určené výhradně mužům

mělo premiéru roku 1891. Teprve ustanovení Mezinárodní bruslařské unie

(ISU) v roce 1892 umožnilo pravidelné a regulérní pořádání vrcholných

mezinárodních soutěží. První mistrovství světa mužů se konalo roku 1896

v St. Petěrburku, pro ženy bylo uspořádáno o deset let později. První evropské

měření sil mezi ženami proběhlo roku 1930. Dvojice se premiérově představily

na mistrovství světa v roce 1908. V tancích na ledě se pořádá mistrovství

světa od roku 1952 a mistrovství Evropy od roku 1954. Na seznam

olympijských sportů bylo krasobruslení poprvé zařazeno na olympijských hrách

v Londýně v roce 1908. Tance na ledě patří do olympijského programu od

roku 1976.


Z pravidel krasobruslení Krasobruslařské organizace Vrcholným orgánem světového krasobruslení je od roku 1892 Mezinárodní bruslařská unie (International Skating Union — ISU), která řídí současně sekce krasobruslení, rychlobruslení a short tracku. Do její pravomoci spadají všechny významné mezinárodní závody a mezinárodní krasobruslařský styk. Vrcholným orgánem českého krasobruslení je Český krasobruslařský svaz (ČKS), organizovaný v ISU, ČOV, ČSTV a dalších státních, tělovýchovných a společenských orgánech. Činnost svazu je řízena předsednictvem, voleným na čtyřleté funkční období. Má sedm členů volených přímo do jednotlivých funkcí a čtyři odborné komise — komisi rozhodčích, metodickou komisi, sportovně technickou komisi a komisi trenérskou. Nejvyšším orgánem ČKS je valná hromada. Tvořena je zástupci jednotlivých členských klubů, tzv. ZOJ (základních organizačních jednotek). Valná hromada jedná nejméně jednou ročně a má právo rozhodovat o všech záležitostech týkajících se činnosti svazu. Krasobruslařské disciplíny Mezinárodní krasobruslení zahrnuje čtyři soutěžní disciplíny:

jednotlivce (muže a ženy); sportovní dvojice;

tance na ledě; skupiny synchronizovaného bruslení. Soutěže mužů a žen (chlapců a dívek) probíhají ve všech věkových kategoriích odděleně. U párových disciplín musí být sportovní dvojice či taneční pár vždy složen jen z muže a ženy. Skupinu synchronizovaného bruslení mohou tvořit muži i ženy v libovolném poměru, avšak při dodržení předepsaného počtu závodníků ve skupině. Systém soutěží Krasobruslařské soutěže jsou rozděleny na mezinárodní, mistrovské, přeborové, pohárové a jim podobné. Každá taková soutěž musí probíhat podle závazného soutěžního řádu a speciálních pravidel pro krasobruslení vydaných Mezinárodní bruslařskou unií, případně podle speciálních pravidel pro tance na ledě, speciálních pravidel pro skupiny synchronizovaného bruslení či pravidel

1514Z pravidel krasobruslení

krasobruslení platných pro Českou republiku. Organizace soutěží musí být

v souladu s příslušnými organizačními směrnicemi.

Rozdělování do jednotlivých soutěžních kategorií je určeno věkovou hranicí

závodníků. Pravidla platná pro Českou republiku zařazují závodníky do sedmi

věkových kategorií — mladší nováčci, nováčci, nejmladší žactvo, mladší žactvo,

žactvo, junioři a senioři. Podle jednotlivých disciplín a věkových kategorií se

dále určují soutěžní programy, jejich náplň a délka trvání.

Charakteristiky a základní pravidla

jednotlivých krasobruslařských disciplín

V následující části jsou uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých

krasobruslařských disciplín spolu s krátkým výtahem z pravidel. Popsány jsou

krasobruslařské programy, které jsou součástí soutěží v jednotlivých

disciplínách, avšak náplně programů pro určitou soutěžní sezónu je nutné

vyhledávat v aktuálních vyhláškách vydávaných pravidelně Mezinárodní

bruslařskou unií. Uvedené charakteristiky jednotlivých soutěžních programů

jsou popsány pro seniorské kategorie.

Bruslení jednotlivců

Soutěže jednotlivců, mužů i žen, sestávají z krátkého programu a volné jízdy.

Na některých otevřených seniorských závodech bývá zařazena i interpretační

volná jízda, při níž je kladen důraz zejména na bruslařské dovednosti, vyjádření

hudby a umělecký dojem s limitovanými technickými prvky.

Krátký program

Krátký program jednotlivců se skládá z požadovaných prvků a dalších

spojovacích prvků nebo pohybů, jejichž pořadí v jízdě může být libovolné.

Délka krátkého programu je maximálně dvě minuty a padesát sekund. Všechny

prvky započaté po uplynutí určeného maximálního času jsou v hodnocení

považovány za vynechané. Hudební doprovod může být libovolného žánru,

avšak vokální hudba se slovy není dovolena.

Volná jízda

Volná jízda je složena z dobře vyváženého programu skoků, piruet, krokových

variací a ostatních spojovacích prvků nebo pohybů mezi nimi, provedených

v souladu s hudbou. Délka volné jízdy je u mužů určena na čtyři a půl minuty,

u žen na čtyři minuty, přičemž platí časové rozmezí plus nebo minus deset

+ sekund. Hudební doprovod může být libovolného žánru, avšak vokální hudba se slovy není u volné jízdy stejně jako u krátkého programu povolena. Závodník má při výběru prvků tvořících jeho program určitou volnost, musí však brát zřetel na dodržení základních požadavků. U obou programů by měla být věnována pozornost rovněž choreografii jízdy, výrazu, vyjádření hudby, nápaditosti a originalitě.

Sportovní dvojice

Jízda sportovních dvojic je společným bruslením dvou partnerů provádějících všechny pohyby v takovém souladu, aby vznikl dojem párové jízdy. Sportovní dvojice soutěží v krátkém programu a volné jízdě.

Krátký program Krátký program se skládá z požadovaných prvků a dalších spojovacích prvků a pohybů. Délka krátkého programu je maximálně dvě minuty a padesát sekund. Hudební doprovod může být vybírán z nejrůznějších žánrů a záleží na volbě závodníků. Vokální hudba se slovy není dovolena.

Volná jízda Volnou jízdou sportovních dvojic je myšlen dobře vyvážený program choreograficky zkomponovaný na vybranou hudbu a prováděný po určitou dobu. Délka volné jízdy je určena na čtyři a půl minuty, včetně rozmezí plus nebo minus deset sekund. Hudební doprovod pro krátký program i volnou jízdu může být vybírán z nejrůznějších žánrů, avšak vokální hudba se slovy není dovolena. Programy sportovních dvojic by měly obsahovat kromě prvků sólového bruslení i typické párové prvky jako odhazované a twistované skoky, zvedané figury, společné piruety či spirály spojené navzájem nejrůznějšími kroky, prvky a pohyby.

Tance na ledě

Taneční pár musí být složen z jedné ženy a jednoho muže. Soutěž tanců na ledě se skládá z povinného, originálního a volného tance, případně interpretačního tance, který však není zařazen na mistrovských soutěžích v rámci Mezinárodní bruslařské unie.

Povinné tance Povinné tance představují bruslení předepsaných vzorců stop v souladu s jejich splněním na předepsanou hudbu, rytmus a tempo. Během povinných tanců se rozhodčí zaměřují zejména na přesnost jednotlivých prvků tance, položení

1716Z pravidel krasobruslení

tance na ploše v souladu s pravidly, bruslařskou techniku, přesnost v rytmu

hudby, styl bruslení, unisono a interpretaci daného tance.

Originální tanec

Originální tanec je programem odpovídající předepsanému tanečnímu rytmu.

Taneční pár by měl na ledě předvést techniku kroků a pohybů spolu se skluzem

a jízdou v hranách v charakteru vyjadřujícím daný taneční rytmus. Rytmus,

dovolený rozsah tempa, trvání a požadované prvky jsou každoročně ustanoveny

taneční komisí Mezinárodní bruslařské unie. Vokální hudba se slovy je pro

originální tanec povolena.

Volný tanec

Volný tanec je tvůrčím způsobem sestavený program z tanečních prvků

a pohybů vyjadřujících charakter hudby, který si taneční pár zvolil. Povolena

je rovněž vokální hudba, musí však mít zřetelné doby rytmu a melodii nebo

samotné rytmické doby, ne však samotnou melodii. Délka volného tance je

čtyři minuty, včetně povolené časové odchylky plus nebo minus deset sekund.

Do programu volného tance je dovoleno zařadit nejrůznější kroky a obraty,

zvedané figury, taneční piruety a další prvky a pohyby, ovšem za předpokladu,

že jsou v souladu s definicemi v pravidlech.

Synchronizované bruslení

Synchronizované bruslení je společné bruslení více bruslařů provádějících na

ledě nejrůznější formace, prvky a pohyby v synchronním provedení celé skupiny.

Skupinu tvoří v seniorské kategorii šestnáct až dvacet bruslařů. Soutěž skupin

synchronizovaného bruslení sestává z krátkého programu a volné jízdy. Pro

synchronizované bruslení je velmi důležitá kvalita bruslení a souhra (unisono)

všech bruslařů, přesnost formací a přesnost provedení jednotlivých prvků

a pohybů.

Krátký program

Krátký program se skládá z požadovaných prvků, jejich pořadí může být

v programu libovolné. Vokální hudební doprovod se slovy je povolen.

Choreografie a požadované prvky musí být prezentovány na všechny čtyři

strany kluziště, nikoli pouze ke straně sedících porotců.

Volná jízda

Volná jízda skupin synchronizovaného bruslení se skládá z dobře vyváženého

programu v souladu s vybranou hudbou. Obsahuje typické skupinové prvky jako

kruhy, řady, bloky, větrníky a prolínání, piruety, párové prvky a pohyby v izolaci,

které na sebe harmonicky navazují nejrůznějšími přechody, avšak s minimálním

bruslením na obou nohách. Vokální hudba je povolena i pro volné jízdy.

Nový systém hodnocení

Po skandálech na olympijských hrách v Salt Lake City roku 2002, kdy byly

v soutěži sportovních dvojic uděleny dvě zlaté medaile a následně zpochybněno

vítězství tanečního páru, začala Mezinárodní bruslařská unie uvažovat o zave

dení nového hodnotícího systému, který by při soutěžích zabránil manipulaci

výsledků, ovlivňování rozhodčích a současně eliminoval subjektivní hodnocení.

Očekávanou změnu v systému hodnocení nakonec schválila Mezinárodní

bruslařská unie 9. 6. 2004 na svém padesátém kongresu v nizozemském

Scheveningenu. Z padesáti čtyř delegátů krasobruslařské sekce ISU bylo ke

schválení nového hodnotícího systému potřeba souhlasu alespoň dvou třetin

z uvedeného počtu. Po jednáních byl nový systém v hodnocení krasobrus

lařských soutěží přijat třiačtyřiceti hlasy.

Bodovací systém byl poprvé oficiálně vyzkoušen na seniorských závodech

série Grand Prix v sezóně 2003/2004. Od sezóny 2004/2005 je aplikován

na všech juniorských a seniorských závodech pořádaných Mezinárodní

bruslařskou unií, včetně mistrovství světa a olympijských her. Závodníci již

nebojují o nejvyšší známky, kterými byly po celá léta tzv. šestky (6.0), ale

mohou díky novému bodovacímu systému vytvářet světové rekordy v nejvyšším

bodovém součtu. (Poslední šestky v historii krasobruslení byly uděleny na

mistrovství světa 2004 v Dortmundu několikanásobné mistryni světa,

Američance Michelle Kwannové, která za předvedení své volné jízdy získala

šest těchto nejvyšších známek.)

Základ nového systému hodnocení je založen na součtu bodů dvou

hodnocených částí každého soutěžního programu — bodů za techniku a bodů

za komponenty programu, a odečtením případných srážek (například

penalizace za porušení pravidel). Pro hodnocení programů v jednotlivých

krasobruslařských disciplínách platí stejná pravidla, pouze jsou rozšířena

o specifika charakteristická pro bruslení jednotlivců, sportovních dvojic, tanců

na ledě nebo skupin synchronizovaného bruslení.

Body za techniku

Bodování za techniku je odvozeno z tabulek hodnot jednotlivých prvků sólového

a párového bruslení, tanců na ledě a prvků synchronizovaného bruslení

1918Z pravidel krasobruslení

vydaných Mezinárodní bruslařskou unií. Tabulky určují základní hodnoty

jednotlivých prvků a jejich modifikace závisející na kvalitě provedení. Základní

hodnoty jsou uvedeny v číselných bodech a zvyšují se v závislosti na obtížnosti

prvků. Obtížnost je pak dána určenými charakteristikami vážícími se

k jednotlivým prvkům. Například při hodnocení skoků zařazených do programu

rozhoduje zejména druh provedeného skoku a počet otáček. Při hodnocení

zvedaných figur u sportovních dvojic záleží na skupině a stupni obtížnosti

figury. Ostatní prvky jako piruety nebo krokové a spirálové sekvence jsou

charakterizovány úrovní obtížnosti (level) ve čtyřech stupních.

Hodnocení tanců na ledě se odvíjí z tabulky základních hodnot jednotlivých

prvků a úseků programu. Obtížnost jednotlivých krokových úseků v povinných

tancích je závislá na obtížnosti obsažených kroků. V originálním a volném

tanci je obtížnost požadovaných prvků závislá na jejich úrovni.

U synchronizovaného bruslení se úroveň jednotlivých prvků a formací zvyšuje

v závislosti na obtížnosti krokových pasáží během formací, obtížnosti držení,

změn směru, sunutí, změn formací apod.

Název a úroveň obtížnosti každého zařazeného prvku, formace nebo úseku

v programu určuje při soutěžích technický specialista ve spolupráci se svým

asistentem a kontrolorem. Jednotliví rozhodčí sboru pak hodnotí v závislosti

na charakteristikách provedení a chybách kvalitu každého předvedeného prvku

jedním ze sedmi stupňů provedení (GOE): +3, +2, +1, 0, -1, -2, -3. Každý

stupeň, aò minusový či plusový, má svou zápornou, respektive kladnou číselnou

hodnotu (viz následující tabulka hodnot), která je připočtena, případně

odečtena, k základní hodnotě prvku nebo hodnoceného úseku programu.

Příklady hodnot vybraných krasobruslařských prvků platných pro bruslení

jednotlivců.

krasobruslařské prvky

dvojitý axel

trojitý rittberger (loop)

nízká pirueta,

úroveň 2

skok do piruety

ve váze, úroveň 3

kroková pasáž

po kruhu, úroveň 2

zkratka

2 A

3 Lo

SSp 1

FCSp 3

CiSt 2

+3

3,0

3,0

1,5

1,5

1,5

+2

2,0

2,0

1,0

1,0

1,0

+1

1,0

1,0

0,5

0,5

0,5

3,3

5,0

1,6

3,0

3,1

-1

-0,7

-1,0

-0,3

-0,3

-0,7

-2

-1,4

-2,0

-0,6

-0,6

-1,4

-3

-2,1

-3,0

-1,0

-1,0

-2,1



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist